899

KK aa žž dd ééddííttěě mmáá pprráávvoo nnaa::

jjmméénnoo aa ssttááttnníí ppřříísslluuššnnoosstt -ssvvoobboodduu mmyyššlleenníí,, ssvvěěddoommíí aa nnáábboožžeenn-

ssttvvíí - ssvvoobboodduu ssddrruužžoovváánníí - vvllaassttnníí nnáázzoorraa ssvvoobboodduu pprroojjeevvuu - oocchhrraannuu ssoouukkrroommíí - ppřřííssttuuppkk vvhhooddnnýýmm iinnffoorrmmaaccíímm - zzáákkllaaddnníí žžiivvoottnníí úúrroovveeňň- zzddrraavvoottnniicckkéé sslluužžbbyy - vvzzdděělláánníí aa vvýýcchhoovvuu

vveeddoouuccíí kk rroozzvvoojjii oossoobbnnoossttii - vvoollnnýý ččaass,, rreekkrreeaacciiaa kkuullttuurrnníí ččiinnnnoosstt - oocchhrraannuu ppřřeedd nnáássiillíímm,,

zzaanneeddbbáávváánníímm,, zznneeuužžíívváánníímm ......ZZvvllááššttnníí oocchhrraanněě ssee ttěěššíí

uupprrcchhlliicckkéé aa ppoossttii-žžeennéé dděěttii..

ZPRAVODAJ O VÝCHOVĚ A VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŽE

2

Skoro si myslím, že listopadovérevoluci mohla být věnována jednacelá Archa. Nebo alespoň polovina.Bez revoluce by mnohého nebylo.Určitě bychom se netrápiliproblémem, kdo je a kdo neníhrobařem občanské společnosti -tak, jak to činí v tomto číslenašeho časopisu několik lidía jeden odbor.Ve velkém domě na Senovážnémnáměstí by vládl klid a mír: Kdyžkruhy, tak pod očima soudruhů,kteří se rvali s přestavbou, kdyžrady, tak ne české, ale sovětské.Šmudlali bychom dál pár Skautů-Junáků z osmašedesátého jakonejsvětější svátost a nad každýmnovým svazkem Zapletalovy Velkéencyklopedie her jásali jako maléděti.Historické organizace dětía mladých lidí by zůstaly jenomv encyklopediích, ve špatnýchkomunistických encyklopediích.

Skautská organisace je dnesnástrojem v rukou mezinárodníburžoasie, která ji používá k ohlu-pování mladého pokolení a k šířeníválečné hysterie, která z jejích řadvybírá své agenty a školí je.Mezinárodní skautská organisacese stala nástrojem příprav novésvětové války, rezervoárem špionůa diverzantů, žoldnéřských vrahův Korei, ve Vietnamu, Indonesiia jiných koloniálních zemích.??Br! Jde z toho hrůza i po šestačty-řiceti letech. Tenhle blábol napsala v Mladé frontě vydal A. Poledňákv roce 1953, ale i v letechměkčích? měl celou řadu přičinli-vých následovníků - stačí jen vzpo-menout na neuvěřitelnou a zcelavážně míněnou diskusi na strán-kách Mladého světa v letech 1987a 88, ve které ideologovéPO SSM vysvětlo-vali hloupémuzbytkuspolečnosti,jak škodlivéje tábořitv týpí a hrátzlatokopeckéhry.

Těch deset let od revoluce strašněuteklo a historické reminiscencevzbudí na mnohých tvářích úsměv.Jdeme vpřed a v polemikácha diskusích (bezesporu velmiprospěšných) o grantové politice,dotacích, střešních organizacích čistrašném slově véúescé, ale i přivlastní práci v oddílech či klubechmožná jaksi pozapomínáme, žetohle nebylo vždycky samozřejmé.Že i za příslušnost ke spolku sezavíralo, kádrovalo a buzerovalo,vyhazovalo ze školy nebo vydíralo,že vadila barva šátku nebo sekyrazaseknutá ve špalku. Že jíts oddílem do kostela na boho-službu vyžadovalo i pár let předrevolucí notnou dávku odvahy.PaměD některých z nás je krátká.Přimlouval bych se za to, aby

byla alespoň občasosvěžena. Archa to

možná v listopa-dovém čísletrochu proš-vihla, to seale dá

napravit.

Tomáš Novotný

ÚVODEM

RReevvoolluuccee

DDííttěějjaakkoo kkaažžddáá lliiddsskkáá bbyyttoosstt mmáá ssvvoouu

hhooddnnoottuu,, ddůůssttoojjnnoosstt aa zzáákkllaaddnníí pprráávvaa,, navíc vzhledem ke svému tělesnému i duševnímu vývoji,

bezbrannosti a zranitelnosti potřebuje zvláštní péči, pomoc,ochranu, porozumění a lásku. Tomu odpovídají i práva různého

druhu: od základních práv, zabezpečujících přežití, rozvoja ochranu, po práva vyjadřující možnost dítěte

o sobě spolurozhodovat.

PPrráávvaa ddííttěěttee Záležitost, nad níž mnozí mávají rukou, jiní sepodivují, co to vlastně je, další se ošklibují... - daloby se říci, co člověk to názor.AD už je to však jakkoli: 20. listopadu 1989 přijaloValné shromáždění Organizace spojených národůdokument „Úmluva o právech dítěte“. Dne 20. září1990 tento dokument vstoupil v platnost. Dnes,tedy téměř přesně po deseti letech, spočítáte naprstech jedné ruky státy, které ji neratifikovaly. Jdeasi o dokument takového významu, že mu stojí zato věnovat pozornost. Proto i větší část nového číslanašeho zpravodaje ARCHA je věnováno právěÚmluvě.

Příjemné čtení. Redakce

NNáášš tteessttChcete si ověřit své znalosti o právech dětí? Pokuste seodpovědět na naše otázky: 1. Které státy iniciovaly řešení práv dětí?2. Kdy byl přijat první obecnější dokument, který se

právy dětí zabýval?3. Kdy bylo rozhodnuto o vypracování Úmluvy

o právech dítěte?4. Které státy Úmluvu dosud nepřijaly?5. Kolik států Úmluvu ratifikovalo?6. Kdy vstoupila Úmluva o právech dítěte v platnost

u nás?

7. Která osobnost našich dějin se zabývala před-školní výchovou?

8. Z jakého díla naší slavné pedagogické osobnostipocházejí rytiny na stránkách této Archy?

9. Která osobnost našich dějin se zasloužilao přístupnost základního vzdělání všem, a čím?

10. Víte, kde najdete odpověM na všechny předchozíotázky?

Řešení testu:Samozřejmě, že odpovědi se dočtete v článcích v tomtočísle Archy. A zkontrolovat si je můžete na str.15.

Hry dětské CXXXVI.

3

NÁŠ ROZHOVOR

Domníváte se, že problémykolem práv dětí jsou v ČR aktu-ální? (Nebo je máme vlastněvyřešeny a celý dokument OSNse týká jen zemí tzv. rozvojo-vých.)Problémy související s dětmi,včetně jejich práv, jsou věčné anedají klidu ani odborníkům, aleani rodičům, ba i dětem samým.Domnívám se, že by bylo užitečnéujasnit si termíny aktuální - akutní- mediální. Při respektování právdítěte se se zmíněnými termínysetkáte a přizpůsobujete jim tempoa hlasitost svého jednání. Zcelazáměrně jsem vynechal termín„kampaň", protože v něm vidímzákladní problém v přístupuk pojetí práv dítěte. Asi jste očeká-vali spíše výčet problémů, ale podlemne je nejdůležitější přístup, neboDdává možnosti řešení. V tomtopřípadě si hodně slibuji od činnostiRepublikového výboru pro děti,mládež a rodinu jako orgánu tvoří-címu a odborné sekci pro právadítěte Rady pro lidská právajakožto orgánu ochrannémuv oblasti práv dítěte, protože jejichčinnost bude kontinuální.

Jaké jsou nejčastější problémyv ČR, které souvisejí s dodržo-váním ÚPD, jsou-li?Jsou. Z pohledu světa, který sek plnění Úmluvy o právech dítětev ČR vyjadřuje prostřednictvímVýboru OSN pro práva dítěte nazákladě předkládané Zprávyo plnění Úmluvy o právech dítětenám k té minulé zprávě (za léta1993-1994) bylo doporučenověnovat se více, z pohledu MŠMT,problematice vzdělávání romskéhoetnika a integrace zdravotně posti-žených. V současné doběje v připomínkovémřízení Zprávao plnění Úmluvyo právech dítěte zaléta 1995 - 1999.Předpokládám, žev prosinci bude text Zprávyk dispozici pro veřejnost, abystemohli porovnat změny.S tím ale souvisí druhý pohled,domácí, který mám možnostsledovat a který souvisí s „lidovým"pojetím přístupu k právu a pravdě.Nejenže si všichni pamatujeme naanekdotickou platnost čl. 1, kterýříká, že vedoucí má vždycky

pravdu a čl. 2, v němž je řečeno, žev případě, že ji nemá, platí čl. 1,ale bohužel namnoze taki jednáme. Takže „nelidově" parti-cipace při implementaci Úmluvy jezákladní problém. A teM lidsky: nevezmu-li práva zasvá a nebudu chtít se jimi řídita vyžadovat jejichrespektování, ideál„dospělých"o občanské společ-nosti dostává jižod dětství povážlivévýchovné trhliny.

Jaká je spolupráce státníchorgánů a nestátních organizacív oblasti péče o práva dítěte?Od teMka již budu věcnýa konkrétní.V souladu se zmíněnou představouparticipace jsou oba typy organi-zací zastoupeny v Republikovémvýboru pro děti, mládež a rodinu,odborné sekci pro práva dítěte, alestejně tak i při spolupráci odboru

pro mládež s občan-skými sdruženími

jako je tomuv Komoře mládeže,Komisi mobility či

výběrových komisíchpro přidělování dotací.

Tyto formy spolupráce jsoui konkrétním naplňováním Státnípolitiky vzhledem k mladé gene-raci, tak jak ji vláda na svém zase-dání 6.1.1999 přijala a v níž sezcela bezpochyby promítá i obsahÚmluvy o právech dítěte.Dále MŠMT jako státní institucemá možnost finančně podpořitnestátní organizace jejichž před-

mětem zájmu jsou práva dítěte.Tato spolupráce se realizujesmluvně na základě grantovéhořízení Programů na podporu aktivitobčanských sdružení ve prospěchdětí a mládeže (dříve Programypodpory a ochrany dětí a mládeže).Takto například byly podpořenyprojekty ČRDM, KRUHU a ANO(Asociace nevládních organizací),stejně tak jako Linky bezpečí,Růžové linky a dalších.

Kam se mohou obrátit lidé, kteřísi myslí, že dochází k porušo-vání práv dítěte v jejich okolí?Využiji toho, že v textu lze infor-movat ve více rovinách, takžeodpověM má několik rovin: a podle obsahu porušování semohu obrátit na kompetentní insti-tuce, pokud přesně nevíte na koho,získáte další orientaci u odborů prostyk s veřejností, a) chcete-li zůstat v anonymitě,zavolejte na některou z linekdůvěry, b) máte-li více osobní statečnosti,napište stížnost, oznámení,případně požádejte o sepsáníprotokolu. c) V případě školních problémů semůžete obrátit na třídního učitele,ředitele, Radu školy, Českou školní

inspekci, na odbor rezortníkontroly MŠMT, vše

podle stupně poru-šení práva s mírou důvěryv nadřízené

složky. Některékroky je však nutno

učinit prostřednictvímzákonného zástupce žáka.

