ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤextranet.jihlava-city.cz/pup/txt5/oduvodneni.pdf ·...

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤ

KNESL+KYNČL s.r.o.

architektonický ateliér

Šumavská 416/15

602 00 Brno

ÚNOR 2014

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤ

OBJEDNATEL: Město Třešť

Revoluční 20/1, 589 01 Třešť

Ing. Vladislav Hynk, starosta

POŘIZOVATEL: Magistrát města Jihlavy, Úřad územního plánování

Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava

Jolana Pavlíková

SCHVALUJÍCÍ ORGÁN: Zastupitelstvo města Třešť

NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Krajský úřad Kraje Vysočina

odbor územního plánování a stavebního řádu

oddělení územního plánování

ZPRACOVATEL: KNESL+KYNČL s.r.o.

architektonický ateliér

Šumavská 416/15, 602 00 Brno

garant projektu: doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

číslo autorizace ČKA: 02 672

koncepce: Ing. arch. Jiří Knesl

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

Ing. arch. Jaroslava Stružková

Ing. arch. Jan Špirit

Ing. arch. Bohuš Zoubek

spolupráce: Ing. arch. Adam Koten

Bc. Markéta Novotná

dopravní infrastruktura: Ateliér DPK s.r.o.

Ing. Petr Soldán

technická infrastruktura: – vodní hospodářství: Ing. Vítězslav Vaněk

– zásobování plynem a teplem: Ing. Vítězslav Vaněk

– zásobování elektřinou: Ing. Karel Rychlý

ÚSES, krajina: Ageris s.r.o.

RNDr. Jiří Kocián

zábor půdního fondu: Ing. arch. Jiří Knesl

právní konzultace: Mgr. Eva Grabarczyková

Mgr. Otakar Teyschl

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU:

A. Vysvětlivky a zkratky A1

B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů B1

1. Využívání území z hlediska širších vztahů B2

C. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch C1

1. Východiska vyhodnocení C2

2. Odůvodnění rozvoje hlavních funkcí C4

3. Závěr C6

D. Komplexní zdůvodnění řešení D1

1. Údaje o počtu listů a výkresů územního plánu D2

2. Pojmy D3

3. Vymezení zastavěného území D3

4. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot D3

5. Urbanistická koncepce D21

6. Koncepce veřejné infrastruktury D28

7. Koncepce uspořádání krajiny D48

8. Podmínky využití ploch D55

9. Vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací D57

10. Stanovení kompenzačních opatření D57

11. Územní rezervy D58

12. Dohoda o parcelaci D58

13. Územní studie D58

14. Regulační plán D59

15. Etapizace D59

16. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb D59

E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL E1

1. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) E2

2. Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu E10

F. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KV F1

1. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KV F2

G. Vyhodnocení splnění zadání a pokynů G1

1. Údaje o splnění zadání G2

2. Vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty G14

3. Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu ÚP dle § 51, odst. 3 SZ nebo § 53 odst. 3 SZ G14

4. Vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu ÚP dle § 55 odst. 3 SZ G14

H. Výsledek přezkoumání územního plánu H1

1. Soulad s Politikou územního rozvoje H2

2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem H2

3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování H2

4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů H4

5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů H5

I. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území I1

1. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území I2

A. VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY

O DŮV O D NĚN Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U TŘE ŠŤ N Á V R H , Ú N O R 2 0 1 4

KNESL+KYNČL s.r.o. A2

Alej: krajinný či sídlení prvek skládající se ze dvou stromořadí lemujících z obou stran komunikaci.

Alternativní zdroje: na rozdíl od konvenčních zdrojů (plyn, uhlí apod.) obnovitelné. V Územním plánu míněny zejména solární zdroje a tepelná čerpadla.

ČOV: čistička odpadních vod.

DN: jmenovitý vnitřní průměr potrubí.

DO: dotčený orgán ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Historické jádro: historické území města rámcově vymezené ulicemi Roosweltovou, 5. května a Franze Kafky a náměstím Svobody, Malým náměstím a náměstím T.G. Masaryka.

Hřeben: horní hrana šikmé střechy, kde se stýkají většinou dvě střešní plochy.

HD: hromadná doprava.

Hlavní dopravní prostor: viz Obr. A.02: Schéma uličního prostoru.

HPP: hrubá podlažní plocha, tj. součet půdorysných ploch všech podlaží dané stavby, včetně konstrukcí a komunikačních jader.

IAD: individuální automobilová doprava.

Informativní část (legendy výkresu): skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nemá závazný charakter (např. železniční trať mimo řešené území).

Zeleň izolační: zpravidla vzrostlá zeleň sloužící zejména k odclonění rušivých provozů od okolí z důvodů hygienických či estetických.

Kompaktní zástavba: zástavba na jednolité stavební čáře bez odstupů mezi jednotlivými stavbami.

K.ú.: katastrální území.

Lokalita: část území města vymezená na základě územní sounáležitosti (např. mezi dvěma bariérami) či shodných znaků (např. struktura zástavby).

Malobytovka: bytový dům se čtyřmi až osmi bytovými jednotkami a dvěma až třemi nadzemními podlažími včetně podkroví.

MK: místní komunikace.

MŠ: mateřská škola.

MÚK: mimoúrovňová křižovatka.

NBC: nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES).

NKP: národní kulturní památka.

Nízkoenergetické a pasivní domy: v Územním plánu chápány ve smyslu ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov.

NRBK: nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES).

Objekt: v Územním plánu je totožný s pojmem budova nebo stavba.

OP: ochranné pásmo; území, v němž jsou stanoveny zvláštní podmínky (např. ochranné pásmo kulturní památky, ochranné pásmo vodního zdroje apod.).

PM: parkovací místo.

Pozemek rodinného domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění rodinného domu, včetně všech s ním souvisejících staveb a zařízení.

Pozemek bytového domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění bytového domu, včetně všech s ním souvisejících staveb a zařízení.

Pozemek polyfunkčního domu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění polyfunkčního domu, včetně všech s ním souvisejících staveb a zařízení.

Pozemní komunikace: dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti (viz zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů).

Profil komunikace: v Územním plánu chápán jako výraz pro příčné uspořádání prostoru místní komunikace dle ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací.



Proluka: nezastavěné místo vzniklé vybouráním některé části v souvislém zastavění nebo ponecháním volné parcely (případně parcel) v zastavěné řadě, včetně nezastavěného nároží.

Prostor polosoukromý: prostor sdílený jasně definovanou skupinou uživatelů (obyvatel, návštěvníků apod.).

Prostor soukromý: privátní prostor přináležející k jedné konkrétní jednotce (domu, bytu, výrobně apod.).

Prostor veřejný: viz veřejné prostranství.

Příslušenství komunikací: zejména zařízení pro svislá dopravní značení, dopravní telematiku, případně výběr mýta, dále zařízení pro provozní informace, např. hlásiče náledí, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, objekty a prostranství sloužící výkonu údržby komunikace, včetně jejich připojení na komunikace, ploty. Pokud nejsou samostatnými objekty též chodníky, veřejné parkovací plochy, obratiště a odpočívky.

PUPFL: pozemky určené k plnění funkcí lesa.

PÚR ČR: Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008); podrobněji viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Rastr vzrostlé zeleně: soubor několika stromořadí lemující parkovací a odstavná stání na parkovištích.

RBC: regionální biocentrum územního systému ekologické stability.

RBK: regionální biokoridor územního systému ekologické stability.

RD: rodinný dům.

RP: regulační plán.

RS: regulační stanice.

RURÚ: rozbor udržitelného rozvoje území, součást územně analytických podkladů.

Římsa: horní hrana svislé konstrukce stavby zpravidla obíhající okolo celého jejího obvodu.

Skupina 1 silničních vozidel: malé, střední a velké osobní automobily a karavany (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů).

Skupiny 2 a 3 silničních vozidel: malé, střední a velké nákladní automobily včetně autobusů (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů).

Skupina 3 silničních vozidel: tahače, přívěsy, návěsy, jízdní soupravy, kloubové a patrové autobusy, traktory a samojízdné pracovní stroje (viz ČSN 30 0024 – Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů).

Solitérní sídla: sídla mimo jádrové kompaktní město.

Součásti komunikací: zejména vozovky, krajnice, obruby, přidružené a přídavné pruhy, zastávkové pruhy a ostrůvky, jízdní pruhy a pásy pro cyklisty, mostní objekty včetně chodníků, revizních zařízení a ochranných štítů, lávky pro chodce a cyklisty, nadjezdy, podchody, opěrné a zárubní zdi, svahy násypů a zářezů, dělicí pásy, příkopy a jiná odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky, dále zábradlí a svodidla, protihlukové stěny a valy, únikové zóny, dopravní ostrůvky a dělicí pásy, zpomalovací prahy a jiná bezpečnostní opatření.

Stavební čára: linie, na kterou je předepsáno umístit hlavní část průčelí stavby. Stavba nesmí svým půdorysem tuto linii směrem do veřejného prostranství přesahovat. Kompaktní stavební čára je definována jako plynulá linie s požadavkem řadové výstavby na její hraně, bez odstupu mezi jednotlivými domy. Jednolitá stavební čára je definována jako plynulá linie s možností i solitérní výstavby na její hraně, tj. s odstupy mezi jednotlivými domy.

Stavby občanského vybavení: viz Tab. A.01: Tabulka staveb občanského vybavení

Stavební hranice: linie, kterou stavba směrem do veřejného prostranství nesmí svým půdorysem přesahovat, může však stát za ní.

Stavební využití / stavební charakter: využití plochy nebo území ve prospěch objektů.

Stavební zákon: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

SŠ: střední škola / středoškolský (-á).

STL: středotlaký plynovod.

Stromořadí: charakterizováno jako liniová výsadba stromů zpravidla jednoho druhu, často tvořící doprovod liniového prvku nebo stavby.



TTP: trvalý travní porost.

Uliční prostor: prostor zahrnující celý profil ulice, tj. „od domu k domu“. Podrobněji viz Obr. A.01: Schéma uličního prostoru.

ÚP: Územní plán, podrobněji viz pojem Územní plán.

ÚPnSÚ 1997: do doby schválení tohoto Územního plánu platný Územní plán sídelního útvaru Třešť, včetně schválených změn (Změna 1 ÚPnSÚ Třešť, 2001 a Změna 2 ÚPnSÚ Třešť, 2006).

ÚPD: územně plánovací dokumentace.

ÚS: územní studie, podrobněji viz pojem Územní studie.

ÚV: úpravna vody.

ÚSES: územní systém ekologické stability.

Územní plán: tento územní plán – tj. Územní plán Třešť. V užším slova smyslu se jedná o výrokovou část Územního plánu.

Územní studie: viz § 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Veřejné prostranství: všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další nezastřešené prostory veřejně přístupné každému. Prostor může být veřejně přístupný i v určitém režimu (např. park, který se zavírá na noc).

VHD: veřejná hromadná doprava.

Viladům: samostatná obytná stavba o více než třech bytových jednotkách nepřevyšující pět nadzemních podlaží včetně podkroví, na vymezeném pozemku. Na viladům se vztahují stejné podmínky jako na bytový dům.

Vnitroblok: prostor obklopený úplně nebo částečně zástavbou (zejména obytnou). Vnitroblok může být uzavřený či rozvolněný.

Volná krajina: krajina nacházející se v zásadě mimo souvisle zastavěná území sídel, ovšem bez pevně stanovené hranice.

VTL: vysokotlaký plynovod.

Vyhláška č. 268/2009 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 500/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 501/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Význam městský: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě odpovídající významu a potřebám města, mající význam pro město.

Význam místní / lokální: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě odpovídající významu a potřebám místa, mající význam pro dané místo (lokalitu).

Význam nadměstský / nadmístní: charakteristika určující územní platnost daného prvku – v tomto případě přesahující význam města, mající význam pro přilehlý region, kraj či vyšší geografickou nebo správní jednotku.

Vzrostlá zeleň: skupina vzrostlých stromů.

ZČÚ: Výkres základního členění území.

Zeleň izolační: viz izolační zeleň.

Zeleň vzrostlá: viz vzrostlá zeleň.

ZŠ: základní škola.

ZPF: zemědělský půdní fond.

ZÚR KV: Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina



STAVBY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ (tj. občanského vybavení veřejné infrastruktury)

vzdělávání a výchova jesle; mateřské školy; střední školy; vysoké školy; základní umělecké školy; speciální školy; včetně ubytování, tělocvičen, bazénů, zahrad apod.

sociální služby azylové domy; domy na půl cesty; noclehárny; dětské domovy; vesničky SOS; domy s pečovatelskou službou; domovy důchodců; stacionáře (denní a týdenní) apod.

zdravotnictví ambulance; ordinace; zdravotnická záchranná služba; nemocnice; polikliniky; hospice; léčebny; rehabilitační ústavy; lékárny; ozdravovny; záchytné stanice apod.

kultura divadla; koncertní sály; muzea; galerie; kina; knihovny; archivy; botanické zahrady; pavilóny; hudební pavilóny; amfiteátry; hvězdárny a planetária; klubovny; rozhledny apod.

církve sakrální stavby, profánní stavby včetně far, kláštery apod.

veřejná správa radnice; soudy; úřady; pošty apod.

ochrana obyvatelstva stavby a zařízení složek integrovaného záchranného systému (policie, hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba); stavby a zařízení civilní ochrany (např. stálé úkryty, sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci) apod.

veřejná pohřebiště hroby; hrobky; kolumbária; obřadní síně; krematoria apod.

STAVBY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT (tj. občanského vybavení veřejné infrastruktury)

stadiony, sportovní haly, tělocvičny, bazény, hřiště apod.

STAVBY KOMERČNÍHO VYBAVENÍ

administrativa banky; pojišťovny; podnikatelské inkubátory; stavby pro vedení podniků; sídla firem; budovy armádních štábů; budovy bezpečnostních složek apod.

lázeňství lázeňské pavilóny; léčebny; ozdravovny; lázeňské kolonády apod.

obchod stavby s prodejními plochami a jinými obchodními prostory charakteru služeb, např. samoobsluhy, nákupní střediska, obchodní domy, autosalóny apod.

strategické služby

centra sdílených služeb (Shared Services Centers, SSC); centra zákaznické podpory, high-tech opravárenská centra; centra outsourcingu podnikových procesů (Business Process Outsourcing, BPO); centra outsourcingu IT (Information Technology Outsourcing, ITO); centra outsourcingu podnikových procesů; technologická centra apod.

nerušivé služby služby cestovního ruchu; návrhářské a projekční služby; půjčovny; kadeřnictví; čistírny; malo-kovářství; malo-zámečnictví; malo-truhlářství apod.

služby

(potenciálně) rušivé služby

služby motoristům (např. autoservisy, půjčovny aut); čerpací stanice pohonných hmot; klempířství; velko-kovářství; velko-zámečnictví; velko-truhlářství apod.

stravování restaurace; motoresty; kavárny; cukrárny; vinárny; pivnice; bufety; jídelny apod.

ubytování hotely; motely; hostely; ubytovny; penziony; internáty; koleje; kempy apod.

věda a výzkum laboratoře; planetária; hvězdárny; vědecká centra; výzkumné ústavy; skleníky apod.

výstavnictví výstavní pavilóny; výstavní haly; veletržní stánky apod.

Tab. A.01: Tabulka staveb občanského vybavení



Obrazovou přílohu kapitoly A Odůvodnění tvoří tyto obrázky:

Obr. A.01: Schéma uličního prostoru

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ


KNESL+KYNČL s.r.o. B2

1. VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

Územní plán řeší správní území města Třešti, které sestává z katastrálních území Třešť, Buková u Třešti, Čenkov u Třešti a Salavice. Součástí města jsou tedy, kromě vlastního sídla Třešti, i sídla Buková, Čenkov a Salavice. Dle údajů ČSÚ žilo k 1. 1. 2013 v Třešti 5 805 obyvatel.

1.1. Postavení obce v systému osídlení

Město Třešť je součástí správního obvodu ORP Jihlava. Postavení města v rámci regionu je ovlivněno jeho polohou v blízkosti krajského města Jihlavy (19 km), které je významným zdrojem pracovních příležitostí a nadmístní vybavenosti. Silniční tahy procházející křižující obec zajišťují dobrou vazbu jak v severojižním směru na Jihlavu a dálnici D1 (19 km), Telč (13 km) a Dačice (26 km), tak ve západovýchodním směru na Pelhřimov (30 km) a Třebíč (34 km). Sídla Třešť a Salavice jsou obsluhována železniční tratí č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, která umožňuje železniční spojení s Jihlavou, Telčí a Dačicemi. Z místních vazeb je nejdůležitější zejména vazba na Batelov a Stonařov, pro které je Třešť centrem nadmístní vybavenosti.

Město Třešť je od roku 2002 členem Mikroregionu Třešťsko založeného 30. 4. 2002. Předmětem činnosti svazku je realizace strategie rozvoje Mikroregionu Třešťsko, trvale udržitelného rozvoje regionu svazku obcí a dalších aktivit v oblasti ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, rozvoje cestovního ruchu, rozvíjení kulturních a historických hodnot regionu, ochrany životního prostředí, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů, schválených orgány svazku obcí (jinak i činnosti dle § 50 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Svazek obcí může vyvíjet vlastní hospodářskou činnost. Členy tohoto svazku jsou kromě Třešti také obce Batelov, Hladov, Hodice, Jezdovice, Jihlávka, Kaliště, Klatovec, Nový Rychnov, Otín, Panenská Rozsíčka, Růžená, Řásná, Stonařov, Švábov a Třeštice.

1.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury

Územní plán vytváří územní podmínky pro fungování dopravní infrastruktury v rámci území městyse i v rámci jeho širších vazeb.

Územní plán vytváří územní podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu, zvláště pro prostupnost území v návaznosti na volnou krajinu. Přes území Třešti prochází přes Čenkov, Třešť a Salavice dálková cyklotrasa č. 16 Slavonice – Přibyslav. Územím Třešti vycházejí také regionální cyklotrasy č. 5129 Třešť – Pelhřimov, 5090 Třešť – Rohozná, 5093 Třešť – Šibeniční vrch, 5091 Telč – Třešť, 5200 Nad Třešťskou myslivnou – Aleje.

Obsluha Třešti veřejnou hromadnou je zajištěna autobusovými zastávkami v Třešti (Třešť – náměstí, Třešť – pila, Třešť – poliklinika, Třešť – železniční přejezd), v Salavicích u železniční stanice, v Čenkově, na křižovatce u Bukové (cca 1 km od centra Bukové) a na křižovatce v Pouštích. Tyto zastávky jsou obsluhovány linkovými autobusy firem ICOM Transport a.s. a Radek Čech – autobusová doprava s.r.o. Z Třešti vyjíždí linky do Jihlavy, Panských Dubenek, Opatova, Brtnice, Dlouhé Brtnice, Pavlova a Růžené, přes Třešť projíždí linky z Telče do Jihlavy, z Batelova do Jihlavy, z Jihlavy do Studené, z Jihlavy do Počátků a z Dačic do Pelhřimova na Humpolec a Prahu.

Železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice obsluhuje sídla Třešť (vlaková stanice Třešť a vlaková stanice Třešť město) a Salavice.

Územím Třešti prochází dvě silnice II. třídy. Severojižní směr obsluhuje silnice II/406 (od silnice II/602 – Třešť – Telč – Dačice – Slavonice (Rakousko). Dle ZÚR KV je sledována přeložka této silnice západně od zastavěného území Třešti. Západovýchodním směrem vede přes Třešť silnice II/402 (Batelov – Třešť – Stonařov – Víska – k silnici II/405). Ze středu Třešti vychází dvě silnice III. třídy. Západním směrem silnice III/4065 (Třešť – Čenkov – Růžená) a východním směrem III/4066 (Třešť – Stajiště – Pavlov). Na silnici II/402 je napojeno sídlo Buková prostřednictvím silnice III/4021. Salavice jsou napojeny na silnici II/406 prostřednictvím silnic III/4061 a III/4062, které se sbíhají v Salavicích a dále pokračují jako III/4062 severovýchodním směrem přes Pístov až do Jihlavy.

1.3. Širší vztahy technické infrastruktury

Vodní toky a plochy

Řešené území je značně členité a patří do tří povodí. Hlavním tokem protékajícím Třeští a Salavicí je Třešťský potok ústící do řeky Jihlavy. Do něj ústí Bukovský potok, Valchovský potok s přítoky Lovětínský potok, Čenkovský (od Čenkova) a Sovův potok (od Pouští) a několik bezejmenných menších přítoků všech těchto toků. Na tocích jsou četné vodní plochy. Tyto toky jsou ve správě Povodí Moravy s.p. Kamenný potok (nad Salavicemi) je ve správě Lesů ČR, stejně jako Lovecký potok, který ve východní části Pouští patří do povodí Jihlavky. Malá část nezastavěného území západně od Bukové patří do povodí řeky Jihlavy.



Zásobování vodou

Infrastruktura pro zásobování pitnou vodou je v sídlech stabilizovaná, všechna sídla mají vybudovaný veřejný vodovod včetně související infrastruktury (vodojemy, úpravny vody, čerpací stanice apod.), využívají pitnou vodu z místních zdrojů a pramenišť, vodovodní systém v Třešti je navíc doplňován vodou z dálkového vodovodního řadu Nová Říše-ÚV Jihlava Hosov, který prochází východní částí řešeného území.

Odkanalizování

Kanalizaci ukončenou v ČOV má pouze sídlo Třešť, ostatní sídla likvidují splaškové vody v žumpách na vyvážení nebo v septicích s přepadem do vodotečí a Územní plán pro tato sídla navrhuje systém odkanalizování, včetně nové čistírny odpadních vod v každém sídle.

Zásobování elektrickou energií

Územní plán vytváří územní podmínky pro zásobování obce elektřinou při respektování širších vazeb na okolí. Zásobování elektřinou je zajištěno z distribuční soustavy 22 kV, venkovních kmenových vedení VN 22kV č. VN87 a č. VN43, které obě vychází z rozvodny 22kV Telč. Dále se jsou v dlouhodobějším výhledu stanoveny koridory pro výstavbu nového venkovního vedení VVN 2 x 110 kV z rozvodny 110/22 kV Jihlava – západ do rozvodny 110/22 kV Telč a koridor pro propojení návrhové rozvodny 110/22 kV Telč na vedení VVN 110kV Kosov – Telč.

Zásobování plynem

Plynofikováno je pouze sídlo Třešť, a to pomocí odbočky VTL plynovodu Pavlov – Jenštejn na jihu řešeného území.

1.4. Širší krajinné vztahy

Geomorfologie krajiny a krajinný ráz

Území Třeště se z hlediska geomorfologického řadí do Českomoravské vrchoviny, respektive do geomorfologického celku Křižanovská vrchovina. Třešť leží na břehu Třešťského potoka, jehož niva protíná město severojižním směrem, v nadmořské výšce 545 m.n.m. Nejvyšším bodem ve správním území je Velký Špičák ležící východně od města ve výšce 734 m.n.m., jehož součástí je rozsáhlé chráněné území bukového pralesa.

Ochrana přírody

V řešeném území se vyskytují dvě významné oblasti zvýšeného výskytu prvků ochrany přírody. Jedná se o oblast Velkého špičáku, kde se v řešeném území rozkládá Evropsky významná lokalita Velký Špičák a Národní přírodní rezervace Velký špičák a s řešeným územím zde sousedí Přírodní rezervace v Kluči. Druhou oblastí jsou Zadní Pouště, kde je vymezena Evropsky významná lokalita Rybníky v Pouštích a Přírodní rezervace Rybníky v Pouštích, vyskytuje se zde také větší množství chráněných stromů. Mimo tyto oblasti se v území nachází větší počet jednotlivých prvků ochrany přírody, jako je například Přírodní park Javořická vrchovina, který zasahuje do západní části řešeného území, dubová alej u Třeště či různé prvky chránící rybníky nacházející se v řešeném území (např. Přírodní park Bukovské rybníčky, výskyt zvláště chráněných živočichů v Jezdovickém rybníce apod.).

Územní systém ekologické stability

Nadregionální ÚSES je Třešti zastoupen částmi nadregionálního biocentra 55 Špičák ve východní části řešeného území a nadregionáoním biokoridorem 123, který z tohoto biocentra vychází jižním směrem a mimo řešené území jej propojuje s nadregionálním biocentrem 80 Pařezitý-Roštejn u hranic obcí Růžená, Třeštice a Doupě.

Regionální ÚSES v třešti představuje regionální biokoridor 509 vycházející jihovýchodním směrem z nadregionálního biocentra Špičák. tento biokoridor pokračuje jihovýchodním směrem za hranici řešeného území až do regionálního biocentra Jestřebský les v obci Brtnička.

Řešení ÚSES a vymezení jeho dílčích skladebných částí je vesměs plně provázáno s řešeními ÚSES v rámci platné ÚPD sousedních obcí a města Jihlavy (k.ú. Popice u Jihlavy). Zajištěná zatím není návaznost LBK 13 v k.ú. Spělov (městys Dolní Cerekev) - zde lze předpokládat vyřešení problému při zpracování nového ÚP Dolní Cerekev.



Obrazovou přílohu kapitoly B Odůvodnění tvoří tyto obrázky:

Obr. B.01: Poloha Třešti v rámci České Republiky

Obr. B.02: Širší vztahy geomorfologie

C. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ

ZASTAVITELNÝCH PLOCH


KNESL+KYNČL s.r.o. C2

1. VÝCHODISKA VYHODNOCENÍ

1.1. Vazba na PÚR ČR

Město Třešť není součástí žádných oblastí či os vymezených PÚR ČR 2008, proto z tohoto dokumentu pro město Třešť nevyplývají žádné konkrétní požadavky ani úkoly k řešení. Splnění obecných požadavků a priorit je popsáno v kapitole G. Odůvodnění Územního plánu.

1.2. Vazba na nadřazenou územně plánovací dokumentaci

Dle ZÚR kraje Vysočina leží Třešť, respektive k.ú Třešť a k.ú. Salavice, v rozvojové ose OSk 2 (Jihlava – Třešť – Telč); největší rozvoj bydlení je tedy logicky směřován do samotné Třeště; zástavba Čenkova, Bukové a Salavic je Územním plánem stabilizována, respektive jejich zastavěné území je pouze dotvarováno; největší rozvoj z těchto třech vesnic je navržen v Salavicích, které leží v krajské ose.

1.3. Vazba na zadání

Územní plán byl zpracován v souladu s požadavky uvedenými v Zadání Územního plánu Třešť.

1.4. Vymezení zastavěného území

Na základě stavu území a podle § 58 Stavebního zákona bylo k datu 1. ledna 2014 vymezeno zastavěné území. Dále na základě nadřazených dokumentací (ZÚR KV), územně analytických podkladů a dalších dokumentů a podkladů a v rámci řešení návrhu Územního plánu byly vymezeny zastavitelné plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje města s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jakožto koncepční materiál.

Zastavěné území bylo vymezeno k datu 1. ledna 2014.

Rozsah zastavěného území: 358.96 ha

Podrobněji viz bilanční tabulka (Tab. C.01).

1.5. Plochy s nevhodnou strukturou zástavby nebo funkcí - přestavby

Plochy přestavby jsou vymezeny za účelem intenzifikace využití pozemků v zastavěném území – jedná se buď o nahrazení stávající nevhodné zástavby nebo nahrazení nevhodné funkce jiným využitím, či o využití větších celků dosud nezastavěných pozemků (typicky zahrad), jednotlivé proluky však nejsou jako plochy přestavby vymezeny. Jedná se tedy o podporu rozvoje města uvnitř jeho dnešních hranic, která následně může snižovat nároky na rozvoj města na „zelené louce“.

Jako plochy přestavby jsou Územním plánem vytipovány a následně vymezeny brownfieldy - bývalé průmyslové areály při ulici Nádražní, opuštěné družstvo u Hlubokého rybníku, bývalá pila při silnici na Jihlavu, průmyslový areál při ulici Tovární, v ulici Partlicově pod hřbitovem, bývalá drůbežárna na severu Třešti a bývalé zemědělské družstvo v Salavicích (zatím co první tři zmiňované jsou vymezeny opět pro výrobní činnost, ostatní jsou určeny pro větší začlenění do obytné struktury města).



1.6. Významné proluky ve stabilizovaných plochách zastavěného území

Ve stabilizovaných plochách zastavěného území města neexistují proluky, které by významně snižovaly nároky na vymezení zastavitelných ploch.

typ plochy s rozdílným způsobem využití

ploc

hy s

tabi

lizov

ané

[h

a]

ploc

hy z

asta

vite

lné

[ha]

pl

ochy

pře

stav

by

[ha]

pl

ochy

změn

v k

rajině

[ha]

ce

lkem

[h

a]

plochy smíšené obytné (SO) 133,7 28,3 14,3 0,0 176,4

plochy komerčních zařízení (OK) 9,8 0,6 1,0 0,0 11,4

plochy veřejného vybavení (OV) 16,6 0,9 0,5 0,0 18,0

plochy pro tělovýchovu a sport (OS) 8,3 3,9 2,4 0,0 14,6

plochy občanského vybavení specifických forem (OX) 0,0 0,0 0,0 101,4 101,4

plochy zeleně (z) 23,7 0,7 0,3 0,0 24,6

plochy veřejných prostranství (P) 107,1 5,6 3,0 6,5 122,1

plochy dopravní infrastruktury (D) 46,4 2,1 5,1 25,7 79,3

plochy technické infrastruktury (T) 4,0 2,5 2,0 0,0 8,5

plochy výroby a skladování (V) 28,6 2,8 13,6 0,0 45,0

plochy specifické (X) 9,6 0,0 0,0 0,0 9,6

plochy rodinné rekreace (RI) 24,1 3,1 0,0 0,0 27,1

plochy lesní (L) 2 131,4 0,0 0,0 0,0 2 131,4

plochy smíšené nezastavěného území (NS) 527,9 0,0 0,0 8,4 536,3

plochy zemědělské (NZ) 1 252,3 0,0 0,0 0,0 1 252,3

plochy vodní a vodohospodářské (W) 134,0 0,0 0,0 6,6 140,6

celkem 4 457,6 50,5 42,1 148,5 4 698,7

Tab. C01: Bilanční tabulka ploch



2. ODŮVODNĚNÍ ROZVOJE HLAVNÍCH FUNKCÍ

2.1. Bydlení

Vzhledem k poměrně výhodné poloze města ve struktuře osídlení jihovýchodní Moravy v pásu sídel Jihlava – Třešť – Telč – Dačice lze ve městě předpokládat poptávku především po bydlení v rodinných domech. Pro tento rozvoj je důležitá také existence kvalitního občanského vybavení (mateřská škola, základní škola, kulturní dům, tělocvična, sportovní areál, ordinace lékařů, pošta) a také technické infrastruktury (zejména odkanalizování sídla na ČOV a veřejný vodovod).

Územní plán vymezuje pro rozvoj bydlení plochy smíšené obytné určené především pro pozemky rodinných domů. Výpočet pro stanovení potřebné výměry rozvojových lokalit pro tuto funkci (návrh počítá s nárůstem rozsahu zastavitelných ploch smíšených obytných o cca 21 % a při započítání ploch přestaveb s nárůstem rozsahu o cca 31 %; navrženo je celkem 42,6 ha rozvojových ploch) vychází z těchto východisek:

rozvíjet bydlení především v jádrovém sídle – samotné Třešti (zejména s ohledem na dobrou dostupnost kvalitního občanského vybavení); sídla Bukovou, Čenkov a Salavice již výrazně nerozšiřovat; dle ZÚR kraje Vysočina leží v rozvojové ose OSk 2 (Jihlava – Třešť – Telč) samotná Třešť a Salavice (nikoliv Čenkov a Buková); největší rozvoj bydlení je tedy logicky směřován do samotné Třeště; zástavba Čenkova, Bukové a Salavic je Územním plánem stabilizována, respektive jejich zastavěné území je pouze dotvarováno; největší rozvoj z těchto třech vesnic je navržen v Salavicích, které leží v krajské ose;

od roku 2001 ubylo v městě 162 obyvatel, vzhledem k roku 1991 pak 177 obyvatel;

rozvoj bydlení je ovlivněn současným trendem zvyšování kvality bydlení (snižování počtu osob na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele) – dle dostupných statistických dat a srovnání v rámci EU (Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005) lze předpokládat, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu; pokud použijeme pro srovnání průměr z rakouských a německých dat, ze dvou zemí nám kulturně i geograficky nejbližších, zjistíme, že můžeme i při zachování nezměněného počtu obyvatel důvodně očekávat nárůst počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu); vzhledem k tendenci poklesu počtu obyvatel města v posledních letech a celkovému demografickému vývoji v ČR nelze v následujících cca 20 letech počítat s nárůstem počtu obyvatel;

rozvoj bydlení je ovlivněn umístěním Třešti ve struktuře osídlení jihovýchodní Moravy v pásu Jihlava – Třešť – Telč – Dačice a zejména blízkostí hospodářského centra kraje – krajského města Jihlavy.

ze srovnání statistických dat, které je uvedeno v následující tabulce, je patrné, že byty v Třešti mají v rámci ČR i ve srovnání s Německem průměrnou velikost (90,5 m²), tzv. obložnost (tj. počet osob na byt) je ve srovnání s průměry ČR a okolních zemí vyšší (2,85 osob/byt) a velikost bytů na osobu vykazuje v Třešti také menší hodnotu (31,1 m²/osobu); vzhledem těmto hodnotám lze předpokládat tendenci kvalitativních změn v bytovém fondu.

průměrný počet v bytech celkem

osob na byt (obložnost)

průměrná plocha bytu [m2]

průměrná obytná plocha bytu [m2]

průměrná plocha bytu na osobu [m2]

Německo 2,1 ** 89,9 ** 42,9 **

Rakousko 2,3 ** 98,5 ** 42,9 **

Česká republika 2,47 * 86,7 * 65,3 * 35,1 *

Třešť 2,85 * 90,5 * 67,6 * 31,8 *

Tab. C.02: Tabulka hodnot charakterizujících úroveň bytového fondu (* - Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Český statistický úřad, 2013; ** - Housing Statistics in the European Union 2010 /The Hague: Ministry of the Interior and Kingdom Relations/ 2010)

Pokud budeme předpokládat, že počet obyvatel obce zůstane přibližně stejný (tedy 5 771 osob), a budeme podle příkladu Německa počítat, že obložnost bytů se bude postupně zvyšovat na hodnotu 2,1 obyvatele/byt, vychází nám, že pro tyto obyvatele bude v celé obci potřeba 2 748 bytů; to je nárůst o zhruba 544 bytů oproti současnému stavu (2 204 obydlených bytů).



Pokud budeme předpokládat, že na jeden nový byt bude potřeba průměrně 500-1 000 m²) rozvojových ploch pro bydlení (bude se spíše jednat o stavbu rodinných domů), vychází nám potřeba vymezení rozvojových ploch pro bydlení v rozmezí 27,2 – 54, 4 ha.

zároveň je třeba konstatovat, že pro zajištění dynamického rozvoje sídla v návrhovém období Územního plánu je vždy nutné vymezit větší množství rozvojových ploch než je reálná potřeba; tato skutečnost je dána tím, že při záměrech o využití navržených ploch může vždy dojít k problémům s jejich dostupností – např. z důvodu vlastnických vztahů, problémům se zainvestováním atd.; pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj města bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen.

Z hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními způsoby:

ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťování stávající struktury zástavby tak, aby provoz města byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné;

v rozvojových plochách smíšených obytných bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy.

2.2. Výroba a skladování

Vzhledem k historickému vývoji a postavení ve struktuře osídlení jihozápadní Moravy se na území města poměrně výrazně zastoupeny výrobní areály, a to nejen zemědělského ale i průmyslového charakteru. Výrobní a skladovací plochy jsou rozloženy poměrně rovnoměrně na území samotné Třeště. Zemědělské areály se nacházejí při obvodu města a rovněž v okolních vesnicích Buková, Čenkov a Salavice.

Územní plán vymezuje pro rozvoj podnikatelských aktivit plochy výroby a skladování určené především pro výrobní a skladovací areály s potřebným zázemím (administrativa, technická infrastruktura, apod.) a rovněž pro zemědělské využití. Návrh počítá s nárůstem rozsahu ploch výroby a skladování o cca 7 % oproti současnému stavu, poměr rozvojových ploch ku stabilizovaným je nicméně větší (16,4 : 28,6 ha = 57 %), protože všechny přestavbové plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny na stávajících nedostatečně využívaných výrobních areálech či jejich částech, které jsou proto navrženy k revitalizaci. Rozsah rozvojových lokalit pro tuto funkci vychází z těchto východisek:

vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj různých velikostí a typů výrobních, skladovacích a zemědělských areálů;

město (konkrétně sk.ú. Třešť a Salavice) se nachází dle ZÚR KV na rozvojové ose OSk 2 Jihlava – Třešť – Telč - (Dačice). Tím jsou pro územní plán dány předpoklady pro potvrzení vhodných stávajících a vymezení nových výrobních ploch ve městě.

2.3. Rekreace

Rekreace nabývá různých podob. Územní plán vymezuje jak plochy individuální rekreace (pro zahrádkaření), tak plochy veřejné zeleně (parky) a pro tělovýchovu a sport.

Individuální rekreace je významným prvkem rekreace zejména v sídlech (zejména ve městech) Tvoří významnou složku ve struktuře zástavby sídla, tj. přechod sídla a krajiny a tvoří rovněž nezanedbatelnou plochu zeleně. V mnoha případech se také jedná o potenciálně rozvojové obytné území, které je využito pro rozšiřování zástavby rodinnými domy. V nemnoha případech jsou však takové plochy zatěžovány výstavbou objektů srovnatelných s rodinnými domy bez patřičného napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Proto je omezení velikosti objektů (které je de facto prostorovým regulativem na úrovni stanovení charakteru zástavby) nezbytnou součástí podmínek využití ploch rodinné (individuální) rekreace.

Územní plán vymezuje většinu stávající pozemků zahrádkových či chatových osad jako stabilizované plochy rodinné rekreace. Výjimku tvoří zejména lokalita na východním břehu Váňovského rybníka, jejíž zástavba má v současné době již charakter ulice rodinných domů. Proto byla tato oblast vymezena jako plochy smíšené obytné. Jako stabilizované plochy jsou rovněž vymezeny chatové osady na Velkém Špičáku, které se tak mohou rozvíjet pouze v rámci jejich zastavěného území.

Jako zastavitelné plochy rodinné rekreace byly vymezeny tato území:

„Nad hřbitovem“ při křížové cestě na Šibeniční vrch. Území je do značné míry zastavěno drobnými objekty zahradního charakteru. Územní plán tak jasně vymezuje severní hranici zástavby na svahu Šibeničního vrchu.

„U batelovské spojky“ v nivě Třešťského potoka u čistírny odpadních vod. Území je doplňkem již existující zahrádkářské osady mezi její severní hranicí a koridorem pro plánovanou batelovskou spojku.

Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením ploch zeleně (Z), jejichž podmínky obecně umožňují využití ve prospěch veřejně zeleně a parků, a rovněž vymezením tzv. tras



stromořadí, které vymezují prostory v sídle i krajině pro výsadbu stromořadí, alejí a remízů. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování systému sídelní zeleně. Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce.

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy zeleně (Z):

„U Vodojemu“ (rozvojová plocha 1554-Z na západě Třešti, západně od ulice U Vodojemu) – pro zajištění veřejně přístupné zeleně a každodenní rekreace ve stejnojmenné rozvojové lokalitě navržené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu.

Sport a rekreace jsou jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch pro tělovýchovu a sport (OS) a ploch občanského vybavení specifických forem (OX). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro sport a tělovýchovu, případně rekreaci obyvatel. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce.

Jako stabilizované plochy pro tělovýchovu a sport byly vymezeny pozemky stávajících významných sportovních zařízení, které zaručují dostatečnou obsluhu řešeného území tělovýchovnými nebo sportovními zařízeními. Ostatní stávající sportoviště (méně důležitá pro základní obsluhu území) jsou zahrnuta do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou však stále přípustná.

Jako zastavitelné plochy byly vymezeny tato území:

„U batelovské spojky“ (rozvojová plocha 1131-OS při ulici Dr. Richtra) – plocha určená pro zázemí případného rekreačně přírodního území v nivě Třešťského potoka (např. zázemí tzv. akademie golfu nebo jezdectví);

„Rozšíření sportovního areálu“ (rozvojová plocha 1301-OS u stávajícího areálu střední školy při ulici Josefa Hory) – plocha je určená pro případné rozšíření sportovního areálu; využívá prostoru mezi stávajícím areálem a zamýšleným silničním obchvatem města.

2.4. Veřejné vybavení

Veřejné vybavení (dle Stavebního zákona občanské vybavení veřejné infrastruktury) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejného vybavení (OV) pro stavby a zařízení užívané ve prospěch zejména vzdělávání a výchovy, veřejné správy, bezpečnosti obyvatel, sociálních služeb, kultury apod.

Jako stabilizované plochy veřejného vybavení vymezuje Územní plán většinu ze shora jmenovaných zařízení veřejné infrastruktury. Tím je zaručena ochrana a rozvoj těchto zařízení ve prospěch veřejného vybavení. Výjimku tvoří drobné stavby (např. kaple v Salavicích), zařízení v souvislé obytné zástavbě (např. Sokolský dům na nám Svobody) nebo zařízení s doplňkovou funkcí (např. muzeum modelů v budově vlakového nádraží), které jsou z důvodu malého rozměru a zvolené metodiky zpracování Územního plánu agregovány do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Specifickým případem jsou zařízení pro obranu státu (Střelnice Policie ČR v Salavicích a areál policejní školy Ministerstva vnitra při silnici do Pavlova), které jsou vymezeny jako plochy specifické (X).

Územní plán vymezuje tyto zastavitelné plochy veřejného vybavení (OV):

„Rozšíření hřbitova“ (rozvojová plocha 1097-OV na východě Třešti, jižně od stávajícího areálu hřbitova) – pro zajištění pozemků k případnému rozšíření hřbitova.

3. ZÁVĚR

Územní plán zajišťuje městu Třešti možnosti rozvoje kvalitních obytných částí s odpovídající veřejnou infrastrukturou (včetně možností rekreace) v dobré docházkové vzdálenosti. Neméně důležité je také zajištění prostoru pro rozvoj výrobních a komerčních aktivit podporujících zaměstnanost.

Vzhledem k současnému stavu a možnostem rozvoje města ve vazbě na demografický vývoj a nárůst obyvatel, je navržený rozvoj úměrný potenciálu města a jeho současným i případným budoucím potřebám.

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ


KNESL+KYNČL s.r.o. D2

1. ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.1. Textová část Územního plánu v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a s požadavky ze Zadání Územního plánu obsahuje dvě části:

1.1.1. Územní plán, respektive jeho výrokovou část (výrok).

1.1.2. Odůvodnění Územního plánu, vypracované:

a) zpracovatelem;

b) pořizovatelem.

1.2. Grafická část Územního plánu v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a s požadavky ze Zadání Územního plánu obsahuje tyto výkresy:

1.2.1. 4 výkresy výrokové část: měřítko

I/01 Výkres základního členění území 1 : 10 000

I/02.1 Hlavní výkres 1 : 10 000

I/02.2 Koncepce technické infrastruktury 1 : 10 000

I/03 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

1.2.2. 4 výkresy Odůvodnění Územního plánu:

II/01.1 Koordinační výkres 1 : 10 000

II/01.2 Koordinační výkres – výřezy sídel 1 : 5 000

II/02 Výkres širších vztahů 1 : 50 000

II/03 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 10 000

1.2.3. Výkresy Územního plánu musí být používány pouze ve stanovených měřítkách přesto, že je grafická část zpracována digitálně a je možné výkresy zvětšovat. Zobrazené jevy ve výkresech tvoří komplex podmínek a požadavků, proto musí být používány všechny výkresy současně.

Všechny výkresy jsou stejně závazné a podmínky či požadavky z nich vyplývající se navzájem doplňují. Není-li uvedeno jinak, pak pro podmínky či požadavky jdoucí proti sobě platí podmínka či požadavek přísnější.

Koordinační výkres je souhrnem výrokové části Územního plánu, vybraných jevů z ÚAP a doplňujících průzkumů a rozborů.

Skupiny zobrazených jevů ve výkresech a schématech výrokové části jsou rozděleny na tyto části:

legenda, tj. skupina jevů, která je obsahem Územního plánu, respektive jeho výrokové části, dle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

informativní část, tj. skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nachází se zejména mimo řešené území (např. železniční trať mimo řešené území);

prvky mapového díla, tj. grafické vyznačení některých skutečností (parcel, vrstevnic apod.), které slouží jako podklad při zpracování Územního plánu; toto zobrazení vychází z § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



2. POJMY

Pro účely tohoto územního plánu se ve výrokové části závazně stanovují vybrané pojmy uvedené zejména v bodě 8 výrokové části ÚP (Podmínky využití ploch). Jejich obsah vychází z příbuzných pojmů uvedených ve stavebním zákoně a jeho prováděcích vyhlášek, případně z odborných publikací, slovníků apod.

3. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území bylo vymezeno k 1. ledna 2014 v souladu s § 58 Stavebního zákona, na základě stavu území a nad aktuální katastrální mapou platnou ke květnu 2013 získanou od objednatele.

Hranice zastavěného území je zobrazena ve Výkrese základního členění území (I/01), v Hlavním výkrese (I/02.1), ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (I/02.2), ve Výkrese veřejně prospěšných staveb opatření a asanací (I/03), v Koordinačním výkrese (II/01.1) a jeho výřezech (II/01.2) a ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu (II/03).

4. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

4.1. Preambule; východiska ke koncepci území

Základní údaje a širší vztahy

Město Třešť leží na jihozápadě Moravy cca 30 km jižně od Jihlavy. Administrativně přináleží do kraje Vysočina a spadá do správního obvodu ORP Jihlava. Město je tvořena čtyřmi samostatnými sídly: kromě samotné Třešti zahrnuje správní území také vesnice Bukovou, Čenkov a Salavice. Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 žilo na území města 5.771 obyvatel a stálo zde 1.439 domů.

Území Třeště se z hlediska geomorfologického řadí do Českomoravské vrchoviny, respektive do geomorfologického celku Křižanovská vrchovina. Třešť leží na břehu Třešťského potoka, jehož niva protíná město severojižním směrem, v nadmořské výšce 545 m.n.m. Nejvyšším bodem ve správním území je Velký Špičák ležící východně od města ve výšce 734 m.n.m., jehož součástí je rozsáhlé chráněné území bukového pralesa.

