OBSAH ČÍSLA:
Ceny tepla 2011
Město Touškov s odpady zatočí
Projekt roku 2009
Na průzkumu ve Švédsku
Ministr s nadějí
Teplárenská křížovka
Plzeňské služby
Kalendář roku 2011
Zákaznický magazín Plzeňské teplárenské, a.s.zima 2010/2011
Záměrem Plzeňské teplárenské je udržovat cenytepla na nejnižší možné úrovni. To se podařilo i pro rok2011. Ačkoliv např. uhlí podražilo o více než sedm pro-cent, cena tepla se zvyšuje pouze o úroveň inflace,tedy o 2,5 %. Pro většinu občanů bude tedy stát356,50 Kč/GJ (+ DPH)
Samotný údaj o „procentech“ toho ovšem mnohoneříká. Možná, že některá teplárna v České republicecenu pro rok 2011 nezvýší vůbec (to by byly ale jenojedinělé případy), ale to jen proto, že už v roce 2010je cena jejich tepla podstatně vyšší, než v u nás v Plzni.
Ceny tepla všech českých tepláren nejsou zatímpřesně známy, proto pro porovnání přinášíme přehled-ný graf o loňské cenové úrovni v jednotlivých českýchměstech. Je z něho zřejmé, že Plzni mohou konkuro-vat jen Hradec Králové a Pardubice, které odebírajíodpadní teplo z elektrárny Opatovice.
Zatím jen ze zpráv v tisku lze konstatovat, že např.v Českých Budějovicích stoupne cena tepla o 9 %, veStrakonicích dokonce o 10,5, v Liberci o 5 a v HradciKrálové o 2,8 %.
V našem kraji se předpokládá, že v KarlovýchVarech bude stát teplo 500 Kč/GJ stejně jako v Klato-vech, v Rokycanech 550, v Chebu 583 korun, v Tachově 619 a v Domažlicích 620 Kč/GJ.
Slib o udržování co nejnižších cen tepla chce Plzeň-ská teplárenská dodržovat i v dalších letech, ačkoliv jezřejmé, že to nebude lehký úkol.
2
Návštěva ministra v podniku, kterýje v rámci státu poměrně malý, neníúplně obvyklou událostí. Do Plzeňskéteplárenské ale přijíždějí poměrněčasto, jak se můžete dočíst na str. 5tohoto čísla Plzeňského tepla. Falešnáskromnost tu není na místě – plzeňskáteplárna může být považována zajakousi „výkladní skříň“ českého tep-lárenství. Vyrábíme energii ekologickya ekonomicky, a protože sloužímesvému městu, staráme se i o věci,které by třeba teplárně tak úplněnepříslušely. A staráme se rádi.
Ve výkladní skříni se obvykle před-vádí bu� to nejkvalitnější či nejnovějšízboží, které obchodník nabízí. Alevždycky jen to zboží, které je skutečněk mání a my to děláme stejně. Před-vádíme využívání biomasy k výroběenergie, nízké ceny, téměř bezporu-chové dodávky našich produktů –elektřiny, tepla, chladu, pitné vody a ukládání odpadů.
Jenže v těžkých dobách, přijde-likrize, zejí často výkladní skříně prázd-notou, historických příkladů by senašla celá řada. Vystavující obchodníkmůže ve výloze předvádět jen to,k čemu má přístup, my jsme na tomstejně. A tady je, bohužel pořádně hlu-boko, zakopaný pes.
Doly stát dílem zprivatizoval a dílemv nich zamezil vyhlášenými limity pří-stup k uhlí. Ale klasická teplárna, třebata naše, se ani při nejmodernějšímprovozu bez uhlí neobejde. Přibližněčtvrtinu energie už vyrábíme z bioma-sy, ale už nejméně dva roky marněupozorňujeme na to, že s přístupem k biomase se také děje něco nekalého.
A tak největším úkolem Plzeňskéteplárenské te� není vyrábět ekolo-gickou a levnou energii – to umíme.Hlavním cílem je pro nás ale zajištěnízákladních zdrojů k takové výrobě.Bez zásahu státu, bez rozumnýchzákonů, si s tím žádná teplárna samostatně ani všechny dohromadyneporadí.
Budeme o to bojovat ze všech sil.Držte nám, prosím, palce. Jde o teplopro čtyřicet tisíc plzeňských domác-ností.
