Od ovodn n zemn ho pl nu -...

SLANÝ

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Městský úřad Slaný PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

Červen 2012

SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 2

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Slaný - územní plán Řešené území: Administrativní území města Slaný zahrnující katastrální území

Slaný, k.ú. Lotouš, k.ú. Trpoměchy, k.ú. Dolín (včetně sídla Želevčice), k.ú. Blahotice, k.ú. Kvíc (včetně sídla Kvíček) a k.ú. Netovice

Pořizovatel: Městský úřad Slaný Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8

Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Spolupracovali: Ing. Stanislav Zeman - odpovědný projektant Ing. arch. Václava Dandová Ing. Martina Staňková - hlavní projektant, urbanistická koncepce RNDr. Zdeněk Tomáš - celková redakce textové části, demografie, odnětí ZPF Ing. Jan Dřevíkovský - Územní systém ekologické stability Ing. Antonín Janovský - dopravní řešení Ing. Ivo Zajíc - technická vybavenost Ing. Tomáš Hocke - vodní hospodářství Firma Dináto - digitální zpracování


OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 4

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hledisk a širších vztah ů v území, včetně souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem

4

- Širší vztahy 4 - Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem 4 - Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 21

b) Údaje o spln ění zadání územního plánu 21 c) Komplexní zd ůvodn ění přijatého řešení a vybrané varianty, v četně

vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

22

- Historie území 22 - Limity využití území 29 - Vymezení zastavitelných ploch a ploch p řestavby 31 - Doprava 40 - Občanské vybavení 50 - Technické vybavení 50 - Odpadové hospodá řství 60 - Územní systém ekologické stability 61 - Specifikace oblastí krajinných typ ů a jejich cílové charakteristiky 67

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udrž itelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop ř. zdůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

69

e) Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zemědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

73

e.1 Ochrana p ůdního fondu 73 ě.2 Ochrana pozemk ů určených k pln ění funkce lesa 95

f) Údaje o po čtu list ů odůvodn ění územního plánu a po čtu výkres ů k němu připojené grafické části

96


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hledisk a širších vztahů v území, v četně souladu s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem

Širší vztahy

Koordinace využívání území města Slaného z hlediska širších vztahů jednotlivých sídel

řešeného území vychází z geografické polohy města v severní části okresu Kladno,

severozápadně od hlavního města Prahy, vzdáleného cca 20 km. Dle „Politiky územního

rozvoje České republiky“ leží území města na hranici rozvojové oblasti OB1 Praha, avšak

mimo hlavní rozvojové osy republiky. Na úseku dopravní infrastruktury prochází řešeným

územím koridor rychlostní silnice R7 (ZÚR VPS D010).

Slaný je historickým sídlem regionu s významnými kulturními hodnotami, dochovanou

urbanistickou strukturou, řadou prohlášených kulturních památek a dalších architektonicky

a památkově hodnotných staveb.

Město Slaný plní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území funkci obce

s rozšířenou působností a nachází se zde řada zařízení vyšší občanské vybavenosti

(zejména na úseku školství, zdravotnictví, kultury a veřejné správy), které slouží potřebám

obyvatel v celém správním obvodu.

Město plní vedle funkce obytné především funkci výrobní, významná je i funkce

dopravní, zejména zásluhou polohy na křižovatce silnic I. třídy č.7 a č.16.

Řešeným územím neprochází žádný z prvků regionálního či nadregionálního Územního

systému ekologické stability.

Z nadřazené sítě technické infrastruktury prochází řešeným územím VTL plynovod,

vedení elektrické energie VVN 110 kV, radioreléová trasa, dálkový spojový kabel a skupinový

vodovod.

Sousedními katastry jsou na severu k.ú. Královice, k.ú. Drchkov a k.ú. Bakov,

na severovýchodě k.ú. Beřovice, na východě k.ú. Vítov, k.ú. Drnov a k.ú. Podlešín,

na jihovýchodě k.ú. Knovíz a k.ú. Jemníky, na jihu k.ú. Saky a k.ú. Hrdlív, na jihozápadě

k.ú. Smečno a k.ú. Přelíc, na západě k.ú. Studeněves, k.ú. Byseň a k.ú. Libovice

a na severozápadě k.ú. Kvílice, k.ú. Kutrovice a k.ú. Neprobylice.

Soulad s územn ě plánovací dokumentací vydanou krajem

Po vydání Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje platí pro řešené území

povinnost respektovat především novou trasu rychlostní silnice R7 (ZÚR VPS D010),

přeložku silnice I/16 (ZÚR VPS D032), přeložku silnice II/118 (ZÚR VPS D098) a nové trasy

elektrického vedení VVN 400 kV (ZÚR VPS E01) a 110 kV.


Kromě těchto konkrétních limitujících územně technických skutečností je nutné

respektovat „ZÚR Středočeského kraje“ v komplexu celé dokumentace. V ZÚR jsou

stanoveny priority územně technického rozvoje kraje a jeho jednotlivých sídel, které je nutno

promítnout do koncepce řešení zpracovávaného územního plánu Slaný.

V následujícím textu jsou jednotlivé tématické okruhy citovány písmem „kurzíva“ a po

textu ze vzoru následuje popis, jak je daná zásada příslušného tématického okruhu

v územním plánu aplikována.

1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro z ajišt ění udržitelného rozvoje

území

Řešeného území se z jednotlivých bodů okruhu zásad č.1 týkají body 01, 02, 04, 05, 06

a 07, body 03, 08 a 09 se řešeného území netýkají:

(01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území.

Územní plán Slaný sleduje především rozvoj obytného prostředí a ekonomické základny města. Vymezuje dostatečně velké množství ploch pro individuální městské a příměstské (17 ploch ve Slaném a v Kvíčku), popř. venkovské bydlení (26 ploch v přidružených sídlech) a také 13 ploch smíšených obytných městských a 5 ploch smíšených obytných venkovských, s možností provozování nejrůznějších podnikatelských aktivit, o celkové kapacitě cca 450 rodinných domů a cca 350 bytů v bytových domech. Pro pokrytí nároků přiměřeného rozvoje obce jsou navržena i zařízení občanské vybavenosti a tělovýchovná a sportovní zařízení. Pro zajištění pracovních příležitostí pro nové obyvatele a tím i podporu ekonomického pilíře udržitelného rozvoje navrhuje územní plán výrazné rozšíření stávajících ekonomických zón Slaného prostřednictvím vymezení 15 ploch výroby a skladování (10 ve Slaném, tří v k.ú. Kvíc a po jedné v Želevčicích a v Blahoticích), o celkovém rozsahu 43,5 ha. Zároveň návrh výsadby četné zeleně a 3 vodních nádrží přispěje k zajištění relativně kvalitního životního prostředí ve městě. Územní plán navrhuje rovněž výsadbu lesa v jižní části Slaného, západně od Dolína a v k.ú. Kvíc. Vymezen je také komplexní územní systém ekologické stability, který tvoří kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu.

Územní plán Slaný navrhuje nové plochy pro další rozvoj formou zastavitelných ploch v prolukách ve stávající zástavbě, nebo plochy bezprostředně navazující na zastavěné území stávajících sídel. Využití těchto mnohdy větších ploch je však podmíněno nejenom vypracováním „územní studie“, ale i podmínkou, že uvedené plochy musejí být využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s danými regulativy pro jednotlivé funkční plochy.

V rámci územního plánu Slaný je navrženo rozšíření silnice I/7 na úroveň čtyřpruhové rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) a přeložky silnic I/16 severně od Slaného (ZÚR VPS D032) a II/118 na severním okraji řešeného území (ZÚR VPS D098). Tyto záměry jsou významné nejen pro sídla administrativního území města Slaného, okolní sídla regionu, resp. pro Středočeský kraj, ale především koridor


rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) svým rozsahem přesahuje hranice Středočeského kraje a má návaznost i na Ústecký kraj.

(02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006).

Územní plán řeší podmínky rozvoje ČR obsažené v Politice územního rozvoje vyřešením dopravní situace v řešeném území zejména prostřednictvím rozšíření rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) a přeložky silnice I/16 mimo zastavěné území města Slaného (ZÚR VPS D032).

(04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území.

Územní plán zohledňuje pozici města Slaného jako centra správního obvodu obce s rozšířenou působností, významného regionálního centra v západní části Středočeského kraje se zdůrazněním jasně strukturovaného členění města na historické jádro, zónu individuálního, hromadného bydlení, zónu komerční občanské vybavenosti, ekonomickou a rekreační zónu a komplexním řešením dopravní a technické infrastruktury řešeného území.

(05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7-Říčany jako silnici vyšší třídy; b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Hubenec-Milín-hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí-Řevničov-hranice Karlovarského kraje

(K. Vary); e) silnice R7 v koridoru Slaný-hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby

stávajícího úseku Praha-Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby-Líbeznice-Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha-Úvaly-Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38)-hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín-Kutná Hora-Čáslav ; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš)-D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný-Velvary, Mělník-Mladá

Boleslav, Mladá Boleslav-Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín-Uhlířské Janovice-Kácov-Vlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou-Lysá nad Labem-Český Brod;

o) propojení Vlašim (II/125)-Votice (I/3); p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov-Vlašim-Čechtice-hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené

silniční sítě;


r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha-Hostivice-Kladno a Praha-Lysá nad Labem-Milovice-Mladá Boleslav.

Z uvedených podmínek se územního plánu týká pouze bod e). Územní plán řeší vedení rychlostní silnice R7 v nové trase procházející řešeným územím západně od Slaného (ZÚR VPS D010), přičemž u severozápadního okraje města je navrženo mimoúrovňové křížení s přeložkou silnice I/16 (ZÚR VPS D032).

(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na:

a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské

i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel;

d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů.

Poloha města a přidružených obcí v tak územně technicky angažovaném území klade na urbanistické uspořádání jednotlivých funkčních ploch mimořádné nároky a zároveň vytváří předpoklady pro nadstandardní rozvoj tohoto území. Navíc je území vysoce atraktivní i s ohledem na relativně kvalitní přírodní prostředí, které přes svou vytíženost v rámci územně technických aktivit pražského regionu si uchovalo četné krajinářské, urbanistické a kulturně historické hodnoty vyžadující soustavnou ochranu, a v případě přírodních hodnot i zvýšenou péči o zemědělský půdní fond a rozptýlenou krajinnou zeleň. Ta nabývá na významu zejména s ohledem na tvorbu územního systému ekologické stability (ÚSES). Územím prochází ÚSES lokálního významu. Územní plán navrhuje uplatnit ucelený systém těchto krajinotvorných struktur a upřesňuje zejména lokální ÚSES, aby byly vyloučeny střety s ostatními zájmy uplatňovanými v rámci komplexního rozvoje území. Kromě ochrany přírodních hodnot respektuje územní plán i ochranu nemovitých kulturních památek a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezen tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání jednotlivých sídel. Nová výstavba pouze aronduje a zkompaktňuje bezprostřední okolí sídel, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys.

(07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na:

a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně včetně zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;

b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území;

c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území

hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech,


- vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním

Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti

Praha. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného

výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění

pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození;

f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území;

g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.

Územní plán navrhuje nové plochy pro další rozvoj formou zastavitelných ploch v prolukách ve stávající zástavbě, nebo plochy bezprostředně navazující na zastavěné území stávajících sídel. Využití těchto mnohdy větších ploch je však podmíněno nejenom vypracováním „územní studie“, ale i podmínkou, že uvedené plochy musejí být využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s regulativy uvedenými ve „výrokové části“ územního plánu v kapitole f).

Územní studie bude v sobě zahrnovat požadavek §7 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, že pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2.

Územní plán navrhuje kolem větších rozvojových ploch ochrannou a izolační zeleň v zastavěném území a v rámci krajiny pak liniovou a doprovodnou zeleň mimo zastavěné území, krajinnou zeleň zvyšující ekologickou stabilitu krajiny a eliminující erozní poškození.

Územní plán klade důraz na využívání ploch a objektů v zastavěném území, preferuje rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů formou návrhu 16 přestavbových ploch.

Územní plán města Slaný navrhuje 2 cykloturistické trasy a 1 dopravně obslužnou cyklostezku. Krátkodobou rekreaci územní plán podporuje respektováním stabilizovaných rekreačních ploch.

Rozvoj dopravní obsluhy v rámci celého administrativního území Slaný, resp. Středočeského kraje je zabezpečen návrhem koridoru R7 (ZÚR VPS D010). V rámci technické vybavenosti územní plán přebírá dle Zásad územního rozvoje vedení elektrické energie VVN 400 kV (TR Vyškov- TR Řeporyje – dle ZUR VPS E01), které je na řešeném území vedeno ve směru severozápad – jih.

(09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Ústeckého, Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje.

Město Slaný má úzkou vazbu na sousední Ústecký kraj, zejména díky své výhodné dopravní poloze při navrhované rychlostní silnici R7 (ZÚR VPS D010) a prostřednictvím návrhu koridoru vedení elektrické energie VVN 400 kV (TR Vyškov- TR Řeporyje – dle ZUR VPS E01).


2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vy mezených

v PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí, rozvojov ých os a rozvojových

center krajského významu

(12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR;

Územní plán Slaný zpřesňuje koridor dopravy, vymezený v ZUR. Jedná se o koridor rychlostní silnice R7 (dle ZUR VPS D010) a koridor silnice I/16 (dle ZUR VPS D032) na šíři jejich ochranného pásma.

2.4. ROZVOJOVÉ OSY KRAJSKÉHO VÝZNAMU (51) ZÚR vymezuje v řešeném území: OSk1 Praha – Slaný - Chomutov

2.4.1. Rozvojová osa OSk1 Praha – Slaný – Chomutov (52) Rozvojová osa je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty následující obce (katastrální

území) vesprávním obvodu ORP Slaný: Slaný (Dolín, Kvíc, Lotouš, Netovice, Otruby, Slaný, Trpoměchy), Studeněves

(53) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a)Územní plán sleduje jako dlouhodobou územní rezervu rozšíření stávající silnice I/7

procházející jižně od Netovic, mezi sídly Kvíc a Kvíček a dále západně od zástavby Slaného přes sídlo Písek severozápadním směrem mimo řešené území na čtyřpruhovou rychlostní komunikaci R7 (ZÚR VPS D010), která bude na severozápadním okraji řešeného území odbočovat ze své původní trasy severním směrem mimo zástavbu Písku. Zde se napojí mimoúrovňovou křižovatkou na silnice III/23728 a 23638.

b)Přeložka silnice I/16 navržena severně od Slaného je do ÚP zapracována dle projektu zpracovaného pro ÚR a koridor pro její umístění je zúžen na šíři ochranného pásma.

c)Pro rozvoj individuálního bydlení vymezuje územní plán vhodné plochy především v prolukách a respektuje tak kompaktní území města Slaný. Plochy jsou situovány zejména v severním sektoru a na západním okraji (za sportovním areálem) Slaného, městské bydlení s četnými podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů, bude rozvíjeno zejména v severozápadním sektoru města.

d)Velmi důležitý bude také rozvoj ekonomické základny města. Proto územní plán navrhuje transformaci a územní rozšíření výrobních areálů nacházejících se v největší míře v ekonomické zóně v jižním a jihovýchodním sektoru Slaného.

(54) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování:

a) stabilizovat v územních plánech obcí dopravní záměry ZÚR; b) prověřit napojení obcí k budoucím MÚK na trase R7; c) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem

na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny;

d) ověřit možnost využití transformačních ploch; e) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména

městské památkové zóny Slaný a vesnické památkové rezervace Třebíz; f) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména evropsky významné

lokality Slánsko - Byseňský potok a přírodní památky - Slánská hora.


a)Územní plán respektuje ZÚR Středočeského kraje a začleňuje dopravní záměry na úpravu a rozšíření rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) a přeložky silnic I/16 (ZÚR VPS D032) a II/118 (ZÚR VPS D098). Napojení sídla Kvíc na silnici R7 je řešeno kruhovou křižovatkou (s napojením na R7 i na silnici II/236) navrženou jihovýchodně od sídla.

b)Územní navrhuje mimoúrovňovou křižovatku na trase R7 s přeložkou silnice I/16 (ZÚR VPS D032), která umožňuje snadné napojení sídel v ORP Slaný na nově navrhovanou dopravní síť.

c)Zastavitelné plochy jsou stanoveny v takovém rozsahu, aby odpovídaly kapacitě dopravní a technické infrastruktury města, k novým rozvojovým plochám bez vyhovující dopravní obsluhy jsou navrženy nové místní komunikace. V nových obytných plochách zasahujících do ochranných pásem dráhy, komunikací, elektrických či plynovodních vedení apod. jsou formou regulativů stanoveny podmínky jejich využití v těchto ochranných pásmech.

d)Pro komerční využití, resp.pro hromadné bydlení s podnikatelskými aktivitami budou využity některé transformované plochy v severozápadním sektoru Slaného. Také některé výrobní areály na jihu města jsou navrženy k transformaci.

e)Městskou památkovou zónu Slaný respektuje územní plán tím, že do těchto prostorů nenavrhuje žádnou novou výstavbu. Dále územní plán respektuje stávající urbanistickou strukturu a definuje podmínky funkčního využití v kapitole f) „Výrokové části“.

f)Územní plán respektuje Přírodní památku Slánská hora tím, že do těchto prostorů nenavrhuje žádnou novou výstavbu. Podél Evropsky významné lokality Slánsko – Byseňský potok je navržena severně a severozápadně od Želevčic výsadba trvalých travních porostů.

2.5. CENTRA OSÍDLENÍ (64) ZUR vymezují na území Středočeského kraje tyto centra osídlení:

c)Střední centra ostatní – Slaný

2.5.3. Střední centra ostatní (71) ZUR vymezují jako střední centra ostatní: Slaný

(72) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:

a) Město Slaný plní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území funkci obce s rozšířenou působností a nachází se zde řada zařízení vyšší občanské vybavenosti (zejména na úseku školství, zdravotnictví, kultury a veřejné správy), které slouží potřebám obyvatel v celém správním obvodu.

b) Pro rozvoj individuálního bydlení vymezuje územní plán vhodné plochy především v prolukách a respektuje tak kompaktní území města Slaný. Plochy jsou situovány zejména v severním sektoru a na západním okraji (za sportovním areálem) Slaného, městské bydlení s četnými podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů, bude rozvíjeno zejména v severozápadním sektoru města. Velmi důležitý bude také rozvoj ekonomické základny města. Proto územní plán navrhuje transformaci a územní rozšíření výrobních areálů nacházejících se v největší míře v ekonomické zóně v jižním a jihovýchodním sektoru Slaného.

c) Koncepce územně technického uspořádání dopravy na území města sleduje vytvoření plně funkčního uličního systému, který by měl tvořit základní dopravní skelet (kostru hlavních uličních koridorů), zajišťující, spolu s obslužnými komunikacemi, komplexní dopravní obsluhu města a jeho přidružených sídel. Navržený dopravní skelet vychází ze skutečnosti, že město bude mít po dokončení čtyřpruhové rychlostní silnice R7 (ZÚR VPS D010) a obchvatu silnice I. třídy č.16 kapacitní a dopravně vyhovující komunikační napojení ve směru sever - jih, jakož i západ - východ, a to v regionálních i celostátních relacích.


d) Územní plán respektuje ochranu kulturních nemovitých památek a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by ji negativně ovlivnila.

(73) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) Pro rozvoj individuálního bydlení vymezuje územní plán vhodné plochy především

v prolukách a respektuje tak kompaktní území města Slaný. Plochy jsou situovány zejména v severním sektoru a na západním okraji (za sportovním areálem) Slaného, městské bydlení s četnými podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů, bude rozvíjeno zejména v severozápadním sektoru města. Velmi důležitý bude také rozvoj ekonomické základny města. Proto územní plán navrhuje transformaci a územní rozšíření výrobních areálů nacházejících se v největší míře v ekonomické zóně v jižním a jihovýchodním sektoru Slaného.

b) Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti návrhem dostatečné dimenzovaných místních komunikací a silnic zajišťující lepší prostupnost města hromadnou dopravou.

c) Územní plán Slaný respektuje plánovaný rozvoj sousedních obcí a zohledňuje jejich územně plánovací dokumentace.

4. ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR

A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDOR Ů KRAJSKÉHO VÝZNAMU

4.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY 4.1.1. Plochy a koridory dopravy mezinárodního a re publikového významu 4.1.1.1. Silni ční doprava

(114) ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezené v PÚR 2008) rychlostní silnice R7 Jemníky – Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) a vymezují koridor rekonstrukce úseku Tuchoměřice (hranice kraje Praha) - Makotřasy jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu D010. Řešené území leží v koridoru rychlostní silnice R7 (úsek Slaný-Louny-Chomutov). Pro tento koridor platí následující zásady: Územní plán zpřesňuje koridor v šíři ochranného pásma

(119) ZÚR stanovují pro územní plánování zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby: a) Územní plán zpřesňuje vymezený koridor R7 (ZÚR VPS D010) na šíři ochranného

pásma. b) Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. d) Do blízkosti silničních koridorů silnice R7 nenavrhuje územní plán žádnou novou

obytnou zástavbu, zařízení školská, zdravotnická, sociální péče. 4.1.2. Plochy a koridory dopravy nadmístního význam u 4.1.2.1. Silni ční doprava

(138) a) Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. SILNICE I. TŘÍDY

(139) ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 23) koridor pro umístění stavby D032 – silnice I/16: úsek Slaný – Ješín;

(140) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA prostorová či projektová specifická opatření v případě následujících koridorů:


d) koridor D032 (silnice I/16) - v rámci řešení projektového záměru a jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) navrhnout opatření k minimalizaci vlivů na EVL Slánsko - Byseňský potok. Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá ze ZUR koridor D032 (silnice I/16). Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. Město Slaný není investorem tohoto záměru a proto nebude ani zadavatelem vypracování dokumentace EIA

SILNICE II. TŘÍDY

(142) ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů:

70) koridor pro umístění stavby D098 – silnice II/118: Zlonice, obchvat;

(143) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA prostorová či projektová specifická opatření v případě následujících koridorů: e) koridor D098 (silnice II/118) - v rámci projektového řešení záměru a jeho posouzení

z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) navrhnout opatření k minimalizaci vlivů na EVL Slánsko - Byseňský potok, Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá ze ZUR koridor D098 (silnice II/118). Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. Město Slaný není investorem tohoto záměru a proto nebude ani zadavatelem vypracování dokumentace EIA

4.1.2.5. Cyklistická doprava

¨ (154) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování

o změnách v území: a) vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných

od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích. Územní plán vytváří podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu formou návrhu 2 cykloturistických tras a 1 dopravně obslužné cyklostezky, které jsou vedeny převážně po účelových komunikacích, lesních a polních cestách.

(155) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými

cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích. Územní plán vytváří podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu formou návrhu 2 cykloturistických tras a 1 dopravně obslužné cyklostezky, které jsou vedeny převážně po účelových komunikacích, lesních a polních cestách.


4.2. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Poznámka: tučně jsou vyznačené záměry, které nebyly stabilizovány ve schválených ÚP VÚC. 4.2.1. Plochy a koridory technické infrastruktury m ezinárodního a republikového významu

4.2.1.1. Elektroenergetika

(156) ZÚR zpřesňují koridor E10 (z PÚR 2008) pro vedení VVN 400 kV TR Výškov – TR Řeporyje jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01.

Řešeným územím prochází koridor pro vedení elektrické energie VVN 400 kV TR Výškov-TR Řeporyje, vedený v územním plánu jako veřejně prospěšná stavba E01.

(158) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území

a) koordinovat vymezení koridoru pro vymezení stavby E10 (dle PÚR) se sousedním Ústeckým krajem. V souvislosti s návazností na Ústecký kraj respektuje územní plán koridor E10 vedení elektrické energie VVN 400 kV TR Výškov-TR Neporyje (v ZÚR vedený jako VPS E01), jehož trasa je navržena ve směru severozápad - jih a prochází jihozápadním a severozápadním okrajem řešeného území.

4.3. OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ A KOMPENZACI MOŽNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (190) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná prostorová opatření

pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) Územní plán řeší v severní části řešeného území 1 evropsky významnou lokalitu

Slánsko – Byseňský potok. Územní plán na jejím území nenavrhuje žádnou novou výstavbu.

d) Téměř celé správní území města Slaného (kromě jeho jižní části) pokrývá chráněné ložiskové území č.16070000 ložiska černého uhlí č.3160700. Záměry územního plánu nemají na objem zásob černého uhlí v řešeném území vliv.

(191) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná projektová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá

ze ZUR koridor D032 (silnice I/16), D010 (silnice R7) a D098 (silnice II/118). Město Slaný není investorem tohoto záměru a proto nebude ani zadavatelem vypracování dokumentace EIA

c) Projektová řešení u záměrů procházející záplavovým územím Červeného potoka budou zajišťovat minimalizaci vlivů na odtokové poměry a umožní rozlivy povodňových průtoků do volné krajiny.

d) Územní plán Slaný řeší likvidaci dešťových vod plošně zasakováním v místě jejich vzniku prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, popř. vsakovacích jímek, budou-li to dovolovat lokální a podložní poměry a stupeň jejich znečištění. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod.

e) V textové části územního plánu, v kapitole e)6. „Dobývání nerostů“ je uvedeno, že K povolení stavby na sesuvném území je potřeba doložit podrobně inženýrsko – geologický průzkum a k povolení stavby na poddolovaném území je nutný expertní báňský posudek a doporučuje se postup dle ČSN73 00 39 „Navrhování objektů na poddolovaném území“, a dále, že při umísťování staveb v CHLÚ je nutné postupovat dle §18 a §19 horního zákona.


f) Bloky zásob výhradního ložiska nejsou záměry územního plánu ohroženy. g) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá

ze ZÚR koridory silniční dopravy a koridor el. vedení VVN 400kV, které vykazují potenciální významný negativní vliv na krajinný ráz. Město Slaný není investorem těchto záměrů.

i) Územní plán navrhuje pro zastavitelné plochy – „Výroba a skladování – lehký průmysl“ (VL) minimální podíl ploch zeleně 40%.

5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY

A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZA ČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

(196) ZÚR stanovují zásady pro zajištění ochrany a možný rozvoj v územích s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami, které svým rozsahem ovlivňují významné území kraje nebo mají národníči regionální význam.

5.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE

(197) Přírodními hodnotami území kraje se rozumí: a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny: a.5) přírodní památky: Přírodní památka Slánská hora b) lokality soustavy NATURA 2000 – evropsky významné lokality : EVL Slánsko –

Byseňský potok d) plochy pro těžbu nerostných surovin , tedy: d. 2) ložisko černého uhlí č.3160700 d.3) Prakticky celé správní území města Slaného (kromě jeho jižní části) pokrývá

chráněné ložiskové území č.16070000 ložiska černého uhlí č.3160700. h) významné krajinné prvky mimo území CHKO; Ve správním území města Slaný se nacházejí 4 registrované významné krajinné prvky i) Ve správním území města Slaný se v rámci územního systému ekologické stability

vyskytuje 27 lokálních biocenter, 35 lokálních biokoridorů, 2 interakční prvky.

(198) ZÚR stanovují zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného

rozvoje těchto území. Z nich se území města Slaného dotýkají zásady uvedené v bodech 198a, b, d, f, i, j, k, l, m:

a) Územní plán respektuje ochranu přírodních hodnot uvedených v bodě (197). b) Územní plán chrání a podporuje plnění krajinných funkcí související s přírodními

hodnotami uvedených v bodě (197). Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) byly vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezené prvky územního systému ekologické stability trvale zajišťují biodiverzitu, biologickou rozmanitost a rozmanitost ekosystémů. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti.

Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny, žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků,


intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí.

Na území obce Slaný se dále nacházejí VKP ve smyslu zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění §3 odst. 1 b). Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území jsou též orgánem ochrany registrované VKP podle § 6 zákona 114/1992 Sb.

d) Správní území Slaný se nachází v oblasti krajinného rázu Slánsko, Džbánsko, Kladensko.

f) Územní plán navrhuje koridor silnice I/16 (ZÚR VPS D032), který zasahuje do EVL Slánsko – Byseňský potok. Tento koridor je převzatý ze ZÚR.

5.2. KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (199) Kulturními hodnotami území kraje se rozumí památkově chráněná území a objekty6:

d) městské památkové zóny – Slaný (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování

o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot a) Územní plán Slaný respektuje městskou památkovou zónu Slaný a veškeré

nemovité kulturní památky na území města (areál kostela sv. Gottharda s čp. 15, kostel sv. Václava, židovský hřbitov, výklenkovou kapličku, kašnu, výšinné opevněné sídliště - hradiště Slánská hora, měšťanské domy: čp. 1, čp. 4 - Ungelt, čp. 8, čp. 9 - Nedvědovský , čp. 12, čp. 34 - Maňasovský, čp. 53, čp. 71, čp. 86, čp. 319, čp.560, městské domy: čp.2, č.p.14 - Modletický, č.p.134 - U Libuše, radnice, děkanství čp. 16, hospodu U věnce čp. 58, spořitelnu čp. 99, městské opevnění - Velvarskou bránu, bašty, synagogu čp. 149, piaristickou kolej s kaplí Panny Marie čp. 159, hotel Pošta čp. 160, hospodu čp. 163, vodní mlýn čp. 348, špýchar čp. 376, záložnu Okresní hospodářská čp. 518, společenský dům čp. 644, sýpku, areál františkánského kláštera s kostelem Nejsvětější trojice, kaple Božího hrobu; městské opevnění – Velvarskou brána a bašty ve Slaném, areál kostela sv. Šimona a Judy v Dolíně; kapli a venkovskou usedlost čp. 28 v Lotouši; areál kostela sv. Jakuba Většího v Lidicích u Otrub; smírčí kříž v Trpoměchách a sýpku a panský dům čp. 6 v Želevčivích) a další výtvarně hodnotné stavby a památky (kapli a zámek v Blahoticích, kapli v Netovicích, kapli a zámeček v Trpoměchách, kapli v Želevčicích a smírčí kříž v Otrubech), do jejichž blízkosti neumísťuje stavby, které by jejich okolí narušily.

5.3. CIVILIZAČNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (202) Za významné civilizační hodnoty Středočeského kraje jsou považovány:

Mezi významné civilizační hodnoty na správním území Slaného patří: a) město Slaný jako střední centrum sídelní struktury

6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY

(204) ZÚR vymezují na území kraje následující krajinné typy:

Správní území Slaný se nachází v krajinném typu: S - krajina sídelní, U – krajina příměstská, N – krajina relativně vyvážená

(206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území

a rozhodování o nich (území města Slaného se týkají body a-d, f, h): a) Územní plán Slaný chrání a rozvíjí základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu

krajiny vymezením prvků ÚSES, IP a VKP, tzn. vymezením sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Vymezení, ochrana a případné


doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) a VKP jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezení lokálního ÚSES a VKP je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Územní plán tuto prioritu v rámci tvorby krajinného prostředí dále naplňuje (kromě vymezení ÚSES a VKP) návrhem výsadby ochranné a izolační zeleně (ZO) o rozloze 7,37 ha, vymezením ploch smíšených přírodních (NSP) o rozloze 12,84 ha, návrhem trvalých travních porostů (NZT) o výměře 12,66 ha, návrhem zahrad mimo zastavěné území (NZZ) o celkové výměře 0,84 ha, návrhem lesů (NL) o celkové rozloze 4,78 ha a vymezením vodních ploch (W) o výměře 2,24 ha.

b) Územní plán Slaný rozvíjí retenční schopnost krajiny návrhem rozsáhlých ploch smíšených přírodních (NSP) o celkové výměře 12,84 ha

c) Územní plán Slaný respektuje a chrání výjimečné části krajiny (uvedené v bodě 197) dle Zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a respektuje podmínky jejich ochrany.

d) Územní plán preferuje využívání proluk v zastavěném území a využívá přestavbová území – navrhuje 16 přestavbových ploch o celkové výměře 16,12 ha.

f) Územní plán Slaný rozděluje v rámci ploch bydlení řešené území na dvě části. První část tvoří zásady rozvoje zastavitelných ploch, které jsou spolu se současně zastavěnými plochami regulovány výhradně pro vlastní Slaný v rámci funkce „Bydlení v rodinných domech - městské a příměstské“ (BI), „Plochy smíšené obytné- v centru města“ (SC) a „Plochy smíšené obytné – městské“ (SM). Druhá část je pak věnována plochám přidružených venkovských sídel v rámci funkce „Bydlení v rodinných domech – venkovské“(BV) a „Plochy smíšené obytné – venkovské“ (SV). Toto rozdělení na město Slaný a na ostatní sídla je navrženo s ohledem na architektonicko-urbanistickou a kulturně společenskou odlišnost Slaného od ostatních přidružených sídel. Slaný se, v důsledku svého dosavadního historického vývoje, následné modernizace a s ohledem na jeho dopravní význam v rámci polohy při navrhované rychlostní silnici R7 (ZÚR VPS D010) a silnici I/16, stalo svým charakterem urbanistického půdorysu spíše sídlem příměstským až městským. V důsledku toho se prohloubil rozdíl mezi architektonicko urbanistickým a výtvarným výrazem Slaného a ostatních přidružených venkovských sídel. V rámci regulativů využití území je stanovena podmínka, že veškeré stavby budou typem a půdorysem domů, tvarem a typem střech respektovat architektonicko-urbanistický charakter okolní stávající zástavby.

h) Stavbami a zařízeními, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu, jsou navrhované koridory silniční dopravy a koridor el. vedení VVN 400kV, které územní plán přebírá ze ZUR. Město Slaný není investorem těchto záměrů.


(207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních

plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. Správní území Slaný se nachází v krajinném typu: S - krajina sídelní, U – krajina příměstská, N – krajina relativně vyvážená Územní plán vymezuje a upřesňuje zásady péče o krajinu sídelní, krajinu příměstskou a krajinu relativně vyváženou v kapitole c) Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky

6.1. KRAJINA SÍDELNÍ (S) (208) Správní území města Slaný se nachází v krajinném typu: S - krajina sídelní s těmito

charakteristikami: a) větší rozsah zastavěného území, vysoká hustota obyvatel a soustředění ekonomických aktivit; b) nejvíce proměněný krajinný typ; c) lze rozlišit podtypy krajiny sídelní dle umístění: c.1) kontaktní území hl. m. Prahy a velkých měst Kladna a Mladé Boleslavi; c.2) v centrech a osách osídlení; c.3) ostatní.

(209) V krajině sídelní stanovují ZÚR tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování

o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či

znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. Územní plán Slaný vytváří kvalitní obytný standard sídelní krajiny prostřednictvím návrhů na realizaci převážně rodinné zástavby formou jednopodlažních rodinných domů s obytným podkrovím. Městské hromadné bydlení ve formě smíšených obytných ploch (s nejrůznějšími podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů) je navrženo prakticky výhradně ve Slaném, ovšem mimo historicky cenné oblasti města, které tak nová výstavba nikterak neznehodnocuje. Nové rozvojové plochy tak plně zapadají do původního zřetelně funkčně strukturovaného charakteru Slaného i přidružených sídel.

6.2. KRAJINA P ŘÍMĚSTSKÁ (U) (210) ZÚR vymezují krajinu příměstskou v územích odpovídajících těmto charakteristikám:

a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení; b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy;

(211) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich:a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení;

b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Územní plán vytváří kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci formou návrhu 2 cykloturistických tras a formou návrhu dvou vodních ploch


6.6. KRAJINA RELATIVN Ě VYVÁŽENÁ (N) (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto

charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy.

(219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit

dosažení vyváženého stavu.

Územní plán v rámci nápravných opatření směřujících k obnově ekologické rovnováhy navrhuje realizaci ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení úses dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem k zvyšování ekologické stability krajiny.

7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPAT ŘENÍ, STAVEB A

OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPE ČNOSTI STÁTU A

ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA

K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

7.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V OBLASTI DOPRAVY

(230) ZÚR vymezují koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy:

Ve správním území Slaný se nacházejí tyto koridory pro umístění VPS v oblasti

dopravy:

označení VPS

převzato z ÚP VÚC

původní označení

popis VPS ORP dotčená obec dotčené

katastrální území

SILNIČNÍ DOPRAVA

D 010 Pražský region,

Rakovnicko

D 014, D02

Koridor rychlostní silnice R7: rekonstrukce stávajícího úseku Praha/Tuchoměřice-Makotřasy; rozšíření na čtyřpruh – Jemníky-hranice kraje včetně nového obchvatu Lotouše; doplnění a rekonstrukce MÚK (Aviatická, Makotřasy a Kněževes)

Slaný , Černošce,

Kladno

Hořešovice, Hořešovičky,

Jemníky, Klobuky, Kutrovice, Kvílice,

Neprobylice, Slaný ,

Studeněves, Třebíz, Tuřany, Tuchoměřice,

Kněževes, Středokluky, Číčovice, Makotřasy

Hořešovice, Hořešovičky,

Jemníky, Kokovice, Kutrovice, Kvílice,

Neprobylice u Kutrovic, Kvíc,

Lotouš , Netovice , Slaný ,

Trpom ěchy , Studeněves,

Třebíz, Byseň, Kněžívka, Kněževes,

Středokluky, Velké Číčovice, Makotřasy

D 032 Pražský region D 046 Koridor silnice I/16: úsek

Slaný – Ješín Slaný Slaný , Žižice,

Velvary

Dolín, Otruby, Slaný , Luníkov,

Vítov, Žižice, Ješín

D 098 Pražský region D049

Koridor silnice II/118: Zlonice, obchvat

Slaný Beřovice, Dřínov, Slaný , Zlonice

Bakov, Drchkov, Dolín , Zlonice


7.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY

(231) ZÚR vymezují koridory pro umíst ění těchto ve řejně prosp ěšných staveb v oblasti energetiky:

Ve správním území Slaný se nacházejí tyto koridory pro umístění VPS v oblasti

energetiky:

označení VPS

převzato z ÚP VÚC

původní označení

popis VPS ORP dotčená obec dotčené katastrální

území

E01

Vedení 400 kV –

TR Výškov – TR Řeporyje – varianta A

Černošce, Kladno, Slaný

Červený Újezd, Chrášťany, Chýně,

Dobříč, Jinočany, Ořech, Rudná, Honice, Zbuzany,

Brandýsek, Buštěhrad, Cvrčovice, Dolany,

Hřebeč, Kladno, Pchery, Stehelčeves,

Třebichovice, Velké Přítočno, Vinařice, Pavlov, Unhošť,

Hořešovice, Hořešovičky, Kutrovice, Kvílice, Přelíc,

Slaný , Studeněves, Třebíz, Tuřany

Červený Újezd, Chrášťany u Prahy, Chýně, Dobříč u Prahy, Jinočany, Ořech,

Dušníky u Rudné, Úhonice, Zbuzany, Brandýsek, Buštěhrad, Cvrčovice,

Dolany u Kladna, Hřebeč, Kročehlavy, Pchery,

Stehelčeves, Saky, Velké Přítočno, Vinařice u Kladna, Pavlov u Unhoště, Unhošť, Hořešovice, Hořešovičky, Kutrovice, Kvílice, Přelíc, Kvíc, Lotouš, Netovice ,

Slaný , Studeněvs, Třebíz, Byseň

8. STANOVENÍ POŽADAVK Ů NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ

8.1. POŽADAVKY NA KOORDINACI PLOCH A KORIDOR Ů VPS A VPO

(238)

ORP OBEC Veřejně prosp ěšné stavby Veřejně prosp ěšná opat ření

Doprava Technická infrastruktura

Protipovod ňová ochrana ÚSES

Slaný Slaný D010, D032, D098

E01 - -

(239) Ve správním území Slaného je vedena jako územní rezerva .stavba D010 „Koridor rychlostní silnice R7: rekonstrukce stávajícího úseku Praha/Tuchoměřice-Makotřasy; rozšíření na čtyřpruh“, na jejímž území nenavrhuje územní plán žádné stavby.

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN

JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOV ÁNÍ

(241) Plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování o změnách využití území, se nestanovují.


10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ

REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE A PODMÍNKOU PRO

ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ

(242) Plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje

podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, se nestanovují.

11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PRO

ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ

REGULAČNÍHO PLÁNU NA ŽÁDOST

(243) Plochy a koridory, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití

pořízení a vydání regulačního plánu na žádost, se nevymezují.

12. ZADÁNÍ REGULA ČNÍHO PLÁNU

(244) Zadání regulačního plánu se nestanovuje.

13. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

(245) Pořadí změn se nestanovuje, jsou však uvedeny priority v oblasti veřejných investic,

směřujících zejména do dopravní infrastruktury. Tyto prioritní záměry jsou členěny

na investice státu (železnice, nadřazená silniční síť) a investice kraje (silnice II. třídy).

(247) DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE

e) R7 – Slaný jih-hranice kraje, nová trasa a rozšíření stávajících úseků, přestavba

stávajícího úseku Tuchoměřice-Makotřasy (včetně rekonstrukce MÚK Aviatická,

Makotřasy a Kněževes) – VPS s označením D010.

(248) SILNICE I. TŘÍDY

c) I/16 – Slaný (R7)-Ješín, zejména severovýchodní obchvat města Slaný - VPS

s označením D032.

(250) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování

o změnách v území:

a) připravovat a realizovat výše uvedené stavby jako důležité investice pro zlepšení

dopravní situace na těchto nejvýznamnějších úsecích dopravních sítí.


(251) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování:

a) zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro výše uvedené stavby a jejich

koordinaci v územních plánech dotčených obcí.

VPS D010 a D032 jsou zakresleny v grafické části územního plánu a je zajištěna jejich

územní ochrana.

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR

Návrh územního plánu vychází z požadavků Politiky územního rozvoje ČR a je s ní

v souladu.

Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR, která byla schválena usnesením vlády ČR

č.929 ze dne 20.7.2009, vyplývá:

− Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel v území.

− Vytvářet v území podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury (bod 27).

− Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice (bod 14).

− Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území (bod 16).

− Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro maximální hospodárné využívání stávajících průmyslových areálů a technických ploch (bod 19).

− Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika) (bod 22).

− Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a místních částí při zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny (bod 23).

− Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), s cílem minimalizovat rozsah případných škod (bod 25).

− Nevymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích nebo jen ve výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech (bod 26).

− (108) R7- vymezení – Úsek Slaný – Louny- Chomutov; důvody vymezení: Zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci území státu.

− (149)E10- vymezení – koridor pro vedení Vyškov – Řeporyje 400kV b) Údaje o spln ění zadání územního plánu

Požadavky zadání územního plánu jsou v předkládaném návrhu územního plánu Slaný

splněny beze zbytku.


c) Komplexní zd ůvodn ění přijatého řešení a vybrané varianty, v četně vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a přiměřený

rozvoj jednotlivých sídel. Pokud by se naplnily plochy vymezené územním plánem pro novou

bytovou výstavbu, mohl by Slaný zvýšit počet obyvatel ze současných cca 15 200 na 17 000

obyvatel, tedy o více než desetinu proti současnému stavu. (Tento teoretický výpočet

cílového počtu obyvatel vychází z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně

a z orientačního počtu tří obyvatel připadajících na jeden nový rodinný dům, popř. na byt

v novém bytovém domě).

S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení

technické a dopravní infrastruktury se v územním plánu řešilo variantně pouze dopravní

propojení mezi ulicemi Pražská a Trojanova.

Historie území

SLANÝ

Slaný je historickým centrem oblasti. Město se začalo formovat v 11. století. Kolem roku

1136 zde vystavěli Benediktini chrám Sv. Gotharda, poté vzniká osada. Písemně doložené

zmínky o Slaném jsou ale až v roce 1239. Na konci období své vlády Václav II. (1283-1305)

povýšil Slaný na královské město. Z této doby pochází městské opevnění uzavírající

historické jádro. V roce 1371 městské jádro vyhořelo. Roku 1425 dobyli město husité.

V letech 1461-72 byly opět obnoveny hradby a postaveny brány a bašty. Během třicetileté

války bylo Slaný téměř zničeno díky četným požárům a drancováním vojsk, v té době patřilo

rodu Martiniců (po roce 1618). V roce 1655 byl z podnětu nejvyššího pražského purkrabí

Bernarda Ignáce z Martinic vystavěn při kostele Nejsvětější Trojice Františkánský klášter

(nyní Bosých karmelitánů). V roce 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Od roku 1884

město znovu obdrželo titul královského města. Důležitým prvkem pro vývoj města se pak

stalo přivedení železnice. Díky historickému vývoji jsou rozhodující, kromě územně

technických skutečností předurčujících urbanistický půdorys města, pro další rozvoj Slaného

jeho mimořádné hodnoty, které určují jeho celkový originální architektonicko-urbanistický

výraz. Jedná se především o cenný panoramatický vzhled a historické uspořádání

královského města Slaného, tj. dochovaná urbanistická struktura historického jádra,

architektonické dominanty města (chrám Sv. Gotharda, františkánský klášter s kostelem

Nejsvětější Trojice, budova radnice, budova bývalé piaristické koleje – dnešní muzeum,

Velvarská brána). Tyto památky spolu s krajinnými dominantami – Slánská hora (místo

významných archeologických nálezů výšinného opevněného sídliště), vrch Okrouhlík s kaplí

Božího hrobu, vytváří jedinečné panorama, které je z hlediska památkové péče a ochrany


kulturně- historických hodnot, nutné zachovat. Toto panorama je nutné chránit i ve vazbě

na širší okolí města, neboť představuje součást identity města. Nesmí být dalším rozvojem

města v žádném případě narušeno. V budoucnu nelze připustit obdobné nevhodné

architektonicko-urbanistické projekty z druhé poloviny 20. století, které negativně ovlivnily

výtvarný výraz města (výškové panelové domy, obilní silo apod.). Nesmí také docházet

k narušení obrazu města hmotově naddimenzovanými monobloky, nebo solitérně umístěnou

výstavbou bez návaznosti na stávající zastavěné území.

BLAHOTICE

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1088, kdy měla v Blahoticích

majetek vyšehradská kapitula. Ve 14. a počátkem 15. století byla ves v držení vladyk

z Blahotic, kteří zde měli tvrz. V 15. století se na Blahoticích usadili vladykové z Kutrovic,

později Doupovcové z Doupova. Roku 1532 koupil Blahotice Jan Luníkovský z Vraného, ale

za jeho dědiců tvrz na čas zpustla. Od roku 1563 byl majitelem Blahotic Václav Pětipeský

z Chyš a Egrberka, který tvrz přestavěl v renesančním slohu. V roce 1590 však toto sídlo

vyhořelo. Václav Pětipeský sice získal laskavostí císaře Rudolfa II. za 50 kop grošů dřevo

na opravu pohořelé tvrze přímo z císařských křivoklátských lesů, panstvo však od té doby

sídlilo více na Neprobylicích a blahotickou tvrz ani po jejím obnovení příliš nevyužívalo.

Václavovu vnukovi Odolenu Pětipeskému byl majetek pro účast na stavovském

odboji konfiskován a Blahotice dostal roku 1623 nejprve do zástavy a roku 1638 koupí (tehdy

se naposledy připomíná blahotická tvrz) Jaroslav Bořita z Martinic. Až do zrušení feudálního

zřízení pak ves náležela ke slánskému panství. Po roce 1850 tvořily Blahotice nejprve

součást obce Luníkov, později patřily k Vítovu, nyní spadají pod město Slaný.

DOLÍN

Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století benediktini

ze slánského proboštství ostrovského kláštera. První písemná zmínka o Dolínu pochází

z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku vyšehradské kapituly. V roce 1337 pražský

biskup Jan IV. z Dražic tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl

novému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl

Dolína od vladyk z Blahotic. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských

válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi,

menší díl pak měšťanům z Prahy. V 16. století patřil Dolín k panství Vraný a střídal šlechtické

majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který

roku 1561 zdědil také Žerotín, po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic

a dále Doupovcové z Doupova. Dle urbáře, pořízeného za Fridricha Doupovce

roku 1592, víme, že tehdy měla ves 12 osedlých. Sňatkem Kristiny Doupovcové přešel Dolín


na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla.

Berní rula zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé

polovině 17. století koupili Dolín Valkounové z Adlaru a připojili k panství Zlonice. Ves se

však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých.

Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě

Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické

panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení Kinských pak Dolín zůstal až

do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely

i sousední Želevčice, a to až do 1. ledna 1990, kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.

KVÍC

Ves spolu s tvrzí se připomíná poprvé v roce 1316, kdy tu bylo několik zemanských

statků. Tehdy ves dělil Červený potok na Velký Kvíc, kde stála tvrz, a na Malý Kvíc. V roce

1331 žil ve Velkém Kvíci na tvrzi Vilém se svým bratrem Vznatou ze Zap, po nich pak jejich

synové. Až do konce 15. století se vystřídala ve Velkém i Malém Kvíci řada majitelů.

Na počátku 16. století došlo ke sloučení obou statků. V roce 1520 byl majitelem vsi Jindřich

Selmický z Citova, od roku 1523 Jindřich Bořita z Martinic, po něm před rokem 1528 Jan

Štrouch z Chlumku a pak jeho syn Vilém. Ten prodal roku 1579 Kvíc Petru Vokovi

Žďárskému ze Žďáru, jemuž byl v roce 1584 pro dluhy zabaven a prodán císařskému radovi

Janu Šlejnicovi ze Šlejnic a potom Karlu Říčanskému z Říčan. V roce 1588 získal Kvíc rod

Pětipeských z Bysně a připojil ves k byseňskému panství. Protokol o konfiskaci majetku

Odolena Pětipeského z Chýš a Egerbeka v roce 1623 připomíná jako součást statku Byseň

již jen Kvíc s poplužním dvorem. Tvrz tedy zanikla pravděpodobně po spojení Kvíce s Bysní

v roce 1588, protože noví majitelé sídlili jinde.

KVÍČEK

V minulosti psán Malý Kvíc. Na Malém Kvícku (Kvíčku) se 13.11.1596 uvádí Anna

Tuchlovská z Vrškobrh a na Malém Kvícku. Ta vystupuje proti Martinovi z Kvíce Malého.

Jmenovaná zemřela v roce 1600 a její statek koupili královští komisaři Bořita a Žďárský, Jiřík

ze Sudetu, pak Jiří Tuchlovský ze Sudetu a na Malém Kvíci. Když v roce 1606 zemřel,

zůstala po něm vdova Anna, která měla neshodu s mlynářkou kvůli Janu Jindřichovi

z Tuchlovic, vladykovi z Malého Kvíce. Od roku 1623 také do Malého Kvíce sahal vliv

smečenského Jaroslava Bořity z Martinic.

LOTOUŠ

Na katastru obce bylo odkryto pohřebiště se skrčenými kostrami typu únětického.

První písemné zmínky o vsi Lotouš jsou z let 1227 – 1228, kdy odtud ze dvou dvorů bral


desátky klášter sv.Jiří na pražském hradě. K roku 1273 se ves Lotouš jmenuje jako zboží

kláštera na Strahově. Roku 1485 se odtud psal Jan Široký z Lotouše, jinak také z Bysně,

který pocházel z rodu Vliněvských z Bysně. Později patřila ves Lotouš nebo její část městu

Slanému, kterému byla konfiskována v roce 1547, vrácena roku 1562 a podruhé

konfiskována po Bílé Hoře (1623), kdy s celým panstvím Slaný přešla do majetku

smečenských Bořitů z Martinic. Berní rula z roku 1654 zde uvádí čtyři statky, z toho dva

pusté. Tyto čtyři statky tvořily základ vsi také na počátku 20.století, kdy se zde navíc uvádí

ještě tři domky a kaplička sv.Trojice z poloviny 19.století.

NETOVICE

Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají

osídlení netovického katastru už v době předhistorické. V předhusitském období byly

netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského

kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy

za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně

doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji král

Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas konfiskoval, ale

roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské

porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi

Želenice a Lotouš, za necelých 16 tisíc kop míšeňských zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic

ke svému panství Smečno. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice

setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou

obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.

OTRUBY

Také na území vsi Otrub, nebo také Votrub, jak se osada dříve nazývala, potvrzují

archeologické nálezy starověké osídlení. Zmínky o vsi z doby předhusitské jsou velmi sporé.

Později ves patřila městu Slaný, ale z dochovaných pramenů není zřejmé, kdy ves

do majetku města přišla. Jako slánský statek zůstaly Otruby až do roku 1547, kdy byly městu

za účast ve šmalkaldském povstání konfiskovány, ale při císařské milosti roku 1562 byly

Slanému Otruby vráceny. Slaný pak o vesnici definitivně přišlo v pobělohorských

konfiskacích. Od roku 1623 byla ves v rámci panství Slaný zástavním majetkem Jaroslava

Bořity hraběte z Martinic, kterému byly později dědičně prodány. V majetku Martiniců a Clam

Martiniců zůstala ves až do první poloviny 19.století, kdy ji ke statku Blahotice koupil baron

Karel Puteany. Jeho dědicem byl Werner Friedrich baron z Riese Stallburku.


TRPOMĚCHY

První zmínky o vsi se datují do 13. stol., kdy byla ves majetkem církevním a patřila

klášteru sv. Jana na Ostrově u Davle. Ves tehdy spravovali benediktini sídlící ve Slaném.

Na přelomu 13. a 14. století vyměnil král Václav II. ves benediktinům za jiné zboží v okolí

města Březnice a věnoval ji nově zřízenému královskému městu Slaný, v jehož majetku

zůstaly až do potrestání města za účast v protihabsburském “šmalkaldském povstání”. Roku

1547 byly Trpoměchy Slanému za vzpouru zkonfiskovány. Po omilostnění je císař

Ferdinand I. městu 31.ledna 1562 vrátil. Podruhé přišlo Slaný o Trpoměchy

při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. O rok později byla ves v rámci panství Slaný

postoupena Jaroslavu Bořitovi z Martinic, nejprve do zástavy a roku 1638 mu byla prodána.

V martinickém područí pak ves zůstala spolu se Slaným až do konce 18. století.

ŽELEVČICE

První písemná zmínka se datuje k roku 1227, kdy v Želevčicích vlastnil

majetek svatojiřský klášter. Později patřily pražskému biskupovi a roku 1337 byly

biskupem Janem IV. z Dražic darovány nově založenému augustiniánskému klášteru

v Roudnici; část vsi byla v držení drobné šlechty, která zde měla tvrz (1405 se připomíná

vladyka Otík, 1432 Albrecht a Jan). V roce 1543 koupilo Želevčice město Slaný, které však

drželo ves jen do roku 1547, kdy mu byla zkonfiskována za účast na stavovském

odboji a spolu s Vraným prodána Petru Chotkovi z Vojnína a na Budenicích.

