OBSAH ČÍSLA:
Nehas co tě nepálí?
Na lince důvěry
V Plzni budou Teplárenské dny
Kateřina Emmonsdobyla Plzeň
Podporujeme mladésportovce
Ceny tepla
V jednotě je síla
O zakládání SVJ
Švédové náspochválili
Zákaznický magazín Plzeňské teplárenské, a.s.jaro 2010
Máte pocit, že jste na své problé-my sámi, chybí vám někdo s kýmbyste se o své problémy a sta-rosti rozdělili? Pomůže vámLinka důvěry a psychologicképomoci v Plzni, která slouží občanům Plzeňského i Karlovar-ského kraje.
“Jde o sociální službu, která je poskyto-vána pro telefonický kontakt nepřetržitěa anonymně. Na klienta máme zhrubašedesát minut, ale pokud to jeho stavvyžaduje, můžeme hovor prodloužit,“říká vedoucí plzeňské linky důvěry Libuše Lovásová. „Naším zřizovatelem
a provozovatelem je občanské sdruženíEPOCHÉ, o. s. – regionální společnostpro péči o duševní zdraví. Formou telefo-nického (případně e-mailového), či osob-ního kontaktu poskytujeme podporulidem, kteří se ocitli v krizi, či v obtížnéživotní situaci. Technicky je Linka důvěrya psychologické pomoci v Plzni vybavenatelefonními linkami s čísly 377 462 312,mobilním telefonem 605 965 822 a e-mailkontaktem – ld. plzeň@atlas.cz,” říká.Podle vedoucí, řeší lidé nejčastěji vzta-hové problémy. Ze dvou třetin jsou to
ženy, které telefonicky žádají o pomoc.Jsou ochotnější než muži se svěřit. Vě-ková skupina volajících se pohybuje mezi39 až 50 roky, je to nejnáročnější životníobdobí. „Nikdo nemůžeme vědět, zda se jednou neocitneme na dně a nebude-me vědět jak dál,“ vysvětluje vedoucí. „V životě se střídá dobré i zlé a některéudálosti nás skutečně mohou strhnout ažna samé dno. Je dobré si uvědomit, že jetu někdo, kdo podá pomocnou ruku,“ do-dává vedoucí. Linka nabízí psychoso-ciální poradenství, ale i informace o služ-bách a kontaktech a zajiš�uje spoluprácijednotlivých pomáhajících institucí a jed-notlivců. Pracovníci linky důvěry jsouabsolventy výcvikových kurzů v telefonic-
ké krizové intervenci, akreditova-ných Českou asociací pracovníkůlinek důvěry. „Na linkách mámesamé ženy, ale mužům nebrá-níme u nás pracovat,“ přiznáváLibuše Lovásová. „Non-stop pro-voz vyžaduje maximální nasa-zení a pochopitelně trpělivost. A věřte, že často si vyslechnouhodně smutné příběhy. Nejvíctelefonátů máme v období svát-ků, Vánoc či Velikonoc, kdyčlověk nechce být sám a potře-buje se se svým trápením něko-mu svěřit,“ prozradila Libuše Lo-
vásová, která vítá každého sponzora,který linku důvěry podpoří. „Dvacet tisíckorun jsme dostali od společnosti Plzeň-ská teplárenská. Peníze jsou vždyckypotřeba a jsme rádi, že na nás sponzořimyslí. Bez nich bychom se neobešli.Peníze od Plzeňské teplárenské využije-me ke zkvalitnění práce. To, že námněkdo přispěje, bereme jako ocenění našípráce, která se nedá brát jako povolání.Je to spíš poslání pomoci člověku, kterýpotřebuje pohladit po duši,“ dodala LibušeLovásová. B. Krásná
2
Na horko a oheň jsmev Plzeňské teplárenskézvyklí a nevyhýbáme seani žhavým tématům. K ta-kovým se v posledníchměsících řadí i ceny tepla z českých a morav-ských tepláren. Věnujeme se jim podrobněji nastr. 4 tohoto čísla Plzeňského tepla, zde je místojen na stručné zamyšlení nad tímto problémem.
