PŘEDMLUVA – FOREWORD (Jacek Lech) 8

I. ÚVOD 10

II. GEOGRAFIE ÚZEMÍ A PRŮBĚH VÝZKUMŮ 13

III. DOBÝVKY A INDUSTRIE 17III.1 Revír I – východ 17III.2 Sondy v SV části I. revíru 69III.3 Revír I – západ 74III.4 Východní část II. revíru 79III.5 Haldy a šachty v revíru II – západ 106

IV. VYHODNOCENÍ 157IV.1 Chrarakter těžených slojí 157IV.2 Přeskupování rubaniny a obliterace dobývek 161IV.3 Skladba a (de)pozice štípaných industrií 168IV.4 Depozice nádob 169

V. DISKUSE 171V.1 Analogie rituálního chování z jiných oblastí těžby 171V.2 Etnologické analogie symbolických aspektů těžby 182V.3 Hornictví a podzemní síly v historických pramenech a lidovém podání 186V.4 Pokus o interpretaci 188

VI. ZÁVĚR 197VI.1 Kámen a jeho zdroje v představách neliterárních společností 197VI.2 Kámen a posvátná práce 200VI.3 Doslov 201

VIII. SUMMARY 205

VII. LITERATURA – REFERENCES 218

OBSAH / CONTENTS

8

S rohovci od Krumlovského lesa jsem se ponejprv setkal na počátku roku 1979, během studia štípaných industrií pravě-kých zemědělců na Moravě. Získal jsem dojem, že jde o surovinu pouze průměrné kvality. Její petrografické vlastnosti ne-dovolovaly výrobu prestižních artefaktů, jako jsou dlouhé pravidelné čepele, sekery nebo dýky. Usoudil jsem, že významsuroviny byl pouze místní, nanejvýš regionální, a její poměrně skrovné využití zaznamenal ve východních Čechách (Byla-ny), nikoli však už v Polsku

Když jsem roku 1993 navštívil Brno znovu, kolegové z Moravského zemského muzea mi přímo v Krumlovském leseukázali mnoho exploatačních míst rohovce, což bylo poněkud matoucí. Martin Oliva tehdy připravil první grantový pro-jekt, zaměřený na výzkum zajímavých pozůstatků této těžební krajiny. Výzkumy poté roku 1994 skutečně začaly, trvají do-dnes a jejich výsledky se staly skutečnou archeologickou senzací. Byly předkládané a s velkým zájmem přijímané na mno-ha mezinárodních konferencích. Od samého počátku vyvolávaly živou diskusi, která v odborných kruzích stále přetrvává.

Roku 2010 v Brně vyšla první kniha docenta M. Olivy „Pravĕké hornictví v Krumlovském Lese. Vznik a vývoj industriálnĕ-sakrální krajiny na jižní Moravě“ s rozsáhlým anglickým souhrnem pod názvem “Prehistoric mining in the ‘Krumlovský les’(southern Moravia). Origin and development of an industrial-sacred landscape”. Kniha pojednávající o dějinách a geografiiKrumlovského lesa a o dolování a štípaných industriích od neolitu až do starší doby železné byla pro mě důležitou událos-tí. Přesvědčivě potvrzovala výsledky výzkumu šachet na silicit typu „čokoláda“ z doby bronzové na lokalitě Wierzbica „Ze-le“ ve středním Polsku. Po čtvrt století se totiž mnoho specialistů na dobu bronzovou vzpíralo uvěřit tak pozdní existencihornictví silicitových hornin v Evropě. Zvláštní práci o mezolitické těžbě rohovce v Krumlovském lese uveřejnil M. Olivaroku 2015 v Památkách archeologických, a vím, že v tomto tématu bude pokračovat.

Výjimečně dlouhé trvání hornických aktivit v Krumlovském lese od mezolitu do doby halštatské je pravěkým příkla-dem Braudelova procesu longue durée. Soudě z dosavadního stavu vědy máme před sebou jev evropského významu, vyža-dující další studie, které by napomohly více osvětlit jeho fascinující souvislosti.