Historie

Ještě ve 12. století tvořilo Třešťsko s poměrně drsným klimatem a neúrodnou půdou součást neosídleného pomezního hvozdu mezi Moravou a Čechami. Někdy před rokem 1227 vznikl na tomto moravsko-českém pomezí Lovětínský újezd, který dostal za věrné služby od zeměpána Petr, správce Bítovského kraje. Ten potom tento újezd prodal klášteru v Louce. Klášter zřizoval na řece Jihlavě a na Kamenici sádky. Centrem Lovětínského újezdu byla zřejmě Horní Cerekev. Zda osídlení proniklo přímo na vlastní Třešťsko není známo, ale později tudy procházela podél Třešťského potoka cesta. Nejpozději ve 20. letech 13. století byla širší oblast již z velké části osídlena. První písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. Již v polovině 14. století lze v Třešti počítat s panským sídlem, které vzniklo na pravé straně Třešťského potoka. Jižně odtud byl na mírném svahu situován i farní kostel sv. Martina. Možná ještě před husitskými válkami se Třešť stala městečkem, které je bezpečně doloženo až roku 1464. Tehdy došlo k založení nového městského útvaru okolo trojúhelníkového tržiště na vidlici cest na západní straně Třešťského potoka. Celé třešťské levobřeží bylo organizováno systémem traťové plužiny kolmé k ose údolí. Hlavním a v podstatě jediným prostorem městečka bylo velké trojúhelníkové tržiště. Přístupové cesty byly střeženy branami a obranyschopnost byla ještě výrazně zvýšena soustavou tří rybníků, které zaplavily celou nivu Třešťského potoka (nyní existuje pouze horní Váňovský rybník). Na jižní straně tvořil okraj městečka drobný příčný potok. Pouze na severozápadě se mohla zástavba rozšiřovat i podél cesty na Batelov a zde se již od 15. století soustřeďovali židé. Kolem roku 1857 zde žilo 676 Židů, kteří tvořili až do 2. světové války významnou podnikatelskou základnu města.

Významného rozkvětu zaznamenala Třešť po 2. polovině 16. století především díky rozvoji soukenictví. Tvrz byla přestavěna a rozšířena na poměrně velký renesanční zámek. Uprostřed plochy hlavního náměstí byl za vlády Velcelíků postaven luteránský kostel (později kostel sv. Kateřiny). Domy okolo náměstí byly renesančně přestavovány. Třicetiletá válka přerušila rozvoj, a luteránský kostel se stal zříceninou. Kostel byl obnoven v roce 1645, kdy už vládli Herbsteinové z rakouské linie. Obnoven tak byl už jako protestantský. Do začátku 18. století se městečko rozrůstalo na severozápadě (po panský dvůr na místě továrny u odbočky Smetanovy ulice) a na jihu (za potokem, po Váňovskou ulici). Mapa stabilního katastru z r. 1835 již znázorňuje další rozvoj města. Stavělo se v pravobřežní vsi (předměstí) podél pobřežní cesty k severu i jihu. Na východě vznikla domkářská enkláva. Levobřežní intravilán se rozšířil podél cest k potoku a ke hrázi Váňovského rybníka a kolem severní části západní záhumenní cesty, tedy ve vazbě na židovskou čtvrť. Naproti dvoru vznikla enkláva Chaloupecké ulice. Již předtím byla téměř úplně zastavěna celá plocha velkého náměstí, které tak



bylo redukováno na malou jižní část (náměstí T. G. Masaryka) a spíše ulicové prostory v severozápadním (náměstí Svobody) a východním (Malé náměstí). Současně se měnila i podoba centra městečka, které v letech 1790, 1819, 1824, 1825 a 1863 postihly poměrně rozsáhlé požáry. Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. Hlavní podíl na tom neslo soukenictví. Z malých dílen postupně vznikaly továrna na výrobu sukna, nábytku (hodinové skříně byly dodávané do celé Evropy) a sirek. Později ještě vznikl průmysl oděvnický a strojírenský.

Ve 2. polovině 19. století městečko stagnovalo, neboť leželo stranou hlavních komunikací a dlouho postrádalo železniční spojení, takže byl omezen rozvoj průmyslových podniků. Roku 1872 zde byla založena první česká měšťanská škola na Moravě. V roce 1890 se novou dominantou náměstí T. G. Masaryka stala velká budova školy v jeho severní části. V roce 1898 byla otevřena železnice z Kostelce do Telče a v roce 1902 se Třešť dočkala povýšení na město. Železnice, vedená podél západního okraje intravilánu, značně zkomplikovala rozšiřování města západním směrem. Na trať se mimoto vázaly i rozšiřované továrny židovských podnikatelů, využívající polohu na západním a severním okraji ghetta. Vlakové nádraží bylo situováno severně za městem, a protože většího významu pro osobní dopravu nabyla zastávka jižně od náměstí, nevyvinula se v Třešti ani nová reprezentativní nádražní třída. Nová rodinná, nejčastěji družstevní výstavba se po roce 1910, a zvláště ve 20. a 30. letech 20. století rozvinula za tratí na jihozápadním okraji města, mezi silnicemi do Čenkova a Telče, což podmínilo radiálně-okružní uliční síť nových čtvrtí. V menší míře se stavělo i za vlakovým nádražím a v pravobřežní části města.

Ve 2. polovině 20. století rozvoj města dále pokračoval, ale už v menší míře. Průmyslové podniky byly poněkud rozšířeny, což vyvolalo potřebu další výstavby. Intravilán města se po obvodu a hlavně směrem na západ mírně rozšířil novou rodinnou výstavbou. Pro hromadnou panelovou výstavbu bylo nešťastně vybráno území zrušeného lihovaru a strojní traktorové stanice mezi jižní částí náměstí a železniční tratí včetně celé východní strany původně záhumenní Barvířské ulice. Panelové bytové domy alespoň z části respektovaly historickou uliční strukturu, přesto však znamenaly citelné narušení okraje historického jádra města. Ještě před výstavbou sídliště vyrostl v této části města i kulturní dům (1960). Obraz přilehlé západní strany náměstí porušily v 70. letech 20. století naddimenzované a architektonicky rušivé novostavby městské vybavenosti a necitlivé modernizace starší zástavby. Již v roce 1967 byla v jihozápadní části otevřena nová pavilonová škola, potom následovaly další budovy (1970 Dům odívání, 1971 Mateřská škola v Luční ulici, 1975 poliklinika v Palackého ulici, 1977 obchodní středisko Vysočan, 1988 víceúčelová budova Revoluční 20, 1995 penzion v Palackého ulici). I přes většinou negativní zásahy hlavně z období komunistického režimu se historické jádro města i pravobřežní předměstí se zámkem a farním kostelem v základních rysech zachovalo a od roku 1995 je chráněno formou městské památkové zóny, jejíž rehabilitaci byla v následujícím období věnována značná pozornost. V roce 1993 vzniká Střední průmyslová škola nábytkářská v Třešti. Okresní stavební podnik Jihlava se sídlem v Třešti byl v roce 1993 v rámci restitucí vrácen Josefu Podzimkovi. Ten následně v roce 1994 zakládá akciovou společnost Podzimek a synové a v roce 1995 firmu Strojírny Podzimek, s.r.o. Poliklinika v Třešti byla zprivatizována a nyní zdravotní péči zajišťuje zdravotní zařízení Poliklinika Třešť, s.r.o. V roce 1999 město oslavilo 650 let od první písemné zprávy zapsané v Zemských deskách brněnských. Rekonstrukce hlavního městského náměstí T. G. Masaryka a přilehlých městských ulic proběhla v letech 2001 a 2002. Na náměstí byl umístěn žulový reliéf znaku města a největší sluneční hodiny v ČR (8,21 m).

Město je proslulé zdejší betlemářskou tradicí, které je věnována výstava v třešťském muzeu. Jedním z nejslavnějších třešťských rodáků je ekonom Joseph Alois Schumpeter (1883 – 1950), který byl mimo jiné prvním rakouským ministrem financí nebo profesor v Bonnu a na Harvardu. Třešť je také rodištěm Šimona Partlice, vynikajícího renesančního astronoma a matematika nebo Otty Šimánka, známého českého herce. Socha pana Tau je umístěna v místě dnešního autobusového nádraží. U svého strýce Dr. Löwyho zde také několikeré prázdniny strávil spisovatel Franz Kafka. Na základě tohoto pobytu pravděpodobně vzniklo dílo "Venkovský lékař".

Buková

Ves ležící severozápadně od Třeště se rozkládá na malebném návrší poblíž silnice z Třeště na Batelov. První zmínka se připomíná roku 1358. Aktivně zde působí Sbor dobrovolných hasičů s hasičskou zbrojnicí na návsi. V současné době zde žije 85 obyvatel.

Čenkov

Ves ležící západně od Třeště. Bývala zde Náhůnkova továrna na vatu. Roku 1883 se zde narodil Josef Jiří Švec, plukovník ruských legií. Pamětní deska na rodném domě byla odhalena 15. 5. 1921. Aktivně zde působí Sbor dobrovolných hasičů, kteří pořádají i nespočet kulturních akcí v obci. Hasičská zbrojnice stojí u návsi v těsné blízkosti hlavní komunikace do Třeště. V současné době zde žije 136 obyvatel.

Salavice

Ves ležící na pravém břehu Třešťského potoka severně od Třeště. Ve vsi se nachází kaplička, mlýn a vede tu železniční trať. V současné době zde žije 158 obyvatel.



Zdroje:

Ing. arch. Kuča Karel – Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 7. díl, Nakladatelství Libri, Praha 2008, ISBN 978-80-7277-041-0;

Strategický plán rozvoje města Třešť (Regionální rozvojová agentura RRAV, 2007);

O městě [online]. c2012 [cit. 2013-07-09]. dostupné z <http://trest.cz/o-meste/d-1141/p1=2252?p1=2248>

Člověk a čas [online]. [cit. 2013-07-09] <http://www.trest.cz/clovek-a-cas/ds-1102/p1=2678>

Čenkov [online]. c2012, poslední revize 2013-02-15 [cit. 2013-07-09]. dostupné z <http://www.trest.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=17076&id=2002&n=cenkov&query=%C4%8Denkov&p1=2291>

Buková [online]. c2012, poslední revize 2013-02-15 [cit. 2013-07-09]. dostupné z <http://www.trest.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=17076&id=2003&n=bukova&query=bukov%C3%A1&p1=2291>

Salavice [online]. c2012, poslední revize 2013-02-15 [cit. 2013-07-09]. dostupné z <http://www.trest.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=17076&id=2001&n=salavice&query=salavice&p1=2291>

4.2. Základní koncepce území obce

4.2.1. Obecně

a) Intenzita rozvoje území: Rozvoj města je navržen především uvnitř současně zastavěného území. Využívá jeho vnitřních rezerv, které jsou v Územním plánu označeny jako plochy přestaveb. Ty jsou vymezeny zejména pro šetrné využívání území. Zástavba samotné Třešti tvoří typickou městskou strukturu rozloženou kolem jednoho centra (původně historického jádra) a hlavních radiál, tak jak je to obvyklé u většiny našich měst.Pro rozvoj kompaktního města, pro posílení významu kompaktního města a pro zvyšování standardu bydlení jsou Územním plánem vymezeny především plochy zastavitelné v bezprostřední návaznosti na vymezené již zastavěné území. (podrobněji viz bod 3.5. Územního plánu). Územní plán vychází z principu využívání rezerv (proluk a tzv. brownfieldů) v zastavěném území sídla a platí pro samotnou Třešť i okolní sídla Čenkov, Buková a Salavice.

b) Hranice zastavitelného území: Hranice města a krajiny zajišťuje jasný a harmonický přechod mezi zástavbou a nezastavěnou krajinou. Lze říci, že se jedná o budoucí hranici zastavěného území zahrnující hlavní oblasti stávající i vymezené zástavby bez drobných zastavěných míst v krajině. Na tento prvek vymezený ve výkresech se váže požadavek osázení koridorů dopravní infrastruktury a veřejných prostranství, které leží v souběhu hranice zastavitelného území, po celé jejich délce stromořadím. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, ať již hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Nově navržená zástavba je tak většinou ukončena koridory dopravní infrastruktury i veřejných prostranství směrem do krajiny. Stromořadí, které je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkci půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační. Z důvodu měkčího přechodu zástavby výrobních a komerčních areálů do krajiny a k obytné zástavbě je stanoven požadavek na izolační zeleň. Dalším regulativem vázaným na hranici města a krajiny je možnost výstavby lokálních dominant uvnitř této hranice nad rámec maximální výšky.

c) Polyfunkčnost: Všechna níže zmíněná opatření a zásady vedou k návratu přirozených vazeb měst, jak se vyvíjely zhruba do poloviny minulého století. Původní modernistické ideje postavené na dostatku světla, čerstvého vzduchu a nových hygienických parametrech bydlení, daly postupně mechanickým přepisováním vzniknout neměstským formátům panelových sídlišť, jak je známe z 2. poloviny 20. století z celé Evropy. Je to snaha navrátit městu jeho městskost s jasně definovanými strukturami a prostory a krajině její pestrost, snaha rozrušit ochromující monofunkčnost.

pro rozvoj kompaktního města je nejdůležitější posilovat jeho polyfunkční charakter. Mísením funkcí v úrovni ploch, pozemků a staveb vzniká stabilní městská struktura, přívětivá k bydlení, rekreaci i práci. Struktura, která svou vlastní existencí přispívá ke zmírnění zátěže dopravního skeletu města a zvýšení sociální kontroly. Územní plán proto vymezuje především plochy smíšené obytné.

územní plán stanovuje takové podmínky, aby došlo k zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění její ekologické stability a jejího rekreačního a hospodářského využití. Územní plán vymezuje proto plochy smíšené nezastavěného území.



d) Niva Třešťského potoka Jedinečným území ve striktuře města Třešti je volné nezastavěné území podél Třešťského potoka, který prochází skrze zástavbu města. Jádro nivy, které je potenciálně vhodným územím pro každodenní rekreaci obyvatel města, je ohraničen hrází Váňovského rybníka na jihu a uvažovaným mostem tzv. batelovské spojky na úrovni čistírny odpadních vod na severu. Niva je vhodná pro kombinaci volných ploch parkového charakteru a rekreačních zařízení (koupaliště, jezdecký sport, dětská hřiště apod.). Při realizaci je nutné dbát zvýšené péče o provázanost nivy se strukturou obou břehů, respektive dbát o co největší prostupnost pro pěší a cyklisty v podélném i kolmém směru vodního toku. Od čističky odpadních vod směrem k severu až k mostu silnice na Jihlavu (u cestmistrovství) má niva v současnosti již přírodnější charakter. Územní plán zde umožňuje realizaci tzv. akademie golfu (tj. rezortu pro začátečníky) nebo ploch pro jezdectví. Celé území nivy má délku cca 2 km, přičemž její jádro délky cca 1,3 km prochází zastavěným územím.

e) Prostupnost: Jedním z obecných požadavků na územní plánování je zajistit dostatečnou prostupnost územím dle § 3, odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ochranou prostupnosti sídla do krajiny se míní zajištění průchodnosti obzvláště obytných území skrze nově vymezené plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury, bez vytváření slepých ulic. Plochy veřejných prostranství a dopravní infrastruktury zaručují prostupnost 24 hodin denně tak, aby nevznikaly „soukromé“ ulice za branou či se závorou. Ochranou a obnovou historické cestní sítě se míní zajištění průchodnosti krajinou po stávajících zejména polních a lesních cestách nebo obnovování zaniklých v mapách však zdokumentovaných trasách. V případě potřeby se předpokládá úprava trasování těchto historických tras při plnohodnotném zajištění jejich propojení. Pro zajištění komfortní prostupnosti (tj. dostatečně širokého profilu uličního prostoru) zvláště v nově navrhovaných obytných územích Územní plán stanovuje pro jejich obsluhu minimální šířku 8 m tak, aby mohl být zajištěn obousměrný provoz silničních vozidel v navrhovaných plochách a koridorech veřejných prostranství a dopravní infrastruktury. Tato šířka vychází z ustanovení § 22 vyhlášky č. 501/20006 Sb., kde v odstavci 3 je stanovena nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, s hodnotou 8 m. Jelikož Územní plán chce zajišťovat prostupnost územím v souladu s požadavkem § 3 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a prostupností územím je v širším slova smyslu chápána i jeho průjezdnost, jeví se jako nanejvýš důležité zajistit minimální šířkové podmínky veřejných prostranství pro obousměrný provoz. Tím ovšem není dotčena možnost realizovat případnou komunikaci pouze v polovičním profilu, přičemž druhá polovina by byla nadále chráněna.

f) Veřejné x soukromé Územní plán má rozvoj města podněcovat, ne být jeho překážkou. S tím souvisí i definování veřejného a soukromého. Veřejné by mělo být jasně popsáno a měla by pro něj být stanovena přesná pravidla. Naopak privátní by mělo mít stanoveny pouze mantinely ve vztahu ke svému okolí a v podstatně větší míře by zde měla být ponechána volnost pro přirozený růst a rozvoj města. Veřejné však nelze chápat čistě ve vztahu vlastnickém. Z pohledu Územního plánu se jedná mnohdy především o veřejně přístupné, bez ohledu na formu vlastnictví konkrétního pozemku. Naopak všechno veřejně přístupné nemusí být vždy součástí veřejného zájmu (např. indiferentní prostory mezi domy v panelových sídlištích).

Proto Územní plán navrhuje následující zásady:

posilovat jasnou diferenciaci a hierarchizaci městských prostorů, a to veřejných, polosoukromých a soukromých, což umožňuje zejména bloková struktura zástavby;

územně zajistit základní potřeby veřejného zájmu, tj. rozvíjet veřejná prostranství, veřejné vybavení (tj. občanské vybavení veřejné infrastruktury), prostupnost území a zásobování energiemi;

posilovat právní jistotu minimální regulací soukromých zájmů.

Vzhledem k výše uvedenému a změnám způsobu života, kdy na významu nabývá každodenní rekreace, je v Územním plánu navrženo značné množství veřejných prostranství většinou parkového charakteru.

4.2.2. Třešť

Na základě Zadání Územního plánu, v souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR, ZÚR OK), na podkladu ÚAP SO ORP Jihlava, Doplňujících průzkumů a rozborů a dalších dokumentů a podkladů byly vymezeny zastavitelné plochy takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje sídla s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jakožto koncepční materiál.



Morfologie

Třešť se rozkládá v široké zvlněné kotlině Třešťského potoka, jehož niva protíná město severojižním směrem. Zatímco pravý východní břeh se zámkem a okolím se poměrně strmě zvedá k hřebenu Velkého Špičáku, levý západní břeh, na kterém se rozkládá hlavní část města, leží v mírném zvlněném svahu a je tudíž příhodnější pro rozvoj zástavby sídla. Tím jsou dány základní morfologické podmínky pro rozvoj zástavby sídla: levý břeh je určen především pro další rozvoj bydlení, výroby a občanského vybavení, pravý břeh tvoří zázemí především pro příměstskou rekreaci. Svorníkem obou břehů se stává niva Třešťského potoka určená pro vnitroměstskou rekreaci.

Trasy

Třešť pravděpodobně vznikla na křižovatce dvou cest: tzv. Humpolecké procházející od severu k jihu kotlinou Třešťského potoka (Humpolec - Kostelec u Jihlavy – Třešť – Telč – Slavonice – Dačice – Waidhofen) a zápodo - východní cesty spadající směrem od Stonařova boční úžlabinou svahu Velkého Špičáku k Třešťskému potoku a dále přes něj kolmo směrem na Batelov. Centrum města vzniklo právě na vidličce cesta směrem na Telč a Batelov. Dalšími významnými komunikacemi jsou cesta na Čenkov a Pavlov, které se obě odpojují ze silnice na Telč. První odbočuje při jižním okraji nám. T. G. Masaryka západním směrem, druhá míří po hrázi Vaňovkého rybníka přes nivu Třešťského potoka směrem na jihovýchod.

Hlavní osou sídla je severo-jižní cesta zahrnující ulice Dr. Richtra na levém břehu a ulice Na Hrázi, 5. května, nám. T. G. Masaryka, Revoluční a Palackého na pravém břehu. Zástavba podél této osy vykazuje nejvyšší míru zastoupení občanského vybavení v celém městě. Skutečným centrem města je původně trojúhelníkový prostor, dnes však zastavěný. Koncepce územního plánu předpokládá odlehčení tohoto centra od automobilové dopravy, jejíž nadměrné zatížení se projevuje zejména na křižovatce ul. 5. května a Rooseveltovy, vybudováním přeložky vedené ze severní části ul. Dr. Richtra přes nivu Třešťského potoka k ulici Nádražní.

Ještě razantnější odlehčení města stanovuje ZÚR Vysočiny, která navrhuje hlavní severojižní trasu přeložit západně od hranice zastavěného území města. Územní plán tuto dopravní koncepci přebírá, i když její potřebnost je sporná (podrobněji viz koncepce silniční dopravy).

Městem Třešť prochází od roku 1898 železniční trať č. 227 ve směru z Kostelce u Jihlavy směrem na Telč (odbočuje z trati č. 225 Jihlava – Veselí nad Lužnicí). Je vedena severojižním směrem cca 400 m od jádra města. Její průchod kompaktní městskou zástavbou způsobuje bariérový efekt mezi oblastmi před železnicí a za železnicí. Vlakové nádraží bylo situováno severně za městem, a protože většího významu pro osobní dopravu nabyla zastávka jižně od náměstí, nevyvinula se v Třešti nová reprezentativní nádražní třída.

Funkce a struktura zástavby

Třešť je rezidenčním městem s poměrně rozsáhlými výrobními plochami a vynikajícím rekreačním zázemím. Bydlení se v samotné Třešti koncentruje na levý břeh Třešťského potoka, především kolem hlavního náměstí a do sídliště kolem ulice Barvířské (bytové domy). Okrajové části západního břehu i převážná většina zástavby na východním břehu je tvořena rodinnými domy.

Rozvoj zástavby Třeště začal pravděpodobně na východním břehu Třešťského potoka, kde je v polovině 14. století doloženo panské sídlo (nynější zámek) a farní kostel sv. Martina. O století později došlo k založení nového městského útvaru okolo trojúhelníkového tržiště na vidlici cest na opačném břehu Třešťského potoka. Do začátku 18. století se městečko rozrůstalo severozápadním (po panský dvůr na místě továrny u křižovatky ul. B. Smetany a Nádražní) a jižním směrem (po Váňovskou ulici). Stavělo se rovněž podél pravého břehu potoka. Celá plocha velkého náměstí byla téměř úplně zastavěna, respektive byla redukována na malou jižní část (náměstí T. G. Masaryka) a spíše ulicové prostory v severozápadním (náměstí Svobody) a východním (Malé náměstí) rohu.

Prudký nárůst nové zástavby nastal před polovinou 18. století. Pravobřežní zástavba se podél pobřežní cesty rozšířila dále k severu i jihu. Levobřežní intravilán se rozšířil podél cest k potoku a ke hrázi Váňovského rybníka a kolem severní části západní záhumenní cesty, tedy ve vazbě na židovskou čtvrť. V roce 1898 byla otevřena železnice z Kostelce do Telče vedená podél západního okraje intravilánu, která značně zkomplikovala rozšiřování města západním směrem. Na trať se mimoto vázaly i rozšiřované továrny židovských podnikatelů, využívající polohu mezi železnicí a západním okrajem ghetta. Nová obytná, nejčastěji rodinná výstavba se po roce 1910 a zvláště ve 20. a 30. letech 20. století rozvinula za tratí především na jihozápadním okraji města, mezi silnicemi do Čenkova a Telče, což podmínilo radiálně-okružní uliční síť nových čtvrtí. V menší míře se stavělo i za vlakovým nádražím a v pravobřežní části města.

Ve 2. polovině 20. století rozvoj města dále pokračoval, ale již v menší míře. Průmyslové podniky zažily nový rozvoj, což vyvolalo potřebu další obytné výstavby. Intravilán města se mírně rozšířil především při západní hranici. Pro hromadnou panelovou výstavbu bytových domů bylo nešťastně vybráno území zrušeného lihovaru a strojní traktorové stanice mezi jižní částí náměstí a železniční tratí včetně celé východní strany původně



záhumenní Barvířské ulice. Panelové bytové domy alespoň z části respektovaly historickou uliční strukturu. Rodinná zástavba se v této době rozvijí opět především na jihovýchodě sídla. V té době se začínají uplatňovat v poměrně maloměstské struktuře charakterizované řadovou nízkopodlažní zástavbou soliterní stavby občanského vybavení (v roce 1967 byla v jihozápadní části města otevřena nová pavilonová škola, v roce 1975 poliklinika v Palackého ulici, v roce 1971 mateřská škola v ulici Luční) a haly průmyslových areálů. I přes většinou negativní zásahy hlavně z období komunistického režimu se historické jádro města i pravobřežní předměstí se zámkem a farním kostelem v základních rysech zachovalo a od roku 1995 je chráněno formou městské památkové zóny.

Pro rozvoj obytnosti sídla a pro zvyšování standardu bydlení jsou Územním plánem vymezeny přestavbové plochy v centrální části města mezi železnicí a ulicí Tovární, a to především pro bytové domy. Pro rozvoj rodinné zástavby jsou vymezeny plochy zastavitelné v bezprostřední návaznosti na zastavěné území především na západním okraji města. Vzhledem k charakteru zástavby na východním břehu Třešťského potoka, která má spíše předměstský charakter, vzhledem k méně vhodné terénní konfiguraci a jisté vzdálenosti od jádra města, Územní plán konzervuje rozvoj obytné zástavby na tomto břehu. Jediným větším rozvojovým území je oblast u Hřbitova a oblast Pod Štajfernou při ulici Dr. Richtra. Plochy pro výrobní činnosti využívají jejich stávající pozemky a soustřeďující se především na severu Třeště (při silnici na Jihlavu a při ulici Nádražní).Pro každodenní rekreaci obyvatel města ochraňuje Územní plán nivu Třešťského potoka. Ta je v celé své délce, která prochází zastavěným území, určena pro kombinaci volných ploch parkového charakteru a rekreačních zařízení (koupaliště, jezdecký sport, dětská hřiště apod.). Pro specifickou rekreaci jsou určeny svahy nad východním břehem nivy (golf, chataření, jezdecký sport apod.).

Územní plán vychází při vymezování ploch a určení jejich podmínek využití z těchto principů:

Územní plán vychází z principu zahušťování obytné zástavby v centru města a využívání jeho rezerv – brownfieldů (např. okolí ulice Tovární);

Územní plán vychází z principu ucelování a doplňování existující zástavby a navazování na stávající veřejnou infrastrukturu a charakter zástavby včetně její výšky (zejména se to týká zastavitelných ploch určených především pro rodinné domy při západní hranici současně zastavěného území);

Územní plán vymezuje především plochy pro nízkopodlažní zástavbu;

Územní plán vychází z principu tradičního způsobu zástavby podél stávajících i nově navrhovaných ulic, a to jak pro obytnou zástavbu tak i pro výrobní areály (cílem je vytvářet takovou zástavbu, která se bude obracet čelem do veřejného prostranství); Územní plán vychází z místních charakteristických velikostí bloků.

Hodnoty

Jedním z úkolů územního plánování je stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území dle § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona. Obecně se ochranou struktury zástavby rozumí především zachování logické návaznosti na historicky utvořené stavební čáry, měřítko staveb a charakter zástavby.

Na území obce byly v průběhu zpracování Územního plánu identifikovány urbanisticky hodnotné typy struktury zástavby. Tyto lokality byly vymezeny jako plochy stabilizované se specifickými podmínkami v případě přestaveb, nástaveb a přístaveb či řešení vzniklých proluk. Takovéto zásahy do těchto struktur by totiž mohly být potenciálním ohrožením urbanistických kvalit celého sídla.

Nejvýznamnější strukturou na území obce je zástavba okolo centrálního městského prostoru Třeště (nám. T.G. Masaryka, nám Svobody, Malé náměstí). Jejich hodnota spočívá v souvislé homogenní frontě městských domů obdobného měřítka a výšky. Územní plán chrání tuto hodnotu při dostavbách a přístavbách, případně zástavbě vzniklých proluk. Nová stavba nebo její část musí „zapadnout“ do struktury této zástavby a při pohledu na celek nerušit převládající měřítko a výšku celku.

4.2.3. Čenkov

Bývalá samostatná vesnice Čenkov se nachází cca 3 km západně od jádra města na soutoku Čenkovského, Lovětínského a Valchovského potoka, při cestě z Třešti do Růžené a dále k hradu Roštejn. Zástavba je vesměs tvořena typickými hospodářskými dvory uspořádanými kolem protáhlé návsi, jejíž západo–východní osu tvoří Valchovský potok a Návesní rybník. Ve druhé polovině 20. století byla zástavba Čenkova doplněna zejména o rozsáhlý areál zemědělské výroby při severovýchodní hranici sídla. Rozvoj obytné zástavby se odehrával na opačné straně sídla, při silnici do Růžené vznikla nová ulice s několika rodinnými domy. Veřejné prostranství návsi bylo doplněno o stavbu přízemní samoobsluhy, která je však z hlediska prostorových vztahů nevyhovující. Hranu návsi tvoří kromě obytných stavení další objekty občanského vybavení (hospoda se sálem na jihu a hasičská zbrojnice na severu).



Rozsah zástavby Čenkova byl vyhodnocen jako odpovídající jeho postavení v krajině a struktuře sídel jihozápadní Moravy. Územní plán vychází z principu využívání rezerv (proluk a tzv. brownfieldů) v zastavěném území sídla. Pro novou zejména obytnou zástavbu je tak možné využít stávající zastavěné území. Zemědělský areál na severovýchodě území byl vymezen jako stabilizované a lze ho v jeho hranici dále rozvíjet. Územní plán vychází rovněž z principu ucelování a doplňování existující zástavby a navazování na stávající veřejnou infrastrukturu a charakter zástavby včetně její výšky. Jediným vhodným místem, kde Územní plán navrhuje plochy pro novou zástavbu, je soubor několika pozemků při severozápadním okraji sídla. Pro možnost odkanalizování území je při východní hranici zástavby navržena plocha pro tzv. biologický rybník s čistírnou odpadních vod. Západně od sídla je vymezena plocha pro hráz retenčního prostoru pro ochranu před povodňovými vodami. Jihozápadně od sídla je navržena drobná plocha pro případné zázemí k přírodnímu koupališti v lomu.

4.2.4. Buková

Bývalá samostatná vesnice Buková se nachází cca 3 km severozápadně od jádra města ve zvlněné krajině kotliny Třešťského potoka, respektive u jeho přítoku – Bukovského potoku. Vesnice je založena na východním svahu nevýrazného terénního dolíku (cca 2–2,5 km v průměru), jehož okraje jsou zalesněny. Tento terénní útvar, který ideálně vymezuje katastr Bukové, odděluje kotlinu Třešťského potoka na východě od řeky Jihlavy na západě. Buková byla založena při cestě z Třeště do Batelova, respektive na její odbočce směřující do Spělova. Zástavba je vesměs tvořena typickými hospodářskými dvory uspořádanými kolem návsi kapkovitého tvaru, jejíž vnitřní volný prostor byl v průběhu času narušen výstavbou několika budov. Mezi nimi je i hasičská zbrojnice a přízemní objekt bývalé školy. Ve druhé polovině 20. století byly zbudovány při severní a jižní hranici zástavby areály zemědělské výroby.

Rozsah zástavby Bukové byl vyhodnocen jako odpovídající jeho postavení v krajině a struktuře sídel jihozápadní Moravy. Územní plán vychází z principu využívání rezerv (zejména proluk) v zastavěném území sídla. Pro novou zejména obytnou zástavbu je tak možné využít stávající zastavěné území. Oba zemědělské areály (na severu a jihu) jsou vymezeny jako stabilizované území a lze je v jejich hranicích dále rozvíjet. Územní plán vychází z principu ucelování a doplňování existující zástavby a navazování na stávající veřejnou infrastrukturu a charakter zástavby včetně její výšky. Jediným vhodným místem, kde Územní plán navrhuje plochy pro novou zástavbu, jsou tři pozemky na severovýchodním okraji zástavby sevřené stávajícím zastavěným územím. Pro možnost odkanalizování území je při východní hranici zástavby navržena plocha pro tzv. biologický rybník s čistírnou odpadních vod. V krajině jsou na základě konkrétních záměrů vymezeny plochy pro realizaci několika rybníků.

4.2.5. Salavice

Bývalá samostatná vesnice Salavice se leží při Třešťském potoku cca 4 km vzdušnou čarou severně od samotné Třešti. Hlavní část zástavby vesnice se nachází na jeho pravém břehu, který se obdobně jako v samotné Třešti poměrně strmě zvedá k vrcholu Špičáku. Zástavba obce se koncentruje kolem čtvercové návsi s rybníkem a kapličkou . Cca 200 metrů západně od ní tečuje sídlo silnice mezi Třeští a Jihlavou (II/406). Souběžně s ní je vedena i železniční trať. Přes náves prochází i. V průběhu 19. a 20. století se zástavba vesnice rozšířila podél hlavních výpadovek, především podél alternativního silničního spojení s Jihlavou vedoucí přes severní část hřebene Špičáku. Právě u této komunikace lze hledat hlavní soustředění občanského vybavení obce (hospoda, fotbalové hřiště, bývalá škola, železniční stanice). Vesnice má převážně obytný charakter, pouze na jihu území je situován zemědělský areál, který je však v současné době v dezolátním stavu. Kromě zástavby koncentrované okolo návsi a paprskovitě vybíhající podél výpadovek lze v Salavicích nalézt i nevhodně odloučenou enklávu rodinných domů vázanou přímo na hlavní silniční tah Třešť - Jihlava.

Rozsah zástavby Salavic byl vyhodnocen jako odpovídající jejich postavení v krajině a struktuře sídel jihozápadní Moravy. Územní plán vychází z principu využívání rezerv (proluk a tzv. brownfieldů) v zastavěném území sídla. Pro novou obytnou zástavbu je tak možné využít zejména bývalý zemědělský areál. Územní plán vychází rovněž z principu ucelování a doplňování existující zástavby a navazování na stávající veřejnou infrastrukturu a charakter zástavby včetně její výšky. Jediným vhodným místem, kde Územní plán navrhuje plochy pro novou obytnou zástavbu, je soubor několika pozemků při jihovýchodním okraji sídla. Nevhodně začatou obytnou enklávu při západní straně silnice Třešť – Jihlava doplňuje Územní plán o plochu s podnikatelským využitím (např. pro motorest). Kvůli určité míře roztříštěnosti a nepřehlednosti struktury zástavby Salavic Územní plán navrhuje doplnění její prostupnosti zejména k železniční stanici přes nivu potoka. Pro možnost odkanalizování území je při severní hranici zástavby navržena plocha pro tzv. biologický rybník s čistírnou odpadních vod.

4.2.6. Špičák–Pouště

Významnou oblastí zasluhující zvláštní popis je východní polovina katastru Třeště, která zabírá velkou část masívu Velkého Špičáku. V tomto převážně nezastavěném lesnatém území lze nalézt čtyři enklávy zastavěného



území. Jsou jimi chatové osady okolo rybníků Durchák, Petrchák a Zimostráz, samota Pouště a policejní areál Ministerstva vnitra při silnici na Stonařov.Všechny čtyři enklávy jsou přístupné zejména ze silnice na Stonařov.

Všechna zastavěná území jsou vymezena jako stabilizované plochy a mohou se tak hypoteticky rozvíjet pouze v jejich hranicích. V této lokalitě nevymezuje územní plán žádné zastavitelné plochy ani změny v krajině.

4.3. Základní koncepci doplňují tato ustanovení:

a) Zajištění ochrany před hlukem:

Kvůli omezení negativních vlivů hluku na pohodu bydlení je výstavba rodinných domů v zastavitelných plochách smíšených obytných zejména podél silnic II. a III. třídy podmíněna zpracováním hlukové studie, která prokáže nepřekročení limitních hladin hluku pro chráněné prostory podle zákona o ochraně veřejného zdraví;

b) Lokální dominanty:

Z důvodu možnosti vytvoření stavebně dominantních objektů ve městě na urbanisticky významných místech (nároží bloků, dominanty v centru města apod.) jsou Územním plánem umožněny stavby převyšující maximální výškovou hladinu zástavby stanovenou v Podmínkách využití ploch (bod 8 výrokové části ÚP).

c) Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty:

V průběhu dějin se působením přírody a člověka na správním území města Třešť vytvořily jedinečné hodnoty, které jsou v této podobě a konstelaci neopakovatelné. Tento stav je živým organismem, který se stále rozvíjí. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty dle § 18, odst. 4 Stavebního zákona a jedním z jeho úkolů, dle § 19 Stavebního zákona, je zjišťovat a posuzovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a stanovovat jeho koncepci rozvoje s ohledem na tyto hodnoty, tj. zachovávat rovnováhu mezi jednotlivými jeho složkami.

Hodnoty dle Stavebního zákona:

přírodní (hodnoty vzniklé především bez zapříčinění člověka);

civilizační (hodnoty vzniklé činností člověka sloužící veřejnému zájmu, např. dopravní a technická infrastruktura, občanské vybavení);

kulturní (výjimečné hodnoty území, krajinných i stavebních celků a souborů poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje /M. Tunka, 2003/).

Z hlediska tvorby Územního plánu je možné od sebe odlišit dva typy hodnot:

hodnoty, které jsou stanoveny jinými právními předpisy (např. nařízením vlády o vyhlášení národní kulturní památky) a jsou pro tvorbu Územního plánu limitem – jsou vymezeny v ÚAP a v Územním plánu jsou zahrnuty do Koordinačního výkresu; Územní plán na ně navazuje;

hodnoty, které jsou stanoveny Územním plánem.

Územní plán navazuje svým konkrétním řešením na obecné požadavky na ochranu a rozvoj hodnot: zejména vymezuje plochy, kterým stanovuje takové podmínky využití, které umožňují jejich rozvoj v souladu se stanovenou ochranou hodnot území.

Při navazujících správních rozhodnutích je nutné respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty vycházející ze zvláštních právních předpisů;

Ochrana a rozvoj přírodních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí stanovenou zvláštními právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně stanovení jejich podmínek využití. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot zahrnuje ochranu niv vodních toků, ochranu zemědělské krajiny, ochranu vybraných území, ochranu vybraných druhů rostlin a živočichů, ochranu lesa, zejména těmito zákony:

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana a rozvoj stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb je stanovena vymezením územního systému ekologické stability (ÚSES). Biokoridory a biocentra ÚSES jsou stanoveny v bodě 6.

Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí, především v urbanizovaném území, stanovenou jinými právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně stanovení jejich podmínek využití.



Při posuzování ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot je nutné mít na paměti, že ochrana stávajících hodnot určených v Územním plánu nevylučuje vznik hodnot nových, třeba i v bezprostředním vztahu mezi nimi (např. spolupůsobením hodnoty a na ni navazujících nových prvků).

Konkrétní limity ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot viz kap. Limity využití území.

d) Historické cesty a stromořadí:

Z důvodu ochrany kulturní krajiny je potřeba dbát na její obraz, tj. součinnost působení tvaru zemského povrchu (např. nivy vodních toků, kopce) a zásahů člověka (např. zástavba, výsadba stromořadí, dominanty), čímž je míněno především zvýšení zastoupení stromořadí a remízů ve stávajících, převážně zemědělsky využívaných partiích krajiny a obnova cestní sítě v krajině; tím se podpoří nejen prostupnost krajinou, její odolnost vůči nepříznivým účinkům vodní, případně větrné eroze, rozmanitost biotopu a v neposlední řadě malebnost takovéto krajiny;

e) Vnitrobloky:

Z důvodů zajištění standardních podmínek pro život ve městě je nutné rozvíjet zázemí pro každodenní rekreaci všech věkových skupin obyvatelstva v okolí stávajících i nově budovaných bytových domů a zajistit zázemí pro každodenní rekreaci všech věkových skupin obyvatelstva uvnitř stabilizovaného území a rozvojových ploch;

f) Vsakování dešťových vod:

zneškodňovat srážkové vody především na vlastním pozemku v souladu § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších změn (vsaky, zdrže apod.);

g) Domovní čistírny odpadních vod:

v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, může obecní úřad uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné; proto Územní plán stanovuje požadavek, aby po vybudování splaškové kanalizace ukončené na obecní čistírnu odpadních vod, nebyly domovní čistírny odpadních vod již povolovány.

h) Oddílná kanalizace:

kvůli zajištění kvalitních podmínek pro odvádění odpadních vod je při realizaci či rekonstrukci staveb nutné realizovat oddílnou kanalizace, pokud je to technicky možné;

i) Umisťování energetických vedení:

územní plán stanovuje v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. požadavek umisťovat rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací v zastavěném území pod zem. Při posuzování ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot se musí vycházet i z předpokladu, že současná hodnota nevylučuje vznik hodnot nových. Město je živý organismus, který se stále vyvíjí, a proto žádná epocha jeho vývoje není cennější než jiná a současnost je poslední fází tohoto vývoje.

4.4. Nástroje Územního plánu

4.4.1. Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3, odst. 2, písm. a) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno beze zbytku na plochy s rozdílným způsobem využití. Graficky jsou odlišeny v Hlavním výkrese (I/02); jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 7 výrokové části Územního plánu.

4.4.2. Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3, odst. 2, písm. b) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno beze zbytku na plochy podle významu, k nimž se zpravidla vztahují podmínky prostorového uspořádání stanovené v bodě 7 výrokové části Územního plánu. Graficky jsou odlišeny ve Výkrese základního členění území (I/01).

V Hlavním výkrese (I/02) jsou plochy přestavby, plochy změn v krajině a plochy zastavitelné zahrnuty po pojem plochy rozvojové nebo prostě rozvoj.

4.4.3. V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona jsou Územním plánem rovněž vymezeny plochy a koridory územních rezerv, které jsou určeny k prověření jejich budoucího využití a které se svým názvem vztahují k případnému budoucímu využití korespondující s plochami s rozdílným způsobem využití.



4.4.4. Územní plán rovněž stanovuje:

a) plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., které se vymezují stejně jako plochy a koridory územních rezerv přes plochy s rozdílným způsobem využití; jejich stanovené podmínky výrazným způsobem omezují podmínky ploch; graficky jsou vymezeny v Hlavním výkrese (I/02); jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6 výrokové části Územního plánu;

b) koncepční prvky, které jsou grafickým znázorněním specifických podmínek vybraných ploch stanovených v podmínkách využití ploch (tj. v bodě 7 výrokové části Územního plánu);

c) trasy veřejné infrastruktury, které jsou grafickým vyjádřením určitých specifických požadavků zejména vedení technické infrastruktury (např. vodovodu, plynovodu, elektřiny) zejména ve výkresu Koncepce technické infrastruktury (I/02.1); podmínky tras vedení jsou součástí jednotlivých koncepcí v bodech 4. – 6. výrokové části Územního plánu.

4.4.5. Pro zajištění specifických podmínek území na budoucí hranici zástavby a krajiny se vymezuje hranice zastavitelného území, na kterou se váže požadavek osázení veřejných prostranství stromořadím, které leží v souběhu této hranice. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, ať již hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Nově navržená zástavba je tak většinou ukončena koridory dopravní infrastruktury a veřejných prostranství směrem do krajiny. Stromořadí, která je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkce půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační.

4.4.6. Pro stanovení podmínek ochrany krajinného rázu řešeného území jsou Územním plánem v souladu s Přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. určeny nástroje prostorového uspořádání území a tím je zajištěna prostorová ochrana krajinného rázu území; jejich podmínky jsou pro jednotlivé plochy stanoveny v bodě 7; jsou to:

a) maximální výšková hladina zástavby;

b) uliční charakter zástavby. Podrobněji viz kapitolu D 7. Odůvodnění Územní plánu.

4.5. Limity využití území

Využití řešeného území nebo jeho částí je omezeno zejména níže uvedenými limity využití území vyplývajícími z právních předpisů. Členění limitů je převzato z metodiky Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz). Informace o limitech v území byly převzaty zejména z Územně analytických podkladů SO ORP Jihlava (2012).

4.5.1. Územní podmínky pro výstavbu

Tyto limity se projevují v dalších správních řízeních (zejména v územním řízení), mají charakter podrobných technických požadavků definovaných dalšími právními předpisy:

podmínky pro vymezení stavebního pozemku (tj. požadavky na technické vlastnosti stavebního pozemku);

podmínky prostorového uspořádání staveb (tj. technické podmínky umisťování staveb, např. vzájemné odstupy staveb apod.).

4.5.2. Limity dopravní infrastruktury

a) Ochranné pásmo silnic Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy.

b) Ochranné pásmo železnic Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:

u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy;

u vlečky 30 m od osy krajní koleje.



4.5.3. Limity technické infrastruktury

a) Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně – 1,5 m;

u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm – 2,5 m;

u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

b) Ochranná pásma zařízení na vodovodní a kanalizační síti Čistírna odpadních vod v Třešti má vyhlášeno ochranné pásmo 50 m (č.j. 540/96–Du z roku 1996).

c) Ochranná pásma vedení elektrizační soustavy Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: - 10 m pro vodiče budované před rokem 1994; - 7 m pro vodiče budované mezi léty 1995 a 2001; - 7 m pro vodiče bez izolace vybudované po roce 2001; - 2 m pro vodiče s izolací základní vybudované po roce 2001; - 1 m pro závěsná kabelová vedení vybudovaná po roce 2001;

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně: - 12 m pro vodiče bez izolace; - 5 m pro vodiče s izolací základní;

u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence – 1 m.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

d) Ochranná pásma elektrických stanic Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách – 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva;

u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 7 m;

u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 2 m;

u vestavěných elektrických stanic – 1 m od obestavění.

e) Ochranná pásma zařízení na výrobu či rozvod tepla Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

f) Ochranná a bezpečnostní pásma technologických objektů zásobování plynem Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys). Bezpečnostní pásmo regulační stanice vysokotlaké do tlaku 40 barů včetně činí 10 m.



g) Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí:

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce – 1 m na obě strany od půdorysu;

u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek – 4 m na obě strany od půdorysu.

Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys). Bezpečnostní pásmo vysokotlakých plynovodů a přípojek činí:

10 m pro plynovody do tlaku 40 barů do DN 100 včetně vybudované po roce 2009;

20 m pro plynovody do tlaku 40 barů nad DN 100 do DN 300 včetně vybudované po roce 2009;

30 m pro plynovody do tlaku 40 barů nad DN 300 do DN 500 včetně vybudované po roce 2009;

15 m pro plynovody do DN 100 vybudované před rokem 2009;

20 m pro plynovody do DN 250 vybudované před rokem 2009;

40 m pro plynovody nad DN 250 vybudované před rokem 2009.

h) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

i) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.

j) Vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku.

U vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejméně v šířce 6 m od břehové čáry.

4.5.4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek

a) Ochrana před hlukem Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb, v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru stanovují zvláštní předpisy.

b) Ochrana veřejných pohřebišť Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

V řešeném území se vyskytují ochranná pásma:

kolem hřbitova v Třešti při ulici Hřbitovní;

kolem židovského hřbitova při ulici Palackého.

c) Ochrana výrobních zařízení Ochranné pásmo má chránit okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky nebo chránit stavbu, zařízení či pozemek před negativními vlivy okolí.

V řešeném území jsou vyhlášena tato ochranná pásma:

ochranné pásmo zemědělského střediska pro živočišnou výrobu (ZD Roštýn Hodice) – ovál 129 m; vydáno rozhodnutím č. j. 1105/95–Du z roku 1995;

ochranné pásmo hospodářského střediska p. Ladislava Štrejbara – elipsa 71–91 m; vydáno rozhodnutím č.j. 1231/95–Du z roku 1995;

ochranné pásmo rodinné farmy p. Františka Nováka (Puchýrna) – kružnice 70 m; vydáno rozhodnutím č.j. 2288/II/95–Du z roku 1995.



d) Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě.

V řešeném území se nachází nebo do něj zasahují tato ochranná pásma vodních zdrojů:

OP vodního zdroje Salavice sever (dvě OP I. stupně a OP II. stupně) – vydáno rozhodnutím č.j. ŽP/950/90/Vod/235;

OP vodního zdroje Salavice jih (OP I. stupně a OP II. stupně) – vydáno rozhodnutím č.j. ŽP/1125/90/Vod/231/2;

OP vodního zdroje Jezdovice (OP II. stupně) – vydáno rozhodnutím č.j. Vod/688/84/Če/235;

OP vodního zdroje Špičák (šest OP I. stupně a OP II. stupně).

Další vodní zdroje jsou také v částech Buková a Čenkov, ty mají vyhlášena pouze ochranná pásma I. stupně.

e) Záplavová území Třešťský potok má vyhlášeno záplavové území Q100 a také aktivní zónu záplavového území. Ostatní vodní toky záplavové území vyhlášeno nemají.

f) Radonové riziko Radon je přírodní plyn, který vzniká postupnou přeměnou uranu (238U), který je v různém množství součástí hornin zemské kůry. Radon jako plyn se z hornin uvolňuje a stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Z povrchu země se radon dostává do atmosféry nebo vstupuje do objektů. Při nedostatečné ventilaci objektu může docházet k zadržování radonu v objektu a nadměrnému ozařování obyvatel bytu. Radon se přeměňuje na další radioaktivní prvky, izotopy polonia, olova a bismutu. Tyto tzv. dceřiné produkty radonu jsou pevné částice, které se při vdechování vzduchu zachycují v dýchacích cestách a ozařují je. Zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu, které podporuje riziko výskytu rakoviny plic

Jihozápadní část řešeného území (zejména zastavěné území Čenkova a okolí) leží v území s vysokým radonovým rizikem.

g) Staré ekologické zátěže Stará zátěž – kontaminace území, půdy, podzemních vod, případně objektů a technologií, která vykazuje vodohospodářské a hygienické závady a omezuje jejich další účelné využívání.

V řešeném území se vyskytuje tato stará ekologická zátěž:

skládka Šejby I; č. 17076001 (kvalitativní riziko: 4-nízké, kvantitativní riziko: 3-lokální) – skládka TKO bez spodního těsnění, pod tělesem zatrubněná vodoteč. Skládka je sanovaná a rekultivovaná, zabezpečená proti vnikání srážkových vod. Skládka má negativní vliv na kvalitu podzemí a povrchové vody. V blízkém povodí pod skládkou nejsou vodohospodářsky využívané objekty. Skládka ovlivňuje kvalitu podzemních a povrchových vod především v ukazatelích amonné ionty, CHSK-Cr, Zn, dusičnany, dusitany, sírany. V minulosti došlo k poškození zatrubnění vodoteče pod skládkou a k následnému odklonu toku skrz odpady mimo skládku. Skládka je zabezpečena proti pronikání srážkových vod do jejího tělesa, nemá spodní těsnění (leží volně na terénu v nivě potoka, který je pod skládkou veden v betonových trubkách).

h) Požární ochrana a civilní ochrana Požadavky požární ochrany pro zajištění vhodných podmínek pro hasební zásah v případě požáru (zejména požadavky na požární vodovody a pokrytí dodávky požární vody a požadavky na provedení budov z pohledu požární bezpečnosti staveb).

Požadavky civilní ochrany zejména s ohledem na nebezpečí povodní, nebezpečí havárií v objektech či zařízeních obsahujících nebezpečné látky, ukrytí obyvatelstva v případě mimořádné události, evakuace obyvatelstva, nouzové zásobování obyvatelstva aj.

i) Zemědělský půdní fond (ZPF) Ochrana, racionální využívání a zvelebování zemědělského půdního fondu, který je základním přírodním bohatstvím země, nenahraditelným výrobním prostředkem a jednou z hlavních složek životního prostředí. Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Za zábor těchto půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na kvalitě půdy (na třídě její ochrany). Přihlíží se také k tomu, jestli byla zemědělská půda zainvestována, tj. jestli na ní byl vybudován odvodňovací, případně zavlažovací systém.



V řešeném území se nachází 2 019 ha pozemků zemědělského půdního fondu, což je zhruba 43 % celého řešeného území. Největší část z toho tvoří orná půda (1 545 ha, 76,5 %) a trvalé travní porosty (388 ha, 19,2 %).

Pozemky ZPF I. třídy ochrany zabírají 447,5 ha, pozemky ZPF II. třídy ochrany zabírají 115,5 ha. Celkem se tedy tyto nejhodnotnější půdy vyskytují na 563 ha území, což je cca 28 % celkové výměry ZPF.

4.5.5. Ochrana přírody a krajiny

a) Národní přírodní rezervace V řešeném území se nachází tato národní přírodní rezervace:

NPR Velký Špičák včetně ochranného pásma 50 m (ze zákona).

b) Přírodní rezervace Na hranicích řešeného území v k.ú. Loučky se nachází tato přírodní rezervace:

PR V Klučí včetně ochranného pásma 50 m (ze zákona), které zasahuje do řešeného území.

c) Přírodní památka V řešeném území se nachází dvě přírodní památky:

PP Bukovské rybníčky včetně ochranného pásma 50 m (ze zákona).;

PP Rybníky V Pouštích včetně ochranného pásma.

d) Evropsky významná lokalita (součást systému NATURA 2000) Ochrana přírodních stanovišť a druhů v zájmu Evropských společenství.

V řešeném území se nachází dvě lokality, které jsou součástí systému NATURA 2000. Obě byly vyhlášeny nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Jedná se o:

EVL Velký Špičák (CZ0610159) – bučiny a smíšené lesy v okolí kóty Špičák a východně od ní, severovýchodně od Třeště, rozloha 168,8 ha;

EVL Rybníky v Pouštích (CZ0614058) – kaskáda rybníků v lesním celku východně od hájovny Pouště, cca 3,5 km východně od Třeště, rozloha 25,8 ha.

e) Přírodní park Do řešeného území zasahuje ze západu Přírodní park Javořická vrchovina, který se v současnosti připravuje k vyhlášení na Odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina.

f) Významný krajinný prvek (VKP) Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jiné části přírody mohou být VKP po registraci orgánem ochrany přírody.

V řešeném území se nachází tyto registrované významné krajinné prvky:

VKP Úpolín u Bukové (vyhlášeno 30. 9. 1996 Okresním úřadem Jihlava, referátem životního prostředí, ŽP 5327/96-OPK/Ja-360/REG.5);

VKP Loučka u Lísek (vyhlášeno 13. 6. 2001 Okresním úřadem Jihlava, referátem životního prostředí, ŽP-7809/01-246/OPK-Ru/349);

VKP Kázky pod Sovovkou (vyhlášeno 15. 10. 2001 Okresním úřadem Jihlava, referátem životního prostředí, ŽP-12476/01-246/OPK-Ru/579);

VKP Nad Pekárkovými (vyhlášeno 18. 8. 2000 Okresním úřadem Jihlava, referátem životního prostředí, ŽP 7167/00-OPK/Jnd-1102);

VKP Pod Štolejtnou (vyhlášeno 18. 8. 2000 Okresním úřadem Jihlava, referátem životního prostředí, ŽP 7168/00-OPK/Jnd-1103).

g) Území s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů V řešeném území se nachází několik území, ve kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů:

Broum;

Bukovské rybníčky;



Jezdovický rybník;

Petrchák a Durchák.

Na severní hranici území navazuje na řešené území lokalita „Slepé rameno u Salavic“ v k.ú. Kostelec u Jihlavy.

h) Památný strom V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy a stromořadí:

Lípa v Bukové;

Švecova hruška u Čenkova;

Lípa U kapličky, Salavice;

Lípa u křížku, Třešť;

Lípa u Agrozetu, Třešť;

Topoly černé u Hodic (2 stromy);

Dubové stromořadí u Jezdovic (27 stromů);

Smrk na Šumperku, Třešť (na hranici s k.ú. Jezdovice);

Smrk u rybníka k Otovu Dvoru, Třešť;

Smrk na rozcestí k Otovu Dvoru, Třešť;

Dubová alej v Třešti (179 stromů);

Buk nad myslivnou, Třešť;

Douglasky u myslivny, Třešť (11 stromů);

Lípa u Ovčačky, Třešť;

Dubové stromořadí u Třeště (20 stromů);

Stromořadí na Křížové cestě, Třešť (10 stromů);

Douglasky u křížku, Třešť (4 stromy);

Douglaska tisolistá u samoty Pouště;

Dubové stromořadí u rybníka Radkovec (29 stromů);

Jedle u Lovětínského rybníka (2 stromy).

i) Migračně významná území Jsou důležitá pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Základem byla data o výskytu a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena) a struktura krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí.

Ve vyznačeném území by mělo být v procesu územního plánování zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.

j) Ochrana krajinného rázu Ochrana krajinného rázu v daném území nebo oblasti před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků a zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plán chrání a rozvíjí krajinný ráz stanovením podmínek prostorového uspořádání.

Do řešeného území zasahují tato místa krajinného rázu:

Třešťský potok – ochrana přírodního prostředí (zejména k.ú. Salavice);

Třešťské aleje a zámek – ochrana komponovaného souboru a zachovaných fragmentů historické struktury krajiny (zejména k.ú. Třešť).

k) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Pozemky určené k plnění funkcí lesa nelze bez povolení využít k jiným účelům. Vlastník lesa je povinen usilovat o zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa a genofondu lesních dřevin. V případě dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.

V řešeném území se nachází 2 135 ha lesních pozemků, což je zhruba 45 % celého řešeného území.



l) Území se zvláštními poměry geologické stavby Zřizování staveb, terénních úprav a zařízení v územích, kde výsledky geologických prací vyvolávají podezření nebo nasvědčují skutečnosti, že jsou zde přítomna opuštěná důlní díla nebo zvlášť nepříznivé geologické poměry, jako gravitační vlastnosti území (sesuvná území, oblasti skalního řícení), geodynamické jevy (tektonické poruchy, seismické jevy, zlomové struktury) nebo oblasti zvýšeného rizika ionizujícího záření, popřípadě mimořádných přirozených koncentrací škodlivých látek v podloží. Umísťování staveb a zařízení v těchto územích je možné jen s ohledem na výše uvedená rizika. Nelze-li se mu vyhnout, je nutné počítat s provedením podrobného geologického průzkumu nejen staveniště, ale i širšího okolí, zvláště inženýrsko-geologického ověření vlastností podzákladí a jeho hlubších partií a na základě výsledků stanovit stabilizační opatření a speciální způsob zakládání staveb. V poddolovaných územích je nutné respektovat pravidla navrhování objektů dle ČSN 73 0039.

V řešeném území se nachází tato poddolovaná území:

Salavice (surovina: polymetalické rudy, stáří: neznámé);

Popice u Jihlavy (surovina: polymetalické rudy, stáří: před rokem 1945);

Jezdovice–Filip (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Jezdovice-Jezdovický rybník 3 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-Nový Mlýn 1 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-Gartnerův šurf 2 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-pivovar 3 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-Šibeniční vrch 4 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 18. století).

4.5.6. Ochrana památek

a) Městská památková zóna V řešeném území se nachází Městská památková zóna Třešť, která zahrnuje historické jádro města Třešť. Byla vyhlášena Ministerstvem kultury vyhláškou č. 250/1995 Sb. Podle této vyhlášky je vymezena takto:

„Hranice památkové zóny v Třešti začíná na severu na křižovatce silnice p. č. 4569 s ulicí p. č. 2689, dále jde po ulici p. č. 2689, po hranici zámeckého parku p. č. 2697 a 2721, kde odbočuje po hranici p. č. 2851 na ulici p. č. 2882, dále po hranici hřbitova p. č. 3103 a po hranici p. č. 3093, 3092, 3076, 3061, 3058, 3055, 3053, 3050, 3049, na ulici p. č. 2924, dále po ulici p. č. 2990, z ní odbočuje po hranicích p. č. 646, 650, 652, 651, kolmo překračuje silnici p. č. 4571 a vede po hranici p. č.676, 677 a 678/1 na ulici p. č. 686, po ní kolmo přechází ulici p. č. 4587 a vede dále ulicemi p. č. 42, 24 a ulicí p. č. 4577, ze které odbočuje po hranicích p. č. 387, 383, 382/2, 382/1, 381, 379, proti toku Třešťského potoka p. č. 4602, pak odbočuje kolmo přes p. č. 2644 na hranici p. č. 2615 a 2611, kde přechází na křižovatku silnice p. č. 4569, kde se hranice uzavírá.“

b) Nemovité kulturní památky Zajištění zachování a údržby kulturní památky a jejího prostředí v souladu s požadavky památkové péče a zabezpečení vhodného společenského uplatnění kulturní památky. V níže uvedené tabulce je přehled staveb, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek.

číslo rejstříku památka sídelní útvar umístění

39540 / 7-5335 kostel sv. Kateřiny Sienské Třešť na náměstí

27676 / 7-5336 kostel sv. Martina Třešť Fricova

31987 / 7-5339 synagoga Třešť nám. Svobody

49838 / 7-8819 kaple hřbitovní Třešť horní část hřbitova

45020 / 7-5349 kaplička sv. Jana Nepomuckého, z toho jen: socha sv. Jana Nepomuckého

Třešť v kapličce u kostela sv. Martina

32380 / 7-7109 židovský hřbitov Třešť Korečník

14665 / 7-7004 věznice bývalá, z toho jen: vězeňský dvůr Třešť u Městského úřadu (Revoluční)

15279 / 7-7108 boží muka Třešť Revoluční, při čp. 72

17757 / 7-5357 boží muka Třešť Korečník, proti židovskému hřbitovu

28402 / 7-5356 boží muka Třešť Vaňovská, u čp. 849

39237 / 7-5359 boží muka Třešť Havlíčkova, u čp. 224

45532 / 7-5355 boží muka Třešť u Nového mlýna, severně od Třeště

45683 / 7-5358 boží muka Třešť u fary, u silnice směr Stonařov



číslo rejstříku památka sídelní útvar umístění

37540 / 7-5361 kříž Třešť Nádražní, u textilní továrny mezi stromy

35903 / 7-5360 kříž pamětní Třešť Na hrázi

37183 / 7-5362 krucifix Třešť při silnici k Růžené

45108 / 7-5347 sochy - P. Marie Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého Třešť Na Hrázi, na mostě

25331 / 7-5350 sloup s malbou na plechu Třešť nad nádražím, ul. A. Dvořáka

22724 / 7-5352 sloup se siluetou P. Marie Třešť směr Batelov, okraj Třeště

35311 / 7-5351 sloup se siluetou P. Marie Třešť nad hřbitovem

26333 / 7-5346 sýpka Třešť Dr. Richtra, u zámku

21090 / 7-5363 silniční most - neexistuje Třešť neexistuje

46344 / 7-5331 zámek Třešť Dr. Richtra, č.p. 1

46522 / 7-5340 městský dům Třešť nám. T. G. Masaryka, č.p. 15



30881 / 7-5343 městský dům Třešť nám. Svobody, č.p. 18

44364 / 7-8515 městský dům Třešť Franze Kafky, č.p. 104

12017 / 7-8477 městský dům Třešť nám. Svobody, č.p. 114

29485 / 7-5344 městský dům Třešť nám. Malé, č.p. 179

14731 / 7-5337 fara s kaplankou, s omezením: bez stodoly Třešť Fritzova, č.p. 235

36711 / 7-5345 městský dům Třešť Rooseveltova, č.p. 462

27355 / 7-4771 boží muka Buková u silnice do vsi

23315 / 7-4780 pamětní kámen Čenkov SZ od obce

31581 / 7-5201 kaple P. Marie Salavice náves

22632 / 7-5203 boží muka Salavice za vsí

22834 / 7-5205 kříž Salavice při silnici do Pístova

18489 / 7-5204 krucifix Salavice u mostu při silnici do Kostelce

28059 / 7-5202 socha sv. Jana Nepomuckého Salavice u mlýna

37203 / 7-5206 vodní mlýn Salavice Salavice, č.p. 22

Tab. D.01: Přehled nemovitých kulturních památek

c) Území s archeologickými nálezy (ÚAN) Území s archeologickými nálezy je základní formou ochrany archeologických nemovitých a movitých nálezů. Na tomto území je nutné dodržovat pravidla daná zákonem 20/1987Sb., a to §22., odst. 2. Tedy oznámit již v době přípravy územně příslušnému Archeologickému ústavu záměr provádět práce ohrožující archeologické nemovité a movité nálezy a umožnit mu, nebo jiné k tomu oprávněné organizaci, provedení záchranného archeologického výzkumu. Území s archeologickými nálezy jsou rozčleněna do 4 kategorií:

UAN I. – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů;

UAN II. – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.);

UAN III. – území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV);

UAN IV. – území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území – doly, lomy, pískovny, cihelny apod.).

V řešeném území se nachází tato území s archeologickými nálezy:

Popický vrch důlní areál (č. 23-41-03/3, kategorie: UAN I.);



Středověké novověké jádro města Třešť (č. 23-41-13/3, kategorie: UAN I.);

Třešť – kostel sv. Martina (č. 23-41-13/2, kategorie: UAN I.);

Třešť – zámek, tvrz (č. 23-41-13/1, kategorie: UAN I.);

ZSV Lovětín (č. 23-41-14/4, kategorie: UAN I.);

Středověké a novověké jádro obce Čenkov (č. 23-41-12/2, kategorie: UAN II.);

Středověké a novověké jádro obce Buková (č. 23-41-07/01, kategorie: UAN II.).

Zbytek řešeného území spadá do kategorie ÚAN III.

4.5.7. Limity vyplývající z dalších právních předpisů

a) Zájmová území Ministerstva obrany ČR V těchto územích je nutno projednat s Vojenskou ubytovací a stavební správou (VUSS) Pardubice v rámci územního a stavebního řízení projektovou dokumentaci vybraných druhů staveb.

V řešeném území se vyskytují tato zájmová území MO ČR:

letecký koridor LK TEA 82 Třešť (300-1000 ft AGL);

letecký koridor LK TRA 83 Okříšky (300-1000 ft AGL).

Při povolování některých druhů staveb je zájem Ministerstva obrany posuzován na celém správním území.



5. URBANISTICKÁ KONCEPCE

a) Podklady:

Doplňující průzkumy a rozbory k Územnímu plánu Třešť (KNESL+KYNČL s.r.o., 2013);

Politika územního rozvoje České Republiky 2008;


Územně analytické podklady SO ORP Jihlava ve znění aktualizace z r. 2012;

Územní plán sídelního útvaru Třešť v platném znění;

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina v platném znění;

http://www.rda-vysocina.cz/investori/brownfields.html.

b) Úvod a východiska:

Urbanistická koncepce se v pojetí tohoto Územního plánu zabývá především územními podmínkami uvnitř zastavěného území, respektive zastavitelných ploch.

Urbanistická koncepce byla navržena se znalostí a zřetelem k dosavadnímu utváření struktury města.

Územní plán vymezuje v tomto území zejména plochy stavebního charakteru s vědomím existence zákonných limitů, které fungují paralelně vedle procesu územního plánování. Vliv těchto limitů na konkrétní záměry v území je prokazován v následných správních řízeních.

Urbanistickou koncepci tvoří:

koncepce bydlení;

koncepce občanského vybavení;

koncepce výroby;

koncepce individuální rekreace;

koncepce specifických areálů;

systém sídelní zeleně.

5.1. Koncepce bydlení

a) Současný stav a východiska řešení

Vzhledem k poměrně výhodné poloze města ve struktuře osídlení jihovýchodní Moravy v pásu sídel Jihlava – Třešť – Telč – Dačice lze ve městě předpokládat poptávku po bydlení v rodinných domech. Pro tento rozvoj je důležitá také existence kvalitního občanského vybavení (mateřská škola, základní škola, kulturní dům, tělocvična, sportovní areál, ordinace lékařů, pošta) a také technické infrastruktury (zejména odkanalizování sídla na ČOV a veřejný vodovod).

V níže uvedené tabulce jsou retrospektivní údaje počtu domů a bytů zjištěné při Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Dosud největšího počtu obyvatel dosáhla Třešť na přelomu 80. a 90. let 20. století. Počet domů od počátku sčítání stále narůstá, což dobře dokumentuje rozvojový potenciál města.Údaje v tabulce jsou přepočteny na územní strukturu platnou v roce 2010.

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

počet obyvatel 4 634 5 108 5 520 5 555 5 858 5 628 5 741 5 219 5 606 5 578 5 805 5 948 5 933 5 771

Tab. D.02: Tabulka vývoje počtu obyvatel ve správním obvodu města Třešť

Celková výměra bytů ve městě byla dle ČSÚ v r. 2011 179 594 m², celkový počet bytů ve městě byl ke stejnému datu 2 566, počet obydlených bytů 2 204.



b) Odůvodnění řešení

Bydlení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch smíšených obytných, jejichž podmínky obecně umožňují obytnou výstavbu. Plochy smíšené obytné jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.

Územním plánem byla převážná část stávajících pozemků pro bydlení vyhodnocena jako stabilizované plochy smíšené obytné (bez ohledu na stavebně technický stav některých rodinných domů), což také zaručuje podmínky pro jejich další rozvoj (viz bod 7 výrokové části ÚP).

Územní plán vymezil pro bydlení a jeho zázemí rozvojové plochy v těchto konkrétních území:

„Buková-severovýchod“ (rozvojová plocha 309-SO) – nachází se severovýchodně od bukovské návsi; vyplňuje prostor tří pozemků mezi zastavěným územím; plocha je vhodná pro výstavbu dvou, tří rodinných domů; pozemky v současné podobě nelze všechny dopravně obsloužit, proto územní plán vyžaduje uzavření dohody o parcelaci mezi vlastníky pozemků, která vyřeší dopravní napojení všech budoucích pozemků rodinných domů v ploše.

„Čenkov-severozápad“ (rozvojová plocha 124-SO) – nachází se severozápadně od čenkovské návsi; vyplňuje prostor mezi zastavěným územím při cestě směrem na Lovětín; plocha je vhodná pro výstavbu dvou, tří rodinných domů.

„Salavice-jih“ (rozvojová plocha 530-SO) – nachází se jižně od salavické návsi v místě zchátralého zemědělského areálu; cílem rozvoje území je vytvoření převážně rezidenčního prostředí nízkopodlažních rodinných domů plně integrovaného do struktury Salavic. Kvůli poměrně velkému území vzhledem k velikosti Salavic a problematické stávající struktuře zástavby (zničený areál - brownfield) vyžaduje územní plán pro toto území zpracování regulačního plánu.

„Salavice-jihovýchod“ (rozvojová plocha 534-SO, 535-SO) – nachází se jihovýchodně od salavické návsi; ukončuje zástavbu podél cesty při východní hranici střelnice; plocha je vhodná pro výstavbu tří až pěti rodinných domů.

„U drůbežárny“ (soubor rozvojových ploch u bývalé drůbežárny na severozápadě Třešti, západně od ulice A. Dvořáka) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 80 rodinných domů využívají pozemků bývalého zemědělského areálu a jeho nezastavěné bezprostřední okolí v návaznosti na již realizovanou zástavbu ulic L. Janáčka a Křížkovského a na uvažovaný obchvat. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací čtvrti vyžaduje územní plán uzavření dohod o parcelaci mezi vlastníky pozemků.

„Pod Štajfernou“ (soubor rozvojových ploch na severovýchodě Třešti při ulici Dr. Richtra) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 70 rodinných domů a komerční zástavbu podél ul. Dr. Richtra využívají dobře dopravně napojitelné pozemky z výpadovky směr Jihlava. Kvůli prověření širších vazeb, podrobnějšího funkčního a prostorového využití územní plán vyžaduje zpracování územní studie. V územní studii je nutné řešit plochy veřejných prostranství zaručující zázemí pro každodenní rekreaci místních obyvatel (např. park).

„U Vodojemu“ (soubor rozvojových ploch na západě Třešti, západně od ulice U Vodojemu) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 90 rodinných domů využívající pozemků dopravně napojitelných na ulice Ot. Březiny, Alšovu, Na Vyhlídce a Vrchlického. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací čtvrti vyžaduje územní plán uzavření dohod o parcelaci mezi vlastníky pozemků.

„Tovární“ (soubor rozvojových ploch v centru Třešti, západně od ulice Tovární) – plochy vhodné pro vyšší obytnou zástavbu se zastoupením komerčních zařízení využívající pozemků bývalých průmyslových areálů v severní části centra. Kvůli prověření širších vazeb, podrobnějšího funkčního a prostorového využití územní plán vyžaduje zpracování územních studií.

„Nádražní“ (rozvojová plocha 1150-SO) – nachází se za východní frontou domů ulice Nádražní; plocha je vhodná pro smíšenou zástavbu, které dotvoří severovýchodní roh nově formovaného bloku.

„U staré kotelny“ (rozvojová plocha 1562-SO) – nachází se v centru města mezi železniční tratí a panelovou zástavbou, severně od ulice Nerudovy; plocha je vhodná pro doplnění občanského vybavení, pro bytový dům nebo pro doplnění deficitu parkovacích a odstavných stání pro osobní automobily.

„V Kaštanech“ (rozvojová plocha 1112-SO) – nachází se severně od areálu zámku při ulici V Kaštanech; plocha je vhodná pro výstavbu tří až pěti rodinných domů, které dotvoří severovýchodní roh bloku.

„Pod hřbitovem“ (rozvojová plocha 1094-SO) – nachází se při západní hranici třešťského hřbitova v místě nevyužívaného areálu; plocha je vhodná pro rozvoj nízkopodlažní obytné zástavby plně integrované do charakteru ulice Partlicovy.



„Nad Hřbitovem“ (soubor rozvojových ploch na východě Třešti, při východní hranici třešťského hřbitova a východně od ulice Partlicovy) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 30 rodinných domů využívající svažitých pozemků dopravně napojitelných zejména z ulice Vozáblovy. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací čtvrti vyžaduje územní plán uzavření dohody o parcelaci mezi vlastníky pozemků na části území.

„K Valše-východ“ (soubor rozvojových ploch na západě Třešti, západně od ulice Hodické) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 24 rodinných domů využívající pozemků dopravně napojitelných na ulici K Valše. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací obytného území vyžaduje územní plán uzavření dohody o parcelaci mezi vlastníky pozemků.

„K Valše-západ“ (rozvojová plocha 1345-SO) – nachází se na zbytku bloku tvořeného ulicemi K Valše, Palackého a Bezručova; plocha vhodná pro vyšší funkčně smíšenou zástavbu se zastoupením bydlení využívající pozemků bývalých výrobních a skladovacích ploch v jižní části centra.

„Partlicova“ (rozvojová plocha 1011-SO) – nachází se při křížení ulice Partlicovy a Selské na východním břehu Třešťského potoka; plocha je vhodná pro výstavbu tří až pěti rodinných domů.

„Luční-východ“ (rozvojová plocha 1063-SO) – nachází se za východní frontou domů ulice Luční na nábřeží Třešťského potoka; plocha využívá již zastavěné pozemky zahrádkářskými chatkami včetně bezprostředního okolí; plocha je vhodná pro výstavbu např. rodinných domů a obsloužená z nábřežní komunikace; charakter zástavby musí respektovat jednotnou uliční čáru a orientaci směrem k vodnímu toku.

„Váňovská-východ“ (soubor rozvojových ploch na pravém břehu Váňovského rybníka) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu, která nahradí stavby pro rodinnou rekreaci, které již v současné době objemem a tvarem korespondují spíše s rodinnými domy; území je v současné době špatně dopravně napojené (úzká silnice) a obtížně obsloužitelné technickou infrastrukturou.

„U silnice na Pavlov “ (rozvojová plocha 1573-SO na jihovýchodě Třešti u zemědělského areálu při výpadovce na Pavlov) – plochy vhodné pro rozšíření sousedního zemědělského areálu nebo pro rozvoj aktivit spojených s agroturistikou.

Územní plán vymezuje pro rozvoj bydlení plochy smíšené obytné určené především pro pozemky rodinných domů. Výpočet pro stanovení potřebné výměry rozvojových lokalit pro tuto funkci (návrh počítá s nárůstem rozsahu zastavitelných ploch smíšených obytných o cca 21 % a při započítání ploch přestaveb s nárůstem rozsahu o cca 31 %; navrženo je celkem 42 ha rozvojových ploch) vychází z těchto východisek:

rozvíjet bydlení především v jádrovém sídle – samotné Třešti (zejména s ohledem na dobrou dostupnost kvalitního občanského vybavení); sídla Bukovou, Čenkov a Salavice již výrazně nerozšiřovat; dle ZÚR kraje Vysočina leží v rozvojové ose OSk 2 (Jihlava – Třešť – Telč) samotná Třešť a Salavice (nikoliv Čenkov a Buková); největší rozvoj bydlení je tedy logicky směřován do samotné Třeště; zástavba Čenkova, Bukové a Salavic je Územním plánem stabilizována, respektive jejich zastavěné území je pouze dotvarováno; největší rozvoj z těchto třech vesnic je navržen v Salavicích, které leží v krajské ose;

od roku 2001 ubylo v městě 162 obyvatel, vzhledem k roku 1991 pak 177 obyvatel;

rozvoj bydlení je ovlivněn současným trendem zvyšování kvality bydlení (snižování počtu osob na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele) – dle dostupných statistických dat a srovnání v rámci EU (Statistika bydlení v Evropské unii 2004, MMR, 2005) lze předpokládat, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu; pokud použijeme pro srovnání průměr z rakouských a německých dat, ze dvou zemí nám kulturně i geograficky nejbližších, zjistíme, že můžeme i při zachování nezměněného počtu obyvatel důvodně očekávat nárůst počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu); vzhledem k tendenci poklesu počtu obyvatel města v posledních letech a celkovému demografickému vývoji v ČR nelze v následujících cca 20 letech počítat s nárůstem počtu obyvatel;

rozvoj bydlení je ovlivněn umístěním Třešti ve struktuře osídlení jihovýchodní Moravy v pásu Jihlava – Třešť – Telč – Dačice a zejména blízkostí hospodářského centra kraje – krajského města Jihlavy;

ze srovnání statistických dat, které je uvedeno v následující tabulce, je patrné, že byty v Třešti mají v rámci ČR i ve srovnání s Německem průměrnou velikost (90,5 m²), tzv. obložnost (tj. počet osob na byt) je ve srovnání s průměry ČR a okolních zemí vyšší (2,85 osob/byt) a velikost bytů na osobu vykazuje v Třešti také menší hodnotu (31,1 m²/osobu); vzhledem těmto hodnotám lze předpokládat tendenci kvalitativních změn v bytovém fondu.



průměrný počet v bytech celkem

osob na byt (obložnost)

průměrná plocha bytu [m2]

průměrná obytná plocha bytu [m2]

průměrná plocha bytu na osobu [m2]

Německo 2,1 2 89,9 2 42,9 2

Rakousko 2,3 2 98,5 2 42,9 2

Česká republika 2,47 1 86,7 1 65,3 1 35,1 1

Třešť 2,85 1 90,5 1 67,6 1 31,8 1

Tab. D.03: Tabulka hodnot charakterizujících úroveň bytového fondu (1 - Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Český statistický úřad, 2013; 2 - Housing Statistics in the European Union 2010 /The Hague: Ministry of the Interior and Kingdom Relations/ 2010)

Pokud budeme předpokládat, že počet obyvatel obce zůstane přibližně stejný (tedy 5 771 osob), a budeme podle příkladu Německa počítat, že obložnost bytů se bude postupně zvyšovat na hodnotu 2,1 obyvatele/byt, vychází nám, že pro tyto obyvatele bude v celé obci potřeba 2 748 bytů; to je nárůst o zhruba 544 bytů oproti současnému stavu (2 204 obydlených bytů).

Pokud budeme předpokládat, že na jeden nový byt bude potřeba průměrně 500-1 000 m²) rozvojových ploch pro bydlení (bude se spíše jednat o stavbu rodinných domů), vychází nám potřeba vymezení rozvojových ploch pro bydlení v rozmezí 27,2 – 54, 4 ha.

zároveň je třeba konstatovat, že pro zajištění dynamického rozvoje sídla v návrhovém období Územního plánu je vždy nutné vymezit větší množství rozvojových ploch než je reálná potřeba; tato skutečnost je dána tím, že při záměrech o využití navržených ploch může vždy dojít k problémům s jejich dostupností – např. z důvodu vlastnických vztahů, problémům se zainvestováním atd.; pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj města bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen.

Z hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními způsoby:

ve stabilizovaných plochách smíšených obytných bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťování stávající struktury zástavby tak, aby provoz města byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné;

v rozvojových plochách smíšených obytných bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy.

5.2. Koncepce občanského vybavení

5.2.1. Koncepce veřejného vybavení

Viz kapitolu D 6.2.1. Odůvodnění Územního plánu.

5.2.2. Koncepce sportovního vybavení

Viz kapitolu D 6.2.2. Odůvodnění Územního plánu.

5.2.3. Koncepce komerčního vybavení

a) Současný stav a východiska řešení Sportovní vybavení je územním plánem chápáno jako podmnožina občanského vybavení, které slouží pro tělovýchovu a sport. Sportovní, komerční a veřejné vybavení spolu tvoří vybavení občanské.

Komerční vybavení je v řešeném území zastoupeno zejména těmito zařízeními:

Komerční vybavení – maloobchod a služby

Supermarket Albert Revoluční 6/1206, 589 01, Třešť

Penny Market Palackého 1427/2A, 589 01, Třešť

Flop potraviny Rooseweltova 459/12, 589 13, Třešť

Smíšené zboží Havlíčkova 1346/7, 589 01, Třešť

Prodejna Elektro Viki Malé náměstí 1331/1, 589 01, Třešť

Pošta Revoluční 20/1, 589 01, Třešť

Obchody Revoluční 1298/4, 589 01, Třešť – Pizzerie, kavárna, Komerční banka, optika, second hand

Smíšené zboží Čenkov Čenkov č.p. 47, Třešť



Komerční vybavení – ubytování a stravování

Restaurace a penzion Svět Nám. T.G. Masaryka 103, 589 01, Třešť

Penzion u Lašanů Nám. Svobody 466, 589 01, Třešť

Zámecký hotel Dr. Richtra 234, 589 01, Třešť

Komerční vybavení – služby motoristům

Čerpací stanice Čepro, a.s. Dr. Richtra 1385/40, 589 01, Třešť

Čerpací stanice Shell Dr. Richtra 1382/79, 589 01, Třešť

Vianor – auto-pneu centrum Palackého 1396/41, 589 01, Třešť

Autoservis Martinů Tovární 1350/22, 589 01, Třešť

Sežev – Reko, a.s. Doktora Richtera 48/34, 589 01 Třešť – Autosalon Škoda, autobazar

Tab. D.04: Tabulka stávajícího komerčního vybavení v Třešti

b) Odůvodnění řešení Komerční vybavení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch komerčních zařízení (OK). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obchod, administrativu, stravování, ubytování a služby a případně lehčí výrobní služby nerušivého charakteru. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce.

Jako stabilizované plochy komerčních zařízení byly vymezeny pozemky stávajících významných komerčních zařízení, které zaručují dostatečnou obsluhu řešeného území především ochody a službami. Ostatní stávající komerční zařízení (méně důležitá pro základní obsluhu území) jsou zahrnuta do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou však stále přípustná.

Pro rozvoj komerčního vybavení Územní plán vymezuje samostatné rozvojové plochy komerčních zařízení (OK) při ulici Dr. Richtra, respektive při výpadovce na Jihlavu. Jedná se o dvě drobné plochy v Třešti a jednu větší nově zastavitelnou plochu v Salavicích. Tyto plochy jsou vymezeny v návaznosti na nejdůležitější silniční spojení směrem na Jihlavu a jejich rozvoj se může odehrávat ve škále funkcí od rodinných firem, přes motoresty až po výrobní služby.

Územní plán také umožňuje komerční využití v rámci podmínek ploch smíšených obytných, tudíž lze drobné provozovny obchodů, stravování či ubytování realizovat ve stávajících i nově navrhovaných obytných územích. Taktéž lze takovou činnost realizovat v plochách výroby a skladování či v jiných plochách, kde je to dle podmínek jejich využití možné.

5.3. Koncepce výroby


Vzhledem k historickému vývoji a postavení ve struktuře osídlení jihozápadní Moravy se na území města poměrně výrazně zastoupeny výrobní areály, a to nejen zemědělského ale i průmyslového charakteru. Výrobní a skladovací plochy jsou rozloženy poměrně rovnoměrně na území samotné Třeště. Zemědělské areály se nacházejí při obvodu města a rovněž v okolních vesnicích Buková, Čenkov a Salavice.

Územním plánem byly jako brownfieldy vytipovány a následně jako přestavbové plochy vymezeny bývalé průmyslové areály při ulici Nádražní, opuštěné družstvo u Hlubokého rybníku, bývalá pila při silnici na Jihlavu, průmyslový areál při ulici Tovární, v ulici Partlicově pod hřbitovem, bývalá drůbežárna na severu Třešti a bývalé zemědělské družstvo v Salavicích (zatím co první tři zmiňované jsou vymezeny opět pro výrobní činnost, ostatní jsou určeny pro větší začlenění do obytné struktury města).

V současné době se na území města vyskytují tyto výrobní, skladovací a další podnikatelské zóny či areály:

Výroba a skladování – průmyslová výroba

Podzimek a synové s.r.o. ul. Váňovská, 589 01, Třešť – centrála firmy, Dřevovýroba Podzimek ul. Čenkovská, 589 01, Třešť – Strojírny Podzimek s.r.o. ul. Dr. Richtra, 589 01, Třešť

Pezag Machining a.s. nároží ulic Nádražní a B. Smetany, 589 01, Třešť – výroba komponentů k různým strojům (automobilový průmysl, zdravotnické přístroje, textilní stroje, tiskařské stroje,…)

Výroba automatických dveří LEXA&KRUŽÍK, spol. s.r.o.

ul. Čenkovská, 589 01, Třešť výroba různých druhů dveří (posuvné, protipožární, hliníkové fasády)

KOOL Trading, spol. s.r.o. Dr. Richtra 47, 589 01, Třešť návrhy a realizace technologií pro kamenoprůmysl

VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti nároží ulic K. H. Máchy a nám. Svobody, 589 01, Třešť krejčovská firma, výroba profesních a společenských oděvů

CLEEM s.r.o. nároží ulic Dělnická a Wolkerova, 589 01, Třešť výroba vzorníků látek



SEŽEV-REKO, a.s. Dr. Richtra 34, 589 01, Třešť servis vozů Škoda

CHAST, s.r.o. ul. Čenkovská, 589 01, Třešť prodej vysušeného řeziva, truhlářského řeziva

Pila Jaroslav Mareš Dr. Richtra 1393/81, 589 01, Třešť prodej a zpracování dřeva

Výroba a skladování – zemědělská výroba

Zemědělské družstvo „Roštýn“, Hodice Třešť, ul. Čenkovská – rostlinná a živočišná výroba, chov skotu, pěstování obilí, řepky, brambor, atd. Třešť, ul. Křížkovského – bývalá drůbežárna, dnes zde již chov drůbeže neprobíhá Čenkov – areál družstva

Soukromý zemědělec Ladislav Štrejbar areál jihovýchodně od Třešti u silnice na Pavlov

Soukromý zemědělec Martin Zahradník areál bývalého družstva v jižní části Bukové

Soukromý zemědělec František Zahradník areál v severní část Bukové

Soukromý zemědělec Arnošt Jakubec statek v jižní části Čenkova

Soukromý zemědělec František Novák areál Puchýrna na hranici Třeště a Jezdovic, vč. bioplynové stanice

Soukromý zemědělec Jaroslav Závodský statek Pouště

Tab. D.05: Tabulka stávajících nejvýznamnějších podnikatelských subjektů v Třešti


Výroba je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch výroby a skladování, jejichž podmínky obecně umožňují podnikání. Plochy se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje města.

Výše uvedené stávající výrobní areály a zóny byly Územím plánem vymezeny jako stabilizované plochy výroby a skladování, které jsou dobře dopravně napojené a mají potenciál dalšího rozvoje vzhledem k vzdálenostem k obytným územím (bez ohledu na stavebně technický stav některých z nich).

Menší podnikatelské aktivity, které se nacházejí v obytné zástavbě, jsou vymezeny jako jejich součásti, tj. jako plochy smíšené obytné, kde mohou za splnění určitých zákonných podmínek nadále fungovat. Jejich případná přeměna na bydlení není na závadu. Proto není účelné je vymezovat jako plochy výroby a skladování.

Takto byly Územním plánem rozděleny i stávající zemědělské areály. Vybrané zemědělské areály menšího rozsahu byly vymezeny jako plochy smíšené obytné. Jejich způsob hospodaření se blíží tradičnímu fungování hospodářských statků, kde za obytným domem obráceným k návsi jsou pozemky s hospodářským zázemím včetně zemědělských staveb.

Územní plán vymezil pro výrobu a skladování rozvojové plochy v těchto konkrétních lokalitách:

lokalita „U Jezdovického rybníka“ (rozvojové plochy 1161-V, 1162-V a 1169-V) – nachází se v severní části Třešti při výpadovce na Jihlavu. Východně od silnice se jedná o rozsáhlou plochu bývalé pily rozšířené o další pozemky přiléhající k její severní hranici. Lokalita je kvůli své odlehlosti a dobrému dopravnímu napojení vhodná nejen pro výrobní a skladovací využití, ale i např. pro zařízení občanského vybavení náročné na dopravu a hygienické předpisy (např. zábavní park). Území vklíněné mezi silnicí a železnicí je v současně době již využíváno jako manipulační plocha a územní plán ji proto vymezuje jako vhodnou k dalšímu intenzivnějšímu využití.

Lokalita „Nádražní (rozvojové plochy 1146-V a 1147-V) – nachází se severně od centra Třešti mezi ulicí Nádražní a Třešťským potokem. Jedná se o přestavbu bývalého areálu INTEA. Uvažovaná komunikace spojující ulici Dr. Richtra a Nádražní výrazně pomůže nejen dopravní vazbě na Batelov, ale zlepší dopravní napojení tohoto výrobního areálu.

lokalita „Čenkovská“ (rozvojové plochy 1261-V, 1264-V a 1280-V) – nachází se v západní části Třešti při ulici Čenkovské. Plochy vyplňují zbytkové pozemky v okolí stávajících výrobních areálů.

Lokalita „Hluboký rybník“ (rozvojová plocha 1256-V) – nachází se na západním okraji Třešti severně od stávajícího zemědělského areálu. V současnosti opuštěný areál je vhodný zejména pro zemědělskou výrobu.

Územní plán vymezuje pro rozvoj podnikatelských aktivit plochy výroby a skladování určené především pro výrobní a skladovací areály s potřebným zázemím (administrativa, technická infrastruktura, apod.) a rovněž pro zemědělské využití. Návrh počítá s nárůstem rozsahu ploch výroby a skladování o cca 7 % oproti současnému stavu, poměr rozvojových ploch ku stabilizovaným je nicméně větší (16,4 : 28,6 ha = 57 %), protože všechny přestavbové plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny na stávajících nedostatečně využívaných výrobních areálech či jejich částech, které jsou proto navrženy k revitalizaci. Rozsah rozvojových lokalit pro tuto funkci vychází z těchto východisek:

vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj různých velikostí a typů výrobních, skladovacích a zemědělských areálů;



město (konkrétně sk.ú. Třešť a Salavice) se nachází dle ZÚR KV na rozvojové ose OSk 2 Jihlava – Třešť – Telč - (Dačice). Tím jsou pro územní plán dány předpoklady pro potvrzení vhodných stávajících a vymezení nových výrobních ploch ve městě.

5.4. Koncepce individuální rekreace


Tzv. zahrádkové nebo chatové osady lze nalézt na celém území k.ú. Třešť. Jejich pozemky se nacházejí rovnoměrně rozptýlené zejména po obvodu zástavby Třeště. Nacházejí se ale také v nivě Třešťského potoka a nezanedbatelnou lokalitou jsou i chatové osady uprostřed lesů Velkého Špičáku okolo rybníků Durchák, Petrchák a Zimostráz.

Individuální rekreace je významným prvkem rekreace zejména v sídlech (zejména ve městech) Tvoří významnou složku ve struktuře zástavby sídla, tj. přechod sídla a krajiny a tvoří rovněž nezanedbatelnou plochu zeleně. V mnoha případech se také jedná o potenciálně rozvojové obytné území, které je využito pro rozšiřování zástavby rodinnými domy. V nemnoha případech jsou však takové plochy zatěžovány výstavbou objektů srovnatelných s rodinnými domy bez patřičného napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Proto je omezení velikosti objektů (které je de facto prostorovým regulativem na úrovni stanovení charakteru zástavby) nezbytnou součástí podmínek využití ploch rodinné (individuální) rekreace.


