www.gac.cz

Od obranné k expediční armádě?

Vývoj české vojenské politiky1989 – 2009

Hlavní fáze vývoje 1989 - 2009

Do roku 1989 a konec studené války Demokratické Československo,

1990 – 1992 Česká republika a směřování do NATO

1993 – 1999 Šok 11. září 2001,obrana proti terorismu Profilové nároky na bezpečnostní politiku v

2. dekádě 21. století

Dimenze vývoje a změn bezpečnosti země

A/ Globální bezpečnostní poměry a hrozby B/ Bezpečnostní politika C/ Obranná a vojenská řešení a kapacita

Do roku 1989 a konec studené války

Bipolární soupeření vojenských bloků s jasnými pravidly:

Přibližná rovnováha sil a její udržování v útočných i obranných kapacitách

Pravidlo deterrence/odstrašení (overkill) a symetrického snižování

Pravidlo teritoriální sféry vlivu a integrity (příslušnost k bloku, identický politický systém a hospodářský systém, centrální design obranné politiky a doktriny)

Nekonsenzuální přesah do třetích teritorií (konflikty v periferiích o vliv)

Do roku 1989 a konec studené války

Hlavní rysy bipolárního období studené války: Stabilní symetrie situace, hrozeb a obrany Vzájemná znalost, relativní transparentnost a

předvídatelnost (kontroly) Mizivá překvapení a kontrola rizik Možnost symetrie: Růst důvěry – pokles

ohrožení – snižování rizik odzbrojením

Do roku 1989 a konec studené války

Eroze symetrie a konec studené války porážkou/kapitulací sovětského bloku:

Porážka teritoriální armády v asymetrickém konfliktu „v  „neutrální“ periferii (Afghánistán)

Eroze politické homogenity, vnitřní legitimity a soudržnosti komunistického bloku

Nárůst hospodářské a technologické asymetrie (IT ve vojenských technologiích)

Demokratické Československo 1990 - 1992

Vývoj československé armády   Historický kontext konce studené války a

bipolárního světa Změna politického systému a vnitřní proměny

formulace a realizace obranné politiky Změny zajištění a bezpečnosti země a

geopolitický transfer Multipolární svět a změna bezpečnostních

hrozeb

1990 – 1992

Synergie vnitřní a vnější změny: nový autonomní region SVE a visegrádská spolupráce

Odchod z Varšavské smlouvy Odsun Sovětské armády politickou dohodou Podpora sjednocení Německa a ukončení

rozdělení po 2. světové válce Udržení dohody o konvenčních silách mezi

NATO a Varšavskou smlouvou

1990 – 1992

Konsekvence pro armádu: Plné zapojení do realizace geopolitických změn Vnitřní transformace v převaze jen personálními

změnami a zrušením politických komponent Přechod od blokové útočné k obranné a

teritoriální strategii Začátek redukce stavu Změna principů kontroly a řízení (civilní,

parlamentní, vlastní strategie)

1990 – 1992

Pokles významu armády a vojenských operací v zajištění bezpečnostni a obrany země:

Vzestup významu autonomní zahraniční politiky a bezpečnostní a diplomatické spolupráce

Vstup do mezinárodní vojenské a bezpečnostní kooperace (přestáváme být hrozbou, začínáme produkovat bezpečnost pro druhé – VP, odsun CA)

Aktivní budování kolektivní bezpečnosti (OBSE – narozdíl od paktu absorbuje rozdíly a spory, řeší je uvnitř)

Nárůst transparence a předvídatelnosti Oslabení v oblasti zpravodajské a aktivních opatření, rozbití

vlastního diplomatického krytí pro KGB, rozkrytí nebezpečných zahraničních sítí.

1990 – 1992

Nové geopolitické cíle a bezpečnostní hrozby Osvobození Kuvajtu a prvá válka proti Iráků

v mezinárodní koalici 1991 Rozpad SSSR (puč maršálů) 1991 Zahájení balkánské etnické války 1991 Laxnost západní Evropy k balkánskému

konfliktu a koncept „buffer zone“ pro bývalé satelity SSSR.

Česká republika a směřování do NATO (1993 – 1999)

Rozdělení Československa Silný posun bezpečnostní politiky k Západu Vnitřní debata orientace k NATO a opuštění

dominantní koncepce kolektivní bezpečnosti a OBSE

Reflexe vojenských a bezpečnostních a politických rizik ve východní a jižní Evropě

Aktivní diplomatický tlak na USA – rozšíření NATO -> PfP a zahájení bezpečnostní a vojenské komplexní spolupráce

1998 pozvání a 1999 vstup do NATO

Česká republika a směřování do NATO (1993 – 1999)

Důsledky pro AČR technická operace rozdělení armády a výzbroje nová realokace a reorganizace sil vnitřní konsolidace a přebírání organizace západních

armád (brigády) modernizace armády ve stínu koncepce

ekonomického zajištění bezpečnosti první korupční a klientelistické skandály (ŠIS, ...) náběh do PfP (jazyky, kooperace, prověrky, legislativa,

civilní a parlamentní kontrola)

Česká republika a směřování do NATO (1993 – 1999)

Bezpečnostní vývoj 1994/12 Daytonská smlouva o míru na Baklkáně 1995 účast v IFOR – první aktivní vojenská mise

v rámci formace NATO (GB) ověřvoání prostoru spolupráce, jejích technických, velitelských i operačních možností, budování sebedůvěry a důvěry budoucích spojenců.