Kde se vlastně dá text Úmluvyo právech dítěte „sehnat“?Od A do Z:• Originál v Informačním a doku-mentačním středisku OSNv Panské 5, Praha 1• Nejoficiálnější český text veSbírce zákonů č. 104/1991 Sb.• Další místa, o kterých bych serád zmínil, již text Úmluvy zpraco-vávají pro potřeby svého zaměřenía činnosti. Rád bych se zmínilo publikaci Práva dítěte v doku-mentech, kterou vydal odborprevence MV ve spolupráci s DCIa FOD. Dále Co je Úmluvao právech dítěte vydanou Českýmhelsinským výborem či Právadítěte ve škole, na jejímž vydání sepodílela Ostravská univerzita.Můžete se tedy obrátit na ústředítěchto institucí.• Samozřejmě, že se k Úmluvě lzedostat i na internetových strán-kách, aD Vám již zcela určitěznámých stránkách www.adam.cz

PPrráávvaa dděěttíí uu nnááss

SSvvoobbooddaammyyššlleenníí,, ssvvěěddoommíí aa nnáábboožžeennssttvvíí

Stát má respektovat právo dítěte na myšlení,svědomí a náboženství za přiměřeného

usměrňování ze strany rodičů.

SSvvoobbooddaa ssddrruužžoovváánnííDěti mají právo stýkat se s jinými dětmi

a zapojovat se do jejich sdružení nebo tatovytvářet.

NNěěkkoolliikk oottáázzeekk pprroo MMggrr.. PPaavvllaa JJaannííkkaa,, pprraaccoovvnnííkkaaooddbboorruu pprroo mmllááddeežž MMŠŠMMTT

logo k

10.

výroč

í ÚPD

z pla

kátu,

vyda

náho

DCI

4

NÁŠ ROZHOVOR / Z ČRDM A MŠMTnebo www.unicprague.cz.• Inu, a kdybyste už opravdu nevě-děli, jak text Úmluvy sehnat, tak sezastavte u mne.Pro příští rok pro Vás chystápřekvapení DCI a ČRDM a již nyníje můžete kontaktovat, kdy svépublikace, na nichž má MŠMT takésvůj podíl, vydají.

Jaký je okruh Vašich spolupra-covníků, kteří vám pomáhajíproblémy v této oblasti řešit?Jde vůbec jen o problém spada-jící k MŠMT? Případně jecelkovým koordinátorem tétoproblematiky v naší zemi?S ohledem k obsahu Úmluvy prácekaždého pracovníka MŠMT, dojehož referátu spadá oblast dětía mládeže zohledňuje ve své prácipožadavky Úmluvy. Mým úkolem,jakožto člena odborné sekce propráva dítěte jmenovaného zaMŠMT, je v podstatě sumarizacevšech aktivit MŠMT s Úmluvousouvisejících a příprava podkladůpro zprávy o Úmluvě, které jsou naMŠMT požadovány. Lze říci, že v současné době mákoordinační charakter problema-tiky práv dítěte v naší republiceodborná sekce pro práva dítěte

RLP, a po vyjasnění kompetencíi ustavený Republikový výbor proděti, mládež a rodinu.

Můžete čtenáře ARCHY infor-movat o činnosti „Výboru propráva dítěte“ (viz článek 43ÚPD), které osobnosti v němpracují a jaké jsou nejaktuál-nější problémy?Jaké vazby má směrem k ČR?V době, kdy naše republika tzv.„obhajovala" Úvodní zprávuo plnění Úmluvy o právech dítěteza léta 1993-1994, jsem teprvenastupoval na odbor pro mládež,takže jsem přípravu Zprávy pozo-roval jaksi z povzdálí. Proto mojeinformace bude spíše z doslechu.Výbor jmenuje komisi, která poprostudování požádá ještě o odpo-vědi na doplňující otázky ke Zprávě(proto vlastně došlo k obhajobě ažv roce 1997) a Ministerstvo zahra-ničních věcí, v jehož gesci je obha-joba mezinárodních úmluv,

navrhne složení delegace, jež sejednání se zástupci Výboruúčastní. Jak bývá v takovýchtosituacích obvyklé, komise se spíšezaměřuje na nedostatky než naklady Zprávy. A já se vrátím nazačátek svých odpovědí a zmíně-nému termínu „mediální", protožev novinách se potom můžetedočíst… Ale skutečně fundovanou odpověMbyste dostali na MZV.

Tiskové prohlášení MŠMT a ČRDMk tiskové konferenci konané dne 27. 9. 1999

Po mnoha letech jde o první společnou prezentaciMinisterstva školství, mládeže a tělovýchovy a jednohoz významných občanských sdružení dětí a mládežev České republice - České rady dětí a mládeže (ČRDM).Společná tisková konference by chtěla veřejnostseznámit s celou řadou ne-li shodných, pak velmi blíz-kých přístupů k řešení problémů, jež se vyskytujív oblasti dětí a mládeže. Ministerstvo školství, mládežea tělovýchovy je v této oblasti státním garantem, ČRDMje bezprostředním mluvčím významných občanskýchsdružení dětí a mládeže, která jsou přirozeným proti-pólem státnímu orgánu v tvořící se občanské společnosti.Obě instituce cítí určitou míru celospolečenského podce-nění či marginalizace problematiky dětí a mládeže -třebaže péče o děti a mládež a řešení problémů mladégenerace je nejen nezpochybnitelnou jedinečnou inves-ticí do budoucnosti, ale ukládá ji i Úmluva o právechdítěte.Řadu úkolů v této oblasti by měly plnit obce, popř.okresní úřady, z hlediska finančního především svýmigranty pro občanská sdružení a další nevládní organi-zace, pracující v oblasti dětí a mládeže, péči o provozo-vání a zřizování veřejných hřiš; a sportoviš; a zařízenípro volný čas dětí a mládeže. Bohužel aktivní přístupyjsou prozatím spíše ojedinělé. Většímu rozšíření zájmunižších článků státní správy a samosprávy o zabezpe-čení volného času dětí a mládeže brání předevšímnedostatek finančních prostředků ve veřejných rozpo-čtech. Svoji roli zde však nepochybně sehrává

i absence právních norem. V této souvislosti by se mělomnohé změnit přijetím nových právních norem souvisejí-cích s veřejnou správou a přijetím zákona o mládeži.Za velmi významné považují obě strany schválenídokumentu „Koncepce státní politiky vzhledem k mladégeneraci v České republice do roku 2002“ - usnesenímvlády ČR č. 1/1999. Práce na něm byla příklademspolupráce mezi ústředním orgánem státní správya reprezentanty občanské společnosti, nebo; vznikalv přiměřené součinnosti. Ještě většího společného úsilívšak bude potřeba při jeho realizaci.ČRDM v této souvislosti oceňuje celkový postup MŠMTjako státního orgánu, který naslouchá a respektujenázory jiných. I když si obě strany uvědomují, že nelzemít na všechny problémy zcela shodné pohledy, uvědo-mují si současně, že je možné odlišnosti vnímata respektovat.Jedním z příkladů podobného přístupu obou stran jetaké vyřešení problému majetku bývalého SSM, kterýv současné době spravuje Fond dětí a mládeže. Fondpředložil v tomto roce materiál, který byl zaměřen nakomplexní metodiku vypořádání majetku bývaléhoSSM. Vláda ČR jej vzala svým usnesením č. 693z července 1999 na vědomí, i když doporučila v někte-rých krocích úpravy zásadnějšího rozsahu. Za důležitév současné době považujeme, aby vypořádání bylo bezzbytečného oddalování realizováno. MŠMT i ČRDMproto vítají první krok dobré vůle, kterým je přípravabezúplatných převodů nemovitostí na občanská sdru-žení, která jej využívají pro přímou práci s dětmia mládeží. Po dohodě s předsedou výboru Fondu dětía mládeže by měla vláda tyto převody schválit dokonce tohoto roku.

V Praze dne 27. 9. 1999

Žžiivvoottnníí úúrroovveeňňKaždé dítě má právo na životní úroveň

nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní,mravní a sociální rozvoj.

ZZddrraavvoottnníí ppééččeeStáty mají klást zvláštní důraz na zajištěnízákladní a preventivní péče, osvěty a snižo-

vání úmrtnosti dětí.

Právo CXXIV.

5

AKCE, KTERÁ STÁLA ZA TO / NOVÝ ČLEN ČRDM

V pátek 8. října se v prostoráchSenátu Parlamentu ČR setkalipředstavitelé sdružení dětía mládeže. Akce navazovala napodobnou, která se uskutečnilatéměř přesně před rokem.Setkání zahájil hostitel, 1. místop-ředseda Senátu p. Ivan Havlíček,který nad akcí převzal záštitu. Vesvém vystoupení mj. poděkovalvšem za práci, již tisíce dobrovol-ných pracovníků s dětmi odvádějía připomněl nezbytnost spolupráceneziskového a vládního sektoru.Jana Vohralíková, předsedkyněČRDM, v krátkém úvodu naznačilacíle setkání… A pak už se rozeběhlpřipravený program.

Náměstek ministra školství,mládeže a tělovýchovy, p. LadislavMalý, se dotkl některých citlivýchotázek – například problematikyproměnného systému „Programůpodpory…“ a přípravy zákonao mládeži. Tím udal tón následnédiskusi. Po počátečním ostychu seotázky, na které pan náměstekodpovídal, jen hrnuly.

Po přestávce začal druhý blokdiskuse, který byl věnován řadědalších témat, mezi jiným – proble-matice pojištění, prezentaci našíčinnosti obecně a zvlášD v Českémrozhlase, který nabídl spolupráci.Zazněla informace o jednánípracovní skupiny ČRDM s bankov-ními domy ve věci poplatků zavedení účtů. Zvláštní pozornostbyla věnována problematice vznikukrajů, i v návaznosti na změnyv dotační politice MŠMT. V návaz-nosti na povídání o nezájmu novi-nářů zazněla nabídka na spolu-práci s Dětskou tiskovouagenturou, jejíž vysílání je mj.možné zachytit i na INTERNETu.Další přestávka se trošku protáhla- v kuloárech zazněl i návrh, abyhlavním bodem programu příštípodobné akce byly právě přestávky– během nich totiž docházík desítkám neformálních setkánízástupců jednotlivých sdružení,rozhovorům, výměně názorů, infor-mací… A to byl přece jedenz významných cílů této akce.Před obědem následovala dalšíčást diskuse, kde se hovořilonapříklad o Bambiriádě 2000,a pokračoval proud konkrétníchdotazů na p. náměstka Malého.Beseda v méně formální roviněpokračovala i během oběda.

Odpoledne následoval výkladdalšího našeho hosta, p. ZdeňkaZikmunda, k tématu public rela-tions. Jeho povídání bylo velmi

hutné – snažil se nám v krátkémčase podat co nejvíc potřebnýchinformací a nabídnout i konkrétnípostupy a řešení. Jeho výrok:„Dobrá myšlenka nestačí, je důle-žité ji umět nabídnout, prodat.“,vzbudil na tvářích některýchnevoli, ale to je realita – a čímdříve si ji všichni ze sdruženíuvědomí, tím bude lépe. Následnýblok dotazů svědčil o tom, že jehovystoupení vzbudilo značný zájema ohlas a chvilková proměna vestudenty byla účelná.V závěru poděkoval p. JosefVýprachtický za aktivní účast,vyzval k dalšímu rozšiřování spolu-práce mezi sdruženími a vyjádřilnázor, že tato akce se stala již(obnovenou) tradicí.Doznívala pochopitelně opětv „zákulisí“, diskusemi v přísálí čiv šatně, ba i v tramvajích. Ukazujese, že je opravdu mnoho témat,o nichž je nutné hovořit, a některénáměty by opravdu neměly zapad-nout – mezi nimi podnět k přesněj-šímu definování primární protidro-gové prevence atp.Pro úplnost je třeba dodat, žeSetkání 99 se zúčastnilo 69 sdru-žení z celé České republiky, přesně96 představitelů organizací dětía mládeže a hostů - mimo jižjmenované ještě například zástup-kyně ředitele odboru pro mládežMŠMT Zora Dvořáková, ředitelInstitutu dětí a mládeže Petr Pajkrta další.