Tomáš Drápelagenerální ředitel
Plzeňská teplárenská, a.s.
Výkladnískříň
Nový sběrný dvůr o rozloze více než dva tisícemetrů čtverečních byl v Městě Touškově posta-ven za necelé tři měsíce a od 1. prosince sloužíveřejnosti.
Sběrný dvůr je vybaven sběrnými nádobami provšechny druhy odpadů, včetně odpadů nebezpečných.Občané města tu tedy mohou ukládat veškerý odpadz domácností, počínaje např. starým nábytkem, kober-ci, linoleem či pneumatikami (tzv. objemný odpad),přes vyřazené lednice, televize nebo mikrovlnky (elek-troodpad), až po odpad biologický – trávu, listí, větveatd. Pro ukládání nebezpečných odpadů je k dispozicispeciální ekologický sklad s nádobami na tuhý i kapal-ný materiál (autobaterie, zářivky, oleje apod.).
Nezbytnou součástí sběrného dvora je zázemí proobsluhu – buňka s administrativním i sociálním záze-mím. Celý areál je oplocen, osvětlen a je vybaveni zabezpečovacím systémem včetně kamer, kteréjsou schopny identifikovat každou „nezvanou“ návště-vu i v nočních hodinách.
Podle slov touškovské starostky Vilmy Kunešovébude sběrný dvůr zcela zdarma pro všechny občany,kteří mají ve městě trvalé bydliště. Stejná pravidlabudou platit i pro občany Kozolup a Bdeněvse.Všechny tři obce se na provozu sběrného dvorabudou finančně podílet.
Z celkových nákladů téměř 6 miliónů korun přispě-la Evropská unie a Státní fond životního prostředí
skoro 90 %, zbytek uhradilo Město Touškov ze svéhorozpočtu. Touškovští občané tak mají do budoucnamožnost zacházet s odpady skutečně civilizovanýmevropským způsobem. Jejich sběrný dvůr je už dva-náctým takovým zařízením, které vzniklo v Plzeň-ském kraji s podporou Operačního programu Životníprostředí z prostředků Evropské unie. Z celkovýchdevadesátimiliónových nákladů na sběrné dvoryv našem kraji přispěla EU a Státní fond životního pro-středí osmdesáti milióny korun.
Provozní doba sběrného dvora v Mlýnské uliciPondělí 14,00 – 18,00Sobota 08,00 – 12,00Neděle 14,00 – 18,00
Slavnostní pásku sběrného dvora v Městě Touškověpřestřihli (zleva) Vilma Kunešová - starostka, Petra Kal-dová - jednatelka dodavatelské společnosti AZS 98,Lenka Staňková - manažerka společnosti AVE CZ odpa-dové hospodářství, která sběrný dvůr provozuje a Ivo Slováček ze Státního fondu životního prostředí ČR.
2010 2011
Úroveň bez DPH vč. DPH bez DPH vč. DPHpředání Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ
Zdroj 245,00 269,50 251,10 276,20Primár 248,90 273,80 255,10 280,60Výstup z předávací 333,50 366,90 341,80 376,00staniceNa vstupu 347,80 382,60 356,50 392,2do objektu
Pro většinu občanů platí zvýrazněný řádek s cenoutepla na vstupu do objektu.
Ceny tepla v některých městech v roce 2010
Město Touškov s odpady zatočí
Prodejní ceny tepla v Plzni pro rok 2011
3
Projekt roku 2009Na různá ocenění jsme v Plzeňské tep-
lárenské zvyklí, ale titul „Projekt roku“ přecejen nedostáváme každý den. Vyhlášenívýsledků 8. ročníku celostátní soutěžeČeský energetický a ekologický projektroku proběhlo 24. listopadu 2010 v pra-žském paláci Žofín. Z 56 přihlášek ocenilaporota tímto titulem čtyři projekty – a jednímz nich je náš teplárenský kogenerační blokna biomasu - po našem řečeno „Zelenýblok“, o němž jsme vám přinesli podrobnéinformace v letošním letním vydání Plzeň-ského tepla.
