Obsah přednášky :
dynamika hmotného bodu, pohybová rovnice,
d’Alembertův princip,
dva druhy úloh v dynamice,
zákony o zachování / změně
Doba studia :
asi 1,5 hodiny
Cíl přednášky :
seznámit studenty se základními zákonitostmi dynamiky bodu
Dynamika bodu. Základy mechaniky, 12. přednáška
m – hmotnost [kg]
m a Fi
a – zrychlení [m/s2]
F – síla [N]
základní pohybová rovnice
mF
m = 2 kg
a = 1,5 m/s2
F = 3 N
Dynamika hmotného bodu
a
Základem dynamiky hmotného bodu je druhý Newtonův zákon, zákon síly ... pohybová rovnice.
m·a = F
Základní pohybová rovniceurčuje vztah mezi silami,působícími na hmotný objekt,a pohybem, těmito silami způsobeným.
Základy mechaniky, 12. přednáška
m a Fi
základní pohybová rovnice
Základem dynamiky hmotného bodu je druhý Newtonův zákon, zákon síly ... pohybová rovnice.
fm
G
F
N
Ty
xa
TNFGFam i
G, F - akční sílyN - normálová reakceT = f·N - třecí síla
TFGFam xix cossin
fNFGam cossin
0FGNFam yiy sincosay = 0
ax = a
sincos FGN
sincoscossin FGfFGam
sincoscossin fFfGam
vlastní pohybová rovnice vznikne ze základní vyloučením reakcí
Základní pohybová rovnicemá na pravé straně všechny působící síly.
Vektorovou rovnici rozložíme na složky dle zvoleného souřadného systému.
Vyloučením reakcí získámetzv. vlastní pohybovou rovnici.
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
m a Fi Základem dynamiky hmotného bodu je druhý Newtonův zákon, zákon síly ... pohybová rovnice.
přímý (Newtonův) způsob sestavení pohybové rovnice
mF
m = 2 kg
a = 1,5 m/s2
F = 3 N
a
m·a = F
Tomuto způsobu sestavení pohybové rovnice,kdy na levé straně rovniceje součin hmotnosti a zrychlení,a ten je na pravé straněroven součtu působících vnějších sil,říkáme přímý, nebo též Newtonůvzpůsob sestavení pohybové rovnice.
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
Alternativní způsob sestavení pohybové rovnice nabídnul Jean Le Rond d’Alembert (1717-1783).
m a Fi
0amFi
Dam
0DFi
d’Alembertův princip
amD
0DFi
amD
rovnice rovnováhy
1.
2.
a
mF D
F - D = 0D = m·a
m·a = F
Součin hmotnosti a zrychlenípřevedeme na opačnou stranu rovnice.
Zavedeme substituci.
Takto vzniklá rovnicemá formálně charakter rovnice rovnováhy.
Tomuto postupu říkáme d’Alembertův princip.Můžeme jej rozložit do dvou kroků :1. Zavedeme tzv. d’Alembertovu sílu.
Její velikost je rovna součinuhmotnosti a zrychlení.Její směr je opačný než je směr zrychlení.
2. Silová soustava vnějších sil, doplněná od’Alembertovu sílu, je v rovnováze.Rovnováhu vyjádříme rovnicemi rovnováhy.Po dosazení D=m·apak dostáváme pohybovou rovnici.
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
Alternativní způsob sestavení pohybové rovnice nabídnul Jean Le Rond d’Alembert (1717-1783).
d’Alembertův princip
amD
0DFi
amD
rovnice rovnováhy
1.
2.
mF
a
D
F - D = 0D = m·a
m·a = F
Poznámka k filosofii mechaniky.D’Alembertova síla ve skutečnosti neexistuje.Jestliže při jízdě autem šlápneme na brzdunebo jedeme do zatáčky,zdá se nám, že pociťujeme sílu,která nás tlačí kupředu, resp. do strany.To je právě ona d’Alemberova síla.
Ve skutečnosti žádná taková síla neexistuje,jde pouze o subjektivní pocit.Ve skutečnosti se naše tělo „chce“pohybovat rovnoměrně přímočaře,zatímco přední sklo se na nás „tlačí“ zepředu,resp. dveře auta zboku.Tato skutečnost se nám pouze subjektivně jevíjako by na nás působila d’Alembertova síla.
Přestože d’Alembertova síla neexistuje,postup zde uvedený je samozřejměv plném rozsahu správný.
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
m a Fi Alternativní způsob sestavení pohybové rovnice nabídnul Jean Le Rond d’Alembert (1717-1783).
d’Alembertův princip
amD
0DFi
amD
rovnice rovnováhy
D - d’Alembertova síla, dynamická síla,doplňková síla, setrvačná síla.
Působí proti směru zrychlení, její velikost je rovna součinu hmotnosti a zrychlení.
1.