Územní plán vymezuje většinu stávající pozemků zahrádkových či chatových osad jako stabilizované plochy rodinné rekreace. Výjimku tvoří zejména lokalita na východním břehu Váňovského rybníka, jejíž zástavba má v současné době již charakter ulice rodinných domů. Proto byla tato oblast vymezena jako plochy smíšené obytné. Jako stabilizované plochy jsou rovněž vymezeny chatové osady na Velkém Špičáku, které se tak mohou rozvíjet pouze v rámci jejich zastavěného území.

Jako rozvojové plochy rodinné rekreace byly vymezeny tato území:

„Nad hřbitovem“ při křížové cestě na Šibeniční vrch. Území je do značné míry zastavěno drobnými objetky zahradního charakteru. Územní plán tak jasně vymezuje severní hranici zástavby na svahu Šibeničního vrchu.


5.5. Koncepce specifických areálů


V řešeném území se nacházejí tyto zařízení pro obranu a bezpečnost státu:

Zařízení pro obranu a bezpečnost státu

Střelnice Policie ČR jihovýchodně od Salavic, zasahuje také na k.ú. Jezdovice

Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra výcvikové zařízení Pouště, v lese jihozápadně od statku Pouště

Tab. D.06: Tabulka stávajících specifických areálů v Třešti


Pro zajištění zvláštních podmínek zejména pro pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu se vymezují stabilizované plochy specifické (X) za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují stávající pozemky Policie ČR a Ministerstva vnitra. Plochy jsou vymezeny ve výkrese Hlavní výkrese (I/02.1), přičemž jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 8 výrokové části Územního plánu.

5.6. Koncepce sídelní zeleně

Viz kapitolu 6.1.2. Odůvodnění Územního plánu.



6. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

a) Podklady:







Turistická mapa (www.mapy.cz);

Vysočina, Turistický portál (http://apps.hfbiz.cz/apps/vysocina/mapportal/);

Schéma silniční a dálniční sítě kraje Vysočina (ŘSD, 2011);

Schéma železniční sítě (příloha k jízdním řádům);

traťový jízdní řád tratě č. 227, webové stránky Českých drah www.cd.cz;

Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 2010 (ŘSD, http://scitani2010.rsd.cz);

DÚR Industrial zone Třešť, komunikační síť (PROFI Jihlava, spol. s r.o., 2007);

Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000.

Veřejná vyhláška Opatření obecné povahy – Stanovení rozsahu záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území významného vodního toku Třešťský potok na území kraje Vysočina v úseku říční kilometr 0,000 – 23,443 (Krajský úřad kraje Vysočina, Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství; č.j.: KUJI 53058/2011, OLVHZ 234/2011 Pa-3);

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (aktualizace 2010);

oficiální webové stránky města Třeště (www.trest.cz);

technická mapa – dostupné zaměření technických sítí města (PROGEO Jihlava, spol. s r.o.);

pasport vodovodní a kanalizační sítě města (Technické služby Třešť, 2000);

aktuální schéma kanalizační sítě města Třeště (Technické služby Třešť, 2014).

b) Úvod a východiska:

Územní plán vymezením koncepce veřejné infrastruktury zajišťuje podmínky pro fungování města z hlediska veřejných zájmů.

Koncepci veřejné infrastruktury tvoří:

koncepce veřejných prostranství;

koncepce veřejného vybavení;

koncepce dopravní infrastruktury;

koncepce technické infrastruktury.

6.1. Koncepce veřejných prostranství

6.1.1. Koncepce prostupnosti a obsluhy území

a) Současný stav a východiska řešení Síť veřejných prostranství, tj. návsí a ulic, je v obci stabilizována a její parametry odpovídají historickému vývoji a pro obsluhu zastavěného území postačují.

Hlavními veřejnými prostranstvími v městě je nám. T.G. Masaryka a v širších souvislostech soubor veřejných prostranství uvnitř prostoru vymezeného nám. Svobody, Malým náměstím a nám. T.G. Masaryka.

Struktura veřejných prostranství odpovídá historickému vývoji města a přiměřeně zajišťuje prostupnost a obsluhu území. V území lze identifikovat určitá omezení v propojení veřejných prostranství (např. bariéra železniční trati pro pěší v kolmém směru, bariéra propojení města a svahu Šibeničního vrchu), které však nemají vliv na celkový příznivou prostupnost zástavbou města. Poměrně horší situace je v prostupnosti nezastavěného území zvláště mezi jednotlivými sídly. Např. historicky existující cesta z Čenkova do Lovětína se zhruba v polovině ztrácí v husté zeleni, a není tak možné využít nejkratšího spojení pro pěší a cyklisty mezi těmito vesnicemi. Obdobný deficit můžeme identifikovat ve spojení Čenkova a Bukové. Postradatelné je



i alternativní spojení mezi Třeští a Salavicemi mimo frekventovanou silnici. Tato propojení jsou důležitá pro zvyšování rekreačního potenciálu krajiny v okolí Třešti.

b) Odůvodnění řešení Veřejná prostranství, jejichž součástí jsou ulice a návsi, jsou jednou ze základních urbanistických složek v sídle. Tato složka je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství (P) a ploch dopravní infrastruktury (D), jejichž podmínky obecně umožňují existenci ulic, návsí apod. Plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území (také viz Koncepci pěší, cyklistické a silniční dopravy).

Sítí ploch veřejných prostranství a dopravní infrastruktury je zajištěna základní provázanost jednotlivých sídel i prostupnost do krajiny. Pozemky krajských silnic jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury (D) tak, aby bylo zaručeno dopravní spojení obce s okolím. Zbytek uliční sítě a navazujících prostranství je vymezen jako plochy veřejných prostranství (P). Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství pro zajištění obsluhy nově navržených ploch zejména ploch smíšených obytných a ploch výroby a skladování.

Vymezením ploch, respektive koridorů veřejných prostranství (P) a dopravní infrastruktury (D) nastavuje ÚP základní komunikační strukturu v území. Síť koridorů je uspořádána tak, aby plochy ohraničené veřejnými prostranstvími byly takového rozměru, které by na jednu stranu vyhovovaly standardním rozměrům parcel a struktuře vznikající zástavby a na straně druhé zajišťovaly návaznost na starou strukturu zástavby a racionální uspořádání nové zástavby, včetně její prostupnosti. Návaznosti koridorů jsou nastaveny na základě těchto zásad. Územní plán však nepředjímá konkrétní dopravní řešení; např. křížení koridorů nepředjímá všesměrnou křižovatkou; konkrétní dopravní řešení bude výsledkem až navazujících správních řízení.

Dle požadavku ZÚR OK vymezuje Územní plán rozvojové plochy pro přeložku silnice II/406 západně od zástavby Třeště, která sníží dopravní zatížení zastavěných území (podrobněji viz Koncepci dopravní infrastruktury).

Pro zajištění pěších průchodů, respektive provázanosti území zejména přes velké bloky zástavby a liniové bariéry (železnice, vodní toky), kde není nutné zajišťovat prostupnost pro automobilovou dopravu, vymezuje Územní plán tzv. pěší propojení (podrobněji viz Koncepci pěší dopravy).

6.1.2. Koncepce sídelní zeleně

a) Současný stav a východiska řešení V současné době existují na území města zejména tyto významnější plochy zeleně, které naplňují funkci veřejně přístupného prostranství; ty jsou vymezeny jako stabilizované plochy zeleně (Z):

Park v nivě Třešťského potoka – podél toku Třešťského potoka při ulicích Partlicova,Selská a Na Hrázi; územní plán předpokládá revitalizaci území, proto zde vymezuje plochy pro zpracování územních studií, které prověří a navrhnou jeho lepší využití a propojení s městem;

Zámecký park – za zámkem u ulice Dr. Richtra;

Krištůfkovy sady – park u vlakového nádraží;

Park u Váňovského rybníka – mezi ulicí Váňovskou a železniční tratí;

Park v Salavicích – u bývalé školy;

Zeleň a dětské hřiště pod železniční tratí u ul. Nerudovy; Územní plán předpokládá revitalizaci území ve prospěch každodenní rekreace obyvatel sousedních bytových a rodinných domů;

Zeleň a hřiště v ulici V Klínarce.

V území dále existují stávající pozemky veřejné zeleně, které jsou zahrnuty do jiných ploch veřejné infrastruktury, kde jsou pro ně zajištěny podmínky:

Park u kulturního domu (Fialková 1) je zahrnut do plochy veřejného vybavení jako součást předprostoru kulturního domu;

Park v Čenkově na návsi je zahrnut do plochy veřejných prostranství jako součást návsi.

Územním plánem je naplněno ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, když jsou vymezeny plochy veřejné zeleně, které zajišťují podmínky pro pozemky veřejných prostranství, nebo jsou v území vymezeny plochy pro zpracování regulačních plánů nebo územních studií, které musí tuto zákonnou podmínku promítnou do svého řešení.

b) Odůvodnění řešení Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením ploch zeleně (Z), jejichž podmínky obecně umožňují využití ve prospěch veřejně zeleně a parků, a rovněž vymezením tzv. tras stromořadí, které vymezují prostory v sídle i krajině pro výsadbu stromořadí, alejí



a remízů. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování systému sídelní zeleně. Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce.

Územní plán vymezuje rozvojové plochy zeleně (Z):

„U drůbežárny“ (rozvojová plocha 1241-Z na severozápadě Třešti, západně od ulice A. Dvořáka) – pro zajištění veřejně přístupné zeleně a každodenní rekreace ve stejnojmenné rozvojové lokalitě navržené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu;

„U Vodojemu“ (rozvojová plocha 1554-Z na západě Třešti, západně od ulice U Vodojemu) – pro zajištění veřejně přístupné zeleně a každodenní rekreace ve stejnojmenné rozvojové lokalitě navržené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu.

6.2. Koncepce veřejného vybavení

6.2.1. Koncepce veřejného vybavení

a) Současný stav a východiska řešení Veřejné vybavení je územním plánem chápáno jako podmnožina občanského vybavení, které slouží veřejnému zájmu nebo je v jeho prospěch zřizováno. Lze říci, že veřejné vybavení je občanské vybavení veřejné infrastruktury. Do veřejného vybavení spadá dle Územního plánu zejména vzdělávání a výchova, zdravotnictví, kultura, veřejná správa, sociální péče (viz kap. A Odůvodnění ÚP).

Veřejné vybavení je v řešeném území zastoupeno poměrně kvalitně, a to těmito zařízeními:

Veřejné vybavení – vzdělání a výchova

Mateřská škola Luční Luční 88/21, 589 01, Třešť – sedmitřídní MŠ, kapacita 196 dětí, pobočka MŠ s 1 třídou pro 28 dětí funguje na ulici Barvířské 30/15

Základní škola Třešť Josefa Hory 1050/31, 589 01, Třešť 4 pavilony, tělocvična, městská sportovní hala, divadelní sál (120 žáků), dendrologická stezka pobočka ZŠ se nachází na ulic Barvířské 30/15, kde se vyučují děti v 1. až 3. třídě

Základní umělecká škola Revoluční 20/1, 589 01 Třešť hudební obor, taneční obor, výtvarný obor

SOŠ a SOU Třešť

K Valše 38, 589 21, Třešť 4 směry – směr služeb, směr potravinářský, směr stavebně technický, směr okrasného zahradnictví a krajinářství, součásti školy je jídelna a domov mládeže s kapacitou 400 lůžek praktická část výuky probíhá na ulici Tovární 404/3

Městská knihovna Třešť Revoluční 1291/4, 589 01, Třešť evidováno 1000 čtenářů, 25 000 svazků

Dům dětí a mládeže Třešť Barvířská 30/15, 589 01, Třešť součást Základní školy, středisko pro volný čas dětí

Veřejné vybavení – zdravotnictví

Poliklinika Třešť spol. s.r.o

Palackého 1334, 589 01, Třešť gastroenterologie; gynekologie; chirurgie; interní diabetologie; laboratoř; lékárna; RTG, ultrazvuk; oční; ortopedie; dětský lékař; praktický lékař; rehabilitace; revmatologie; sterilizační centrum; ušní, nosní, krční; urologie; zubní; dopravní zdravotní služba nelékařské služby – Česká pojišťovna, nehtové studio, masážní studio, kadeřnictví, občerstvení

Lékařský dům praktický a zubní lékař vznikl rekonstrukcí staré lékárny, otevřeno v lednu 2012

Veřejné vybavení – sociální péče

Dům s pečovatelskou službou Palackého 943/21, 589 01, Třešť – 9 bytů (2x 1+1, 7x 1+0)

Dům s pečovatelskou službou Palackého 1352/39, 589 01, Třešť – 30 bytů (4x bezbariérové 1+1, 6x 2+1, 20x 1+1)

Veřejné vybavení – správa města, státní správa

Městský úřad Třešť Revoluční 20/1, 589 01, Třešť

Úřad práce Revoluční 20/1, 589 01, Třešť (ve vnitrobloku)

Veřejné vybavení – kultura

Farní kostel sv. Martina s farním úřadem ulice Fritzova, kostel z 13. století, v blízkosti se nachází fara

Kostel sv. Kateřiny Sienské v blízkosti Náměstí T.G. Masaryka, původně luteránská modlitebna, založen v 16. století

Bývalá Synagoga náměstí Svobody, modlitebna Náboženské obce Církve československé husitské v Jihlavě výstavní prostory

Kaple Panny Marie náves v Slavicích

Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť Rooseweltova 462/6, 589 01, Třešť, sídlí od r. 2003 v nově zrekonstruovaném Schumpeterově domě

Muzeum betlémů stálá expozice, Rooseweltova 462/6, 589 01, Třešť (Schumpeterův dům)

Turistické informační centrum Třešť Rooseweltova 462/6, 589 01, Třešť (Schumpeterův dům)



Muzeum modelů budova vlakového nádraží, Nádražní 503, 589 01, Třešť pozůstalost modelů bojové techniky po Vladimíru Balíkovi

Muzeum radiotechniky bývalé silo u vlakového nádraží, Nádražní 1394, 589 01, Třešť, expozice historického radioklubu ČS přístupné pouze několikrát do roka

Kulturní dům Fialková 1, 589 01, Třešť – divadelní představení, taneční představení velký sál (kapacita – konferenční uspořádání – 137, řadové uspořádání – 315, stolové uspořádání – 132), bar (28), klubovna (38), galerie (72), učebna (18)

Kino Máj Revoluční 1298/4, 589 01, Třešť – kapacita 220 míst

Sokolský dům Nám. Svobody 412/15, 589 01, Třešť – otevření v r. 2004 po rekonstrukci, klubovna, malý sál, velký sál, zázemí

Salavická hospoda Salavice č.p. 40, 589 01 Třešť – včetně sálu a smíšeného zboží

Hospoda Čenkov Čenkov, č.p. 4, 589 01 Třešť – včetně sálu

Hospoda v Bukové Buková, č.p. 21, 589 01 Třešť – včetně sálu

Veřejné vybavení – ochrana obyvatelstva

Služebna Policie ČR Obvodní oddělení Třešť, Nádražní 488/44, 589 01, Třešť

Střelnice Policie ČR jihovýchodně od Salavic, zasahuje také na k.ú. Jezdovice

Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra výcvikové zařízení Pouště, v lese jihozápadně od statku Pouště

HZS kraje Vysočina – stanice Třešť Dr. Richtra 992/1, 589 01, Třešť

Hasičský dům v Čenkově Čenkov, č.p. 43, Třešť

Hasičská zbrojnice v Bukové Buková 30, 589 01, Třešť

Veřejné vybavení – hřbitovy

Městský hřbitov mezi ulicemi Partlicova, Hřbitovní, Vozábova

Židovský hřbitov jižní okraj Třeště u ulice Palackého

Tab. D.07: Tabulka stávajících zařízení veřejného vybavení v Třešti

b) Odůvodnění řešení Veřejné vybavení (dle Stavebního zákona občanské vybavení veřejné infrastruktury) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejného vybavení (OV) pro stavby a zařízení užívané ve prospěch zejména vzdělávání a výchovy, veřejné správy, bezpečnosti obyvatel, sociálních služeb, kultury apod.

Jako stabilizované plochy veřejného vybavení vymezuje Územní plán většinu ze shora jmenovaných zařízení veřejné infrastruktury. Tím je zaručena ochrana a rozvoj těchto zařízení ve prospěch veřejného vybavení. Výjimku tvoří drobné stavby (např. kaple v Salavicích), zařízení v souvislé obytné zástavbě (např. Sokolský dům na nám Svobody) nebo zařízení s doplňkovou funkcí (např. muzeum modelů v budově vlakového nádraží), které jsou z důvodu malého rozměru a zvolené metodiky zpracování Územního plánu agregovány do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Specifickým případem jsou zařízení pro obranu státu (Střelnice Policie ČR v Salavicích a areál policejní školy Ministerstva vnitra při silnici do Pavlova), které jsou vymezeny jako plochy specifické (X).

Územní plán vymezuje tyto rozvojové plochy veřejného vybavení (OV):

„U areálu SOŠ“ (rozvojová plocha 1291-OV na jihozápadě Třešti, při ulici K Valše) – pro zajištění pozemků k případnému rozšíření školního areálu;

„Rozšíření hřbitova“ (rozvojová plocha 1097-OV na východě Třešti, jižně od stávajícího areálu hřbitova) – – pro zajištění pozemků k případnému rozšíření hřbitova.

6.2.2. Koncepce sportovního vybavení

a) Současný stav a východiska řešení Sportovní vybavení je územním plánem chápáno jako podmnožina občanského vybavení, které slouží pro tělovýchovu a sport. Sportovní, komerční a veřejné vybavení spolu tvoří vybavení občanské.

Sportovní vybavení je v řešeném území zastoupeno zejména těmito zařízeními:

Sportovní vybavení

Fotbalový areál Josefa Hory 1050/31, 589 01, Třešť u areálu základní školy, fotbalové hřiště (TJ Slavoj Pezag Třešť)

Sportovní areál, bývalý zimní stadion ulice Jungmannova, Čenkovská 2x asfaltové hřiště (fotbal, házená), 2x volejbalové hřiště, skatepark

Tenisové centrum Nerudova 24, 589 01, Třešť tenisový oddíl TJ Slavoj Třešť

Drobné venkovní hřiště u ulice Palackého, dětské hřiště, malé fotbalové hřiště

Venkovní hřiště u základní školy ul. Barvířská, umělá tráva

Městská sportovní hala otevřena v listopadu 2006, součást areálu ZŠ Třešť



Bowling a střelnice ulice U Váhy, Třešť

Jezdecký klub Třešť ulice A. Dvořáka

Jezdecký klub při ulici Váňovské, v nivě Třešťského potoka

Fotbalové hřiště v Salavicích u salavické hospody, součástí je dětské hřiště

Hřiště v Čenkově na jihozápadním okraji návsi

Tab. D.08: Tabulka stávajících zařízení sportovního vybavení v Třešti

b) Odůvodnění řešení Sport a rekreace jsou jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch pro tělovýchovu a sport (OS) a ploch občanského vybavení specifických forem (OX). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro sport a tělovýchovu, případně rekreaci obyvatel. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce.

Jako stabilizované plochy pro tělovýchovu a sport byly vymezeny pozemky stávajících významných sportovních zařízení, které zaručují dostatečnou obsluhu řešeného území tělovýchovnými nebo sportovními zařízeními. Ostatní stávající sportoviště (méně důležitá pro základní obsluhu území) jsou zahrnuta do jiných ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou však stále přípustná.

Jako rozvojové plochy byly vymezeny tato území:

„U batelovské spojky“ (rozvojová plocha 1131-OS při ulici Dr. Richtra) – plocha určená pro zázemí případného rekreačně přírodního území v nivě Třešťského potoka (např. zázemí tzv. akademie golfu nebo jezdectví);

„Rozšíření sportovního areálu“ (rozvojová plocha 1301-OS u stávajícího areálu střední školy při ulici Josefa Hory) – plocha je určená pro případné rozšíření sportovního areálu; využívá prostoru mezi stávajícím areálem a zamýšleným silničním obchvatem města.

„Koupaliště“ (rozvojová plocha 1148-OS v nivě Třešťského potoka u centra města) – plocha určená pro realizaci přírodního koupaliště s patřičným zázemím občanského vybavení.

„U aleje“ (plocha 1125-OS východně od ulice Dr. Richtra) – je určena pro stavební zázemí uvažovaného golfového areálu, který je možné umístit na navazujících rozsáhlých rozvojových plochách občanského vybavení specifických forem (OX).

6.3. Koncepce dopravní infrastruktury

6.3.1. Koncepce pěší dopravy

a) Současný stav a východiska řešení Pěší pohyb je v zastavěném území zajištěn zejména po chodnících, které jsou realizovány podél silnic a velké části místních komunikací. V ostatních obvykle méně frekventovaných ulicích se pro chůzi využívá přímo vozovka.

Řešeným územím prochází několik značených turistických tras:

modrá (Mrákotín – Roštejn – Třešť – Špičák – Popice – Jihlava);

zelená (Třešť – Šibeniční vrch – Špičák – Jezdovice – Dolní Cerekev), v části trasy Třešť – Jezdovice prochází v souběhu s naučnou stezkou;

zelená (Hodice – Pouště – Kostelec);

žlutá (Špičák – Suchá – Brtnice).

V nezastavěném území slouží pro pěší pohyb především silnice a účelové komunikace.

b) Odůvodnění řešení Pěší doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území zajištěné plochami veřejných prostranství, plochami dopravní infrastruktury a trasami pěších propojení, které vymezují místa v sídle, kde ÚP požaduje zajistit pěší průchod. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování pěší dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb pěších v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce.

Pěší propojení jsou navržena v místech, kde není potřeba zajišťovat automobilové propojení, avšak je potřeba zajistit průchod zástavbou z důvodu jinak velké docházkové vzdálenosti vymykající se místním poměrům nebo zajistit prostupnost podél nebo kolmo na liniové bariéry v území (např. silnice).



Může se jednat o stávající nebo navržené pěší průchody (v grafice Územního plánu není rozlišeno). V případě stávajících jde většinou o veřejně přístupné pozemky malé šířky, které není vzhledem k podrobnosti a měřítku Územního plánu vhodné vymezit jako samostatné plochy veřejných prostranství. Navržená pěší propojení mají zajistit obvykle v nové zástavbě (ale někdy také v zástavbě stávající) ponechání vhodného koridoru s minimální šířkou pro veřejný průchod, přičemž jeho konkrétní umístění není určeno a bude prověřeno v rámci podrobnější dokumentace. Vždy se jedná o trasy, které jsou nebo mohou být důležité pro současný nebo uvažovaný pohyb chodců (prostupnost do krajiny, k veřejné zeleni, k rekreačním plochám, k veřejnému vybavení, apod.) a jsou vymezeny tak, aby nebyli chodci nuceni obcházet velké neprostupné bloky zástavby.

Pro zajištění bezpečnosti chodců mezi místními částmi Buková a Čenkov a jádrovým sídlem jsou podél silnic II/402 a III/4065 vymezeny rozvojové plochy dopravní infrastruktury vhodné pro realizaci pěších a cyklistických stezek (viz také kapitolu Koncepce cyklistické dopravy).

6.3.2. Koncepce cyklistické dopravy

a) Současný stav a východiska řešení Pohyb cyklistů v řešeném území probíhá zejména po silnicích a po místních a účelových komunikacích. V území se nevyskytují samostatně vedené cyklostezky. Na území Vysočiny jako významném rekreačním území má značný význam turistická cyklistika.

Řešeným územím prochází několik značených cyklistických tras:

č. 16 Slavonice – Telč – Třešť – Jihlava – Polná – Hlinsko (národní dálkový cyklistický koridor);

č. 5090 Třešť – Rohozná;

č. 5091 Třešť – Telč;

č. 5093 Třešť – Šibeniční vrch;

č. 5129 Třešť – Pelhřimov;

č. 5200 Třešť – Stonařov – Aleje.

Některé z výše uvedených tras a také další trasy spojující místní části města s jádrovým sídlem prochází po frekventovaných silnicích II. a III. třídy (zvláště II/406 a II/402), které nejsou z pohledu bezpečnosti cyklistů pro jejich společný provoz s motorovými vozidly příliš vhodné. Vzhledem k tomu, že díky přibývajícímu zájmu o cyklistickou dopravu lze předpokládat další rozvoj cyklistické dopravy, bude vhodné vytvořit kvalitní síť tras, které budou moci cyklisté bezpečně užívat při každodenní dojížďce do škol či za prací a také pro rekreaci. Tyto trasy by měly být mimo zastavěné území ideálně vedeny mimo frekventované silnice, případě po nich ale v samostatných cyklopruzích.

b) Odůvodnění řešení Cyklistická doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území a případně koncepcí silniční dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb cyklistů v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce.

Plochy veřejných prostranství a případně i dopravní infrastruktury zajišťují územní podmínky pro vedení cyklistické dopravy formou cyklotras, případně cyklostezek vedených na současných nebo navrhovaných komunikacích (respektive na plochách dopravní infrastruktury či veřejných prostranství).

Územní plán vymezuje rozvojové plochy dopravní infrastruktury pro realizaci cyklostezek a stezek pro pěší, a to:

v souběhu se silnicí II/406 z Třeště do Hodic (plocha 1362-D);

v souběhu se silnicí II/402 z Třeště do Bukové a dále do Batelova (pl. 1200-D, 1501-D, 428-D a 407-D);

v souběhu se silnicí III/4065 z Třeště do Čenkova a kolem přírodního koupaliště v lomu dále do Růžené, v trase národního cyklistického koridoru č. 16 (plochy 1263-D, 1259-D, 1530-D, 191-D, 192-D a 128-D).

Pro doplnění sítě účelových komunikací a potenciálně také cyklistických tras vymezuje Územní plán rozvojové plochy veřejných prostranství pro zlepšení prostupnosti řešeného území a jeho propojení s okolními obcemi:

propojení Salavic s Kostelcem (po okraji nivy Třešťského potoka, plocha 551-P);

propojení Salavic s Jezdovicemi (přes bývalý družstevní areál a kolem rybníka, plocha 609-P; alternativa k propojení podél železnice);

propojení Salavic s Dolní Cerekví (v trase historické polní cesty, plocha 588-P);



propojení Bukové se Spělovem (doplnění systému účelových cest severozápadně od rybníka Broum, plocha 358-P);

propojení Bukové s Čenkovem (doplnění systému účelových cest západně od rybníků Horní, Střední a Dolní Líska, plochy 184-P a 425-P);

propojení Bukové s Batelovem (kolem Rýžovského rybníka, plocha 390-P);

propojení Čenkova s Třeští údolím Valchovského potoka (plochy 200-P a 1535-P);

propojení ulice K Valše s hrází rybníka Valcha (plocha 1572-P);

propojení Šibeničního vrchu s Vozábovou ulicí a se silnicemi II/402 a III/4066 (plochy 1560-P a 1569-P).

Kromě těchto rozvojových tras počítá Územní plán s propojeními, která již dnes fungují nebo mohou fungovat a jsou v ÚP vymezeny prostřednictvím stabilizovaných ploch veřejných prostratství. Jedná se hlavně o tyto trasy:

propojení Třeště s Jezdovicemi (kolem Jezdovického rybníka);

propojení Třeště s Bukovou (kolem tenisového areálu);

propojení Bukové s Jezdovicemi (západně od Puchýrny);

propojení Bukové s Dolní Cerekví (kolem Bukovských rybníčků);

propojení Bukové s Lovětínem;

propojení Čenkova s Lovětínem (kolem Nového a Dolního lovětínského rybníka);

propojení Čenkova s Hodicemi (po stávajících zpevněných cestách);

propojení Třeště s Růženou (kolem rybníka Valcha a Dolního hlubokého rybníka);

propojení Třeště s Hodicemi (kolem rybníka Valcha);

propojení Třeště se Suchou, Beranovcem a Loučkami (přes lesní masiv Špičáku);

severojižní spojení lesním masivem Kostelec – Panenská Rozsíčka.

Pro realizaci cyklostezek či účelových komunikací s cyklistickým provozem vytváří Územní plán vhodné podmínky prostřednictvím vymezení ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství, ale i dalších typů) a stanovením podmínek jejich využití. Přiložené schéma cyklistické dopravy pak ukazuje trasy, které by bylo vhodné při rozvoji sítě cyklistických komunikací sledovat.

6.3.3. Koncepce železniční dopravy

a) Současný stav a východiska řešení Jádrovým sídlem prochází v severojižním směru jednokolejná regionální železniční trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, která v Kostelci navazuje na elektrifikovanou celostátní trať č. 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – Horní Cerekev – Jindřichův Hradec – Veselí nad Lužnicí. Pro dopravu cestujících slouží na trati č. 227 od zahájení platnosti jízdního řádu 2013/2014 osobní motorové vozy Regiospider. Přes Třešť dle aktuálního jízdního řádu projíždí ve směru Kostelec – Slavonice 14 a v opačném směru 16 spojů. Provoz na této trati však není příliš frekventovaný, jako hlavní prostředek hromadné dopravy slouží v řešeném území spíše autobusy.

V řešeném území se na trati č. 227 nachází tři stanice – zastávka Salavice, nádraží Třešt a zastávka Třešť město (u polikliniky).

b) Odůvodnění řešení Železniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury (D). Plochy dopravní infrastruktury se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území železniční dopravou (mimo ostatní druhy dopravy, zejména silniční). Územní plán respektuje stávající stav a nenavrhuje v systému železniční dopravy žádné změny.

6.3.4. Koncepce silniční dopravy

a) Současný stav a východiska řešení Silniční síť zajišťuje napojení města na okolí a propojení jeho jednotlivých částí (Salavice, Třešť, Buková, Čenkov, Pouště). Řešeným územím prochází tyto krajské silnice:

II/402 (Batelov – Třešť – Stonařov);

II/406 (Kostelec – Třešť – Telč – Dačice – Slavonice);

III/4021 (Buková);



III/4061 (Salavice);

III/4062 (Salavice – Jihlava);

III/4065 (Třešť – Růžená);

III/4066 (Třešť – Pavlov).

Dopravní páteří území je zejména silnice II/406, která spojuje Třešť s Jihlavou (prostřednictvím navazující silnice II/602 Kostelec – Jihlava) a s Telčí.

ZÚR KV vymezují na území města koridor pro realizaci přeložky silnice II/406, která nyní prochází historickým jádrem města. S přeložkou této silnice se počítá dlouhodobě, aktuálně však pro její realizaci není opodstatnění, neboť intenzita tranzitní dopravy přes Třešť není tak velká, by tuto rozsáhlou investici zdůvodnila. K tomu je nutné dodat také to, že průjezdní doprava dnes centrum Třešti spíše oživuje a podporuje jeho ekonomickou existenci. Pokud by byla výhledově odvedena mimo zastavěné území, znamenalo by to jistě pro část místních podnikatelů finanční propad.

Podle výsledků sčítání silniční dopravy v roce 2010 projede po silnici II/406 přes centrum Třešti (mezi křižovatkami s ulicí Rooseweltovou a s ulicí Váňovskou) denně 6.864 vozidel (z toho 932 těžkých). Po ulici Dr. Richtra projede denně 5.631 vozidel (z toho 723 těžkých), po ulici Palackého 5.019 vozidel (z toho 637 těžkých), po ulici Havlíčkově 1.149 vozidel (z toho 176 těžkých), po ulici Fritzově 726 vozidel (z toho 147 těžkých) a po ulici Váňovské 634 vozidel (z toho 115 těžkých).

Subjektivně je dopravou nadmíru zatížena zejména ulice Rooseweltova, což je způsobeno zejména její malou šířkou (historicky se jedná o jednu z hlavních ulic židovského gheta), kde každé na okamžik zaparkované osobní vozidlo vytváří problém a kde jsou nákladní vozidla směřující např. do průmyslových podniků při ulici Nádražní „více vidět“. Tento problém je řešen již v ÚPnSÚ 1997, a to prostřednictvím návrhu propojení ulice Dr. Richtra (II/406) s ulicí Nádražní (II/402), která je nazývána také jako tzv. „batelovská spojka“.

Původně bylo pro toto propojení vytipováno více variant (např. od ulice V Kaštanech k areálu technických služeb), ale do ÚPnSÚ byla nakonec zapracována severní varianta spojky, která vychází z ulice Dr. Richtra od autosalonu, kolem zahrádek kříží nivu Třešťského potoka, prochází severní části průmyslové zóny DINOR, kříží původní sokolské hřiště a na ulici Nádražní (silnici II/402) se připojuje v místě dnešního napojení ulice od nádraží. Pro tuto variantu byla v roce 2007 zpracována podrobná projekční dokumentace (DÚR), finanční náročnost (zejména křížení nivy Třešťského potoka a vyřešení podmínek vyplývajících z vyhlášeného záplavového území) ale zatím realizaci komunikace neumožnila. Realizace této komunikace by přitom ulici Rooseweltově významně ulevila, protože by odvedla většinu dopravy směřující ze severozápadní části města (včetně tranzitu z Batelova) směrem do Jihlavy a obráceně a mohla by tak sloužit jako částečná (či úplná) přeložka silnice II/402 Batelov – Třešt.

b) Odůvodnění řešení Silniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury (D) a ploch veřejných prostranství (P), jejichž podmínky obecně umožňují existenci pozemních komunikací. Plochy dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území automobilovou dopravou (plochy dopravní infrastruktury pak také pro zajištění podmínek pro železniční dopravu).

Územní plán stabilizuje současnou silniční síť na území obce vymezením stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury. Zbytek komunikací (místní a vybrané účelové komunikace) je vymezen jako stabilizované plochy veřejných prostranství.

Pro vnitřní obsluhu obce a pro obsluhu a prostupnost nezastavěného území Územní plán vymezuje stabilizované i rozvojové plochy veřejných prostranství. Rozvojové plochy veřejných prostranství slouží zejména k obsluze rozvojových lokalit se zástavbou a pro doplnění sítě účelových komunikací v krajině.

Dle návrhu ZÚR KV vymezuje Územní plán rozvojové plochy dopravní infrastruktury 1163-D, 1176-D, 1520-D, 1260-D, 1296-D, 1300-D, 1303-D, 1305-D, 1310-D a 1313-D pro přeložku silnice II/406, a to jako koridor o šířce 60 m, přičemž využil trasu vymezenou v ÚPnSÚ 1997 a navázal také na koridor pro tuto trasu vymezený v platném ÚP Hodice. Vymezuje také dostatečně velké území pro realizace napojení uvažované přeložky na stávající trasu silnice u železničního přejezdu (U Česalíka), kde bude nutné zřejmě kvůli blízkosti železniční tratě realizovat mimoúrovňovou křižovatku. Při realizaci komunikace musí být vyřešena prostupnost území kolmo na její trasu, a to zejména v místech křížení se stávajícími komunikacemi.

Územní plán dále vymezuje rozvojové plochy dopravní infrastruktury 1120-D a 1143-D pro tzv. batelovskou spojku mezi ulicemi Dr. Richtra a ulicí Nádražní, která může v případě potřeby sloužit jako přeložka silnice II/402 Stonařov – Třešť – Batelov. Vzhledem k tomu, že dosud není známé definitivní řešení tohoto propojení, vymezuje ÚP zvláště na straně při ulici Nádražní dostatečně velké území, aby zde bylo možné



realizovat budoucí řešení ve více variantách (prověřeno by mohlo být zejména napojení do křižovatky ulice k ČOV u bývalé sokolovny).

6.3.5. Koncepce statické dopravy

a) Současný stav a východiska řešení V řešeném území se odstavování a parkování vozidel v převážné míře odehrává na pozemcích rodinných domů. Nedochází tak k obsazování veřejných prostranství vozidly rezidentů a jejich návštěvníků v míře přesahující únosnou míru. Deficitem parkovacích stání trpí centrum města a do jisté míry i hustá obytná zástavba při ulici Nerudově.

Parkování pro potřeby občanského vybavení (městský úřad, zámek, kulturní dům, obchod, sportovní areál, hřbitov apod.) se odehrává na samostatných parkovištích o potřebné kapacitě nebo na blízkých komunikacích. Rovněž tak nedochází k obsazování veřejných prostranství v míře přesahující únosnou míru.

Parkování pro potřeby podnikatelských areálů se odehrává obvykle uvnitř těchto areálů a nezatěžuje tak okolní veřejná prostranství.

Zajištění odstavování a parkování vozidel na stavebních pozemcích je stanoveno vyhláškou č. 501/2006 Sb., která se odkazuje na příslušné české technické normy.

b) Odůvodnění řešení Parkování či odstavování vozidel je jednou z důležitých urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury a případně ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky obecně umožňují existenci veřejných parkovacích stání. Parkování či odstavování umožňují i některé další plochy s rozdílným způsobem využití; tato stání však slouží především pro zajištění obsluhy pozemků, staveb či zařízení dané plochy (např. parkování u výrobního areálu, u sportoviště, apod.) nebo jsou přímo vyžadovány zákonnými předpisy (např. parkování na pozemcích rodinných domů).

Územní plán nevymezuje speciální plochy dopravní infrastruktury či veřejných prostranství pro zajištění parkovacích ploch či objektů. Vychází z toho, že rezidenti odstavují své vozy na svých pozemcích, případně na veřejných prostranstvích při komunikacích. Míra četnosti takto odstavených vozidel byla shledána jako přiměřená podmínkám obce, tj. nezatěžující její obsluhu, nesnižující její hodnoty a kvalitu bydlení. Výjimku tvoří zajištění parkovacích míst pro obsluhu centra města tak, aby byly zlepšeny podmínky pro jeho správní, obchodní a turistickou funkci. Územní plán počítá pro obsluhu centra města s realizací parkovacích ploch s kapacitou 2x 40-50 parkovacích stání. Tyto plochy jsou k dispozici při ulici Na Hrázi a při ulici Selské v bezprostředním kontaktu s nám. T.G. Masaryka a Malým náměstím.

Parkování a odstavování vozidel obsluhujících stávající nebo uvažované podnikatelské areály na plochách smíšených výrobních se předpokládá v rámci těchto ploch. Tudíž není nutné vymezovat speciální plochy dopravní infrastruktury či veřejných prostranství v doteku s nimi.

6.3.6. Koncepce hromadné dopravy

a) Současný stav a východiska řešení Obsluha řešeného území veřejnou hromadnou je zajištěna třemi železničními stanicemi (Salavice, Třešť, Třešť město) a těmito deseti autobusovými zastávkami:

Třešť, náměstí (autobusové nádraží při náměstí T.G. Masaryka);

Třešť, rozcestí k železniční stanici (Nádražní ulice);

Třešť, železniční přejezd (Čenkovská ulice);

Třešť, poliklinika (Palackého ulice);

Třešť, učiliště (ulice K Valše);

Třešť, pila (u bývalé pily severně od Třeště);

Třešť, Pouště

Třešť, Čenkov (náves);

Třešť, Buková – rozcestí (u silnice II/402);

Třešť, Salavice (náves);

Třešť, Salavice – železniční stanice (u silnice II/406).

Železniční dopravu zajišťují České dráhy a.s. Autobusovou dopravu zajišťují společnosti ICOM Transport a.s. a Radek Čech – autobusová doprava s.r.o. Z Třešti vyjíždí linky do Jihlavy, Panských Dubenek, Opatova, Brtnice, Dlouhé Brtnice, Pavlova a Růžené, přes Třešť projíždí linky z Telče do Jihlavy, z Batelova do Jihlavy, z Jihlavy do Studené, z Jihlavy do Počátků a z Dačic do Pelhřimova na Humpolec a Prahu.



b) Odůvodnění řešení Hromadná doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna koncepcí silniční dopravy a koncepcí železniční dopravy.

Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní fungování veřejné hromadné dopravy (respektive železniční a autobusové dopravy) se vymezují plochy dopravní infrastruktury, které zahrnují pozemky železnice a pozemky silnic II. a III. třídy, a dále plochy veřejných prostranství, které taktéž umožňují obsluhu autobusovou dopravou. Železniční stanice a autobusové zastávky (včetně autobusového nádraží) jsou zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury či do ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky v nich toto dopravní zařízení umožňují umísťovat.

6.4. Koncepce technické infrastruktury

Územní plán stanovuje koncepci technické infrastruktury na území města. Do jednotlivých oborových podkoncepcí jsou zahrnuty zpravidla pouze významné jevy daného druhu technické infrastruktury. Některé stávající (tj. existující) jevy, které nejsou v Územním plánu zobrazeny (např. méně významná vedení sítí TI či objekty TI nebo domovní přípojky) nemusí být součástí koncepce Územního plánu a jejich další využívání závisí na podmínkách ploch, ve kterých se nacházejí.

Např. vodovodní řad DN 80, který se nachází v koncové ulici, není do koncepce zásobování vodou zařazen, protože z pohledu zásobování celé obce se nejedná o důležitou součást vodovodního systému; jeho další fungování a případné úpravy či rekonstrukce tím nejsou dotčeny, jeho případné prodloužení závisí na podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití (v tomto případě ploch veřejných prostranství, ve kterých je realizace sítí TI přípustná). Dalším příkladem je přípojka vodovodu, která je související technickou infrastrukturou pozemku rodinného domu, který lze takto využívat v plochách smíšených obytných; proto nejsou v Územním plánu přípojky zobrazeny.

Stávající stav sítí technické infrastruktury je zachycen v územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností správního území ORP a v dalších oborových podkladech.

Jednotlivé oborové podkoncepce TI se v Územním plánu vymezují těmito nástroji:

plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou v ÚP obvykle určeny pro realizaci staveb či areálů technického vybavení většího rozsahu, např. elektrická stanice 110/22 kV, vodojem nebo ČOV); pro objekty technického vybavení menšího rozsahu (např. regulační stanice plynu, čerpací stanice vody) se samostatné plochy s rozdílným způsobem využití nemusí vymezovat; podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v bodě 8. výrokové části ÚP;

trasy technické infrastruktury, které v ÚP určují vedení liniových sítí technické infrastruktury (podpovrchové či nadzemní), pro jejichž výstavbu nejsou třeba vlastní pozemky, ale zřizují se pouze věcná břemena; podmínky využití (charakteristiky) jednotlivých tras jsou uvedeny ve výrokové části v bodě 2 (Pojmy); pro nově navrhované trasy, případně trasy určené k rekonstrukci, mohou být ve výkresové části vymezeny koridory, které zahrnují území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, včetně nezbytně souvisejících staveb a zařízení;

koncepční prvky, které v ÚP doplňují zobrazení jednotlivých oborových podkoncepcí technické infrastruktury a slouží pro jejich přehledné znázornění; pokud jsou vymezeny jako rozvojové, pak je obvykle území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel určeno prostřednictvím ploch s rozdílným způsobem využití nebo prostřednictvím koridorů tras technické infrastruktury.

Specifické požadavky jednotlivých podkoncepcí TI (např. pro likvidaci dešťových vod na pozemku) jsou souhrnně uvedeny v bodě 4.3. výrokové části ÚP.

6.4.1. Koncepce vodních toků a ploch

a) Současný stav a východiska řešení V řešeném území se nachází 134 ha vodních pozemků, což je zhruba 2,9 % celého řešeného území. Významnou část z toho tvoří pozemky vodních ploch/rybníků (107,5 ha, 80 % vodních ploch).

Řešené území je značně členité a patří do tří povodí. Hlavním tokem protékajícím Třeští a Salavicemi je Třešťský potok (povodí 4-16-01-20, 4-16-01-021,4-16-01-022) ústící do řeky Jihlavy. Do něj ústí Bukovský potok, Valchovský potok (s přítoky Lovětínským potokem a Čenkovským potokem) a Sovův potok (od Pouští) a několik bezejmených menších přítoků všech těchto toků. Na tocích jsou četné vodní plochy. Tyto toky jsou ve správě Povodí Moravy s.p. Kamenný potok (nad Salavicemi) je ve správě Lesů ČR, stejně jako Lovecký potok (4-16--01-039), který ve východní části Pouští patří do povodí Jihlavky. Malá část nezastavěného území západně od Bukové patří do povodí řeky Jihlavy (4-06-02-17).

Záplavové území má vyhlášené jen Třešťský potok (rozhodnutí KÚ Vysočina 16.6.2011 pod č.j. KUJI 53058/2011) a aktivní zóna stávající zástavbu ovlivňuje jen nepatrně. Ostatní toky jsou poměrně krátké a rybníky na nich částečně omezují povodňová nebezpečí. Město Třešť má plán protipovodňových opatření,



z nich je nutné realizovat hlavně zvýšení průtočnosti pod nekapacitními mosty (což si vyžádá větší náklady a delší dobu). Kromě toho je třeba koryto toku zbavit naplavenin a přebytečných porostů. Úpravou některých hrází rybníků by se mohla zvýšit jejich retenční schopnost, stejně jako vybudováním suchých poldrů v západní části katastru (v Čenkově nad zástavbou na Valchovském potoce) ke snížení negativních vlivů extravilánových vod (upřesnit podrobnější dokumentací).

Nová zástavba nebude navrhována do aktivní zóny toků a v zástavbě bude dodržována vyhláška č. 501/2006 Sb. §20,21 v pozdějším znění snižující přívalové odtoky srážkových vod. Ve stávající zástavbě je třeba postupnou rekonstrukcí kanalizace snížit odtoky balastních vod odlehčovaných do potoků. V záplavovém území nejsou navrženy žádné skládky a rozsah rekreačního využití nivy Třešťského potoka musí respektovat podmínky platné pro aktivní zónu. Další opatření na snížení rizika přírodních katastrof jsou převážně organizační a vyžadují koordinaci se zemědělskou a lesnickou činností (např. volba plodin odpovídající obhospodařovaným plochám, způsob orby po vrstevnici, trasování polních cest, volba lesních kultur ap.) omezující splavování ornice a erozi půdy zejména v západní části katastru, kde je terén svažitý a bez porostů.

Část toků, zejména v zástavbě, je upravená, ale větší část je neupravená (meandruje) a je doprovázena porosty (zelení), které ale vyžadují úpravy (jedno z protipovodňových opatření). Pro jejich údržbu je třeba zachovat oboustranné manipulační pruhy podél toků v šířce 6-8 m dle zákona.