Připomeňme si tedy jen, že má tepelnývýkon 35 MW, elektrický pak 11,5 MW – je
to v současné době největší a nejúčinnějšízařízení svého druhu v České republice.Vyrábí energii především z odpadníhodřeva z lesů, tzv. lesní štěpky a investičnínáklady dosáhly hodnoty 850 miliónů korun.Do provozu byl uveden v květnu letošníhoroku a zatím funguje lépe, než se očeká-valo a také jeho ekologické parametry jsouvynikající.
Právě spojení ekonomiky při výrobě ener-gie podtrhuje technický ředitel Plzeňskéteplárenské Jiří Holoubek: „Už to, že vyhla-šovateli soutěže jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem život-ního prostředí a Ministerstvem pro místní
rozvoj ukazuje, že hlavním kritériem proudělení titulu Český energetický a ekologic-ký projekt roku je dosažení určité symbiozymezi ekonomikou a ekologií – a to je přesněto, oč se snažíme v Plzeňské teplárenskéřadu let. Je to trend, který chceme prosazo-vat i v budoucnu. Posledním příkladem jenáš projekt na výstavbu spalovny komunál-ního odpadu ZEVO Chotíkov“.
Technický ředitel Plzeňské teplárenské Jiří Holou-bek spolu s Miroslavou Veselou, ředitelkouspolečnosti TOP EXPO, která slavnost na Žofíněorganizovala.
S dodržováním bezpečnostních předpisůto není v Plzeňské teplárenské žádná legra-ce, už třeba z toho důvodu, že celý podnik jevlastně jedním velkým skladem hořlavin. V kotlích se teplota blíží tisícovce stupňů Cel-sia, otáčky turbín se počítají také v tisících a i ta „obyčejná“ horká voda má teplotu 110až 130 stupňů, protože je v potrubí pod tla-kem. K úrazu může dojít nato tata….. Před-pisy se u nás prostě dodržovat musí!
To byl jeden z důvodů, proč si Plzeňskáteplárenská, ve spolupráci s Inspektorátembezpečnosti práce, jako jeden z pouhýchdeseti podniků v České republice trouflazapojit do národního kola programu za„Správnou praxi“ v rámci Evropské kam-paně za bezpečnost práce při údržbě.Záměrem této kampaně je informovat všech-
ny evropské zaměstnavatele i zaměstnanceo přínosech správné praxe v oblasti bez-pečnosti a ochrany zdraví při práci, kterýchdosáhli úspěšní účastníci kampaně.
Ocenění z rukou ministra práce a sociál-ních věcí Jaromíra Drábka a generálníhoinspektora Státního úřadu bezpečnostipráce Rudolfa Hahna převzal za Plzeňskouteplárenskou v Kaiserštejnském paláciJosef Potužník, který má u nás bezpečnostpráce a požární ochranu na starost.
Úrazy bez pracovní Úrazy s pracovní neschopnosti neschopností
2008 4 32009 6 02010 4 3
Šedivá je teorie, ale věčně zelený je strom života…. To je oblíbené úsloví, kte-rým my, Češi, rádi omlouváme svůj sklon k improvizacím všeho druhu. Tak tro-chu v duchu přesvědčení, že předpisy trochu obtěžují, však my si nějak pora-díme i bez nich. Toto je ovšem jiný případ.
Správná praxe
Právě Švédové z regionů Jämtlanda Västernorrland totiž nabídli už před téměřdvěma lety Plzeňskému kraji spolupráciv oblasti „čistých“ technologií, životního pro-středí a odpadového hospodářství. Plzeň-ská delegace navštívila v létě 2009 městaÖstersund a Sundsvall a zvěst o tomdruhém jmenovaném se tak donesla i doPlzeňské teplárenské. Reciproční návštěvaŠvédů v Plzni je zavedla také do plzeňskéteplárny a ukázalo se, že v oboru výrobyenergie mají města mnoho společného.Posu�te sami.
Sundsvall sice leží na rozdíl od Plzněna břehu moře v Botnickém zálivu, asi400 km severně od Stockholmu, ale veli-kostí se blíží Plzni – s předměstími má100 tisíc obyvatel. Město také vlastní tep-lárnu, společnost Sundsvall Energi, kterázásobuje teplem většinu jeho obyvatel,řadu škol, úřadů, nemocnic – stejně jakov Plzni. A Švédové také využívají k výroběenergie biomasu, jako my. Seveřané majíjako jediní ze „staré“ Evropy rozvinutý sys-tém centrálního zásobování teplem, které jev západoevropských zemích spíše výjim-kou. V tom nám jsou blízcí.