V Liberci vzniklo sdružení, které si říkáDOST!. Jeho hlavním tématem jsou právě cenytepla z tepláren a hlavním požadavkem je, abyklesly pod 400 Kč/GJ.
Tomu bychom se v Plzeňské teplárenskémohli jen usmívat, protože teplo ze sekundár-ního rozvodu stojí u nás v Plzni přesně 347,80 Kč/GJ, z primárního rozvodu dokoncepouze 248,90. Ale ve skutečnosti nás celý tenhumbuk kolem cen tepla nemůže nechávatchladnými. To nám nevelí ani tak solidaritas ostatními teplárnami s vyššími cenami nežv Plzni, jako spíše obyčejný pud sebezáchovy.
Vzniká totiž absurdní situace – sdružení DOST!volá především po tvrdých regulačních opatře-ních. Vlamuje se přitom do otevřených dveří, pro-tože ceny tepla z centrálních zdrojů jsou totižv České republice státem regulovány už dávnoEnergetickým regulačním úřadem. Přestožekaždá teplárna má vlastní specifické podmínky,regulační pravidla jsou pro všechny stejná.
Podstatné je například to, jaké palivo příslušnáteplárna používá – zda plyn, uhlí nebo jiné mé-dium. Protože ceny paliv tvoří podstatnou částz výsledné ceny tepla, nemůže existovat nějaká“stejná a spravedlivá” cena tepla pro všechnyteplárny v česku a tedy odběratele, občanyv Praze, Brně, Plzni a nebo třeba v Liberci.
Teplárny se tak ocitají jakoby „na skřipci“ –cena hlavního a nejdražšího vstupu (paliva)není regulovaná nijak, ale náš hlavní výstup(teplo) naopak regulován je.
Aktivisté DOST! tak svým postojem vytvářejímediální a politický obraz o tom,že teplárnícijsou darebáci a zloději, kteří nehorázně okráda-jí své zákazníky. Toto je živná půda pro populis-tické poslance v parlamentu, kteří pod kuratelouochrany svých voličů zviditelňují svoji osobua vymýšlejí regulační pravidla takového kalibru,až rozum zůstává stát. Nechci tvrdit,že všichni,kteří dodávají teplo jsou korektní výrobcia dodavatelé. Například nedávná kauza okolospolečnosti Lenoxa. Tihle výrobci tepla námskutečně velkou reklamu nedělají. My jako Tep-lárenské sdružení se od takových společnostívýrazně distancujeme.
Ceny našeho plzeňského tepla nás pálit nemu-sí, ale problematika tvorby cen tepla v Českérepublice je téma žhavé i pro nás. Musíme seobávat toho, aby se nevylila vanička i s dítětem.
Tomáš Drápelagenerální ředitel
Plzeňská teplárenská, a.s.
Nehas co těnepálí?
Na Lince důvěryLinka důvěry řeší nejčastěji vztahové
problémy
�� Co pro vás znamená vítězství po ročnípauze?
Je to úžasný pocit zase vyhrát a v Plzni,o to je to cennější. Je to vlastně můj prvnízávod doma. Naposledy jsem tu střílelapřed olympiádou v Pekingu. Je to pro mnevelký zážitek. Přiznám se, že mi trvalo dlou-ho, než jsem se během závodu uklidnila,srovnala si tělo. Ale te jsem nadmíru spo-kojená. Zdá se, že vše výborně funguje.Jsem ve výborné fyzické kondici.
�� Vypadá to, že se chcete po mateřskénaplno vrátit k soutěžím?
V rámci možností budu trénovat naplno.Cítím, že potřebuju hodně trénovat, abychbyla na konci července na mistrovství světav Mnichově opět nejlepší.�� Přijela jste z USA, kde žijete s manže-lem Mattem. Po několika měsících jste sezase sešla s rodinou. Pochválil Vás oteca trenér Petr Kůrka, který pracuje jakokouč v Austrálii, za vítězství v Plzni?
To víte, že ano, byl prvním gratulantem.Ale on už ví, že nade mnou nemusí pořádstát. Už se znám a vím, co potřebuji.
�� Po půl roce jste se vrátila domů. Nakoho a na co jste se nejvíc těšila?
