86 | MM Průmyslové spektrum | 12 | 2013

OD DĚTSTVÍ MĚPŘITAHOVALY STROJE

„Vzpomínám si, jak fascinující pro mě bylo vnímat ten soulad síly, výkonu a mohutnosti, společně s tvarem strojů. Úplně nejvíce na mě zapůsobily parní lokomotivy. Ty mne ke stroj-nímu oboru doslova přitáhly,“ začíná své vy-právění Jaromír Chmelař a vykládá na stůl kolorované obrázky parních lokomotiv, jejich nákresy i fotografie. Tyto stroje stále vyhlížejí jako naprosto dokonalé. Mezi obrázky pře-važuje česká konstrukční škola parních loko-motiv Škoda Plzeň a ČKD Praha, nechybějí ani „nesmrtelné“ stroje stavební a tiskařské, nákladní a osobní vozy, lokomotivy či letou-

Ing. Jaromír Chmelař (55 let)Průmyslový designér a konstruktérČVUT Praha, Fakulta strojníVŠUP Praha, ateliér Design výrobkůpod vedením prof. Ing. arch. Otakara DiblíkaPůsobiště: Dobruška, kraj KrálovéhradeckýPraxe v oboru průmyslového designu 18 let, v oboru strojírenském 35 letSamostatně pracující průmyslový designérve vlastním ateliéru (www.designchmelar.cz)Obor: polygrafické stroje, obalové stroje, výrobní stroje, obráběcí stroje, technologická zařízení a linky, topná technika, průmyslové výrobky a zařízení, přístroje atd.

SERVIS/ZAJÍMAVOSTI

ny. A také dobří učitelé a inspirátoři: z těch českých zejména designér Otakar Diblík. To všechno má své četné místo v dílně a atelié-ru průmyslového designéra Jaromíra Chme-laře v malebném městečku Dobruška v Krá-lovéhradeckém kraji.

Škola života a dobrých příkladůJaromíra Chmelaře bavilo již od dětství kreslení a rýsování a s tím úzce souvisejí-cí stavba modelů. Rád navštěvoval místa, kde pracovaly stroje, aby zachytil jejich tvar a proporce. Doma si pak zhotovoval věrné

www.mmspektrum.com/131240

Cesta k průmyslovému designu nemusí být vůbec dlouhá, pokud si obor zamilujete a jdete vytrvale za svým cílem. Inženýr Jaromír Chmelař se rozhodl pro techniku už

v dětství a vzhledová i koncepční řešení strojů navrhuje již více než pětatřicet let. A zdá se, že by za nic na světě neměnil.

Nové tryskací pracoviště Enetex TMT 1200/60R se zvýšením automatizace procesu tryskání dílů řeší zvýšení produktivity procesu, snížení nákladů při provozu, zvýšení kvality a zejména také snížení fyzické práce obsluhy zařízení. To je dosaženo zařazením manipulačního robota s 6-ti osami pro manipulaci s otryskávanými vý-robky. Ekologie provozu je zajištěna odsáváním, filtrací a z hlediska ochrany obsluhy mnohými bezpečnostní-mi prvky včetně vnější ohrady s průhledy. Úkolem projektu designu bylo upravit vzhled technologické linky tak, aby tvořila kompaktní celek s ústředním modulem tryskací kabiny ve střední části. Úspěšná premiéra nového zařízení na MSV 2013 BVV Brno.

zmenšeniny – makety. „Vyrostl jsem vlastně na pozorování strojů a konstrukčně také zřej-mě na klasické subtilní stavebnici Merkur,“ ří-ká s nostalgií v hlase. Není divu, že dále ná-sledovalo studium na střední technické a ná-sledně i na vysoké škole, čímž přerostl jeden velký klukovský sen do nádherné profese. Dlouhodobá praxe ve vývojovém oddělení u výrobce polygrafických strojů v Dobrušce