V katastru města je řada průtočných rybníků na potocích. Největší jsou na Třešťském potoce – Váňovský a Jezdovický rybník. Na pravostranných přítocích do Třešťského potoka jsou to menší rybníky jako např. Komora, Stupník, Dolní, Střední a Horní Obora, Vymrej, U střelnice ap. Na Bukovském potoce jsou to rybníky Rakovec, Záchozný a Broum, na Valchovském potoce a jeho přítocích jsou to např. Konečník, Valcha, Dolní a Horní Hluboký, Návesní, Sovovka, Nový ap. V bývalém lomu u Čenkova je vodní plocha vhodná ke koupání. Na Loveckém potoce a jeho přítocích jsou to převážně lesní rybníky Radkovec, Duchák, Okrouhlice, Lovětínský, Stonařovský, Petrovický, Zimostráz, Jezírko. U všech menších průtočných rybníků je jejich rekreační využití (koupání) sporé. Správa rybníků je stejná jako vlastních toků (Povodí Moravy, Lesy ČR).

Vodní toky mají ochranné pásmo dle zákona č. 254/2001 Sb. v pozdějším znění min. 6 m od břehu, které je nutné pro údržbu toků (manipulační pásmo).

b) Odůvodnění řešení Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu chápány jako součást koncepce technické infrastruktury, protože se jejich prostřednictvím reguluje odtok dešťových vod z území (zajišťují odvádění či zadržení dešťových vod). Zároveň jsou ale také součástí koncepce uspořádání krajiny, protože plní významnou krajinotvornou funkci. Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu zajištěny vymezením tzv. ploch vodních a vodohospodářských (slouží pro znázornění významných vodních ploch a vodních toků) a vymezením tras vodotečí (slouží pro znázornění tras všech vodotečí – i těch, které nejsou vymezeny prostřednictvím ploch vodních a vodohospodářských).

Plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek, případně i hospodářský rozvoj obce.

Územní plán vymezuje stabilizované plochy vodní a vodohospodářské pro vodní plochy (rybníky a lom v Čenkově), pro významnější vodní toky (Třešťský potok a Valchovský potok od rybníka Valcha do Třešťského potoka) a pro stávající hráze suchých poldrů (při cestě do Stonařova). Ostatní vodní toky v řešeném území jsou málo významné a jejich malá šířka neumožňuje je v Územním plánu jako samostatné plochy vodní a vodohospodářské přehledně zobrazit. Stávající vodoteče (znázorněné prostřednictvím tras vodotečí) zahrnul Územní plán do ostatních druhů ploch s rozdílným způsobem využití, kde jsou stanoveny rovněž příznivé podmínky pro jejich další případný rozvoj, rekultivaci, revitalizaci apod. Například přípustné využití ploch smíšených nezastavěného území umožňuje danou plochu, skrze kterou protéká vodoteč, využít ve prospěch pozemků vodních toků a ploch. Tak je zaručena flexibilita Územního plánu: případná změna trasování vodoteče je nezávislá na změně Územního plánu.

Jako rozvojové plochy vodní a vodohospodářské vymezuje Územní plán plochy pro realizaci nových rybníků v k.ú. Buková (na základě konkrétních záměrů; plochy 439-W a 442-W), dále plochy pro biologické rybníky, ve kterých bude probíhat dočištění odpadních vod z místních ČOV v Bukové, Čenkově a Salavicích (plochy 335-W, 197-W a 600-W), a nakonec také plochu pro umístění hráze suchého poldru na Valchovském potoce pro ochranu zástavby Čenkova před záplavami (plocha 140-W).



6.4.2. Koncepce protipovodňové ochrany

a) Současný stav a východiska řešení Stávající stav území týkající se vodních toků a ploch je podrobně popsán v předchozí kapitole.

Záplavové území má vyhlášené jen Třešťský potok (rozhodnutí KÚ Vysočina 16.6.2011 pod č.j. KUJI 53058/2011) a aktivní zóna stávající zástavbu ovlivňuje jen nepatrně. Záplavou Q100 jsou zasaženy pouze okraje stabilizovaných ploch, ve kterých se nenachází až na výjimky žádné stavby. Ve větším rozsahu jsou záplavou dotčeny pouze rekreační objekty v zahrádkářské kolonii jižně od navržené batelovské spojky.

Nová zástavba nebude navrhována do aktivní zóny toků, využití nivy Třešťského potoka musí respektovat podmínky platné pro aktivní zónu. Další opatření na snížení rizika přírodních katastrof jsou převážně organizační a vyžadují koordinaci se zemědělskou a lesnickou činností (např. volba plodin odpovídající obhospodařovaným plochám, způsob orby po vrstevnici, trasování polních cest, volba lesních kultur ap.) omezující splavování ornice a erozi půdy zejména v západní části katastru, kde je terén svažitý a bez porostů.

b) Odůvodnění řešení Protipovodňová ochrana je jedním ze základních prvků územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. retenčních prostor. Jako stabilizované retenční prostory jsou vymezeny dva poldry u silnice do Stonařova (naproti vodojemům).

Vzhledem k tomu, že záplavou Třešťského potoka na úrovni Q100 není zásadním způsobem dotčeno zastavěné území města (kromě zahrádkářské osady), nenavrhuje Územní plán v tomto ohledu žádná územní opatření. Předpokládá ale postupné provedení protipovodňových opatření (např.odstranění náplav, zlepšení průtočnosti pod mosty ap.), revitalizace potoků včetně jejich úpravy, omezování splavování ornice správným hospodařením na zemědělské půdě a zvýšení hrází některých rybníků s možností navýšení retence dle podrobnější dokumentace. Uvažovaná protipovodňová opatření lze realizovat na všech typech ploch s rozdílným způsobem využití.

Na základě požadavku místní části Čenkov je v ÚP navržen retenční prostor (ozn. PP-01) na Valchovském potoce západně od zástavby, který má sloužit pro zachycení přívalových vod a ochranu zástavby.

6.4.3. Koncepce zásobování vodou

a) Současný stav a východiska řešení Všechny místní části mají samostatné veřejné vodovody a zdroje pitné vody. Tyto zdroje jsou dostatečné i pro rozvoj, jen v Bukové se počítá s využitím dalšího vrtu. Zdroje mají vyhlášené ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně (kromě Čenkova a Bukové, kde je vyhlášeno pouze pásmo I. stupně).

Řešeným území je přes k.ú. Třešť a k.ú. Salavice veden vodovodní řad DN 300 Nová Říše – ÚV Jihlava Hosov včetně samostatného vodojemu, který provozuje VAS a.s. Jihlava. Tento řad je doplňkovým zdrojem pro město (ČS + výtlak z VDJ VAS do VDJ města). Z VDJ města je veden výtlačný řad Pe 110 k vodojemu u policejního areálu na Pouštích, který směrem na Otín pokračuje v profilu DN 225. Ostatní řady a zdroje jsou ve vlastnictví města a ve správě Technických služeb Třešť. Vodovodní systémy vyhovují i jako požární vodovody v souladu s normami. Navíc místní rybníky mohou složit jako rezerva požární vody.

Buková má vlastní veřejný zdroj (vrt) s čerpací stanicí u zdroje a výtlakem do koncového vodojemu 2x 10 m3 (645 m n.m.). Kvalita vod byla v roce 2007 zlepšena o úpravnu vody.

Čenkov má vlastní veřejný zdroj (hloubkový vrt), výtlačný řad do vodojemu (2x 75 m3, 599,75/598 m n.m.) s úpravnou vody a gravitační vodovod do zástavby.

Salavice má rovněž vlastní veřejný zdroj (tři studny) s kapacitou čerpací stanice 1,15 l/s (akumulace 40 m3) do vodojemu Salavice (100 m3, 581/577,7 m n.m.) a gravitačním vodovodem do zástavby.

Třešť má dva vlastní zdroje pitné vody. Z prameniště Salavice (studny a sběrná jímka) je voda gravitačně přivedena řadem DN 150 do ÚV stejně jako z prameniště Špičák (Horní Obora) řadem DN 175. U ÚV je vodojem (250 m3, 565,75/562,5 m n.m.) a čerpací stanice. Celková kapacita zdrojů je cca 15 l/s. Obě ÚV mají kapacitu 10,8 l/s. Odtud je voda čerpána řadem DN 250 do vodojemu Třešť (1000 m3, 619,0/613,75 m n.m.). Z něj je zásobeno horní pásmo města (převážně západní část za tratí) řady DN 80–350. Zněj je také přívod do přerušovacího vodojemu (250 m3, 600,0/596,1 m n.m.), ze kterého je zásobeno dolní pásmo (převážně východní část) řady DN 80–300.

Policení areál Pouště (samostatný objekt v lesích) je napojen na řad DN 110 z hlavního vodojemu směrem na Otín.

Ochranné pásmo vodovodu do DN 500 a hloubky do 2,5 m je dle zákona 1,5 m a pro větší profily než DN 200 a větší hloubky je to 2,5 m od okraje potrubí.



b) Odůvodnění řešení Zásobování vodou je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování vodou.

Územní plán zobrazuje pouze páteřní trasy (stávající a případně navržené) důležité pro zásobování a distribuci vody v sídle. Řady menších profilů sloužící pro zásobování jednotlivých pozemků nejsou zobrazeny, je možné je umísťovat v rámci ploch veřejných prostranství, ploch dopravní infrastruktury či jako součást stavebních pozemků. Stejně tak nejsou do koncepce zahrnuty vodovodní systémy, které neslouží pro veřejné zásobování vodou, ale pouze pro zásobování soukromých areálů (např. vodovody zemědělských areálů).

V Bukové je orientační spotřeba vody pro průměrný počet obyvatel (70 osob) Qp = 70 x 90 l/den = 6,3 m3/den (0,07 l/s) a teoretické zvýšení až o 16 obyvatel, (Qp=16 os x 90 l/den = 1,44 m3/den) nebude mít vliv na současný systém. Tlakové poměry pro nízkopodlažní zástavbu na kótě terénu 596–630 m n.m. jsou v rozmezí 0,15–0,48 MPa. Pro novou zástavbu postačí prodloužení stávajících řadů.

V Čenkově je orientační spotřeba vody pro průměrný počet obyvatel (145 osob) Qp = 145 x 90 l/den = 13,1 m3/den (0,15 l/s) a teoretické zvýšení až o 16 obyvatel, (Qp=16 os x 90 l/den =1,44 m3/den) nebude mít vliv na současný systém. Tlakové poměry pro nízkopodlažní zástavbu na kótě terénu 565–580 m n.m. jsou v rozmezí 0,18–0,34 MPa. Pro novou zástavbu postačí prodloužení stávajících řadů.

V Salavicích je orientační spotřeba vody pro průměrný počet obyvatel (140 osob) Qp = 140 x 90 l/den = 12,6 m3/den (0,15 l/s) a teoretické zvýšení až o 76 obyvatel, (Qp=76 os x 90 l/den + 60 zam x 20 = 8,0 m3/den-0,1 l/s) nebude mít vliv na současný systém. Tlakové poměry pro nízkopodlažní zástavbu na kótě terénu 520–552 m n.m. jsou v rozmezí 0,29–0,61 MPa). Pro novou zástavbu postačí prodloužení stávajících řadů.

V Třešti je orientační spotřeba vody pro průměrný počet obyvatel (5 600 osob) Qp = 5.600 x 110 l/den = 616,0 m3/den (7,13 l/s) a teoretické zvýšení až o 221 m3/den (2,6 l/s) (Qp=1809 os x 90 l/den + 1770 x 30 l/den + 250 x 20 l/den) nebude mít vliv na současný systém. Současná i výhledová spotřeba je rovnoměrně rozdělena do dvou pásem. Tlakové poměry pro zástavbu v horním pásmu na kótě terénu 555–595 m n.m. jsou v rozmezí 0,18–0,61 MPa) v dolním pásmu na kótě terénu cca 550–575 m n.m. pak v rozmezí 0,21–0,50 MPa. Malá část zástavby na východě ale zejména rozvojové plochy nad kótou terénu 575 m n.m. je nutné napojit na řad horního pásma nebo na výtlak do vodojemu (nutná podrobnější dokumentace). Pro část stávající zástavby a zejména novou zástavbu postačí prodloužení (rozšíření) stávajících řadů. Stávající starší řady (systém je budován postupně od r. 1903–8) je nutné postupně rekonstruovat.

Dimenze řadů (DN 80–350) a tlakové poměry jsou všude dostatečné i jako zdroj požární vody v souladu s požárními normami. V rozvojových plochách bude rozšířena vodovodní síť v profilech DN 80–100.

Pro zajištění zásobování území vodou ÚP nevymezuje žádné rozvojové trasy, protože všechny rozvojové lokality je možné napojit prodloužením stávajících řadů. Dále se předpokládá postupná rekonstrukce starších vodovodních řadů a dokončení řadů ve stávající zástavbě.

6.4.4. Koncepce odkanalizování

a) Současný stav a východiska řešení Kanalizaci ukončenou v ČOV má pouze místní část Třešť, ostatní části likvidují splaškové vody v žumpách na vyvážení nebo v septicích s přepadem do vodotečí. Kanalizace a ČOV jsou v majetku města včetně provozování (Technické služby Třešť spol.s r.o.).

Buková má jen jednotnou kanalizaci ukončenou v Bukovském potoce. Do kanalizace jsou vypouštěny i splaškové vody ze septiků. Dle PRVK lze do kanalizace vypouštět jen srážkové vody, splaškové vody je nutné likvidovat individuálně (žumpy na vyvážení, domovní ČOV s atestací a vsakem na vlastním pozemku).

Čenkov nemá žádnou kanalizaci. Dle PRVK se navrhuje vybudování splaškové kanalizace ukončené v ČS a s přečerpáváním na ČOV Třešť. Na rozvoj to nemá vliv, stávající žumpy a septiky by se po realizaci nové kanalizace zrušily.

Salavice nemají prakticky žádnou kanalizaci. Dle PRVK se navrhuje vybudování jen splaškové kanalizace ukončené v ČS s přečerpáváním na ČOV Kostelec. Obec Kostelec ale s tímto řešením v současnosti nepočítá (má nově vybudovanou ČOV). Na rozvoj to nemá vliv, stávající žumpy a septiky se po realizaci nové splaškové kanalizace zruší.

Třešť má vybudovanou převážně jednotnou kanalizaci, kterou postupně rekonstruuje na oddílnou s cílem snížit zatížení ČOV balastními a srážkovými vodami. Generel kanalizace (+pasport včetně kamerových



zkoušek) by měl přehodnotit současnou kanalizační síť včetně odlehčovacích komor do potoka v rámci protipovodňových opatření (např. zabránit zpětnému vzdutí do kanalizace či zatížení ČOV balastními a srážkovými vodami). ČOV vybudovaná v letech 1998–2001 je dimenzovaná pro 6.700 EO a pro rozvoj města může postačovat. Je nutné ale počítat s rezervou pro případnou intenzifikaci. Je to mechanicko–biologická čistírna s aerobní stabilizací kalu a s vypouštěním vod do Třešťského potoka. Kal je odebírán k zemědělskému využití nebo odvážen na skládku zvláštního odpadu.

Policejní areál Pouště má vybudovánu vlastní malou ČOV.

Pro novou zástavbu a rekonstrukce je nutné dodržovat vyhlášku č. 501/2006 Sb. (§ 20, 21) v pozdějším znění omezující odtoky srážkových vod z řešeného území do kanalizace. Je to především požadavek na vsakování srážkových vod dle hydrogeologických posudků na vlastním pozemku nebo alespoň jejich zdržení, u komunikací a veřejných ploch pak využití průlehů, povrchů na př. dlažeb s mezerami ap. V okrajových částech města je třeba chránit kanalizaci před splachy z extravilánu (lapače splavenin, menší suché poldry, ap.) dle podrobnější dokumentace.

Ochranné pásmo kanalizace do DN 500 a hloubky do 2,5 m je dle zákona 1,5 m a pro větší profily či hloubky 2,5 m od okraje potrubí.

b) Odůvodnění řešení Odkanalizování je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odkanalizování.

Územní plán zobrazuje pouze páteřní trasy (stávající a navržené) důležité pro odkanalizování sídla. Kanalizační řady menších profilů sloužící pro odkanalizování jednotlivých pozemků nejsou zobrazeny, je možné je umísťovat v rámci ploch veřejných prostranství, ploch dopravní infrastruktury či jako součást stavebních pozemků.

V Bukové ÚP navrhuje v alternativě k návrhu PRVK, s ohledem na nové technologie čistění odpadních vod, vybudovat splaškovou kanalizaci ukončenou ve vlastní malé ČOV (TK-03) s dočištěním v biologickém rybníku pod zástavbou (rozvojová plocha vodní a vodohospodářská). Oproti PRVK tedy ÚP navrhuje komplexní řešení centrálního čištění odpadních vod.

V Čenkově ÚP navrhuje v alternativě k návrhu PRVK, s ohledem na nové technologie čistění odpadních vod, vybudovat splaškovou kanalizaci ukončenou ve vlastní malé ČOV (TK-04) s dočištěním v biologickém rybníku pod zástavbou (rozvojová plocha vodní a vodohospodářská). Důvodem pro řešení odlišné od PRVK je to, že přečerpávání splaškových vod na ČOV Třešť je s ohledem na nové technologie čištění investičně náročnější než realizace lokální čistírny odpadních vod.

V Salavicích ÚP navrhuje v alternativě k návrhu PRVK s ohledem na nové technologie čistění odpadních vod, vybudovat splaškovou kanalizaci ukončenou ve vlastní malé ČOV (TK-01) s dočištěním v biologickém rybníku pod zástavbou (rozvojová plocha vodní a vodohospodářská). Jako alternativa je pak navrženo přečerpávání ze Salavic na společnou novou ČOV v Jezdovicích (TK-02). Důvodem pro řešení odlišné od PRVK je to, že přečerpávání splaškových vod na ČOV Kostelec je s ohledem na nové technologie čištění investičně náročnější než realizace lokální čistírny odpadních vod., případně realizace poměrně krátkého výtlačného řadu na společnou ČOV v Jezdovicích. Tímto řešením by se vyřešilo i problematické odkanalizování zástavby na části správního území Jezdovic (u silnice II/406), které přímo navazuje na zástavbu Salavic a je značně vzdáleno od zbytku zástavby Jezdovic. Tato zástavba bude napojena na nový kanalizační řad v Salavicích.

V Třešti ÚP navrhuje pouze rozšíření stávající kanalizační sítě do nových rozvojových ploch (páteřní trasy splaškové kanalizace TK-05, TK-06, TK-07, TK-08, TK-09), a to pouze jako splaškovou, resp. oddílnou kanalizaci s cílem snížit odtok srážkových vod do kanalizace a na ČOV.

Dále se předpokládá pokračování postupné rekonstrukce starších řadů a jejich rozšíření do okrajových částí, kde dosud chybí, omezení odtoku srážkových vod z území dle vyhlášky č.501/2006 Sb.(§ 20, 21) v pozdějším znění (vsakování dle hydrogeologických poměrů na vlastním pozemku, dešťové zdrže s bezpečnostním přepadem do kanalizace, průlehy u odvodnění komunikací ap.), omezení přítoku balastních vod do kanalizace (na ČOV) a ochrana kanalizace před splachy z extravilánu zejména v západní části města.

6.4.5. Koncepce odpadového hospodářství

a) Současný stav a východiska řešení Město Třešť je ve smyslu zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) původcem komunálních odpadů vznikajících na jeho území, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce odpadů. Dále je také původcem odpadů vznikajících při zajišťování řádného chodu města (uliční smetky, apod.). Na území města jsou rozmístěny nádoby pro tříděný odpad (papír, bílé a barevné sklo a plasty). Technické



služby (údržbu veřejných prostranství včetně zeleně, správu vybraných sítí TI, správu hřbitova, apod.) zajišťuje na území města společnost Technické služby Třešť, spol. s r.o. vlastněná Městem Třešť, jejíž hlavní areál leží při ulici Nádražní.

Svoz odpadů zajišťuje firma .A.S.A. Dačice, s.r.o., odpady jsou likvidovány mimo řešené území – jsou ukládány na skládku Borek u Dačic. Komunální odpady jsou vyváženy dvakrát týdně. Nebezpečné a velkoobjemové odpady lze uložit v městském sběrném dvoře při ulici Na Hrázi, který provozuje také společnost .A.S.A. Dačice, s.r.o., inertní odpad bylo dříve možné ukládat na městské skládce inertního odpadu Šejby při silnici do Pavlova, ta je ale v současnosti uzavřena z důvodu zaplnění své kapacity.

Právnické osoby si likvidaci svého odpadu zajišťují samy smluvně s oprávněnými osobami.

b) Odůvodnění řešení Nakládání s odpady je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odpadového hospodářství. Územní plán počítá se zachováním stávajícího systému sběru a likvidace odpadů s níže uvedenými úpravami.

ÚP vymezuje rozvojové plochy technické infrastruktury 1136-T a 1137-T pro nové umístění areálu technických služeb města (TO-01), který bude také sloučen se sběrným dvorem, a to v přímé návaznosti na areál ČOV u nově navržené batelovské spojky. V tomto území je pro rozvoj tohoto areálu dostatek místa a zároveň zde nebude rušit obytné a rekreační území jako je tomu ve stávající stísněné poloze mezi rodinnými domy a plánovaným koupalištěm.

ÚP vymezuje rozvojovou plochu technické infrastruktury 1174-T v území U Česalíka určenou pro novou skládku inertního odpadu (TO-02), kterou město potřebuje z důvodu naplnění kapacity a nemožnosti dalšího rozšíření stávající skládky Šejby. Rozvojová plocha určená pro skládku je dobře dopravně dostupná ze silnice II/406 přes stávající železniční přejezd polní cesty a leží mimo obytné území města, které tak její provoz nebude rušit.

6.4.6. Koncepce zásobování elektrickou energií

a) Současný stav a východiska řešení Celé řešené území je nyní zásobováno elektřinou z distribuční sítě VN 22 kV. Při západním okraji obce vede trasa venkovního kmenového vedení VN 22 kV č. VN87 které vychází z rozvodny 22 kV Telč. Z tohoto vedení je provedeno několik odboček, které slouží pro zásobování okolních sídel včetně místních částí Buková, Čenkov a Salavice. Město Třešť je z větší části zásobováno z uvedeného distribučního vedení č. VN87. Distribuční vedení VN dále pokračuje severním směrem na rozvodnu Kosov.

Z jihovýchodního směru přes Pouště je do města přiveden napáječ vzdušným distribučním vedením č. VN 43 z rozvodny 22 kV Telč. Menší část řešeného území je zásobována el. energií z tohoto distribučního napáječe VN. Distribuční vedení VN dále pokračuje směrem na Ottův Dvůr do k.ú. Jezdovice.

Všechny stávající transformovny 22/0,4kV v řešeném území jsou připojeny z vedení 22 kV č. VN 87 a č. VN 43. V části okruh Třešť–sever převažuje připojení stávajících transformoven v obci z venkovního vzdušného vedení VN. V části okruh Třešť–jih převažuje připojení stávajících transformoven v obci z kabelového vedení VN uloženého v zemi. Nicméně v obou případech jde vždy o kombinaci vzdušných a kabelových vedení, pouze v odlišném poměru. Z přívodního napáječe VN 43 je v obci proveden rozvod okruh Třešť ČOV a Pila Třešť. I v tomto případě jde uvnitř zástavby v obci o kombinaci vzdušných a kabelových vedení VN 22 kV.

V současné době je struktura odběru tvořena ve městě především bytovým odběrem, odběrem občanské vybavenosti a případně lehké a zemědělské výroby. Distribuční transformovny jsou na řešeném území umístěny přibližně do těžišť jednotlivých odběrů. Stávající transformovny jsou v centru obce z podstatné části kioskové, při okrajích obce jsou transformovny vesměs sloupového typu. Distribuční transformovny jsou různých transformačních výkonů, nejvíce jsou zastoupeny transformovny o výkonu 400 kVA. Případné posílení stávajících transformoven výměnou transformátoru či osazením dalšího stroje se většinou neobejde bez větších úprav transformoven.

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina vymezují v řešeném území pro zajištění dostatečné kapacity elektrické sítě 22 kV její posílení prostřednictvím realizace nové trasformovny a rozvodny 110/22 kV včetně přívodních elektrických vedení 110 kV, která propojují stávající či navrhované elektrické stanice 110/22 kV v Jihlavě a Telči. Toto doplnění elektrické sítě je v území už dlouhodobě sledované, je obsaženo i ÚPnSÚ 1997.

Při navrhování zástavby území je nutno uvažovat s ochrannými pásmy kolem energetických zařízení. Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice. Ochranná pásma



pro venkovní vedení nad 1kV do 35 kV včetně jsou stanovena podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb., podrobně jsou popsána v kapitole D 4.5. Odůvodnění ÚP.

Provozovatelem distribuční elektrizační soustavy je společnost E.ON Distribuce, a. s.

b) Odůvodnění řešení Zásobování elektrickou energií je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování elektrické energie.

Pro spolehlivé zásobování území elektrickou energií jsou v ÚP vymezeny stávající trasy elektrických vedení 22 kV a níže uvedené rozvojové trasy elektrických vedení 110 kV a 22 kV včetně nových elektrických stanic 110/22 kV a 22 kV.

TE-01: trasa elektrického vedení 110 kV – propojení rozvodny 110/22 kV Jihlava–západ do rozvodny 110/22 kV Telč s napojením rozvodny 110/22 kV Třešť – z důvodu naplnění požadavku ZÚR KV pro zajištění kvalitních podmínek pro budoucí realizaci distribuční soustavy 110 kV v řešeném území; trasa VVN 110 kV je vymezena tak, aby neprocházela po hřebeni plochých vrcholů západně od Třeště, ale v pohledu od Třeště až za nimi;

TE-02: trasa elektrického vedení 110 kV – napojení rozvodny 110/22 kV Třešť na vedení 110 kV Kosov – Telč od obce Pavlov – z důvodu naplnění požadavku ZÚR KV pro zajištění kvalitních podmínek pro budoucí realizaci distribuční soustavy 110 kV v řešeném území;

TE-03: rozvodna 110/22 kV Třešť – z důvodu naplnění požadavku ZÚR KV pro zajištění kvalitních podmínek pro budoucí realizaci distribuční soustavy 110 kV v řešeném území;

TE-04: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro posílení elektrického vedení 22 kV č. VN87 – z důvodu naplnění požadavku ZÚR KV pro zajištění kvalitních podmínek pro budoucí posílení distribuční soustavy 22 kV z nově navrhované transformovny 110/22 kV;

TE-05: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro posílení elektrického vedení 22 kV zásobujícího město Třešť a elektrického vedení 22 kV č. VN43 – z důvodu naplnění požadavku ZÚR KV pro zajištění kvalitních podmínek pro budoucí posílení distribuční soustavy 22 kV z nově navrhované transformovny 110/22 kV;

TE-06: trasa elektrického vedení 22 kV – vývod z rozvodny 110/22 kV Třešť pro napojení elektrického vedení 22 kV vedoucího do Batelova – z důvodu naplnění požadavku ZÚR KV pro zajištění kvalitních podmínek pro budoucí posílení distribuční soustavy 22 kV z nově navrhované transformovny 110/22 kV;

TE-07: rozvodna 22 kV u ČOV Třešť včetně úpravy stávajících tras elektrických vedení 22 kV (přeložky do kabelových podzemních vedení) a jejich napojení do této rozvodny – z důvodu zajištění kvalitních podmínek pro realizaci uzlu (rozvodny) na distribuční síti 22 kV a pro přeložky stávajících vzdušných vedení do kabelových podzemních vedení pro uvolnění území;

TE-08: trasa elektrického vedení 22 kV – úprava stávajícího elektrického vedení 22 kV mezi ulicemi Selská a Na Hrázi (přeložka do kabelového podzemního vedení) – z důvodu zajištění kvalitních podmínek pro realizaci přeložky stávajícího vzdušného vedení o délce přibližně 450 m, které je z obou stran napojeno do kabelových vedení, do kabelového podzemního vedení pro uvolnění území a zvýšení estetické úrovně nivy Třešťského potoka;

TE-09: trasa elektrického vedení 22 kV – posílení elektrického vedení pro napojení rozvojových ploch u Jezdovického rybníka – z důvodu zajištění kvalitních podmínek pro realizaci nového kapacitního napojení rozvojových ploch na síť 22 kV, neboť lze předpokládat, že současné napojení nemusí být pro nové využití území staré pily dostatečné (viz výkonová bilance níže).

Výkonová bilance:

Výkonová bilance je odvozena z podkladů o členění řešeného území, hrubé zastavěné a podlažní plochy a z předpokládaných aktivit.

Výkonové bilance jsou zpracovány pro plošné celky – mikro oblasti s odpovídajícím charakterem odběrů v souladu s navrženou výstavbou. Struktura jednotlivých typů odběrů je odvozena z návrhu charakteru zástavby.

Výpočet pomocí perspektivních hodnot měrného zatížení vychází z obdobných srovnatelných studií. Vypočtené hodnoty závisí na rozsahu dostupných informací o budoucí výstavbě a v některých případech jsou jen hrubé.



Pro novou zástavbu se předpokládá zajištění tepla jiným médiem, než elektrickou energií. Pro všechny dále uvedené rozvojové plochy předpokládáme za transformací VN 22 kV na NN 400 V následující společné technické údaje:

Napěťová soustava : 3PEN~50Hz,400 V/TN-C

Ochrana : automatickým odpojením od zdroje

Zajištění dodávky el. energie: III. stupeň

Salavice

Rozvojové plochy 530-SO, 534-SO, 536-SO (rodinné domy)

Na uvedených rozvojových plochách je uvažována výstavba celkem 19-ti rodinných domů. Předpokládáme připojení ze stávajících distribučních rozvodů NN (po úpravě). Nové distribuční rozvody NN 400 V budou provedeny kabely uloženými v zemi. Instalovaný výkon: 209 kW; soudobé zatížení: 58,9 kW.

Rozvojová plocha 611-OK (komerční vybavení)

Na uvedené rozvojové ploše je uvažována výstavba sídla firmy, obchod nebo drobné výroby. Předpokládáme připojení ze stávajících distribučních rozvodů NN (po úpravě). Nové distribuční rozvody NN 400 V budou provedeny kabely uloženými v zemi. V případě nutnosti bude posílena stávající distribuční transformovna 22/0,4kV. Instalovaný výkon: 336 kW; soudobé zatížení: 235 kW.

Buková

Rozvojová plocha 309-SO (rodinné domy)

Na uvedené rozvojové ploše je uvažována výstavba 4 rodinných domů. Připojení navržených RD na distribuční rozvody el. energie bude provedeno ze stávajících distribučních rozvodů NN 400 V.

Čenkov

Rozvojová plocha 124-SO (rodinné domy)

Na uvedené rozvojové ploše je uvažována výstavba 4 rodinných domů. Připojení navržených RD na distribuční rozvody el. energie bude provedeno ze stávajících distribučních rozvodů NN 400 V (po úpravě).

Třešť

Rozvojové plochy „u drůbežárny“ (rodinné domy)

Na rozvojových plochách 1015-SO, 1016-SO, 1188-SO, 1190-SO, 1191-SO, 1194-SO, 1196-SO je uvažována realizace maximálně 112 rodinných domů. Pro uvedené rozvojové plochy se předpokládá realizace nové zděné/kioskové distribuční trafostanice. Přívod z distribuční sítě VN 22 kV bude proveden kabelem z kmenového vedení č. VN87. Trafostanice bude do výkonu 630 kVA, osazena transformátorem 400 kVA. Připojení rodinných domu bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nové transformovny. Instalovaný výkon: 1232 kW; soudobé zatížení: 347,2 kW.

Rozvojová plocha „Havlíčkova“ 1217-SO (rodinné domy)

Na uvedené rozvojové ploše je uvažováno 6 rodinných domů. Připojení navržených RD na distribuční rozvody el. energie bude provedeno ze stávajících distribučních rozvodů NN 400 V ze stávající transformovny „Havlíčkova“.

Rozvojové plochy „ U vodojemu“ (rodinné domy)

Na rozvojových plochách 1227-SO, 1225-SO, 1223-SO, 1233-SO, 1234-SO, 1552-SO, 1238-SO, 1237-SO, 1558-SO, 1239-SO je uvažována realizace maximálně 92 rodinných domů. Severní část RD může být připojena ze stávajících rozvodů NN, dále se pro uvedené rozvojové plochy předpokládá realizace nové zděné/kioskové distribuční trafostanice. Přívod z distribuční sítě VN 22 kV bude proveden kabelem z kmenového vedení č. VN87. Trafostanice bude do výkonu 630 kVA, osazena transformátorem 400 kVA. Připojení rodinných domu bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nové transformovny. Instalovaný výkon: 1012 kW; soudobé zatížení: 285,2 kW.

Rozvojové plochy „Tovární“ (bytové a rodinné domy)

Na rozvojových plochách 1031-SO, 1032-SO je uvažována realizace maximálně 92 bytových jednotek, včetně rodinných domů. Rozvojová plocha je situována uvnitř stávající zástavby Třeště. V blízkosti jsou stávající transformovny 600419 Intea Tovární, 6718 Jednota, 600414 Barvířská I. a 600428 Barvířská II.



Předpokládáme připojení ze stávajících distribučních rozvodů NN (po úpravě). Instalovaný výkon: 990 kW; soudobé zatížení: 279 kW.

Rozvojové plochy „Pod Štajfernou“ (rodinné domy,)

Na rozvojových plochách 1574-SO a 1575-SO je uvažována realizace maximálně 80 rodinných domů. Pro uvedené rozvojové plochy se předpokládá realizace nové zděné/kioskové distribuční trafostanice. Přívod z distribuční sítě VN 22 kV bude proveden kabelem z kmenového vedení č. VN43 od stávající transformovny TR Autodoprava. Trafostanice bude do výkonu 2x 630 kVA, osazena dvěma transformátory 400 kVA. Připojení staveb bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nové transformovny. Instalovaný výkon: 880 kW; soudobé zatížení: 248 kW.

Rozvojová plochy „u hřbitova“ a „u potoka“ (rodinné domy, částečně byty)

Na rozvojových plochách 1074-SO, 1069-SO, 1072-SO a 1063-SO je uvažována realizace maximálně 34 rodinných domů a 12 bytových jednotek. Pro uvedené rozvojové plochy se předpokládá realizace nové zděné/kioskové distribuční trafostanice umístěné v jižní části rozvojového území „u hřbitova“. Přívod z distribuční sítě VN 22 kV bude proveden kabelem z kmenového vedení č. VN43. Trafostanice bude do výkonu 630 kVA, osazena transformátorem 400 kVA. Připojení staveb bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nové transformovny. Instalovaný výkon: 605 kW; soudobé zatížení: 171 kW.

Rozvojová plocha „Partlicova“ (rodinné domy)

Na rozvojové ploše 1011-SO je uvažována realizace 5 rodinných domů. Připojení navržených RD na distribuční rozvody el. energie provedeno ze stávajících distribučních rozvodů NN 400 V.

Rozvojové plochy „Na štole“ a „u Váňovského rybníka“ (chaty, rodinné domy)

Na rozvojových plochách 1070-RI, 1071-RI a 1075-RI je uvažována realizace maximálně 30 chat, na rozvojových plochách 1370-SO, 1372-SO a 1375-SO je uvažována realizace maximálně 28 rodinných domů. Rozvojové plochy budou z valné části připojeny na nově uvažovanou distribuční trafostanice zmíněnou již výše („ u hřbitova“). Připojení rodinných domů a chat bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nově navržené transformovny. Instalovaný výkon: 488 kW; soudobé zatížení: 156 kW.

Rozvojová plocha „u sádek“ (rodinné domy)

Na rozvojové ploše 1112-SO je uvažována realizace maximálně 8 rodinných domů. Připojení navržených RD na distribuční rozvody el. energie provedeno ze stávajících distribučních rozvodů NN 400 V (po úpravě).

Rozvojová plocha „Čenkovská“ (zemědělská výroba, průmyslová výroba, komerce)

Protože pro rozvojové plochy 1264-V, 1261-V, 1256-V a 1280-V není známo jejich budoucí využití z hlediska typu výroby a její energetické náročnosti, předpokládáme zde výstavbu dvou nových distribučních nebo uživatelských transformoven, které budou připojeny kabelem na distribuční vedení VN 22 kV č. VN87, výhledově od nově navržené rozvodny 110 kV/22 kV Třešť. Obě trafostanice, pokud budou distribuční, budou do výkonu 2x 630kVA, osazeny na plný výkon. Připojení rozvojových ploch bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nových transformoven. Instalovaný výkon: 2800 kW; soudobé zatížení: 1960 kW.

Rozvojová plocha „Nádražní“ (průmyslová výroba)

Protože pro rozvojové plochy 1146-V a 1147-V není známo jejich budoucí využití z hlediska typu výroby a její energetické náročnosti, předpokládáme zde výstavbu dvou nových distribučních nebo uživatelských transformoven. Jedna z těchto transformoven je vymezena v ÚP jako „elektrická stanice 22 kV“ a bude kromě zásobování území el. energií zajišťovat ve své části VN rozvodny uzel, využitý pro přeložku okolních stávajících vzdušných vedení VN 22 kV do podzemních kabelů (vše označeno jako TE-07).

Do této stanice bude zavedeno podzemní kabelové vedení svedené ze vzdušného vedení u nádraží ČD. Dále je navrženo kabelové propojení této nové elektrické stanice a stávající transformovny 602187 ČOV. Další kabel nahradí vzdušné vedení ke stávajícímu rozbočení vedení VN směr „pila Třešt“ a směr transformovny 600422 OPP, 600723 autodoprava … atd. Poslední navržený kabel z nové elektrické stanice nahradí stávající vzdušné vedení VN směrem k trafostanici 600715 Intea Nádražní.

Obě trafostanice pokud budou distribuční, budou do výkonu 2x 630 kVA, osazeny transformačním výkonem dle skutečné potřeby v území. Instalovaný výkon: 2550 kW; soudobé zatížení: 1785 kW.



Rozvojová plocha „stará pila“ (průmyslová výroba, skladování, komerce)

Protože pro rozvojové plochy 1161-V, 1262-V a 1169-V V není známo jejich budoucí využití z hlediska typu výroby a její energetické náročnosti, podílu plochy skladů a typu komerce, předpokládáme výstavbu celkem tří nových distribučních nebo uživatelských transformoven, které mohou být zpočátku připojeny na distribuční vedení VN 22 kV č. VN 87 nově navrženým kabelovým vedením (TE-09) VN 22 kV procházejících podél stávajících či nově navržených komunikací. Pokud ale bude dosaženo maximálního projekčně předpokládaného příkonu této rozvojové plochy, bude nutné připojení tohoto území od nově navržené rozvodny 110 kV/22 kV Třešť. Trafostanice v případě, pokud by byly distribuční, budou do výkonu 2x 630 kVA, všechny osazeny na plný výkon. Připojení rozvojových ploch bude provedeno na nové kabelové distribuční rozvody NN 400 V, které budou vycházet z nových transformoven. Instalovaný výkon: 4655 kW; soudobé zatížení: 3259 kW.

Rozvojové plochy „u ČOV“ (technické služby, sběrný dvůr, drobná výroba)

Rozvojové plochy 1136-T a 1137-T budou připojeny ze stávajících distribučních rozvodů NN a z navržené elektrické stanice 22 kV (TE-07) viz. odstavec Rozvojová plocha „Nádražní“. Instalovaný výkon: 300 kW; soudobé zatížení: 180 kW.

Rozvojové plochy „Dr. Richtra“ (občanské vybavení)

Pro rozvojové plochy 1128-SO, 1121-OK je uvažováno napojení na novou zděnou/kioskovou distribuční trafostanice předpokládané v rozvojovém území „Pod Štajfernou“ (viz výše). Instalovaný výkon: 945 kW; soudobé zatížení: 662 kW.

Rozvojové plochy pro občanské a sportovní vybavení

Pro rozvoj občanského a sportovního vybavení jsou navrženy plochy „u zámku“ (1108-OK; přestavba), „u školy“ (1291-OV), „koupaliště“ (1148-OS), „u aleje“ (1125-OS, 1131-OS), „Palackého“ (1319-OK), u sportovního areálu (1301-OS) a „K Valše“ (1345-SO). Připojení těchto navržených ploch pro občanské vybavení na distribuční rozvody el. energie bude provedeno ze stávajících distribučních rozvodů NN 400 V (po úpravě), případně, kde je to vhodné, z nově navržených transformoven, primárně určených pro rozvojové plochy uvedené výše. Stejným způsobem budou zásobovány i další rozvojové plochy, které zde z důvodu malé významnosti nebyly jednotlivě uvedeny.

6.4.7. Koncepce zásobování plynem

a) Současný stav a východiska řešení Plynofikovaná je jenom místní část Třešť, a to od roku 1983. V ostatních místních částech rozvody plynu nejsou a jejich vzdálenost od zdrojů je velká. Výjimkou je pouze Čenkov, který by mohl být napojen buď samostatně na VTL plynovod procházející katastrem (cca 300 m od návsi za zemědělským areálem), nebo na STL na konci ulice Čenkovské. Toto napojení ale dnes není z investičního pohledu reálné.

V Bukové, Čenkově a Salavicích jsou pro vytápění a ohřev TUV využívány všechny tradiční zdroje – především pevná a tekutá paliva, propan-butan, elektřina ale i alternativní zdroje. Podíl těchto alternativních zdrojů je třeba zvyšovat na úkor tradičních zdrojů s ohledem na zlepšení kvality ovzduší zejména v zimě.

Zemní plyn je využíván pro vaření, přípravu TUV a vytápění. Zásobení teplem a TUV je většině objektů individuální a spotřeba se mění dle cen za energie (plyn, elektřina, pevná a kapalná paliva ap.). Výjimkou je vyšší bytová zástavba jihozápadně od centra v Třešti, kde je novější centrální kotelna na plyn a z ní rozvody tepla do jednotlivých obytných domů. Rozsah teplovodů se ale nebude měnit. Ostatní tradiční zdroje jsou jen u starší zástavby.

Zásobování plynem je zajištěno z VTL plynovodu DN 300 od Pavlova s pokračováním řadem DN 150 směrem na Jenštejn na jihu řešeného území. Z nich je odbočka k Třešti DN 200 k RS VTL/STL s kapacitou 10.000 m3/hod u ulice Váňovské. Rozvody ve městě jsou převážně STL (DN 80–250) včetně dvou distribučních RS STL/NTL (3000 m3/hod v ul. Barvířské, 1200 m3/hod u internátu) a jedné v areálu na konci ulice Čenkovské (1200 m3/hod). Z nich jsou rozvody NTL plynovodů zejména v severní části Třeště.

Pro novou zástavbu a rekonstrukce platí zásady snižování energetické náročnosti objektů dle zákona č.406/2000 Sb. resp. vyhlášky č. 148/2007 Sb. (obě v pozdějším znění) při respektování životního prostředí (zplodiny při spalování ap.). To podstatně ovlivní spotřebu plynu zejména na vytápění a přípravu TUV (výstavba pasivních a nízkoenergetických objektů ap.), stejně jako využívání alternativních zdrojů (solární, biopaliva, tepelná čerpadla, štěpka ap.). Stávající spotřeba plynu kolísá a je průměrně 4.500 m3/hod.

Ochranné pásmo VTL plynovodů, STL řadů mimo zástavbu a RS je dle zákona 4,0 m od okraje potrubí nebo objektu, STL a NTL plynovodů v zástavbě pak 1,0 m. Bezpečnostní pásmo je pro plynovody VTL od DN 150 do DN 300 - dříve 40 m nově 20 m, pro RS VTL/STL pak 10 m od okraje potrubí či objektu.



Ochranné pásmo teplovodů je dle zákona 2,5 m od okraje řadu.

b) Odůvodnění řešení Zásobování plynem je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování plynem.

Územní plán pro zajištění zásobování obce plynem vymezil stávající trasy VTL plynovodů, páteřní trasy STL plynovodů a regulační stanice plynu. Ostatní stávající vedení (NTL plynovody a vedlejší trasy STL plynovodů) nejsou v Územním plánu zobrazena, jejich existence je ale zajištěna podmínkami využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, a to zvláště plochami dopravní infrastruktury a plochami veřejných prostranství, jimiž jsou plynovody především vedeny.

Pro nové rozvojové plochy postačí rozšíření stávajících, především STL plynovodů, Územní plán pro to však nevymezuje žádné konkrétní trasy. Rozšíření plynovodní sítě bude probíhat zejména v plochách veřejných prostranství či dopravní infrastruktury, jejichž podmínky to umožňují. Kapacita sítě STL je pro navržený rozvoj dostatečná.

6.4.8. Koncepce zásobování teplem

a) Současný stav a východiska řešení V centru Třeště při ulici Barvířské se nachází rekonstruovaná centrální kotelna na zemní plyn, která zásobuje teplem zejména bytovou zástavbu panelových domů a některé blízké objekty občanského vybavení kolem ulic Barvířské a Nerudovy. Při ulici Nerudově (vedle 8-podlažních bytových domů) se nachází stará již nevyužívaná kotelna.

b) Odůvodnění řešení Zásobování teplem je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování teplem.

Územní plán pro zajištění zásobování části území teplem vymezil stávající trasy teplovodů a kotelnu, ze které je systém zásobován. Systém je stabilizovaný a nepředpokládá se jeho zásadní rozvoj, rozsah teplovodů se v budoucnu zřejmě nebude měnit.

6.4.9. Koncepce elektronických komunikací

a) Současný stav a východiska řešení Na území města jsou provozovány sítě veřejných elektronických komunikací, které provozují různí operátoři elektronických komunikací. Jsou to podzemní a nadzemní komunikační vedení, elektronické komunikační zařízení, rádiové komunikační zařízení, rádiové směrové spoje a zařízení veřejných mobilních komunikačních sítí.

Řešeným územím prochází podzemní komunikační vedení přenosové a přístupové veřejné komunikační sítě operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s., v budově městského úřadu se nachází telefonní ústředna. Na střeše internátu Střední odborné školy se nachází základnová stanice veřejné mobilní komunikační sítě operátora T-Mobile Czech Republic a.s. Území obce je pokryto rádiovým signálem veřejné mobilní komunikační sítě všech operátorů provozujících mobilní komunikační sítě.