Nyní předkládaná kniha pojednává o neobyčejně zajímavém fenoménu hornictví ve starší době bronzové. Mnoho dů-ležitých pozorování bylo možné uskutečnit díky výjimečně dobrému zachování povrchových tvarů a struktur z této doby.Autor vychází z výsledků získaných během výzkumů v letech 2008–2018. Dobývek ze starší doby bronzové je v Evropě ví-ce; běžně se vyskytují v Polsku, na západní Ukrajině, nechybějí ani v západním Bělorusku. Šachty z této doby v Krumlov-ském lese ovšem vykazují parametry z jiných těžních revírů v Evropě neznámé. Martin Oliva se tak kromě jiného může za-bývat otázkami depozic v šachtách (nádoby, depoty štípané industrie) a obliterace (příp. obnovy) protěženého terénu.Zóny s šachtami, většinou na temenech malých hřbítků, byly překryty až dvoumetrovou polohou rubaniny, zatímco na sva-zích, rovněž protěžených, je tento nához daleko tenčí. Badatel dokázal, že nejhustší koncentrace rohovcové industrie se na-cházejí většinou v horních částech zmíněných hald a připisuje tomuto jevu rituálně-symbolický význam. Zmíněné otázkyřeší v širokém kontextu archeologické, etnologické, folkloristické a historické literatury z celého světa. Čtenář má před se-bou knihu právě tak poutavou jako důležitou, další závažné dílo v autorově vědecké tvorbě. Publikace jistě obohatí naše vě-domosti o pravěkém hornictví v Evropě ve starší fázi doby bronzové, a to v širokém kulturně-antropologickém pojetí.

Prof. dr. Jacek LechArcheologické muzeum ve Varšavě a Památník Krzemionki Emeritní president komise „Flint mining in Pre- and Protohistoric Times“ UISPP při UNESCO

PŘEDMLUVA

zásahů, rozměrné obvaly, známé odjinud, tu chyběly(foto 4). Od výzkumu jsme tudíž mnoho neočekávalia chtěli vlastně jen potvrdit výchozí představu, že tatočást exploatační zóny byla jen povrchově prohrabávána,a to patrně opět ve starší době bronzové. Hned prvásonda I-12-1 (mapa 2) však ukázala neobvyklou moc-nost nánosu rubaniny, protože na sloj jsme narazili tepr-ve v houbce 1,6 m. Do ní se ještě zahlubovala jáma s pře-vislými okraji, ohništěm a nevýraznou industrií, kteroujsme považovali za zásah z doby popelnicových polí.Radiometrické datum však ukázalo, že jde o výraznoudobývku z počátku mezolitu (OLIVA 2015a), k níž nezná-me jinou tak spolehlivě datovanou analogii. To bylopochopitelně impulsem k dalším výzkumům, takženásledujícího roku 2007 jsme opět (a také naposledy)pracovali celé dva prázdninové měsíce. Náhoda tomuchtěla, že i dolní těžební zóna východnější sondy 13-1v metrech 3–8/D poskytla datum z mezolitu, tentokrátovšem mladšího. Vedení představou, že do této dobyspadá většina zdejších dobývek, jsme zde v následujícíchletech otevřeli celou řadu sond, které však nyní poskyto-valy typickou industrii ze starší doby bronzové, cožpotvrzovala i získaná data. Nechyběla ovšem ani dataz doby kultury lengyelské (OLIVA 2017a), z mladšíhoeneolitu (OLIVA 2017c) a pouze jedno ze sklonku mezo-litu. Po roce 2012 jsme tento terén opustili a následujícídva roky zasvětili výzkumu mohylovitých útvarův západní části II. revíru, jehož výsledky jsou rovněž sou-částí předložené práce.

16

II. GEOGRAFIE ÚZEMÍ A PRŮBĚH VÝZKUMŮ

Foto 2. Miocenní písek s valouny granodioritu a rohovce. Foto P. Neruda.Photo 2. Miocene sand with granodiorite and chert pebbles. PhotoP. Neruda.

Foto 4. Lidarový snímek terénu s jižními revíry I–III a IX.Photo 4. LIDAR picture of the southern mining areas I–III and IX.

Foto 3. Tvrdý písčitě-detritický konglomerát s rohovci byl typickouslojí ve V části I. i II. revíru (zde strop podkopávky v I-13-1/11C).Photo 3. Hard sandy-detrital conglomerate with chert pebbles repre-sents the most typical seam in the E part of both I. and II. Miningareas (here the ceiling of undercutting in I-13-1/11C).

21

KRUMLOVSKÝ LES – TĚŽBA A RITUÁL, PAMĚŤ A TRANSFORMACE

Obr. 1. I-13-1, 1–4: 13/AB č. 818, 5–7: 14/A a 14/-A č. 819, 8–9: 11/AB č. 792. Fig. 1. I-13-1, 1–4: 13/AB no. 818, 5–7: 14/A a 14/-A no. 819, 8–9: 11/AB no. 792.