Od roku 1549 tak patřily Želevčice k panství Vraný. Za třicetileté války vesnice zpustla (někdy

v této době zanikla i tvrz) a roku 1663 byla oddělena od vranského panství a natrvalo

připojena ke zlonickému zboží Valkounů z Adlaru. V roce 1707 prodal zadlužený Jan Vojtěch

Valkoun z Adlaru Zlonice hraběti Norbertu Leopoldovi Libštejnskému z Kolovrat. Od jeho

syna Vincenta, pak zlonické panství koupil roku 1721 hrabě Filip Josef Kinský ze Vchynic.

V majetku Kinských pak Želevčice zůstaly až do zrušení feudální správy. Od roku 1850 tvořily

Želevčice část obce Dolín, s níž byly dne 1. ledna 1990 připojeny k městu Slanému.

Z hlediska památkové péče, která zahrnuje i ochranu industriálního dědictví, je nutné

začlenění v urbanismu města a jejich historického významu v dějinách města, neboť mohou

představovat kulturní hodnotu ve smyslu §2 zákona č. 20/1987 Sb., O státní památkové péči,

přestože nejsou doposud prohlášenými kulturními památkami.


INDUSTRIÁLNÍ PAMÁTKY:

Pála/Palaba/Bateria

Jaroslav J.Pála založil v roce 1919 v prostorách bývalého cukrovaru malý provoz

na výrobu elektrických článků a baterií. Významný zlom nastal v roce 1920. Vložený kapitál

Heřmana Löwita umožnil založení akciové společnosti Pála a spol. a následný rozmach firmy.

Továrna se 77 zaměstnanci potřebovala také odpovídající prostory, a proto v roce 1925

začala na Pražském předměstí na rohu Flaškařské a Netovické ulice stavba nového závodu,

kterou provedl slánský stavitel a architekt Vilibald Hieke. Na počátku třicátých let byla továrna

několikrát rozšířena, nejprve o pozemky v prostoru tehdejšího tržiště a později ještě o objekt

bývalé Benešovy továrny pod nádražím. Podnik, který nesl název Palaba Slaný, řídil

nástupce zakladatele Václav Pála. V době největšího rozmachu v polovině třicátých let se

kromě baterií a akumulátorů vyráběly také radiopřijímače, transformátory a nakonec i čistící

prostředky a lepidla. Po roce 1939 se výroba rozšířila navíc o svítilny a reflektory. Baterie

„Zlatá Palaba“ zůstávaly však nadále hlavním produktem továrny. Roku 1946 byla firma

Palaba znárodněna a sloučena s Elektrotechnickou továrnou Schmidt a spol. pod společným

názvem Bateria, n.p., Václav Pála byl odsouzen a po 20 letech ve vězení zemřel. Od roku

1997 firma Palaba opět podniká, avšak již v jiné oblasti.

Přádelna bavlny

Původní Sandtnerova akciová přádelna bavlněné příze byla podle rukopisných pamětí

v provozu od roku 1842 na místě pozdějšího ČKD v Ouvalově ulici ve Slaném. Sedmipatrová

budova přádelny s vnitřní dřevěnou konstrukcí byla ve své době nejvyšší stavbou ve městě

i v blízkém okolí. Po vídeňském burzovním krachu přádelna výrobu zastavila a továrnu

koupila v exekuční dražbě r. 1874 firma Basch a de Liser z Havru. Část pozemků pak

odkoupila firma Bolzano, Tedesco & spol. Na konci 19. století zaměstnávala přádelna asi 350

dělníků a vyráběla ročně přes milion liber bavlněné příze. Koncem roku 1900 přádelna

do základů vyhořela. Pro stavbu nové továrny koupil Honoré de Liser pozemky v “Malé Kvíci”.

Projekt moderní, čtyřpodlažní přádelny vypracovala v březnu roku 1902 specializovaná firma

Sequin & Knobel z Curychu, stavba se uskutečnila v následujícím roce. Po smrti barona

Lisera koupil podnik Ferdinand Přibyl, majitel mechanické tkalcovny v Krčíně. Firma

přecházela z otců na syny a v r. 1941 se jmenovala Ferdinand Přibyl a synové, přádelna

Slaný. Po znárodnění byla začleněna do Sdružení bavlnářských závodů Praha, později

do národního podniku Benar v Benešově nad Ploučnicí. V devadesátých letech byla továrna

vrácena původním majitelům, od roku 2002 je majitelem přádelny v ulici K. H. Borovského

firma VACCO.


Tiskárna František Neubert / Ko čka

Nárožní dům na dnešním Masarykově náměstí koupil r. 1878 František Neubert

a přestěhoval do něho z Husovy ulice svoji tiskárnu a první slánské knihkupectví. Tiskárna

zde pod Neubertovým jménem pracovala až do r. 1917, kdy byla z důvodů dědických sporů

uzavřena. Roku 1920 koupil dům s tiskárnou ve veřejné dražbě Vojtěch Kočka, který zde

provozoval tiskárnu, kartonáž a litografii až do roku 1935, kdy vše přestěhoval do nově

zřízených dílen v sousedním domě čp. 139. Novou výrobní budovu tiskárny, která dosud

slouží svému účelu a nachází se ve dvorním traktu objektu, vyprojektoval a postavil slánský

stavitel Jaroslav Pospíšil v r. 1935. V té době tiskárna zaměstnávala okolo 60 pracovníků.

Roku 1948 byla firma znárodněna a začleněna do národního podniku Středočeské tiskárny,

současně bylo rozhodnuto o zrušení kartonáže a litografie. Na počátku r. 1991 byla tiskárna,

v rámci bývalého Československa jako první tiskárenský provoz, navrácena vnukům

zakladatele Vojtěcha Kočky, kteří navázali na firemní tradici a polygrafické výrobky produkují

v původních prostorách dosud.

Továrna Bolzano, Tedesco & spol.

Firma Bolzano, Tedesco & spol. založila v r. 1872 strojírnu, slévárnu železa, kotlárnu

a továrnu na drátěná lana. Vlastní patentované konstrukce jí umožnily rychle rostoucí výrobu

pro cukrovary a hornictví i pro vývoz do Německa, Itálie a na Balkán. Rozkvětu firmy pomohlo

také vybudování Pražsko-duchcovské dráhy, díky níž byl zajištěn plynulý odvoz výrobků.

Roku 1884 se majitelem firmy stal Ing. Max Hirsch a po jeho smrti koupila, koncem roku

1898, továrnu akciová společnost Strojírny. V tomto období se závod proslavil především

dodávkami hornických zařízení pro doly vznikající v blízkém okolí. Roku 1906 došlo

k významnému rozšíření o tzv. horní závod v sousedství železniční tratě. První lokomotivy

zhotovené ve slánské “Daňkovce” odtud vyjely v r. 1912. Dále se rozvíjela též výroba

rozměrných technologických součástí pro chemii a těžké strojírenství, v horním závodě

zahájila výrobu nová mostárna. V průběhu 1. i 2. světové války byl výrobní program

přeorientován pro válečné účely. Roku 1945 byla továrna znárodněna pod názvem

Českomoravská-Kolben-Daněk, n. p., a po roce 1947 se stala samostatným závodem ČKD

s vlastním výrobním programem. V současnosti je továrna v jihozápadní části města za tratí

rozprodána a rozparcelována na drobné společnosti holdingu ČKD Slaný.

Továrna na velocipédy Viléma Michla

Firma Vilém Michl Slaný byla jedním z nejstarších výrobců motocyklů u nás. Původní

dílna, která v počátcích dodávala na trh pouze velocipedy, vznikla v r.1894. O tři roky později

přikročil zakladatel ke stavbě továrny, ve které byl v r. 1902 vyvinut motor a postupně

konstruovány a vyráběny motocykly Michl-Orion. Rozvoj továrny pokračoval a ve dvacátých


letech zdejší konstruktéři vytvořili první letecký motor. Roku 1932 firma vlivem hospodářské

krize zbankrotovala. Původní tovární prostory v Dražkovické ulici jsou dnes pronajímány jako

sklady.

Empírová vodárenská v ěž

Vodárenská věž ve Fortenské ulici byla zřízena v r. 1565 jako přečerpávací nádrž

pro rozvod vody z mlýna do kašny na dnešním Komenského náměstí. Původní vodárnu

nahradila v polovině 19. století dosud stojící věž v podobě strohé empírové patrové budovy,

čtvercového půdorysu, s rovnou střechou a atikou ukončenou motivem cimbuří, která

v současné době chátrá.

Železni ční stanice

Hlavní trať Pražsko-duchcovské železnice Praha–Moldava vycházela ze Smíchova

a vedla přes Dušníky (dnes Rudná), Středokluky, Podlešín, Slaný a Louny do Duchcova

a Mostu. V současné době je součástí tratí č. 110, 121, 122 a 173. Stavbu provedlo

Podnikatelství železničních staveb Jan Muzika a Karel Schnabel. Celá trať byla zprovozněna

11. května 1873, provoz v úseku Chlumčany u Loun–Slaný byl zahájen již 2. ledna.

Limity využití území

Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území, respektuje územní plán následující limity

využití území:

- ochranné pásmo železnice č.110 v rozsahu 60 m, - ochranné pásmo silnic I/7 a I/16 v rozsahu 50 m, - ochranná pásma silnic II/118, III/00725, III/23638, III/23639, III/23915, III/23916, III/23919

a III/23933 v rozsahu 15 m, - ochranné pásmo venkovního elektrického vedení VVN 110 kV v rozsahu 15 m, - ochranná pásma venkovního elektrického vedení 22 kV v rozsahu 10 m, - ochranná pásma stožárových trafostanic v rozsahu 7 m, zděných trafostanic v rozsahu

2 m, - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 300 v rozsahu 4 m, resp. 40 m, - ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 80 v rozsahu 4 m, resp. 15 m, - ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice (4 m, resp. 20 m), - ochranná pásma STL plynovodů v rozsahu 1 m, - ochranná pásma tepelných rozvodů a předávacích stanic (2,5 m), - ochranná pásma telekomunikačních kabelů v rozsahu 1,5 m, - ochranné pásmo radioreléové trasy, - PHO vodních zdrojů I. a II. stupně, - ochranná pásma vodních zdrojů, - ochranná pásma vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m, - manipulační plocha podél drobných vodních toků v rozsahu 6 m, - manipulační plocha podél významných vodních toků v rozsahu 8 m, - pásmo hygienické ochrany čistírny odpadních vod v rozsahu 100 m, - pásmo hygienické ochrany čistírny odpadních vod v rozsahu 50 m,


- ochranná pásma kanalizačních řadů v rozsahu 1,5 m, - záplavové území Červeného potoka (Q5 , Q20 , Q100 a QAZ), - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - ochranné pásmo hřbitova (100 m), - ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů letiště Slaný, - ochranné památkové pásmo historického jádra města Slaného a památková zóna

historického jádra města Slaného, - výhradní netěžené ložisko černého uhlí B3 160700 Slaný, - chráněné ložiskové území ložiska černého uhlí č.16070000 Slaný, - sesuv č.3396 Slaný, - poddolovaná území č.1824 Libovice (8 důlních děl), č.18454 Studeněves, č.1898

Jemníky, č.1902 Slaný 1 (6 důlních děl), č.1922 Slaný 3, č.1986 Podlešín, č.4769 Slaný 2 (2 důlní díla), č.5528 Kvíc (5 důlních děl), č.5529 Slaný 4 (4 důlní díla),

- CHLÚ Slaný 16070001, - lokální prvky ÚSES, - významné krajinné prvky (VKP) – registrované, - významné krajinné prvky (VKP) – ze zákona, - památné stromy včetně ochranných pásem, - nemovité kulturní památky: - SLANÝ - areál kostela sv. Gottharda s čp. 15 (41891/2-564) - kostel sv. Václava (23587/2-590) - židovský hřbitov (103977) - výklenková kaplička (28157/2-588) - kašna (42273/2-585) - výšinné opevněné sídliště - hradiště Slánská hora (14957/2-699) - měšťanské domy: - čp. 1 (29047/2-566) - čp. 4 - Ungelt (19194/2-568) - čp. 8 (32704/2-4066) - čp. 9 - Nedvědovský (16012/2-569) - čp. 12 - (22927/2-570) - čp. 34 - Maňasovský (31813/2-573) - čp. 53 (31206/2-574) - čp. 71 (32122/2-576) - čp. 86 (19347/2-577) - čp. 319 (42236/2-4068) - čp.560 - Wiehlův dům (21934/2-582) - městské domy: - čp. 2 (10079/2-4265), - č.p.14 - Modletický (44943/2-571) - č.p.134 - U Libuše (36999/2-578) - radnice (35423/2-567) - děkanství čp. 16 (27570/2 - 572) - hospoda U věnce čp. 58 (19736/2-575) - spořitelna čp. 99 (34471/2-4067) - městské opevnění - Velvarská brána, bašty (17463/2-563) - synagoga čp. 149 (20692/2-3036) - piaristická kolej s kaplí Panny Marie čp. 159 (31401/2-579) - hotel Pošta čp. 160 (24764/2-580) - hospoda čp. 163 (26264/2 - 581) - vodní mlýn čp. 348 (36175/2-4069)


- špýchar čp. 376 (45744/2-584) - záložna Okresní hospodářská čp.518 (10092/2-4249) - společenský dům čp.644 (45275/2-4070) - sýpka (45946/2-538) - areál františkánského kláštera s kostelem Nejsvětější trojice (32450/2-565) - kaple Božího hrobu (29137/2-591) - DOLÍN - areál kostela sv. Šimona a Judy (21936/2-486) - LOTOUŠ - kaple (32065/2-4071) - venkovská usedlost čp. 28 (24283/2-549) - TRPOMĚCHY - smírčí kříž (16348/2-587) - ŽELEVČICE - sýpka (46004/2-4008) - panský dům čp.6 (19306/2-4009)

- Památky, které nejsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR(ÚSKP ČR): - BLAHOTICE - kaple - zámek - NETOVICE - kaple - TRPOMĚCHY - kaple - zámeček - ŽELEVČICE - kaple - OTRUBY - smírčí kříž barona Rieseho - areál kostela sv. Jakuba Většího (16083/2-4072) (Lidice u Otrub)

- Památková zóna Slaný: Hranice památkové zóny je vymezena v příloze k vyhlášce MK ČR č. 476/1992 Dle rozhodnutí ONV Kladno z 29.12.1984 je vymezeno památkové ochranné pásmo.

Oblast Slánska je charakterizována jako území s archeologickými nálezy.

V ÚP Slaný jsou vymezeny tři okruhy architektonicky cenných částí města pro které

platí podmínky pro výstavbu jako v památkové zóně:

1.západní okruh - ulice Brožovského, Kreibichova, Balasova, Vepřkova, Navrátilova, Stehlíkova,

západní část Wilsonovy, Tyršova (významné body – vlakové nádraží, Sokolovna, Modlitebna

metodistické církve, křižovatka Wilsonovy a Stehlíkovy ulice, železniční přejezdy)

2.severní okruh – ulice Fügnerova, západní část Třebízského, východní část Čechova,

Vrchlického, V Ráji, lesopark Háje, areál letního kina, 1. ZŠ, hvězdárna, stráň východně od

hřbitova s drobnými památkami a židovským hřbitovem – až po křížek za sloupem vinařů a

rybářů (významné body – Sokolovna, Neumannovy domy ve Fügnerově ulici, Háje, nemocnice,

1. ZŠ, hvězdárna, drobné památky, hřbitovy).


3.východní okruh – jižní strana Pražské ulice, Flaškářská, Kapalínova, Bartošova, Netovická

(severní část),Šimberkova, vybrané domy v Pražské ulici směrem k železničnímu přejezdu

Vymezení zastavitelných ploch, ploch p řestavby a systému sídelní zelen ě Územní plán navrhuje na území města, nepočítáme-li plochy veřejné zeleně (které jsou

uvedeny dále) a liniové stavby dopravní infrastruktury, 76 zastavitelných ploch (35

ve Slaném, 5 v Lotouši, dvě v Trpoměchách, 4 v Otrubech, 4 v Želevčicích, 6 v Dolíně, dvě

v Blahoticích, 14 v k.ú. Kvíc a 4 v Netovicích). Z tohoto počtu se jedná o 16 ploch bydlení

v rodinných domech městského a příměstského, 24 ploch bydlení v rodinných domech

venkovského, 4 smíšené plochy obytné městské, 4 smíšené plochy obytné venkovské, jedna

plocha bude využita pro veřejnou občanskou vybavenost, dvě plochy pro komerční zařízení

malá a střední, jedna plocha pro komerční zařízení plošně rozsáhlé, dvě plochy

pro tělovýchovná a sportovní zařízení, jedna plocha pro hřbitov, 15 ploch pro výrobu

a skladování – lehký průmysl, jedna plocha pro letiště, tři plochy pro dopravní infrastrukturu

a dvě plochy pro technickou infrastrukturu. Předpokládaný počet staveb pro bydlení

na návrhových plochách je proveden na základě odborného odhadu projektanta. Tento údaj

je pouze orientační. Zdůvodnění zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce:

Plocha Sídlo Rozloha v ha Zdůvodn ění změny využití plochy

BI1 Slaný 9,79 - lokalita přispěje ke zkompaktnění urbanistického půdorysu severní části sídla

- rozšíření individuální zástavby v severním sektoru města - převážná část plochy BI1 leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - rekreační zázemí plochy BI1 bude představovat sportovní plocha

navržená u východního okraje lokality - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která

povede podél jejího jižního okraje - kapacita 80-85 rodinných domů

BI2 Slaný 3,88 - lokalita přispěje ke zkompaktnění urbanistického půdorysu severní části sídla

- převážná část plochy BI2 leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na inženýrské sítě - kvalitní přírodní zázemí (lokalita sousedí s významným krajinným

prvkem „Na hájích“, od něhož bude oddělena jen úzkým pásem veřejné zeleně)

- od plochy BI1 bude plocha BI2 oddělena pásem veřejné zeleně - kapacita 30-35 rodinných domů

BI3 Slaný 0,11 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 1 rodinný dům

BI4 Slaný 1,01 - využití proluky ve stávající zástavbě pro bytovou výstavbu - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 8-10 rodinných domů

BI5 Slaný 0,07 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - kvalitní přírodní zázemí (Červený rybník) - kapacita 1 rodinný dům



BI6 Slaný 0,94 - přímá návaznost na individuální zástavbu na severovýchodním okraji města

- snadné napojení na vodovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní

komunikace, která bude vstupovat do plochy BI6 z jihozápadu - kapacita 7-8 rodinných domů

BI7 Slaný 0,22 - přímá návaznost na zastavěné území - snadné napojení na vodovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 2 rodinné domy

BI9 Slaný 0,79 - využití prostoru zahrad mezi výrobním areálem a stávající obytnou zástavbou pro individuální bytovou výstavbu

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 6-7 rodinných domů

BI17 Slaný 0,02 - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1 rodinný dům

BI19 Kvíc 0,26 - propojení osamělé usedlosti u trati se stávající zástavbou u Pikovského mlýna

- snadné napojení na plynovod a kanalizaci - mezi plochou BI19 a místní komunikací, resp. Červeným

potokem bude vysázena veřejná, resp. ochranná a izolační zeleň - kapacita 2-3 rodinné domy

BI20 Kvíc 5,48 - přímá návaznost na západní okraj zastavěného území sídla, které bude rozšířeno až ke stávající polní cestě

- snadná návaznost na inženýrské sítě - rekreační zázemí v podobě lesa a rekreační lokality severně od

plochy BI20 - kapacita 45-50 rodinných domů

BI23 Kvíc 0,67 - propojení urbanistických celků sídel Kvíc a Kvíček - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kvalitní přírodní zázemí (nedaleký lesík, údolí Červeného potoka,

navržený rybník) - snadné napojení na vodovod - u východního okraje plochy BI23 bude vysázena veřejná zeleň,

od budoucího rybníka bude lokalita oddělena pásem zahrad - kapacita 5-6 rodinných domů

BI24 Kvíc 0,71 - využití trojúhelníkového prostoru sevřeného silnicí II/118, místní komunikací a polní cestou na jižním okraji řešeného území mezi zemědělským areálem a obytnou zástavbou pro individuální bytovou výstavbu

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení - kapacita 1-2 rodinné domy

BI25 Slaný 6,39 - využití volného prostoru na západním okraji města sevřeného stávajícími místními komunikacemi pro novou výstavbu

- přímá návaznost na zastavěné území sídla - rozšíření obytné zóny v západním sektoru města - snadné napojení na kanalizaci a plynovod - kapacita 50-55 rodinných domů

BI26 Slaný 0,10 - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - přímá návaznost na zastavěné území sídla - kapacita 1 rodinný dům

BI28 Kvíc 0,10 - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - přímá návaznost na zastavěné území sídla - kapacita 1 rodinný dům



BV1 Lotouš 1,02 - propojení obou dnes vzájemně odloučených sídelních útvarů v jeden kompaktní urbanistický celek

- kvalitní přírodní zázemí v podobě nedalekého lesa - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové obslužné

komunikace, která bude mít dva sjezdy ze silnice III/23638 a povede rovnoběžně s touto silnicí téměř po celé délce plochy BV1

- kapacita 8-9 rodinných domů

BV2 Lotouš 0,71 - propojení obou dnes vzájemně odloučených sídelních útvarů v jeden kompaktní urbanistický celek

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové obslužné

komunikace, která povede rovnoběžně se silnicí III/23638 a bude vstupovat do plochy BV2 na jejím západním okraji


BV3 Lotouš 2,42 - rozšíření a zarovnání východní a jihovýchodní části budoucího urbanistického půdorysu Lotouše

- většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - u jižního okraje plochy BV3 je navržena nová čistírna odpadních

vod, od níž bude lokalita oddělena pásem veřejné zeleně - zpřístupnění lokality zabezpečí nová místní komunikace, která

bude vstupovat do plochy BV3 ze severu ze stávající komunikace


BV4 Lotouš 1,33 - plocha BV4 přispívá k zarovnání a ke zkompaktnění jižní části budoucího urbanistického půdorysu Lotouše

- zastavění plochy podél jihozápadní hrany silnice III/23638 až k Lotoušskému potoku


BV5 Trpoměchy 0,37 - zarovnání urbanistického půdorysu jižní části sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dopravní napojení lokality bude zajištěno ze stávajících

komunikací - kapacita 3-4 rodinné domy

BV6 Otruby 0,13 - výstavba západně od silnice III/23915 na úrovni severozápadního okraje zástavby sídla

- snadné napojení na vodovod - kapacita 1 rodinný dům

BV7 Otruby 0,41 - přímá návaznost na východní okraj zastavěného území sídla - většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod - dopravní napojení lokality z dvou stávajících místních

komunikací, z nichž jedna povede k ploše BV7 ze západu a druhá probíhá podél jižního okraje lokality

- od železniční tratě a od potoka bude plocha BV7 oddělena pásem ochranné a izolační zeleně

- kapacita 3-4 rodinné domy

BV8 Želevčice 0,08 - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice II/118 - kapacita 1 rodinný dům



BV9 Želevčice 3,95 - zarovnání urbanistického půdorysu jihozápadní části sídla - rozšíření zastavěného území jihozápadním směrem - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - napříč jižní částí plochy BV9 povede v západo-východním směru

nová místní komunikace - rekreační zázemí lokality budou tvořit zahrady navržené

východně od plochy BV9 - od další navrhované místní komunikace, která povede podél

jižního okraje lokality, a od silnice II/118 bude plocha BV9 oddělena pásem ochranné zeleně


BV10 Dolín 0,32 - plocha BV10 přispěje ke zkompaktnění severozápadní části urbanistického půdorysu sídla

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - zpřístupnění ze stávající komunikace procházející podél

severního okraje lokality - kapacita 2-3 rodinné domy

BV11 Dolín 0,67 - plocha BV11 přispěje k zarovnání západní části zástavby Dolína - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod - kapacita 5-6 rodinných domů

BV12 Dolín 0,15 - přímá návaznost na stávající zástavbu - dopravní napojení ze stávající komunikace probíhající podél

jižního a západního okraje plochy BV12 - kapacita 1-2 rodinné domy

BV13 Dolín 3,19 - přímá návaznost na jižní okraj zastavěného území sídla - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - výhodná expozice pozemků pro výstavbu - kapacita 25-30 rodinných domů

BV14 Dolín 0,17 - přímá návaznost na stávající zástavbu - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy

BV15 Dolín 1,13 - přímá návaznost na severovýchodní okraj zastavěného území sídla

- snadné napojení na vodovod a plynovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení - kapacita 8-10 rodinných domů

BV16 Kvíc 0,29 - přímá návaznost na zastavěné území - dobré dopravní napojení ze silnice III/23639 - od Šternberského potoka bude lokalita oddělena pásem zahrad - kapacita 2-3 rodinné domy

BV17 Kvíc 0,07 - přímá návaznost na zastavěné území - od Šternberského potoka bude lokalita oddělena pásem zahrad - kapacita 1 rodinný dům

BV19 Netovice 0,10 - rozšíření zastavěného území na severním okraji sídla představovaného izolovanou usedlostí severně od silnice III/00725 jihozápadním směrem

- žádný zábor půdního fondu - dobré dopravní napojení ze silnice III/00725 - kapacita 1 rodinný dům

BV23 Kvíc 0,06 - přímá návaznost na zastavěné území - kapacita 1 rodinný dům

BV24 Kvíc 0,09 - přímá návaznost na zastavěné území - dobrá expozice pozemku pro výstavbu - kapacita 1 rodinný dům



BV25 Otruby 0,08 - rozšíření severního okraje zástavby o plochu západně od silnice III/23915

- od toku Byseňského potoka bude plocha BV25 oddělena pásem zahrad

- snadné napojení na vodovod - kapacita 1 rodinný dům

BV27 Kvíc 0,57 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 4-5 rodinných domů

BV28 Kvíc 0,17 - přímá návaznost na zastavěné území - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy

BV29 Blahotice 0,61 - žádný zábor zemědělského půdního fondu - snadné napojení na vodovod - kapacita 5-6 rodinných domů

SM1 Slaný 11,27 - plocha SM1 přispěje ke zkompaktnění a sevření urbanistického půdorysu v západním sektoru města

- propojení dnes rozdělených lokalit bytových domů v jeden souvislý urbanistický celek

- snadné napojení na inženýrské sítě - podél západního a severního okraje plochy SM1 povedou dvě

nové místní komunikace

SM9 Slaný 0,02 - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - žádný zábor půdního fondu - směrem k silnici I/16 bude vysázena veřejná zeleň

SM10 Slaný 0,04 - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - zpřístupnění ze stávající komunikace procházející při západním

okraji lokality

SM11 Slaný 0,45 - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - směrem k silnici I/16 a k Červenému potoku bude vysázena

veřejná zeleň - snadné napojení na vodovod - pro zpřístupnění plochy SM11 bude z jihu vybudována nová

kratší místní komunikace

SV2 Otruby 0,28 - zarovnání urbanistického půdorysu jižní části sídla - od toku Byseňského potoka bude plocha SV2 odcloněna jednak

současnými zahradami, jednak navrženou ochrannou a izolační zelení, popř. zelení přírodního charakteru

- většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy

SV3 Trpoměchy 0,24 - přímá návaznost na zastavěné území - přístup k lokalitě bude ze severu ze stávající komunikace - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy

SV4 Netovice 1,41 - plocha SV4 značně přispěje ke zkompaktnění jihovýchodní části urbanistického půdorysu sídla

- snadné napojení na kanalizaci svedené do stávající ČOV situované východně od lokality