- redakce -

SSEETTKKÁÁNNÍÍ ´́9999

Naše občanské sdružení Pomozme olašským Romům vzniklona jaře roku 1997 jako reakce na nebezpečně rostoucí problémdrog v nuselské romské komunitě, zejména olašské.V rámciprojektu širší protidrogové prevence v této komunitě jsme zalo-žili klub volného času pro romské děti pod názvem „LačheČhave"(= dobré děti), kam mohou Romové každý všední dendocházet a trávit nějak účelněji svůj volný čas a zároveň seporadit se svými problémy. Kromě pravidelných klubovýchodpolední pořádáme víkendové výlety či letní tábor. Sídlímev Nuslích v Boleslavově ulici v prostorách ZŠ Boleslavova.

Lačhe ČhaveDětský romský klubO. S. pomozme olašským RomůmBoleslavova 250, Praha 4 - Nusle 140 00tel: 02/61215731, 0603/932604e-mail: lada.arientova@seznam.cz

NNoovvýý ččlleenn ČČRRDDMM

6

NAŠE ZKUŠENOSTI

České země mají tradicidlouhých desetiletí vevydávání kvalitníchdětských časopisů.Při návštěvě každé většíprodejny s tiskem nemu-síme být při prvnímrozhlédnutí, budeme-lihledat dětské časopisy,nijak zvlášD znepokojeni.Najdeme jich poměrnědost.Rádi bychom se alezastavili u jednoho typudětského časopisu, kterýv nabídce schází.Je to časopis určenýpro věk zhruba 10 - 15let. Časopis věnující sezobrazování světa dětív jejich organizovanémi neorganizovanémvolném čase. Časopis,který by přinášel námětypro jeho smysluplnévyužívání, který by dávalna svých stránkáchprostor dětemsamotným. Časopis zapl-ňující prázdný prostormezi množstvím povrch-ních titulů na stranějedné a specializovanýmitituly na straně druhé.Časopis přinášející zají-mavý obsah pro členynejrůznějších dětskýchorganizací i pro dětiv neformálních klubecha partách či pro jednot-livce. Časopis pro děti tékrevní skupiny, kteráráda prožívá část svéhočasu s kolektivem i samav přírodě při jejím pozná-vání i ochraně, kteráráda soutěží i v něčemjiném, než v kupování conejvětšího množstvíčehokoliv a následnémodesílání obalů výrobci.Časopis té krevnískupiny, která se více čiméně vědomě snažío vlastní sebevýchovu povzoru - hodně zjednodu-

šeně řečeno - hrdinůnapříklad Foglarových čiZapletalových příběhů(rádi bychom na tomtomístě jmenovali i novějšíautory, ale...), knihElišky Horelové, JanyŠtroblové a dalšíchautorů.

Po listopadu 1989 sesnad ve všech dětskýchčasopisech objevily výzvyk zaklá-

dáníklubů, námětyk jejich činnosti i větší čimenší zprávy o tomtodění a o dětských aktivi-tách vůbec. Zanedlouhose ale celá tato oblastzačala vytrácet kamsi doztracena. Většina předli-stopadových dětskýchčasopisů zanikla, tyzbývající se pozměnily,a na dětskou činnost,o které je řeč, nějaknezbylo místo. V zájmuobjektivity musí býtovšem rovněž uvedeno,že v zmiňovaném obdobílogicky upadl zájemznačné části dětí jakkolivse organizovat, neboDzažily dobrovolně-povinnéčlenství v Pionýrské orga-nizaci SSM, která častoke své škodě splývala seškolou. Pozornost dětí setaké přirozeně nasměro-vala na - do té doby máloznámé či neznámé -vzory a činnosti.

Zanikly časopisy jakoPionýrská stezka (polistopadu 1989 jenomStezka), Sedmičkapionýrů (později

Sedmička), Pionýr sepřeměnil na Filipaa posléze zanikl. Nově seobjevily například Filips,Holky, bacha!, kteréneměly dlouhého trvání.ABC opustilo své všeo-becnější stránkya přepustilo je plně dorukou svého podtitulu -tedy mladým technikůma přírodovědcům,přičemž řada článků je

už spíše

určenadětským odbor-

níkům než dětem, kterésvé koníčky a zájmyteprve hledají. Ohníček,se svým měsíčnímcyklem vydávání, se pospojení s Tojáčkemvěnuje předevšímvýtvarně tvořivým dětemo něco mladším než těm,o kterých byla řečv úvodu, tedy přibližně10 - 15 let.Na jaře roku 1990 začalvycházet v SNTL čtrnácti-deník Mladý hlasateluvedený v život zejménalidmi kolem bývaléhoredaktora ABC z šedesá-tých let a šéfredaktoraSkauta - Junáka z roku1968 Jana Šimáně.Vydávání Mladého hlasa-tele převzalo koncemroku 1990 nakladatelstvíAtos, které přestavěloredakci a život Mladéhohlasatele ukončilo.Následně vydalo sedmčísel časopisu Hlasatel,další už nebyla.Na Mladého hlasatele1990 se pokusila navázatjeho původní redakces čtrnáctideníkem

Duhová planeta v křes-Danském nakladatelstvíRosa, jehož pouhé jednočíslo vydané v roce 1991se stalo předzvěstídalších obdobně „úspěš-ných“ pokusů.V roce 1994 se hrstkanadšenců pod vedenímbývalého šéfredaktoraABC Vlastislava Tomanazasadila o vydáváníčtrnáctideníku Kamarádv Národním informačnímcentru mládeže, jehožrozjezd financovalo svojídotací Ministerstvo škol-ství, mládeže a tělový-chovy. Z této částky seovšem podařilo vydatpouze nulté propagačníčíslo a první řádné čísloa pro nedostatek financíbylo vydávání ukončeno.Dalším z pokusů se stalynapříklad ostravskéNoviny do kapsy, česko-budějovický Vont, Áčko...Poměrně dobrý rozjezdměl v roce 1990 čtrnácti-deník Skaut - Junákvydávaný organizacíJunák v Mladé frontě, alese stále klesajícímnákladem přestal být proMladou frontu zajímavý.Po určitou dobu senámětům na aktivnídětskou činnost včetněpráce klubů věnovaldětský křesDanskýměsíčník Nezbeda, vydá-vaný v současnostiSalesiánskou provinciív Praze.

Náš, i tak neúplný výčetčasopisů, by byl ještěvíce nekompletní, kdyby-chom si nevšimli titulůvydávaných některýmidětskými organizacemi.Již zmíněná organizaceJunák převzala vydávánísvého časopisu v roce1992 a ve formě měsíč-

MMáá nnaadděějjii dděěttsskkýý ččaassooppiiss pprroo dděěttii aa oo dděětteecchh??

Není velký dětský celostátní časopis spíše přáním dospělých (a to pouze některých), a nikoliv dětí? - Měly by dětské organizace vydávatspolečný časopis pro děti? - Jaká je zde role soukromého sektoru? - Do jaké míry mají dospělí dětem předkládat svoji hotovoupředstavu časopisu? - Víme vůbec, jaký časopis chceme a pro koho? - Co by měl takový časopis obsahovat? - Problém finan-cování časopisů z dotací - není záruka návaznosti v dalším roce. - Není přeceňována úloha dětského časopisu v dnešní době - jsou i jiná,aktuálnější média?! - Pamětnická nostalgie „starých dobrých“ časopisů? - Podíl dětí na tvorbě časopisu. - Výchova mladýchnovinářů (zpravodajové z organizací, dopisovatelé). - Proč nelze financovat časopis z dotace MŠMT?

PPřřííssttuupp kk vvhhooddnnýýmm iinnffoorrmmaaccíímmStát zajistí dětem přístup k informacím i k materiálům z rozma-

nitých zdrojů a podpoří hromadné sdělovací prostředky při šíření informací,které jsou pro dítě sociálně i kulturně prospěšné. Stát učiní kroky

k ochraně dítěte před materiály, které mu škodí.

níku jej nabízela veveřejné distribuční síti,bohužel s velkými finanč-ními problémy a done-dávna i nepravidelností,kterou se v tomto roce(1997) podařilo odstranit.Pro své nejmenší členyvydává dále Junákměsíčník Světýlko.Sdružení přátel JaroslavaFoglara nabízí předplati-telům a ve vybranýchprodejnách zhruba dvou-měsíčník Bobří stopou.Česká tábornická uniepočala vydávat pro svédětské členy čtvrtletníkStezka malých táborníků.Dětské stránky či rubrikyjsou v jinak „dospělých“časopisech, jako Bizonívítr (vydává Liga lesnímoudrosti), Tomík(vydává Asociace turistic-kých oddílů mládeže) čiWampum Neskenonu(vydává Nadace Nika).Dětem část prostoruvěnoval také již zaniklýZálesák (vydávanýČeskoslovenským zále-sákem).Potýkají-li se s nedo-statkem financí profesio-nální vydavatelství, paktotéž, ještě ve větším, lzeprohlásit o převážněamatérských redakcíchprávě vyjmenovanýchčasopisů dětských orga-nizací. Dotační penízejsou účelově vázány,

podle podmínekMinisterstva školství,mládeže a tělovýchovynelze finanční částkupoužít na časopisyveřejně distribuované.Z uvedeného vyplývá, žemalonákladové časopisyvydávané některýmidětskými organizacemitak rozhodně nemohounahrazovat (a ani tytoambice snad nemají)celostátní profesionálněpřipravovaný časopis.Rovněž se - alespoňv současnosti - jeví jakonemožné sloučení finanč-ních prostředků jednotli-vých organizací a vydá-vání jednoho společnéhočasopisu.

Závěrem se vra7mek časopisu, o kterémjsme uvedli, žev nabídce schází. Časo-pisu pro tu skupinu dětíve věku 10 - 15 let, kteránenachází své místov hromadných sdělova-cích prostředcích zabýva-jících se často spíšeukázkami a příkladyčinnosti negativně ladě-ných jednotlivcůa skupin.Bu< zůstanemeu konstatování, žeo zmíněný typ časopisuděti nebudou mít zájema podřídíme se nepsa-nému zákonu, že tisko-

vina nabízí čtenáři to, cochce ona, ale tak, žečtenář žije v přesvědčení,že je to právě to, copotřebuje.Nebo budeme - i pořadě neúspěchů - hledatmožnosti, jak dětemnabídnout nenápadněvýchovný časopis.Takový časopis, který bypomáhal k sebevýchovějedince jakožto kladné,samostatně jednajícía tvůrčí osobnosti.Jedním z konkrétních

kroků, které jsme v zále-žitosti časopisu podnikli,je sestavení petice„Dětský časopis pro dětia o dětech“ adresovanéMinisterstvu školství,mládeže a tělovýchovy.Jsme přesvědčeni, žeuvedení k životu zmiňo-vaného dětského časo-pisu by se mělo dít i zamorální podpory osob-ností z literárního čijiného uměleckéhoa veřejného života. Milan Lebeda, Petr Molka

7

NAŠE ZKUŠENOSTI

VVzzppoommíínnkkaa nnaa bbuuddoouuccnnoossttDovolili jsme si pro tentokrátký aktuální dovětekpoužít titulek vymyšlenýkýmsi jiným, protože možnánejpřesněji vystihuje situaci.Zmíněná petice měla takový„ohlas“, že množství podpisůrozhodně nevyjadřuje vážnostproblému.