Samozřejmě na rodinu. Táta přiletěl předVánoci z Austrálie. Maminka dřív, protožepomáhala sestře Aleně, které se narodilodruhé dítě. Takže si užíváme, že jsmevšichni spolu.A na co jsem se kromě rodinytěšila? Na sýr Lučinu, rohlíky, sušenkyBeBe a samozřejmě na pivo, stejně jakomůj manžel. Máme v Plzni oblíbený podnikkam na něj chodíme.�� Jak se s manželem dělíte o tréninka hlídání dcery Julie?
Není to jednoduché, ale my jsme si pře-dem vše naplánovali, což bylo dobré. Pro
mne je cenné, že mohu střílet závodys reprezentací USA. Je to lepší, než tréno-vat sama. Příjemně mne překvapily výsled-ky, vždy� v prosinci jsem vyrovnala i světo-vý rekord 400 bodů. Střílet jsem tedy neza-pomněla. Jeden z nás trénuje dopoledne,druhý odpoledne a jde to. Máme i speciálníkočárek, s nímž se dá běhat v zimě i nalyžích, protože má přidělané lyžičky. Mattběhá denně, já tak čtyřikrát do týdne.V našem domku v Grand Rapids v Minne-
sotě máme upravenou míst-nost, kde se dá vzduchovkatrénovat. �� Na závodech jste se takéstřídali o hlídání?
Tam to nejde, ale pomáhajínám babičky, česká a americ-ká. Při závodech V Evropěbude hlídat moje maminka,která nám pomůže i při závo-dech v Austrálii a pak i v USA. �� Co vás letos čeká?
Na konci ledna letíme doUSA, kde máme další závodya pak do Austrálie, kde je táta.Tam se budeme připravovata střílet Světový pohár v Syd-ney. Z Austrálie se vrátíme do
Ameriky, kde Matta čeká závod Světovéhopoháru ve Fort Benningu. V červnu přiletímezase do Evropy a odstřílíme Světový pohárv Bělehradu. Vrcholem bude červencovémistrovství světa v Mnichově. Tam by mělavrcholit moje forma. Už totiž půjde takéo účastnická místa pro olympijský Londýn. �� Jak snáší devítiměsíční dcera ces-tování?
Ta je v pohodě. První Vánoce strávilas prarodiči v Americe. Dostala asi čtyřicetdárků od rodičů, prarodičů, strýčků a teti-ček. První narozeniny v dubnu stráví prozměnu s prarodiči v Austrálii.�� Mluvíte na dceru česky nebo anglicky?
Já česky a Matt anglicky. Děláme to cit-livě, aby chápala v obou jazycích, což jepřesně náš cíl. Manžel se také zdokonalujev češtině.
�� Cítíte, že vás mateřství nějak změnilo,že jste víc v klidu?
Já jsem byla v klidu vždycky, ale te užmě tuplem nic nerozhodí. Dělám sport ráda,pořádně, ale až tak si to neberu. Když senedaří, tak se nebortí země pod nohama.To považuji za svou nejsilnější stránkua výhodu i proti soupeřkám.
Olga Čermáková
3
Kateřina Emmons dobyla PlzeňOlympijská vítězka a plzeňská rodačka Kateřina Emmons (26) přijelado Plzně, a hned všem ukázala, že ze svého umění ani po roční pauzenic nezapomněla. V závodě puškařek ve vzduchovkovém Grand PrixPlzeň v Lobzích naprosto jasně zvítězila. Měla obrovskou radost.Vítěznou cenu jí předal předseda představenstva Plzeňské tepláren-ské Roman Jurečko.
Podpořímenejen mladéViktoriány
Dlouhodobá spolupráce mezi fotbalo-vou Viktorií a Plzeňskou teplárenskoubyla potvrzena také na letošní rok.Předseda představenstva největšíhovýrobce energií na území města Plzněa v Plzeňském kraji, Roman Jurečko, a generální manažer aktuálně pátéhocelku nejvyšší české soutěže, AdolfŠádek, stvrdili podpisem pokračovánípodpory Plzeňské teplárenské proplzeňskou fotbalovou mládež.