- mezi plochou SV4 a silnicí I/7 bude vysázena veřejná zeleň - kapacita 9-10 rodinných domů

SV5 Netovice 0,22 - využití severozápadní části výrobního areálu pro bydlení - žádné nároky na zemědělský půdní fond - kapacita 1-2 rodinné domy



OK1 Slaný 4,49 - koncentrace prodejních, stravovacích, ubytovacích a společensko-kulturních zařízení komerční občanské vybavenosti regionálního významu na ploše na severozápadním okraji města

- výhodná poloha u křižovatky silnic I/7 a I/16 - bezprostřední návaznost na stávající zástavbu Slaného - snadné napojení na vodovod - vedle silnice I/16 budou jednotlivá zařízení zpřístupněna také

z nové místní komunikace, která povede ze silnice I/16 podél východního okraje lokality jižním směrem

- při jihovýchodním okraji plochy OK1 bude vysázena veřejná zeleň

OM1 Slaný 0,36 - na západním okraji města, v sousedství bytovek a výrobního areálu, je navržena výstavba zařízení komerční občanské vybavenosti

- podél západního a jižního okraje lokality povedou dvě nové místní komunikace

OM2 Slaný 0,09 - na ploše zeleně v severní části města je vymezena plocha pro komerční občanskou vybavenost

- lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na inženýrské sítě - přístup k lokalitě bude od západu ze stávající místní komunikace

OV4 Slaný 0,48 - vyplnění proluky ve stávající obytné zástavbě v severozápadním sektoru Slaného pro zařízení občanské vybavenosti

- snadné napojení na vodovod a kanalizaci - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která

povede podél jejího jižního okraje

OS1 Slaný 1,13 - sportovní zázemí pro obyvatele ploch BI1 a BI2 - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která

povede podél jejího jižního okraje - mezi severním okrajem plochy OS1 a výrobním areálem bude

vysázena veřejná zeleň

OS2 Slaný 1,85 - rozšíření areálu stadionu v jihovýchodním sektoru města jižním směrem

- využití kvalitního přírodního prostředí v jižní části k.ú. Slaný pro větší sportovní vyžití místních obyvatel

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany

OX1 Slaný 10,02 - rozšíření stávajícího areálu sportovního letiště v jihozápadním sektoru Slaného západním směrem až k lesu


OH1 Slaný 1,29 - propojení dvou hřbitovů (většího a menšího) severovýchodně od centra města

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod

VL1 Slaný 2,01 - propojení dvou menších výrobních areálů na severozápadě Slaného v jednu větší ekonomickou zónu

- posílení ekonomické základny severozápadní části města - dobré dopravní napojení (plocha VL1 se rozkládá podél budoucí

trasy silnice I/16 značené v ZÚR jako VPS D032) - snadné napojení na vodovod

VL2 Slaný 7,83 - rozšíření rozsáhlé ekonomické zóny v severním sektoru města severním směrem, až za stávající místní komunikaci

- dobré silniční dopravní napojení (lokalita leží u silnice II/118) - snadné napojení na vodovod a plynovod



VL4 Slaný 2,29 - rozšíření rozsáhlé ekonomické zóny v severním sektoru města východním směrem

- zarovnání urbanistického půdorysu severovýchodní části Slaného

- snadné napojení na vodovod a plynovod

VL5 Slaný 7,36 - zarovnání severního a východního okraje areálu výroby a skladů ve východním sektoru města

- snadné napojení na plynovod a vodovod

VL6 Slaný 10,93 - výrazné rozšíření ekonomické zóny jižně od železniční tratě východním směrem

- dobrá návaznost na železnici

VL7 Slaný 0,07 - rozšíření výrobního areálu jižně od centra města severovýchodním směrem

- žádné nároky na zemědělský půdní fond - snadné napojení na inženýrské sítě

VL9 Slaný 4,43 - zarovnání jižního okraje výrobního a skladového areálu za železnicí

- plocha VL9 by mohla být přístupná i po nové místní komunikaci přicházející k výrobnímu areálu ze západu od rekreační lokality

VL10 Slaný 0,98 - zarovnání jižního okraje výrobního a skladového areálu za železnicí

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - plocha VL10 bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace

probíhající podél jejího severního okraje

VL12 Želevčice 1,50 - rozšíření areálu výroby a skladů východním směrem až ke stávající komunikaci

- snadné napojení na vodovod

VL13 Kvíc 1,01 - posílení ekonomické základny sídla - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici II/118) - snadné napojení na plynovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany

VL14 Kvíc 1,63 - posílení ekonomické základny sídla - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici II/118) - snadné napojení na plynovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany

VL15 Slaný 2,24 - rozšíření komerční zóny na severním okraji města severozápadním směrem, až k silnici I/16

- dobré dopravní napojení na silnici I/16

VL16 Blahotice 0,17 - rozšíření severní části stávajícího výrobního areálu západním směrem

- dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice I/16 - snadné napojení na vodovod - žádný zábor zemědělského půdního fondu - mezi plochou VL16 a Blahotickým rybníkem bude vysázena

zeleň

VL17 Kvíc 0,34 - posílení ekonomické základny sídla - kolem lokality bude vysázena ochranná a izolační zeleň - žádné nároky na zemědělský půdní fond

VL18 Slaný 0,68 - rozšíření výrobního areálu v jižním sektoru města jihozápadním směrem až k rekreační zóně

- žádné nároky na zemědělský půdní fond

TI1 Lotouš 0,20 - vyřešení likvidace odpadních vod v sídle - poloha ČOV na levém břehu Lotoušského potoka - od budoucí obytné zástavby bude areál ČOV oddělen pásem

veřejné zeleně



TI2 Želevčice 0,04 - vyřešení likvidace odpadních vod v sídle - žádné nároky na zemědělský půdní fond

DS1 Slaný 0,08 - parkoviště pro komerční zónu na severozápadním okraji města - lokalita leží na neplodné půdě - dobrá dopravní poloha při navržené přeložce silnice I/16

značené v ZÚR jako VPS D032

DS2 Slaný 0,09 - záchytné parkoviště pro ekonomickou zónu v jižním sektoru města


DS64 Slaný 0,97 - návrh čerpací stanice pohonných hmot při budoucí trase silnice I/7

- od provozu na silnici I/7 bude plocha DS64 odcloněna pásem ochranné a izolační zeleně

Územní plán dále navrhuje 16 ploch přestavby (11 ve Slaném, dvě v Kvíci,

dvě v Netovicích a jednu v Otrubech) – dvě plochy bydlení v rodinných domech městské

a příměstské, tři plochy bydlení v rodinných domech venkovské, 9 ploch smíšených obytných

městských a po jedné ploše bude využito pro veřejnou infrastrukturu a komerční zařízení

malá a střední v rámci občanského vybavení. Zdůvodnění ploch přestavby uvádí tabulka:


BI22 Kvíc 1,35 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě rodinných domů pro novou individuální výstavbu

- kvalitní přírodní prostředí v údolí Červeného potoka, od něhož bude ve své severní části plocha BI22 odcloněna pásem ochranné zeleně

- snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 10-12 rodinných domů

BI27 Slaný 0,38 - vyplnění proluky ve stávající zástavbě za silnicí jižně od bytovek nedaleko centra města pro novou individuální výstavbu

- žádný zábor zemědělského půdního fondu - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 3-4 rodinné domy

BV20 Netovice 0,63 - lokalita přispěje k propojení dvou dnes odloučených zastavěných území sídla v jeden komplexní urbanistický celek

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na kanalizaci - kapacita 5-6 rodinných domů

BV21 Netovice 1,43 - lokalita přispěje k propojení dvou dnes odloučených zastavěných území sídla v jeden komplexní urbanistický celek

- lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na kanalizaci - kapacita 11-13 rodinných domů

SM2 Slaný 0,73 - přestavba stávajících nevyužitých objektů na bytové domy charakteru městského smíšeného obytného bydlení

- lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a plynovod - mezi plochou SM2 a novou místní komunikací procházející

severozápadním okrajem města v severo-jižním směru bude vysázena ochranná zeleň

- kapacita dva bytové domy po 8 bytových jednotkách




- lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a plynovod - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která

povede podél jejího severního okraje - kapacita dva bytové domy po 8 bytových jednotkách


- lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a plynovod - zpřístupnění ze silnice II/118 a ze stávající místní komunikace

ústící na silnici II/118 - kapacita jeden bytový dům s 8 bytovými jednotkami

SM5 Kvíc 2,34 - využití areálu dnes již nevyužívané přádelny pro bytovou výstavbu charakteru městského smíšeného bydlení

- lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na plynovod a kanalizaci - kapacita 5 bytových domů po 8 bytových jednotkách

SM6 Slaný 0,91 - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení - od silnice I/16 a od Červeného potoka bude plocha SM6

oddělena pásem veřejné zeleně

SM7 Slaný 1,58 - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní

komunikace vedoucí ze silnice I/16 - mezi plochou SM7 a stávajícím i navrhovaným tokem Červeného

potoka bude vysázena veřejná zeleň

SM8 Slaný 0,77 - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na kanalizaci - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní

komunikace vedoucí ze silnice I/16 - plocha SM8 bude zásobena elektrickou energií z trafostanice

situované na jejím severním okraji - mezi plochou SM8 a stávajícím tokem Červeného potoka

a rekreační zástavbou jižně od lokality bude vysázena veřejná zeleň

SM14 Slaný 0,37 - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na inženýrské sítě

SM15 Slaný 0,41 - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a kanalizaci

SV6 Otruby 2,30 - využití areálu statku na západním okraji sídla pro bytovou výstavbu

- žádné nároky na zemědělský půdní fond - snadné napojení na vodovod - kapacita 14-16 rodinných domů

OV1 Slaný 0,61 - využití části obytného území v severozápadním sektoru Slaného pro zařízení občanské vybavenosti

- lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která

povede podél jejího severního okraje

OM3 Slaný 1,35 - využití prostoru mezi individuální zástavbou a železniční tratí v severozápadním sektoru města pro zařízení komerční občanské vybavenosti

- žádné nároky na zemědělský půdní fond - snadné napojení na inženýrské sítě


Územní plán vymezuje v rámci sídelní zeleně 24 ploch veřejné zeleně (včetně veřejného

parku) – 17 ve Slaném (na západním okraji sídla, podél severovýchodního okraje plochy BI1

a jižního okraje plochy BI2, v údolí Červeného potoka na východě města a v zóně občanské

vybavenosti severozápadně od centra města), 3 v Lotouši (mezi plochami BV1 a BV2 a silnicí

III/23 728 a mezi budoucí čistírnou odpadních vod a plochou BV3), jednu v Dolíně

(u východního okraje sídla), 3 v k.ú. Kvíc (při severní hranici katastru, podél severního okraje

plochy BI19 a při východním okraji plochy BI23) - o celkovém rozsahu 34,53 ha. Dále

navrhuje územní plán jednu plochu zahrad (ZS2) v jihozápadní části Želevčic.

Doprava

Železniční doprava

Současný stav

Územím města Slaný prochází jednokolejná železniční trať Praha-Dušníky-Podlešín-

Louny-Most, uvedená do provozu v roce 1873 s traťovou rychlostí 70 km/h a určená zejména

pro dopravu uhlí. V letech 1880 až 1884 byla prodloužena až do Moldavy a napojena

na německé dráhy. Toto spojení bylo přerušeno v roce 1945 a nebylo znovu obnoveno.

Doprava osob neustále rostla a v trase Praha-Most jezdilo – vedle místních osobních vlaků -

několik párů parních a později motorových rychlíků denně. Když byla tato jednokolejná trať

prodloužena přeložkou kvůli rozšíření letiště Praha – Ruzyně, byla dálková osobní doprava

převedena do trasy Praha-Kralupy-Podlešín-Most. Po omezení provozu v úseku Rudná

(dříve Dušníky)-Podlešín došlo k další redukci osobní i nákladní dopravy, neboť jednokolejná

trať Kralupy nad Vltavou-Podlešín má zcela nevyhovující technické i kapacitní parametry,

snižující její propustnost a přepravní rychlost. Z toho důvodu také nemohl být dosud zaveden

taktový grafikon, obvyklý již na většině ostatních tratí.

V roce 2009 tvořilo dopravní obsluhu města Slaný 17 párů osobních a spěšných vlaků

za 24 hodin v úseku Kralupy n.V.–Podlešín–Slaný a 13 párů v úseku Slaný-Zlonice–Louny

(-Most). Dopravu provozuje společnost České dráhy. Nákladní doprava v úseku Slaný-

Zlonice se provozuje podle potřeby, v úseku Podlešín-Slaný v intenzitě 5 párů vlaků

za 24 hodin; mimo to se v úseku Slaný-Slaný předměstí obsluhují 2 vlečky. Městu slouží

železniční zastávka Slaný předměstí v průmyslové části města a železniční stanice Slaný.

Toto nádraží má 8 staničních kolejí, z toho 4 opatřené sypanými nástupišti, a slouží

k zastavování, křižování, výpravě a odstavování vlaků, k nakládce a vykládce na nákladišti

a rampě a k obsluze vleček.

Železniční nástupiště jsou úrovňová bez podchodu, nádražní budova je postavena

směrem k centru města s východem do ulice Wilsonovy, která je sběrnou komunikací.


Nádraží půlí zástavbu na dvě nestejné části, jeho vzdálenost od historického centra činí

1 km. V trati je několik úrovňových železničních přejezdů, které jsou dobře zabezpečeny

a netvoří nebezpečné překážky provozu. Z toho dva jsou umístěny na zhlaví stanice,

na severním zhlaví je podchod pro pěší propojující městské části. Příjezd k nákladištím je

z ulice Lacinovy a z ulice Wilsonovy po účelové komunikaci (její část byla postoupena městu

a v dokumentaci je pracovně pojmenována jako Nádražní ulice). Nebezpečnou situaci tvoří

chůze po železniční trati od přejezdu Třebízského ulice do železniční stanice Slaný.

Obsazení nejzatíženějšího přejezdu v Pražské ulici železniční dopravou činí

46x1,3 = 60 min denně a maximálně 3x1,3 = 4 min za hodinu. Při největší intenzitě silniční

dopravy 10.590x0,15 = 1588 voz/h neprojede za 1,3 min 34 vozidel. Kapacita pozemní

komunikace na tomto železničním přejezdu však činí 2000:60x1,3 = 43 vozidel, takže kolona

před přejezdem se vyprázdní za 34:(43-34)x1,3 = 5 minut. K této situaci může dojít

50x za rok. Jelikož dopravní moment na železničních úrovňových přejezdech po realizaci

komunikačních úprav podstatně poklesne, není třeba zřizovat mimoúrovňová křížení.

Dopravní moment železniční a silniční dopravy na úrovňových přejezdech ve Slaném

je vypočten do tabulky podle vzorce M = 10.Is.(Pv+Pp+Pm), kde

Is je padesátirázová hodinová intenzita silničního provozu, rovnající se

0,15tinásobku denní intenzity podle celostátního sčítání dopravy z roku

2005,

Pv je počet vlakových jízd oběma směry za 24 hodin,

Pp je počet posunových jízd (vleček) a

Pm je průměrný počet posunů mezi dopravnami.

Přejezd v ulici Výpo čet dopravního momentu M Doporu čené přejezdové zabezp. za řízení

Pražská 10x0,15x10.590x(44+2+0) 762.480 zabezpečovací zařízení se závorami Netovická 10x0,15x1.000x(44+4+0) 72.000 světelné zabezpečovací zařízení Lacinova 10x0,15x3.000x(44+6+0) 225.000 zabezpečovací zařízení se závorami Mánesova 10x0,15x2.000x(26+12+2) 96.000 světelné zabezpečovací zařízení Třebízského 10x0,15x9.582x(26+0+2) 402.444 zabezpečovací zařízení se závorami

Návrh

Na hlavním železničním nádraží se doporučuje vybudovat ostrovní nástupiště

s podchodem.

Pro lepší obsluhu centra města a pro zlepšení vazby na autobusovou dopravu se zřídí

nová železniční zastávka v úrovni křižovatky ulic Pražská/Flaškařská. Přístupová stezka

pro chodce a cyklisty o šířce 3,0 m se napojí na účelovou a místní bezejmennou komunikaci

mezi garážemi a Ouvalovou ulicí.


Silniční motorová doprava

Současný stav

Síť pozemních komunikací ve městě a v okolí je velmi hustá a poměrně kvalitní

a umožňuje intenzivní individuální i hromadnou dopravu. Obvyklým nedostatkem komunikací

je místy nedostatečné rozšíření v obloucích nebo chybějící odvodnění do dešťové

kanalizace.

Autobusové dopravě slouží několik linek a zastávek MHD a autobusové stanoviště mezi

Šultysovou a Ouvalovou ulicí, vzdálené od centra 0,4 km a zaujímající úctyhodnou plochu

0,64 ha s pěti ostrovními nástupišti. Městem prochází 10 dálkových linek z Prahy, dalších

8 linek Praha-Slaný vede různými trasami. Obdobně vede 6 různých linek ze Slaného

do Kladna. Další dálkovou, regionální a místní dopravu zajišťuje několik provozovatelů

ve 22 směrech.

Silniční síť v prostoru města Slaný a přičleněných obcí tvoří silnice I., II. a III. třídy a jejich

průtahy zastavěným územím (intravilánem), které jsou tvořeny místními sběrnými

komunikacemi třídy B:

I/7 Praha-Louny-Chomutov-Hora sv. Šebastiána vede obchvatem po okraji

sledovaného území a prochází bezkolizně mezi zástavbou Kvíce a Kvíčku, ale

v pokračování původní dosud nepřeloženou trasou půlí lokalitu Písek

v k.ú. Lotouš v místě napojení silnic III/23638 a III/23728,

I/16 Řevníčov-Velvary-Mělník prochází centrem města Slaný ulicemi Dukelských

hrdinů s železničním přejezdem, Brožovského, Dr.E.Beneše, Palackého

a Lázeňská (s variantou Šultysova – U brodu),

I/16B v centru města Slaný vede jednosměrně dopravu ulicí Třebízského,

II/118 Kamýk-Příbram-Kladno-Budyně-D8 prochází centrem města Slaný ulicemi

Smečenská, Záfortenská, Šultysova (s variantou Ouvalova), U brodu, část

Lázeňské a Nosačická,

II/236 Zdice-Lány-Smečno-Kvíc/Těhule, křižovatka II/118, se nedotýká zástavby,

III/00724 Slaný-Jemníky (-Pchery) vychází z okružní křižovatky ulic Ouvalova, Šultysova,

U brodu a Pražská, kterou probíhá zástavbou až na konec; za železničním

přejezdem vede extravilánem,

III/00725 Slaný-Netovice-Jemníky, vychází z Pražské ulice a vede Netovickou ulicí

a středem Netovic,

III/1186 v centru města Slaný vede ulicí Šultysovou jako spojka mezi I/16 a II/118,

III/23630 Malíkovice-Studeněves-Slaný vede Lacinovou ulicí po železničním přejezdu

a ulicemi Tyršova a Wilsonova do centra Slaného; v současnosti je však Tyršova

ulice uzavřena pro nákladní dopravu a využívá se komunikace s pracovním


názvem „Nádražní“, vedoucí podél železniční stanice na donedávna drážním

pozemku; chodník není dokončen,

III/23638 Smečno-Lotouš/Písek prochází zástavbou Lotouše a Písku,

III/23644 Slaný předměstí-Drnov vede na hranici s k.ú.Knovíz a Podlešín po železničním

přejezdu mimo zástavbu,

III/23645 spojka od 00724 k 23644 u „Blahotska“ po hranici s k.ú. Knovíz vede mimo

zástavbu,

III/23728 Klobuky-Lotouš/Písek prochází středem lokality Písek v k.ú.Lotouš,

III/23915 Jarpice-Drchkov-Otruby-křižovatka II/118 prochází středem obce Otruby,

III/23916 Slaný (křižovatka I/16)-Trpoměchy-Zlonice vede osou sídla Trpoměchy,

III/23919 Poštovice-Beřovice-Dolín/Želevčice prochází lokalitou Želevčice v k.ú.Dolín,

III/23921 Vítov-Zlonice vede po okraji sledovaného území,

III/23922 křižovatka III/23919-Dolín dotýká se okraje sídla Dolín,

III/23933 Hospozín-Dolín-Slaný (křižovatka II/118) probíhá osou sídla Dolín.

Technické popisy a údaje o všech komunikacích ve sledovaném prostoru jsou uvedeny

v tabulkách.

O intenzitě silniční dopravy nejlépe vypovídá poslední sčítání dopravy z roku 2005.

Pro rok 2010 je při tom tyto hodnoty třeba vynásobit koeficientem 1,06 u nákladní

a 1,19 u osobní dopravy. K roku 2015 se uvažuje s průměrným nárůstem dopravních výkonů

o 28 %, počtu vozidel o 20 %. Uvádějí se intenzity měřené v uvedeném úseku komunikace

během 24 hodin špičkového dne ve skladbě:

těžká vozidla (autobusy a nákladní vozy) + osobní vozidla + motocykly = celkem voz/den

I/7 4780 + 12769 + 34 = 17583 od Prahy k II/118

3753 + 10227 + 35 = 14015 mezi II/118 a I/16

4847 + 10778 + 44 = 15669 od I/16 přes Lotouš/Písek směr Louny

I/16 816 + 5211 + 29 = 6056 od I/7 v ulici Dukelských hrdinů

902 + 8626 + 54 = 9582 od vyústění III/23916 k rozvětvení

Brožovského/Třebízského

472 + 5320 + 28 = 5820 v jednosměrné Brožovského ulici

893 + 8889 + 57 = 9839 v ulici Dr.E.Beneše

1015 + 7108 + 59 = 8182 v Palackého ulici

1641 + 5932 + 23 = 7598 v Lázeňské ulici západ

3552 + 5825 + 39 = 9216 v Lázeňské ulici střed a východ

3926 + 4950 + 28 = 8904 v prostoru Blahotic (a Vítova)

I/16B 530 + 6472 + 54 = 7056 v jednosměrné ulici Třebízského


II/118 349 + 1536 + 21 = 1906 od Švermova k II/236

2414 + 6905 + 58 = 9377 ve Smečenské a Záfortenské ulici

(alternativně v Ouvalově)

761 + 7874 + 43 = 8676 v Šultysově ulici

5665 + 7595 + 44 = 13303 v ulici U brodu (nejzatíženější úsek)

1229 + 5462 + 31 = 6722 v Nosačické ulici

II/236 1591 + 3685 + 33 = 5309 od Smečna k II/118

III/00724 2723 +10214 +57 = 12994 v Pražské ulici (2. nejzatíženější úsek)

3460 + 7087 + 43 = 10590 od hranic Slaného po I/7

III/1186 1072 + 8436 + 83 = 9591 v Šultysově ulici

III/23916 158 + 1130 + 11 = 1299 ze Slaného do Trpoměch

III/23933 177 + 344 + 7 = 528 jen na hranici území

Po úpravě dopravního značení se intenzity na některých komunikacích - zejména

v Ouvalově ulici – znatelně změnily, ale nové měření není k dispozici. Na zde neuvedených

komunikacích nebylo žádné sčítání provedeno. Z rozboru shromážděných údajů podle sčítání

dopravy v roce 2005 a ze statistického nárůstu vyplývají tyto závěry pro sledované území:

a) největší zatížení těžkými vozidly vykazuje

1) průtah silnice I/16 Lázeňskou ulicí v trase Slaný-Velvary,

2) průtah silnice III/00724 ulicí Pražskou v trase (Praha-) silnice I/7-Slaný a

3) průtah silnice II/118 Smečenskou ulicí v trase (Kladno/Praha-) silnice I/7-Slaný

b) největší zatížení osobními vozidly vykazuje

1) průtah silnice III/00724 jako v bodě a)2),

2) průtah silnice I/16 Dukelskou ulicí v úseku mezi rozdvojením na větve 16

a 16B a mezi napojením silnice III/23916; větší nárůst zde však způsobuje

doprava ze zástavby,

3) průtah silnice II/118 jako v bodě a)3).

c) I po výstavbě obchvatu silnice I/7 zůstává jako nejzatíženější stále „pražská silnice“

deklasovaná na III. třídu! Nákladní doprava z východní větve silnice I/16 pokračuje

zjevně v západním a jižním směru po silnicích II/118 a III/00724 a nikoliv po silnici I/16.

d) Největší intenzita nákladní dopravy v centru byla naměřena v ulici U brodu a současné

dopravní značení na křižovatce tvaru Y Lázeňská-U brodu způsobuje kolony v obou

ulicích.

e) Největší intenzita osobní dopravy v centru byla naměřena v ulicích Dr. E. Beneše,

Šultysova, U brodu a Palackého.

f) Nejzatíženějším dopravním uzlem je okružní křižovatka ulic Pražská, U brodu, Šultysova

a Ouvalova, jejíž součtová intenzita v roce 2005 činila 39 tisíc vozidel za den, z toho

12 tisíc vozidel těžkých; nepříznivou situaci zhoršuje skutečnost, že v ulici U brodu


se nacházejí tři křižovatky v úseku 318 m dlouhém a tím se navzájem provozně

nepříznivě ovlivňují, přenášejíce kolony z jedné na druhou; třetí křižovatku totiž tvoří

Vinařického ulice, která jediná zpřístupňuje střed centrální části města ze sběrných

komunikací.

g) Na vozovkách místních komunikací nejsou většinou vyznačeny jízdní pruhy; jsou sice

opatřeny obrubníky, ale chodníky jsou někdy nezpevněné a zatravněné.

Návrh

Všechny místní sběrné komunikace a důležité místní obslužné komunikace se vybaví

vodorovným dopravním značením s vymezením jízdních, odstavných a cyklistických pruhů

v hlavním dopravním prostoru. Na těchto komunikacích a v dalších místech s větším

dopravním zatížením a s vyšší frekvencí chodců se vybudují a označí přechody pro chodce

doplněné stavebními úpravami pro zklidnění motorové dopravy a pro bezpečný pohyb osob

se sníženou schopností pohybu a orientace. To platí nejen pro město Slaný,

ale i pro přičleněná sídla. Navrhované obytné celky i průmyslové prostory se napojí na dnešní

dopravní síť a vybaví komunikacemi s přiměřeným počtem jízdních pruhů vozovky,

s chodníky a cyklistickými pruhy a s parkovacími pruhy nebo s novými parkovišti. Přitom

se dodrží normové vzdálenosti křižovatek a jejich nejvhodnější uspořádání.

Průtah silnice II/118 po Smečenské ulici od okružní křižovatky se silnicí II/236

přes doplněnou mimoúrovňovou křižovatku se silnicí R7 se až po hranici zástavby vybaví

odbočovacími a připojovacími pruhy; v dalším průběhu se zvětší rozšíření v obloucích, upraví

chodníky a vedle železničního mostu přes tuto komunikaci vybuduje v železničním násypu

podchod pro chodce a cyklisty.

Ulice Na chmelnici I mezi Kvíčkem a Kvící se rozšíří na 12,0 m o pruhy pro chodce

a cyklisty.

Silnice R7se v Lotouši – Písku napojí mimoúrovňovou křižovatkou na silnice III/23728

a 23638 pro obsluhu městské části Lotouš i dalších sídel.

Obchvat silnice I/16 (ZÚR VPS D032) s připojovacími křižovatkami odlehčí dopravu

v centru a na většině sběrných komunikací, z dnešní silnice I/16 přes Blahotice se stane

komunikace II. nebo III. třídy.