29

KRUMLOVSKÝ LES – TĚŽBA A RITUÁL, PAMĚŤ A TRANSFORMACE

sondy z roku 2007, v níž se o metr severněji objevilyuhlíky s mladomezolitickým datem. V nové sondě seobjevily dvě polohy uhlíků, z nichž ty horní z ústí šach-ty byly datovány do starší doby bronzové. Intaktnípodloží vystoupilo v SZ rohu už v hloubce 1 m. Vrchsloje se v severním profilu mírně klonil k východu,v západním probíhal vodorovně, ale uprostřed obou pro-filů se náhle lomil dolů do šachty (profil 4a). V západ-ním profilu se přitom jevila asi 30 cm hluboká podko-pávka, z níž, jak šikmo (v půdorysném pohledu)zabíhala do profilu, vypadávala volná výplň. Od spodkutěchto podkopávek klesala sloj šikmo k vodorovnémudnu, jež se ve východním a jižním řezu ukázalo v hloub-ce 310 cm pod okrajem sondy, tzn. 210 cm pod okrajemšachty. Ploché dno ovšem zaujímalo jen JV kvadrantspodku sondy, odkud se nálevkovitě zvedalo (půdorysna profilu 4a). V SV části dna se jevil v podloží jakýsizvednutý práh, za nímž dno opět klesalo k severu,možná až na tu úroveň (s mezolitickým datem), kteroujsme zkoumali roku 2007. Sloj tvořil v celém profilu gra-nodioritový detrit bez písčitých vložek s valouny grano-dioritů i rohovců ojediněle až do velikosti malé pěsti.Výplň horní části představoval detritický písek prokláda-ný polohami jemného písku, skloněnými dovnitř šachty.Dolní metr výplně byl detritičtější a kamenitější, těsně

nade dnem kameny ubývaly. Ve východním i jižním pro-filu se v úrovni okraje šachty objevila mohutná koncen-trace štípané industrie (foto 18), která pak už v tenčípoloze klesala k severu, tj. jakoby od středu šachty.V písku pod ní probíhala stejně skloněná silně detritickávložka.

Číslo souboru dle deníku: 867Tabulky: Ia, IIb, III, IV, V, profily 4a–b, obr. 3: 1–3, fota

17–18.Rok výzkumu: 2011Poloha: vybráno z V profilu z dolního (severního) konce

koncentrace ve čtverci 8/G, kde se v hloubce okolo170 cm vyskytovaly uhlíky.

Možnosti datování: uhlíky přímo mezi industrií poskytlydatum KL 42 OxA-25659: 3697±29 BP.

Surovina: mezi úštěpy se kromě převládajícího RKL Ia ojedinělého RKL II jiné variety nevyskytly (tab.IV).

Složení: odpad převažuje téměř pětinásobně nad všemiostatními nálezy, mezi nimiž je málo jader a podílyúštěpů dle zbytků kůry jsou vyrovnané (tab. Ia).Nevyskytl se žádný půlený valoun ani zkouška, vedlejednoho počátkového jádra jsou tu 4 jádra vytěženáči rozbitá (tab. IIb).

Foto 16. Šachta I-13-1/2010 (dolní), převis sloje zespodu od jihu.Photo 16. Shaft I-13-1/2010 (lower), overhang of seam from bellowviewed from the south.

Foto 17. Sonda I-13-1/2011 (dolní) od východu.Photo 17. Trench I-13-1/2011 (lower) viewed from the east.

na valounku, zbytek plochého jádra, 3 ks odpadua úštěpy o celkové váze 0,26 kg: 2 kortikální a 4 s částeč-nou kůrou. Ve vlastní šachtě bylo jen několik úštěpů.Rovněž v severnější hlubší šachtě přicházely artefaktyjen sporadicky, nejvýraznější z nich je ploché jedno-směrné jádro (obr. 2: 7), příznačné pro starší dobu bron-zovou.

Sedm metrů západněji přibližně ve stejné výšce senachází vrstevnicová sonda I-12-1 ve čtvercích 3/F–H(profil 6). Intaktní sloj se ukázala až v hloubce 2 mv západním profilku (foto 23), asi 40 cm probíhalatéměř rovně a poté padala do oblé podkopávky, zabíha-jící asi 30 cm k západu do sloje. Blíže středu šachty,jejíž rozměr ovšem netušíme, zasahoval dolní schod,rovněž mírně podhloubený, pod nímž se již nacházelovodorovné dno (foto 24). Takový průběh se ovšem jeviljen uprostřed sondy a v jižním profilu, v severním pro-filu se dolní schod stáčel do výplně a v celé šířce naněm ležel velký blok intaktní sloje, zřejmě z utrženéhohorního převisu. Mezi ním a spodkem horního stupnězela prázdná škvíra. Sloj je od shora až dolů tvořena tvr-dým písčitým detritem. Výplň se nahoře písčitější, níže

35

KRUMLOVSKÝ LES – TĚŽBA A RITUÁL, PAMĚŤ A TRANSFORMACE

Foto 21. Sonda I-13-1/2012, sloj s písčitou vložkou od východu.Photo 21. Trench I-13-1/2012, seam with sandy intercalation from theeast.