„Mládežnické celky jsou pilířem každé-ho sportovního klubu a Viktoria v tomtoohledu není výjimkou. Čtrnáct chlapec-kých celků a další tři týmy dívek rozvíjísvůj talent v modro-červených barváchnašeho klubu, nejlepší z nich pak do-stávají možnost nahlédnout do profesio-nálního fotbalu ve Štruncových sadech.Právě z Viktorie nastoupili svou cestu zaslávou například bratři Doškové, MartinFillo a také nejzářivější hvězdy moderníchčeských fotbalových dějin – Petr Čecha Pavel Nedvěd. Jsme velmi vděční, žedíky vzájemné spolupráci se nám na vý-borné jméno mládežnické líhně plzeň-ského fotbalu daří navazovat. SpolečnostPlzeňská teplárenská se v uplynulýchdvanácti měsících opět řadila mezi nej-významnější partnery klubu, v pozici Ge-nerálního partnera mládeže měla v tétosekci výsadní postavení,“ řekl po podpisusmlouvy Adolf Šádek a k výhledu dodalších týdnů a měsíců dodal: „Také dobudoucna chce Viktoria držet vysokýstandard své vyhlášené práce s mládeží.Úspěchy juniorských týmů posledních leta stabilně vysoká úroveň rezervního celkumužů ve třetí nejvyšší soutěži naznačují,že v Plzni se jde dobrým směrem. Jsmemoc rádi, že Plzeňská teplárenská u tohobude s námi.“
Plzeňská teplárenská samozřejměnepodporuje jen malé fotbalisty, ale takéhokejisty (viz foto z podpisu smlouvy s Martinem Strakou na titulní straně),tenisty, lyžaře …
Během letošního roku tak vložíme dobudoucnosti plzeňského sportu několikmiliónů korun.
4
Ceny teplaTeplo musí zlevnit, požadují aktivisté
Teplárny se skutečně zpravidla pohybujív prostředí tzv. „lokálního monopolu“. Týkáse to především velkých panelákových sídliš�, která byla vybudována v 60. až
80. letech a pro která se při jejich vznikuneuvažovalo s žádnou jinou variantou, nežlis nějakou formou společného vytápění.To ale platí jen do okamžiku, kdy cenatepla z centrálního zdroje překročí hranici,kdy se dosavadním zákazníkům vyplatínákup například vlastní malé (a dnes prakticky bezobslužné) plynové kotelny.Takže se vlastně o žádný monopol nejedná,i výroba tepla probíhá v konkurenčním prostředí.
Původní blokové kotelny začaly býtpostupně nahrazovány centrálními zdroji,platí to pro všechna velká města, Plzeňnení výjimkou. Výhody centrálního jsouekonomické i ekologické a přinášejí i znač-ný uživatelský komfort. Desetitisíce zákaz-níků (v Plzni se jedná o přibližně čtyřicettisíc domácností) si zvykly, že se o dodávkytepla a užitkové teplé vody prakticky nemu-
sejí vůbec starat. Jenže postupem času,ruku v ruce s postupným zvyšováním censurovin, začala narůstat i cena energií,teplo nevyjímaje.
Zatímco ceny tepla z uhelnýchtepláren se stále ještě drží po-měrně nízko, při využívání plynunebo mazutu rostou.
„Sdružení Dost! bojuje za cenutepla nižší než 400 Kč/GJ. Přizapočtení všech nákladůnení schopen žádný konku-renční způsob vytápění (anita nejlevnější a málo ekolo-gická domácí alternativa –
individuální kotel na uhlí) dostat sepod tuto cenovou hranici. Naopak asi12 % zákazníků, odebírající teploz velkých tepláren v ČR, je pod čtyř-setkorunovou hranicí (do této katego-rie patří i zákazníci Plzeňské tepláren-ské – pozn. red.)“ říká tiskový mluvčíteplárenského sdružení Pavel Kauf-mann a dodává: „Cenově v porovnánís centrálním zásobováním teplem jinézpůsoby neobstojí.”� 16 % zákazníků má od nás teplo
levnější než nejlevnější domácí kotelna uhlí s automatickou regulací
� 45 % zákazníků má teplo levnější neždomácnosti vytápěné vlastním kotlem nauhlí bez automatické regulace
� 85 % zákazníků má teplo levnější nebosrovnatelné s domácnostmi, které topí vevlastním plynovém kotli.