Ulice Dukelských hrdinů v prostoru čerpací stanice se propojí s novou ulicí definitivně

upravenou a novou komunikací se dvěma jízdními pruhy, dvěma pruhy pro cyklisty

ve vozovce, s jednostranným chodníkem a s jednostranným příkopem, a to v celkové šířce

15 m a propojí se přes ulici Otakara Jaroše s Kybalovou ulicí.

Ulice O.Scheinpflugové s novým kapacitním mostem přes železniční trať se propojí

obdobnou komunikací o šířce 15 m s ulicí Nosačickou do nové okružní křižovatky, do níž

se zapojí i průtah silnice III/23933.


Nádražní ulice se doplní v celé délce o chodník a o obousměrný pás pro cyklisty na úkor

zeleně.

Křižovatky ulic Lázeňská – U brodu a Dukelských hrdinů – Třebízského se navrhují

upravit jako okružní.

V Želevčicích se objekty firmy Linet napojí na silnici II/118 novou komunikací obcházející

navrženou zástavbu. Silnice II/118 se v prostoru Želevčic přeloží (tato stavba je v ZÚR

označena jako VPS D098) a její pozůstatek vybaví jako místní komunikace.

K dalšímu odlehčení Pražské a Lázeňské ulice v centru a k lepšímu propojení přilehlých

sídel se navrhuje spojovací silnice v kategorii S7,5/50 mezi silnicemi III/00724 a dnešní I/16.

Původně uvažované zapojení v Blahoticích bylo opuštěno pro geotechnickou

a hydrotechnickou nemožnost využití hráze rybníka – musel by se postavit vysoký most

umožňující překlenutí rybníka a zdolání příkrého svahu. Nová komunikace se napojí na I/16

v Ovčárech, údolí překoná násypem s mostem pro potok a projde údolíčkem do ovocných

sadů ve směru na novou okružní křižovatku se silnicí III/23644. Tato silnice se mezi okružní

křižovatkou a objektem Ekofrukt u tratě zaslepí, úrovňový přejezd se zruší a zbytek silnice

zrekultivuje. Nový úsek silnice III/23644 povede po násypu a novém mostě přes železniční

trať kolmo k silnici III/00724, na niž naváže stykovou křižovatkou s odbočovacími pruhy,

zatímco silnice III/23645 se v celé délce i s nevyhovujícím mostem zruší a zrekultivuje.

Nemotorová doprava

Současný stav

Pohybu chodců slouží chodníky místních komunikací, výjimečně stezky s nimi souběžné

nebo protínající parky. Mají standardní provedení a postupně se upravují pro pohyb osob

se sníženou schopností pohybu a orientace, a to současně s úpravou přechodů a vozovek

pro zpomalení motorové dopravy. V této činnosti je třeba soustavně pokračovat. V nejužším

centru města je pohyb chodců usnadněn omezením motorové dopravy. Turistická stezka

je jen jedna a vede ze Slaného přes Kvíc do Smečna po stávajících komunikacích. Naučná

stezka vede na Slánskou horu.

Cyklistické pruhy ani stezky v prostoru města Slaný a jeho okolí nejsou vybudovány

a nevede tudy zatím ani žádná cyklotrasa. To je nutno z bezpečnostních a kapacitních

důvodů v nejbližší době postupně napravit.

Návrh

V zájmu bezpečného a plynulého pohybu chodců a cyklistů se sledují následující

opatření.

Podle bodu B 1) se zřídí stezka pro chodce a cyklisty od nové zastávky směrem k centru.


Navrhuje se vybudovat cyklotrasu ulicemi Wilsonova, Tyršova a U plovárny po zeleně

značené turistické stezce Kvíčkem, a dále přes Kvíc a Přelíc do Smečna; pokračováním

do Čelechovic by se mohla napojit na trasu č.105+17 Stochov-Kladno- Praha a dále do Lán

na trasu č.201 Rakovník-Praha.

Ulicemi Dr. E. Beneše, Palackého a Lázeňskou je možno vést cyklotrasu přes Blahotice

do Vítova a Žižic na stezku č.26 vedoucí z Peruce a Zlonic přes cyklokřižovatku Zákolany

do Prahy.

Dále se navrhuje trasa Netovickou ulicí do Netovic a po pěkné komunikaci do Těhule

a Kvíce na cyklotrasu do Smečna, Lacinovou ulicí do Studeněvsi a po bývalé „sedmičce“

do Písku. Bezpečné spojení chodců a cyklistů vyžadují též relace Slaný – Otruby a Slaný –

Dolín s propojením Dolína a Otrub přes Želevčice.

Výhodná je též společná trasa Trojanovou ulicí do Podlešína a Drnova a okruh kolem

Slánské hory.

Uvedenými stavbami se město Slaný napojí též na cyklotrasy směr Džbán

a Nelahozeves.

Hřbitov v ulici Na vinici se propojí s kostelem sv. Václava v Ovčárech nemotorovou

komunikací o šířce 3,5 m.

V ulici Politických vězňů a Nosačické se doplní chodníky a cyklopruhy až k nové hranici

zastavěného území.

Vybudují se nové stezky pro chodce a cyklisty o šířce 3,0 m od ulice Lacinovy

po západním okraji železničního pozemku do ulice Vikovy a od Třebízského ulice podél

východního okraje drážního pozemku k výpravní budově železniční stanice.

Cyklistické komunikace v extravilánu se zřídí jednak ve smíšeném provozu bez úpravy

komunikací, jednak vyznačením cyklistických pruhů 1,0 m širokých na vozovce a jednak jako

samostatné stezky v šířce 2,0 m nebo 3,0 m v jejich souběhu. V zastavěném území se podle

šířkových a kapacitních možností zřídí na chodnících s vodorovným značením, na vozovkách

u obrubníků nebo mezi jízdním a parkovacím pruhem; společný provoz na méně zatížených

komunikacích je též možný.

Chodníky se upraví pro bezpečný pohyb osob se sníženou schopností pohybu

a orientace doplněním vodicích linií a úpravami v prostoru přechodů pro chodce.

Předpokladem všech uvedených spojení je zejména úprava místních komunikací. Seznam

úprav komunikací pro chodce a cyklisty v zastavěných územích obsahuje připojený přehled.


Přehled návrhu úprav pozemních komunikací pro cyklist y a chodce.

Význam hesel pro stanovení úprav provozu:

oddělený provoz cyklistů po samostatných pruzích v hlavním dopravním prostoru (HDP)

společný smíšený provoz cyklistů a motorových vozidel v HDP (ve vozovce)

chodník vzájemně oddělený provoz cyklistů a chodců po chodníku nebo po souběžných pruzích

stezka smíšený nebo oddělený provoz cyklistů a chodců po samostatné stezce

Brožovského oddělený Blahotice vše společný Dr. E. Beneše oddělený(zóna) Dukelských hrdinů oddělený Dolín 1 a 2 chodník Fügnerova společný Dolín 3-16 společný Husova společný Chadalíkova společný Lotouš vše společný Jungmannova chodník K.H. Borovského společný Lotouš Písek 1 nově stezka Lacinova oddělený/stezka Lotouš Písek 2-4 společný Lacinova-Vikova stezka Lázeňská společný Netovice vše společný Masarykovo náměstí společný(zóna) Na chmelnici společný/stezka Otruby vše společný Nádražní chodník/stezka Netovická chodník/stezka Těhule 1 nově chodník Nosačická oddělený Těhule 2 – 5 společný Ouvalova společný Ouvalova-nová železniční zastávka společný/stezka Trpoměchy vše společný O.Scheinpflugové společný Palackého oddělený Dolín Želevčice 1 a 2 chodník Politických vězňů chodník/stezka Dolín Želevčice 3 – 7 společný Plynárenská společný Pražská oddělený/chodník Revoluční oddělený/společný Rudé armády společný/chodník Slánská hora – okruh stezka Smečenská společný spojka Fügnerova-Nosačická oddělený Stehlíkova oddělený Šultysova oddělený Trojanova společný Třebízského oddělený Třebízského-budova železniční stanice stezka U brodu oddělený U plovárny společný U plovárny-K.H. Borovského stezka Vinařického oddělený Všehlušická společný + stezka Wilsonova oddělený Záfortenská společný Žižkova oddělený

Územní plán města Slaný navrhuje 2 cykloturistické trasy a 1 dopravně obslužnou

cyklostezku.

Cykloturistická trasa „Slaný – P řírodní park Džbán“ vede ze severozápadního

okraje města Slaný podél silnice III/23916, poté se napojuje na polní cestu, pokračuje podél

silnice I/7, kterou podúrovňově kříží v údolí Byseňského potoka a dále pak prochází po polní


cestě volnou zemědělskou krajinou do obce Byseň. Odtud pokračuje jihozápadním směrem

do Libovic, Jedomělic – místní části Jindřichův důl. Dále je pak vedena Přírodním parkem

Džbán, přes obec Mšec, podél Červeného, Pilského, Mlýnského rybníka, rybníka Punčocha,

kolem Přírodní rezervace „V Bahnách“ k Buckému rybníku, kříží silnici I/6 a pokračuje

do Krušovic, kde navazuje na stávající cyklotrasu č. 0115, která umožní návaznost na páteřní

cyklostezku „Českých králů“.

Cykloturistická trasa „Slaný – Nelahozeves“ vede ze severozápadního okraje města

Slaný severním směrem polní cestou volnou zemědělskou krajinou a zahrádkářskou kolonií,

podchází železniční trať č. 110 (Most-Kralupy nad Vltavou) do Lidic u Otrub. Odtud směřuje

severním směrem do Drchkova, kde se stáčí k východu a pokračuje podél Bakovského

potoka přes obec Bakov, kde kříží silnici II/118. Dále vede přes obce Beřovice, Hobšovice,

Nabdín a pokračuje městem Velvary, kde kříží silnici II/240. Pak trasa stoupá k obci Velká

Bučina a pokračuje dále až do Nelahozevsi, kde se napojí na cyklotrasu č. 2 (Praha-Dolní

Žleb, hraniční přechod).

Výchozím bodem dopravn ě obslužné cyklostezky „Slánsko – sever“ je

severozápadní okraj Slaného. Poté je cyklostezka vedena ulicí O. Scheinpflugové, pak se

stáčí na východ do ulice Smetanova a Dvořákova, přechází ulici Fügnerova a pokračuje

do lesoparku Háje. Prochází lesoparkem, křižuje ulici Politických vězňů a dále pokračuje až

k silnici II/118, kterou přechází. Dále vede podél silnice III/23933, pak odbočuje vpravo

na polní cestu a pokračuje kolem ovocných sadů směrem na Blahotice. Z této cyklostezky

vedou 2 odbočky, jedna do Ovčárů a druhá do Blahotic. Dále trasa pokračuje severním

směrem po polní cestě k Dolínu. Z Dolína vede trasa západním směrem k silnici II/118.

Z tohoto úseku odbočuje stezka do Želevčic. Po překročení silnice II/118 vede trasa

úvozovou cestou k silnici III/23915, kterou křižuje a dále pokračuje polní cestou do Otrub.

Z Otrub vede stezka polní cestou do osady Lidice u Otrub, odkud je dále vedena

jihozápadním směrem k Trpoměchům. Poté se stáčí k jihu k zahrádkářské osadě u Slaného.

Stezka pokračuje podél zahrádkářské osady a silnice III/23916 do výchozího bodu

cyklostezky.

Občanské vybavení

Pro pokrytí potřeb nové bytové výstavby zejména v severozápadním sektoru města

navrhuje územní plán na ploše OK1 rozsáhlou obchodní zónu, další menší zařízení komerční

občanské vybavenosti jsou navržena na plochách OM1 a OM3 v západním sektoru Slaného

a severozápadně od centra města. Další zařízení mohou být budována v rámci ploch

smíšených obytných, navržených v centru, v západním a v severozápadním sektoru

a ve východní části Slaného, dále na východním okraji Trpoměch, v jihozápadním sektoru


Otrub a v sídlech Kvíček a Netovice.. V rámci přestavby stávajících budov v severozápadním

sektoru Slaného jsou vymezeny 2 plochy pro veřejnou občanskou vybavenost (OV1, OV4).

V současné době je úroveň občanské vybavenosti ve Slaném na velmi dobré úrovni

odpovídající regionálnímu centru správního obvodu obce s rozšířenou působností. Sféra

školství je zastoupena mateřskými školkami, základními školami, speciální školou, základní

uměleckou školou, Domem dětí a mládeže, gymnáziem, obchodní akademií a integrovanou

střední školou. Ve městě je zajištěno jak základní lékařské vyšetření, tak vyšší odborné

specializované zdravotnické služby v městské nemocnici. Funkci kulturního centra plní Slaný

především zásluhou městského divadla, přičemž dalšími významnými kulturními zařízeními

ve městě jsou Městské centrum Grand, kino a letní kino. Slaný disponuje rovněž

dostatečnými prodejními, stravovacími a ubytovacími kapacitami.

Technické vybavení

Odtokové pom ěry, vodní toky a nádrže

Celé území patří do povodí Vltavy. Řešené území odvodňují čtyři hlavní vodní toky.

Slaným a Blahoticemi protéká Červený potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-078;

správce - Povodí Vltavy), který pramení na hranicích okresů Kladno a Rakovník (západně

od obce Malíkovice), teče severovýchodním směrem přes Řisuty, Studeněves, Slaný,

Blahotice a dále přes Žižice a Ješín až do Velvar, kde se vlévá do Bakovského potoka.

Na Červeném potoce byl jihozápadně od Slaného vybudován rybník. Na východním okraji

správního území města jsou ještě dva velké rybníky – Blahotický I a Blahotický II. Sídla

Otruby a Želevčice odvodňuje Byseňský potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-054,

správce Povodí Vltavy s.p.), pramenící jihovýchodně od Jedomělic a před Beřovicemi ústící

do Bakovského potoka. Lotoušský potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-053, správce

Povodí Vltavy s.p.) pramení západně od katastru Lotouše, na k.ú. obce Libovice, teče

východním směrem napříč katastrálním územím Lotouše, protéká Trpoměchy a na severním

okraji Otrub se vlévá do Byseňského potoka. Sídla Kvíc a Kvíček odvodňuje Šternberský

potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-077, správce Lesy ČR), který pramení

u Hradečna, teče na severovýchod přes sídla Ledce, Přelíc, Kvíc a Kvíček, aby na jižním

okraji Slaného zaústil do Červeného potoka. Sídly Dolín a Netovice neprotéká žádný vodní

tok, povrchové vody jsou z těchto vesnic odváděny do Byseňského (v případě Dolína), resp.

do Knovízského potoka (v případě Netovic).

Kategorie rybných vod – kaprové vody: Lotoušský potok, Byseňský potok, Červený

potok, Šternberský potok.

Územní plán navrhuje tři nové vodní nádrže – W3 na východním okraji Slaného

(na Červeném potoce), W5 v prostoru mezi sídly Kvíc a Kvíček (na Šternberském potoce)


a W6 na východním okraji Netovic. Zároveň navrhuje ve východním sektoru Slaného

převedení koryta toku Červeného potoka severním směrem.

Podél vodních toků bude zachováno minimálně 6 m široké nezastavitelné území

pro umožnění správy a údržby vodního toku, ve kterém nebudou umísťovány žádné stavby

včetně oplocení (ani živých plotů). Týká se to zejména lokalit: BV16, BV17, BV4, SV2, SM6,

SM8, SM7, SM11, BI22, BI23.

Zásobování vodou

Územní plán navrhuje napojení nových rozvojových ploch ve Slaném, Trpoměchách,

Otrubech, Želevčicích, Dolíně, Kvíci a v Kvíčku na stávající vodovodní síť a vybudování

nových vodovodů v Lotouši a v Netovicích. Tento návrh vychází ze současného stavu.

V současné době je problém zásobování obce pitnou vodou částečně vyřešen

prostřednictvím veřejného vodovodu ve Slaném a dále v sídlech Blahotice, Dolín, Kvíc,

Kvíček, Otruby, Trpoměchy a Želevčice. Zdrojem vody je skupinový vodovod SLAVOS

a místní zdroj Studeněves s úpravnou vody. Systém doplňují zdroje Kvíček a Brandýsek.

Do Slaného je voda přivedena prostřednictvím přívodního řadu PVC DN 400 z vodojemu

Theodor 2x1 250 m3 vybudovaného na k.ú. Pchery jihovýchodně od města. Na jižním okraji

Slaného byly zřízeny další dva vodojemy – 2x2 500 m3 a vodojem Okrouhlík 500 m3. Severní

část města je zásobena pitnou vodou z vodojemů Háje – věž (500 m3), Háje I (2x325 m3)

a Háje III (1 000 m3), u nichž je umístěna i čerpací stanice. K jednotlivým obytným objektům

ve Slaném (včetně sídel Kvíc a Kvíček) je voda dodávána prostřednictvím vodovodních řadů

PVC DN 400, DN 300, DN 250, DN200, DN 150, DN 125, DN 100, DN 80 a DN 70.

Ze Slaného vede přívodní řad do sídel Trpoměchy (DN 150), Otruby (DN 100), Želevčice

(DN 150), Dolín (DN 150) a Blahotice (DN 150), kde je voda dále rozváděna prostřednictvím

řadů DN 100 a DN 80. Kapacita těchto vodovodů je dostatečná i pro navržené rozvojové

plochy. Ve zbývajících sídlech řešeného území (Lotouš a Netovice) odebírají místní občané

pitnou vodu z veřejných nebo ze soukromých studní.

Kapacita vodovodů v jednotlivých sídlech je dostatečná i pro navržené rozvojové plochy,

pouze v Želevčicích bude nutné zrekonstruovat část stávajícího vodovodu na dimenzi DN 80

z důvodu zabezpečení sídla požární vodou a ve Slaném je navržena rekonstrukce zbývající

části přivaděče DN 400 mm z vodojemu Teodor do města, jelikož tento přivaděč

je v současné době ve velmi špatném stavu a vykazuje závažné výpadky dodávky pitné vody

do Slaného.


Výpočet pot řeby vody:

Počet obyvatel v současnosti činí cca 15 100 obyvatel. Pro výpočet současné potřeby

vody se předpokládá:

a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 150 l/os./den

b) Občanská a technická vybavenost u obcí nad 1 000 obyvatel - průměrná potřeba

30 l/os./den.

S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou

vody na 1 obyvatele v bytech s obvyklým technickým standardem 150 l/os/den; v bytech

s nadprůměrným standardem cca 200 l/os/den.

Současný stav

1. Obyvatelstvo - bytový fond

Průměrná denní potřeba vody Qp = 15 091 x 130 = 1 961,83 m3/d = 81,74 m3/h = 22,71 l/s

2. Občanská vybavenost

15 091 obyvatel po 30 l/os 452,73 m3/d Mateřská škola 470 dětí po 60 l 28,20 m3/d Základní školy 2 500 dětí po 25 l 62,50 m3/d Gymnázium 400 studentů po 25 l 10,00 m3/d Obchodní akademie 370 studentů po 25 l 9,25 m3/d Integrovaná střední škola, odborné učiliště a učiliště 420 žáků po 25 l 10,50 m3/d Nemocnice 311 lůžek po 700 l 217,70 m3/d Kulturní zařízení 7,50 m3/d Hotely 165 lůžek po 500 l 82,50 m3/d Další ubytování 215 lůžek po 150 l 32,25 m3/d Občanská vybavenost celkem 913,13 m3/d

3. Zemědělská výroba

250 zaměstnanců po 120 l 30,00 m3/d

4. Průmyslová výroba

2 800 zaměstnanců po 120 l 336,00 m3/d

Průměrná denní pot řeba vody ve Slaném celkem = 3 240,96 m 3/d = 135,04 m 3/d = 37,51 l/s

Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x 3 240,96 = 4 537,34 m3/d = 189,06 m3/d = 52,52 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 206,65 = 340,30 m3/h = 94,53 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 2 722 m3.


Návrh:

1. Obyvatelstvo - bytový fond

11 200 obyvatel po 130 l 1 456,00 m3/d 5 800 obyvatel po 150 l 870,00 m3/d Obyvatelstvo celkem 2 326,00 m3/d

2. Občanská vybavenost

17 000 obyvatel po 30 l/os 510,00 m3/d Mateřská škola 520 dětí po 60 l 31,20 m3/d Základní školy 2 750 dětí po 25 l 68,75 m3/d Gymnázium 440 studentů po 25 l 11,00 m3/d Obchodní akademie 410 studentů po 25 l 10,25 m3/d Integrovaná střední škola, odborné učiliště a učiliště 460 žáků po 25 l 11,50 m3/d Nemocnice 311 lůžek po 700 l 217,70 m3/d Kulturní zařízení 7,50 m3/d Hotely 165 lůžek po 500 l 82,50 m3/d Další ubytování 215 lůžek po 150 l 32,25 m3/d Občanská vybavenost celkem 982,65 m3/d 3. Zemědělská výroba

250 zaměstnanců po 120 l 30,00 m3/d

4. Průmyslová výroba

3 150 zaměstnanců po 120 l 378,00 m3/d

Průměrná denní pot řeba vody pro m ěsto Slaný celkem 3 716,65 m 3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 3 716,65 m3/d = 154,86 m3/h = 43,02 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x Qp = 5 203,31 m3/d = 216,80 m3/h = 60,22 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 390,25 m3/h = 108,40 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený

o požární zásobu, tj. 5 203,31 x 0,60 = 3 122 + 520 = 3 642 m3.

Odkanalizování a čišt ění odpadních vod

Územní plán navrhuje rozšíření (intenzifikaci) stávající čistírny odpadních vod Slaný-

Blahotice. Pro navržené lokality bude budována pouze splašková kanalizace, zatímco

srážkové vody budou likvidovány vsakováním, jímáním a využitím k zálivce. Odkanalizování

jednotlivých rozvojových ploch je řešeno následovně::

Plocha OK1: napojení na stávající kanalizaci v Tomanově ulici (s prověřením

kapacity této kanalizace).

Plochy SM14 a SM15: napojení na stávající síť v Tomanově ulici.

Plocha SM1: napojení na stávající kanalizaci DN 110 mm ve Smetáčkově ulici.

Plocha BI25: napojení na stávající kanalizaci v Lacinově ulici (s prověřením

kapacity stávající kanalizace).


Plocha SM11: napojení na stávající kanalizaci v Lacinově ulici.

Plocha BI24: napojení na nově vybudovanou kanalizaci v lokalitě Kvíček.

Plocha VL1: napojení na stávající kanalizaci v ulici Dukelských hrdinů

(s prověřením kapacity stávající kanalizace).

Plocha SM2: napojení na stávající kanalizaci DN 500 mm procházející podél

ulice K.H. Borovského.

Plochy BI1 a BI2: nové plochy bude možné napojit až po rekonstrukci kanalizace

v ulicích Fügnerově a Třebízského.

Plochy VL9 a VL10: plochu VL9 bude možné podmíněně napojit na stávající

kanalizaci bývalého ČKD Slaný na základě souhlasu jeho

majitele. Plochu VL10 bude možné napojit na nově vybudovanou

kanalizaci „U ploché dráhy“.

Plochy VL2 a VL4: napojení na stávající kanalizaci EPCE a případně na stávající

kanalizaci Grafobalu Slaný.

Plocha VL5: odkanalizování plochy bude nutné řešit individuálním způsobem.

Plochy BI17, BI19,

SM7-SM11: prodloužením kanalizace s napojením do kmenového sběrače

k ČOV.

Tento návrh je odůvodněn současným stavem kanalizační soustavy města, která

je různého stáří a velká část vyžaduje rekonstrukci. Kapacita stávající ČOV je na hranici

a nelze na ni napojit další splaškové odpadní vody. Pro ČOV je zpracována dokumentace pro

územní rozhodnutí a stavební povolení na její rozšíření (intenzifikaci) a probíhá vodoprávní

řízení.

V Lotouši není vybudována žádná kanalizace (kromě nepatrného úseku dešťové

kanalizace u rybníka), a proto navrhuje územní plán vybudování splaškové kanalizace

ukončené novou ČOV, pro niž je vymezena plocha při levém břehu Lotoušského potoka

na jihovýchodním okraji sídla.

V Dolíně a Želevčicích je navržena nová splašková kanalizace s přečerpáváním

odpadních vod do kanalizačního systému města Slaného.

V Želevčicích je také v případě potřeby umožněno svést odpadní vody z nové splaškové

kanalizace do budoucí ČOV navržené u severovýchodního okraje sídla.

V Želevčicích je navíc uvažováno s rekonstrukcí a rozšířením stávající nevyhovující

dešťové kanalizace se zaústěním do Byseňského potoka.

V Kvíci je vybudována splašková a dešťová kanalizace. Odpadní vody v Kvíci jsou

přečerpávány do kanalizačního systému v Kvíčku a odváděny do ČOV města. Dešťová

kanalizace v Kvíci je svedena do Šternberského potoka. Nové rozvojové plochy v Kvíci i

v Kvíčku budou napojeny do tohoto kanalizačního systému.


V Netovicích je dnes jen zčásti vybudována nevyhovující dešťová kanalizace. S novou

oddílnou kanalizací se nepočítá, pouze rozvojová lokalita ,,Na Výsluní“ je svedena do ČOV

navržené u jihoovýchodního okraje lokality a po přečištění přečerpávána do Smečenského

potoka.

V návrhových plochách budou vymezené prostory pro potřebná technická opatření

k zachycení navýšeného povrchového odtoku vod.

V Otrubech je navržena splašková kanalizace v celkové délce cca 1km v profilech

DN250, DN300. Čistírna odpadních vod může být řešena jako samostatná. Pro čistírnu

odpadních vod bude využita nabídka některého z výrobců kompletních malých čistíren

o kapacitě cca 100 EO. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Byseňského potoka.

V Trpom ěchách je navržena splaškovou kanalizaci v celkové délce cca 1 km v profilech

DN 250, DN 300. Čistírna odpadních vod může být řešena jako samostatná. Pro čistírnu

odpadních vod bude využita nabídka některého z výrobců kompletních malých čistíren

o kapacitě cca 150 EO. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Lotoušského potoka.

Výpočet množství odpadních vod

Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet

je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky.

Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Q

p x 0,9:

NÁVRH: 43,02 x 0,9 = 38,72 l/s

Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný

v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli

hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou

kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek

průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu k

h :

Qsmax.= Qs x k

h

Výhledovému počtu obyvatel Slaného (17 000 obyvatel) odpovídá hodnota

kh 3,8. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází

maximální odtok splaškových odpadních vod ze Slaného takto:

NÁVRH : 1,9 x QS = 1,9 x 38,72 = 73,53 l/s

Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové

charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí)

jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Q

s x 0,67:

NÁVRH = 0,67 x 38,72 = 25,94 l/s

Elektrická energie


Nová výstavba bude respektovat stávající a výhledová zařízení pro rozvod elektrické

energie včetně jejich ochranného pásma.

Územní plán přebírá dle Zásad územního rozvoje vedení elektrické energie VVN 400 kV

(TR Vyškov- TR Řeporyje – dle ZUR VPS E01), které je na řešeném území vedeno ve směru

severozápad – jih.

Rozvoj města si vyžádá vybudování 27 nových transformačních stanic – 18 ve Slaném,

po třech v Lotouši a v k.ú. Kvíc, dvou v Dolíně a po jedné v Želevčicích a v Netovicích.