2.
mF
a
D
přímý (Newtonův) způsob sestavení pohybové rovnice
F - D = 0D = m·a
m·a = F
mF
m = 2 kg
a = 1,5 m/s2
F = 3 N
a
m·a = F
Oba tytopostupy
jsousamozřejm
ěsprávné,
alenesmí senavzájem
kombinovat!
m·a = F-D
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
Alternativní způsob sestavení pohybové rovnice nabídnul Jean Le Rond d’Alembert (1717-1783).
d’Alembertův princip
amD
0DFi
amD
rovnice rovnováhy
1.
2.
f
y
xa
m
G
F
N
T
D
amD amD1.
2. 0Fi
0DfNFGDTFGFxi cossincossin
0Fxi 0Fyi
0FGNFyi sincos
sincos FGN
0DFGfFG sincoscossin 0DfFfG sincoscossin amD 0amfFfG sincoscossin
sincoscossin fFfGam
Proti směru zrychlenízavedeme d’Alembertovu sílu.
Sestavíme rovnice rovnováhy.
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
sincoscossin fFfGam
úloha 1. druhu - kinetostatická úloha 2. druhu - dynamická
je dán požadovaný pohyb, zrychlení avypočtěte sílu F=?, potřebnou k dosažení požadovaného pohybu
sincos
cossin
f
amfGF
je dána síla F
vypočtěte jak se těleso bude pohybovat a=?
m
fFfGa
sincoscossin
amD rovnice rovnováhy - algebraické
sa rovnice diferenciální
0Fi
m
G
Ff
Na
y
x
Tdva druhy úloh v dynamice
Základy mechaniky, 12. přednáškaDynamika hmotného bodu
m a F
a
dv
dt
Fdt
vdm
d m v
dtF
d m v F dt
d m v m v m v F dtm v
m v t
0
1
1 0
0
p m v
I F dtt
t
0
p p p I 1 0
hybnost hmoty
impuls síly
[kg·m·s-1]
[N·s kg·m·s-1]
0p
pppp 01
zákon o změně hybnosti
Zákony o změně
Úpravy pohybové rovnice nás přivedouk definování dalších fyzikálních veličin.
Je-li síla konstantní,lze ji z integrálu vytknouta vyjádřit impuls sílyjednodušeji : tFI
01 pppZměna hybnosti
znamená změnu velikosti,změnu směru nebo obojí.
Zde p0 je hybnost na začátku vyšetřovaného děje,p1 je hybnost na konci vyšetřovaného děje.
Základy mechaniky, 12. přednáška
L r p
t
0
tM dtMI
M r F
moment hybnosti (točivost) [kg·m2·s-1]
impuls momentu [N·m·s kg·m2·s-
1]
moment síly [N·m]
M01 ILLL
zákon o změně momentu hybnosti
Zákony o změně
r
polohový vektor [m]
Základy mechaniky, 12. přednáška
m a F
ds
vd
2
1a
2
F
ds
vd
2
1m
2
F
ds
vmd 221
dsFvmd 221
s
202
1212
1
vm
vm
221 dsFvmvmvmd
212
1
202
1
221
K vmE
s
dsFA
kinetická energie
práce
[J kg·m2·s-2]
[N·m kg·m2·s-2]
AEEE 0K1KK
zákon o změně kinetické energie
Zákony o změně
Úpravy pohybové rovnice nás přivedouk definování dalších fyzikálních veličin.
Zde EK0 je kinetická energie na začátku vyšetřovaného děje,EK1 je kinetická energie na konci vyšetřovaného děje.
Je-li síla konstantní,lze ji z integrálu vytknouta vyjádřit prácijednodušeji : sFA
Základy mechaniky, 12. přednáška
s
dsFA
skalární součin
cossFsFA
F
s
NF
PF
F
s
cosFFP sinFFN
pracovní složka síly nepracovní složka síly
sFsFA P cos
90
90
kladná práce – práce vykonaná
záporná práce – práce spotřebovaná
Zákony o změně
0
90
10cos
090 cos práce se nevykonává
090 cos
180 1180 cos
práce Práce je skalární součin síly a dráhy, je tedy třeba vzít v úvahu rovněž úhel mezi směrem dráhy a směrem síly :
K vyjádření práce můžeme přistoupit i jinak. Sílu rozložíme na složky ve směru dráhy (pracovní) a kolmo ke směru dráhy (nepracovní) :
0sFA
0sFA cos
0A
0sFA cos
sFA
Základy mechaniky, 12. přednáška
PdA
dt
F ds
dtF v
výkon
[N·m·s-1 W]
Zákony o změně
s
dsFA
práce [N·m kg·m2·s-2]
PF
NF
F
F
v
v
cosvFvFP
cosFFP sinFFN
vFvFP P cos
Základy mechaniky, 12. přednáška
potenciální energieAsdFEs
P
hgmdygmdygmdyFAh
0
h
0
h
0
gmGF y 2 31
0EP zvolíme si tzv. „hladinu nulové potenciální energie“
Zákony o změně
hgmEP potenciální energie (polohová)
G
F=Gm
Potenciální energie je rovna práci,kterou musíme vykonat,abychom těleso přemístiliz jedné polohy do druhé.