Územím prochází rádiové směrové spoje různých operátorů elektronických komunikací, zejména páteřní radioreléová trasa Českých radiokomunikací. Pro zajištění provozu rádiových směrových spojů je nutné zajistit přímou viditelnost mezi koncovými body a respektovat je při návrzích nové výstavby, zejména výškových staveb.

Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysílačů operátora České Radiokomunikace, a. s., a případně vysílačů jiných operátorů elektronických komunikací.

b) Odůvodnění řešení Zajištění dostupnosti služeb elektronických komunikací je dnes jednou ze základních podmínek fungování sídel. Provoz a rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují jednotliví operátoři komunikačních sítí. Poskytování služeb elektronických komunikací nových účastníků v obci budou zajišťovat operátoři elektronických komunikací na základě žádosti o připojení do veřejné komunikační sítě. Rozvoj a zvyšování kapacity veřejných sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu, a výstavbou mobilních radiokomunikačních systémů nových generací.

Územní plán vytváří vhodné podmínky pro fungování stávající sítě veřejných elektronických komunikací (vymezení hlavních tras elektronických vedení a významných elektronických zařízení) a také pro její rozvoj stanovením vhodných podmínek pro realizaci staveb veřejné technické infrastruktury v plochách s rozdílným způsobem využití.



7. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

7.1. Koncepce smíšené nezastavěné krajiny

a) Podklady:






Řešení územního systému ekologické stability v platné územně plánovací dokumentaci okolních obcí.

b) Současný stav a východiska řešení

V řešeném území se nachází 2 020 ha pozemků zemědělského půdního fondu, což je zhruba 43 % celého řešeného území. Největší část z toho tvoří orná půda (1545 ha, 76,5 %) a trvalé travní porosty (388 ha, 19,2 %).

V řešeném území se nachází 2 135 ha lesních pozemků, což je zhruba 45 % celého řešeného území.

Krajina řešeného území je poměrně intenzívně zemědělsky využívaná. Zvláště to platí o západní části správního území na levém břehu Třešťského potoka. Tato zemědělská krajina je kvůli svému zvlněnému reliéfu protkána množstvím remízků a vzrostlé zeleně v souběhu s drobnými vodními toky. Při leteckém pohledu na katastr Čenkova a Bukové je zvlášť patrná struktura remízů a lad paprskovitě se rozbíhající od sídla. Nejvýraznějšími prvky katastrů Třeště a Salavic je niva Třešťského potoka, která tvoří jejich osu, a komplex lesů masívu Velkého Špičáku na jejich východních stranách.

V řešeném území se vyskytuje množství stromořadí či alejí vysázených především podél hlavních komunikací (obvykle mimo zastavěné území) či vodotečí (např. kolem Třešťského potoka v zástavbě). Nejvýznamnější aleje jsou zahrnuty do skupiny památných stromů (viz výše), jejichž ochrana je zajištěna legislativně.

c) Odůvodnění řešení

Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce.

V plochách smíšených nezastavěného území je jejich podmínkami (viz bod 7. výrokové části ÚP)umožněno jak zemědělské hospodaření tak také zalesňování vhodných pozemků. Zařazení pozemků do této kategorie tedy umožňuje flexibilní řešení ve vazbě na aktuální potřeby a zájmy vlastníků a města, zároveň je ale jasným impulzem pro dosažení změn v krajině s cílem zvýšit její pestrost a ekologickou stabilitu.

Jako stabilizované plochy smíšené nezastavěného území vymezil Územní plán zejména pozemky intenzívně hospodářsky nevyužívané (v bezprostřední blízkosti vodních toků, pozemky trvalých travních porostů či pozemky, které jsou určeny pro územní systém ekologické stability) a dále také další pozemky orné půdy v nivách vodních toků, u kterých lze v budoucnosti předpokládat možnou změnu jejich využívání směrem k méně intenzivní zemědělské výrobě doplněné o rekreaci v krajině (louky, pastviny). Takto může být postupně dosaženo pestřejšího vzhledu krajiny, která bude také ekologicky stabilnější než rozsáhlé lány orné půdy, přičemž bude podpořen charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí typickou pro Vysočinu, respektive krajinu Křemešnicka (viz ZUR KV).

Jako rozvojové plochy smíšené nezastavěného území vymezil Územní plán především pozemky severní části nivy Třešťského potoka, která i přes svůj přírodnější charakter je natolik v kontaktu se sídelní strukturou Třešti, že se nabízí možnost jejího dotvoření v přírodně rekreační zázemí Třeště (např. formou volně přístupného golfového hřiště).

7.2. Koncepce zemědělské krajiny


V řešeném území se nachází 2 020 ha pozemků zemědělského půdního fondu, což je zhruba 43 % celého řešeného území. Největší část z toho tvoří orná půda (1545 ha, 76,5 %) a trvalé travní porosty (388 ha, 19,2 %).

Pozemky ZPF I. třídy ochrany zabírají 447,5 ha, pozemky ZPF II. třídy ochrany zabírají 115,5 ha. Celkem se tedy tyto nejhodnotnější půdy vyskytují na 563 ha území, což je cca 28 % celkové výměry ZPF. Významnou část zemědělských pozemků tvoří nejméně kvalitní půdy IV. a V. třídy ochrany ZPF (51 % výměry pozemků ZPF)



Krajina řešeného území je poměrně intenzívně zemědělsky využívaná. Zvláště to platí o západní části správního území na levém břehu Třešťského potoka. Tato zemědělská krajina je kvůli svému zvlněnému reliéfu protkána množstvím remízků a vzrostlé zeleně v souběhu s drobnými vodními toky.


Zemědělství je jednou ze základních funkcí územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch zemědělských, jejichž podmínky obecně umožňují hospodaření na zemědělské půdě.

Plochy zemědělské jsou vymezeny zejména za účelem zajištění hospodářského využití krajiny při zachování její různorodosti a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce.

Jako stabilizované plochy zemědělské jsou v řešeném území vymezeny zejména pozemky orné půdy. Část zemědělsky využívaných pozemků je ale zahrnuta do stabilizovaných ploch smíšených nezastavěného území – jsou to ty pozemky, u kterých lze do budoucna předpokládat změnu využívání území směrem k méně intenzivní zemědělské výrobě případně s doplňkem rekreace v krajině, např. prostřednictvím jejich zatravnění (louky, pastviny). Jsou to území poblíž současných či historických vodních toků často ležící také v jejich záplavové zóně (hlavně podél Valové). V tomto území jsou tak vytvořeny vhodné podmínky pro možnou změnu struktury zemědělských pozemků, ale přitom není nijak dotčen současný způsob užívání pozemků (např. orná půda je v podmínkách ploch smíšených nezastavěného území uvedena jako přípustné využití) a charakter otevřené kulturní venkovské krajiny.

7.3. Koncepce lesů


V řešeném území se nachází 2 135 ha lesních pozemků, což je zhruba 45 % celého řešeného území. Největší koncentrace pozemků lesa se nachází na východní straně řešeného území na svazích masívu Velkého Špičáku.

Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa může být podmíněno souhlasem orgánu správy lesa.


Funkce lesa je jednou ze základních funkcí územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch lesních, jejichž podmínky obecně umožňují hospodaření na lesních pozemcích.

Plochy lesní jsou vymezeny za účelem zajištění ekologické stability krajiny, kvalitních podmínek pro růst lesa, jeho rekreačního a hospodářského využití a jeho dobré dostupnosti. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce.

Územní plán zahrnul bez mála všechny pozemky k plnění funkce lesa (PUPFL) a případně také vybrané související pozemky ostatních kategorií (především ostatní plochy dle KN) s lesním porostem do stabilizovaných ploch lesních. Územní plán zabírá PUPFL především ve prospěch dopravní infrastruktury (Obchvat města a drobná propojení). Územní plán nevymezil žádné rozvojové plochy lesní, ale potenciálně vhodné pozemky pro zalesnění vymezil jako plochy smíšené nezastavěného území, ve kterých je dle podmínek jejich využití v bodě 8 výrokové části zalesňování přípustné. Toto řešení je flexibilní a nevyžaduje zanést do Územního plánu všechny lokality, které by bylo vhodné zalesnit.

7.4. Koncepce vodních toků a ploch


7.5. Koncepce protipovodňové, retenční a protierozní ochrany


7.6. Koncepce prostupnosti krajiny

V souladu s § 3, odst. 5 vyhlášky 501/2006 Sb. Územní plán zajišťuje propustnost krajiny (včetně sídla) stanovením koncepce propustnosti a obsluhy území (zejména pro pěší a cyklistickou dopravu v krajině) a koncepce vodních toků a ploch (prostupnost území podél toků). Viz tyto koncepce.

7.7. Koncepce rekreace v krajině

V souladu s přílohou č. 7, odst. 1, písm. e) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Územní plán zajišťuje podmínky pro rekreaci v krajině stanovením koncepce propustnosti a obsluhy území (zejména pro pěší a cyklistickou dopravu v krajině),



koncepce sportovního vybavením (zejména vymezením ploch občanského vybavení specifických forem pro záměr golfového hřiště), případně koncepce smíšené nezastavěné krajiny (pro doplnění území vhodného pro rekreaci v krajině), koncepce lesů (pro volný pohyb v krajině) a koncepce vodních toků a ploch (prostupnost území podél toků). Viz tyto koncepce.

7.8. Koncepce dobývání nerostů

Územní plán nepočítá v řešeném území s těžbou nerostných surovin a nestanovuje proto koncepci dobývání nerostů.

V severovýchodní části řešeného území se nachází prognózní zdroj stavebného kamene (číslo Geofondu: 928660000, klíč: 294842, název ložiska: Kostelec u Jihlavy–Salavice).

V území se nevyskytují žádná poddolovaná ani sesuvná území.

7.9. Územní systém ekologické stability


Hlavní výchozí dokumentací pro řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES) v územním plánu jsou ZÚR kraje Vysočina, obsahující koncepční řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně ÚSES a základní závazné zásady pro zapracování ÚSES do ÚPD obcí.

Nadregionální úroveň ÚSES je v území dle ZÚR zastoupená částmi nadregionálního biocentra 55 Špičák a nadregionálního biokoridoru 123.

Nadregionální biocentrum (NRBC) 55 Špičák dle plošného vymezení v ZÚR zasahuje významně do lesnaté východní části území, do k. ú. Třešť a k. ú. Salavice.

Nadregionální biokoridor (NRBK) 123 dle plošného vymezení v ZÚR navazuje na jihozápadní okraj NRBC 55 Špičák, odkud směřuje zalesněnou jihovýchodní částí třešťského katastru nejprve k jihozápadu a poté k jihu. Biokoridor zde má vesměs konstantní šířku cca 100 m, s místními rozšířeními v prostorech vložených lokálních biocenter.

Regionální úroveň ÚSES je v území dle ZÚR zastoupena částí regionálního biokoridoru (RBK) 509, který dle plošného vymezení v ZÚR navazuje na jižní okraj NRBC 55 Špičák, odkud směřuje k jihu až jihovýchodu. Biokoridor má v celé délce v třešťském katastru konstantní šířku cca 100 m.

V podstatě totožná vymezení příslušných částí NRBC 55 Špičák, NRBK 123 a RBK 509 jako ZÚR obsahují i ÚPSÚ Třešť (bez části NRBC 55 Špičák v neřešeném salavickém katastru) a Výkres záměrů na provedení změn v území aktualizovaných ÚAP SO ORP.

Hlavním východiskem pro řešení místní (lokální) úrovně ÚSES v třešťském katastru je původní vymezení místního ÚSES v ÚPSÚ Třešť, zakomponované i do Výkresu záměrů na provedení změn v území aktualizovaných ÚAP SO ORP. Zahrnuje vymezení lokálních biocenter (LBC) a lokálních biokoridorů (LBK) vázaných na toky Třešťského potoka, Valchovského potoka, Bukovského potoka, Loveckého potoka a bezejmenného přítoku Třešťského potoka při severním okraji Třeště a na rybníky vybudované na těchto tocích.

Pro k. ú. Buková u Třešti a Čenkov u Třešti byl v 90. letech 20. století zpracován Generel místního ÚSES (Ing. Friedrich, Praha). Ten obsahuje poměrně řídkou síť lokálních biocenter a lokálních biokoridorů, většinou vymezených ve vazbě na vodní toky (Valchovský potok, Čenkovský potok, Sovův potok, Bukovský potok, Hanzalku) a vodní nádrže, případě lesní prostředí (západně až severně od Bukové).

V k. ú. Salavice nebyl dosud místní ÚSES vymezen.


Řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES v územním plánu koncepčně vychází z řešení ZÚR kraje Vysočina v platném znění a respektuje požadavky a úkoly stanovené v bodech (107), (107a), (108) a (108a) textové části ZÚR.

Konkrétní vymezení NRBC 55 Špičák a dílčích skladebných částí NRBK 123 využívá z velké části jejich původní vymezení v ZÚR a v ÚPSÚ Třešť s tím, že díky zohlednění různých, vždy však podstatných faktorů obsahuje určité úpravy. Za zásadní lze považovat především následující úpravy:

vyjmutí dvou enkláv zastavěných území (chatové osady Pouště a salavické hájovny) z plochy NRBC - důvodem je potřeba zachování stávajících funkcí daných ploch (individuální rekreace a bydlení) neslučitelných s funkcí biocentra - na funkčnost biocentra nemá tato úprava žádný vliv;

úprava vymezení vložených lokálních biocenter NRBK 123/BC 1 a NRBK 123/BC 2 s ohledem na parcelaci a vnitřní členění lesa;



zúžení dílčích úseků NRBK (NRBK 123/BK 1, NRBK 123/BK 2 a NRBK 123/BK 3) na 50 m - v tomto případě jde spíše (původní šířka 100 m není pro funkčnost NRBK nezbytná).

Vymezení RBK 509 a jeho dílčích skladebných částí zachovává jeho původní trasu dle ZÚR a ÚPSÚ, v souladu s metodickými požadavky na funkčnost RBK jsou však navíc do jeho trasy vložena dvě lokální biocentra - RBK 509/BC 1 a RBK 509/BC 2. Poloha těchto biocenter souvisí s přípustností délky dílčích úseků RBK mezi biocentry (tj. do 700 m) a konkrétní vymezení odpovídá zčásti parcelaci a zčásti vnitřnímu členění lesa. Dílčí úseky RBK (RBK 509/BK 1, RBK 509/BK 2 a RBK 509/BK 3) jsou obdobně jako v případě NRBK zúženy na 50 m.

Řešení místní úrovně ÚSES v k. ú. Třešť vychází z původního řešení ÚPSÚ a v k. ú. Buková u Třešti a Čenkov u Třešti z původního řešení generelu ÚSES, ve srovnání s nimi ovšem obsahuje určitá koncepční doplnění i dílčí úpravy. Podstatnými faktory ovlivňujícími inovovanou koncepci řešení jsou především:

nezbytnost návaznosti na nadregionální a regionální úroveň ÚSES;

uplatnění principu vytváření ucelených mezofilních a hydrofilních větví ÚSES;

zohlednění aktuálního stavu a limitů využití území;

zohlednění jiných územně plánovacích záměrů na využití území;

metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a funkční parametry pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES;

vymezení ÚSES v rámci ÚPD sousedních obcí;

vlastnické vztahy k pozemkům.

K zásadním koncepčním změnám patří především:

vymezení nového lokálního biocentra LBC 1 v prostoru části EVL CZ0614058 Rybníky V Pouštích, v návaznosti na NRBC 55 Špičák, vzniklé oddělením a rozšířením části původního lokálního biokoridoru (v ÚPSÚ označeného K7) – hlavním důvodem je vysoká ekologická hodnota zahrnutých ekosystémů;

částečný posun lokálního biocentra LBC 3 (v ÚPSÚ označeného C8) v údolí s drobnými rybníky severovýchodně od Třešti k východu - hlavním důvodem je málo reprezentativní zastoupení terestrických ekosystémů v původním biocentru - nově je biocentrum vymezeno tak, aby zahrnovalo především mokřadní lada a silně podmáčené partie extenzivních luk;

změny v rozložení biocenter v údolí Třešťského potoka - posun vymezení LBC 4 (v ÚPSÚ označeného C7) do mokřadních společenstev v přítokové části Váňovského rybníka a vymezení nového biocentra LBC 5 v nivě pod hrází Váňovského rybníka - hlavní důvod je v případě LBC 4 stejný jako v případě LBC 3 a v případě LBC 5 je hlavním důvodem jeho vymezení především nutnost zachování přípustných délek lokálních biokoridorů (tj. do 2 km) - biocentrum přitom nevyžaduje žádné zásadní zásahy (kromě omezení stávající pastvy);

částečný posun lokálního biocentra LBC 18 (v ÚPSÚ označeného C9) v údolí Valchovského potoka k severozápadu - hlavním důvodem je reprezentativnější zastoupení terestrických mokřadních ekosystémů v nově vymezeném biocentru;

částečný posun lokálního biocentra LBC 10 (v ÚPSÚ označeného C11) v údolí Bukovského potoka k západu – hlavní důvod je stejný jako v případě LBC 18;

podstatně rozšířené vymezení systému mokřadních biocenter a biocenter v rybniční oblasti severovýchodně od Bukové (nové biocentrum LBC 12, nové biokoridory LBK 16 a LBK 17 a výrazně rozšířené biocentrum LBC 11) – důvodem je stávající vysoká ekologická hodnota zahrnutých ekosystémů, bez nutnosti realizačních opatření;

nové vymezení podstatné části kompletní mezofilní větve ÚSES mezi Bukovou na jedné straně a Třeští a Čenkovem na straně druhé, sestávající z lokálních biocenter LBC 13, LBC 14, LBC 15, LBC 16 a LBC 17 a z lokálních biokoridorů LBK 18, LBK 19, LBK 20, LBK 21 a LBK 22 - hlavním důvodem pro vymezené této větve a jejích jednotlivých skladebných částí je původně chybějící reprezentativní zastoupení mezofilních ekosystémů ve skladebných částech USES v daném prostoru;

nové vymezení skladebných částí hydrofilních větví místního ÚSES na tocích Valchovského potoka a Čenkovského potoka (nové biokoridory LBK 23 a LBK 24 a mokřadní část nového biocentra LBC 17) v čenkovském katastru, v návaznosti na řešení ÚSES v novém ÚP Růžená;

posun lokálního biocentra LBC 19 oproti původnímu řešení generelu ÚSES k jihozápadu, do městského lesa s reprezentativnějšími stanovištními podmínkami.

Cílem provedených úprav je posílení ekologického a krajinotvorného významu ÚSES a podpoření reálných opatření k jeho vytváření.

V salavickém katastru jsou skladebné části místního ÚSES vymezeny zcela nově (neexistuje žádné podkladové řešení). Řešení místního ÚSES je zda ovšem výrazně předurčeno řešením v navazujících katastrech Kostelce a Jezdovic. Z toho vyplývá jednoznačně vymezení skladebných částí místního ÚSES v nivě Třešťského potoka (LBC



8, LBK 10, LBK 11 a mokřadní část LBC 9) a vymezení dílčích skladebných částí příčné mezofilní větve místního ÚSES (LBK 12, LBK 13 a svahová část LBC 9).

Některé vymezené skladebné části ÚSES se nacházejí na území města celou svou plochou, z jiných skladebných částí ÚSES je ovšem ve správním území města vymezena jen jejich část a zbývající část se nachází (nebo se předpokládá její vymezení) za hranicemi území - vymezení ploch ÚSES mimo správní území města ovšem není (ani nemůže být) součástí řešení jejího ÚP a je v grafické části pouze naznačeno.

Řešení ÚSES a vymezení jeho dílčích skladebných částí je vesměs plně provázáno s řešeními ÚSES v rámci platné ÚPD sousedních obcí a města Jihlavy (k. ú. Popice u Jihlavy). Zajištěná zatím není návaznost LBK 13 v k. ú. Spělov (městys Dolní Cerekev) - zde lze předpokládat vyřešení problému při zpracování nového ÚP Dolní Cerekev.

Přehled skladebných částí ÚSES a odůvodnění jejich vymezení:

označení funkční typ + biogeografický význam odůvodnění vymezení

NRBC 55 Špičák nadregionální biocentrum viz výše

NRBK 123/BK 1 nadregionální biokoridor – dílčí úsek viz výše

NRBK 123/BC 1 nadregionální biokoridor – vložené lokální biocentrum

viz výše


NRBK 123/BC 2 nadregionální biokoridor – vložené lokální biocentrum

viz výše


RBK 509/BK 1 regionální biokoridor – dílčí úsek viz výše

RBK 509/BC 1 regionální biokoridor – vložené lokální biocentrum

viz výše


RBK 509/BC 2 regionální biokoridor – vložené lokální biocentrum

viz výše


LBC 1 lokální biocentrum viz výše

LBK 1 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Loveckém potoce a dále přes rozvodí k pramenům Moravské Dyje; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle rozsahu potoční nivy a dále v návaznosti na pokračování LBK v k. ú. Panenská Rozsíčka

LBK 2 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Loveckém potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle rozsahu potoční nivy v řešeném území, s doplněním druhého reprezentativního napojení na NRBC 55 Špičák ( s využitím části EVL CZ0614058 Rybníky V Pouštích)

LBC 2 lokální biocentrum součást hydrofilní větve ÚSES na Loveckém potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle rozsahu potoční nivy v řešeném území

LBK 3 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Loveckém potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle rozsahu potoční nivy v řešeném území

LBK 4 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na bezejmenném potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno ve vazbě na dno údolí v lesním komplexu a pramennou oblast v NRBC 55 Špičák


LBK 5 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na bezejmenném potoce a na něm vytvořené soustavě drobných rybníků; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno ve vazbě na podmáčené dno údolí pod rybníky; nutnost vyřešení křížení s přeložkou silnice


LBK 6 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce a v příbřežích partiích Váňovského rybníka; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle aktuálního rozsahu břehových porostů rybníka a mokřadních lad v bočním údolí


LBK 7 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno s ohledem na vymezení stabilizovaných i rozvojových ploch ÚP




LBC 6 lokální biocentrum součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení výrazně upraveno s ohledem na vymezení rozvojových ploch ÚP

LBK 8 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení mírně upraveno s ohledem na vymezení stabilizovaných i rozvojových ploch ÚP

LBC 7 lokální biocentrum součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce a v přítokové části Jezdovického rybníka; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení mírně upraveno s ohledem na vymezení ploch ÚP a dle rozsahu stávajících mokřadních ekosystémů

LBK 9 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES v příbřežích partiích Jezdovického rybníka; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle aktuálního rozsahu břehových porostů rybníka a rákosiny u železniční trati

LBK 10 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce; nový LBK v salavickém katastru, vymezený dle rozsahu stávajících mokřadních lad, v návaznosti na řešení ÚP Jezdovice

LBC 8 lokální biocentrum součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce; nové LBC v salavickém katastru, vymezené dle rozsahu stávajících mokřadních ekosystémů

LBK 11 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce; nový LBK v salavickém katastru, vymezený s ohledem na vymezení ploch ÚP

LBC 9 lokální biocentrum

součást hydrofilní větve ÚSES na Třešťském potoce i příčné mezofilní větve místního ÚSES; nové LBC v salavickém katastru, vymezené dle rozsahu stávajících mokřadních ekosystémů a přilehlého lesního porostu ve svahu údolí, v návaznosti na vymezení dalších částí LBC v kosteleckém katastru

LBK 12 lokální biokoridor součást mezofilní větve ÚSES napříč údolím Třešťského potoka; nový LBK v salavickém katastru, napojený na NRBC 55 Špičák a vymezený především ve vazbě na relativně druhově pestřejší okraje lesního komplexu

LBK 13 lokální biokoridor součást mezofilní větve ÚSES napříč údolím Třešťského potoka; nový LBK v salavickém katastru, navazující na řešení pozemkové úpravy v kosteleckém katastru a využívající stávajících enkláv ladních ploch v území a rozmezí zemědělských bloků

LBK 14 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Bukovském potoce a na něm vybudovaných rybnících; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení upraveno dle reálné situace (průchod areálem Puchýrny)


LBK 15 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES v příbřežích partiích Zákotského rybníka; koncepčně převzato z generelu ÚSES, vymezení upraveno dle reálné situace (ladní pás s novými výsadbami javorů pod cestou)


LBK 16 lokální biokoridor viz výše



LBC 13 lokální biocentrum součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno ve vazbě na relativně ekologicky cennější partie lesních porostů

LBK 18 lokální biokoridor součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno především ve vazbě na relativně druhově pestřejší okraje lesních celků, s nezbytnými krátkými propojeními přes zemědělskou půdu

LBC 14 lokální biocentrum součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno ve vazbě na lesní porost ve vlastnictví města, s přilehlými lady

LBK 19 lokální biokoridor součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno především ve vazbě na stávající enklávy ladních ploch v území a rozmezí zemědělských bloků

LBC 15 lokální biocentrum součást hydrofilní větve ÚSES na Sovově potoce i nové příčné mezofilní větve ÚSES; koncepčně převzato z ÚPSÚ a generelu ÚSES, s rozšířením do zalesněných svahových partií tak, aby bylo biocentrum dostatečně reprezentativní pro obě příslušné větve ÚSES

LBK 20 lokální biokoridor součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno především ve vazbě na relativně druhově pestřejší okraje lesních celků, s nezbytným propojením přes zemědělskou půdu (s využitím stávající ladní enklávy)

LBC 16 lokální biocentrum součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno ve vazbě na lesní porost ve vlastnictví státu

LBK 21 lokální biokoridor součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno především ve vazbě na stávající lesí i nelesní porosty dřevin, s nezbytnými propojeními přes zemědělskou půdu




LBC 17 lokální biocentrum

součást hydrofilní větve ÚSES na Valchovském potoce i nové příčné mezofilní větve ÚSES; vymezeno především s ohledem na nutnost zachování přípustných délek lokálních biokoridorů (tj. do 2 km), s využitím stávajících mokřadních lad a navazujících lesních porostů ve vlastnictví města

LBK 22 lokální biokoridor součást nové mezofilní větve místního ÚSES; vymezeno v návaznosti na biocentrum v k.ú. Růžená přes porosty dřevin v zázemí zatopeného lomu a dále v relativně nejkratší trase k LBC 17




LBK 25 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES v příbřežích partiích Váňovského rybníka a na Valchovském potoce a na něm vybudovaných rybnících; koncepčně převzato z ÚPSÚ, vymezení různě upraveno dle aktuálního stavu v území a dle vymezení ploch v ÚP

LBK 26 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Sovově potoce a v příbřežních partiích rybníka Sovinka; koncepčně převzato z ÚPSÚ a generelu ÚSES, vymezení různě upraveno dle rozsahu mokřadních lad, podmáčených luk a příbřežních lad

LBK 27 lokální biokoridor součást hydrofilní větve ÚSES na Sovově potoce, Hanzalce a přes nejnižší partie rozvodí; koncepčně převzato z generelu ÚSES, vymezení různě upraveno zejm. dle rozsahu mokřadních lad

LBK 28 lokální biokoridor součást mezofilní větve ÚSES; koncepčně převzato z generelu ÚSES, vymezení upraveno v návaznosti na řešení ÚP Batelov, s využitím lesního pozemku ve státním vlastnictví


LBK 29 lokální biokoridor součást mezofilní větve ÚSES; koncepčně převzato z generelu ÚSES, vymezení upraveno především s využitím druhově relativně pestřejších okrajových partií lesních porostů

Tab. D.08: Tabulka vymezených prvků Územního systému ekologické stability



8. PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH

Východiska

Dle § 2, odst. 1, písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se plochou rozumí část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v Územním plánu s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam. Pro takovou plochu jsou stanoveny podmínky s určením jejich využití dle přílohy č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb.

Dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se řešené území člení Územním plánem na plochy podle stávajícího nebo požadovaného způsobu využití, tzv. plochy s rozdílným způsobem využití, a pro tyto plochy určuje Územní plán v bodě 7 způsob jejich využití.

Druhy ploch s rozdílným způsobem využití

Podle Datového modelu ÚAP a ÚP verze 3.3. (T-Mapy spol. s.r.o., 2013), který byl pro zpracování Územního plánu závazný, je pro stanovení územních podmínek využito 16 druhů ploch s rozdílným způsobem využití. Jejich vymezením je určena základní struktura využívání území, která je tak dobře patrna při pohledu na Hlavní výkres. Druhy ploch lze rozdělit do následujících tří skupin:

a) Plochy určené pro zajištění územních podmínek pro veřejnou infrastrukturu:

plochy veřejného vybavení (OV) vymezené zejména pro zajištění pozemků pro stavby občanského vybavení určené zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu a obsluhující sídlo (např. školská a kulturní zařízení, zařízení zdravotnické a sociální péče, zařízení státní správy a samosprávy, zařízení pro zajištění bezpečnosti obyvatel, apod.);

plochy pro tělovýchovu a sport (OS); vymezené zejména pro zajištění pozemků pro stavby sportovního vybavení zřizované jak ve veřejném tak v soukromém zájmu;

plochy technické infrastruktury (T) vymezené zejména pro zajištění pozemků technických sítí obsluhujících sídlo;

plochy dopravní infrastruktury (D) vymezené zejména pro zajištění pozemků pro nadřazenou silniční dopravní síť obsluhující sídlo a zaručující jeho spojení s okolím; rovněž pro zajištění pozemků pro železniční dopravní síť;

plochy veřejných prostranství (P) vymezené zejména pro zajištění pozemků ulic, návsí, chodníků apod. obsluhující sídlo a zaručující jeho prostupnost.

plochy zeleně (ZV) vymezené zejména pro zajištění pozemků pro parky a další veřejně přístupné plochy zeleně obsluhující sídlo;

plochy specifické (X), vymezené zejména pro zajištění pozemků staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu.

b) Plochy určené pro zajištění územních podmínek především pro privátní využívání území, a to pro bydlení, práci a rekreaci:

plochy smíšené obytné (SO) vymezené zejména pro zajištění pozemků pro bytové a rodinné domy a zároveň pro zajištění polyfunkčnosti obytných území jakožto jednoho z hlavních principů stavby sídel;

plochy rodinné rekreace (RI), vymezené zejména pro zajištění pozemků staveb pro rodinnou rekreaci;

plochy výroby a skladování (V) vymezené zejména pro zajištění pozemků pro výrobu, skladování či zemědělskou výrobu;

plochy komerčních zařízení (OK); vymezené zejména pro zajištění pozemků staveb pro administrativu, obchod, služby, ubytování či stravování.

c) Plochy určené pro zajištění územních podmínek především pro nezastavěné území (pro stanovení koncepce uspořádání krajiny):

plochy smíšené nezastavěného území (NS) vymezené zejména pro zajištění rozvoje smíšené krajiny; jedná se např. o přechodová území mezi intenzivně zemědělsky využívaným územím a územím zemědělsky nevyužívaným (např. louky a pastviny v nivách vodních toků nebo rekreační louky tvořící přechod mezi sídlem a krajinou);

plochy zemědělské (NZ) vymezené zejména pro zajištění ochrany a rozvoje pozemků zemědělského půdního fondu (zejména orné půdy včetně souvisejících remízů či stromořadí);

plochy lesní (NL) vymezené zejména pro zajištění ochrany a rozvoje pozemků určených k plnění funkcí lesa;

plochy vodní a vodohospodářské (W) vymezené zejména pro zajištění ochrany vodního režimu v krajině i sídle, tj. zajištění pozemků vodních toků a ploch.



Podmínky využití ploch

Pro plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno:

a) hlavní využití, tj. pozemky, pro které je plocha primárně určena; pro tyto pozemky musí být plocha využita zpravidla více jak z 50 % její výměry, jak je patrno z Přílohy č. 7, odst. 1, písm. f) vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde je napsáno, že se pro plochy stanoví „podmínky (...) převažujícího účelu využití (hlavní využití)“; v případě koridorů dopravní infrastruktury, veřejných prostranství,vodních a vodohospodářských či technické infrastruktury musí být především zajištěna jejich prostupnost územím.

Pro plochy smíšené obytné a smíšené nezastavěného území není hlavní využití stanoveno z důvodu zajištění polyfunkčnosti zástavby či krajiny a v souladu s Přílohou č. 7, odst. 1, písm. f) vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde je napsáno, že se pro plochy stanoví „podmínky (...) převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit (...)“. V případě ploch „smíšených“ toto z jejich podstaty určit nelze, respektive není to žádoucí.

b) přípustné využití, které neznemožní převažující hlavní využití; výčet využití je zpravidla demonstrativní, respektive jednotlivá přípustná využití tvoří příkladný výčet, který není úplný, ale charakterizuje svůj rozsah uvedením několika typických využití.

c) podmíněně přípustné využití, které neznemožní převažující hlavní využití a zároveň stanovuje podmínky, bez jejichž splnění nelze stavby či zařízení v nich vyjmenované povolit; splnění podmínek bude posuzováno v navazujících správních řízeních (např. územních řízeních).

d) nepřípustné využití, které určuje pozemky, stavby a zařízení, které nesmějí být v plochách vymezovány či umisťovány; vychází především z požadavků na vymezování ploch vyhlášky č. 501/2006 Sb., a obsahuje rovněž ustanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení i jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona dle odst. 1, písm. f) Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

e) podmínky prostorového uspořádání, které regulují prostorové uspořádání území (např. výškovou regulaci zástavby, charakter a strukturu zástavby) v souladu s § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona a Přílohy č. 7, odst. f) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Územní plán stanovuje tyto nástroje:

maximální výšková hladina zástavby

Maximální výšková hladina zástavby je určena pro tyto druhy ploch:

pro rozvojové plochy smíšené obytné,

pro rozvojové plochy komerčních zařízení,

pro rozvojové plochy rodinné rekreace,

pro stabilizované a rozvojové plochy výroby a skladování.

Ve stabilizovaných plochách smíšených obytných, komerčních zařízení a rodinné rekreace sportu jsou prostorové podmínky odvozeny od převažujícího charakteru a struktury zástavby v dané ploše.

Pro plochy spadající pod kategorii veřejné infrastruktury není maximální výšková hladina nastavena z důvodu umožnění větší volnosti při navrhovaní důležitých veřejných staveb (např. radnice, školy, budovy nádraží). Jejich výška bude posuzována až v konkrétních případech v navazujících správních řízeních.

Výšková hladina není rovněž stanovena pro plochy spadající do nezastavěného území. Výška případných staveb bude rovněž posuzována jednotlivě v navazujících správních řízeních. Například v případě záměru výstavby rozhledny bude v dalších stupních projektové dokumentace prokázáno spolu s dalšími neopomenutelnými limity, že její výstavbou nebudou porušeny předpisy a zájmy vojenského letectva a předpisy pro bezpečnost letového provozu.

Přehled a odůvodnění jednotlivých standardních výškových hladin:

výšková hladina 5/7 m je obecně koncipována pro stavby s jedním nadzemním podlaží a podkrovím, případně ustoupeným patrem pod úhlem 45°; pro plochy individuální rekreace, respektive pro stavby pro rodinnou rekreaci (chaty a chatky);

výšková hladina 7/10 m je obecně koncipována pro stavby s maximálně dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, případně ustoupeným patrem pod úhlem 45°; zejména pro plochy smíšené obytné, respektive rodinné domy;

výšková hladina 11 m je obecně koncipována zejména pro nižší stavby občanského vybavení (pro obchod či tělovýchovu a sport) případně i výrobu a skladování;

výšková hladina 13/17 m je obecně koncipována pro stavby s maximálně čtyřmi nadzemními podlažími a podkrovím, případně ustoupeným patrem pod úhlem 45°;

Územní plán rovněž umožňuje překročení maximální výškové hladiny tak, aby byl umožněn vznik architektonických akcentů na nárožích bloků, tzv. lokálních dominant, např. věžiček.



uliční charakter zástavby

Z důvodu návaznosti nové zástavby na stávající zástavbu a především kvůli optimálnímu nastavení vztahu nové zástavby k veřejným prostranstvím stanovuje Územní plán tzv. uliční charakter zástavby pro rozvojové plochy smíšené obytné, které zejména slouží k vytváření obytného území města; vnější hrana zástavby vymezuje veřejné prostranství (s možností předzahrádek) obepínající danou plochu; tím je zabezpečena návaznost nových staveb na stávající umístěné při veřejném prostranství ve smyslu stavebních čar; tím jsou zajištěny minimální estetické požadavky na uspořádání zástavby v obci v souladu s úkoly územního plánování.

Poznámky

a) Některé specifické výrazy jsou vysvětleny v kapitole A. Vysvětlivky a zkratky Odůvodnění ÚP.

b) Podmínky využití ploch nelze vykládat tak, aby jejich výslednou aplikací bylo takové využití, které je obsahem jiné podmínky.

c) Při posuzování souladu záměru s Územním plánem musí být splněny všechny podmínky dohromady. V případě, že jsou některé podmínky mezi sebou v nesouladu, platí podmínka přísnější, není-li uvedeno jinak.

d) Územní plán vymezuje plochy určitého druhu, jimž stanovuje podmínky využití. Jestliže stávající pozemek či stavba nebo zařízení těmto podmínkám nevyhovuje, neznamená to odstranění těchto staveb či zařízení. Tyto stavby či zařízení lze nadále užívat v souladu s platným oznámením či kolaudačním souhlasem a lze je nadále udržovat, provádět na nich stavební úpravy, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, přičemž za stavební úpravu se v těchto případech považuje též zateplení pláště.

9. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ

V souladu s § 43, odst. 1 Stavebního zákona Územní plán vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a asanaci, pro něž lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit v souladu s § 170 Stavebního zákona.

Územní plán vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro něž má obec předkupní právo (§ 43, odst. 1 a § 101 Stavebního zákona).

Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanace jsou zobrazeny ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/03). Odůvodnění jejich vymezení je součástí zejména kapitol D 5., D 6. a D 7. Odůvodnění Územního plánu.

10. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ

Územní plán nestanovuje kompenzační opatření.



11. ÚZEMNÍ REZERVY

K zajištění podmínek pro možné budoucí využití se vymezují v souladu s § 43 Stavebního zákona plochy a koridory územních rezerv. Plochy a koridory územních rezerv jsou zobrazeny ve Výkresech základní členění území(I/01).

Plochy a koridory územních rezerv byly vymezeny v návaznosti na plochy s rozdílným způsobem využití, avšak z důvodu přílišného záboru ZPF nebyly vymezeny jako plochy rozvojové, ale jejich využití je určeno k budoucímu prověření v případě, že nynější rozvojové plochy budou vyčerpány nebo se jinak prokáže jejich potřeba.

V plochách a koridorech územních rezerv nesmí být stávající využití měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití.

Aby nebyl úplně blokován rozvoj ploch a koridorů územních rezerv, je na takto vymezených plochách a koridorech umožněna výstavba dočasných staveb, například oplocení, přístřešků, zahrádkářských chat, mobilních objektů, demontovatelných staveb apod.. Tyto stavby ale zároveň musí být v souladu s podmínkami využití dotčených ploch (obvykle stabilizovaných).

12. DOHODA O PARCELACI

V souladu s § 43, odst. 2 Stavebního zákona jsou v Územním plánu vymezeny plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací.

Území dotčené dohodou o parcelaci zahrnují zejména plochy zastavitelné smíšené obytné a smíšené výrobní s problematickými tvary pozemků, kde lze by jinak bylo možné očekávat neuspořádanou zástavbu kopírující tyto tvary. To by způsobilo negativní dopady na utváření městského prostředí a krajinného rázu vůbec.

Dohodou o parcelaci jsou rovněž dotčeny ucelené rozvojové oblasti určené pro obytnou zástavbu, které jsou dotčena povinností vymezit veřejná prostranství dle § 7, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Dohoda o parcelaci zaručí, že náklady na vybudování takového veřejného prostranství se rovnoměrně rozloží na všechny vlastníky v dotčeném území, které budou toto prostranství využívat (respektive toto veřejné prostranství bude zajišťovat možnost každodenní rekreace obyvatel daného území).

13. ÚZEMNÍ STUDIE

Územní plán vymezuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ve smyslu § 43, odst. 2 Stavebního zákona. Jedná se o území, kde je potřeba prověřit zejména strukturu zástavby nebo prostorových vazeb rekreačního zázemí města.

Výstavba v plochách a koridorech, pro které je prověření změn jejich využití podmíněno územní studií, je možná až poté, kdy její pořizovatel schválil možnost jejího využití jako podkladu pro aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace a podal návrh na vložení dat o této studii do evidence (výjimky viz bod 12.3. výrokové části Územního plánu). Pro výstavbu je územní studie neopominutelným podkladem a při jejím řešení je nutné vycházet z koncepčních principů, které územní studie pro dotčené území stanovila, případně prokázat, že bylo nalezeno z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení. (pozn.: viz metodika ÚÚR).

Pro zajištění shora zmíněných cílů zpracování vymezených územních studií stanovuje územní plán rámcové požadavky na jejich zadání, které vycházejí z obsahu zadání regulačních plánů dle vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Aby nebyl úplně blokován rozvoj ploch a koridorů určených ke zpracování územní studií, je na takto vymezených plochách a koridorech při neexistenci zaevidované územní studie umožněna výstavba některých staveb a zařízení, terénní úpravy a udržovací práce. Výčet těchto činností vychází z § 96 a § 103 Stavebního zákona, které stanovují stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující územní souhlas, stavební povolení ani ohlášení.

Při vymezování ploch a koridorů určených k prověření územní studií byly hranice územních studií stanoveny tak, aby na jedné straně takto vymezené oblasti neblokovaly stavební rozvoj rozsáhlých území, na druhé straně, aby prověření bylo učiněno na smysluplném rozsahu území s ohledem na jeho funkční vazby. Jinak řečeno, principem vymezení těchto ploch a koridorů je nutnost uceleného řešení všech problému v území najednou. Proto jakékoli další dělení na menší územní studie není žádoucí. Rozšíření území určené k prověření je naopak vhodné. Záleží na aktuálních potřebách daného území, pořizovatele a finančních zdrojích města.



Aby území vymezená pro prověření změn jejich využití územními studiemi nebyla dlouhodobě blokována, Územní plán stanovil lhůtu pro jejich pořízení. Pořízení územní studie jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vymezenou plochu platnosti v případě marného uplynutí lhůty stanovené pro její pořízení. Územní plán stanovil lhůtu 6 let od nabytí právní moci, která vychází ze čtyřletého období určeného k vypracovávání zprávy o uplatňování územního plánu dle § 55 Stavebního zákona + 2 let na zpracování změn z ní vyplývající.

14. REGULAČNÍ PLÁN

Územní plán vymezuje jednu plochu, ve kterých je vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití. Jedná se o významné přestavbové území na jižním okraji Salavic určené zejména pro nízkopodlažní obytnou zástavbu. Úkolem regulačního plánu je území funkčně a prostorově integrovat do struktury vesnice.

15. ETAPIZACE

Územní plán nestanovuje pořadí změn v území (etapizaci) ve smyslu § 19, písm. f) Stavebního zákona.

16. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB

Územní plán vymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ve smyslu § 17, písm. d) a § 18, písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Autorizačním řádem České komory architektů.

Výběr architektonicky významných staveb a veřejných prostranství je v souladu s cílem územního plánování „chránit a rozvíjet kulturní a civilizační hodnoty území“ (viz § 18, odst. 4 Stavebního zákona) a v souladu s úkolem územního plánování „stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorového uspořádání území“ (viz § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona).

a) stavby (včetně veřejných prostranství) zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (dle § 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů) nacházejících se na území města;

b) stavba mostu tzv. batelovské spojky přes Třešťský potok, který se významným způsobem dotkne vzezření nivy potoka, která je územním plánem chápána jako hlavní veřejný rekreační prostor Třešti;

c) stavba rozhledny na Šibeničním vrchu, která se významným způsobem dotkne obrazu města;

d) stavby v nivě Třešťského potoka na plochách určených pro zpracování územních studií US-02, US-07 a US-08; úpravy nivy včetně realizace staveb, které budou obsluhovat toto převážně nezastavěné území, se výrazně dotknou obrazu města;

e) rekonstrukce stavby staré školy na náměstí T. G. Masaryka; dominantní stavba nám. T.G. Masaryka i celého historického jádra je územním plánem určena pro veřejné vybavení; úpravy se dotýjají stavby, která významnou měrou určuje charakter náměstí i centra města.



Obrazovou přílohu kapitoly D Odůvodnění tvoří tyto obrázky:

Obr. D.01: Schéma zastavěného území

Obr. D.02: Historická mapa – stabilní katastr 1834

Obr. D.03: Historické mapy – III. vojenské mapování 1878

Obr. D.04: Historické mapy – orotfotomapa 1953

Obr. D.05: Současná ortofotomapa

Obr. D.06: Schéma celkové koncepce intenzity rozvoje města

Obr. D.07: Schéma koncepce rozvoje Třešti

Obr. D.08: Schéma zastavitelného území a struktury zástavby

Obr. D.09: Schéma prostupnosti územím

Obr. D.10: Příklad záhumenní cesty

Obr. D.11: Schéma polyfunčnosti

Obr. D.12: Schéma morfologie území

Obr. D.13: Vymezení lokality Třešť

Obr. D.14: Vymezení lokality Salavice

Obr. D.15: Vymezení lokality Buková

Obr. D.16: Vymezení lokality Čenkov

Obr. D.17: Vymezení lokality Špičák–Pouště

Obr. D.18: Schéma maximální výškové hladiny I.

Obr. D.19: Schéma maximální výškové hladiny II.

Obr. D.20: Schéma ÚSES

Obr. D.21: Schéma ploch podmíněných dohodou o parcelaci, územní studií či regulačním plánem

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL


KNESL+KYNČL s.r.o. E2

1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)

1.1. Struktura půdního fondu

Předmětem řešení Územního plánu je správní území města Třeště sestávající z katastrálních území Buková u Třeště, Čenkov u Třeště, Salavice a Třešť. Zástavbu území tvoří zejména tato čtyři sídla doplněná o menší samoty či shluky staveb v krajině (většinou sloužící rekreaci či zemědělské výrobě). Celková plocha území je 4 698 ha, na konci roku 2012 zde žilo 5 805 obyvatel. Nejvyšším bodem ve správním území je vrchol Velkého Špičáku ležící východně od města ve výšce 734 m.n.m., jehož součástí je rozsáhlé chráněné území bukového pralesa. Nejnižším bodem je místo na severním okraji k.ú. Salavice v nadmořské výšce 524 m, kde území opouští Třešťský potok.