IFOR první obtížná expediční mise s plnými nároky na domácí zajištění.

Pokračující dvojkolejnost domácí modernizace a výstavby sil (obranná i expediční).

Česká republika a směřování do NATO (1993 – 1999)

Vstup do NATO Doprovázený a podmíněný závazky v oblasti modernizace a

výstavby sil definovanými cíli (způsob dosažení je vlastníá rozhodnutí)

Závazek financování 2,2% - opuštěný Mělká domácí a veřejná příprava na převzetí spoluodpovědnosti

za kolektivní operace Politický a veřejný kolaps podpory operace NATO proti Jugoslávii Velitelská a politická spoluodpovědnost za rozhodování o

vzdušné a pozemské operaci – první zátěžová zkouška české bezpečnostní politiky.

Následný růst pocitu bezpečnosti, podpory členství a vstup do KFOR u české veřejnosti.

Šok 11. září 2001 a obrana proti terorismuŠok 11. září 2001 a obrana proti terorismu

První masivní asymetrický útok teroristickými prostředky na politické cíle.

Irelevance vojenských obranných kapacit Irelevance kolektivní obrany NATO – aktivace článku 5

ve prospěch USA Transfer obrany do vnitřní bezpečnosti a vysunutí

vojenské obrany do kolabujících států (teroristické základny)

Nacionalizace obrany mimo společné kapacity Utlumení NATO a přechod do koalice ochotných a

expedičních operací

Šok 11. září 2001 a obrana proti terorismuŠok 11. září 2001 a obrana proti terorismu

Nové principy protiteroristické obrany Propojení vnitřní a vnější bezpečnosti Preventivní zachytávání rizik a jejich eliminace Obrana jako informační systém před vojenským

hardwarem Od multinárodní obrany k nadnárodním sítím a

systémům (EU, NATO, FATF) Důraz na řešení příčin a nečekání na následky

útoků

Šok 11. září 2001 a obrana proti terorismuŠok 11. září 2001 a obrana proti terorismu

Nový management rizik – management, obrana a prevence rizik

Hrozba versus riziko asymetrického útoku Informace, poznání, analýza a management rizik Eliminace rizik (zdroje, kapacity a prevence

radikalizace a rekrutace) Prevence rizik teroristického útoku – komplex

včetně prvků mimo bezpečnostní systém (FT, AML) Právní a politické bariéry preventivní eliminace rizik Nadnárodní a globální obranné systémy (AMD)

Bezpečnostní politika v 1. dekádě 21. století

Nový management hrozeb – aktivní obrana a transformace příčin terorismu

Demokratizace jako důsledek vojenské invaze a porážky diktatury (Irák)

Demokratizace jako vojensky asistovaná vnitřní politická, bezpečnostní a hospodářská transformace (Afghánistán, Irák )

Vnitřní vyčerpání rizikových států sankcemi a izolací (Irán)

Podpora vojenských mezinárodních misí ke stabilizaci zhroucených států (Súdán, Somálsko, Jemen)

Pozice vojenských kapacit v zajištění obrany a bezpečnosti

V současnoti a ve výhledu přednostně expediční, zpravodajská, policejní kapacita s vysokou flexibilitou a profesionalitou (multifunkčnost a flexibilnost, schopnost akulturace a spolupráce (mil-mil, civil-mil, police-mil, combat-peacekeeping)

Podmínkou dlouhodobá udržitelnost, financování, flexibilnost a interakce s vyhodnocováním vývoje a adaptací a plánování strategie

Multinárodost, specializace a kooperace

21. století

Vnitřní bezpečnost komplexita bezpečnostního systému a obrany, informace

a prevence (ZS a analýza) nutně posilování společné evropské obrany legislativy,

informace a bezpečnostní spolupráce (EU – nadnárodní) teritoriálně infrastruktura, pohromy, havárie – zálohy,

záchranné sbory, vlastní velitelská, plánovací a analytická kapacita

povinnosti vyplývající z participace v NATO a zajištění vlastního území (vzdušný prostor apod.).

Závěr

Vývoj požadavků odpovídá nárokům na profesionální armádu spíše expedičního typu

Armádu plně začleněnou do společné obrany a případně nadnárodních sil a schopnou v takovém rámci operovat

Bude narůstat napětí a asymetrie mezi národním politickým rozhodováním a mezinárodním nasazením a posláním našich sil.

Bez adekvátního zázemí formulace bezpečnostní politiky v adekvátním kontextu nebudeme sto vnitropoliticky přebírat odpovědnost za nadnárodní operace (viz Radar, předsednictví) a profesionální armáda, GŠ AČR, ani MO to nejsou sto zvládnout a realizovat samostatně.

Největší problém aktivní a realistická bezpečnostní politika na úrovni Parlamentu a v odborném zázemí.