pak naplňovala permanentní touhu vytvořit a oživit tajemný mechanismus strojů. A aby dostál heslu vlivné německé školy Bauhaus o jednotě umění, techniky a řemesla, zvo-lil Jaromír Chmelař ještě studia na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v atelié-ru Design výrobků pod vedením profesora Otakara Diblíka, který si všiml při spoluprá-ci v dobrušském závodě jeho návrhů tvaro-vých řešení krytů a osobitého stylu kreslení. „K mému velkému překvapení mi nabídl mož-nost externího studia u sebe v ateliéru desig-nu VŠUP Praha – další š�astná náhoda, kte-rá mne přivedla k hlubšímu studiu designu po delší, téměř čtrnáctileté přestávce od technic-kého studia na ČVUT. Byl jsem nadšen a zá-roveň jsem si uvědomil velký závazek a od-povědnost. Vždycky si toto setkání vybavím, když začínám první skicu či návrhový mo-del v počítači,“ komentuje setkání inženýr Chmelař.

A jaký vlastně byl legendární architekt a designér Otakar Diblík? Jaromír Chmelař na něj vzpomíná jako na otevřeného, srdeč-ného a vstřícného člověka, jako na oporu a inspiraci pro všechny studenty. „Měl veli-ce široký intelektuální záběr, vynikající zna-losti z oboru technického i uměleckého. Pat-

řil ke staré škole, ovlivnil ho zejména sochař Vincenc Makovský, čelní představitel mezi-válečné avantgardy. Zajímal se také o ves-mír; navrhoval a stavěl hvězdářské daleko-hledy a fotografoval vesmírné objekty. Vždy na mě působil jako blízký člověk. Vždy� jsme se s ním setkávali každodenně i po jeho emi-graci v roce 1968, prostřednictvím jeho pra-cí pro tehdejší československý průmysl,“ po-

2013 | 12 | MM Průmyslové spektrum | 87

Flexografický stroj Soma Premia představuje ve své třídě unikátní kombinaci nejprodávanějšího osmibarevného flexografického stroje firmy s vybavením, které však odpovídá technologiím dostupných jen ve strojích nejvyš-ší třídy. Stroj tiskne na pás z rolí z různého materiálu. Z hlediska designu bylo úkolem nejen vytvořit působivý vzhled, ale např. zabezpečit také snížení hlučnosti v okolí stroje – konstrukčně řešeno pomocí rovinných desek s vysokým tlumícím účinkem. Vznikly tak v podstatě jednoduché geometrické tvary hlavních dílů krytů. Zvýraz-něné moduly částí jsou barevně odlišeny. Stroj je vybaven také novým pultem dálkového ovládání funkcí stro-je pro dosažení nejkvalitnějších parametrů během tiskového procesu. Premiéra nového stroje na polygrafické světové výstavě Drupa 2012, Düsseldorf.

Ofsetový archový tiskový stroj KBA Rapida 76 určený pro vícebarvový tisk je dalším vývojovým stupněm osvěd-čených strojů z Dobrušky. Je vybaven mnohými doplňky pro vyšší automatizaci tiskového procesu včetně sní-mání tisku kamerou pro průběžné nastavení parametrů kvality tisku, dále automatickou výměnou tiskových de-sek při změně zakázky i např. mytím povrchů tiskových válců a mnohými dalšími funkcemi včetně sušení potisk-nutých archů. Design je navrhován pro dosažení jednotného stylu krytování kompletní výrobkové řady strojů KBA, vynikají zde moduly tiskových jednotek s výrazným oblým tvarem pro posílení optické tuhosti a stability vzhledu stroje. Světová premiéra nového stroje na polygrafické výstavě Drupa 2012, Düsseldorf.