V čem ale mají obrovský náskok, to jenakládání s odpady. Mimo jiné mají už odroku 2006 v provozu spalovnu komunálníhoodpadu přímo ve městě. Má kapacitu 250 tisíc tun odpadu ročně. I oni ovšem mělinejdřív trochu potíž přesvědčit lidi v okolí,že moderní spalovna ohrožuje životní pro-středí daleko méně, než běžné průmyslovéprovozy. Dnes už se stala sundsvallskáspalovna pro obyvatele města samozřej-mostí a nejen spolehlivě likviduje komunál-
ní odpad, ale současně produkuje teplo a elektřinu.
„Lepší jednou vidět, než stokrát slyšet“,řekli si technici Plzeňské teplárenské a napodzim 2010 vyrazili do Sundsvallu naprůzkum.
„Účelem naší cesty bylo, aby se naše tech-nická skupina seznámila s jedním z těch sku-tečně „top“ zařízení, která ve Švédsku mají.Ta jejich úroveň je úžasná!,“ vypráví technic-ký ředitel Plzeňské teplárenské Jiří Holou-bek. „My už jsme ty lidi znali a tak jsme semohli bavit na správné úrovni jako budoucí
investoři a provozovatelé,což oni byli a jsou také.Nehovořili jsme na úrovniinvestor – dodavatel, oninám nic dodávat nebudou,nehledají u nás žádný kšefta tak neměli zájem natíratněco na růžovo. Jsou neu-věřitelně vstřícní, projevujívelikou snahu nám poradita pomoci.“
Švédští „učitelé“ hovořili o svých počáteč-ních potížích s veřejností, kdy naráželi nanepochopení. Ovšem nikoliv proto, že bysnad spalovna byla něco špatného, ale pro-tože lidé nechtěli mít takové zařízení nadohled, ve svém okolí.
„Oni tamní obyvatelé mají k životnímuprostředí přece jen poněkud jiný přístup,než lidé u nás. Chápou, že s rostoucímmnožstvím odpadu se něco udělat musí,“pokračuje J. Holoubek. „Jejich situace jeponěkud rozdílná od naší, protože vzhle-dem k řídkému osídlení mají daleko většísvozovou oblast, než budeme mít my, alejinak je jejich spalovna principiálně stejná,jako ta naše plánovaná – roštová technolo-gie, jedna linka, jeden kotel, jedna turbína,čištění spalin.“
Působivý je také systém skladováníodpadu pro případ odstávky nebo naopakv případě výpadku dodávek odpadu. Odpadse naprosto neprodyšně zabalí do folie, asijako balíky slámy na našich polích, a skla-duje se třeba až rok nebo dva. Když nelzepálit, ukládá se do deponie. Když je palivamálo, opět se odebere. Tím se vyrovnávajívýkyvy v dodávkách odpadu.
„Energetické využívání odpadu je veŠvédsku úplně běžná věc, zpracují ho takasi 45% a nečiní jim to žádný významnějšíproblém. Je třeba ovšem připomenout, žemají velmi propracovaný systém tříděníodpadu, ten řetězec jim báječně funguje,“svěřuje se dále J. Holoubek se svými zku-šenostmi ze skandinávské země.
„Ale nejpůsobivější je, jak to jejich zaříze-ní vypadá po čtyřech letech provozu. To jeprostě krásná čistá laboratoř. Ta chemickáčást, kde čistí spaliny, je až neuvěřitelněčistá. My to v Plzni musíme udělat také tak!“uzavírá technický ředitel plzeňské tepláren-ské Jiří Holoubek.
Ostatní členové technické skupiny zaseupozorňují na to, že se spalovna neprozra-zuje prakticky žádným zápachem. Jenv samotném bunkru s odpadem je prý slabý„odér“, ale ten se kontinuálně odsává, takževenku už není cítit nic.
Tolik tedy o podobnostech mezi švéd-ským městem Sundsvall a Plzní. Seveřanési ovšem, ač je jejich region méně lidnatýnež Plzeňský kraj, postavili spalovnurovnou na 250 tisíc tun zpracovaného odpa-du ročně, zatím ji provozují s kapacitou 200tisíc, mají tedy ještě rezervu. My počítámese zařízením ani ne polovičním – s kapaci-tou 95 tisíc tun.