K přemístění může dojít po různých trajektoriích - integračních cestách. Obecně platí,že hodnota křivkového integrálu závisí na integrační cestě. V případě pohybu v gravitačním polipráce síly F nezávisí na integrační cestě. Při přemístění po jakékoliv trajektorii je práce síly Fvždy stejná. Potenciální energie je rovna této práci.Silové pole, které má tuto vlastnost (práce nezávisí na integrační cestě)nazýváme konzervativní silové pole.
Potenciální energie je spojenas polohou tělesa nad povrchem Země.
G
F=Gm
G
F=Gm
Základy mechaniky, 12. přednáška
G
F=Gm
Země R
y 2
2
22 yR
Rgm
yR
mM
r
mMG
= 6,67·10-11 kg-1·m3·s-2 - gravitační konstanta,M = 5,98·1024 kg - hmotnost Země,R = 6 378 km - poloměr Země,r - vzdálenost od středu Země,y - výška nad povrchem Země.
0EP
potenciální energieAsdFEs
P
Zákony o změně
na povrchu Země platí :
22
RgM gmR
mMG
Ve skutečnosti tíhová síla G, a tedy ani tažná síla F=G,nejsou konstantní.
h
0
y dyFA
Práci je tedy třeba určit integrálem.
Základy mechaniky, 12. přednáška
Země R
y
h
02
h
0
y dyyR
mMdyFA
hR
Rhgm
hRR
hmMA
0EP
potenciální energieAsdFEs
P
Zákony o změně
hR
1
R
1mM
yR
1mMA
h
0
E m g hR
R hP
pro h«R 1hR
R
hgmEP
potenciální energie (polohová)
AEP potenciální energie je rovna této práci
Pro malou výšku nad Zemí pak přibližně platí :
G
F=Gm
2RgM
Základy mechaniky, 12. přednáška
potenciální energieAsdFEs
P
Zákony o změně
y
F
F = k·y
yFykdyykdyFA 212
21
y
0
y
0
yFykE 2
1221
P
k - tuhost
potenciální energie (deformační)
JE3
Fy
3
- délka nosníku,
E - modul pružnosti v tahuJ - moment setrvačnosti
3
JE3k
Potenciální energie nemusí být spojena vždy jens polohou hmotného objektu nad povrchem Země.
Působíme-li na vetknutý nosník silou F, nosník se prohne o průhyb y.Působiště síly se posune a síla F tedy koná práci.
Pro výpočet práce je však třeba mít na paměti, že síla F=k·y není konstantní.Pro průhyb o první milimetr stačí pouze malá síla F. Na druhý milimetr je již síla F větší.Teprve při úplném prohnutí dosahuje síla F své konečné hodnoty.Práci je tedy třeba určit integrováním :
AEP Potenciální energie je spojenas deformací poddajného objektu (nosníku).
Základy mechaniky, 12. přednáška
zákon o zachování celkové mechanické energie
konst PKC EEE
m
h
v0 = 0
EK0 = 0
EP0 = m·g·h
EP1 = 0
EK1 = ½·m·v12
konst PKC EEE
1P1K0P0K EEEE
0vmhgm0 212
1
hg2v1
v1 ≠ 0
0EP
Celková mechanická energie se zachovává.
Součet kinetické a potenciální energieje celková mechanická energie.Soustavu, jejíž celková mechanická energie se zachovává, nazýváme konzervativní soustava.
zvolíme si tzv. „hladinu nulové potenciální energie“
Základy mechaniky, 12. přednáška
zákon o změně celkové mechanické energie
v
AEE 0C1C
h
s
m
G
F
T N
EP1 = m·g·h
EK1 = ½·m·v12
EP0 = 0
EK0 = ½·m·v02
sTsFvm0vmhgm 202
1212
1 cos
hgmsTsFvm0vm 202
1212
1 cos
m
hgmsTsFvmv
21
202
1
1
cos
konst PKC EEE
EC1 EC0 A
sinsh
Změna celkové mechanické energie je rovna práci nekonzervativních sil.
Soustavu, jejíž celková mechanická energie se mění, nazýváme nekonzervativní soustava.
(to jest sil, které nevytvářejí potenciální energii)
sincos FGN
NfT
Základy mechaniky, 12. přednáška
v h
s
m
G
F
T N
m
h
Způsob výpočtu dynamiky,založený na rozboru celkové mechanické energie,se nazývá energetická bilance.
Základy mechaniky, 12. přednáška
Obsah přednášky :
dynamika hmotného bodu, pohybová rovnice,
d’Alembertův princip,
dva druhy úloh v dynamice,
zákony o zachování / změně
Základy mechaniky, 12. přednáška