dotýká inženýr Chmelař a vyjmenovává nej-významnější počiny Otakara Diblíka. Znovu společně objevujeme originální řešení tva-ru kabiny traktoru Zetor Crystal (proskle-ná kabina), dodnes elegantní rychlíkovou lokomotivu E32 (S 489) zvanou „laminát-ka“, interiér letounu L200 Morava (originál-ně řešený tvar řídicí volant letounu), neza-pomenutelný tvar autobusů Karosa Vysoké Mýto Škoda 706 RTO a také luxusní vyba-vení dálkového autobusu 706 LUX pro vý-stavu EXPO 58 v Bruselu či obytný campin-gový přívěs zaoblený do tvaru vajíčka. Nelze zapomenout ani na tiskařské stroje Roma-yor pro Adast, které předurčily tvarové řeše-ní této kategorie strojů na mnoho let dopře-du (oceněno cenou CID Radou výtvarné kul-tury výroby 1968). Dokladem kvality budiž

Nová řada svislých soustruhů OMOS SSK nabízí nová řešení v koncepci stroje. Provedení a tuhost konstrukce stroje zajistí dosažení kvalitních technic-kých parametrů, stability a požadované přesnosti procesu obrábění. Originální design je koncipován pro modulární řešení různých variant vybavení ob-ráběcího stroje, včetně rozměrových variant 30-35, 40-45 a 50-55 dle velikosti kruhového stolu a výš-ky prostoru obrábění. Premiérové předvedení novinky byla EMO 2013, Hannover.

i to, že některé ze zmiňovaných dopravních prostředků a strojů je možné vidět v provo-zu dodnes.

„Panu profesoru Diblíkovi vděčím za to, že mi otevřel oči ve věci chápání designu jako nedílné součásti tvaru stroje s jeho konstrukč-ní, funkční a technickou stránkou – prostě za komplexní pohled na design. Dále za jeho ne-kompromisní postoj a vedení k nutnosti dota-žení designu do těch nejmenších detailů. Také za jeho tvůrčí přístup k řešení i za školu důle-žitosti začlenění ergonomických požadavků. A především za možnost spolupracovat s ním na projektech a poznat skutečnou práci prů-myslového designéra,“ dodává ve svém vy-znání Jaromír Chmelař.

Dobré základy a design současnosti Získávat dobré zkušenosti díky spoluprá-ci na četných, rozsahem velkých i malých projektech s výrobními firmami se daří Ja-romíru Chmelařovi dodnes. Je držitelem několika prestižních cen za vynikající de-sign a stále si pochvaluje možnost porov-nat své schopnosti s mladými kolegy. „Sna-žil jsem se s výrobci, kteří realizovali mé ná-vrhy, účastnit pravidelně soutěží,“ vysvětluje. „Rozšiřujete si tím rozhled a máte možnost sledovat vývoj i v dalších oblastech techniky. Člověk by se neměl zastavit a zůstávat stále na stejné úrovni. Čím složitější bývá stroj, tím více cítím odpovědnosti – a to také z důvo-du obrovských nákladů na vývoj a na vyro-bení prototypu. Obvykle musíte sledovat ví-ce souvislostí a zpravidla také komunikovat s více lidmi,“ dodává Jaromír Chmelař a za největší úspěch na poli průmyslového de-signu považuje už to, že má možnost plně se věnovat takové činnosti, kde může uplat-nit svůj talent, spojit funkčnost stroje s este-

tickým vjemem a zpříjemnit uživatelům i ob-sluze dobu strávenou u stroje. „Řekl bych, že největším úspěchem pro mne je to, že se na mě i opakovaně obracejí výrobci a žádají mě o spolupráci na reálných projektech. A já jim mohu pomoci výrobek ovlivnit vzhledově a při-spět k jejich obchodním úspěchům a růstu fir-my a pokračovat tak v bohaté tradici naše-ho strojírenství a průmyslového designu. Dal-ší velkou motivací je i to, že jako samostatně pracující jedinec designér a konstruktér se mo-hu podílet i na poměrně velkých a rozsáhlých projektech. Úspěchem a cílem je vždy to, že spolupracující firmy úspěšně prodávají své vý-robky, rozvíjejí se a mohou dále vyrábět a ino-vovat,“ upřesňuje.