Teplárenští technici se byli podívat naRolss- Royce mezi spalovnami. Mají tedyte� tu správnou inspiraci.
4
Postavíme si taky takovou….!Hlavně nevymýšlejme něco, co je už dávno vymyšleno – to bylo ústřední motto pro
výběr principu technologie pro spalovnu komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově.Volba nakonec padla na ověřený model tzv. roštové spalovny. Laikovi zní možnáslovo „roštová“ poněkud starobyle a odpůrci využívání komunálního odpaduk výrobě energie, pod rouškou ochrany životního prostředí, rádi v této souvislostihovoří o zastaralé technologii. Není nic lepšího, než se na tu „zastaralou technologii“zajet podívat někam, kde to s ochranou životního prostředí berou opravdu vážně.Třeba do Švédska….
5
Ministr přivezl naději
Ekologický provoz, vícenež slušné hospodářskévýsledky a nízké ceny tepla– to lze vidět v té naší plzeň-ské „výkladní skříni“ a mi-nistr Drobil to také náležitěocenil. Prohlédl si provozteplárny se zvláštní důrazemna využívání biomasyk výrobě energie, což jeu ministra životního pro-středí postup téměř povinnýa jeho předchůdci se chova-li zcela stejně – to už je tro-chu takový plzeňský folklór,když je řeč o ochraně život-ního prostředí.
Návštěva P. Drobila sepak ale z obvyklého schématu poněkudvymkla, protože tisková konference trvalavíce než hodinu a ministr se na ní nevyhnulani jedné z problematických otázek. Zde jejejich stručný výběr:
Uhlí: Nová surovinová a energetická kon-cepce státu by měla podle ministra život-ního prostředí Pavla Drobila (ODS) zajistit,aby se od roku 2013 výrazně nezdražilacena uhlí pro teplárenství. „Velmi si uvědo-mujeme ten problém, které teplárenstvív Česku, zejména to spojené s centrálnímzásobováním teplem, může mít někdy roku2025. Vnímáme i problémy, které mohounastat s cenou kolem roku 2013. Bezpochy-by je budeme spolu s kolegy ve vládě řešit,“uvedl Drobil. (ČTK podm titulkem „Ceny uhlípro teplárny může udržet energetická kon-cepce“ 12.10.2010 )
Spalovna: „Je to záměr, který zapadá dokoncepce ministerstva životního prostředí.
Touto cestou by se mělo ubíratodpadové hospodářství v Čes-ké republice. Prioritami je před-cházení vzniku odpadu a takéjeho energetického využití“uvedl Drobil. Na projekt bypodle něho mohly být využitydotace z programu Životní pro-středí. (Plzeňský deník pod titulkem „Mi-nistr: Spalovna zapadá do koncepce“13.10.2010)
Biomasa: “V plzeňské teplárně se přivýrobě tepla a elektrické energie využívástále větší podíl biomasy. Pokud u Chotíko-va vznikne i zařízení na energetické zpra-cování odpadu, kterému se zjednodušeněříká spalovna, je to ten správný způsob, jakstále více využívat obnovitelné zdroje,“ pro-hlásil včera v Plzni Drobil. (Mladá frontaDNES pod titulkem „Ministr: Spalovna jedobrý krok“ 13.10. 2010)
Ministr životního prostředí Pavel Drobilpřesně vyhmátl největší nastávající problémčeského teplárenství – dostupnost paliva.Jen stručně na vysvětlenou:
� Uhlí zůstává pro většinu klasických čes-kých tepláren neodmyslitelným palivem.Část ho sice lze nahradit biomasou nebotřeba i komunálním odpadem, ale bezuhlí se teplárny prostě obejít nemohou
� Zásoby uhlí v České republice jsou zatímdostatečné, ale problém je bu� v jehobudoucí ceně (doly jsou z velké části privatizované a jeho „vlastníci“ si mohoudiktovat nejen kolik uhlí nabídnou do pro-deje, ale i za kolik)
� Předcházející politická garnitura nebylaschopna (z různých důvodů) zaujmout
racionální a Evropskou unií prosazovanýpostoj vůči nakládání s odpady. K moder-nímu trendu jejich energetického využitíse stavěla v lepším případě váhavě, větši-nou ale přímo odmítavě. Máme-li tedy shrnout výsledky návštěvy
ministra životního prostředí v Plzeňské tep-lárenské, lze stručně konstatovat, že přineslpředevším NADĚJI.