Tvorba ceny tepla je individuální záleži-tostí jednotlivých tepláren, ale vždy sejedná o cenu regulovanou. Regulátorem jeERÚ – Energetický regulační úřad, kterýzkoumá oprávněnost všech nákladů, za-počtených do ceny tepla z teplárny, včetněpřiměřeného zisku.
Například cena tepla v Plzni se skládáz osmi položek, z nichž například odpisytvoří 20 % nákladů, opravy a údržba 11%atd. Např. tzv. proměnné náklady tvořízejména platby za palivo, náklady na elek-trickou energii, plyn, technologickou vodu,poplatky za emise apod. – právě ty tvořínejvětší nákladovou položku. Ačkoliv např.náklady na palivo stouply meziročněv porovnání s rokem 2009 o 4%, přesto se
v Plzni podařilo pro letošní rok cenu teplaudržet na loňské úrovni. Je to dáno mj. tím,že zisk z výroby tepla je téměř nulový, pře-vážnou část hospodářského výsledku tvoříPlzeňská teplárenská prodejem elektrickéenergie. Je to dáno hlavně uvážlivou, aleodvážnou investiční politikou, která umožni-la společnou výrobu tepla a elektřiny (tzv.kogenerace). Vliv na tvorbu zisku má čás-tečně také využívání biomasy jako palivanamísto uhlí.
Je zřejmé, že případné vysoké ceny teplaz centrálního zdroje nejsou ani zdaleka cha-rakteristickým jevem, opak je pravdou. Exis-tují samozřejmě výstřelky, které mohou býtdány několika faktory:� Technologické zařízení teplárny včetně
rozvodů je zastaralé nebo špatně udržo-vané
� Zvolená výrobní technologie vyžadujedrahé palivo
� Lokální podmínky (např. klimatické) jsoupro centrální výrobu tepla nevhodné
� Majitel nebo provozovatel teplárny sesnaží o dosažení mimořádného ziskuAni jeden z těchto příkladů se Plzně
netýká.
Začátek letošního roku přinesl prudkou přestřelku mezi občan-ským sdružením Dost!, jehož členové se rekrutují předevšímz Liberecka, a Teplárenským sdružením České republiky. Teplárny jsou obviňovány ze zneužívání monopolu a předražo-vání, aktivisté volají po regulaci. Jaká je skutečnost?
(údaje Teplárenského sdružení)
Ceny tepla v PlzniTeplo odebírané z primárního tepelného rozvodu 248,90 Kč/GJ
Teplo odebírané ze sekundárního tepelného rozvodu 347,80 Kč/GJ(většina bytových odběrů)
Cena za GJ tepla z různých paliv a zdrojů
Druh vytápění Kč/GJCentrální zásobování teplem (CZT) - palivo uhlí + biomasa 330
uhelný kotel automatický 435
CZT uhlí průměrná cena 450
uhelný kotel starý neregulovatelný 475
CZT průměrná cena 500
CZT zemní plyn průměr 565
zemní plyn individuální vytápění 600
elektřina pro vytápění od 800
Cena tepla a roční náklady při spotřebě 30 GJ na byt
5
V jednotě je síla Otázky, odpovědi
Dokázali jsme přesvědčitobčany Města Touškova, alepředevším právě Chotíkova(na katastru těchto dvou obcíse skládka nachází), že jsmeschopni postavit špičkovézařízení právě takové kvality,jakou mají desítky takovýchzařízení v ekologicky nejohle-duplnějších zemích Evropy –například v Rakousku, Švýcar-sku nebo Švédsku. To byl aleje onen příslovečný „Taxisůvpříkop“, který jsme překonali –další překážky stojí ještě přednámi.
Právě proto je velice důle-žité, že jsme našli spojence –a to ne spojence ledajaké.Význam kultivovaného využitíkomunálního odpadu si napl-no uvědomila i reprezentace
Krajského úřadu a především starostovédesítek obcí Plzeňska, spojených ve Sdru-žení měst a obcí Plzeňského kraje, pro něžje nakládání s odpadem jednou z největšíchstarostí.