Město leží v Kraji Vysočina, ve správním území obce s rozšířenou působností Jihlava.

Řešené území navazuje na katastrální území Spělov, Jezdovice, Kostelec u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Vílanec, Loučky u Jihlavy, Beranovec, Suchá u Jihlavy, Prostředkovice, Otín u Stonařova, Stajiště, Panenská Rozsíčka, Hodice, Růžená, Lovětín u Třešti a Batelov.

druh pozemku výměra

[ha] podíl na výměře zemědělské

půdy [%] podíl na celkové výměře území

[%]

orná půda 1 544,7 ha 76,5 % 32,9 %

zahrada 82,9 ha 4,1 % 1,8 %

ovocný sad 3,6 ha 0,2 % 0,1 %

trvalý travní porost 388,0 ha 19,2 % 8,3 %

zemědělská půda celkem 2 019,2 ha 100,0 % 43,0 %

lesní pozemek 2 135,6 ha – 45,5 %

vodní plocha 134,1 ha – 2,9 %

zastavěná plocha a nádvoří 69,2 ha – 1,5 %

ostatní plocha 340,0 ha – 7,2 %

celková výměra 4 698,0 ha – 100,0 %

Tab. E.01: Druhy pozemků a jejich podíl na celkové ploše území dle katastrální mapy platné k březnu 2013

1.1.1. Zemědělský půdní fond

Řešené území má rozlohu 4 698 ha a je z velké části pokryto lesy (45,5 %). Zemědělská půda se rozkládá na ploše 2 019 ha, což je 43 % výměry celého území. Z toho orná půda tvoří 1 545 ha (procento zornění je tedy 77 %), významný podíl mají trvale zatravněné pozemky – 388 ha (což je 19 % veškeré zemědělské půdy).

Řešené území má díky výrazné členitosti terénu, významnému podílu lesů a nadmořské výšce dosahující hodnot v rozmezí 524 až 734 m n.m. podhorský charakter. Zemědělské půdy zde z části nejsou příliš kvalitní, v minulosti byly jejich vlastnosti pro pěstování plodin zlepšovány budováním odvodňovacích systémů (zejména v nivách vodotečí). Velká část zemědělských pozemků je trvale zatravněna, jedná se především o pozemky v nivách vodních toků či občasných vodotečí či více sklonité pozemky, které lze jen obtížně zornit. Intenzivnější zemědělské hospodařené probíhá hlavně ve střední části území v prostoru mezi Třeští, Bukovou a Čenkovem a také v katastrech dvou poseldně jmenovaných sídel.

Krajina je členěna množstvím vodních toků, účelových komunikací, remízů, lesíků a ve sklonitějších partiích i historickými mezemi. Podél některých cest jsou vysázeny aleje stromů. Kvůli svažitosti pozemků může být zemědělská půda v některých místech vystavena vodní erozi, potenciálně postižené pozemky jsou ale již většinou zatravněny.

V území se nachází množství zemědělských areálů, nejvýznamnějším z nich je areál na západním okraji Třeště při Čenkovské ulici, ve kterém hospodaří ZD Roštýn Hodice. To je nejvýznamnějším hospodářem na zemědělské půdě v řešeném území a využívá také zemědělský areál na severovýchodním okraji Čenkova.

Zemědělskou činnost v řešeném území dále provozuje množství soukromých zemědělců. V Čenkově hospodaří na svém statku Ing. Arnošt Jakubec, v bývalém družstevním areálu na jižním okraji Bukové hospodaří Martin



Zahradník, jeho bratranec Ing. František Zahradník hospodaří na svém statku v severní části Bukové. V Salavicích se nachází dnes již zcela zdevastovaný a opuštěný bývalý družstevní areál. Pozemky zde obhospodařují jiné subjekty, částečně také pan František Novák, který hospodaří na statku Puchýrna ležícím na hranici mezi Třeští a Jezdovicemi. Součástí tohoto zemědělského areálu je také bioplynová stanice. Na farmě jihozápadně od Třešti při silnici do Pavlova hospodaří Ladislav Štrejbar, na zemědělské usedlosti na Pouštích hospodaří pan Jaroslav Závodský. V areálu bývalého mlýna pod Váňovským rybníkem chová koně Jiří Drastich a má zde i zázemí pro lesní hospodaření.

1.1.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Lesní pozemky pokrývají plochu 2 136 ha, což činí 45,5 % výměry celého území. Jedná se zejména o lesy hospodářské, pouze malé části lesů patří do kategorie lesů ochranných (území dotčená ochranou přírody, vodních zdrojů, apod.). Hlavní lesní masiv se nachází východně od Třeště, rozsáhlé zalesněné území zde prochází v severojižním směru od Rantířova u Jihlavy až k Panenské Rozsíčce. Jeho dominantu tvoří vrchol Velkého Špičáku (734 m n.m.) s národní přírodní rezervací. Největší část lesních pozemků patří Lesům ČR, v severní části řešeného území (v k.ú. Salavice) je část lesů včetně hájovny v majetku města Jihlavy.

Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je podmíněno souhlasem státního orgánu správy lesa.

pozemky určené k plnění funkcí lesa katastr. území

výměra [ha] podíl na celkové výměře [%]

Buková 143,7 27,4

Čenkov 94,67 17,7

Salavice 292,6 48,3

Třešť 1604,7 52,9

Celkem řešené území 2135,6 45,5

Tab. E.02: Přehled pozemků určených k plnění funkcí lesa v jednotlivých katastrálních územích

1.2. Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ)

1.2.1. Význam BPEJ

Bonitované půdně ekologické jednotky vyjadřují produkčně–ekologickou hodnotu jednotlivých půdních typů. Základní kód BPEJ je pětimístný, přičemž:

první pozice (*....) definuje klimatický region:

0 = velmi teplý suchý;

1 = teplý suchý;

2 = teplý mírně suchý;

3 = teplý mírně vlhký;

4 = mírně teplý suchý;

5 = mírně teplý mírně vlhký;

6 = mírně teplý (až teplý);

7 = mírně teplý vlhký;

8 = mírně chladný vlhký;

druhá a třetí pozice (.**..) definuje hlavní půdní jednotku (těch je v ČR 78, označení 01–78); hlavní půdní jednotky (HPJ) zjednodušeným způsobem definují půdní typ, druh a vodní režim;

čtvrtá pozice (...*.) podává informaci o sklonitosti a expozici daného konkrétního pozemku; jde o kategorie sklonitosti a expozice, respektive jejich kombinaci vyjádřenou číselným kódem 0–9;

pátá pozice (....*) obdobným způsobem, tj. číselným kódem v rozpětí 0–9, definuje kategorii skeletovitosti a kategorii hloubky půdy, respektive jejich kombinaci.



1.2.2. Klimatické regiony

Celé řešené území se rozkládá ve dvou klimatických regionech:

7.**.** = MT 4: mírně teplý, vlhký – s průměrnou roční teplotou 6–7°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 650–750 mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.200–2.400, s nižší střední pravděpodobností suchých vegetačních období (5–15), s vysokou vláhovou jistotou (10); tento klimatický region zasahuje přibližně území k.ú. Třešť a k.ú. Salavice vyjma lesních pozemků na východě);

8.**.** = MCH : mírně chladný, vlhký – s průměrnou roční teplotou 5-6°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 700-800 mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.000–2.200, s nízkou pravděpodobností suchých vegetačních období (5-15), s vysokou vláhovou jistotou (10); tento klimatický region zasahuje zejména území k.ú. Buková a k.ú. Čenkov.

1.2.3. Hlavní půdní jednotky

HPJ mají v řešeném území následující zástupce:

*.14.** illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry příznivé;

*.29.** hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry;

*.32.** hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a na výlevných kyselých horninách; většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubého písku, značně vodopropustné, vláhové poměry výrazně závislé na vodních srážkách;

*.34.** hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry;

*.37.** mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí);

*.40.** svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; vláhové poměry závislé na srážkách;

*.47.** oglejené půdy na svahových hlínách; středně těžké, až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření;

*.50.** hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou břidlic, lupků, siltovců a usazenin karpatského flyše; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené;

*.64.** glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu;

*.65.** glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní, rašelinné půdy na různých substrátech; velmi těžké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry podmíněně příznivé pro louky;

*.67.** glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky;

*.68.** glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky;

*.69.** glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní (hydrogleje); středně těžké, výrazně zamokřené, i po odvodnění vhodné pouze pro louky;

*.70.** glejové půdy při terasových částech širokých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky;

*.71.** glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky;

*.72.** glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu – výrazně zamokřené;

*.73.** oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky;



*.77.** mělké strže do 3 m hloubky – nevhodné pro zemědělskou půdu;

*.78.** hluboké strže nad 3 m hloubky – nevhodné pro zemědělskou půdu.

1.2.4. Struktura BPEJ v řešeném území

V řešeném území se v důsledku kombinace podmínek klimatických (klimatický region VT), pedogenetických (výše uvedené HPJ) a pedofyzikálních vyskytují následující bonitované půdně ekologické jednotky:

BPEJ v k.ú. celkem ha tj. % z k.ú. třída ochrany ZPF

7.14.10 48,23 1,03% II.

7.29.01 38,39 0,82% I.

7.29.04 31,92 0,68% II.

7.29.11 314,05 6,68% I.

7.29.14 144,81 3,08% III.

7.29.41 67,17 1,43% IV.

7.29.44 169,96 3,62% V.

7.29.51 5,62 0,12% IV.

7.29.54 64,66 1,38% V.

7.32.14 29,16 0,62% V.

7.32.41 24,23 0,52% V.

7.32.44 23,59 0,50% V.

7.32.51 7,86 0,17% V.

7.32.54 9,09 0,19% V.

7.37.15 157,55 3,35% V.

7.37.16 8,96 0,19% V.

7.37.45 71,73 1,53% V.

7.37.55 41,69 0,89% V.

7.40.68 11,70 0,25% V.

7.40.78 6,16 0,13% V.

7.40.89 0,91 0,02% V.

7.47.10 3,75 0,08% III.

7.50.01 10,09 0,21% III.

7.50.11 35,18 0,75% III.

7.50.51 8,33 0,18% V.

7.64.01 31,03 0,66% III.

7.64.11 11,69 0,25% III.

7.67.01 76,77 1,63% V.

7.68.11 54,61 1,16% V.

7.68.41 11,15 0,24% V.

7.69.01 7,85 0,17% V.

7.70.01 24,10 0,51% IV.



BPEJ v k.ú. celkem ha tj. % z k.ú. třída ochrany ZPF

7.71.01 7,50 0,16% V.

7.72.01 52,55 1,12% V.

7.73.11 19,08 0,41% V.

7.73.41 3,75 0,08% V.

7.77.69 0,53 0,01% V.

7.78.69 0,61 0,01% V.

8.34.01 4,49 0,10% I.

8.34.04 26,51 0,56% II.

8.34.21 163,40 3,48% I.

8.34.24 164,21 3,50% III.

8.34.31 21,00 0,45% II.

8.34.34 8,12 0,17% IV.

8.34.41 11,35 0,24% IV.

8.34.44 19,63 0,42% V.

8.34.54 12,30 0,26% V.

8.37.15 79,03 1,68% V.

8.37.16 17,45 0,37% V.

8.37.45 19,73 0,42% V.

8.37.55 5,35 0,11% V.

8.40.68 0,95 0,02% V.

8.50.01 4,68 0,10% III.

8.50.11 32,10 0,68% III.

8.50.14 24,48 0,52% IV.

8.50.44 0,49 0,01% V.

8.64.11 31,21 0,66% III.

8.65.01 6,68 0,14% V.

8.67.01 19,34 0,41% V.

8.68.11 11,91 0,25% V.

8.69.01 39,15 0,83% V.

8.72.01 9,52 0,20% V.

8.73.11 8,40 0,18% V.

8.73.13 2,86 0,06% V.

8.73.41 4,10 0,09% V.

ostatní 2 313,78 49,25% –

4 698,23 100,00%

Tab. E.03: Přehled výskytu bonitovaných půdně ekologických jednotek v řešeném území; zdroj: ÚAP



1.3. Ochrana zemědělského půdního fondu

Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Rozdělení BPEJ do jednotlivých tříd ochrany je provedeno na základě vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení třídy ochrany.

Za zábor zemědělských půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na třídě ochrany půdy.

Třídy ochrany zemědělské půdy:

třída – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin – možnost odejmout ze ZPF pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu;

třída – zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti – podmíněně odnímatelné ze ZPF, s ohledem na ÚP jen podmíněně zastavitelné;

třída – půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod – v ÚP možno využít pro eventuelní výstavbu;

třída – půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními; jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat – využitelné i pro výstavbu;

třída – půdy s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením; většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné – nezemědělské využití je efektivnější, výjimkou jsou zájmy ochrany ŽP (ochranná pásma, chráněná území apod.).

Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek, které se nachází v řešeném území, v členění podle třídy ochrany (s uvedením celkové plochy jednotlivých tříd a jejich podílu na ploše celého katastrálního území), je uveden v následující tabulce.

třída ochrany I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída

7.29.01 7.14.10 7.29.14 7.29.41 7.29.44

7.29.11 7.29.04 7.47.10 7.29.51 7.29.54

8.34.01 8.34.04 7.50.01 7.70.01 7.32.14

8.34.21 8.34.31 7.50.11 8.34.34 7.32.41

7.64.01 8.34.41 7.32.44

7.64.11 8.50.14 7.32.51

8.34.24 7.29.41 7.32.54

8.50.01 7.29.51 7.37.15

8.50.11 7.70.01 7.37.16

8.64.11 8.34.34 7.37.45

8.34.41 7.37.55

8.50.14 7.40.68

7.40.78

7.40.89

7.50.51

7.67.01

7.68.11

7.68.41



třída ochrany I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída

7.69.01

7.71.01

7.72.01

7.73.11

7.73.41

7.77.69

7.78.69

8.34.44

8.34.54

8.37.15

8.37.16

8.37.45

8.37.55

8.40.68

8.50.44

8.65.01

8.67.01

8.68.11

8.69.01

8.72.01

8.73.11

8.73.13

8.73.41

celková výměra

520,34 ha 127,66 ha 468,74 ha 140,84 ha 1 126,86 ha

podíl na výměře řeš. území

11,1 % 2,7 % 10,0 % 3,0 % 24,0 %

podíl na celkové výměře BPEJ

21,8 % 5,4 % 19,7 % 5,9 % 47,3 %

Tab. E.04: Přehled BPEJ v řešeném území s rozdělením do tříd ochrany ZPF

V řešeném území jsou nejvíce zastoupeny nejméně kvalitní půdy V. třídy ochrany, které zabírají 47 % všech zemědělských půd (a 24 % celého území). Nejkvalitnější půdy I. a II. třídy ochrany tvoří dohromady zhruba 27 % zemědělských půd (a necelých 14 % výměry řešeného území). Na těchto půdách leží také významné části zastavěných území sídel (s výjimkou Salavic). Nejkvalitnější půdy I. až III. třídy ochrany jsou nejvíce zastoupeny v k.ú. Buková, naopak v k.ú. Salavice převládají nekvalitní půdy V. třídy ochrany.

Podrobně je struktura zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích popsána v následující tabulce. Souhrnné údaje se částečně liší od výše uvedené tabulky, to je způsobeno tím, že dolní tabulka popisuje území podrobněji v členění dle pozemků katastru nemovitostí (čili do zemědělských půd se stanovenou třídou ochrany zahrnuje pouze pozemky, které jsou jako ZPF vedeny v katastru nemovitostí – pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, ovocných sadů a zahrad).



I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída ostatní celkem katastr. území

[ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%] [ha] [%]

Buková 115,66 22,1 25,25 4,8 101,50 19,4 14,24 2,7 50,48 9,6 217,36 41,4 524,48 100,0

Čenkov 35,89 6,7 30,86 5,8 123,83 23,1 36,06 6,7 164,09 30,6 144,94 27,1 535,68 100,0

Salavice 24,80 4,1 – – 42,30 7,0 9,78 1,6 196,45 32,4 332,22 54,9 605,55 100,0

Třešť 271,10 8,9 59,41 2,0 160,69 5,3 65,33 2,2 491,50 16,2 1984,32 65,4 3032,36 100,0

Celkem 447,45 9,5 115,52 2,5 428,32 9,1 125,42 2,7 902,52 19,2 2678,84 57,0 4698,07 100,0

Tab. E.05: Přehled struktury zemědělských pozemků katastru nemovitostí podle třídy ochrany v jednotlivých katastrech řešeného území; do kategorie „ostatní“ jsou zařazeny pozemky PUPFL a ostatní plochy dle KN

1.4. Údaje o uskutečněných investicích do půdy

V řešeném území se nachází množství zemědělských pozemků s vloženými investicemi. Jedná se o odvodněné (meliorované) pozemky o celkovém rozsahu téměř 400 ha. Podrobněji je zastoupení meliorovaných pozemků v řešeném území uvedeno v následující tabulce.

meliorované pozemky katastr. území

výměra [ha] podíl na celkové výměře [%]

Buková 91,49 17,4

Čenkov 68,35 12,8

Salavice 72,14 11,9

Třešť 167,38 5,5

Celkem řešené území 399,35 4,3

Tab. E.06: Přehled zainvestovaných pozemků (meliorovaných) v jednotlivých katastrálních územích

1.5. Pozemkové úpravy

Nejúčinnějším nástrojem na realizaci opatření sloužících k posílení ekologické stability území jsou v současné době komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

V k.ú. Buková byly již komplexní pozemkové úpravy zpracovány a zapsány do katastru 14. 1. 2008. Byly zpracovány na pozemcích o výměře 508,3 ha, z toho na společná zařízení byla vymezena na pozemcích o rozsahu 12,4 ha. Na 16 ha byla navržena protierozní opatření.

V k.ú. Čenkov byla zpracována jednoduchá pozemková úprava (JPÚ) ukončená zápisem do katastru 20. 4. 1998. Byla zpracována na pozemcích o výměře 427 ha, realizována byla účelová komunikace o délce 1,5 km. V k.ú. Čenkov se počítá se zahájením komplexních pozemkových úprav v roce 2017.

V k.ú. Salavice dosud nebyly zpracovány žádné pozemkové úpravy, se zahájením komplexních pozemkových úprav se zde počítá v roce 2016.

V k.ú. Třešť dosud nebyly zpracovány žádné pozemkové úpravy ani se s nimi v nejbližší době nepočítá.

1.6. Zdroje nerostných surovin

V severovýchodní části řešeného území (v k.ú. Salavice) se nachází prognózní zdroj stavebného kamene (číslo Geofondu: 928660000, klíč: 294842, název ložiska: Kostelec u Jihlavy–Salavice). Leží z velké části na lesních pozemích.

V řešeném území se nachází tato poddolovaná území:

Salavice (surovina: polymetalické rudy, stáří: neznámé);

Popice u Jihlavy (surovina: polymetalické rudy, stáří: před rokem 1945);

Jezdovice–Filip (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);



Jezdovice-Jezdovický rybník 3 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-Nový Mlýn 1 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-Gartnerův šurf 2 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-pivovar 3 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 19. století);

Třešť-Šibeniční vrch 4 (surovina: polymetalické rudy, stáří: do 18. století).

2. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

2.1. Úvod

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu na zemědělský půdní fond (ZPF) je provedeno ve smyslu:

zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 3 této vyhlášky;

metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru horninového a půdního prostředí MŽP: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu (červenec 2011).

Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti zajištěna, vycházeli pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace ve smyslu § 5, odst. 1 ze zásad této ochrany (§ 4) a navrhují takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější ve srovnání s jiným možným řešením.

Při odnímání zemědělského půdního fondu vycházeli zpracovatelé Územního plánu ze snahy co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací.

Obsah Vyhodnocení předpokládaných důsledků návrhu ÚP na ZPF je dán přílohou č. 3 vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Skládá se z části textové doplněné o tabulkovou přílohu a schémata a části grafické.

Grafickou částí je Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (číslo II/03), který je zpracován v měřítku 1 : 10 000 shodném s měřítkem Hlavního výkresu (I/02.1). Ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu jsou zobrazeny rozvojové plochy Územního plánu, plochy půd podle třídy ochrany, průběh hranic BPEJ včetně jejich kódů (s uvedením třídy ochrany za lomítkem), hranice zastavěného území a vymezení prvků územního systému ekologické stability.

Všechny údaje o výměrách byly při výpočtech zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Plochy o výměře do 100 m2 (druhy pozemků, zastoupení BPEJ) byly zanedbány.

Podklady použité pro výpočet výměr a pro zpracování grafické části:

struktura půdního fondu (rozložení jednotlivých kultur zemědělských pozemků) podle podkladů katastrální mapy platné k březnu 2013;

zastavěné území vymezené podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, k datu 1. 1. 2014 na základě stavu území a podle aktuálních údajů Katastru nemovitostí;

údaje o BPEJ, které byly převzaty z územně analytických podkladů správního obvodu ORP Jihlava.

2.2. Postup vyhodnocení

Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu je provedeno pro rozvojové plochy Územního plánu. Tyto plochy jsou podle významu rozlišeny na plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy změn v krajině.

plochy zastavitelné – jsou určeny pro zástavbu nebo pro související využití a jsou vždy vymezeny mimo zastavěné území města (s drobnými výjimkami, kdy plochy mírně přesahují i do zastavěného území); do zastavitelných ploch jsou zařazeny také plochy určené například pro veřejná prostranství a veřejnou zeleň, jejichž reálné zastavění je omezené; je to z toho důvodu, že jsou součástí urbanizované části obce a jejich funkce je důležitá pro fungování sídla (obsluha území, rekreace);

plochy přestavby – jsou stejně jako plochy zastavitelné určeny pro stavební využití, jsou však vždy vymezeny uvnitř zastavěného území města, a to jak na již zastavěných pozemcích (pak se jedná se o změnu stávajícího nevhodného



využití nebo struktury zástavby), nebo na menších pozemcích ZPF (většinou zahrad), které jsou obklopeny stávající zástavbou (v tomto případě se jedná o „zahušťování“ zastavěného území, které alespoň částečně snižuje potřebu rozvoje na nově vymezených zastavitelných plochách);

plochy změn v krajině – jsou určeny pro změny nestavebního charakteru mimo zastavěné území města (např. zalesnění nebo změna kultury).

Jako plochy zastavitelné nebo plochy přestavby jsou vymezeny tyto druhy ploch s rozdílným způsobem využití (zjednodušeně „stavební plochy“):

SO plochy smíšené obytné;

OK plochy komerčních zařízení;

OV plochy veřejného vybavení;

OS plochy pro tělovýchovu a sport;

Z plochy zeleně;

P plochy veřejných prostranství;

D plochy dopravní infrastruktury;

T plochy technické infrastruktury;

V plochy výroby a skladování;

RI plochy rodinné rekreace.

Jako plochy změn v krajině jsou vymezeny následující druhy ploch s rozdílným způsobem využití (zjednodušeně „nestavební plochy“). Do této skupiny jsou zařazeny i vybrané rozvojové plochy veřejných prostranství a dopravní infrastruktury, které jsou vymezeny v nezastavěném území bez vazby na zastavěná území a zastavitelné plochy.

OX plochy občanského vybavení specifických forem;

P plochy veřejných prostranství;

D plochy dopravní infrastruktury;

NS plochy smíšené nezastavěného území;

W plochy vodní a vodohospodářské.

U některých ploch určených pro dopravní infrastrukturu je na základě metodického doporučení MMR a MŽP vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF provedeno ne pro celé koridory vymezené v ÚP, ale pouze pro předpokládané reálné koridory, které budou zasaženy realizací komunikací (včetně terénních úprav). Týká se to ploch určených pro přeložku silnice II/406, která je vymezena jako koridor o šířce 60 m, ale do vyhodnocení předpokládaných záborů PF je pro tuto komunikaci zahrnut pouze „reálný“ zábor odpovídající koridoru o šířce 20 m (čili je uvažována třetina šířky původního koridoru).

Zjednodušené tabulky vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu jsou umístěny přímo v textové části, kompletní tabulky jsou zařazeny na konci této části Odůvodnění Územního plánu (viz kapitolu E 2.6. Odůvodnění ÚP).

Předpokládaný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je vyhodnocen v samostatné kapitole (viz kap. E 2.5. Odůvodnění ÚP). Zvláštní kapitola je věnována informacím o tom, které rozvojové plochy Územního plánu (či jejich části) již byly pro využití schváleny v platné ÚPD (ÚPnSÚ Třešť 1997 včetně dvou jeho změn – dále jen „ÚPnSÚ 1997“).

2.3. Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu

2.3.1. Souborné tabulky pro návrh Územního plánu

V následujících tabulkách jsou uvedeny celkové výměry pro jednotlivé typy rozvojových ploch podle významu (plochy zastavitelné, plochy přestavby, plochy změn v krajině) a v závěru pak souborná tabulka. Hodnoty jsou uvedeny v hektarech a zaokrouhleny na dvě desetinná místa.

V tabulkách jsou uvedeny tyto údaje:

celková výměra ploch;

předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu,

část předpokládaného záboru ZPF, který leží v zastavěném území;

část předpokládaného záboru ZPF na půdách I. a II. třídy ochrany ZPF.



Plochy, které mají vliv na celkový rozsah záboru ZPF, jsou rozděleny do tří skupin:

zábor pro plochy přestavby – zábor ZPF je reálný ve značném rozsahu, ale dotčené pozemky se nachází uvnitř zastavěného území;

zábor pro plochy zastavitelné – zábor ZPF je reálný, část pozemků bude ale sloužit jako zahrady rodinných domů (čili nebudou ze ZPF vyjmuty);

zábor pro plochy změn v krajině – zábor ZPF je reálný, zejména vzhledem k tomu, že se jedná z části o plochy určené pro dopravní infrastrukturu; v případě rozvojových ploch pro doplnění zeleně v krajině a podporu jejího rekreačního využití ale může jít pouze o změnu kultury v rámci půdního fondu (zejména v případě orné půdy o změnu na trvalý travní porost); plochy určené pro rozvoj ÚSES zde nejsou zahrnuty.

předpokládaný zábor ZPF [ha] plochy zastavitelné

celková výměra [ha] celkem

[ha] v zastavěném

území [ha] ZPF I. a II. třídy ochrany [ha]

SO plochy smíšené obytné 28,34 28,05 6,96

OK plochy komerčních zařízení 0,58 0,57

OV plochy veřejného vybavení 0,91 0,91

OS plochy pro tělovýchovu a sport 3,91 3,91 2,48

Z plochy zeleně 0,65 0,65

P plochy veřejných prostranství 5,56 5,32 0,64

D plochy dopravní infrastruktury 2,08 1,96 1,20

T plochy technické infrastruktury 2,51 1,49

V plochy výroby a skladování 2,83 2,31 0,64

RI plochy rodinné rekreace 3,10 3,08 0,19 0,78

celkem 50,47 48,24 0,19 12,68

Tab. E.07: Plochy zastavitelné – přehled celkových výměr

předpokládaný zábor ZPF [ha] plochy přestavby


[ha] v zastavěném


SO plochy smíšené obytné 14,27 4,27 4,27 0,03

OK plochy komerčních zařízení 0,98 0,09 0,09

OV plochy veřejného vybavení 0,49 0,45 0,45 0,45

OS plochy pro tělovýchovu a sport 2,38

Z plochy zeleně 0,29 0,29 0,29


D plochy dopravní infrastruktury 5,08 2,68 2,68 1,31

T plochy technické infrastruktury 1,99 1,54 1,54 0,04

V plochy výroby a skladování 13,62 3,78 3,78 0,00

celkem 42,14 13,63 13,63 1,83

Tab. E.08: Plochy přestavby – přehled celkových výměr



předpokládaný zábor ZPF [ha] plochy změn v krajině


[ha] v zastavěném


OX plochy obč. vybavení specifických forem 101,37 100,67 14,77


D plochy dopravní infrastruktury 25,73 22,82 0,21 8,50

NS plochy smíšené nezastavěného území 8,41 7,59

W plochy vodní a vodohospodářské 6,56 5,81 0,86

celkem 148,53 140,67 0,21 24,54

Tab. E.09: Plochy změn v krajině – přehled celkových výměr

předpokládaný zábor ZPF [ha] kompletní vyhodnocení rozvojových ploch


[ha] v zastavěném


plochy zastavitelné 50,47 48,24 0,19 12,68

plochy přestavby 42,14 13,63 13,63 1,83

plochy změn v krajině 148,53 140,67 0,21 24,54

celkem 241,14 202,53 14,03 39,06

Tab. E.10: Kompletní vyhodnocení rozvojových ploch nového ÚP

Plochami přestavby je v Územním plánu dotčeno 13,6 ha pozemků ZPF (vše v zastavěném území), plochami zastavitelnými 48,2 ha pozemků ZPF a plochami změn v krajině 140,7 ha pozemků ZPF. Celkem je rozvojovými plochami dotčeno 202,5 ha pozemků ZPF.

K rozvojovým plochám/koridorům dopravní infrastruktury, které jsou určeny pro obchvat města (pro přeložku silnice II/406) je nutné poznamenat, že jsou vymezeny ve větším rozsahu, než je reálný předpoklad pro realizaci tohoto záměru, a to z toho důvodu, aby byla do budoucna zajištěna možnost konkrétního přesného řešení, které nyní nelze předjímat (komunikace bude do území přesně umístěna až na základě podrobného zaměření terénu a s ohledem na další podmínky v území). Proto byl pro tento záměr vymezen koridor o šířce 60 m, přestože reálný předpoklad šířky výsledného pozemku komunikace je průměrně 20 m, tedy třikrát užší. Reálný zábor pro plochy dopravní infrastruktury tedy bude zhruba o 15,5 ha nižší, o tuto hodnotu je nutné snížit také výsledný předpokládaný zábor pro rozvojové plochy – celkem tedy bude navrženými záměry v území dotčeno 187 ha ZPF.

Rozsah skutečného záboru ale bude nižší, protože například u ploch smíšených obytných určených z velké části pro bydlení lze ve většině případů očekávat reálnou zastavěnost parcel do 35 % (včetně zpevněných ploch), zbytek bude využíván jako zahrady. V případě ploch smíšených nezastavěného území půjde z velké části spíše o změnu kultury v rámci ZPF (z orné na trvalý travní porost) a ne o trvalý zábor a znehodnocení půdy. Nejrozsáhlejší část předpokládaných záborů tvoří plochy občanského vybavení specifických forem, které jsou určeny pro rozvoj golfového hřiště.

Na základě metodického doporučení MMR a MŽP nejsou do vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF zahrnuty prvky ÚSES. Řešení ÚSES je odůvodněno v kapitole D 6.9. Odůvodnění Územního plánu. Vychází zejména z požadavkú ZÚR KV na vymezení regionálního ÚSES a z řešení lokálního ÚSES obsaženého v ÚPnSÚ 1997, přičemž navazuje na řešení ÚSES na území okolních obcí.

Zdůvodnění předpokládaných záborů je uvedeno v kapitole E 2.4. Odůvodnění Územního plánu a případně doplněno v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu



2.3.2. Srovnání s rozvojem navrženým v ÚPnSÚ 1997

Část rozvojových ploch, pro které je vyžadován zábor ZPF, již byla k zástavbě či jinému využití navržena a schválena v platné ÚPD (v ÚPnSÚ 1997). K tomu je nutné poznamenat, že platnou ÚPD má pouze k.ú. Třešť, v Bukové, Čenkově a Salavicích žádná územně plánovací dokumentace neexistuje. V minulosti (v roce 1997) byly pro tato sídla pouze zpracovány urbanistické studie, které však nebyly zaevidovány jako územně plánovací podklad.

Rozvojové plochy nového ÚP jsou vymezeny na 62 ha rozvojových ploch ÚPnSÚ 1997 určených pro zástavbu a 107 ha určených pro primárně nestavební využití (např. zatravnění či golf). Nové rozvojové plochy s těmi původními překrývají celkem ze 70 % svého rozsahu. Podrobněji viz následující tabulku.

ÚPnSÚ 1997 rozvojové plochy vymezené v území, kde již byl rozvoj schválen v platné

ÚPD plochy

stavební [ha]

plochy nestavební

[ha]

podíl na rozsahu

rozvojových ploch

daného typu v novém ÚP

poznámka

SO plochy smíšené obytné 34,20 80,3 % téměř všechny rozvojové lokality pro bydlení v Třešti

OK plochy komerčních zařízení 0,90 58,0 %

OV plochy veřejného vybavení 1,34 95,9 %

OS plochy pro tělovýchovu a sport 2,28 3,42 90,7 %

Z plochy zeleně 0,94 100,0 %

P plochy veřejných prostranství 6,09 0,47 43,5 %

D plochy dopravní infrastruktury 8,68 1,95 32,3 %

T plochy technické infrastruktury 2,87 63,7 %

V plochy výroby a skladování 3,73 22,7 %

RI plochy rodinné rekreace 0,39 12,7 %

OX plochy obč. vybavení specifických forem

100,97 99,6 % kompletní rozsah navrženého golfového hřiště

NS plochy smíšené nezastavěného území

0,46 5,5 %

celkem 61,90 106,81 70,4 %

Tab. E.11: Rozvojové plochy vymezené na návrhových plochách ÚPnSÚ 1997

Informace o vztahu jednotlivých rozvojových ploch nového ÚP k návrhovým plochám ÚPnSÚ 1997 je uvedena v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu. Pro srovnání rozvoje navrženého v ÚPnSÚ 1997 a v novém ÚP jsou v přiložena schémata rozvojových ploch dosud platného ÚPnSÚ 1997 a nového ÚP (pouze pro k.ú. Třešť).

Poměrně značné množství rozvojových ploch vymezených v ÚPnSÚ 1997 nebylo navíc v novém ÚP potvrzeno, neboť jejich rozsah byl s ohledem na současný stav území a předpoklad jeho dalšího rozvoje značně nadhodnocený. Tyto nepotvrzené rozvojové plochy jsou vymezeny na 37,6 ha pozemků ZPF umístěných mimo současně zastavěné území. Přehled rozvojových ploch ÚPnSÚ 1997, které nebyly v novém ÚP potvrzeny (tedy vymezeny jako rozvojové) je uveden v následující tabulce.

.



předpokládaný zábor ZPF [ha] nepotvrzené rozvojové plochy ÚPnSÚ 1997


[ha] v zastavěném


BR bydlení v rodinných domech 18,90 14,91 3,45 3,62

SM bydlení + drobná výroba a služby 2,95 2,86 0,00 0,00

SO smíšené území ostatní 0,97 0,03 0,03 0,00

OV občanská vybavenost 4,28 1,07 0,56 0,12

VD území drobné výroby a služeb 0,01 0,00 0,00 0,00

VP území průmyslové výroby a skladování 1,62 1,44 0,03 1,41

VZ území zemědělské výroby a skladování 0,25 0,25 0,25 0,00

RS sport a tělovýchova 1,45 0,75 0,49 0,00

RH rekreace hromadná 1,88 0,99 0,01 0,27

ZS zeleň sídelní 1,03 0,80 0,80 0,00

D doprava 0,73 0,06 0,06 0,00

T technické vybavení 1,11 1,08 0,00 1,06

ZK krajinná zeleň 0,13 0,11 0,11 0,11

PL louky, pastviny 19,02 18,75 0,03 8,52

silnice II. třídy 0,02 0,00 0,00 0,00

silnice III. třídy 0,05 0,01 0,01 0,01

sběrné komunikace 0,56 0,28 0,00 0,28

celkem 54,95 43,39 5,83 15,40

Tab. E.12: Přehled rozvojových ploch ÚPnSÚ 1997, které nebyly v novém ÚP potvrzeny

2.3.3. Struktura zemědělského půdního fondu na plochách pro předpokládaný zábor

Vzhledem ke stávající struktuře zemědělské půdy z hlediska její kvality, kdy největší část zemědělských pozemků tvoří půdy III., IV. a V. třídy ochrany, předpokládá také Územní plán zábor především těchto méně kvalitních půd. Kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany tvoří pouze 19,3 % předpokládaného záboru. Struktura půdního fondu, který je dotčen předpokládaným záborem ZPF, je v členění podle tříd ochrany a v členění podle kultury ZPF uvedena v následujících tabulkách.

třída ochrany ZPF

výměra předpokl. záboru ZPF

[ha]

podíl z celkové výměry předpokl.

záboru ZPF charakteristika třídy ochrany půdy

I. 33,0 16,3 % půdy mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nejvyšší stupeň ochrany ZPF

II. 6,10 3,0 % půdy mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost, ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné

III. 41,80 20,6 % půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany ZPF

IV. 28,49 14,1 % půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu

V. 93,18 46,0 % půdy nejnižší kvality, jejichž jiné než zemědělské využití je v mnoha případech účelnější než zemědělské obhospodařování

celkem 202,53 100,0 %

Tab. E.13: Vyhodnocení struktury pozemků pro předpokládaný zábor ZPF podle tříd ochrany



kultura ZPF dle KN výměra předpokl. záboru ZPF [ha]

podíl z celkové výměry předpokl. záboru ZPF

orná půda 149,35 73,7 %

zahrada 7,05 3,5 %

ovocný sad

0,71 0,4 %

trvalý travní porost 45,42 22,4 %

celkem 202,53 100,0 %

Tab. E.14: Vyhodnocení struktury pozemků pro předpokládaný zábor ZPF podle kultur

2.3.4. Vložené investice na plochách pro předpokládaný zábor

Navrženým řešením jsou dotčeny pozemky s vloženou investicí (odvodněné pozemky), a to v celkovém rozsahu 35,24 ha. Údaje o dotčené výměře odvodněných pozemků jsou uvedeny pro jednotlivé typy rozvojových ploch uvedeny v následující tabulce a podrobně také u každé rozvojové plochy v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu.

rozvojové plochy, které zasahují do pozemků s vloženými investicemi

výměra dotčených

odvodněných pozemků [ha]

umístění

SO plochy smíšené obytné 0,23 Hodická, Čenkov

OS plochy pro tělovýchovu a sport 2,25 Malvíny, Dr. Richtra

P plochy veřejných prostranství 0,64 více malých dotčených míst

D plochy dopravní infrastruktury 5,78 u jezdovického rybníka, U Česalíka, u Lovětínského vrchu, Dr. Richtra

T plochy technické infrastruktury 1,30 U Česalíka (skládka inertního odpadu)

OX plochy obč. vybavení specifických forem 16,13 golfové hřiště

NS plochy smíšené nezastavěného území 6,42 niva Třešťského potoka mezi ČOV a cestmistrovstvím

W plochy vodní a vodohospodářské 2,49 rybníky v Bukové

celkem 35,24

Tab. E.15: Vyhodnocení předpokládaného záboru pozemků s vloženými investicemi



2.4. Odůvodnění záborů zemědělského půdního fondu

2.4.1. Rozsah navržených rozvojových ploch a jejich podíl na celkovém záboru ZPF

V níže uvedené tabulce je přehledně uvedeno, jakou část předpokládaného záboru tvoří jednotlivé typy ploch podle způsobu využití v pořadí podle velikosti podílu na celkovém záboru.

typ plochy podle využití výměra plochy

[ha] zábor ZPF

celkem [ha]

zábor ZPF I. a II. třídy

ochrany [ha]

podíl na celkovém záboru

ZPF

OX plochy občanského vybavení specifických forem 101,37 100,67 14,77 49,7 %

SO plochy smíšené obytné 42,61 32,32 6,99 16,0 %

D plochy dopravní infrastruktury 32,88 27,46 11,0 13,6 %

P plochy veřejných prostranství 15,06 9,61 1,06 4,7 %

NS plochy smíšené nezastavěného území 8,41 7,59 0,00 3,7 %

V plochy výroby a skladování 16,45 6,10 0,64 3,0 %

W plochy vodní a vodohospodářské 6,56 5,81 0,86 2,9 %

OS plochy pro tělovýchovu a sport 6,29 3,91 2,48 1,9 %

RI plochy rodinné rekreace 3,10 3,08 0,78 1,5 %

T plochy technické infrastruktury 4,51 3,02 0,04 1,5 %

OV plochy veřejného vybavení 1,40 1,36 0,45 0,7 %

Z plochy zeleně 0,94 0,94 0,00 0,5 %

OK plochy komerčních zařízení 1,56 0,65 0,00 0,3 %

celkem 241,14 202,53 39,06 100,0 %

Tab. E.16: Navržené rozvojové plochy a jejich podíl na celkovém předpokládaném záboru ZPF

V dalším textu je doplněno zdůvodnění vymezení jednotlivých typů ploch, a to v pořadí podle rozsahu vyžadovaného záboru ZPF. Podrobnější popis a komentář je u každé plochy uveden v tabulkové části v kapitole E 2.6. Odůvodnění Územního plánu.

Komplexní odůvodnění rozsahu rozvoje zastavitelných ploch pro bydlení, pro podnikatelské aktivity, pro občanské vybavení a pro rekreaci je uvedeno v kapitole C Odůvodnění ÚP.

2.4.2. Plochy občanského vybavení specifických forem (OX)

Plochy občanského vybavení specifických forem se vymezují za účelem zajištění podmínek pro tělovýchovu a sport v nezastavěném území (např. pro jezdectví, golfová hřiště, lyžařské svahy). V případě Třešti se jedná o plochy určené pro rozvoj golfového hřiště severovýchodně od zámeckého areálu. Toto využití je v daném území navrženo již v platném ÚPnSÚ 1997, nový ÚP ho přebírá a vytváří tak vhodné podmínky pro zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje města. Oblast Vysočiny je svým charakterem velmi vhodná pro rozvoj různých druhů rekreačních aktivit, rozvoj v oblasti rekreace a trávení volného času je pro toto území velmi perspektivní a je jedním ze zásadních hospodářských pilířů regionu. Pro rozvoj této oblasti je velmi důležitá široká a druhově pestrá nabídka rekreačních aktivit, která pak prostřednictvím synergického efektu zvyšuje zájem návštěvníků o návštěvu regionu, což má pozitivní vliv na hospodářství a úroveň života v regionu.

Golfové hřiště v Třešti do tohoto rekreačního konceptu skvěle zapadá, zvláště ve vazbě na historický zámecký areál a na komponovanou krajinu v jeho okolí. Pro návštěvníky golfových areálů je důležité mít v jedné lokalitě více možností hry, tj. např. moci v rámci dovolené navštívit dvě různá golfová hřiště. Pro třešťské hřiště připadá jako jeho partnerské hřiště v úvahu již existující golfový areál Šiškův mlýn v Telči. Jak již bylo napsáno výše, existence dvou blízkých hřišť neznamená jejich stagnaci, ale díky synergickému efektu a spojené nabídce naopak zvyšuje návštěvnost.

S ohledem na výše uvedené argumenty je návrh rozvojových ploch pro golfové hřiště v území opodstatněný a případný zábor zemědělských pozemků je převážen sociálním a hospodářským přínosem pro region. Přitom



85 % dotčených zemědělských pozemků tvoří půdy nízké kvality (III, IV. a V. třídy ochrany), což je pozitivní s ohledem na poměrně velký rozsah území potřebný pro realizaci golfového areálu.

2.4.3. Plochy smíšené obytné (SO)

Plochy smíšené obytné jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy smíšené obytné, tvoří největší část současně zastavěného území města. Bydlení jako jedna ze základních funkcí je doplněno souvisejícím zázemím pro obyvatele (sportovní vybavení, veřejná prostranství, veřejná zeleň atd.).

Tyto plochy mají také jeden z největších podílů na rozvojových plochách vymezených v ÚP. Tato skutečnost vyplývá z velikosti města, z existence kvalitního občanského vybavení a zejména ze situování města v rámci sídelní struktury, s dobrou dostupností ke krajskému městu Jihlavě, kde se nachází pracovní příležitosti a občanské vybavení vyšší úrovně. Významná část správního území města (kromě k.ú. Buková a Čenkov) leží v území rozvojové osy krajského významu OSk 2 Jihlava – Třešť – Telč – (Dačice) vymezené v ZÚR KV.

Všechny rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny ve vazbě na stávající obytná území a z velké části jsou převzaté z platného ÚPnSÚ 1997 (výjimkou jsou pouze rozvojové plochy v místních částech Buková, Čenkov a Salavice, které nemají žádnou ÚPD). Zásadní rozvoj bydlení je lokalizován do Třeště, v Bukové, Čenkově a Salavicích jsou navrženy pouze plochy menšího rozsahu, které neovlivní charakter těchto sídel a zajistí podmínky pro jejich další existenci a rozvoj.

Komplexní odůvodnění rozsahu zastavitelných ploch pro bydlení je uvedeno v kapitole C Odůvodnění ÚP.

Územní plán vymezil pro bydlení a jeho zázemí rozvojové plochy v těchto konkrétních územích:

„Buková-severovýchod“ (rozvojová plocha 309-SO) – nachází se severovýchodně od bukovské návsi; vyplňuje prostor tří pozemků mezi zastavěným územím; plocha je vhodná pro výstavbu dvou, tří rodinných domů; pozemky v současné podobě nelze všechny dopravně obsloužit, proto územní plán vyžaduje uzavření dohody o parcelaci mezi vlastníky pozemků, která vyřeší dopravní napojení všech budoucích pozemků rodinných domů v ploše.

„Čenkov-severozápad“ (rozvojová plocha 124-SO) – nachází se severozápadně od čenkovské návsi; vyplňuje prostor mezi zastavěným územím při cestě směrem na Lovětín; plocha je vhodná pro výstavbu dvou až tří rodinných domů.

„Salavice-jih“ (rozvojová plocha 530-SO) – nachází se jižně od salavické návsi v místě zchátralého zemědělského areálu; cílem rozvoje území je vytvoření převážně rezidenčního prostředí nízkopodlažních rodinných domů plně integrovaného do struktury Salavic. Kvůli poměrně velkému území vzhledem k velikosti Salavic a problematické stávající struktuře zástavby (zničený areál – brownfield) vyžaduje územní plán pro toto území zpracování regulačního plánu.

„Salavice-jihovýchod“ (rozvojová plocha 534-SO, 535-SO) – nachází se jihovýchodně od salavické návsi; ukončuje zástavbu podél cesty při východní hranici střelnice; plocha je vhodná pro výstavbu tří až pěti rodinných domů.