Naději, že s blížícími se problémy české-ho teplárenství, které není schopno vyřešitsamo, konečně bude zabývat někdo naúrovni vlády.
Naději, že milióny občanů, kteří jsou nadodávkách tepla z tepláren závislí, nebudoumuset platit nesmyslné ceny.
Naději, že skončí nesmyslné zahrabávánípaliva v podobě komunálního odpadu dozemě s neblahými budoucími ekologickýmidopady, zatímco jiné palivo (hnědé uhlí sestejnou výhřevností) se ze země vyhrabáváa pracně dopravuje do tepláren.
A ještě poznámka závěrem. Kdyby sepodobně razantně k popsané problematicestavěl třeba ministr průmyslu, mohl by býtosočován z nadržování výrobcům energiea podceňování jejich negativního vlivu naokolí. Ale u ministra životního prostředí jistě není pochyb, že umí tyto dopady zvážita vyhodnotit.
Takže děkujeme za návštěvu a těšíme sepříště.
Ministři jezdívají k nám do Plzeňské teplárenské, zdá se, docelarádi. V posledních letech to byl například Martin Říman, Martin Bur-sík, Rut Bízková a te� naposledy, v říjnu 2010, Pavel Drobil - novýministr životního prostředí. Hezky se to říká, že Plzeňská tepláren-ská je mezi teplárnami taková docela pěkná výkladní skříň.
Návštěva na dispečinku centrálního vytápění města Plzně.
Zleva: generální ředitel Tomáš Drápela, výrobní ředitelZdeněk Dongres, ministr Pavel Drobil a primátor MartinBaxa při prohlídce Plzeňské teplárenské.
Využití biomasy a množství ušetřeného uhlí v Plzeňské teplárenské
6
KŘÍŽOVKA S PLZEŇSKOU TEPLÁRENSKOU
7
Lidé zbytečné a drahé měření nechtějí
Už od letošního jara probíhá v celé repub-lice informační kampaň, která má ochránitodběratele teplé vody v systému centrál-ního zásobování teplem před dalšími zby-tečnými náklady.
„Jacísi výrobci měřidel spotřeby teplévody si v parlamentu prolobovali, že jsmepovinni instalovat k současným dvěmaměřidlům spotřeby teplé vody ještě měřidlotřetí,“ vysvětluje ředitel Plzeňských služebIvan Hašek. Problém je v tom, že se ne-jedná o úplně lacinou záležitost, instalacenového měřidla by stála podle rozsahu nutných stavebních úprav 50 až 150 tisíckorun. Náklady by se nakonec ale stejněpromítly do cen teplé vody, které bybyly o 10 až 12 procent vyšší než dosud.Tomu se dodavatelé teplé vody brání, protože se obávají ztráty konkurence-schopnosti.
„Dalším, třetím měřením, které je princi-piálně stejné jako obě dosavadní, tedypoměrové, žádná úspora vzniknout nemů-že. Pokud chtějí lidé ušetřit na nákladech nateplo a teplou vodu, musejí dělat něco úplnějiného než její spotřebu znovu nesmyslněměřit,“ pokračuje I. Hašek a zmiňuje senejen o zateplování, ale také o izolaci či
rekonstrukci rozvodů a dalších opatřeních.„Kdykoliv lidem rádi poradíme, mohou se nanás s důvěrou obrátit,“ uzavírá ředitelPlzeňských služeb Ivan Hašek náš roz-hovor s poznámkou, že taková porada jesamozřejmě zdarma.
Ze dvou tisícovek plzeňských tzv. odběr-ních míst teplé vody (zpravidla se jednáo Společenství vlastníků jednotek - SVJ)zatím napřímo Plzeňské služby oslovily830. Z nich s třetí měřidlo výslovně přejenamontovat pouze 6. Ano, čtete dobře –slovy: šest. Právníci totiž nalezli v novémzákoně skulinu. Pokud si zákazník dalšíměřidlo nepřeje, nemusí je dodavatel teplévody namontovat a ušetří všichni – tedy, s výjimkou výrobců měřidel ….