Foto 20. Sonda I-13-1/2012, S profil v podkopávkách, vpravo zásyp.Photo 20. Trench I-13-1/2012, N section in undercuttings, backfill onthe right.

Foto 22. Sonda I-13-1/2012, sev část od S, sloj s malým překopem,vlevo řez zásypem.Photo 22. Trench I-13-1/2012, N part viewed from the N, seam witha little cross cut, section through the refill on the left.

detritičtější. Na dně v hloubce 340 cm, resp. 140 cmpod okrajem šachty, přibylo rohovců až do rozměrůpěsti.

42

III. DOBÝVKY A INDUSTRIE

Foto 28. Sonda I-13-2/2010, šachta od západu.Photo 28. Trench I-13-2/2010, Shaft viewed from the west.

Foto 30. Sonda I-13-1/2007 s šachtami od západu.Photo 30. Trench I-13-1/2007 with shafts viewed from the west.

Foto 31. Sonda I-13-1/2007, sloj mezi šachtami.Photo 31. Trench I-13-1/2007, seam between the shafts.

Foto 29. Sonda I-13-2/2010, koncentrace ŠI na okraji šachtya mocný nához, od západu.Photo 29. Trench I-13-2/2010 viewed from the west, a concentrationof lithic industry on the edge of the shaft and a thick spoil heap.

Důležitější než ráz štípané industrie jsou dvě otázky,které pracoviště I-1-1 vyvolává: proč se právě tato surovi-na, podřadná i v měřítcích Krumlovského lesa, takmasově těžila a zpracovávala, a kde se tu vzaly více neždvou a půlmetrové náhozy rubaniny, přes které jsme se(kvůli jejich řícení) nemohli ani prokopat k intaktnísloji. Jisté je, že sediment se sem nedostal svahovýmposunem odněkud shora ani jako halda přehazovaná dlepotřeb těžby – to byl povrch poset haldami a pinkami poposledních šachtách. Haldy zde nejsou (foto 47) a v nej-zřetelnější pince jsme ani po dvou metrech nezastihlidno ani okraj žádné šachty. Jisté je, že nahromaděnýsediment pochází z těžby a současně z míst, kde se inten-zívně štípaly rohovce. Každý prozkoumaný čtvereček50×50×10 cm průměrně vydal téměř 500 kusů štípanéindustrie, z toho přes 20 jader, a takových subkaré bylov 18 m dlouhém průkopu prozkoumáno na 740. Zmíně-ná kubatura sedimentů musí pocházet z mohutné těžbyv širším okolí, tj. na rovince pod návrším se skalkou, ježse v době únětické kultury nejspíše podobala jihočeskýmlesům po nájezdech vltavínářů – s tím rozdílem, že šach-ty byly asi hlubší, haldy vyšší a sediment s rohovci semožná snímal i plošně. Po ukončení těžby byla rubaninaz mnoha hald rozptýlena rovnoměrně po celém rozry-tém revíru, Na zvětšenině z lidarového snímku (foto 48)

75

KRUMLOVSKÝ LES – TĚŽBA A RITUÁL, PAMĚŤ A TRANSFORMACE

Foto 47. Zasypaná sonda I-1-1 a vyrovnaný terén v okolí.Photo 47. Filled Trench I-1-1 and the surrounding levelled terrain.

Foto 48. Lidarový snímek zvlněného povrchu revíru I – západ po pla-nýrce. Ostré kontury nahoře značí subrecentní těžbu kamene.Photo 48. LIDAR picture of bevelled surface of Mining area I – West.

107

KRUMLOVSKÝ LES – TĚŽBA A RITUÁL, PAMĚŤ A TRANSFORMACE

Foto 63. Pravidelné násypyv západní části II. revíru od SV.Photo 63. Regular heaps in theW part of Mining area II fromNE.

Foto 64. Sonda II-26-1 od jihu.Photo 64. Trench II-26-1 from the south.

Foto 65. Mohutné balvany RKL (vpředu) a granodioritu v násypunad šachtami v sondě II-26-1.Photo 65. Large boulders of chert (in front) and of granodiorite inthe heap above the shafts in Trench II-26-1.