88 | MM Průmyslové spektrum | 12 | 2013

Nové směry a požadavky digitální doby Přestože doba pokročila a průmyslový de-sign stále hledá nové výzvy a témata, vše stojí podle slov Jaromíra Chmelaře na „sta-rých a osvědčených základech“. Design je třeba chápat jako možnost tvůrčí spoluprá-ce na vzhledu předmětů či výrobků s trans-parentním cílem, který spojuje úsilí kon-struktérů základu stroje a jeho funkčních částí do celkově vyladěné formy proporcí a tvaru. „Jedná se vždy o soubor více disci-plín, který zahrnuje vlivy technologické, ma-teriálové i ekonomické (náklady na výrobu a přípravu), dále bezpečnostní a ergonomic-ké předpisy. Nové výzvy se nejspíš budou tý-kat ekologie, úspor energie, ekonomiky pro-vozu a také potlačování agresivity a hledá-ní harmonie,“ vysvětluje úspěšný designér a připomíná, že výroba spotřebního zboží, předmětů a také průmyslová výroba strojů se vyvíjí velmi rychlým tempem a o to více je třeba širší spolupráce různých profesí. Kon-krétně pak zmiňuje například nový trend ře-šení v oblasti ovládání u variantního modu-lového tiskového stroje. Řízení se z běžného ovládacího pultu vybaveného dotekovým displejem přemístilo na čelní velkoplošnou zobrazovací desku krytu stroje (displej prak-ticky rozměrově přes celou délku středního tiskového modulu) s možností libovolné veli-

Dvoustranná vrtačka skla firmy SULAK pro tabulové sklo VTS 03 SCOUT a VTS 04 BOXER. Představitelnové generace strojů s inovovaným designem přinesl i nové prvky a konstrukční řešení. Obsluze strojenabízejí další komfort při práci a zpřesňují vrtací operace i s pomocí laserového zaměření umístění otvoru. Firma zaznamenala velice příznivý ohlas zákazníků a zvýšení zájmu o výrobky – premiéra v roce 2010

kosti a množství textové i grafické informace (schéma stroje s ovládacími dotekovými po-li, informace o zakázce, databáze zakázek včetně obrázků, nastavení tisku atd.). Sa-mozřejmostí je sdílení dat na dálku, příjem dat zakázky a také diagnostikování stroje ze vzdáleného servisního centra či úprava ří-dicího softwaru. „To vše a mnoho dalšího již plně souvisí s vyspělými komunikačními a in-formačními technologiemi a s vývojem mo-derních počítačových sítí. Z designérského hlediska se lze soustředit třeba na úpravu ří-dicího systému stroje, na rychlost zobraze-ní grafiky, můžeme navrhnout i nový systém ovládání či vyvinout nové aplikace. Nicmé-ně praktickou a širší použitelnost ověří tepr-ve čas a delší provoz stroje, a pokud bude systém přínosem pro obsluhu a ekonomický provoz, může se myšlenka dále rozvíjet. Zde již musí mnohem více platit pravidlo ideální spolupráce v úzkém propojení již od začátku projektu,“ uvažuje inženýr Chmelař a nepo-chybuje o tom, že informační technologie se budou i nadále rozšiřovat do všech oblastí průmyslových strojů a zařízení. To všechno bude podle jeho slov však záviset na ocho-tě vývojových firem a zákazníků investovat v dnešní obtížné ekonomické situaci i do (čas-to) neprozkoumaných a nepříliš ověřených aplikací. Souběžně s tím musí na adekvát-ní úrovni existovat reálný strojní funkční zá-klad a výrobek musí mít především přínos pro potenciálního zákazníka.

VLASTIMIL RŮŽIČKA

Povlakovací zařízení nové generace PLATIT Pi411 firmy PIVOT navazuje na úspěšné předchozí typy Pi80, 300,111, 311. Zařízení je určeno pro vytváření tvrdých, odolných a otěruvzdorných povlaků např. pro obráběcí nástroje. Design se vyznačuje jednoduchostí ploch, výrazným tvarovým pojetím krytu komory a kontrastnímiodstíny modulů krytů. Světová premiéra na AMB Stuttgart 2012, letos předveden i na EMO 2013 Hannover.