V úterý 6.dubna 2010 byla podepsánaDohoda o partnerství a spolupráci na Inte-grovaném systému nakládání s komunál-ními odpady v Plzeňském kraji. Jejími sig-natáři jsou Plzeňský kraj, město Plzeň,Sdružení měst a obcí a Plzeňská tepláren-ská, protože naše zamýšlené zařízení naenergetické využití komunálního odpadu bymělo být jakýmsi koncovým prvkem tohotosystému.
Náš záměr samozřejmě nemá jen přízniv-ce. Řada občanů se obává negativního
vlivu „spalovny“ na životní pro-středí. Tento strach nelze brát nalehkou váhu, občané mají právona všechny informace, kterés výstavbou zařízení souvisejí.Odpovědi na některé základníotázky najdete na této straněPlzeňského tepla pod titulkem“Otázky, odpovědi”.
Zajímavé je, žes výjimkou plzeňskéStrany zelených sena společném postu-pu shodují všechnyhlavní politické stra-ny, jak je zřejmé nafotografii ze slavnost-ního podpisu doho-dy. Ministryně život-ního prostředí Rut
Bízková k této problematicepřed časem pro tisk uvedla:
„V našich interních diskusíchna ministerstvu zaznělo, i od příznivců zele-ných, že určité množství odpadu se spálitmusí. Nenarazilo to tedy ani na odpor Strany zelených, i když jejich postoje jsousamozřejmě ostražitější.“
Plzeňský kraj se zavázal, že vypracujeStudii proveditelnosti integrovaného systé-mu nakládání s komunálními odpady nasvém území. V předpokládaném horizontupěti let by na území našeho kraje mělybýt nastaveny takové způsoby nakládánís komunálními odpady, které budou v sou-ladu s povinnostmi, ke kterým se Českárepublika zavázala vůči Evropské unii.
Příprava výstavby zařízení na energetické využití odpadu v Plzeňskéteplárenské probíhá už několik let. Prvním úkolem bylo najít vhodnoulokalitu – to se podařilo v prostoru dosavadní skládky komunálníhoodpadu nedaleko Chotíkova.
�� Proč najednou české státní orgányzměnily postoj vůči zařízením naenergetické využívání komunálníhoodpadu?
Protože je to v EU obvyklý způsob vy-užívání té části odpadů, kterou už nelzeza rozumných podmínek recyklovat, alelze ji energeticky využít. Na rozdíl odpředcházejícího období lze na výstavbutakových zařízení poskytovat podporu z fondů EU, a to až do výše 40 % inves-tičních nákladů. V tomto smyslu se takémění legislativa.�� Neprodraží se pro občany likvidacekomunálního odpadu v souvislostis těmito změnami?
Nejlevnější by pro občany samozřej-mě bylo vyvést odpad někam do lesa. Tojistě není v civilizované společnosti ře-šení. Řešením ale není ani dosavadnískládkování – na skládky se v ČR dosudukládá 80 procent komunálního odpadu.Zásady EU ale vedou k dramatickémuomezování tohoto způsobu „likvidaceodpadu“, které bude čím dál tím dražší –některé odhady uvádějí až pětinásobnýnárůst poplatků za skládkování. Energe-tické využití části komunálního odpaduje naopak cestou, jak tyto pro občanyrostoucí poplatky udržet pod rozumnoukontrolou, protože je z nich možno pro-dukovat teplo a elektřinu a tím nákladysnižovat.
�� Není spalování odpadu v rozporu s jeho tříděním?
Naopak, třídění komunálního odpaduje důležitým předstupněm k jeho částeč-nému energetickému využití. Bude platitzásada, že nejdříve třídí odpad uvědo-mělý občan a separuje především plas-ty, papír, sklo, a má-li možnost i biolo-gický odpad. Obsah jeho popelnice
K Dohodě přistoupila nejen Plzeňská teplárenská, ale také part-nerské obce Město Touškov a Chotíkov. Zleva Touškovská sta-rostka Vilma Kunešová, Tomáš Drápela z teplárny a starosta Chotíkova Vítězslav Blažek.
Dohodu podepsali Roman Jurečko za Plzeňskou teplárenskou,plzeňský primátor Pavel Rödl, hejtmanka Milada Emmerováa Jaroslav Perlík za Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.