Takovou dohodu podepsalo v Plzni už642 z oslovených 830 zákazníků. S dalšímibudou Plzeňské služby ještě jednat, stejnějako s těmi, které dosud vůbec neoslovily.Velmi podobná situace je podle vyjádřenítiskového mluvčího Teplárenského sdru-žení České republiky Pavla Kaufmanna i v Brně, Ostravě, Hradci Králové, Praze a dalších městech.
Je zřejmé, že proti „politické vůli“ musejíněkdy vzít občané rozum do hrsti.
Parlament České republiky vymyslel jak zatížit teplárenství jakousidalší daní, kterou by ale nakonec zaplatili jeho zákazníci. Lidé aleumějí počítat a využívají skuliny v zákoně.
Hlavní sídlo společnosti:Edvarda Beneše 430/23301 00 Plzeň-Doudlevce
Provozní středisko Bory, Skvrňany, Střed
Edvarda Beneše 430/23301 00 Plzeň-Doudlevce
377 499 229Provozní středisko Lochotín
Komenského 1329/99 Plzeň - Bolevec
377 259 951
Provozní středisko Doubravka,Lobzy, Slovany
Polední 910/6, Plzeň - Lobzy377 456 670
Bezplatná poradenská a informační linka
800 505 505www.plzenskesluzby.cz
e-mail: [email protected]
�
�
�
�
8
Zpravodaj Plzeňské teplo vydává: Plzeňská teplárenská, a.s.,
Doubravecká 1, 304 10 Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 377 180 111
Plzeňské služby, a. s.,Edwarda Beneše 23, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected],
tel.: 377 499 206Bezplatná infolinka 800 505 505
Foto na titulní straně: Radek Černý, Plzeňská teplárenská
Druhý ročník charitativní dražbykalendáře Plzeňské teplárenské prorok 2011 přinesl na konto potřeb-ných celkem 423 tisíc korun. Rov-ným dílem se o peníze rozdělily třiplzeňské organizace Městská charitaPlzeň, Psí útulek a dětský domovDOMINO. Podle slov ředitelkyDOMINA Nadi Erbové využijí částku141 tisíc korun na nákup vánočníchdárků a na lyžařský výlet pro děti.
Nový kalendář pro rok 2011 zdobí dva-náct tváří již nežijících slavných lidí Plzně.Nechybí mezi nimi takové osobnosti jakýmijsou například herci Miroslav Horníček neboFrantišek Kovářík, zpěvák Rudolf Cortéz,továrník Emil Škoda, malíř Jiří Trnka neborežisér E.F. Burian. Jeden list kalendáře jevěnován nezapomenutelné plzeňské osob-nosti, prvnímu starostovi centrálního plzeň-ského obvodu po roce 1989 a pozdějšímusenátorovi Bohumilu Kulhánkovi.
„Na charitativní akci jsme uspořádali dražbu deseti kalendářů, a šlo o symbolickývstup Plzeňské teplárenské do projektuPlzeň hlavní město kultury 2015,“ prozradiliniciátor akce, předseda představenstvaPlzeňské teplárenské Roman Jurečko:„Během hodiny se vydražilo všech desetkalendářů za 423 tisíc korun. Takovýúspěch dražby jsem opravdu nečekala jsem z dražby nadšený a dojatý. Jsemrád, že se vybrané peníze dostaly do těchsprávných rukou. Znovu se letos potvrdilo,že kdo rychle dává, dvakrát dává,“ dodal R. Jurečko. Každý z dražených kalendářůbyl letos doplněn CD s hlasy osobnostía nějakou zvláštností, například posta-vičkou Spejbla, ručně vyrobenými hodinka-mi PRIM, lahví unikátního vína ChateauMouton Rotschild 1989, vzpomínkou naJohna Lennona či plaketou s portrétemBohumila Kulhánka.
Kalendář pomůže potřebným
Kalendář Plzeňské teplárenské, který obsahuje dvanáct nežijících slavných plzeňských osobnostípokřtili na stadionu HC Plzeň primátor města Plzně Martin Baxa (vpravo) spolu se zástupci obdarova-ných organizací - ředitelem městské charity Plzeň Pavlem Janouškovcem, ředitelem psího útulku v Plzni Martinem Kunou a ředitelkou dětského domova Domino Na�ou Erbovou. Výtěžek z deseti vy-dražených kalendářů směřoval na charitu.