V průběhu dvou posledních letdošlo k dalším pokusůmo časopis, nejprve to bylDelfín se silným zkušenýmautorským zázemím. Všeskončilo po několika číslech nanedostatku financí soukro-mého vydavatele.Nejčerstvější událostí bylprojekt známý pod pracovnímnázvem Zet 21, kdy dalšísoukromý vydavatel po půlroce přípravných prací odprojektu ustoupil.

Množství peněz potřebné prorozjezd časopisu je takové, žemálokterý soukromý vyda-vatel podnikne neúměrnéfinanční riziko.

Ministerstvo školství, mládežea tělovýchovy ze svýchfinančních prostředků vydá-vání časopisu veřejně distribu-ovaného nepodpoří (prý by toodporovalo volné hospodářskésoutěži). Na druhou stranujiné resorty do tiskovin

veřejně distribuovaných zaúplatu finance ze svýchrozpočtů vkládají (např.vnitro, kultura, zěmědělství).Zdá se, že více, než o peníze,jde o „politické“ rozhodnutína základě společenské objed-návky.Pro dvě či tři generacedětských čtenářů v posledníchdeseti letech tuto objednávkunikdo nevystavil.

M. L., P. M.

SSvvoobbooddaa pprroojjeevvuuDítě má právo vyjadřovat svá mínění a získávat i rozšiřovat informace

a myšlenky bez ohledu na hranice.

Pozn. aut.: Pokud předkládáme po dvou letech text bez úprav,pak pouze jako připomenutí něčeho, v čem se stále ještěnepokročilo.

Příspěvek přednesený na 2. ročníku konference Současnostliteratury pro děti a mládež - aktuální problémy tvorby proděti (9. a 10. září 1997 v Liberci).

Tiskařství XCIII.

Jedním z největších novátorůpřístupu k dětem a jejich výchověbyl Čech. Vlastně Moravan. Ano,byl to „učitel národů“.Jan Amos Komenský měl životpohnutý, jistě si to pamatujeme zeškoly. Záhy osiřel, jako mladý členJednoty bratrské musel po Bíléhoře do exilu, několikrát muv bouřlivých dobách shořelaknihovna i jeho vlastní spisy -a přesto to nikdy nevzdal. Jehodílo je obrovské. Nás však budezajímat tentokrát to, co přiblížilomožnost vzdělání dětem před třemisty lety. Jedním z prvních Komenskéhospisů je dodnes známéInformatorium školy mateřské,které psal nepochybně na základěosobních rodičovských zkušeností.Vznikl snad vůbec první, překva-pivě moderně pojatý konceptvýchovy nejmenších dětí.Komenský postřehl, co novodobápsychologie teprve experimentálněstuduje - že rané dětství nenípouhou nevinnou předehrouk dospělosti, nýbrž že první zážitkya zkušenosti človíčka se závažněa natrvalo zapisují do duše dítěte,předurčují jeho příští citové bohat-ství či chudobu, budoucí kladnénebo záporné přijímání světa i lidí.V exilu v Lešně zakotvil Komenskýjako učitel na gymnáziu.Nespokojen se stavem školy, pustilse do psaní učebnic. V krátkémčase se jich zrodilo nejméně šest.Věděl ze zkušenosti, že biflovánídětem nesrozumitelných formulí,gramatických zaklínadel a citátůz Cicerona či Vergilia, aD jakkolikrásných, vnáší do škamen nudua hrůzu současně. Zkusil jinýprincip. Vybral 8000 důležitýchslov. Spřáhl je do tisícovkyhutných vět, rozčleněných dostovky témat. Okruhy stručněpopisovaly živou i neživou přírodua svět člověka od reálií po řemesla.Doplnil nejstručnější přehledmluvnice. Především však knížkunaplnil mnoha názornými obrázky.Vznikla malá ilustrovaná encyklo-pedie a jazyková učebnice zároveň.Jmenovala se Janua linguarumreserata - Brána (či Dveře) jazyků

otevřená (1631). Celek byl takpřekvapivě nový, že vzbudilsenzaci. Komenský Bránu pozdějivícekrát přepracoval, zjednodušil,pořídil z ní časem výtah se 150názornými ilustracemi - slavnýOrbis pictus, Svět v obrazech. Oběknížky byly postupně přeloženy dovíce než dvaceti jazyků. Učitel aždosud vlastně provincionální seproměnil v pedagogickou autoritu

evropského formátu. PutovalEvropou - v Anglii plánovalvědecké výzkumy k Pansofii, proŠvédy reformoval školství, o totéžse pokoušel v Uhrách, střídavě sevracel do Lešna.Sepsal mnoho dalších knih -jednou z nich byl Didaktickýnávod - metodika pro učitele.Vytrvale pracoval na svémstěžejním pedagogickém díle,Didaktice české, k níž brzy připojilDidaktiku speciální.Komenský snil o školské reformě,na jejímž konci se dostává důklad-ného vzdělání všem lidem bezrozdílu (povinná školní docházka,výuka chudých i dívek), a to kulti-vovanými metodami a zanícenýmilidmi, kteří ve svém povolání spat-řují vznešené poslání. Právěv Didaktice se objevily dodnesobecně známé pedagogické kate-gorie či pojmy: škola hrou, názor-nost vyučování, priorita mateřštinypřed latinou, syntéza rozumové,citové a náboženské výchovy atd.,až po spoluzodpovědnost rodičů.

Po požáru Lešna, kdy shořelanejen Komenského knihovna, alei většina jeho děl, znova putovalEvropou. A pracoval. Ze 135svazků jeho díla jich 62 vyšloběhem amsterodamského pobytu.V rychlém sledu za sebou se obje-vily Schola ludus (Škola hrou, totižskrze divadlo, abychom původ-nímu smyslu pojmu rozumělisprávně), vzápětí čtyři díly komen-tovaných Veškerých spisů didak-tických (Opera didactica magna),poté první části dnes nejobdivova-nějšího konceptu globální reformy- Obecné porady o nápravě věcílidských. Vyšla nová vydání jehoučebnic. V Norimberku se dočkalvydavatelské premiéry skvělý Orbispictus (1658), učebnice pro gene-race následujících dvou století. Význam Komenského objevů sidnes už sotva plně uvědomujeme.Školství současnosti se potýkás problémy jiného druhu. Pojmya poučky se vžily, metody naškolách zdomácněly... Ale tenkrátbyly mnohé jeho myšlenky, neřku-li knihy, zjevením.

BBrráánnaa pprroo vvššeecchhnnyySystém vzdělávání v rakouskémonarchii a zejména v českémstátě měl bohaté tradicea poměrně slušnou evropskouúroveň, o čemž svědčí na 1500škol doložených v šestnáctičeských krajích. V druhé polovině18. století však školství oprotiněkterým vyspělým zemím začalozaostávat. Neexistovaly učitelskéústavy. Na vsích běžně působilijako kantoři vysloužilí vojáci, kteřísotva uměli psát a číst, a kdyždovedli násobit a dělit, byli považo-váni za nadprůměrně kvalifiko-vané.Prozíravá Marie Terezie nejprveporučila diplomatům na vyslanec-tvích, aby ve svých zemích syste-maticky sledovali opatření napodporu studií a podávali domůpodrobné reference. O něco pozdějipozvala významného reformátorapruského školství, pedagogaJohanna Ignáce Felbigera, kterýpřipravil obecný školní řád, jehožosou a ústřední novotou byl poža-davek povinného základního škol-

8

TROCHA HISTORIE

SSttaarréé nnoovviinnkkyy

CCííllee vvýýcchhoovvyyVýchova má směřovat k rozvoji osob-

nosti dítěte a jeho nadání, rozumových i fyzickýchschopností v co nejvyšší míře. Výchova má připravovatdítě na aktivní život dospělého ve svobodné společnosti

a posilovat úctu k jeho rodičům, k vlastní kultuřea jazyku i k hodnotám kultur jiných.

OOdd ddoobb pprraakklluukkaa KKooppččeemmaa ssee jjiissttěě vv mmoožžnnoosstteecchh dděěttíí aa mmllaaddýýcchh lliiddíí lleeddaaccooss zzmměěnniilloo.. VV hhiissttoorriiii nnaajjddeemmee oobbddoobbíí,, vv nniicchhžž bbyyllaa dděětteemm,, jjeejjiicchh vvýýcchhoovvěě aa vvzzdděě-lláánníí vvěěnnoovváánnaa uurrččiittáá ppoozzoorrnnoosstt - nnaappřřííkkllaadd vvee ssttaarroovvěěkkéémm ŘŘeecckkuu.. AAllee zzvvllááššttěě vv ddoobbáácchh kkrriizzíí,, vváálleekk,, hhllaaddoommoorrůů,, bbaa ii vv oobbddoobbíí pprrůůmmyysslloovvéé rreevvoolluuccee - vvžžddyycckkyyttoo bbyyllyy dděěttii,, kkddoo zzvvůůllii aa nneezzooddppoovvěěddnnoosstt ddoossppěěllýýcchh ooddnnááššeell nneejjvvíícc..VVee ssttřřeeddnníí EEvvrrooppěě zzaazzáářřiillaa vv dděějjiinnáácchh ddvvěě ssvvěěttééllkkaa,, kktteerráá uummoožžnniillaa ppoossuunnoouutt vvýývvoojj oo kkrrůůččeekk ddááll..

Rodina CXX.

Krátce z Valného shro- 9

TROCHA HISTORIEního vzdělání pro děti od 5 do 12let, a to za hmotné péče a poddozorem státu. Byl vydán 6.prosince 1774. Toto datummůžeme považovat za počátekškolní docházky u nás.Od r. 1775 nastal nový prudkýrozvoj zvláště nižšího školství.Během prvních deseti letvzrostl počet triviálek asio čtvrtinu. Povinné školnídocházce se podrobilov průměru 75-80 procent dětí.Dříve se tereziánsko-josefinskéškolské reformy hodnotilypřevážně záporně. Byly považoványza součást záměrné germanizacenároda, neboD na školách hlavnícha normálních byla vyučovacímjazykem němčina. Předpisy proškoly nejnižšího stupně však aniněmčinu nevyžadovaly, doporučo-valy naopak výuku v mateřskémjazyce, už proto, že děti v Čecháchněmecky nerozuměly.Školskou reformu provázeloi intenzivní budování specializova-ných, dříve neznámých škol. Pro

lepší představu jmenujme alespoňněkteré: ve Vídni vojenskáakademie, Orientální akademie nastudium živých jazyků východu,

kreslířská akademie, ve Zvíkovciv Čechách přadlácká škola, prvnívysoká škola báňská v BanskéŠtiavnici a další.Významných zásahů se dočkaloi univerzitní studium. Tradicepřednášek, spočívajících v dikto-vání látky slovo od slova, ustoupilavydávání učebnic a volnějšímuvýkladu. Pokusy dostaly konečněpřednost před dogmatickýmipoučkami, univerzity postupnězačaly věnovat pozornost samo-statnému vědeckému bádání. Tereziánsko-josefinské školskéreformy a zavedení povinné školnívýuky byly zajisté činem kladným.Za podpory osvícenského státu seustavil obecně platný vzdělávacísystém, vybavený vnitřními před-pisy včetně učebních osnova metodik. Poprvé v dějináchčeského státu i školství byly otev-řeny brány k omezenému sice,nicméně alespoň nějakému vzdě-lání pro všechny mladé lidi.