Zároveň navrhuje územní plán posílení výkonu čtyř stávajících trafostanic ve Slaném

a po jedné transformační stanici v Trpoměchách, Želevčicích, Netovicích a v Kvíci

a také nahrazení tří stávajících trafostanic (po jedné ve Slaném, Dolíně a v Kvíčku). V Dolíně

bude ukončeno elektrické vedení před plochou BV13 a bude zřízeno nové kabelové vedení

do zrekonstruované trafostanice. Stávající vedení NN v části sídla bude zrekonstruováno

(bude kabelizováno), čímž budou napojeny plochy BV14 a BV15. S budoucími nutnými

úpravami (přeložkami, posílením, kabelizací) a s dalším potřebným rozšířením stávající sítě

VN 22 kV bude třeba počítat i v dalších sídlech.

Tento návrh je odůvodněn současným stavem na úseku zásobení elektrickou energií.

Elektrická energie je do obce dopravována jednak z rozvodny Tuchlovice a jednak

z rozvodny Dolu Slaný 110/22 kV o kapacitě 2x25 MVA umístěné na severním okraji

zastavěného území Slaného prostřednictvím venkovního vedení 22 kV, které rozvádí

elektrickou energii do 59 trafostanic ve Slaném, čtyř transformačních stanic v Kvíčku,

tří trafostanic v Netovicích, dvou transformačních stanic v Blahoticích, Dolíně, Želevčicích,

Kvíci a v Lotouši a do jedné trafostanice v Otrubech a v Trpoměchách.

Přehled jednotlivých trafostanic uvádí následující tabulka:

Číslo Název Výkon v kVA Typ

320500 RS1 Dolíky 1 000 kabelová 235054 Dražkovická 630 kabelová 234738 Kasárna 800 kabelová 235204 TS 4 630 kabelová 235191 TS 3 630 kabelová 235124 Škola 1 000 kabelová 234905 Zimní stadion 400 kabelová 234575 Brigádnická 500 kabelová 234695 Věžáky 800 kabelová 234851 Kotelna 800 kabelová 234696 Divadlo 800 kabelová 234594 Mlékárna 800 kabelová 235086 Hotel 400 kabelová 234612 ČSAD 1 000 kabelová 235072 TS 2 630 kabelová 234673 Ráj 1 000 kabelová 235136 SEŠ 630 kabelová 234848 Nemocnice 1 200 kabelová 234609 Nad hvězdárnou 600 kabelová 235316 Grand 800 kabelová 235088 Klášter 630 kabelová


Číslo Název Výkon v kVA Typ

234640 TKB 400 kabelová 235244 Náměstí 800 kabelová 235172 Brožovského 1 000 kabelová 234608 Kostel 800 kabelová 235280 Hemerkův statek 400 kabelová 234782 Drnovský Dvůr 800 kabelová 234472 Tetra 400 kabelová 235121 OPP 400 kabelová 234606 Bateria 1 200 kabelová 234975 Pod horou 400 kabelová 234919 Hora 400 kabelová 234778 ZSSD 800 kabelová 235006 Trojanova 800 kabelová 235319 Demag 800 kabelová 235057 Ekofrukt 800 kabelová 234631 ZZN 1 200 kabelová 234238 Chemička 400 kabelová 234699 F.X. Meiller 1 200 kabelová 234245 ČKD 1 500 kabelová 235287 Okrouhlík 250 kabelová 234312 Důl 400 kabelová 235271 EPCE 1 000 kabelová 235248 Mitsubishi 1 000 kabelová 235034 Slovair 160 příhradová 234492 Metalservis 160 příhradová 234841 Kovodružstvo 160 příhradová 234337 Betonárka 160 příhradová 234588 ČOV 250 příhradová 235058 Blahotice Zámek 160 příhradová 234879 Blahotice Závlahy 630 zděná věžová 234799 Drůbežárna 400 zděná věžová 235097 Formánek 400 příhradová 235169 PSVS 250 příhradová 234479 Háje 250 sloupová 234413 Vodárna Háje 250 sloupová 234986 Nádrže 400 kabelová 234927 Grafobal 1 200 kabelová 235330 Dolín Eurotel 100 sloupová 234595 Dolín Obec 250 sloupová 234599 Želevčice Obec 250 sloupová 235179 Želevčice Linet 800 zděná věžová 234235 Otruby 250 zděná věžová 234735 Trpoměchy 400 zděná věžová 234626 Netovice Statek 100 sloupová 234213 Netovice Obec 250 zděná věžová 235178 Netovice Motorest 160 sloupová 234405 Kvíc Kravín 160 sloupová 234206 Kvíček Vodárna 250 zděná věžová 234847 Letiště 160 příhradová 235272 Alpine 400 kabelová 235013 Kvíček Chmelnice 250 příhradová 234590 Kvíček Technosport 250 sloupová 235257 Kvíček Na vyhlídce 250 sloupová 234251 Benar 1 000 zděná věžová 234236 Kvíc Obec 250 zděná věžová 234798 Lotouš Drobné zboží 250 příhradová 234234 Lotouš Obec 160 zděná věžová


Dále procházejí západní, severní a severozápadní částí řešeného území trasy vrchního

vedení VVN 110 kV, které vedou do rozvodny v severní části Slaného. Vzhledem

k předpokládanému nárůstu spotřeby je uvažován i rozvoj rozvodné sítě velmi vysokého

napětí výstavbou rozvodny Kladno-Družec. V zájmovém území je navrhována přestavba

nebo rekonstrukce vedení Byseň/Slaný-Libušín. Další rozvodna je navržena v Kladně

jako rozšíření stávající rozvodny 400/110 kV. Město má zájem na přeložení trasy 110 kV

v jihozápadní části, kde brání využití Studeněveského rybníka pro rekreaci a rozvoji letiště.

Výpočet nárůstu spot řeby elektrické energie

V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie:

Návrh celkem ...........6 177 kW

Výpočet vychází z následujících předpokladů:

a) stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového

počtu nových rodinných domů, event. bytů v bytových domech, tj. v případě Slaného

pro celkový počet 364 rodinných domů a 280 bytů v bytových domech

a1) stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody

+ elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů,

event. bytů v bytových domech, tj. v případě Slaného pro 91 rodinných domů a 70 bytů

v bytových domech

a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 644 x 0,3 = 1 063 kW

a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 161 x 0,3 = 869 kW

Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto

zařízení:

výroba a sklady – 2 800 kW

zařízení občanské vybavenosti – 1 300 kW

sportovní plochy - 70 kW

čistírny odpadních vod - 75 kW


Plyn

Z důvodu zajištění zásobování plynem i pro nově vymezené plochy ve Slaném,

Želevčicích, Kvíci a Kvíčku navrhuje územní plán napojení nových ploch bydlení, výroby

a občanského vybavení na stávající plynovodní síť těchto sídel. Ostatní plochy budou

zásobeny ze stávajících řadů. Stávající i nové plochy bydlení v Lotouši budou napojeny

na plyn prostřednictvím STL plynovodního přivaděče, který povede do sídla

ze stávající regulační stanice nacházející se v trase VTL plynovodu DN 300

na severovýchodním okraji Písku. Plynofikaci sídel Trpoměchy, Otruby, Dolín a Netovice

územní plán nenavrhuje.

Toto řešení vychází ze současného stavu, kdy ze směru od Klobuk přichází do řešeného

území VTL plynovod DN 300, 2,5 Mpa Most-Praha, který prochází kolem severního

a východního okraje Slaného a dále pokračuje jihovýchodním směrem na Pchery.

Na severním (RS 5 000 „V Ráji“) i východním okraji Slaného (RS 3 000 „Trojanova“) byly

zřízeny dvě regulační stanice, na něž je napojeno celé město. Obě VTL regulační stanice

jsou propojeny páteřním STL plynovodem DN 300, resp. DN 200 (propojeny u STL regulační

stanice „Plynárenská“). Tento páteřní řad prochází městem a zásobuje tři městské regulační

stanice – „Pokorného“, „Plynárenská“ a „Ouvalova“ a dalších cca 34 regulačních stanic

s průmyslovým odběrem. Středotlaká plynovodní síť není příliš rozsáhlá. Většina odběratelů

je napojena na rozvinutý nízkotlaký distribuční rozvod plynu.

Z VTL plynovodu DN 300 je vyvedena VTL plynovodní přípojka DN 80 m do Želevčic,

na jejichž jižním okraji se nachází další regulační stanice umožňující napojení místních

objektů na STL plynovodní rozvody.

Výpočet spot řeby zemního plynu

Kategorie obyvatelstvo

Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů:

− rodinné domy stávající: 1 713 b.j. − rodinné domy navrhované: 500 b.j. − bytové jednotky v bytových domech stávající 4 289 b.j. − bytové jednotky v bytových domech navrhované 350 b.j.

Za předpokladu plynofikace 90 % stávajících (v případě Slaného 1 542 bytů v rodinných

domech a 3 860 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (v případě

Slaného 450 bytů v rodinných domech a 315 bytů v bytových domech), lze předpokládat

následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstvo:


Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstvo – návrh:

− vaření jídel 6 167 b.j x 120 m3

= 740 040 m3/rok

− příprava teplé užitkové vody 6 167 b.j x 600 m3

= 3 700 200 m3/rok

− vytápění bytů - etážové 4 175 b.j x 1 800 m3

= 7 515 000 m3/rok

− vytápění bytů v rodinných domech 1 992 b.j x 3 000 m3

= 5 976 000 m3/rok

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ − součet = 17 931 240 m

3/rok

Spoje

Telefonizace obce je na uspokojivé úrovni, a proto územní plán rozšíření MTS

nenavrhuje.

Řešené území spadá pod telefonní obvod Kladno s uzlovým telefonním obvodem Slaný

s vlastní digitální ústřednou. Ta je umístěna v novém objektu vedle stávající budovy pošty.

Pro 90 % sídel v území byla realizována kabelizace s cílem podstatného rozšíření kapacity

telefonní sítě, která je již v současné době uspokojující. V rámci atrakčního obvodu ÚTO jsou

na ústřednu Slaný napojeny vedlejší ústředny Pchery, Třebíz, Řisuty a Zlonice. Místní

telekomunikační rozvody jsou provedeny systémem hvězdicového propojení – třístupňově

kabelizací, která bude postupně doplňována.

Územím města prochází metalický dálkový kabel Kladno-Slaný-Zlonice a také

radioreléová trasa, která vede jihozápadní a jihovýchodní částí správního území města.

Odpadové hospodá řství

Územní plán nenavrhuje žádné změny ve stávajícím způsobu likvidace odpadů, jelikož

současný systém je vyhovující a vychází ze schváleného Plánu odpadového hospodářství

města Slaného.

Domovní odpad je po vytřídění složek k recyklaci v řešeném území shromažďován

v běžných sběrových nádobách a je vyvážen na skládku mimo území města Technickými

službami Slaný s.r.o., které také zajišťují sběr nebezpečného odpadu a jsou provozovateli

sběrného dvora. Zde mohou obyvatelé města odevzdat kromě nebezpečných odpadů také

objemný odpad a stavební odpad v množství do 1 m3 měsíčně. Tato možnost se nevztahuje

na odpad vznikající při podnikatelské činnosti. Sběrný dvůr také slouží jako místo zpětného

odběru elektrozařízení.

Co se týče separovaného odpadu, jsou na území města a jeho městských částí umístěny

kontejnery na tři druhy separovaného odpadu, a to na papír, kartony, dále na plasty

a nápojové kartony, tzv. tetrapacky a kontejnery na sklo, které jsou ve většině případů

dvoukomorové pro separaci bílého a barevného skla. S přibývající bytovou výstavbou počet

těchto kontejnerů na separovaný odpad stále narůstá.


Svoz bioodpadu je ve Slaném zajišťován Technickými službami Slaný s.r.o., které

na vybrané místo zapůjčí kontejnery a zajistí odvoz 1x za 14 dní.

Městská skládka ve Slaném byla provozována od roku 1962 do roku 1995. Poté byla

uzavřena a v roce 2002 zrekultivována. S výstavbou nové vlastní skládky město nepočítá.

Na území se nacházejí tyto staré ekologické zátěže, které jsou navrženy k likvidaci.

- Areál Palaba Slaný, a.s. – probíhající sanace po havárii bývalé čerpací stanice.

- Skládka „U Hrdlíva“, k.ú. Kvíc – zavezena rokle.

- Skládka Dolín – „Beřovický lesík“ – zavezeno před lety zeminou.

- Benzina s.r.o. – bývalá ČS PHM Slaný,

- ČEZ Distribuce a.s. Slaný

- Skládka TKO Slaný – u Letiště – již zrekultivována

Územní systém ekologické stability a ochrana p řírody

Severně od Slaného byla vymezena evropsky významná lokalita „Byseňský potok“,

zařazená do systému Natura 2000.

Výraznou přírodní dominantu Slaného tvoří přírodní památka Slánská hora, která

se nachází v geomorfologickém celku Pražská plošina a je spolu s Vinařickou horou

nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří. Slánská hora se tyčí zhruba

70 metrů nad údolí Červeného potoka, které ji odděluje od západněji položeného centra

města. Území přírodní památky zaujímá vrcholovou část plus severní a západní svahy hory;

jeho rozloha činí 2,23 ha. Zbytek hory představuje ochranné pásmo přírodní památky

o rozloze 8,19 ha. Většinu svahů Slánské hory pokrývá smíšený les, na severním

a západním úbočí se nacházejí bizarní čedičová skaliska s několika puklinovými jeskyňkami.

V minulosti zde vyvěraly dva slané prameny, které daly městu jméno; do dnešní doby se však

bohužel nezachovaly (voda tzv. Slaného pramene na severozápadním úpatí hory již sůl

neobsahuje). Více než polovina hory na východní straně padla za oběť dvěma mohutným

lomům na těžbu čediče; přičemž bylo značně poškozeno místní významné archeologické

naleziště. Lom byl po ukončení těžby částečně zavezen a osázen stromy a keři.

Na správním území města Slaného je evidováno 9 památných stromů: dub na Zadních

Lužích na východním okraji Slaného, skupina čtyř dubů letních jihozápadně od Otrub, lípa

malolistá u silnice 118 jihovýchodně od Želevčic, lípa na návsi v Lotouši, topol černý

ve východní části sídla Trpoměchy a hrušeň v lokalitě Zelenka u silnice III/23639 na západě

Kvíce.

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění

biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících


organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy

a rozmanitost ekosystémů.

Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území města Slaný poskytuje

koeficient ekologické stability Kes (tj. podíl výměry ploch relativně stabilních k výměře ploch

relativně nestabilních), který činí pouze 0,24 – jedná se tedy o území nadprůměrně

využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musejí

být soustavně nahrazovány technickými zásahy.

Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch

v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické

stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné

doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání

krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou

stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její

zajištění.

Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických

podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním

plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje

územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně

omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou

optimalizaci funkčního využití krajiny.

Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou

vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich

prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských

limitů a záměrů.

Na správním území města Slaného byla v rámci lokálního Územního systému ekologické

stability vymezena soustava 28 lokálních biocenter (funkční LBC 6, 7, 10, 14, 17, 22, 23, 24,

25 a 26 a navržená LBC 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 11, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 27 a 28), 36

lokálních biokoridorů (funkční LBK 1-2,-2-3,-3-4, 4-5, 5-6,-6-7, 4-10, 13-14, 14-17, 17-0,

21-22, 22-23, 24-0, 24-25 a 10-27 a navržené LBK 0-1, 2-0,1-0, 1-1, 6-0, 6-8, 7-0, 8-11, 9-8,

9-10,

11-12, 12-0, 14-0, 12-15, 15-13, 13-16, 18-0,-18-19, 20-21, 21-0, 23-24, 25-0, 26-0 a 27-8),

dva interakční prvky (IP na jižní hranici k.ú. Netovice a mezi silnicí I/7 a LBC 24)

a čtyři registrované významné krajinné prvky (VKP na severním okraji k.ú. Želevčice,

Lesopark Háje, VKP v jižní části města Slaný a VKP na západním okraji k.ú. Netovice).

Charakteristika a cílový stav těchto prvků ÚSES jsou podány v následujících tabulkách, jejich

rozmístění je zřejmé z grafické části dokumentace, zejména z výkresu „Koncepce uspořádání

krajiny“.


LOKÁLNÍ BIOCENTRA

Pořadové číslo

(číslo dle Generelu

ÚSES)

Biogeogr. význam

Katastrální území Rozloha Charakteristika ekotopu a bioty Cílový stav

1 (903) Lokální biocentrum navržené

Lotouš 3,7 ha Lesní pozemky. Vymezení hranic biocentra, porostní obnovou směřovat k cílovému stavu 80 % borovice, 10 % dub, 10 % bříza, příměs javoru a jasanu.


Trpoměchy 3,5 ha Koryto Lotoušského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny, ruderální vegetace. Navržené lokální biocentrum vytvořeno zalučením části břehového porostu a remízku.

Břehový porost, remízek, louka.


Otruby 3,0 ha Koryto Lotoušského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny.


4 (nové) Lokální biocentrum navržené

Dolín 6,1 ha Koryto Byseňského potoka, břehový porost různého věku, hustoty a složení, křoviny.



Dolín 3,0 ha Koryto Byseňského potoka mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny.


6 (214) Lokální biocentrum

funkční

Dolín, Beřovice

3,8 ha Koryto Byseňského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny, vegetace skal, sutí, písčin a primitivních půd; remízek, sad se starými ovocnými stromy přechází v lesík.

Lada, les.


funkční

Dolín 3,3 ha Bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic, křoviny, dubohabřiny; louka s lesíkem a remízem, rybníček.

Louka, les, lada.


Dolín 3,3 ha Lesík a zarůstající horka, pole, keře, stromy a nekosená louka.

Les, lada, louka.


Otruby, Slaný

3,0 ha Nekosená stráň s keři a lesíky na důlním odvalu, zarostlý úvoz a nekosená mez.

Les, lada.


funkční

Otruby 3,2 ha Koryto Byseňského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny, dubohabřiny; nekosená stráň (násep), rybník s kusem podmáčené nekosené louky - část břehů zpevněná.

Břehový porost, lada, vodní plocha.

11 (-9) Lokální biocentrum navržené

Slaný 3,3 ha Ovocný sad. Ovocný sad.


Slaný 3,2 ha Ovocný sad. Ovocný sad.


Slaný 5,9 ha Koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny, remízky, louka, sad se starými ovocnými stromy.

Břehový porost, lada, louka, remízek.


funkční

Blahotice 18,5 ha Rybník s trvale narušenými břehovými společenstvy, chov ryb. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic, dubohabřiny, křoviny.

Vodní plocha, možné útočiště vodního ptactva


Slaný 6,4 ha Koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny, remízy, křoviny, louky.

Břehový porost, lada, louka, remízek.

16 (-34) Lokální biocentrumnavržené

Slaný 8,1 ha Lesy, remízy na dobývacím prostoru, rekultivovaná skládka.

Řízená lesnická rekultivace - les s vysokým podílem melioračních dřevin.


funkční

Blahotice 3,5 ha Křoviny, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, acidofilní březové, borové a jedlové doubravy, les, uvnitř nekosená louka.

Les, louka.


LOKÁLNÍ BIOCENTRA

Pořadové číslo


ÚSES)

Biogeogr. význam

Katastrální území Rozloha Charakteristika ekotopu a bioty Cílový stav


Slaný 34,0 ha Křoviny, remízy, louky, ruderální vegetace, část využívána jako sportoviště.

Lada, louka, remízek.


Slaný 5,7 ha Lesní pozemky, remízy, keře. Les, remízy.


Slaný 4,5 ha Křoviny, remízy, starý ovocný sad. Lada, les, remízy, ovocný sad.

21 (207, -34)

Lokální biocentrumnavržené

Slaný, Kvíc

25,6 ha Křoviny, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, acidofilní březové, borové a jedlové doubravy; les na prudkém svahu se starými lomy a skalkami do svahu přechází do nepravidelně kosené louky a remízku.

Les, louka, remízek.


funkční

Kvíc 3,1 ha Křoviny, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, acidofilní travinná a keříčkovitá vegetace, nekosená horka s částí úvozu.

Louka, remízek.


funkční

Kvíc 3,3 ha Křoviny, acidofilní travinná a keříčkovitá vegetace, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, zpustlý sad se starými ovocnými stromy.

Lada, louka.


funkční

Netovice, Hrdlív

3,3 ha Lesní kulticenosy, akátiny, paseková vegetace, dubohabřiny, křoviny, acidofilní doubravy, hydro/mezofilní trávníky; zpustlý sad a nekosená louka.

Les s vhodnou druhovou skladbou, louka, remízek.


funkční

Netovice 4,6 ha Lesní kulticenosy, akátiny, paseková vegetace, dubohabřiny, křoviny, acidofilní doubravy, hydro/mezofilní trávníky; úvoz zarostlý keři s náletem a starými ovocnými stromy; zpustlý sad zarůstající keři a nekosená louka.

Les s vhodnou skladbou, remíz, popř. louka.


funkční

Slaný, Kvíc

16,7 ha Rybník, koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace; lesopark.

Vodní plocha, lesopark.

27 (nové) Lokální biocentrumnavržené

Slaný 4,2 ha Zamokřená plocha, koryto Byseňského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny, orná půda.

Vodní plocha, břehový porost, les.

28 (912) Lokální biocentrumnavržené

Byseň 3,0 ha Koryto Byseňského potoka, rákosiště, orná půda.

Vymezení hranic biocentra v rámci pozemkových úprav; zalesnění s cílovým stavem 50% dub, 10% buk, 20% lípa, 10% javor, 10% habr, příměs vrba, jasan a olše.


LOKÁLNÍ BIOKORIDORY

Pořadové číslo


ÚSES)

Biogeogr. význam

Katastrální území

Délka/ min.ší řka Charakteristika ekotopu a bioty Cílový stav

0-1 (943) Lokální biokoridor navržený

Lotouš, Libovice, Kutrovice

1,2km/20m Lesní pozemky – borovice, modřín, akát, smrk, bříza; bývalá cesta a mez – černý bez, šípková růže, hloh, švestka, akát, jabloň, hrušeň; orná půda

Vymezení trasy a hranic v rámci pozemkových úprav; zalesnění orné půdy a postupná obnova s cílovým stavem 70 % dub, 30 % buk, příměs borovice a bříza.

0-2 (nový) Lokální biokoridor navržený

Trpoměchy 1,3km/20m

Orná půda Zalesnění orné půdy, remízek


Lotouš 1,2km/20m Lesní pozemky – smrk, borovice, bříza, jasan, akát.

Porostní obnovou dosáhnout cílové skladby: 3A1 – 80 % borovice, 10 % dub, 10 % bříza; 2BC3 – 50 % dub, 10 % buk, 20 % lípa, 10 % javor, 10 % habr; 2A2 – 70 % dub, 20 % buk, 10 % bříza.

1-1 (-43) Lokální biokoridor navržený

Lotouš, Libovice

1,5km/20m Lesní pozemky – borovice, modřín, akát, smrk, bříza; orná půda, remíz, doprovodná zeleň (křoviny) podél polní cesty.

Zalesnění orné půdy, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty.

1-2 (603) Lokální biokoridor

funkční

Lotouš, Trpoměchy

1,6km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Lotoušského potoka.

Břehový a doprovodný porost s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá.


funkční

Trpoměchy,Otruby

1,9km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Lotoušského potoka.



funkční

Otruby 0,4km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Lotoušského potoka.



funkční

Dolín 0,3km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Byseňského potoka.



funkční

Dolín 0,6km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Byseňského potoka.


6-0 (nový) Lokální biokoridor navržený

Želevčice 3,2km/20m Nekosený lem polních cest s porostem keřů.

Výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty

6-7 (607) Lokální biokoridor částečně funkční

Dolín 1,4km/20m Les, remíz, nekosený lem polních cest s porostem keřů.

Výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty.


Dolín 1,1km/20m Lesík, orná půda, pás podél polní cesty zarostlý keři, stromy a nekosenou loukou.

Les, louka, lada, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty.


Dolín 1,0km/20m Doprovodná zeleň (stromy, křoviny) podél polní cesty, lada.


8-11 (612,216,

-26)

Lokální biokoridor navržený

Dolín, Slaný

3,0km/20m Doprovodná zeleň (stromy, křoviny) podél polních cest, silnice II/118 a III/23933, lada, orná půda, remízy – křoviny, dubohabřiny, rozptýlená zeleň.

Les, lada, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polních cest a silnic II/118, III/23933.


Slaný, Otruby

0,4km/20m Orná půda, nekosená stráň s keři. Lada, remízy.


Pořadové číslo


ÚSES)

Biogeogr. význam




Otruby 0,3km/20m Zarostlý úvoz, nekosená stráň s keři, nekosená mez.

Lada, remízy.

4-10 (614)

Lokální biokoridor

funkční

Otruby 0,9km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Byseňského potoka.


11-12 (-26)


Slaný 0,4km/20m Stromový a keřový doprovodný porost podél polní cesty mezi poli a ovocnými sady.

Místní pěstební zásahy – probírka, prořezávka.

12-0 (nový)


Slaný, Blahotice

0,8km/20m Stromový a keřový doprovodný porost podél polní cesty mezi poli a ovocnými sady.

Místní pěstební zásahy – probírka, prořezávka.

14-0 Lokální biokoridor funkční

Blahotice 0,5km/ 40m Mokřady v blízkosti Blahotického rybníka

Místní pěstební zásahy – probírka, prořezávka


Slaný 0,7km/20m Stromový a keřový doprovodný porost podél pěšiny mezi ovocnými sady. Pod silnicí I/16 - koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny, remízy, křoviny, louky.

Místní pěstební zásahy – probírka, prořezávka doprovodné zeleně podél pěšiny; břehový porost, vodní plocha.


Slaný 0,3km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Červeného potoka.

Břehový a doprovodný porost s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá; vodní plocha.


funkční

Blahotice 0,7km/20m Listnatý les. Les.

13-16 (nový)


Slaný 1,1km/20m Stromový a keřový doprovodný porost podél cesty mezi ovocnými sady, nekosený lem polní cesty s porostem keřů.



funkční

Blahotice 0,6km/20m Nekosené stráně porostlé keři, přecházející do zarostlého úvozu.

Lada.


funkční

Blahotice 1,0km/20m Remíz se stromy a keři. Remíz.


Slaný, Jemníky

0,4km/20m Remíz se stromy a keři, orná půda. Remíz, lada.


Slaný 0,6km/20m Keřový doprovodný porost podél cesty.

Výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél cesty.

20-21 (nový)


Slaný 0,06km/ 20m

Keřový doprovodný porost podél polní cesty.



Kvíc 1,8km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Šternberského potoka; vodní plocha, zvlhčená louka okolo potoka.

Břehový a doprovodný porost s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá; vodní plocha; louka.

21-22 (nový)


funkční

Kvíc 0,06km/ 20m

Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Šternberského potoka.



funkční

Kvíc 0,7km/20m Lesní porost; keřový a stromový doprovodný porost podél polní cesty.

Les; výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty.

23-24 (nový)


Kvíc, Hrdlív

1,3km/20m Remíz, zarostlý úvoz, mez, keřový a doprovodný porost podél polní

Remízy, les, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní


Pořadové číslo


ÚSES)

Biogeogr. význam



navržený cesty, les. cesty. 24-0 (618) Lokální

biokoridor funkční

Kvíc, Netovice

0,6km/20m Remízy, meze s keři a stromy, ovocný sad. Biokoridor končí silnicí I/7.

Remízy, ovocný sad.


funkční

Netovice 1,7km/20m Nekosená mez zarůstající keři a borovicovým lesíkem.