Skládka komunálního odpadu, ačkoliv provozo-vaná v souladu s předpisy, není žádná krása.Ta chotíkovská není výjimkou.
Dokončení na str. 8
�
6
KŘÍŽOVKA S PLZEŇSKOU TEPLÁRENSKOU
7
1. Proč vzniká Společenství vlastníkůjednotek (SVJ) i v bývalých družstevníchdomech a jakým právním postupem?
Katastr oznámí družstvu (jako bývalémuvlastníkovi), že jeho podíl v objektu pokleslpod 25 % a družstvo je ze zákona povinnosvolat ustavující schůzi SVJ a za účastinotáře
a) nechat zvolit výborb) nechat schválit stanovySpolečenství vlastníků bytových jednotek
vzniká ze zákona, a to ze Zákona č. 72/94 Sb.v platném znění. Konkrétněji se převodujednotek bytových družstev věnují §§ 23 -28 citovaného zákona.
2. Musí zůstat družstvo správcem i nadále?
Máte samozřejmě možnost správce změ-nit, to je zcela v kompetenci vašeho SVJ.Rozhodnutí o jiném správci lze učinit již na
samotném ustavujícím shromáždění SVJ.Ten krok můžete učinit kdykoliv.
3. Proč většinou správa zůstane nabývalém správci?
Taktika je taková, že družstvo má členyvýboru většinou vytypované (zpravidla býva-lý „domovník“ + další) a stanovy předkládá v nejjednodušší verzi, tzv. „státní“, tedy vzo-rové. Hraje se na to, že pokud se to podaří,vlastníci se většinou (pokud nedochází k nějakým výstřelkům, a to si družstvo jakosprávce hlídá) už hned tak nesejdou v takovém počtu, aby výbor, správce, nebostanovy změnili. Do výboru lidé spíšenechtějí, pokud se neděje nic mimořádného.
4. V čem je vaše správa výhodnější? Naše nabídka obsahuje 3 tzv. cenové
balíčky, ze kterých si můžete vybrat ten,který vám nejvíce „pasuje na tělo“.
Vzhledem k tomu, že jako jediný správcena trhu poskytujeme služby svým klientůmkompletně, tzn., že kromě smlouvy o správěs námi můžete uzavřít smlouvu i na rozúčto-vání nákladů na teplo a teplou vodu (každásmlouva je samostatná, tudíž i samostatněvypověditelná), určitě vám tím ušetřímečas, tedy i peníze. Při jedné návštěvě napřepážce dostanete kompletní odpovědi naveškeré činnosti týkající se vašeho domu.
S naší jedinečností souvisí i námi po-skytovaný havarijní dispečink, na kterém 24 hodin denně sedí dispečeři, kteří jsouschopni okamžitě řešit případné havárievzniklé ve vašem domě.
5 V oboru správy nemovitostí nejstežádní začátečníci. Jaký je postup přizměně správce?
Změna správce je složitý proces, proto senašim budoucím klientům, kteří se chtějístát našimi obchodními partnery, snažímemaximálně vyjít vstříc a na základě uděleníplné moci tento krok „za ně řešíme“ v sou-činnosti s bývalým správcem sami.
Každý rok se naše klientela rozrůstátéměř o tisícovku nových bytových jedno-tek, což potvrzuje zájem o námi poskyto-vané služby a o jejich kvalitách.
Vznik SVJ – šance na změnuKlasická velká bytová družstva se postupně transformují do nové podoby. Souvisí tos tím, že mnoho bývalých družstevních bytů je na základě požadavků družstevníků převáděno do jejich osobního vlastnictví. Tento nový majetkový vztah přináší novýmvlastníkům, bývalým družstevníkům, nejen práva, ale také povinnosti. Péče o majetektotiž přináší i spoustu nových starostí a o to významnější se stává funkce „správcedomu“. Vznik Společenství vlastníků jednotek v bývalých družstevních objektech je takdobrou příležitostí k novému pohledu na problematiku bytové správy, kterou dosudzajišovalo družstvo. A právě tomu je věnována dnešní Poradna bytového správce.
Plzeň navštívili čtyři odborníci na zpra-cování komunálního odpadu z regionuJämtland.