-podle knihyToulky českou minulostí-

Otázka vnímání práv dětí není záležitostí nijak staroua teprve v posledních desetiletích zaznamenává pokrok.Vše začalo během I. světové války a krátce po ní... Do tédoby války probíhaly relativně vzdáleny od běžnéhoživota většiny lidí. První světová válka však vstoupila dolidského bytí více než brutálním způsobem. Její dopady,a to nejen na frontě, ale i v zázemí, byly do té dobynepředstavitelné. Proto výrok prvních obhájkyň právdětí, že "... jsou to právě děti, které platí nejvyšší cenu zanaši krátkozrakou hospodářskou politiku, za naše poli-tické chyby, naše války.", vstoupil do historie jednánío lidských právech a je více než aktuální i dnes. Protožei dnes, stejně jako před osmdesáti lety jsou to právě děti,které platí nejvyšší daň za omyly a prohřešky dospělých.Určitou dobu však trvalo, než myšlenky na určité pojme-nování práv dětí zapustily své kořeny. Až příliš často lidétento problém chápali zjednodušeně. Mnoho lidí bylopřesvědčeno, že postačí dětem prostě pomoci - milodary,charitou. Ta však nesahá až tam, kam je potřeba, dovedeřešit jen některé problémy, nepřispívá k hledání výcho-disek, k odstraňování podstaty daných otázek - likvidujepouze, a ještě jen částečně, následky. Chápe dítě pouzejako objekt pomoci, nepřikládá mu většího významu,nedovede si představit, že dítě samo by cosi mohloa mělo.Prvenství v systematičtějším řešení patří Velké Britániia Švédsku, kde bylo jako první založeno hnutí, které sistanovilo za úkol změnit nazírání na tento problém. Bylvypracován koncept deklarace o právech dětí, a v roce1924 byl stručný pětibodový text přijatý Společnostínárodů. Práva dětí tak byla oficiálně uznána. Muselovšak uplynout několik desítek let, než byl učiněn dalšíkrok - v roce 1959 byl Organizací spojených národůschválen nový dokument řešící tuto problematiku. Šloo Deklaraci dětských práv. Stále to však byla „pouze“

deklarace - tedy z čistě právního pohledu nepřílišzávazné prohlášení.Bylo proto pochopitelné, že prohlubující se propracová-vání této otázky obecně vedlo i k posunu v nazírání tétovysoce konkrétní problematiky. A tak se objevilamyšlenka posunout prostou deklaraci o dětech na vyššístupeň. Na úroveň závazné dohody o právech dítěte,dítěte jako individua - tedy nejenom celé sociologickéskupiny lidí. Samotný námět však musel dlouhou dobuzrát, než byl pochopen a přijat, byD ani dnes bezezbytku. Konec 70. let byl proto vpravdě historický, neboDtehdy padlo definitivní rozhodnutí, aby byl zpracovánsamostatný dokument, který byl stanovil práva dětía povinnosti států při jejich dodržování a zajišDování.A trvalo dlouhých deset let, než spatřil světlo světa -v listopadu 1989 byl text „Úmluvy o právech dítěte“připraven k přijetí. Po schválení na světovém summitubyl zahájen proces ratifikace. O vážnosti myšleneka jejich unikátnosti a snad i o kvalitě dokumentu svědčífakt, že existuje již 191 států, které je akceptovaly -žádná jiná dohoda neprošla takovým počtem ratifikací zatak krátkou dobu (úmluvu neratifikovaly Spojené státyamerické a Somálsko).

Právní stav u násÚmluva vstoupila v platnost 6. února 1991, vyhlášenabyla ve Sbírce zákonů (částka 22, č. 104/1991 Sb.) Doprávního řádu České republiky přešla se všemi dalšími(z ČSFR převzatými) právními normami k 1. 1. 1993.Postavení dítěte (či obecně dětí a mládeže, nebo alespoňjejich ochrana) u nás není upraveno nějakou zvláštnínormou (např. zákonem či vyhláškou). Někteří právníexperti tvrdí, že to není nutné, neboD ošetření práv dítětezajišDují jiné předpisy. A proto speciální zákon o dětecha mládeži (jako např. v SRN) neexistuje.I vzhledem k tomu, je možná zajímavá informace, že přiuplatňování právních norem má při řešení sporu před-nost norma mezinárodní... - tedy Úmluva o právechdítěte má i v našem právním řádu postavení významné.

Mgr. Martin Bělohlávek, Mgr. Michal Pokorný

Práva dítěte včera a dnes

VVzzdděělláánnííDítě má právo na vzdělání a stát má

povinnost zajišFovat bezplatné a povinné základnívzdělání, podněcovat různé formy středoškolského vzdělání

dostupného všem dětem a zpřístupňovat vysokoškolské vzdě-lání pro všechny podle jejich schopností. Školní kázeň má

respektovat práva a důstojnost dítěte. Při zajišFovánípráva na vzdělání má stát podporovat rozvoj

mezinárodní spolupráce.

Škola XCVII.

SSkkaauuttsskkáá ppoommooccvv uupprrcchhlliicckkéémm ttáábboořřeePod pojmem uprchlickýtábor si leckdo v prvníchvíli vybaví jen foto-grafie zubožených,nemocných a hladovějí-cích lidí kdesi v Albánii,Africe nebo v jiných,válečnými konfliktypoznamenaných zemích.Není však tábor jakotábor. Existují i vesvobodných zemích, kdeslouží jako útočištěosobám hledajícím azyl,když byly předtímvyhnány ze svýchrodných zemí z různýchpolitických, etnickýchnebo náboženskýchdůvodů. I v naší zeminěkolik takových uprch-lických táborů funguje.A právě do jednohoz nich, v Jezové u Bělépod Bezdězem, zamířili

letos v létě, přesněji 1. -5. srpna, mladí skautia skautky z vůdcovskéholesního kurzu Castor.Jeli sem prožít intenzivnítýden plný práce, soci-ální pomoci i ověřenívlastních schopnostíempatie a altruismu.Nikdo přesně nevěděl, coje čeká...V uprchlickém tábořev Jezové pobývalo v tédobě asi tři sta uprchlíkůz 35 zemí světa. Byli zdecelé rodiny s dětmi

z Afghánistánu,Somálska, Ruska,Gruzie, Indie, Srí Lanky,Íránu, Arménie,Vietnamu, Bulharska,Nigerie, Etiopie, Angolyatd.Úkolem skautů bylapředevším práce s dětmi- zejména organizacerůzných volnočasovýchaktivit. Zhruba 40 dětí zevšech koutů světa si takmohlo během týdnevyzkoušet lasování,různé výrobky z korálků,těsta i papíru. Děti malo-valy, sportovaly nebohrály různé pohybovéa stolní hry. Kromě tohopro ně byla připravenaolympiáda plná netradič-ních disciplín, výlet nablízké koupaliště, učeníoblíbených country tancůnebo třeba večernítáborák s písničkami.Děti skautům na oplátkupřipravily skvělé diva-

delní představení. A tov češtině, pochopitelně!

Životní zkušenostPro budoucí skautskévůdce a vůdkyně tonebyla jen „práce“, aletaké veliká životní zkuše-nost. Setkání s tolikarůznými národy najednom místě, kdy navícvšichni mají společnýtrpký úděl uprchlíka, bylpro mnohé výraznýmposunem v nahlížení na

etnické otázky a na soci-ální a humanitárnípomoc potřebným lidem.Skauti se vždy snažípodle svého zákona „býtprospěšní a pomáhatjiným“, ale tento rozměrskautské služby poznaljen málokdo z nich.Důkazem jejich opra-vdové práce je i přátel-ství, které s dětmiz tábora navázali a kterépokračuje i dál, po skon-čení pobytu v uprch-lickém táboře.Pro děti v táboře bylajejich návštěva velikým

krokem kupředu. Vesvém životě zažily mnohástrádání a ani tábor jimnemůže nabídnout přílišradostný život. Stejnějako dospělí, i jejich dětizde mají velice máloosobního vyžití - občasnějaký výlet, kino -a jinak bezcílné potulo-vání táborem. Je alepochopitelné, že uprch-lický tábor jim ani vícenabídnout nemůže. Proč?Nejsou samozřejměfinanční prostředky!A právě proto je důležitátaková práce, kterou pro

10

AKCE, KTERÁ STÁLA ZA TO

NNeessttůůjjttee ssttrraannoouu

11

AKCE, KTERÁ STÁLA ZA TO / NAŠE ZKUŠENOSTI

lidiv tábo-rech vykonávají studentia nebo mladí lidé, organi-zovaní v různých spol-cích a hnutích zabývají-cích se výchovou dětía aktivním využívánímjejich volného času.

Práva uprchlíkůJe dnes ještě mnohozemí, kde lidská právajedince příliš mnohoneznamenají, natož pakpráva dítěte. Děti zde trpínedostatkem zdravotnípéče i vzdělání, hladovía často zbytečně umírají.Útěk ze země pro ně i projejich rodiče můžeznamenat jediné možnévýchodisko. Kolik útrapa ponížení však tentokrok znamená, to vědíjen oni. Musí se do určitémíry vzdát své identity,

opustit svou kulturu,vlast a rodnýjazyk, přátele,příbuzné, domovi majetek. Není to

jistě lehké!Uprchlické tábory by

proto měly být místem,kde se o jejich novémosudu nejen rozhodne,ale kde také budou mocialespoň trochu naléztklid a smysl svéhodalšího života. K tomupotřebují aktivní prácii zábavu. Dlouhéa bezcílné čekání je jen

dalším krokem k bezna-ději, kriminalitěa k osobním problémům,které pak v táboře vzni-kají.Nemyslíte si tedy, žetakovou nezištnoua úspěšnou pomoc,jakou v létě před-vedla skupinaskautůa skautek, bybylo skvělézopakovat? A tomožná i jakonějaký konkrétnídlouhodobý projekt doto-

vaný například MŠMT?Věřte, děti i dospělív táboře by o to jistěvelice stáli.

Text a foto Martin HolubJunák, LŠ Gemini -

Castor

JJmméénnoo aa ssttááttnníí ppřříísslluuššnnoossttKaždé dítě má od narození právo na

jméno. Má rovněž právo získat státní občanstvía podle možností též právo znát své rodiče

a být v jejich péči.

UUpprrcchhlliicckkéé dděěttiiZvláštní ochrana má být poskytována

uprchlickému dítěti nebo dítěti, které o statusuprchlíka usiluje. Stát má spolupracovat s kompe-

tentními organizacemi, které takovouochranu a pomoc poskytují.

PPrráávvaa dděěttíí vvee ssddrruužžeenníícchhKaždý člověk má o svých právechtrošku jiné představy, každý je takéjinou měrou ochoten tolerovatostatní lidi kolem sebe. Většinou senad svými právy začneme zamýšletteprve v okamžiku, kdy máme pocit,že je nám ubližováno, že se dějenějaká nespravedlnost. Je-li všemv nějakém společenství měřenostejně, jsme mnohdy přístupni vzdátse lecjaké soukromé výhody. Takfungují i principy různých zákonů,desater, sedmer a kodexů ve sdruže-ních dětí a mládeže. K jejich porov-nání se vrátíme ještě v příštím čísleArchy. Podle dotazníčku, který byl vyvěšenna serveru Borovice, se valná většinaodpovídajících (80 %) domnívá, žepráva dětí ve sdruženích nejsouporušována.