Lada.


Netovice 0,4km/20m Orná půda, akátový les. Výsadba větrolamu na orné půdě; les.


Studeněves ?/20m Doprovodný porost Červeného potoka a polní cesty.


10-27 (613, -25)


funkční

Otruby, Trpoměchy,

Slaný

1,3km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Byseňského potoka.



Slaný 0,7km/20m Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Byseňského potoka.


INTERAKČNÍ PRVKY

Pořadov é číslo


ÚSES)

Biogeogr. význam

Katas trální území

Rozloha Charakteristika ekotopu a bioty Cílový stav

IP na jižní hranici

k.ú.Netovice

Interakční prvek

Netovice 0,3 ha Louka a část akátového lesa. Návrh zalesnění s vhodnou druhovou skladbou

IP mezi silnicí I/7 a

LBC 24

Interakční prvek

Netovice 1,3 ha Orná půda. Návrh zalesnění s vhodnou druhovou skladbou

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

Název Biogeogr. význam

Katas trální území Rozloha Charakteristika ekotopu a bioty

VKP na severním okraji k.ú.Želevčice

VKP registrovaný

Želevčice, Bakov

14,1 ha Hájek, remíz, křovité terasy, travnatá stráň.

Lesopark Háje VKP registrovaný

Slaný 11,7 ha Městská sídelní zeleň na severním okraji města Slaný- růže šípková (Rosa canina), hloh obecný (Crataegus laevigata), bez černý (Sambucus nigra), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), topol (Populu sp.).

VKP v jižní části města Slaný

VKP registrovaný

Slaný 0,24 ha Skupina vzrostlých stromů okolo bývalého zahradnictví.

VKP na západním okraji k.ú.Netovice

VKP registrovaný

Netovice 1,7 ha Teplomilná travnatá společenstva na opuce.

Specifikace oblastí krajinných typ ů a jejich cílové charakteristiky

Řešené území náleží do oblasti krajinného typu S08 = krajina sídelní.

Základní charakteristika: Charakteristický fenomén krajiny sídelní představuje značný

(převažující) podíl zastavěného území, vysoká hustota obyvatel a soustředění

ekonomických aktivit. Jedná se o urbanistickými aktivitami nejvíce pozměněný typ


krajiny. Umístění jednotlivých oblastí krajiny sídelní ovlivňuje rozsah a intenzitu

změn využití území. Dle umístění lze rozlišit následující podtypy krajiny sídelní:

• v zázemí hl. m. Prahy

• v centrech a osách osídlení

• ostatní

Požadavky na využití – cílová charakteristika krajiny: Dlouhodobá cílová charakteristika

spočívá ve vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny.

Podmínky pro následné rozhodování:

a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny,

b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či

znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty.

Řešené území náleží do oblasti krajinného typu U05 = Krajina příměstská

Základní charakteristika

Charakteristický fenomén krajiny příměstské představuje její výrazně polyfunkční využití,

které se promítá do uspořádání území. Její podstatné části jsou dotčeny

civilizačními jevy. Umístění jednotlivých oblastí krajiny příměstské ovlivňuje rozsah

a intenzitu změn využití území. Dle umístění lze rozlišit následující podtypy krajiny

příměstské:

• v zázemí hl. m. Prahy

• v centrech a osách osídlení

• ostatní

Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny

Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního prostředí pro krátkodobou

rekreaci obyvatel vlastního území i centra /center osídlení.

Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území v krajině příměstské nesmí

snižovat její potenciál pro krátkodobou rekreaci

v přírodním prostředí zázemí sídel a prostupnost pro nemotorovou přepravu (zejména pro

pěší a cyklisty).

Řešené území náleží do oblasti krajinného typu N04, N05 - Krajina relativně vyvážená

Základní charakteristika

Oblasti krajin relativně vyvážených, na rozdíl od ostatních sledovaných oblastí shodného

krajinného typu, nemají společný specifický fenomén. Obvykle jsou

charakteristické relativně pestrou skladbou

zastoupených druhů pozemků. Přitom výrazněji nepřevažují ani ekologicky labilní ani

ekologicky stabilní plochy. Dále jsou do této oblasti zahrnuty ty části území, které


se sice svým charakterem blíží krajině polní, ale půdní poměry v nich, v regionálně

významném rozsahu, nedosahují nadprůměrné kvality. Požadavky na využití –

cílové charakteristiky krajiny

Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v dosažení relativně vyváženého poměru

ekologicky

labilních a stabilních ploch a stabilizaci jejího polyfunkčního charakteru kulturní krajiny.

Podmínky pro následné rozhodování

Změny využití území musí podporovat tvorbu relativně vyváženého charakteru kulturní

krajiny,

respektive tento charakter nesmí změny narušit nebo zabránit dosažení vyváženého stavu.

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udrž itelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektován o stanovisko k vyhodnocení vliv ů na životní prost ředí, pop ř. zdůvodn ění, pro č toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je zpracováno v souladu se zákonem

č.183/2006Sb., a vyhlášky č.500/2006Sb., a je samostatnou přílohou odůvodnění územního

plánu. Část A) „Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí“ je zpracována

v souladu s přílohou k zákonu č.183/2006Sb. a je samostatnou přílohou územního plánu.

Dokumentaci zpracoval Ing. Jan Dřevíkovský (autorizace ke zpracování dokumentace

a posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j.2556/381/OPV/93).

Vyhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního

prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni je uvedeno v kapitole 1. V ní byly identifikovány

potenciální střety navrhovaného územního plánu s cíli přijatými na vnitrostátní úrovni. Jedná

se zejména o následující střety:

- Ochrana půdy vs. vymezení zastavitelných ploch

- Obnova vodního režimu krajiny vs. vymezení zastavitelných ploch

- Prostupnost krajiny vs. nové liniové dopravní stavby (I/16)

- Zlepšování podmínek pro existenci rostlin a živočichů zvláště chráněných vs.

vymezení zastavitelných ploch

- Ochrana před potenciálními riziky a přírodními katastrofami vs. vymezení

zastavitelných ploch

- Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel vs. nové liniové

dopravní stavby a vymezení zastavitelných ploch (zejména těch, u nichž je

očekáváno, že budou generovat významný objem dopravy)


Cíle ochrany životního prostředí byly vzaty v úvahu při stanovení kritérií pro porovnání

obou variant. Oproti variantě nulové formulované platným územním plánem změna nepřináší

změněný scénář z hlediska významných vlivů funkčního využití území na životní prostředí.

Výstup porovnání obou variant – tedy provedení a neprovedení změny územního plánu –

ukazuje, že mezi variantami – za předpokladu dodržení navržených podmínek pro realizaci

návrhu ÚP - není významný rozdíl. Obě varianty přinášejí spíše negativní dopady na životní

prostředí a ani návrh konceptu ÚP zásadním způsobem neřeší slabé stránky zjištěné v rámci

průzkumů a rozborů (viz SWOT analýza). Obě varianty jsou spojeny s významným

negativním vlivem na půdy. K tomu je nezbytné uvést, že přijetí (akceptace) tohoto

negativního vlivu je odůvodněno požadavky na rozvoj území a potřebami udržitelného

rozvoje území v oblasti sociální a ekonomické. Konkrétně lze vyřešení potenciálních střetů

s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni hodnotit následovně:

u každého potenciálního střetu je komentován způsob zapracování cíle změny do územně

plánovací dokumentace. Způsob zapracování by měl být proveden tak, aby cíl změny nebyl

v rozporu s vnitrostátními cíli ochrany životního prostředí.

Způsob zapracování cíl ů ochrany životního prost ředí s potenciálními st řety

Cíl ÚP, se kterým je cíl změny v potenciálním

konfliktu Způsob zapracování cíle

Střet vyřešen

Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel

Přeložka silnice I/16 (ZÚR VPS D032) odvádí tranzitní dopravu mimo centrum obce. Navrženo opatření spočívající s důsledném napojení nových lokalit pro bydlení tak, aby nově generovaná doprava nadměrně nezatěžovala stávající obytnou zástavbu

ano

Ochrana půdy - Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo zastavěná území.

Prokázáno plnění kritérií uvedených v Politice územního rozvoje. Dá se konstatovat, že se nejedná o neodpovědné rozšiřování

ano

Obnova a revitalizace vodních biotopů a mokřadů

Územní plán nevymezuje významný krajinný prvek nivu – je doporučeno toto vymezení provést a nivu vymezit jako nezastavěné území

ne

Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny.

ÚP navrhuje nové vodní plochy a plochy zeleně ano

Prostupná krajina pro biotu a člověka.

Přeložka I/16 (ZÚR VPS D032) vytváří spolu s rozvoje zastavěného území nové migrační bariéry

ne

vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území

Doporučeno důsledně chránit záplavové území a neumožnit výstavbu v tomto území

ne


Závěry a doporu čení SEA včetně návrhu stanoviska ke koncepci UP

PLOCHY BYDLENÍ: (bydlení v bytových domech (BH) – vícepodlažní, bydlení v bytových domech (BH) – středněpodlažní, bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI), bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) Plocha BI24 – doporučujeme podmínit zpracování pachové studie, která prokáže plnění limitů plochy pro živočišnou výrobu, ležící na druhé straně silnice Plocha BI10, BI12 - plocha se nachází v bezprostřední blízkosti silnice I/16 zatížené automobilovou dopravou. Otázkou je vhodnost situování této plochy pro bydlení v blízkosti takto intenzivně využívané silnice. Doporučeno je plochám přiřadit index „plocha s protihlukovou ochranou“. Plocha BI6 – leží v blízkosti silnice č. 118. U této plochy je potenciál negativního ovlivnění hlukem z přilehlé komunikace. Navržena je index „plocha s protihlukovou ochranou“. Dopravní napojení nových ploch pro bydlení a smíšených území tak, aby hlavní příjezd k těmto plochám nebyl přes centra sídel. BI20 – s ohledem na svažitý pozemek je zapotřebí věnovat pozornost zachycení srážkových vod. Podmíněnost výstavby: nové plochy pro bydlení realizovat pouze ve vazbě na dobudování kanalizační sítě. Toto opatření se týká sídel: o Lotouš – současně není vybudována žádná kanalizace. Územní plán navrhuje vybudování oddílné

splaškové kanalizace ukončené novou ČOV, pro niž je vymezena plocha při levém břehu Lotoušského potoka na jihovýchodním okraji sídla.

o Trpoměchy, Otruby, Dolín – v současnosti pouze nevyhovující dešťová kanalizace. Navržena je v těchto sídlech nová oddílná kanalizace, s přečerpáním odpadních vod do kanalizačního systému města Slaného.

o Želevčice - pouze nevyhovující dešťová kanalizace. Nová oddílná splašková kanalizace bude svedena do budoucí ČOV navržené na pravém břehu Byseňského potoka severně od sídla.

o Netovice - zčásti vybudována nevyhovující dešťová kanalizace. Nová oddílná splašková kanalizace bude svedena do budoucí ČOV navržené u jihovýchodního okraje sídla.

Plochu BI12 bude možno využívat jen v souladu s podmínkami stanovenými vodoprávním úřadem dle § 67 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon (plocha leží v záplavovém území). Vymezení této plochy není zpracovateli hodnocení doporučeno. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné - v centru města (SC), plochy smíšené obytné - městské (SM), plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Pro plochu SM2, SM3 v blízkosti ulice Dukelských hrdinů je navržen index (podmínka pro využití) „území s protihlukovou ochranou“. Dopravní napojení nových ploch pro bydlení a smíšených území tak, aby hlavní příjezd k těmto plochám nebyl přes centra sídel Doporučeno je vybudování suchého poldru v závěru deprese na východním konci rozsáhlé rozvojové lokality SM1.

PLOCHY REKREACE: rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Bez opatření.


PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV), občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM), občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK), občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), občanské vybavení se specifickým využitím (OX) (sportovní letiště), občanské vybavení – hřbitovy (OH) Viz obecná opatření níže

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: Výroba a skladování – lehký průmysl (VL), výroba a skladování – skladování (VK), výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ), výroba a skladování - se specifickým využitím (VX) (manipulace s odpady) Dopravní napojení nových ploch výroby a skladování tak, aby příjezd k těmto plochám eliminoval přístup přes obytnou zástavbu obce: Obě rozsáhlejší plochy výroby a skladování – VL2 a VL6 jsou situovány ve vazbě na existující průmyslové areály. Plocha VL2 je výhledově vhodně dopravně napojena na silnici I/16. V současné době musí však plocha být obsluhována přes centrum Slaného ulicí Nosačickou. Dopravní zátěž centra je v současné době enormní. Z tohoto důvodu je doporučeno plochu VL2 z hlediska ochrany lidského zdraví podmínit realizací přeložky I/16 značené v ZÚR jako VPS D032 (podmíněnost výstavby). Doplnit izolační zeleň mezi plochy BV9 a VL11 a dále mezi plochu VL1 a současné bydlení. V rámci výrobně obslužné zóny je zpracovatelem vyhodnocení navrženo, aby keřová a stromová zeleň pokrývala 25% ploch zeleně.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ: veřejná prostranství (PV), veřejná prostranství se specifickým režimem zeleně (PX) Bez specifických opatření.

PLOCHY ZELENĚ: veřejná zeleň (ZV), zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) Bez specifických opatření.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – silniční (DS), dopravní infrastruktura – železniční (DZ) Platí podmínky uvedené ve stanoviscích vydaných v procesu EIA.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY: technická infrastruktura – inženýrské sítě Bez specifických podmínek.


Obecná opatření - Nakládání se srážkovými vodami - Stanovení maximální zastavěnosti pozemku – viz tabulka č. 3 tohoto Vyhodnocení - Zasakování srážkových vod na pozemcích - Minimalizace odvodů vod do dešťové kanalizace - Opatření k zadržení vody v krajině – zejména polohy nad Byseňským potokem v Kvíci

- vhodné je doplnit protierozní pásy na svazích nad sídlem. - Krajinný ráz - Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10 m. - Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. Zařadit významné plochy

veřejné zeleně. - U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení

zeleně.

Stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo Územním plánem Slaný

respektováno.

e) Vyhodnocení p ředpokládaných d ůsledk ů navrhovaného řešení na zemědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa

e.1. Ochrana p ůdního fondu

Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podíl u půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dot čené půdy

Celkem jsou na správním území města Slaného navrženy (bez dlouhodobých územních

rezerv) rozvojové plochy o celkové rozloze 273,29 ha. Z tohoto rozsahu je 45,80 ha ploch

lokalizováno na neplodné půdě. V případě 12,66 ha vymezených pro trvalé travní porosty se

jedná pouze o změnu kultury.

Z celkové plochy rozvojových záměrů na území města se předpokládá odnětí 214,83 ha

zemědělské půdy (141,27 ha ve Slaném, 12,16 ha v Lotouši, 4,08 ha v Trpoměchách,

4,82 ha v Otrubech, 7,42 ha v Želevčicích, 8,54 ha v Dolíně, 29,89 ha v Kvíci a 6,65 ha

v Netovicích) – 6,69 ha v zastavěném území a 208,14 ha mimo zastavěné území. Z tohoto

rozsahu připadá 191,87 ha, tj. 89,3 %, na ornou půdu, 15,72 ha (7,3 %) na zahrady a 7,24 ha

(3,4 %) na trvalé travní porosty. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou

obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly.

Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí

ve Slaném zdaleka nejvíce plochy dopravní infrastruktury (19,8 %) a lehký průmysl (18,4 %),

zbytek připadá na městské a příměstské bydlení v rodinných domech (13,9 %), veřejnou

zeleň (13,1 %), venkovské bydlení v rodinných domech (8,7 %), plochy smíšené přírodní

(5,8 %), plochy smíšené obytné městské (5,6 %), ochrannou a izolační zeleň (3,1 %), letiště

(2,8 %), les (2,2 %), komerční zařízení plošně rozsáhlá (1,9 %), zeleň se specifickým

využitím (1,1 %), plochy smíšené obytné venkovské (0,9 %), vodní plochy (0,8 %),


tělovýchovná a sportovní zařízení (0,5 %), hřbitov (0,4 %), zahrady a sady mimo zastavěné

území (0,4%), občanskou vybavenost – veřejnou infrastrukturu (0,2 %), komerční zařízení

malá a střední (0,2 %), zahrady a sady v zastavěném území (0,1 %) a na technickou

infrastrukturu (0,1 %).

Údaje o skute čných investicích vložených do p ůdy.

V západní, severozápadní, severovýchodní a v jižní části řešeného území byly

provedeny meliorace, do jejichž území však z rozvojových ploch zasahuje pouze okrajově

nová trasa rychlostní komunikace R7 vedená v ZÚR jako VPS D010 (v rozsahu 0,22 ha), jižní

část plochy NSP7 západně od Trpoměch (1,23 ha) a přeložka silnice II/118 vedená v ZÚR

jako VPS D098 (0,11 ha). Zatrubnění vede v západo-východním směru napříč plochou SM1

(v délce 480 m) a plochou BV16 (v délce cca 105 m).

Údaje o areálech a objektech staveb zem ědělské prvovýroby.

Ve Slaném nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské

prvovýroby. V Trpoměchách, Otrubech, Blahoticích a v Kvíci se nachází po jednom

zemědělském areálu, jejich rozsah však není územním plánem omezován, a to jak

z hlediska plochy, tak z hlediska výrobního zaměření. Pouze areál statku na jihozápadě

Otrub bude využit pro bydlení s možností drobných podnikatelských aktivit.

Údaje o významných skute čnostech vyplývajících ze schválených návrh ů pozemkových úprav.

Pro celé řešené území nebyly dosud zpracovány celé "Pozemkové úpravy". Ty byly

zpracované pouze pro dílčí části - Netovice a Blahotice. Avšak s ohledem na skutečnost, že

územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze

předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání města

přizpůsobit.

Znázorn ění průběhu hranic územních obvod ů obcí a katastrálních území.

Územní plán je řešen pro celé správní území města Slaného. Grafická část je

zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje jednotlivá katastrální území.

Zdůvodn ění, pro č je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodn ější z hlediska ochrany zem ědělského p ůdního fondu

Územní plán Slaný byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především

do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající

zástavbu sídel. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů

na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých


zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím

a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení

územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje

současný urbanistický půdorys sídel do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných

a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél

jejího nepravidelně uspořádaného obvodu.

Zdůvodnění návrhu jednotlivých ploch viz kapitola c. odůvodnění.

Znázorn ění průběhu hranic zastav ěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zem ědělských ú čelových komunikací

V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je

uvedena hranice zastavěného území města zahrnující stávající zastavěné plochy a území

města zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá

§ 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb.

Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace.

Údaje o za řazení pozemk ů zemědělské p ůdy do bonitovaných p ůdně ekologických jednotek (BPEJ)

Na správním území města Slaného se nachází celkem 39 BPEJ dotčených plánovanou

výstavbou.

Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci

České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí

klimatický region). Město Slaný leží v klimatickém regionu č.1 (teplý, suchý, s průměrnou

roční teplotou 8-9 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 500 mm). V rámci tohoto

klimatického regionu se zde vyvinulo 14 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek,

které budou dotčeny plánovanou výstavbou:

HPJ 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem.

HPJ 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období.

HPJ 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti.

HPJ 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené.

HPJ 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech,


flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

HPJ 28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké.

HPJ 30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší.

HPJ 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné.

HPJ 33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.

HPJ 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké, s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.

HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.

HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

HPJ 60 Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí.

Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny

zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


Souhrnná p řehledná tabulka odn ětí ZPF

PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODN ĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.)

Označení plochy Využití plochy

Celkový rozsah

ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umíst ění v zastav ě-ném území (ZPF v ha)

Umíst ění mimo zasta-věné území (ZPF v ha)

Investice do půdy

(v ha)

SLANÝ BH3 Bydlení v bytových domech -

středněpodlažní Plocha je již stávající

BI1 Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

9,79 9,58 6,09 ha orná půda 3,49 ha zahrada

4,72 ha 1.19.04 1,22 ha 1.37.16 1,01 ha 1.19.54 0,95 ha 1.30.11 0,85 ha 1.19.14 0,83 ha 1.19.01

IV. V. V. IV. IV. III.

- 9,58 -


3,88 3,24 orná půda 2,82 ha 1.19.04 0,41 ha 1.19.01 0,01 ha 1.19.41

IV. III. IV.

- 3,24 -


0,11 0,11 orná půda 1.01.10 II. - 0,11 -



1.08.10 II. 0,99 - -


0,07 0,07 zahrada 1.08.10 II. 0,07 - -


0,94 0,23 orná půda 0,20 ha 1.19.41 0,03 ha 1.19.14

IV. IV.

- 0,23 -


0,22 0,11 zahrada 1.30.41 IV. - 0,11 -


Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna


0,79 0,79 zahrada 1.30.41 IV. - 0,79 -


Plocha byla přeřazena mezi dlouhodobé územní rezervy


0,02 0,02 zahrada 1.30.11 IV. - 0,02 -


Označení plochy

Využití plochy Celkový rozsah

ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ BI18 Bydlení v rodinných domech –

městské a příměstské Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna


6,39 6,39 orná půda 4,26 ha 1.01.00 1,78 ha 1.08.10 0,32 ha 1.33.11 0,02 ha 1.30.11 0,01 ha 1.05.11

I. II. IV. IV. III.

- 6,39 -


0,10 0,10 zahrada 0,09 ha 1.30.41 0,01 ha 1.20.41

IV. V.

- 0,10 -


0,38 - neplodná půda

SM1 Plocha smíšená obytná – městská

11,27 10,92 orná půda 6,17 ha 1.01.10 4,75 ha 1.30.11

II. IV.

- 10,92 -










1,58 0,70 trvalý travní porost 1.58.00 II. 0,70 - -


0,77 0,02 trvalý travní porost 1.30.51 IV. - 0,02 -




0,04 0,04 zahrada 0,03 ha 1.58.00 0,01 ha 1.30.11

II. IV.

- 0,04 -


0,45 0,45 0,28 ha orná půda 0,17 ha trvalý travní porost

1.30.11 IV. - 0,45 -




Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ SM15 Plocha smíšená obytná –

městská 0,41 - neplodná půda

OM1 Komerční zařízení malá a střední

0,36 0,36 orná půda 0,32 ha 1.01.10 0,04 ha 1.31.11

II. V.

- 0,36 -





OK1 Komerční zařízení plošně rozsáhlá

4,49 3,98 orná půda 1,26 ha 1.31.11 1,12 ha 1.05.11 1,04 ha 1.01.10 0,42 ha 1.08.10 0,14 ha 1.30.11

V. III. II. II. IV.

- 3,98 -

OV1 Občanské vybavení – veřejná infrastruktura



U plochy bylo změněno funkční využití na „plochu smíšenou obytnou – městskou“


U plochy bylo změněno funkční využití na „plochu smíšenou obytnou – městskou“


0,48 0,48 orná půda 0,33 ha 1.01.10 0,15 ha 1.31.11

II. V.

- 0,48 -

OS1 Tělovýchovná a sportovní zařízení

1,13 1,13 orná půda 1.19.01 III. - 1,13 -

OS2 Tělovýchovná a sportovní zařízení


OX1 Letiště 10,02 6,02 orná půda 3,21 ha 1.20.11 1,25 ha 1.20.51 0,62 ha 1.20.41 0,49 ha 1.20.01 0,45 ha 1.20.04

IV. V. V. IV. V.

- 6,02 -

OH1 Hřbitov 1,29 0,94 zahrada 0,48 ha 1.41.67 0,46 ha 1.20.41

V. V.

- 0,94 -

VL1 Lehký průmysl 2,01 2,01 orná půda 1,27 ha 1.05.11 0,65 ha 1.31.14 0,09 ha 1.20.11

III. V. IV.

- 2,01 -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ VL2 Lehký průmysl 7,83 7,83 orná půda 1.19.01 III. - 7,83 - VL3 Lehký průmysl Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna VL4 Lehký průmysl 2,29 - neplodná půda VL5 Lehký průmysl 7,36 7,36 7,33 ha orná půda

0,03 ha zahrada 4,22 ha 1.08.10 3,14 ha 1.01.00

II. I.

- 7,36 -

VL6 Lehký průmysl 10,93 10,91 orná půda 4,56 ha 1.05.11 4,48 ha 1.01.00 1,73 ha 1.31.11 0,14 ha 1.33.01

III. I. V. III.

- 10,91 -

VL7 Lehký průmysl 0,07 - neplodná půda VL8 Lehký průmysl Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna VL9 Lehký průmysl 4,43 4,41 2,93 ha orná půda

1,48 ha zahrada 4,13 ha 1.01.00 0,28 ha 1.30.11

I. IV.

- 4,41 -

VL10 Lehký průmysl 0,98 0,85 orná půda 1.30.11 IV. - 0,85 - VL15 Lehký průmysl 2,24 2,24 orná půda 2,01 ha 1.19.01

0,18 ha 1.19.14 0,05 ha 1.19.04

III. IV. IV.

- 2,24 -

VL18 Lehký průmysl 0,68 - neplodná půda ZV1 Veřejná zeleň 3,96 3,96 orná půda 1,97 ha 1.08.10

1,63 ha 1.31.11 0,36 ha 1.01.10

II. V. II.

- 3,96 -

ZV2 Veřejná zeleň 0,97 0,93 orná půda 0,78 ha 1.19.04 0,15 ha 1.19.01

IV. III.

- 0,93 -


IV. III.

- 0,23 -

ZV4 Veřejná zeleň Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna ZV5 Veřejná zeleň 0,20 - neplodná půda ZV6 Veřejná zeleň 0,24 - neplodná půda ZV7 Veřejná zeleň 0,31 - neplodná půda ZV8 Veřejná zeleň 0,02 - neplodná půda ZV9 Veřejná zeleň 0,18 0,18 zahrada 1.30.51 IV. 0,18 - -

ZV10 Veřejná zeleň 0,23 0,15 trvalý travní porost 1.58.00 II. 0,15 - - ZV11 Veřejná zeleň 1,51 1,44 trvalý travní porost 1.58.00 II. 0,32 1,12 -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ ZV12 Veřejná zeleň 0,04 - neplodná půda ZV13 Veřejná zeleň 0,01 - neplodná půda ZV14 Veřejná zeleň 0,01 - neplodná půda ZV15 Veřejná zeleň 0,34 0,31 zahrada 0,30 ha 1.58.00

0,01 ha 1.30.11 II. IV.

- 0,31 -

ZV16 Veřejná zeleň 0,32 0,32 orná půda 1.30.11 IV. - 0,32 - ZV17 Veřejná zeleň 4,23 2,29 trvalý travní porost 2,28 ha 1.30.51

0,01 ha 1.58.00 IV. II.