“Češi udělali obrovský pokrok v tříděníodpadů. Te� musíte ještě vyřešit uklá-dání odpadů na skládkách.”
Ve Švédsku platí, že na skládky lzeuložit pouze odpad, který nelze spálit.
18. května 2010 uvedeme slavnostnědo provozu zcela nový ekologický blokna výrobu energie. Bude spalovatvýhradně biomasu a tím ještě zvýší eko-logickou ohleduplnost Plzeňské tep-lárenské k jejímu okolí.
8
Švédové náspochválili
Nepřehlédněte !
Informace v příštím čísle Plzeňského tepla
Zpravodaj Plzeňské teplo vydává: Plzeňská teplárenská, a.s.,
Doubravecká 1, 304 10 Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 377 180 111
Plzeňské služby, a. s.,Edwarda Beneše 23, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected],
tel.: 377 499 206Bezplatná infolinka 800 505 505
s dalším odpadem má projít dalším tříděníms výběrem materiálu pro recyklaci a vyčle-nění případných prvků odpadu nebezpeč-ného, který by se do komunálního odpaduněkde přimíchal. Teprve to, co vytřídit zarozumných podmínek již nelze, má směřo-vat k energetickému využití.�� V Rakousku se prý vytřídí 70 % odpa-du, u nás jen asi čtvrtina. Nepovedenový systém nakládání s komunálnímodpadem k tomu, že budeme v tomtosměru zaostávat i nadále?
Naopak, Rakousku a dalším vyspělýmzemím se přiblížíme. Nelze totiž míchat hruš-ky a jablka. V Rakousku používají poněkudjinou terminologii a tvrdí, že 70 % odpadu
využívají. Do tohoto podílu ale započítávajíi tu část odpadu, kterou využijí pro výrobuenergie. Proto může stát ne příliš daleko za českými hranicemi v rakouském Welsuspalovna s kapacitou 270 tisíc tun odpaduročně. Ta naše plzeňská nepřesáhne 100 tisíc tun. A jen pro představu – v Amste-rodamu funguje spalovna o kapacitě 1,4 milionu tun.
�� Nejdůležitější je ochrana životního pro-středí. Jak bude zajištěna?
U zařízení na energetické využití odpaduje kategorickou nezbytností využívání velmivýkonných filtračních zařízení, emise senonstop monitorují a jejich parametry jsounastaveny velice tvrdě. Nesledují se jenzákladní znečiš�ující látky, jako třebau uhelných elektráren, ale daleko širší spek-trum údajů. Je ale třeba přiznat, že každýstroj na výrobu energie životní prostředíovlivňuje, zcela bezemisní zařízení neumípostavit nikdo na světě. Jde o to, udržetznečištění na minimální úrovni, jakou sou-časná známá technika je schopna zajistit.Emise ovšem produkují i současné skládky,například metan.
�� V Pardubicích ne-dávno vybudováníspalovny neprošlo.Proč se má tedy sta-vět u Plzně?
V Pardubicích se jed-nalo o výstavbě spa-lovny nebezpečnéhoodpadu. V našem za-řízení se nebezpečnéodpady likvidovat v žád-ném případě nebudou,i technologie bude odliš-ná, než nebezpečnéodpady vyžadují. Jednáse i z pohledu zákonao zcela jinou kategoriiodpadů, kterou my vy-užívat nebudeme.
Máte-li jakýkoliv do-taz, týkající se energe-
tického využití komunálního odpadu,adresujte jej na Plzeňskou teplárenskou,a.s., Doubravecká 1, 340 10 Plzeň, nebona [email protected]. Pře-dáme je odborníkům a sdělíme vámodpově�, a� už na stránkách Plzeňskéhotepla, nebo jinou cestou. Vaše případnéobavy nám nejsou lhostejné, záleží námna vašich názorech!
Monitoring emisí je v provozu 24 hodin denně, 365 dní v roce. Spalovnakomunálního odpadu v rakouském Welsu s kapacitou 270 000 tun ročně.
Na zkoušku nové turbiny dohlíží výrobní ředitelZdeněk Dongres.
�
Otázky a odpovědiDokončení ze str. 5