PPrráávvaa dděěttíí vv PPiioonnýýrruuNalistujeme-li příslušnou částnašeho statutu, objevíme povinnosti,ale především práva člena. Vypadajídocela jednoduše a prakticky, nastraně druhé toho o právech dětí

mnoho neříkají. Z hlediska dopaduna konkrétní činnost dětí má většívýznam kratičká větička ve vymezeníúčelu Pionýra. Činnost sdruženívychází z Úmluvy o právech dítěte.Aby to byla pravda, musí práva dětíznát především jejich vedoucí, kteříjsou těmi, kdo ovlivňují činnost dětínejvíce. Právě proto vydalo našesdružení text Úmluvy, aby byl stáledostupný. Právě z tohoto dokumentu musídobrý vedoucí vycházet, když sestanovují nejrůznější nepsanézákony a pravidla, kterými se řídíběžná činnost oddílů. Že to bez nichnejde, o tom se přesvědčil snadkaždý, kdo s dětmi alespoň chvílipracoval. Nejde to bez nich ani vesvětě dospělých. Každé pravidlopochopitelně ukrajuje kapkusvobody, kterou by mělo osamocenédítě, každé pravidlo však musízaručit to, aby právo na projev mělokaždé dítě. Zkrátka i v oddíle platí,že svoboda jednoho končí tam, kdezačíná svoboda druhého. Důležité je,aby každý člen oddílu (aD dítě čidospělý) chápal, že může vyměnitkapku své absolutní individuálnísvobody za práva pro každého a zaprožitky, kterých by bez kolektivuostatních nezískal. Domnívat se, žetím děti budou strádat, je v tomto

případě malicherné. Řada her prostěbez kolektivu zahrát nejde - ani tenv Čechách tolik oblíbený fotbal.A jaká je role oddílového vedoucícho?V pravdě klíčová. Je na něm, abyzavčas rozpoznal, které oddílovépravidlo je třeba přitáhnout čipovolit, jak zasáhnout, aby si každýv oddílu přišel na své. Krom textuÚmluvy má k dispozici různésoubory her, kterými se o svýchprávech děti mohou dozvědět. Hrami,či různými scénkami si v oddílemohou vyzkoušet, jak se v některýchstřetových situacích k sobě zachovat. Situace mimo oddíly je přece jentrochu horší. Řada lidí má jenchatrnou znalost o právu vůbec,natož o právech dětí. V tomto mohouobrovskou roli sehrát školy. Nejsemsi však jistý, zda učebnice občanskévýchovy obsahují dostatek námětůpro tuto osvětu.Můj dojem z Úmluvy je tedy trochurozporuplný. Na jedné straně mětěší, že naše činnost vycházíz Úmluvy o právech dítěte, nadruhou stranu mám stále dojem, žese jedná o kapky, které se rozpou-štějí v moři lhostejnosti společnostinad tím, co všechno musí dětivytrpět a co děti ve svém volnémčase dělají......

-tom-

Redakční poznámkyDo redakce přicházejí dopisy. Jsou různé, stejně jako jerůzné názorové spektrum čtenářů. Některé přinášejípodněty, jiné obsahují i příspěvky poučné, jiné vyjad-řují názory. Úmyslně nepíšeme „jen“ názory, protoževyjádřit (a pro nás získat) názor není nikdy na škodu.A to i tehdy, když názory jsou nepříjemné, ba ažkousavé. Podstatné však je, aby pracovaly se skuteč-

nými fakty – tím se potom poměřuje jejich hodnota.Příspěvek L. Pohankové do redakce oficiálně (přestožeto je v záhlaví uvedeno) nikdy nebyl doručen a přišelpřes e-mailovou poštu od správce serveru Borovice.Přesto se M. Bělohlávek, tehdy spíše za sebe než zaredakci Archy, obrátil na jeho autorku, a vedli spoluosobní korespondenci.Protože jsme se snažili - zvláště k otázce financování -získat i další odpovědi, uveřejňujeme příspěvek opož-děně.

SSttřřeecchhoovvéé oorrggaanniizzaaccee - hhrroobbaařřii oobbččaannsskkéé ssppoolleeččnnoossttii nnaa mmííssttnníí úúrroovvnnii

POLEMIKA

12

Článek je určen do časopisu Archa, který představuje činnost a úspěchy ČRDM. Prosím o zveřejnění v nezkrácené podobě. Dále ho posílámna Borovici a přímo Martinovi Bělohlávkovi. Věřím, že začneme vést odpovědnou diskusi na téma malé organizace a jejich význam vespolečnosti a věřím, že alespoň pro některé představitele ČRDM bude v té diskusi důležitější společenský zájem než ekonomické výhodyčlenství ve střechové organizaci.

V roce 1998 na Celostátní výměnězkušeností v Brně tajemník ČRDMMartin Bělohlávek* vysvětlovalzásadní cíle tohoto střechovéhoseskupení - lobování v parlamentua vládě za dětské organizace(rozuměj - více peněz a lepšípodmínky pro jejich práci).Druhým dechem přitom říkal, že jenutné, aby velké organizaces mnohatisícovou členskouzákladnou měly při vyjednávánívýraznější slovo a větší váhu, nežstovky malých sdruženíček, kteréspolčují několik lidiček v Horní-Dolní. Ty totiž nejsou schopnéjednat s médii, oslovovat celostátnídeníky a vytvářet povědomíspolečnosti o významu dětskýchorganizací. A proto tedy ČRDM. Tabude vyjednávat grantovépodmínky s MŠMT, lobovatv parlamentu za zákon o mládeži,získávat prostor v médiích.Ostatně, má na to placený aparát.Taky Martin v Brně vysvětloval,jak by mělo v budoucnu vypadatfinancování dětských organizací zestrany státu : MŠMT bude podpo-rovat formou grantů střechováa celostátní sdružení a podporoumalých místních organizací sebudou zabývat okresní úřady,popřípadě obce. Bude to tak provšechny průhlednější a pro MŠMTsnazší : nebude muset rozhodovato tisících malých projektů ve výšiřádově 10 tis. Kč pro organizace,jejichž činnost celostátní optikouvůbec nemůže být postihnutelnáa tudíž těžko hodnotitelná, alepřidělí peníze pouze velkým člen-ským sdružení pro jejich členskouzákladnu.To je jistě zajímavá a asi dobrá

myšlenka. Martin v té doběbohužel neznal odpověM na mojiotázku, jak se finance pro malásdružení dostanou na úroveňokresů a obcí a jaký bude poměrdílků koláče pro ty tisícičlennéstřechy nahoře a pro ty tisícemalých několikačlenných dole. CoMartin snad neznal tehdy, vímednes, výsledek lobbingu střecho-vých sdružení je na světě.V Učitelských novinách a dalšíchtiskovinách vyšly podmínky gran-tové politiky MŠMT pro rok 2000.Sdružení se tam dělí zcela podleMartinových vizí na střechová,celostátní, regionální a místní.A světe div se, místní sdružení sev řádném zářijovém kole o grantyMŠMT nemohou ucházet vůbec !!!Aby to nebylo tak beznadějné, majíšanci v přímých dotacích, kde sepodávají žádosti do konce února2000. Praktické zkušenostiukazují, že do přímého kola sedostane jen zbytek peněz nerozdě-lených v září. Pak má komiseměsíc na rozhodování, komoramládeže (v níž jsou zastoupeny jenstřechové organizace) měsíc naprojednání a poslední instancí jevedení ministerstva, které to snadza měsíc potvrdí, pokud se ovšemneobjeví nutnost balíčku (úspor-ného opatření). A tak když tovšechno dobře dopadne, nikde senezdrží vyhotovení a podepisovánísmluv a převody mezi konty,dostane místní sdružení na svojiceloroční činnost peníze koncemčervna.Zásadní otázka „Jaké penízebudou místním sdružením rozdě-lovat okresní orgány státnísprávy?", je zodpovězena také.

Žádné. "Zamýšlený mechanismusse nepodařilo v parlamentuprosadit. (Chudáčci malé organi-zace… Nikdo za ně neloboval…). Dovolím si navrhnout čtenářůmmalý výlet do dosavadní občanskéspolečnosti okresního města(zejména pro pražské čtenáře tomůže být dosti objevná cesta).Snad nejprve něco o občanskéspolečnosti obecně. Občanskáspolečnost je svépomocný mecha-nismus, jehož základem jsouobčané, sdružení v zájmové spolky.Tyto spolky účelně doplňují státnísprávu a samosprávu ve vytvářenípodmínek společenského životav obci. Například tím, že se zají-mají o ekologii, králíky, včely nebozdravotně postižené děti. Osvícenívůdcové osvícených spolků spoluna místní úrovni komunikujía vytvářejí koalice, které jim pomá-hají při zachování svébytnostikaždého spolku lépe prosazovatzájmy občanů na obecníchúřadech. A tak se stává, že připříležitosti „30 dní pro neziskovýsektor“ se u jednoho stolu sejdounapř. představitelé stacionáře propostižené děti, společnosti prozáchranu ekologicky cennéhoúzemí, kronikářské a knihovnickésdružení, romská iniciativaa studentský klub. Všichni mají společný zájem - rozvoj jejich

obce. Byla jsem u takovýchto jednánív několika městech a nikdy jsemnezažila, že by na sebe různé orga-nizace dštily síru a hádaly seo peníze. Naopak tam probíhalavýměna poznatků o grantovýchzdrojích a byla patrná snahazlepšit mezispolkovou komunikaci.

13

POLEMIKA

Přitom většina těchto místníchspolků není základním článkemněkterého z celostátních sdružení,natož členem střechové organizace(ti co mají střechu nahoře, nemajízdaleka takovou potřebu komuni-kace na místní úrovni za účelemvybudování přístřeší, takže se zpra-vidla těchto setkání neúčastní).V mnoha případech „klienti" míst-ních spolků ani nejsou členytěchto spolků, protože jsou prostěneorganizovatelní. Takový spolekse většinou skládá z několikanadšenců, kteří vytvářejí nabídkuzajímavých programů, aniž bypodmínkou účasti na nich bylčlenský průkaz spolku. To je prin-cipem zejména tolik potřebné práces mládeží. A umí to málokdo. Jsem přesvědčena, že objektivnírozbor členské základny střecho-vých a celostátních organizacíukáže jen malé procento členů vevěku nad 15 a ještě menší nad 18let. Sama vedu 20 let dětský oddíla vím, jak je těžké udržet mladélidi aktivní v dětské organizaci.Nízké procento mládeže v dětskýchorganizacích má několik důvodů -práce s mládeží je z hlediska peda-gogických kvalit vedoucíhopodstatně náročnější než práces prvňáčky, takže většině organi-zací chybí dostatečný kádr vzděla-ných vedoucích pro tento úkol.Také je ekonomicky náročnější pro

organizaci i pro člena, tím spíše, že„bodovanější člen" pro dotaciMŠMT v programu Sdružení bylještě pro letošní rok jen do 18 let.A tak výsledkem tohoto systému je,že se v dobrých organizacích sdru-žuje pár dobrých mládežníků, pakse v některých nyní zakazovanýchorganizacích sdružují polovojenskémasy extremistické mládeže (a jejich stále více a když budou zaká-záni, budou přibývat) a zcela mimozůstávají ti neorganizovatelní.Jakž takž je dosud podchytávalaobčanská společnost v obcích nebose to alespoň učila. Od roku 2000se pro to podmínky výrazně zhor-šují, protože financování takovýchprogramů ze strany ministerstvamládeže to prakticky vůbecneumožňuje. Není přece možnépřežít půl roku bez dotací proModré, Růžové a další linky důvěrypro mládež, pro místní organizacepostižených dětí, pro místní ekolo-gické aktivity, pro krizová centramládeže, pro studentské kluby,zvláště když ani po půl roce nejsoupeníze jisté.Jsou dvě řešení: To první se jmenuje „Hurá dohoufu" a o něj od počátku nejvícejde. Na dveře celostátních sdruženía Střech teM začnou škrábatzástupci méně hrdých sdruženíček,smířených s výměnou svébytnostiza mísu šošovice a budou doufat,

že se na ně v rámci střechovéhokoláče nějaký drobek dostane.Podmínkou ovšem je, že budoupřijati na milost aspoň do komory,když v žádném případě do hlavníhosálu (viz stanovy ČRDM), že jejichčlenská základna splňuje střechovépodmínky a podaří se jí přesvědčit,aby platila troje členské příspěvky(místní organizaci, celostát. sdru-žení a střeše), je- li ovšem ochotnávůbec nějaké platit. To druhé se jmenuje „Pomož sisám", a o něj Střechám jde také.Malá sdružení rezignují na státnídotace (tím zbyde větší koláč pro tavelká) a budou hledat cestyk penězům přes sponzory, obecníúřady a zahraniční nadace. Ty totižna rozdíl od Střech a MŠMT přesněchápou význam občanské společ-nosti a vypisují granty na jejírozvoj včetně tzv. komunitníchgrantů. Jen peněz v nich je jaksiméně a tak vydrží jen ti nejsilnějšía nejméně unavení. A těchv občanské společnosti mnohonezbývá.