- 2,29 -

ZV27 Veřejná zeleň 1,56 - neplodná půda PX1 Veřejné prostranství

se specifickým režimem zeleně Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna

ZS1 Zahrady a sady Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS1 Dopravní infrastruktura –

silniční 0,08 - neplodná půda

DS2 Dopravní infrastruktura – silniční


1.30.11 IV. - 0,09 -

DS3 Přeložka silnice I/16 (ZÚR VPS D032)


0,76 ha trvalý travní porost

13,12 ha 1.19.01 3,63 ha 1.19.04 3,20 ha 1.30.11 2,27 ha 1.05.11 1,20 ha 1.19.54 0,93 ha 1.01.00 0,69 ha 1.19.14 0,48 ha 1.01.10 0,20 ha 1.31.14 0,17 ha 1.20.11 0,02 ha 1.19.11

III. IV. IV. III. V. I.

IV. II. V. IV. IV.

0,26 25,65 -

DS4 Mimoúrovňová křižovatka silnic R7 a I/16

3,41 3,41 orná půda 1.01.10 II. - 3,41 -

DS5 Místní komunikace 1,18 1,11 orná půda 0,46 ha 1.31.11 0,42 ha 1.01.10 0,16 ha 1.30.11 0,07 ha 1.05.11

V. II. IV. III.

- 1,11 -

DS6 Místní komunikace 0,51 - neplodná půda


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ DS7 Místní komunikace 0,71 0,22 orná půda 0,12 ha 1.01.10

0,05 ha 1.30.11 0,05 ha 1.31.11

II. IV. V.

0,06 0,16 -

DS8 Místní komunikace 0,26 0,25 orná půda 0,24 ha 1.30.11 0,01 ha 1.05.11

IV. III.

- 0,25 -

DS9 Místní komunikace 0,10 0,02 orná půda 1.19.01 III. - 0,02 - DS10 Okružní křižovatka Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS11 Místní komunikace 1,15 0,38 0,33 ha orná půda

0,05 ha zahrada 0,30 ha 1.19.04 0,04 ha 1.19.01 0,04 ha 1.30.11

IV. III. IV.

- 0,38 -

DS12 Místní komunikace 0,11 0,11 zahrada 1.19.04 IV. - 0,11 - DS13 Okružní křižovatka Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS14 Zatáčka silnice III/23933 Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS15 Účelová komunikace + pěší

cesta 0,21 0,01 trvalý travní porost 1.19.01 III. - 0,01 -

DS16 Účelová komunikace 0,22 0,22 orná půda 1.19.01 III. - 0,22 - DS17 Místní komunikace 0,17 - neplodná půda DS18 Pěší cesta 0,12 0,12 zahrada 0,06 ha 1.20.41

0,06 ha 1.41.67 V. V.

- 0,12 -

DS20 Místní komunikace 0,16 - neplodná půda DS21 Pěší cesta 0,14 - neplodná půda DS22 Rozšíření komunikace 0,13 - neplodná půda DS23 Pěší cesta 0,09 - neplodná půda DS24 Účelová komunikace 0,10 - neplodná půda DS25 Pěší cesta 0,01 - neplodná půda DS26 Pěší cesta 0,02 0,01 zahrada 1.30.11 IV. 0,01 - - DS27 Zatáčka silnice III/00724 0,07 - neplodná půda DS28 Pěší cesta 0,03 - neplodná půda DS29 Okružní křižovatka 0,07 - neplodná půda DS30 Pěší cesta 0,02 - neplodná půda DS31 Místní komunikace Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS32 Místní komunikace 0,12 - neplodná půda


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ DS33 Místní komunikace 0,02 0,02 0,01 ha zahrada

0,01 ha orná půda 0,01 ha 1.30.11 0,01 ha 1.58.00

IV. II.

- 0,02 -

DS34 Místní komunikace 0,37 0,32 0,31 ha orná půda 0,01 ha zahrada

0,21 ha 1.01.00 0,11 ha 1.30.11

I. IV.

- 0,32 -

DS35 Účelová komunikace Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS36 Přeložka silnice III/23614 Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF DS37 Okružní křižovatka Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF DS38 Přeložka silnice III/23614 Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF DS39 Účelová komunikace 0,27 0,01 orná půda 1.19.04 IV. - 0,01 - DS40 Účelová komunikace 0,18 0,05 orná půda 0,04 ha 1.19.11

0,01 ha 1.01.10 IV. II.

- 0,05 -

DS65 Okružní křižovatka 0,12 - neplodná půda DS66 Okružní křižovatka 0,08 0,01 orná půda 1.19.01 III. - 0,01 - DS67 Místní komunikace 0,10 - neplodná půda DS68 Pěší cesta 0,05 - neplodná půda DS70 Místní komunikace 0,50 0,50 orná půda 0,32 ha 1.19.04

0,18 ha 1.19.01 IV. III.

- 0,50 -

DS71 Místní komunikace 0,83 0,67 orná půda 0,59 ha 1.19.04 0,07 ha 1.19.01 0,01 ha 1.19.41

IV. III. IV.

- 0,67 -

DS72 Místní komunikace Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS73 Místní komunikace 0,29 - neplodná půda DS75 Místní komunikace 0,75 0,69 0,59 ha orná půda

0,10 ha zahrada 0,41 ha 1.08.10 0,28 ha 1.01.00

II. I.

- 0,69 -

Zastavitelné plochy celkem

159,27 126,22 2,74 123,48 -

NSP1 Plocha smíšená přírodní 0,58 0,58 orná půda 1.01.10 II. - 0,58 - NSP2 Plocha smíšená přírodní 1,12 1,12 orná půda 1.01.10 II. - 1,12 - NSP3 Plocha smíšená přírodní 0,57 0,57 orná půda 0,56 ha 1.19.14

0,01 ha 1.19.04 IV. IV.

- 0,57 -

NSP4 Plocha smíšená přírodní 0,59 0,59 orná půda 1.19.01 III. - 0,59 - NSP5 Plocha smíšená přírodní 0,28 0,28 orná půda 1.19.04 IV. - 0,28 -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ NSP6 Plocha smíšená přírodní 0,17 0,17 orná půda 0,14 ha 1.19.11

0,02 ha 1.30.11 0,01 ha 1.20.11

IV. IV. IV.

- 0,17 -

ZO1 Ochranná a izolační zeleň 0,47 0,47 orná půda 0,37 ha 1.33.11 0,10 ha 1.01.00

IV. I.

- 0,47 -

ZO2 Ochranná a izolační zeleň 0,46 0,15 orná půda 1.31.11 V. - 0,15 - ZO3 Ochranná a izolační zeleň Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna ZO4 Ochranná a izolační zeleň 0,14 0,14 zahrada 0,08 ha 1.19.41

0,03 ha 1.01.10 0,02 ha 1.41.67 0,01 ha 1.20.41

IV. II. V. V.

- 0,14 -

ZO5 Ochranná a izolační zeleň 0,34 0,34 orná půda 1.19.14 IV. - 0,34 - ZO6 Ochranná a izolační zeleň 1,05 1,05 orná půda 0,68 ha 1.19.01

0,33 ha 1.19.14 0,03 ha 1.19.41 0,01 ha 1.01.00

III. IV. IV. I.

- 1,05 -

ZO7 Ochranná a izolační zeleň 0,09 0,09 zahrada 1.30.11 IV. - 0,09 - ZO8 Ochranná a izolační zeleň 0,03 0,02 orná půda 1.19.04 IV. - 0,02 - ZO9 Ochranná a izolační zeleň Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna

ZO18 Ochranná a izolační zeleň 0,39 0,39 orná půda 1.19.01 III. - 0,39 -


III. IV.

- 0,24 -

ZO25 Ochranná a izolační zeleň 0,51 0,51 0,41 ha orná půda 0,10 ha zahrada

0,32 ha 1.19.01 0,19 ha 1.19.04

III. IV.

- 0,51 -

ZO26 Ochranná a izolační zeleň 0,40 0,26 orná půda 0,20 ha 1.19.04 0,05 ha 1.19.01 0,01 ha 1.19.41

IV. III. IV.

- 0,26 -

NZT1 Trvalé travní porosty Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna



NZT4 Trvalé travní porosty 7,17 - změna kultury

W1 Vodní tok 0,53 - neplodná půda


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

SLANÝ

W2 Vodní tok 0,01 0,01 trvalý travní porost 1.58.00 II. 0,01 - -

W3 Vodní plocha 1,12 1,12 trvalý travní porost 1.58.00 II. - 1,12 -

NL1 Les 4,00 3,97 orná půda 2,06 ha 1.20.11 1,88 ha 1.20.14 0,03 ha 1.20.41

IV. V. V.

- 3,97 -

NL2 Les 0,59 0,59 orná půda 0,31 ha 1.19.01 0,28 ha 1.19.04

III. IV.

- 0,59 -

ZX1 Zeleň se specifickým využitím 2,42 2,39 orná půda 1,89 ha 1.30.11 0,43 ha 1.01.00 0,07 ha 1.20.11

IV. I.

IV.

- 2,39 -

Nezastavitelné plochy celkem

23,28 15,05 0,01 15,04 -

Slaný celkem 182,55 141,27 2,75 138,52 -

LOTOUŠ BV1 Bydlení v rodinných domech –

venkovské 1,02 1,02 orná půda 0,91 ha 1.30.01

0,11 ha 1.05.11 IV. III.

- 1,02 -

BV2 Bydlení v rodinných domech – venkovské

0,71 0,71 orná půda 0,66 ha 1.31.01 0,05 ha 1.30.01

IV. IV.

- 0,71 -


2,42 2,42 orná půda 1.91 ha 1.30.01 0,51 ha 1.33.01

IV. III.

- 2,42 -


1,33 1,33 orná půda 0,82 ha 1.33.01 0,51 ha 1.30.01

III. IV.

- 1,33 -

TI1 Čistírna odpadních vod 0,20 0,20 orná půda 1.33.01 III. - 0,20 -

ZV18 Veřejná zeleň 0,09 0,09 orná půda 1.30.01 IV. - 0,09 -


IV. IV.

- 0,43 -

ZV20 Veřejná zeleň 0,07 0,07 orná půda 1.33.01 III. - 0,07 -

DS41 Rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010)

7,14 5,08 orná půda 1,90 ha 1.01.00 1,20 ha 1.33.11 0,60 ha 1.58.00 0,58 ha 1.33.01 0,54 ha 1.01.10 0,26 ha 1.30.01

I. IV. II. III. II. IV.

- 5,08 0,22


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

LOTOUŠ DS42 Přeložka silnice III/23728 0,53 0,53 orná půda 0,30 ha 1.01.00

0,11 ha 1.33.01 0,06 ha 1.01.10 0,03 ha 1.30.01 0,03 ha 1.30.11

I. III. II. IV. IV.

- 0,53 -

DS43 Sjezd z rychlostní silnice R7 Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS44 Sjezd z rychlostní silnice R7 Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS45 Místní komunikace 0,08 0,07 orná půda 1.30.01 IV. - 0,07 - DS46 Místní komunikace 0,12 0,11 orná půda 0,08 ha 1.30.01

0,03 ha 1.31.01 IV. IV.

- 0,11 -

DS47 Místní komunikace 0,10 0,10 orná půda 1.30.01 IV. - 0,10 - Zastavitelné

plochy celkem 14,24 12,16 - 12,16 0,22

Lotouš celkem 14,24 12,16 - 12,16 0,22 TRPOMĚCHY


0,37 0,37 orná půda 1.33.11 IV. - 0,37 -

SV3 Plocha smíšená obytná - venkovská

0,24 0,22 orná půda 0,21 ha 1.33.11 0,01 ha 1.30.11

IV. IV.

- 0,22 -


0,61 0,59 - 0,59 -

NSP7 Plocha smíšená přírodní 3,49 3,49 orná půda 1,96 ha 1.01.10 0,95 ha 1.01.00 0,58 ha 1.33.01

II. I. III.

- 3,49 1,23


3,49 3,49 - 3,49 -

Trpoměchy celkem

4,10 4,08 - 4,08 1,23

OTRUBY BV6 Bydlení v rodinných domech –

venkovské 0,13 0,11 orná půda 1.01.10 II. - 0,11 -


0,41 0,41 orná půda 0,32 ha 1.30.51 0,09 ha 1.58.00

IV. II.

- 0,41 -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

OTRUBY BV25 Bydlení v rodinných domech –

venkovské 0,08 0,08 orná půda 1.01.10 II. - 0,08 -


0,28 0,28 trvalý travní porost 0,19 ha 1.30.51 0,09 ha 1.58.00

IV. II.

- 0,28 -



ZS3 Zahrady a sady 0,05 0,05 orná půda 0,04 ha 1.01.10 0,01 ha 1.05.11

II. III.

- 0,05 -


3,25 0,93 - 0,93 -

NSP8 Plocha smíšená přírodní 0,23 0,23 trvalý travní porost 0,21 ha 1.58.00 0,02 ha 1.30.51

II. IV.

- 0,23 -

NSP9 Plocha smíšená přírodní 0,49 0,47 orná půda 0,37 ha 1.19.54 0,10 ha 1.37.16

V. V.

- 0,47 -

NSP10 Plocha smíšená přírodní 2,47 2,47 orná půda 1,14 ha 1.33.11 1,09 ha 1.01.10 0,23 ha 1.58.00 0,01 ha 1.05.11

IV. II. II. III.

2,47 -

ZO10 Ochranná a izolační zeleň 0,16 0,01 orná půda 1.19.04 IV. - 0,01 -

ZO11 Ochranná a izolační zeleň 0,03 0,02 zahrada 1.58.00 II. - 0,02 -

ZO12 Ochranná a izolační zeleň 0,03 0,02 orná půda 1.58.00 II. - 0,02 -


II. IV.

- 0,40 -

NZZ2 Zahrady a sady 0,06 0,06 orná půda 1.01.10 II. - 0,06 -

NZZ5 Zahrady a sady 0,21 0,21 orná půda 1.01.10 II. - 0,21 -

VV4 Vodní plocha Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna


4,08 3,89 - 3,89 -

Otruby celkem 7,33 4,82 - 4,82 - ŽELEVČICE


0,08 0,05 orná půda 1.30.11 IV. - 0,05 -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

ŽELEVČICE BV9 Bydlení v rodinných domech –


0,57 ha 1.19.11 IV. IV.

- 3,95 -

VL11 Lehký průmysl Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna

VL12 Lehký průmysl 1,50 1,28 orná půda 1,10 ha 1.01.00 0,18 ha 1.30.11

I. IV.

- 1,28 -

TI2 Čistírna odpadních vod 0,04 - neplodná půda

ZS2 Zahrady a sady 0,22 0,22 orná půda 1.19.11 IV. - 0,22 -

DS48 Přeložka silnice II/118 (ZÚR VPS D098)

0,58 0,56 0,55 ha orná půda 0,01 ha trvalý travní porost

0,16 ha 1.30.11 0,10 ha 1.01.10 0,10 ha 1.58.00 0,08 ha 1.08.40 0,05 ha 1.01.00 0,04 ha 1.41.77 0,03 ha 1.08.10

IV. II. II. IV. I. V. II.

- 0,56 0,11

DS49 Místní komunikace Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna

DS50 Místní komunikace 0,43 0,37 orná půda 0,19 ha 1.30.11 0,16 ha 1.19.11 0,02 ha 1.20.11

IV. IV. IV.

- 0,37 -


6,80 6,43 - 6,43 0,11

NSP11 Plocha smíšená přírodní 0,19 0,19 orná půda 1.56.00 I. 0,19 -

ZO14 Ochranná a izolační zeleň 0,80 0,80 0,75 ha orná půda 0,05 ha zahrada

0,67 ha 1.30.11 0,12 ha 1.19.11 0,01 ha 1.20.11

IV. IV. IV.

- 0,80 -




3,38 0,99 - 0,99 -

Želevčice celkem 10,18 7,42 - 7,42 0,11 DOLÍN


0,32 0,14 zahrada 0,09 ha 1.37.56 0,05 ha 1.20.11

V. IV.

- 0,14 -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

DOLÍN BV11 Bydlení v rodinných domech –

venkovské 0,67 0,28 zahrada 1.19.04 IV. - 0,28 -


0,15 0,15 zahrada 1.01.10 II. 0,15 - -


3,19 3,19 orná půda 2,69 ha 1.19.01 0,50 ha 1.19.04

III. IV.

- 3,19 -


0,17 0,17 orná půda 1.19.04 IV. - 0,17 -


1,13 1,13 orná půda 0,98 ha 1.20.11 0,15 ha 1.01.10

IV. II.

- 1,13 -


IV. V.

- 2,30 -

DS51 Účelová komunikace 0,23 0,23 0,22 ha orná půda 0,01 ha zahrada

0,22 ha 1.19.01 0,01 ha 1.01.00

III. I.

- 0,23 -

DS52 Účelová komunikace 0,08 0,08 orná půda 0,06 ha 1.20.11 0,02 ha 1.20.54

IV. V.

- 0,08 -



8,36 7,67 0,15 7,52 -

NSP12 Plocha smíšená přírodní 0,17 0,17 orná půda 1.19.04 IV. - 0,17 -




III. IV.

- 0,28 -





3,97 0,87 - 0,87 -

Dolín celkem 12,33 8,54 0,15 8,39 - BLAHOTICE




Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

BLAHOTICE VL16 Lehký průmysl 0,17 - neplodná půda


- - -

NSP13 Plocha smíšená přírodní 0,40 - neplodná půda


1,18 - - - -

Blahotice celkem 1,18 - - - -

KVÍC BI19 Bydlení v rodinných domech –

městské a příměstské 0,26 0,05 zahrada 1.56.00 I. 0,05 - -


5,48 5,48 orná půda 3,45 ha 1.01.00 1,83 ha 1.08.10 0,20 ha 1.30.11

I. II. IV.

- 5,48 -




1,35 1,19 0,99 ha zahrada 0,20 ha orná půda

1,01 ha 1.56.00 0,18 ha 1.30.51

I. IV.

1,18 0,01 -


0,67 0,67 orná půda 1.30.51 IV. - 0,67 -


0,71 0,71 zahrada 1.30.11 IV. - 0,71 -


0,10 0,10 0,05 ha trvalý travní porost 0,05 ha zahrada

1.30.51 IV. 0,10 - -


0,29 0,29 orná půda 1.56.00 I. - 0,29 -


0,07 0,07 orná půda 1.56.00 I. - 0,07 -




0,06 0,06 zahrada 1.56.00 I. 0,06 - -


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

KVÍC BV24 Bydlení v rodinných domech –


0,01 ha 1.30.11 III. IV.

- 0,09 -


0,57 0,57 orná půda 1.08.40 IV. - 0,57 -


0,17 0,17 orná půda 0,11 ha 1.56.00 0,05 ha 1.08.40 0,01 ha 1.59.00

I. IV. III.

- 0,17 -



VL13 Lehký průmysl 1,01 1,01 orná půda 0,63 ha 1.30.11 0,31 ha 1.20.11 0,06 ha 1.20.04 0,01 ha 1.20.44

IV. IV. V. V.

- 1,01 -

VL14 Lehký průmysl 1,63 1,63 orná půda 1,42 ha 1.30.11 0,21 ha 1.20.11

IV. IV.

- 1,63 -

VL17 Lehký průmysl 0,34 - neplodná půda

ZV22 Veřejná zeleň 15,29 15,07 orná půda 10,67ha 1.30.11 4,38 ha 1.01.00 0,02 ha 1.01.10

IV. I. II.

- 15,07 -

ZV23 Veřejná zeleň 0,08 - neplodná půda

ZV24 Veřejná zeleň U plochy bylo změněno funkční využití na „ochrannou a izolační zeleň“


IV. I.

- 0,42 -

DS53 Rozšíření silnice I/7 Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF

DS54 Okružní křižovatka 0,10 0,10 orná půda 1.05.11 III. - 0,10 -

DS55 Napojení na silnici I/7 0,23 0,18 orná půda 0,16 ha 1.05.11 0,02 ha 1.30.11

III. IV.

- 0,18 -

DS56 Rozšíření komunikace 0,25 - neplodná půda DS57 Pěší cesta 0,10 - neplodná půda DS58 Místní komunikace 0,01 - neplodná půda DS59 Pěší cesta 0,12 0,01 orná půda 1.08.10 II. - 0,01 - DS60 Místní komunikace Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna DS61 Místní komunikace 0,02 - neplodná půda


Označení plochy


ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

KVÍC DS62 Rozšíření pěší cesty 0,01 - neplodná půda DS69 Účelová komunikace 0,09 0,01 orná půda 1.56.00 I. 0,01 - - DS76 Místní komunikace 0,14 - neplodná půda


32,00 27,88 1,40 26,48 -

ZO17 Ochranná a izolační zeleň 0,24 0,24 zahrada 1.56.00 I. 0,24 - - ZO20 Ochranná a izolační zeleň 0,18 - neplodná půda ZO21 Ochranná a izolační zeleň 0,18 0,18 zahrada 1.56.00 I. 0,18 - - ZO23 Ochranná a izolační zeleň 0,31 0,31 orná půda 0,20 ha 1.30.51

0,11 ha 1.56.00 IV. I.

- 0,31 -

NZZ1 Zahrady a sady 0,38 0,38 orná půda 1.30.51 IV. - 0,38 - NZZ3 Zahrady a sady 0,04 0,04 orná půda 1.56.00 I. - 0,04 - NZZ4 Zahrady a sady 0,15 0,15 orná půda 1.56.00 I. - 0,15 - W5 Vodní plocha 0,52 0,52 orná půda 1.30.51 IV. - 0,52 - NL3 Les 0,19 0,19 zahrada 0,14 ha 1.40.78

0,05 ha 1.30.11 V. IV.

- 0,19 -


2,19 2,01 0,42 1,59 -

Kvíc celkem 34,19 29,89 1,82 28,07 - NETOVICE




0,63 0,62 zahrada 1.31.41 V. 0,62 - -


1,43 1,35 zahrada 1,21 ha 1.31.41 0,08 ha 1.20.11 0,06 ha 1.31.01

V. IV. IV.

1,35 - -



0,99 ha 1.60.00 0,37 ha 1.31.51 0,05 ha 1.31.01

I. V. IV.

- 1,41 -





Označení plochy Využití plochy

Celkový rozsah

ploch v ha

Z toho zábor ZPF

v ha



Třída ochrany



Investi ce do půdy

(v ha)

NETOVICE DS64 Čerpací stanice pohonných

hmot 0,97 0,97 orná půda 1.20.01 IV. - 0,97 -


4,83 4,35 1,97 2,38 -

W6 Vodní plocha 0,06 - neplodná půda

NSP14 Plocha smíšená přírodní 2,09 2,09 orná půda 1.31.51 V. - 2,09 -

ZO22 Ochranná a izolační zeleň 0,21 0,21 orná půda 1.20.01 IV. - 0,21 -


2,36 2,30 - 2,30 -

Netovice celkem 7,19 6,65 1,97 4,68 -

Město Slaný celkem

273,29 214,83 6,69 208,14 1,56

Pozn.: U ploch ve Slaném označených v konceptu ÚP BI11-BI16 bylo změněno jejich funkční využití na „plochy smíšené obytné – městské, proto jsou tyto označeny v návrhu ÚP symboly SM6-SM11. U plochy v Netovicích označené v konceptu ÚP BV22 bylo změněno její funkční využití na „plochu smíšenou obytnou - venkovskou, proto je tato označena v návrhu ÚP symbolem SV4. U plochy označené v návrhu ÚP pro společné jednání BH2 bylo změněno její funkční využití na plochu občanské vybavenosti – veřejnou infrastrukturu, proto je tato označena v návrhu ÚP pro veřejné projednání symbolem OV4. V návrhu ÚP byl změněn v konceptu ÚP užitý symbol ZP na NSP. U plochy ve Slaném označené v konceptu ÚP NL2 bylo změněno její funkční využití na „zeleň se specifickým využitím“, proto je tato označena v návrhu ÚP symbolem ZX1. U ploch označených v návrhu ÚP pro veřejné projednání OV2 a OV3 bylo změněno její funkční využití na plochy smíšené obytné - městské, proto jsou tyto označeny v čistopisu ÚP symboly SM14 a SM15.


Využití plochy Zábor ZPF v ha

v zastavěném území

mimo zastavěné území

celkem

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské 2,39 27,44 29,83 Bydlení v rodinných domech - venkovské 2,18 16,55 18,73 Plochy smíšené obytné – městské 0,70 11,43 12,13 Plochy smíšené obytné – venkovské - 1,91 1,91 Občanské vybavení – veřejná infrastruktura - 0,48 0,48 Komerční zařízení malá a střední - 0,36 0,36 Komerční zařízení plošně rozsáhlá - 3,98 3,98 Tělovýchovná a sportovní zařízení - 1,13 1,13 Letiště - 6,02 6,02 Hřbitov - 0,94 0,94 Lehký průmysl - 39,53 39,53 Veřejná zeleň 0,65 27,54 28,19 Zahrady a sady v zastavěném území - 0,27 0,27 Zahrady a sady mimo zastavěné území - 0,84 0,84 Plochy technické infrastruktury - 0,20 0,20 Plochy dopravní infrastruktury 0,34 42,19 42,53 Plochy smíšené přírodní - 12,42 12,42 Ochranná a izolační zeleň 0,42 6,13 6,55 Zeleň se specifickým využitím - 2,39 2,39 Vodní plochy 0,01 1,64 1,65 Les - 4,75 4,75

Celkem 6,69 208,14 214,83

Kultura Zábor ZPF v ha



celkem

Orná půda 1,24 190,63 191,87 Trvalé travní porosty 1,23 6,01 7,24 Zahrady 4,22 11,50 15,72

Celkem 6,69 208,14 214,83

Třída ochrany Zábor ZPF v ha



celkem

I. 1,54 32,10 33,64 II. 2,39 33,83 36,22 III. - 44,92 44,92 IV. 0,90 78,92 79,82 V. 1,86 18,37 20,23

Celkem 6,69 208,14 214,83


Zábory zemědělského půdního fondu v k.ú. Slaný dojde k ovlivnění hydrologických

poměrů v povodí Červeného potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-078), zábory ZPF

v k.ú. Otruby, Želevčice a Dolín v povodí Byseňského potoka (číslo hydrologického pořadí

1-12-02-054), zábory ZPF v k.ú. Lotouš a Trpoměchy v povodí Lotoušského potoka (číslo

hydrologického pořadí 1-12-02-053), zábory ZPF v k.ú. Kvíc ovlivní hydrologické poměry

v povodí Šternberského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-077) a v k.ú. Netovice

v povodí Knovízského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-043).

e.2. Ochrana pozemk ů určených k pln ění funkce lesa

Všeobecné údaje o lesích v řešeném území

V řešeném území se nachází celkem 105 ha lesních pozemků. Lesnatost území je

velice nízká, lesy pokrývají jen 3,0 % celkové rozlohy a nacházejí se téměř výhradně v

jihozápadní části k.ú. Slaný a v severní a ve východní části k.ú. Kvíc.

Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy ve městě

do kategorie 10 – hospodářský les.

V druhovém složení jsou v rámci smíšeného lesa nejvíce zastoupeny smrk, borovice,

dub, bříza, modřín a akát.

Navrhovaná opat ření

Na území města navrhuje územní plán rozšíření lesního komplexu v jihozápadním

sektoru Slaného na jih směrem k letišti a lesa v lokalitě „Na Těhuli“ v k.ú. Kvíc

severovýchodním směrem. Třetí plocha pro les je vymezena západně od Dolína. Celková

výměra nových zalesněných ploch bude činit 4,78 ha.

V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba

se na lesních pozemcích nevyskytuje.

Nutné respektování nedotčení pozemků určených k plnění funkce lesa ve vlastnictví

Lesů ČR.

Vyhodnocení požadavk ů na zábory pozemk ů určených k pln ění funkcí lesa

Navrhovaným řešením územního plánu nebudou dotčeny pozemky určené k plnění

funkce lesa .


f) Údaje o po čtu list ů odůvodn ění územního plánu a po čtu výkres ů k němu p řipojené grafické části

Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 96 stran.

Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy:

9. Koordinační výkres – 1 : 5 000 10. Širší vztahy – 1 :50 000 11. Předpokládané zábory půdního fondu – 1 : 10 000

Date post:	20-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Od ovodn n zemn ho pl nu -...

Documents