Kolčava - Ing. Ludmila Pohanková,Náchod

srpen 1999

*Mgr. Martin Bělohlávek je výkonnýmmístopředsedou ČRDM, nikoli tajem-níkem

Vyjádření Martina BělohlávkaJen letmo se dotknu vyjádření, která se vážouk ČRDM: Kdo byl v Brně, ten slyšel, co jsem v konkrétníchsouvislostech opravdu říkal. Proč (když nadpis článku je v čísle množném) o spolu-podílu „druhé střechy“ na příslušném „rozhodnutí“není dále nikde ani slůvka? Tedy za všechno „utisko-vání“ malých může zase ČRDM?!Diskuse o problémech občanské společnosti, o jejímvytváření a o podílu na jejím vytváření ze strany sdru-žení dětí a mládeže – to už je „jiné kafe“. A jistě stojíza to ji vést. Ale je neš;astné při jejím vedenípodsouvat tam problémy jiné, třeba tolikrát vzpomí-nané „konflikty“ mezi tzv. malými a tzv. velkými. Oniti tzv. velcí se totiž skládají zase jenom z tzv. malých– což je moment, na který se občas nějak zapomíná.Protože sebevětší sdružení má svoje základní články,které působí ve zcela konkrétních místech i v tzv.Horní-Dolní. Rozdíl mezi nimi je třeba i v tom, že kdyžse v roce 1997 ubíralo ve státních dotacích, dopadlyvšechny škrty na tzv. velké, protože třeba administra-tiva, která by byla spojena se změnami všech smluvuzavřených tehdy MŠMT s desítkami subjektů, bybyla skoro neúnosná. A tzv. velká sdružení tehdyřekla: ano, u nás jsme schopni asi lépe rozložitdopady… Jenže: už nikdo nedomyslel, že relativně

vyvážené rozdělení tak způsobilo, že vlastně dítě-junák, dítě-pionýr, dítě-… se stalo méně hodnotné(?)– mám-li použít slovník některých kritiků novéhosystému, řekl bych přesněji: na tehdejší situaci ménědotované. Uf, už mi v uších zní výkřik: „Ááá, tak to jepomsta za rok ´97!?“. Ne, nejde o žádnou pomstu – tose všichni budou moci přesvědčit v konečném zúčto-vání! To říkám jako jeden z představitelů ČRDM zcelazřetelně (i mezi našimi členy jsou totiž regionální čitzv. malá sdružení – a ona tzv. velká je nemají zájemnijak utiskovat). Je to však zcela konkrétní příklad,jak nesmyslná úředničina je kolem veškerých dotač-ních peněz z centra (o konkrétním reálném posouzeníprojektu ani nemluvě), a navíc při posuzovánív jednom jediném termínu v roce.

Opakuji tedy ještě jednou – diskutujme o občanskéspolečnosti, ale hned od počátku se nedělme, našespolečné problémy jsou totiž jistě větší než věci, kterénás „rozdělují“. Nemíchejme hrušky a jablka dohro-mady jenom proto, že jde o ovoce. Oba druhy totižpotřebují - i když trochu odlišnou - stejně pečlivou péči.(To vím bezpečně, můj děda byl zahradník.)Jak aktuální je te[ rozprava o reformě státní správy,přispějme do ní svými názory, aby se na nás nezapo-mnělo – to je nyní nejaktuálnější místo. Pokud tutopříležitost „prošvihneme“ a budeme řešit pseudopro-blémy mezi tzv. velkými sdruženími, která si údajněcosi prolobovala na úkor tzv. malých (což je navícopravdu nesmyslné), tak potom dopadneme opravdunedobře.

14

POLEMIKA

VVyyjjááddřřeenníí ččlleennůů ppřříísslluuššnnéépprraaccoovvnníí sskkuuppiinnyy MMŠŠMMTT Pracovní skupina pro přípravu Programů napodporu aktivit občanských sdružení ve prospěchdětí a mládeže pro rok 2000 se scházela poměrněpravidelně, ještě dnes máme v počítačích uloženuřadu pracovních verzí „Programů…“, nad kterými seživě diskutovalo. Provedené změny považujemev naprosté převaze za kladné (snad i bez ohledu nato, jak vlastně v příštím roce ta „naše“ sdruženídopadnou).Za důležité - v polemice s Ing. Pohankovou - považu-jeme následující fakta:Komise byla složena z pracovníků MŠMT - odborupro mládež a paritně z obou střešních sdružení dětía mládeže - tedy České rady dětí a mládeže a Kruhusdružení dětí a mládeže, každá uvedená střechadelegovala své dva zástupce. Při vlastním jednáníjsme se dohadovali o řadě dílčích problémů, napří-klad o počtu okresů působnosti pro sdružení celore-publikového charakteru, o podmínkách bodovéhoohodnocení. Nepamatujeme se však, že by se komiseneshodla na základním principu oddělení místníchsdružení a jiných sdružení. Pak jsou tedy obě stře-chová sdružení „hrobaři občanské společnosti“a konečně se „společně drží jedné lopaty“. (Zazmínku snad stojí skutečnost, že jedním z členůpracovní komise za KSDM byl i jeden z čelných před-stavitelů sdružení, v němž Ing. Pohanková s dětmipracuje.)Jako zástupci České rady dětí a mládeže jsmekonzultovali své připomínky se zástupci členskýchsdružení, proto jsme předpokládali, že to samé zaji-stili zástupci KSDM v rámci svého sdružení, které je- dle řady jejich vyjádření - platformou právě i promalá sdružení. Nejsme vůbec přesvědčeny o tom, že tzv. malá -místní sdružení nemají možnosti získat finančníprostředky mimo programů MŠMT, z praxe víme, žecelá řada okresních a městských úřadů se jižv současné době touto problematikou zabývá a gran-tová řízení vyhlašuje, tedy na činnost s dětmia mládeží přispívá. Stejně tak je v řadě případůvýrazně akcentována práce s neorganizovanoumládeží např. formou otevřených klubů, ty majív některých případech i vlastní výběrová řízení.Pohříchu je to právě tam, kde se i místní sdruženínebála zavelet: „Hurá do houfu“. A vyjednávánío vyčlenění kapitoly pro děti a mládež realizovalaspolečně. I tak se realizuje budování občanskéspolečnosti na místní úrovni.Základní článek republikového sdružení je (vevětšině případů) naprosto srovnatelný s místnímsdružením, i on často pracuje s neorganizovanoumládeží a nabízí otevřené volnočasové aktivity.Kromě tohoto ale chce, aby „jeho hlásek“ byl slyšeti někde nahoře, aby byl součástí něčeho většího,aby se o své starosti mohl rozdělit s celkem -s očekáváním případné pomoci, aby našel někohos kým ho spojují společné zájmy a ideály. Za tovšechno platí často poměrně vysokou daň v podoběčlenských příspěvků, svému sdružení i střechovéorganizaci a především odvedené práce i ve prospěchostatních k tomuto celku náležejících, proto nemusíbýt vždy tím nejsilnějším a nejméně unaveným.

Snažíme se (v těch velkých sdruženích) vysvětlovat,že na státní dotace není nárok, je to spíš třešničkana dortu, která nám naši činnost zjednoduší,umožní ji realizovat za příznivější ceny pro všechnyzúčastněné. Na kapitole státního rozpočtu určenépro děti a mládež nestojí a nepadá občanská společ-nost, byD je o ni částečně opřena.

Kateřina Brejchová, Ing. Ivana Zelinková,

členky pracovní skupiny MŠMT, delegované ČRDM

SSlloovvoo MMŠŠMMTTNově koncipovaná dotační politika MŠMT si klade zacíl posuzovat činnost občanského sdružení dětía mládeže či občanského sdružení pracujícíhos dětmi a mládeží jako celku. V její úvodní části jsouuvedeny oblasti činnosti, které považujeme zazásadní a budeme je v příštím roce podporovat.Zároveň chceme vidět také dosavadní činnosti sdru-žení, mít možnost se s ní seznámit, posoudit jí. Protoje součástí našeho požadavku také výroční zpráva.Oddělili jsme od sebe termín pro předkládáníprojektů celorepublikovými a regionálními sdruže-ními a termín pro místní občanská sdružení. I to másvé důvody: větší přehlednost expertního řízeníkomisí, neboD projekty malých sdružení v minulýchletech představovaly větší část z celkového počtuprojektů. Tato skutečnost se projeví v kvalitnějšímrozhodování komisí. Přímé dotace jsou de factourčeny pouze pro malá místní sdružení, což jedno-značně z metodiky vyplývá. Obava o jejich nižší míruúspěšnosti v grantovém řízení není podle méhonázoru na místě, neboD MŠMT si ponechává předemstanovenou fixní částku pro přímé dotace, která jevíce než dvojnásobná v porovnání s rokem 1999 přitéměř 100% předurčení pro místní sdružení. Česká republika se připravuje na změny v uspořá-dání státní správy a samosprávy, které jsou součástíreformy veřejné správy. V oblasti mládeže předpoklá-dáme změnu ve smyslu povinnosti podporovatčinnost nevládních organizací na úrovni krajea obce. MŠMT si ponechá pravděpodobně podporucelorepublikových sdružení a mezinárodníchprojektů. Nový dotační systém pro rok 2000 podlenašeho názoru nebude problémem v těch místech čiobcích, kde již dnes o „svých“ nevládních organiza-cích ví, podporují je a spolupracují s nimi. V těchobcích, kde zatím komunikace mezi oběma stranamivázne nebo neexistuje, jsou některé podmínkyk udělení grantů na činnost sdružení možností pronavázání tolik potřebných vztahů mezi samosprávoua nevládní organizací. S granty souvisí i harmono-gram uvolňování finančních prostředků. Dotace naschválené projekty v přímých dotacích budou narozdíl od letošního roku rozesílány od II. čtvrtletíroku 2000. Proto byl mj. posunut o 1 měsíc termínpřímých dotací. Obce musí spolupodpořit činnostsdružení spolu s MŠMT a svoji participaci potvrditnejpozději před podpisem smlouvy o poskytnutídotací. Obce a města mohou naplnit tuto podmínkuMŠMT 3 měsíce před začátkem nového rokus ohledem na přípravu obecních rozpočtů a jejichkoncipování jen obtížně. Mohou však v této doběfinanční podporu do svého rozpočtu na příští rokzakalkulovat.

Mgr. Jindřich Fryč ředitel odboru pro mládež MŠMT

MMiilláá LLííddoo,,mám pocit, že České radě trochu křivdíš. Je to spole-čenství bezesporu ambiciózní, ale takovým uchvati-telem, který by chtěl nahnat všechny do houfu, toopravdu není. Za patnáct měsíců poměrně aktivníspoluúčasti na řadě rozhodnutí představenstva totvrdím s plnou vážností.Mám pocit, že trochu křivdíš i ministerstvu.Jednu z hlavních výtek, totiž odstřižení těch „malých"od peněz zvláš;, vnímám jako výtku nespravedlivou.Odbor MŠMT slovo bezesporu dodrží - není důvod munedůvěřovat, v posledních letech splnil vše, co slíbil,pokud se nepletu.A poznámka závěrečná a asi nejpodstatnější: posunutí

grantového řízení pro „malé" na únor neznamená přecinutné posunutí faktického přísunu případných dotací!Velké spolky odevzdaly granty v říjnu a po listopa-dovém sezení na grantovém potítku se výsledkydozvědí v prosinci, možná až v lednu.Peníze ale na účty naběhnou nejdřív v květnu! Nevidímdůvod, proč by tomu mělo být jinak u menších sdru-žení. Nechci být samozřejmě prorokem a nevidím doplánů odboru MŠMT - ale takováhle logika věcí mipřipadá po několika letech zkušeností s grantovou poli-tikou případná.Rozumím v tom případě jen obavě z nejistoty. Velcíbudou o svých penězích vědět o několik měsíců dřívenež malí. Chápu, že to je nepříjemné, ale chápui důvody, které k tomu ministerstvo vedly.

Tomáš Novotný

15

POLEMIKA / Z ČRDM / RŮZNÉ

Krátce z Valného shromáždění ČRDMDne 23. září 1999 se konalo mimořádné jednáníValného shromáždění České rady dětí a mládeže.Ústředním bodem programu bylo definitivní projed-nání a schválení „Výroční zprávy ČRDM za rok 1998“.Důležité je, že s dokumentem byl (s několika věcnýmidoplňky k pracovní verzi) vysloven souhlas.Valné shromáždění přijalo nového mimořádného členaČRDM - „Romský dětský klub – Pomozme olašskýmRomům“.Dále se jednalo o několika aktuálních otázkách, napří-klad o vzdělávacím projektu „Dobré je znát“ či„Poškoláci“ (dnes už s určitostí víme, že projektPoškoláci neprošel dalším kolem „probírky“, Dobré jeznát postoupil dále), o aktuálním jednání s delegacíRady mládeže Slovenska atp.

Kdo se u nás zabývá ochranou práv dětí?Kromě již zmíněné odborné sekce pro práva dítěteRady pro lidská práva a Republikového výboru proděti, mládež a rodinu se ochranou práv dětí zabývajíi další instituce, většinou mezinárodní, které mají svézastoupení i u nás. Například:

DCI - Defence for Children International založená v r. 1971. DCI usiluje o uznánípráv dětí a sjednocení jejich chápánívšude na světě, o sledování a hodnocenístavu dodržování dětských práv v jednot-livých zemích a využívání účinných opat-ření při jejich zajišDování... Česká sekceDCI vznikla v r. 1991. Sídlí na adrese: Senovážná ul. 2,110 00 Praha 1, tel./fax ++420 /2 /24 22 38 64.

UNICEF - Dětský fond Organizace spojených národůje organizace humanitárního charakteru, která svéaktivity ve prospěch dětí po celém světě rozvíjí již od r. 1946. Jeho činnost je zaměřena navšestrannou podporu a ochranu životadětí a zajištění jejich zdravého vývoje.Spolupracuje s organizacemi a institu-cemi, které řeší podobné cíle nebo mohoupomoci - např. se Světovou zdravotnickou organizací -WHO, s UNESCO apod. Důležitou součástí činnosti jezískávání finančních prostředků na realizaci projektů,a to především prodejem zboží s logem UNICEF -pohlednic, kalendářů, hraček, ale i z darů od spon-zorů. Český výbor pro UNICEF najdete na adrese:Vyšehradská 51, 128 00 Praha 2, tel.: 02-24484550-3,fax: 02-24915328, E-mail: unicef@unicef.cz

Povzdech nakonecŘíkáme si rádi národ Komenského(Nerudy, Masaryka ...), a kdovíkteréhoslavného Čecha ještě si bereme do úst,když se nám hodí poukázat na to, jakéže to máme na cestu do Evropy úžasnétradice ve vzdělávání, demokracii,umění. Ale - ruku na srdce - kdo z náspřečetl kolik děl těch velkých Čechů,kterých se dovoláváme? Nesvědčí o tomtřeba i to, že pražské knihovny nemají

ve svých fondech ani Komenskéhostěžejní dílko - Svět v obrazech?V sálech a čítárnách skvěle renovovanéMěstské knihovny seženete kdekteroudetektivku či přepis televizních seriálů,avšak nikoli Komenského. Toho vámposkytnou - ze skladu...Jsem ráda, že jsem si usmyslelavyzdobit stránky tohoto čísla několikadřevoryty ze zmíněné knihy. To úsilí miza kapku poznání stálo. Děkuji tedyUčiteli národů, a za ty obrázky nezná-mému rytci. M. Rocmanová - Káča

ZZpprraavvooddaajj ČČRRDDMM oo vvýýcchhoovvěě aa vvyyuužžiittíí vvoollnnééhhooččaassuu dděěttíí aa mmllááddeežžeeRegistrace Ministerstvem kultury: MK ČR 8135 Tematická skupina 13A/A8, ISSN 1212 - 5016Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava, č.j.1259/99 ze dne 29. 3. 1999Redakce: Mgr. Martin Bělohlávek, Michala Rocmanová, ak. mal.AAddrreessaa rreeddaakkccee:: Senovážné náměstí 977/24, 116 47 Praha 1tel: 02/24102209, fax: 02/24102541e-mail: crdm@adam.czGrafická úprava DTP LOTOSFotografie z archívů členských sdružení ČRDMPři přípravě tohoto čísla bylo použito dokumentů vydaných MŠMT, MV, DCI, UNICEF a dalších.Uzávěrka 8. čísla byla dne 1. 10. 1999

NÁŠ TEST - SPRÁVNÉ ODPOVĚDI: 1. Velká Británie a Švédsko; 2. 1924; 3. Koncem 70. let; 4. USAa Somálsko; 5. 191 států; 6. v ČSFR 6. 2. 1991, v ČR 1.1. 1993; 7. Jan Amos Komenský (Informatorium školymateřské); 8. Císařovna Marie Terezie 6. 12. 1774 školskou reformou - požadavkem povinné školní docházkypro děti od 5 do 12 let; 9. Orbis Pictus čili Svět v obrazech (J. A. Komenský); 10. V Arše č. 8.

16

KRONIKA / KALENDÁŘ

Přes tři jezyNepřetržitý proud 83plavidel přilákal na břehya vltavské mosty v Prazev sobotu 25. září houfydiváků.Napříč Prahou přes třijezy je závod vodníchskautů, který se jelpoprvé někdy před válkou- ale to už snad nikdonepamatuje... Závodilodeset kategorií o desetputovních cen - podletypu lodí, věku, pohlaví.Nejvíc posádek jelo napramičkách, ale v kate-gorii „Open“ bylo možnovidět plavidla nejrůznější- od raftů až po sedmi-kanoe.Start byl tradičně naCísařské louce, následo-vala propust Šítkovskéhojezu. Na Karlově mostěbylo zvlášD husto, protožeskýtal pohled na bouřlivévlny pod šlajsnouStaroměstského jezu.Letos ale nebylo mocvody, takže dramata senekonala a záchranářimoc práce neměli.Nakonec závodníkyčekala retardérka jezuHelmovského těsně předcílem na ostrově Štva-nice.Při udílení cen byl předántaké stříbrný stupeňskautského vyznamenáníZa čin junácký reprezen-tantovi ČR LukášoviPollertovi za záchranuživota jeho mladšíhovodáckého kolegy.

Huculský kůňa Nostalgická myšTIS - Nezávislé sdruženípřátel přírody - HuculClub Praha byl spolupo-řadatelem benefičníhokoncertu, uspořádanéhou příležitosti narozeninproslulé herečky BrigitteBardotové v neděli 26.září 1999 v bohémskéhospodě p. OndřejeSuchého „Nostalgickámyš“ v Šemánovicích naKokořínsku. Bez nárokuna honorář zde vystoupiliznámí umělci jako paníMarta Kubišová, bratřiVáclav a Jan Neckářovi,zpěvák Milan Drobný,herec Oldřich Velena další. Přítomen byli zakladatel Hucul ClubuOtakar Leiský.Moderátorem pořadu,určeného ve prospěchvzácných a ohroženýchzvířat, byl pan OndřejSuchý, hlavním patronemčeskoamerický zpěvák,hudebník a skladatelIvan Král. Programu sezúčastnili i vzácníhuculští koně z hřebčínaHucul Clubu v Ráji naKokořínsku.

V sobotu 2. října proběhl,v prostorách Centrálníhoparku JihozápadníhoMěsta, Memoriál dr.Alice G. Masarykové.Zúčastnit se mohlydvojice nebo trojice bezrozdílu věku. Soutěžícíměli možnost sivyzkoušet, zda dokážízachránit lidský život, jakse žije postiženým spolu-občanům, jak se bránitdrogám a nemoci AIDS,ale také další dovednostia znalosti, včetně prově-ření své fyzické kondice.Akce se konala podzáštitou starosty M. Č.Praha 13 a pořádal jiČeský červený kříž,Oblastní skupina MládežePraha 1.

Ve sdružení Pionýr probí-hají v tomto obdobíoblastní finále otevřenésoutěže dětskýchtalentů Sedmikvítek.

Soutěž je rozdělena dosedmi oblastí, které vyvr-cholí v lednu 2000.Dětská porta proběhnev Praze 10, Film, foto čivideo tamtéž, Rukodělnáa Výtvarná činnostv Opavě, finále Divadlaa Hudby se konáv Praze 8 a Tanecv Liberci. Máme za seboujiž některá oblastní kola:v Mostě 9. 10. 1999, kdebylo v kategorii Dětskáporta 80 soutěžících, 16. 10. Dětská portav Olomouci za účasti vícenež 50 účinkujících, 17. 10. 1999 v Ústí nadLabem, kde se k Dětsképortě přidaly tance

a počet účinkujících takdostoupil 140. Oblastníkola si tato, původněmalá, soutěž vynutila -počet účinkujících bynebylo možné jinak zvlád-nout. Již teM se těšíme navítěze dalších oblastníchkol a ti nejlepší z nejlep-ších nás potěší svýmvystoupením naBenefičním koncertu napražském Žofíně.

Co podnikají Tomíci 16. října se sešlo na třistovky členů A-TOM natradiční a oblíbené celo-státní akci Pacovskédovádění. Tomíci lezlijeskyněmi, snažili seorientovat v terénu, to všepod taktovkou VáclavaHrobského z pacovskýchKamarádů.6. listopadu Tomícivyjedou na přátelskésetkání s pořadateli mezi-národního setkání FICC(federace mládežnickéhokempingu a karavaningu)do Londýna. Delegacipovede Petr Balcer, zahra-niční komisař. AsociaceTOM získala podporupražského magistrátu přiuspořádání akce FICCPraha 2002. Tomícibudou moci používatmalý znak Města Prahy,nad akcí převzal záštituradní Igor Němec.

12. - 14. 11. Kálikův festival pěveckých sborů,Zábřeh, FoS ČR

19. - 21. 11. Republikové finále ve floorballu, MladáBoleslav, Pionýr

18. - 21. 11. IV. Mezinárodní dílna vedoucích spoluse seminářem k 10. Výročí Úmluvyo právech dítěte, Čelákovice, Pionýr

20. - 21. 11. Výroční setkání členů FoS ČR, FoS ČR

21. 11. Oblastní kolo Sedmikvítku, Praha,Pionýr

28. 11. Oblastní kolo Sedmikvítku - Dětskáporta, Jindřichův Hradec, Pionýr

3.-5. 12. Seminář Skauting a demokracie anebmoje místo v občanské společnosti -Praha, odbor roverů a rangers - Junák

4. 12. 8.countrybál R+R, Praha, Junák

4. 12. konference 10 let skautingu vesvobodné společnosti, Praha, TDC a ÚRJunáka

23. 12. Betlémské světlo - rozvoz vánočníhosvětýlka vlaky po celé republice, Junák