„U drůbežárny“ (soubor rozvojových ploch u bývalé drůbežárny na severozápadě Třešti, západně od ulice A. Dvořáka) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 80 rodinných domů využívají pozemků bývalého zemědělského areálu a jeho nezastavěné bezprostřední okolí v návaznosti na již realizovanou zástavbu ulic L. Janáčka a Křížkovského a na uvažovaný obchvat. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací čtvrti vyžaduje územní plán uzavření dohod o parcelaci mezi vlastníky pozemků.

„Pod Štajfernou“ (soubor rozvojových ploch na severovýchodě Třešti při ulici Dr. Richtra) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 70 rodinných domů a komerční zástavbu podél ulice Dr. Richtra využívají dobře dopravně napojitelné pozemky z výpadovky směr Jihlava. Kvůli prověření širších vazeb, podrobnějšího funkčního a prostorového využití územní plán vyžaduje zpracování územní studie. V územní studii je nutné řešit plochy veřejných prostranství zaručující zázemí pro každodenní rekreaci místních obyvatel (např. park).

„U Vodojemu“ (soubor rozvojových ploch na západě Třešti, západně od ulice U Vodojemu) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 90 rodinných domů využívající pozemků dopravně napojitelných na ulice Ot. Březiny, Alšovu, Na Vyhlídce a Vrchlického. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací čtvrti vyžaduje územní plán uzavření dohod o parcelaci mezi vlastníky pozemků.

„Tovární“ (soubor rozvojových ploch v centru Třešti, západně od ulice Tovární) – plochy vhodné pro vyšší obytnou zástavbu se zastoupením komerčních zařízení využívající pozemků bývalých průmyslových areálů



v severní části centra. Kvůli prověření širších vazeb, podrobnějšího funkčního a prostorového využití územní plán vyžaduje zpracování územních studií.

„Nádražní“ (rozvojová plocha 1150-SO) – nachází se za východní frontou domů ulice Nádražní; plocha je vhodná pro smíšenou zástavbu, které dotvoří severovýchodní roh nově formovaného bloku.

„U staré kotelny“ (rozvojová plocha 1562-SO) – nachází se v centru města mezi železniční tratí a panelovou zástavbou, severně od ulice Nerudovy; plocha je vhodná pro umístění bytového domu nebo objektů občanského vybavení, zároveň je možné ji využít pro zajištění dostateční kapacity parkovacích a odstavných stání osobních vozidel.

„V Kaštanech“ (rozvojová plocha 1112-SO) – nachází se severně od areálu zámku při ulici V Kaštanech; plocha je vhodná pro výstavbu tří až pěti rodinných domů, které dotvoří severovýchodní roh bloku.

„Pod hřbitovem“ (rozvojová plocha 1094-SO) – nachází se při západní hranici třešťského hřbitova v místě nevyužívaného areálu; plocha je vhodná pro rozvoj nízkopodlažní obytné zástavby plně integrované do charakteru ulice Partlicovy.

„Nad Hřbitovem“ (soubor rozvojových ploch na východě Třešti, při východní hranici třešťského hřbitova a východně od ulice Partlicovy) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 30 rodinných domů využívající svažitých pozemků dopravně napojitelných zejména z ulice Vozáblovy. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací čtvrti vyžaduje územní plán uzavření dohody o parcelaci mezi vlastníky pozemků na části území.

„K Valše-východ“ (soubor rozvojových ploch na západě Třešti, západně od ulice Hodické) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu s kapacitou cca 24 rodinných domů využívající pozemků dopravně napojitelných na ulici K Valše. Kvůli nevhodné parcelaci, zajištění dopravní obsluhy území a rozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací obytného území vyžaduje územní plán uzavření dohody o parcelaci mezi vlastníky pozemků.

„K Valše-západ“ (rozvojová plocha 1345-SO) – nachází se na zbytku bloku tvořeného ulicemi K Valše, Palackého a Bezručova; plocha vhodná pro vyšší funkčně smíšenou zástavbu se zastoupením bydlení využívající pozemků bývalých výrobních a skladovacích ploch v jižní části centra.

„Partlicova“ (rozvojová plocha 1011-SO) – nachází se při křížení ulice Partlicovy a Selské na východním břehu Třešťského potoka; plocha je vhodná pro výstavbu tří až pěti rodinných domů.

„Luční-východ“ (rozvojová plocha 1063-SO) – nachází se za východní frontou domů ulice Luční na nábřeží Třešťského potoka; plocha využívá již zastavěné pozemky zahrádkářskými chatkami včetně bezprostředního okolí; plocha je vhodná pro výstavbu např. rodinných domů a obsloužená z nábřežní komunikace; charakter zástavby musí respektovat jednotnou uliční čáru a orientaci směrem k vodnímu toku.

„Váňovská-východ“ (soubor rozvojových ploch na pravém břehu Váňovského rybníka) – plochy vhodné pro nízkopodlažní obytnou zástavbu, která nahradí stavby pro rodinnou rekreaci, které již v současné době objemem a tvarem korespondují spíše s rodinnými domy; území je v současné době špatně dopravně napojené (úzká silnice) a obtížně obsloužitelné technickou infrastrukturou.

„U silnice na Pavlov “ (rozvojová plocha 1573-SO na jihovýchodě Třešti u zemědělského areálu při výpadovce na Pavlov) – plochy vhodné pro rozšíření sousedního zemědělského areálu nebo pro rozvoj aktivit spojených s agroturistikou.

Rozvojové plochy smíšené obytné jsou vymezeny v rozsahu, který odpovídá významu města v sídelní struktuře a předpokladům očekávaného rozvoje bytového fondu (postupné snižování počtu obyvatel v bytech a zvyšování průměrné obytné plochy na jednoho obyvatele bytů na úroveň obvyklou v Rakousku či Německu bude vyžadovat i při nezměněném počtu obyvatel potřebu realizace nových bytů). Předpokládaný zábor pozemků ZPF bude převážen pozitivním socioekonomickým efektem a udržením příznivých podmínek pro soudržnost obyvatel.

2.4.4. Plochy dopravní infrastruktury (D)

Rozvojové plochy dopravní infrastruktury jsou určeny zejména pro obchvat města (přeložku silnice II/406) a pro realizaci tzv. batelovské spojky (propojení ulic Dr. Richtra a Nádražní). Další rozvojové plochy jsou určeny pro realizaci pěších a cyklistických stezek podél silnic II/402 (do Bukové a dále) a III/4065 (do Čenkova a dále).

Návrh obchvatu vychází z požadavku ZÚR KV, kde je vymezen jako veřejně prospěšná stavba, konkrétní řešení je převzato z ÚPnSÚ 1997. Důvodem pro návrh přeložky je zajištění koridoru pro převedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území Třeště. Územní plán vymezuje pro tuto přeložku koridor o celkové šířce 60 m, reálný zábor se bude ale týkat pásu území o průměrné šířce 20 m, předpokládaný zábor tedy bude oproti uvedené hodnotě přibližně třetinový (tj. celkem 7,7 ha ZPF).

Návrh tzv. batelovské spojky také vychází z ÚPnSÚ 1997, jejím úkolem je odvedení části dopravy ze stísněné ulice Rooseweltovy v městském jádru; návrh komunikace souvisí také s rozvojem průmyslové zóny mezi Nádražní ulicí a Třešťským potokem.



Návrh cyklostezek vychází zejména z požadavku na zajištění bezpečného pohybu obyvatel města mezi jeho městskými částmi (Buková – Třešť a Čenkov – Třešť).

Plochy dopravní infrastruktruy jsou vymezeny v rozsahu nutném pro zajištění kvalitních podmínek pro dopravní infrastrukturu (silniční, cyklistickou a pěší). Předpokládaný zábor ZPF bude převážen zásadním zlepšením životního prostředí a dopravní obsluhy území s pozitivním vlivem na hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel.

2.4.5. Plochy veřejných prostranství (PV)

Rozvojové plochy pro veřejná prostranství jsou navrženy v rozsahu, který vyplývá z potřeby obsluhy ostatních rozvojových ploch (především ploch smíšených obytných) a z potřeby zajištění potřebné často chybějící prostupnosti územím.

Plochy veřejných prostranství jsou mimo jiné velmi často navrženy na okrajích uvažované zástavby pro vytvoření jasného přechodu mezi sídlem a krajinou. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny také v nezastavěném území, kde mají doplnit chybějící trasy zajišťující prostupnost krajiny.

2.4.6. Plochy smíšené nezastavěného území (NS)

Rozvojové plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny pro úpravu nivy Třešťského potoka mezi ČOV a cestmistrovstvím, kde má být posíleno její sportovně rekreační využití (např. golfová akademie). Plochy jsou tedy určeny pro rozvoj rekreační nezastavěné krajiny a nejedná se tedy o využití, které by půdu trvale znehodnotilo.

2.4.7. Plochy výroby a skladování (V)

Plochy výroby a skladování se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje města.

Rozvojové plochy jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu potřebám a rozvojovému potenciálu města, který je součástí rozvojové osy krajského významu OSk 2 Jihlava – Třešť – Telč – (Dačice) vymezené v ZÚR KV. Jsou ve všech případech navrženy v územích, která navazují na stabilizované plochy výroby a skladování případně jsou určeny pro ozdravění nefunkčních výrobních a skladovacích areálů (stará pila, INTEA, ZD Čenkovská, apod.). Návrh ploch pro podnikatelské aktivity tak v těchto místech potvrzuje současný stav a dále jej rozvíjí tak, aby měly tyto aktivity ve struktuře sídla své jasně definované místo. Jiné umístění takovýchto aktivit v rámci řešeného území není vhodné (s výjimkou vymezených územních rezerv).

Podrobné odůvodnění rozsahu zastavitelných ploch pro podnikatelské aktivity je uvedeno v kapitole C Odůvodnění ÚP.

Pro rozvoj výroby a skladování jsou v Územním plánu vymezeny rozvojové plochy v těchto lokalitách:

lokalita „U Jezdovického rybníka“ (rozvojové plochy 1161-V, 1162-V a 1169-V) – nachází se v severní části Třešti při výpadovce na Jihlavu. Východně od silnice se jedná o rozsáhlou plochu bývalé pily rozšířené o další pozemky přiléhající k její severní hranici. Lokalita je kvůli své odlehlosti a dobrému dopravnímu napojení vhodná nejen pro výrobní a skladovací využití, ale i např. pro zařízení občanského vybavení náročné na dopravu a hygienické předpisy (např. zábavní park). Území vklíněné mezi silnicí a železnicí je v současně době již využíváno jako manipulační plocha a územní plán ji proto vymezuje jako vhodnou k dalšímu intenzivnějšímu využití.

Lokalita „Nádražní (rozvojové plochy 1146-V a 1147-V) – nachází se severně od centra Třešti mezi ulicí Nádražní a Třešťským potokem. Jedná se o přestavbu bývalého areálu INTEA. Uvažovaná komunikace spojující ulici Dr. Richtra a Nádražní výrazně pomůže nejen dopravní vazbě na Batelov, ale zlepší dopravní napojení tohoto výrobního areálu.

lokalita „Čenkovská“ (rozvojové plochy 1261-V, 1264-V a 1280-V) – nachází se v západní části Třešti při ulici Čenkovské. Plochy vyplňují zbytkové pozemky v okolí stávajících výrobních areálů.

Lokalita „Hluboký rybník“ (rozvojová plocha 1256-V) – nachází se na západním okraji Třešti severně od stávajícího zemědělského areálu. V současnosti opuštěný areál je vhodný zejména pro zemědělskou výrobu.

2.4.8. Plochy vodní a vodohospodářské (W)

Plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých přírodních podmínek, případně i hospodářský rozvoj obce.

Rozvojové plochy jsou určeny z části pro realizaci rybníků, a to na základě již zpracovaných podrobnějších podkladů (obnova a rozvoj rybníků v k.ú. Buková). Zbylou část tvoří plochy ve třech místních částech (Buková, Čenkov a Salavice) určené pro likvidaci splaškových odpadních vod – pro realizaci malých lokálních ČOV s tzv.



biologickými rybníky, kde bude probíhat dočištění. Další rozvojová plocha je vymezena v k.ú. Čenkov a je určena pro realizaci hráze suchého poldru na Valchovském potoce pro ochranu zástavby.

2.4.9. Plochy pro tělovýchovu a sport (OS)

Plochy pro tělovýchovu a sport jsou vymezeny pro zajištění podmínek zejména pro sport, tělovýchovu a případně rekreaci obyvatel, které jsou jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Vymezení těchto ploch zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel města.

Jako rozvojové plochy pro tělovýchovu a sport jsou vymezena tato území:

„U batelovské spojky“ (rozvojová plocha 1131-OS při ulici Dr. Richtra) – plocha určená pro zázemí sportovně rekreačních aktivit v nivě Třešťského potoka.

„Rozšíření sportovního areálu“ (rozvojová plocha 1301-OS u stávajícího areálu střední školy při ulici Josefa Hory) – plocha je určená pro případné rozšíření sportovního areálu; využívá prostoru mezi stávajícím areálem a zamýšleným silničním obchvatem města, může být určena např. .pro realizaci tréninkového fotbalového hřiště).

„Koupaliště“ (rozvojová plocha 1148-OS v nivě Třešťského potoka v lokalitě Malvíny) – plocha určená pro realizaci přírodního koupaliště s patřičným zázemím občanského vybavení.

„U aleje“ (plocha 1125-OS východně od ulice Dr. Richtra) – je určena pro stavební zázemí uvažovaného golfového areálu, který je možné umístit na navazujících rozsáhlých rozvojových plochách občanského vybavení specifických forem (OX).

Účelem těchto ploch je umožnit rozšíření stávajících sportovních aktivit a doplnit případně další sportovní aktivity, což bude znamenat zvýšení atraktivity města pro obyvatele i návštěvníky.

2.4.10. Plochy rodinné rekreace (RI)

Plochy rodinné rekreace jsou určeny pro zajištění podmínek pro individuální rekreaci zejména v zahrádkářských a chatových osadách. Individuální rekreace je významným prvkem rekreace zejména v sídlech (zejména ve městech). Tvoří významnou složku ve struktuře zástavby sídla, tj. přechod sídla a krajiny a tvoří rovněž nezanedbatelnou plochu zeleně. Vymezení těchto plocho zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel města.

Jako rozvojové plochy rodinné rekreace jsou vymezena tato území:

„Nad hřbitovem“ při křížové cestě na Šibeniční vrch. Území je do značné míry zastavěno drobnými objekty zahradního charakteru. Územní plán tak jasně vymezuje západní hranici zástavby na svahu Šibeničního vrchu.


2.4.11. Plochy technické infrastruktury (T)

Plochy technické infrastruktury jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro fungování technického zázemí města a zaručují tak zajištění podmínek pro kvalitní životní prostředí, pro hospodářský rozvoj města a pro soudržnost jeho obyvatel.

Jako rozvojové plochy technické infrastruktury jsou vymezena tato území:

„U Česalíka“ severně od zástavby Třeště (plocha 1174-T). Plocha je určena pro skládku inertních odpadů, jako náhrada za již vyčerpanou skládku Šejby. Území je dostatečně vzdálené od zastavěného území města a je dobře dostupné ze silnice II/406 přes stávající železniční přejezd a je tudíž vhodné pro takové využití.

„U ČOV“ mezi ČOV a batelovskou spojkou (plochy 1136-T a 1137-T). Plochy jsou určeny zejména pro technické služby města, které sem mají být přesunuty z území Malvín, včetně sběrného dvora. Dále je zde možné rozšíření ČOV a také realizace dalších technických zařízení (např. elektrická stanice/rozvodna 22 kV).

„U družstva“ při ulici Čenkovské (plocha 1299-T). Plocha je určena pro realizaci elektrické stanice 110/22 kV, která je zde vymezena na základě požadavku ZÚR KV. Jedná se o málo využívané pozemky uvnitř zastavěného území města, umístění rozvodny do tohoto území je vhodné z důvodu přímé návaznosti na nezastavěné území (přívod elektrických vedení 110 a 22 kV) a z důvodu nepotřeby vymezovat nové zastavitelné území v krajině.



2.4.12. Plochy veřejného vybavení (OV)

Veřejné vybavení (dle Stavebního zákona občanské vybavení veřejné infrastruktury) je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejného pro stavby a zařízení užívané ve prospěch vzdělávání a výchovy, veřejné správy, bezpečnosti obyvatel, sociálních služeb, kultury apod.

Jako rozvojové plochy veřejného vybavení jsou vymezena tato území:

„U školy“ na nároží mezi ulicemi Vančurova a K Valše. Plocha je určena pro zajištění kvalitních podmínek pro případný rozvoj školských či souvisejících zařízení v dobré vazbě na stávající areály základní a střední odborné školy.

„Hřbitov“ jižně od současného hřbitova. Plocha je určena jako rezerva pro rozvoj hřbitova v těsné návaznosti na stávající hřbitov při Vozábově ulici, lze zde realizovat např. smutenčí síň nebo kolumbárium.

Rozvojové plochy jsou vymezeny ve vazbě na stávající zařízení veřejného vybavení, jiné umístění pro tyto konkrétní funkce není možné.

2.4.13. Plochy zeleně (Z)

Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch zeleně, jejichž podmínky obecně umožňují ozelenění zejména charakteru parkově upravených veřejných prostranství. Hlavním účelem těchto ploch je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce

Rozvojové plochy zeleně jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá velikosti sídla a současným trendům trávení volného času a rekreace obyvatel. Jednotlivé plochy zeleně jsou navrženy jako součást nově vymezených rozvojových území pro bydlení (Hodická, U vodojemu, Drůbežárna), a to v rozsahu odpovídajícím rozsahu ploch pro bydlení. Potřeba vymezení ploch veřejných prostranství (veřejné zeleně) vyplývá z § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

2.4.14. Plochy komerčních zařízení (OK)

Komerční vybavení je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch komerčních zařízení. Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obchod, administrativu, stravování, ubytování a služby a případně lehčí výrobní služby nerušivého charakteru. To zaručuje udržení a rozvoj přívětivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce.

Pro rozvoj komerčního vybavení Územní plán vymezuje samostatné rozvojové plochy komerčních zařízení při silnici II/406. Jedná se o drobnější plochu přestavby při ulici Palackého mezi novou a starou trasou silnice II/406 převzatou z ÚPnSÚ 1997, dvě přestavbové plochy v Třešti při ulici Dr. Richtra a jednu větší zastavitelnou plochu v Salavicích. Tyto plochy jsou vymezeny v návaznosti na nejdůležitější silniční spojení směrem na Jihlavu a jejich rozvoj se může odehrávat ve škále funkcí od rodinných firem, přes motoresty až po výrobní služby.

2.4.15. Závěr

Lze říci, že navržené řešení Územního plánu vytváří vhodné podmínky pro budoucí rozvoj všech částí obce, a to v rozsahu odpovídajícím jejich významu a umístění ve struktuře osídlení. Největší část rozvoje je logicky směřovaná do jádrového sídla, do Třeště. Část ploch potenciálně vhodných pro další rozvoj zástavby je vymezena jako územní rezerva, čímž je stanovena etapizace výstavby.

Předpokládaný rozvoj území vyplývá z velikosti města, z existence kvalitního občanského vybavení a zejména ze situování města v rámci sídelní struktury, s dobrou dostupností ke krajskému městu Jihlavě, kde se nachází pracovní příležitosti a občanské vybavení vyšší úrovně. Významná část správního území města (kromě k.ú. Buková a Čenkov) leží v území rozvojové osy krajského významu OSk 2 Jihlava – Třešť – Telč – (Dačice) vymezené v ZÚR KV, která kopíruje trasu silnice II/406.

S ohledem na tyto skutečnosti zde lze i do budoucna očekávat zájem o bydlení a realizaci podnikatelských areálů (zvláště ve vazbě na páteřní komunikaci II/406). Přitom rozvoj bydlení a souvisejících aktivit nebude zřejmě vázán na zásadní zvyšování počtu obyvatel, ale bude vyplývat spíše ze zvyšování standardu a kvality bydlení (pro stejný počet obyvatel bude nutný vyšší počet bytů), z požadované vyšší úrovně občanského vybavení a z rozšiřování možností pro trávení volného času a pro rekreaci, na kterou se již dnes klade velký důraz a tento trend bude v budoucnosti dále sílit. Do budoucna lze tedy očekávat v Třešti spíše mírný nárůst počtu obyvatel, v ostatních místních částech bude počet trvalých obyvatel spíše stagnovat.



2.5. Vyhodnocení a odůvodnění předpokládaných záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa

V Územním plánu je navržen zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v celkovém rozsahu 2,04 ha. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou dotčeny zejména rozvojovými plochami dopravní infrastruktury a veřejných prostranství (podrobněji viz následující tabulku).

typ plochy podle využití výměra plochy

[ha]

zábor PUPFL celkem

[ha]

odůvodnění

184-P plocha veřejných prostranství

0,25 0,04 k.ú. Čenkov; zajištění prostupnosti území mezi Čenkovem a Bukovou, plocha slouží pro propojení stávající sítě účelových komunikací


0,74 0,17 k.ú. Čenkov; zajištění prostupnosti území mezi Čenkovem a Třeští údolím Valchovského potoka, alternativní trasa pro cyklostezku z Čenkova do Třeště


0,26 0,20 k.ú. Buková; zajištění prostupnosti území mezi Čenkovem a Batelovem, plocha slouží pro doplnění stávající sítě účelových komunikací

407-D plocha dopravní infrastruktury

1,14 0,32 k.ú. Buková; zajištění bezpečného pohybu cyklistů podél silnice II/402 z Třeště do Batelova, plocha je určena pro cyklostezku vedenou v souběhu se silnicí


0,21 0,18 k.ú. Buková; zajištění prostupnosti území mezi Bukovou a Čenkovem, plocha slouží pro propojení stávající sítě účelových komunikací


0,48 0,43 k.ú. Salavice; zajištění prostupnosti území mezi Salavicemi a Kostelcem po hraně nivy Třeštského potoka, trasa pro páteřní cyklostezku ze Salavic do Kostelce


4,16 0,07

k.ú. Třešť; zajištění kvalitních podmínek pro realizaci obchvatu města (pro přeložku silnice II/406) dle ZÚR KV včetně nového dopravního řešení napojení na stávající trasu silnice a mimoúrovňové křížení železniční tratě, v reálu bude dotčená plocha menší, protože koridor je vymezen v trojnásobné šířce než je reálná potřeba


0,27 0,04 k.ú. Třešť; zajištěni kvalitních podmínek pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení u drůbežárny, rozšíření stávající účelové komunikace u tenisového areálu


0,62 0,03 k.ú. Třešť; zajištěni kvalitních podmínek pro obsluhu rozvojových ploch pro bydlení u drůbežárny a napojení na stávající síť místních komunikacím, prodloužení ulice v Klínarce pro napojení na novou uliční síť


2,92 0,12

k.ú. Třešť; zajištění kvalitních podmínek pro realizaci obchvatu města (pro přeložku silnice II/406) dle ZÚR KV v území nad rybníkem Korečník, v reálu bude dotčená plocha menší, protože koridor je vymezen v trojnásobné šířce než je reálná potřeba

1433-OX plocha obč. vybavení specifických forem

16,56 0,20 k.ú. Třešť; zajištění podmínek pro realizaci golfového hřiště, reálně lze předpokládat, že drobné lesní pozemky budou v rámci hřiště zachovány a nebudou tedy jeho realizací dotčeny





1574-SO plocha smíšená obytná

3,20 0,01 k.ú. Třešť; zajištění vhodných podmínek pro rozvoj smíšeného obytného území s dobrou vazbou na stávající komunikaci, v reálu se zde lesní porost nevyskytuje

celkem 43,36 2,04

Tab. E.17: Přehled rozvojových ploch potenciálně vyžadující zábor PUPFL

Zábor PUPFL je navržen v minimálním možném rozsahu, který vyplývá především z potřeb rozvoje veřejné infrastruktury. Vzhledem k výše uvedenému odůvodnění lze konstatovat, že zábor PUPFL je navržen ve veřejném zájmu.



2.6. Tabulková část vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu

Tabulková část je umístěna v samostatném souboru XLS „00401_80_ii_oduvodneni_e_tab.xls“.

V tabulkové části jsou vyčísleny předpokládané zábory ZPF pro všechny rozvojové plochy v členění dle jednotlivých katastrálních území. Předpokládaný zábor ZPF je vyhodnocen dle druhů pozemků (kultur ZPF) a dle tříd ochrany, u každé plochy je případně uvedeno jaká její část leží na meliorovaných pozemcích a jaká její část byla již pro rozvoj navržena v ÚPnSÚ 1997 v členění na původní stavební a nestavební využití.

Na závěr jsou doplněny podrobné souborné tabulky pro tři typy rozvojových ploch (plochy přestavby, zastavitelné plochy a plochy změn v krajině) a také kompletní souborná tabulka.

Obrazovou přílohu kapitoly E Odůvodnění tvoří tyto obrázky:

Obr. E.01: Struktura půdního fondu – zastoupení druhů pozemků v řešeném území

Obr. E.02: Struktura půdního fondu – členění podle tříd ochrany

Obr. E.03: Schéma rozvojových ploch v platné ÚPD

Obr. E.04: Schéma rozvojových ploch v novém ÚP

F. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR KV


KNESL+KYNČL s.r.o. F2

1. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR KV

Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR KV, nebyly Územním plánem stanoveny.

G. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ


KNESL+KYNČL s.r.o. G2

1. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Požadavky vyplývající ze Zadání Územního plánu Třešť schváleného dne 23. 9. 2013 byly splněny, viz následující body. Původní číslování zadání je uvedeno v závorkách nadpisů.

1.1. Požadavky na základní koncepci rozvoje území (2.)

1.1.1. Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území, v požadavcích na změnu charakteru města, jeho vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury (2.1.)

a) Požadavky na urbanistickou koncepci vyplývající z PÚR ČR (2.1.1.):

Respektovat Politiku územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR ČR) schválenou usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. 7. 2009 a republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území;

ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví;

zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice;

při vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel;

podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury;

vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech;

při stanovování způsobu využití území v ÚPD dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území;

hospodárně využívat zastavěné území.

b) Řešení Územního plánu

Územní plán splňuje požadavky PÚR ČR na urbanistickou koncepci.

Územní plán respektuje PÚR ČR a republikové priority a vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj území města a ochranu a rozvoj jeho hodnot v návaznosti na jeho historický vývoj stanovením základní koncepce rozvoje území a ochrany a rozvoje jeho hodnot (viz bod 4. výrokové části ÚP) a dalších koncepcí územního plánu, tj. urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a koncepce uspořádání krajiny (viz body 5., 6. a 7. výrokové části ÚP).

Podmínky stanoveny ve výše uvedených koncepcích umožňují zajištění ochrany urbanistické i krajinné struktury území a jeho hodnot a polycentrický rozvoj sídelní struktury.

Podmínky využití ploch včetně podmínek prostorového uspořádání (viz bod 8. výrokové části ÚP) umožňují vytváření urbánního prostředí bez prostorově sociální segregace a hospodárné využívání zastavěného území.

V aktivní zóně záplavového území vymezuje Územní plán zastavitelné plochy zcela výjimečně – jedná se pouze o části ploch u kterých se buď nepředpokládá intenzivní stavební využití či o menší části zastavitelných ploch, u kterých se předpokládá stavební využití mimo záplavové území (např. přírodní koupaliště v nivě Třešťského potoka). Územní plán nenavrhuje v aktivní zóně záplavového území žádné plochy smíšené obytné.

Využití území v ÚPD bylo řešeno komplexně s přihlédnutím k nejrůznějším aspektům, limitům a požadavkům majícím vliv na výsledné řešení.

Územní plán vytváří podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území (viz kapitola C. Odůvodnění ÚP)

a) Požadavky na urbanistickou koncepci vyplývající ze ZÚR KV (2.1.2.):

Respektovat priority územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území;

rozvoj ekonomických aktivit soustředit do ploch s vazbou na komunikace nadřazené sítě;

logistické a výrobní areály lokalizovat ve vazbě na silniční síť nadmístního významu tak, aby jejich vazby neměly negativní důsledky na centra sídel a obytná území;



rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy;

respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území;

chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability;

ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny;

respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Třešť;

respektovat požadavky na ochranu národní přírodní rezervace Velký Špičák a evropsky významných lokalit Velký Špičák a Rybníky v Pouštích;

upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES – regionální biokoridor 509 Špičák – Jestřebský les, nadregionální biokoridor 123 Pařezitý/Roštejn – Špičák a nadregionální biocentrum 55 Špičák.

b) Řešení Územního plánu

Územní plán splňuje požadavky ZÚR KV na urbanistickou koncepci.

Územní plán respektuje ZÚR KV a priority v nich stanovené a vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj území města a ochranu a rozvoj jeho hodnot v návaznosti na jeho historický vývoj stanovením základní koncepce rozvoje území a ochrany a rozvoje jeho hodnot (viz bod 4. výrokové části ÚP) a dalších koncepcí územního plánu, tj. urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a koncepce uspořádání krajiny (viz body 5., 6. a 7. výrokové části ÚP).

Rozvoj ekonomických aktivit je soustředěn na severním okraji Třešti, při silnici II. třídy a při tzv. batelovské spojce a na západním okraji Třešti jako doplnění stávajícího areálu při silnici III. třídy.

Obytná funkce je rozvíjena především v Třešti, kde je zajištěna kvalitní veřejná autobusová i železniční doprava, rozvoj bydlení v ostatních sídle je navržen pouze jako doplnění.

Územní plán respektuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a navrhuje koncepci jejich ochrany (viz bod 4. výrokové části ÚP).

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu pozitivních znaků charakteristik krajinného rázu stanovení Koncepce uspořádání krajiny (viz bod 7. výrokové části ÚP) a vymezením ploch lesních, zemědělských a smíšených nezastavěného území, jejichž podmínky využití (viz bod 8. výrokové části ÚP) umožňují zvyšování ekologické stability a pestrosti krajiny.


Územní plán zajišťuje na své úrovni maximální ochranu pozitivních znaků charakteristik krajinného rázu stanovením prostorových podmínek zastavitelných ploch. Dotváření krajiny a zvyšování ekologické hodnoty umožňují podmínky využití např. ploch smíšených nezastavěného území či ploch zemědělských (viz bod 8. výrokové části ÚP).

Územní plán respektuje požadavky na ochranu městské památkové zóny Třešť, navrhovaným rozvojem obce nedojde k dotčení zájmů státní památkové péče. Konkrétní záměry budou posuzovány v navazujících správních řízeních.

Územní plán respektuje požadavky na ochranu národní přírodní rezervace Velký Špičák a evropsky významných lokalit Velký Špičák a Rybníky v Pouštích, navrhovaným rozvojem obce nedojde k dotčení zájmů ochrany životního prostředí. Územní plán tyto prvky stabilizuje a nenavrhuje v nich ani v jejich bezprostřední blízkosti žádné rozvojové plochy, případné konkrétní záměry budou posuzovány v navazujících správních řízeních.

Územní plán zpřesňuje vymezení skladebných částí nadregionálních a regionálních ÚSES (viz Hlavní výkres I/02.1).

a) Požadavky na urbanistickou koncepci vyplývající z ÚAP (2.1.3.)

V koncepčním rozvoji města vyjádřit atraktivitu urbanistické polohy jako součásti rozvojové oblasti krajského významu OSk2 Třešť (PÚR ČR a ZÚR Kraje Vysočina) a polohu v dosahu dálnice D1 i krajského města;

respektovat hodnoty a limity využití území obsažené v aktualizovaných ÚAP ORP Jihlava;

ověřit potřebný rozsah zastavitelných ploch s ohledem na demografický potenciál a urbanistickou polohu obce, limity rozvoje území a možnosti obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou;



prověřit možnosti doplnění zástavby a vytvoření nábřeží kolem rekreačně využívané nivy Třešťského potoka (zejména s ohledem na záplavové území);

prověřit nové využití brownfieldů s ohledem na jejich situování ve struktuře zástavby.

b) Řešení Územního plánu:

Územní plán splňuje požadavky ÚAP na urbanistickou koncepci.

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj města v návaznosti na historický vývoj, přírodní podmínky a polohu města. Atraktivita urbanistické polohy ve vztahu ke krajskému městu a k dálnici D1 je vyjádřen především situováním rozvojových oblastí pro ekonomickou a podnikatelskou aktivitu v severní části Třešti kolem silnice II/406, která zajišťuje nejefektivnější dopravní spojení s Jihlavou, potažmo dálnicí.

Územní plán respektuje hodnoty a limity využití území obsažené v aktualizovaných ÚAP ORP Jihlava (viz Koordinační výkres II/01.1 či II/01.2) a vytváří podmínky pro ochranu hodnot (viz bod 4. výrokové části ÚP).

Územní plán vytváří podmínky pro doplnění zástavby podél nivy Třešťského potoka ve stávajících plochách smíšených obytných a dotváří prostor podél nivy doplněním dvou rozvojových ploch smíšených obytných. Možnost vytvoření nábřeží je zajištěna vymezením ploch veřejných prostranství podél nivy. Niva samotná je vymezena jako plochy zeleně, jejichž podmínky využití umožňují rekreační využití. Vymezení ploch bylo řešeno s ohledem na záplavové území a na polohu nivy v rámci města tak, aby bylo možné jej efektivně využít a zároveň nedošlo k ohrožení záplavou.


Brownfieldy ve městě byly prověřeny a bylo navrženo jejich využití v souladu s jejich umístěním v rámci města a charakterem jejich okolí. Plochy uvnitř obytné zástavby byly navrženy k přestavbě na plochy smíšené obytné, plochy v blízkosti stávajících výrobních areálů na okraji města a v blízkosti hlavního dopravního napojení byly navrženy pro výrobu.

a) Další požadavky na urbanistickou koncepci (2.1.4.)

Řešení ÚP vytvoří podmínky pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu mezi environmentálními podmínkami, ekonomickým rozvojem a sociální soudržností;

v návrhu ÚP budou prověřeny stabilizované a rozvojové plochy dle stávajícího ÚPNSÚ;

urbanistická koncepce bude navazovat na historickou urbanistickou strukturu města i místních částí, bude respektován stávající charakter sídla a hladina zástavby;

ve volné (neurbanizované) krajině nebudou navrhovány zastavitelné plochy pro vytváření nových samostatných částí města Třešť;

zastavitelné plochy budou přímo navazovat na zastavěné území a budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly a minimalizovaly tím zábor krajiny;

budou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití, případně podmíněně přípustné využití);

pro každý druh plochy s rozdílným způsobem využití budou stanoveny zásady plošného a prostorového uspořádání urbanizovaného území, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, a to včetně případných ploch přestaveb;

zastavitelné plochy budou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území;

budou navrženy zejména plochy pro bydlení, občanské vybavení, dopravní a technickou infrastrukturu, rekreaci a sport a průmyslovou výrobu s ohledem na urbanisticky vhodné řešení území;

před vymezováním zastavitelných ploch bude prověřeno účelné využívání zastavěného území a vymezení zastavitelných ploch v prolukách zastavěného území;

u zastavitelných ploch a případných ploch přestavby budou určeny podmínky jejich využívání v kontextu celého návrhu územního plánu;

zajistit vazbu na území sousedních obcí, zejména návaznost prvků ÚSES (včetně lokálních).


Územní plán splňuje další požadavky na urbanistickou koncepci.

Územní plán vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu mezi environmentálními podmínkami, ekonomickým rozvojem a sociální soudržností obyvatel stanovením základní



koncepce, řešení Územního plánu je navrženo na základě důkladného prověření možností využití území s ohledem na konkrétní přírodní, ekonomické a sociální podmínky území.

Rozvojové plochy dle platného Územního plánu byly prověřeny a do Návrhu Územního plánu Třešť byly převzaty ty z nich, které vyhovují aktuálním požadavkům na rozvoj a ochranu hodnot území.

Urbanistická koncepce navazuje na historickou urbanistickou strukturu města i místních částí a doplňuje ji v podobném duchu a měřítku (viz Hlavní výkres I/02.1 a Podmínky využití ploch v bodě 8. výrokové části ÚP). Je respektován stávající charakter města, výškové hladiny jsou odstupňovány od vyšších hladin v centru města směrem k okrajům města s nízkopodlažním charakterem zástavby s ohledem na zvyšující se terén směrem od centra k okrajům.

Ve volné (neurbanizované) krajině Územní plán nenavrhuje zastavitelné plochy pro vytváření nových samostatných částí města Třešť. Stávající zástavba ve volné krajině je stabilizována a není podporováno její rozšiřování.

Zastavitelné lokality navržené Územním plánem přímo navazují na zastavěné území a jsou řešeny tak, aby sídlo vhodně doplňovaly v místech, kde nemají zásadní vliv na zábor krajiny a zpf.

Územní plán stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz bod 8. výrokové části ÚP)

Na základě prověření území stanovuje Územní plán pro všechny plochy s rozdílným způsobem využití zásady plošného uspořádání a pro vybrané plochy (např. plochy smíšené obytné a plochy výroby a skladování) stanovuje zásady prostorového uspořádání (viz bod 8. výrokové části ÚP).

Rozvojové plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území (vymezení zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území a veřejnou infrastrukturu) a míru využití zastavěného území (nevyužívané území v zastavěném území je navrženo k přestavbě).

Územní plán vymezuje patřičný počet druhů ploch s rozdílným způsobem využití dle 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů tak, aby byly zajištěny možnosti polyfunkčního využití a rozvoje území.

Prověření účelného využívání zastavěného území je popsáno v kapitole C. Odůvodnění ÚP.

Podmínky využití ploch byly stanoveny v kontextu celého návrhu Územního plánu tak, bylo celé řešené území vhodně a účelně využíváno.

Územní plán byl navržen v návaznosti na prvky veřejné infrastruktury a prvky ÚSES okolních obcí (viz Hlavní výkres I/02.1 a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

1.1.2. Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn (2.2.)

a) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury vyplývající z PÚR ČR (2.2.1.):

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a infrastruktury;

vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví;

vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem;

pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu;

úroveň technické infrastruktury, zejména dodávky vody a zpracování odpadních vod je nutné koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i budoucnosti.


Územní plán splňuje požadavky na koncepci veřejné infrastruktury vyplývající z PÚR ČR.

Územní plán vytváří na úrovni územního plánování předpoklady a podmínky pro lepší dostupnost území, zkvalitnění a rozšiřování dopravní a technické infrastruktury, pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravu, ochranu a bezpečnost obyvatelstva a zpešování jeho ochrany před hlukem stanovením zejména Koncepce dopravní infrastruktury a Koncepce technické infrastruktury a zohledňuje nároky vývoje území na veřejnou infrastrukturu a tuto pak navrhuje v dostatečné kapacitě (viz body 6.3. a 6.4. výrokové části ÚP).

Územní plán vytváří podmínky pro zvyšování úrovně technické infrastruktury tak, aby byla zajištěna kvalita života v současnosti i budoucnosti (viz bod 6.4. výrokové části ÚP).



a) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury vyplývající ze ZÚR KV (2.2.2.):

Respektovat a zpřesnit koridor DK28 – silnice II/406 (přeložka Třešť – Hodice, homogenizace silnice, koridor o šířce 80 m);

respektovat a zpřesnit koridor E08 – nadzemní vedení VVN 110 kV (rozvodna Jihlava–západ – rozvodna Třešť – rozvodna Telč, koridor o šířce 400 m);

respektovat a zpřesnit koridor E09 – nadzemní vedení VVN 110 kV (propojení rozvodny Třešť na nadzemní vedení Kosov – Telč, koridor o šířce 400 m);

respektovat a zpřesnit plochu E 20 – rozvodna Třešť.


Územní plán splňuje požadavky na koncepci veřejné infrastruktury vyplývající ze ZÚR KV.

Územní plán respektuje a zpřesňuje koridory a plochy navržené ZÚR KV (viz Hlavní výkres I/02.1 a výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2).

a) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury vyplývající z ÚAP (2.2.3.)

Respektovat hodnoty a limity využití území obsažené v aktualizovaných ÚAP ORP Jihlava;

vodohospodářskou problematiku obce řešit s přihlédnutím k Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (aktualizace v r. 2010);

prověřit potřebu a případně navrhnout protipovodňová opatření pro ochranu zástavby;

prověřit případnou úpravu trasy přeložky silnice II/406;

prověřit a navrhnout vhodnou trasu přeložky silnice II/402 mezi ulicemi Dr. Richtra a Nádražní pro odlehčení dopravní zátěže v ulici Rooseveltově;

vytvořit podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny – propojení sousedních sídel veřejnými komunikacemi;

prověřit úpravu trasování vzdušných vedení 110 kV a umístění rozvodny 110/22 kV;

prověřit umístění městského koupaliště v lokalitě Malvíny;

v územním plánu ponechat plochy pro uvažovaný rozvoj golfového areálu;

prověřit nové umístění jezdeckého areálu včetně jízdárny.


Územní plán splňuje požadavky na koncepci veřejné infrastruktury vyplývající z ÚAP.


Vodohospodářská problematika obce byla řešena s přihlédnutím k PRVK Kraje vysočina (viz bod 6.4. výrokové části ÚP).

Na základě prověření aktuálních potřeb protipovodňových opatření bylo vymezeno retenční území pro akumulaci případných povodňových vod nad Čenkovem (viz výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2.) V případě změny podmínek v území a z toho plynoucích nových potřeb ochrany, umožňují podmínky využití ploch umožňují realizaci dalších případných potřebných retenčních, protierozních a protipovodňových prvků (viz bod 8. výrokové části ÚP).

Trasa přeložky silnice II/406 byla prověřena a vymezena v souladu s plochami a koridory vymezenými ZÚR KV.

Na základě prověření podmínek v území navrhuje Územní plán plochu dopravní infrastruktury umožňující realizaci propojení ulic Dr. Richtra a Nádražní (viz Hlavní výkres I/02.1).

Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny stanovením Koncepce a obsluhy území a vymezením ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství (viz bod 6.1. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1).

Trasy vzdušných vedení 110 kV a rozvodna 110/22 kV byly vymezeny v souladu s plochami a koridory vymezenými ZÚR KV.

Na základě prověření byla v lokalitě Malvíny vymezena rozvojová plocha pro sport a rekreaci určená pro vybudování přírodního koupaliště (viz Hlavní výkres I/02.1).

Územní plán vymezuje východně od Třešti plochy občanského vybavení specifických forem, jejichž podmínky využití umožňují realizaci golfového areálu (viz bod 8. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1).



Vhodnými lokalitami, jejichž podmínky využití umožňují umístění jízdárny a jezdeckého areálu jsou například lokalita Pod Štajfernou nebo lokalita na Pouštích.

a) Další požadavky na koncepci veřejné infrastruktury:

Ve vazbě na navržené zastavitelné plochy (rozvojové plochy) bude vyhodnoceno zásobování elektrickou energií, vodou, plynem a napojení na kanalizační síť a bude navržen odpovídající rozvoj sítí technické infrastruktury;

prověřit umístění nové skládky inertního odpadu v řešeném území.


Územní plán splňuje další požadavky na koncepci veřejné infrastruktury.

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, včetně sítí technické infrastruktury, stanovením Koncepce veřejné infrastruktury (viz bod 6. výrokové části ÚP). Rozvoj veřejné infrastruktury je nadimenzován na úrovni územního plánování, konkrétní řešení bude upřesněno v navazujících dokumentacích na základě potřeb konkrétních záměrů.

Územní plán vymezil plochu pro umístění skládky inertního odpadu, včetně rezervy, severně od Třešti, v blízkosti silnice II/406 a v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území (viz Hlavní výkres I/02.1).

1.1.3. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona (2.3.)

a) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny vyplývající z PÚR ČR (2.3.1.):

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření;

vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny;

vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod; v zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.


Územní plán splňuje požadavky na koncepci uspořádání krajiny vyplývající z PÚR ČR.

Rozvojové záměry jsou vymezovány zejména v návaznosti na současné zastavěné území, aby co nejméně ovlivnily charakter krajiny; kompenzační opatření nebyla stanovena.

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny stanovením plošné a prostorové koncepce (viz bod 8. výrokové části ÚP);

Územní plán vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami vymezením retenčního území pro akumulaci případných povodňových vod nad Čenkovem (viz výkres Koncepce technické infrastruktury I/02.2.) a stanovením podmínek využití plch tak, aby umožňovaly realizaci dalších případných potřebných retenčních, protierozních a protipovodňových prvků (viz bod 8. výrokové části ÚP).

a) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny vyplývající ze ZÚR KV (2.3.2.):

Respektovat požadavky na ochranu národní přírodní rezervace Velký Špičák a evropsky významných lokalit Velký Špičák a Rybníky V Pouštích;

upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES – regionální biokoridor 509 Špičák – Jestřebský les, nadregionální biokoridor 123 Pařezitý/Roštejn – Špičák a nadregionální biocentrum 55 Špičák;

dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu;

v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech;

preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields);

vymezit a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy) zajišťující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability;



zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním doprovodné zeleně podél komunikací a rozptýlené zeleně (solitéry, remízky apod.);

respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami;

respektovat zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny stanovenou v ZÚR Kraji Vysočina pro všechny oblasti krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území;

respektovat specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území stanovené v ZÚR Kraje Vysočina pro oblast krajinného rázu Křemešnicko CZ0610-OB004 a Želetavsko CZ0610-OB003;

respektovat opatření k ochraně krajinného rázu oblasti Křemešnicko CZ0610-OB004 a Želetavsko CZ0610-OB003 definovaná ve Strategii ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina.


Územní plán splňuje požadavky na koncepci uspořádání krajiny vyplývající ze ZÚR KV.

Územní plán respektuje požadavky na ochranu národní přírodní rezervace Velký Špičák a evropsky významných lokalit Velký Špičák a Rybníky v Pouštích, navrhovaným rozvojem obce nedojde k dotčení zájmů ochrany životního prostředí. Územní plán tyto prvky stabilizuje a nenavrhuje v nich ani v jejich bezprostřední blízkosti žádné rozvojové plochy (viz Koordinační výkres II/01.1).

Územní plán upřesňuje vymezení skladebných částí ÚSES, které jsou vymezeny v ZÚR KV (viz bod 7. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1);

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu navržením rozvoje úměrného potenciálu města s ohledem na přírodní, ekonomické a sociální podmínky (viz bod 4. výrokové části ÚP).

Územní plán navrhuje rozvoj především v lokalitách navržených pro rozvoj stávajícím platným územním plánem a vytváří podmínky pro opětovné využití brownfields jejich zařazením do ploch přestaveb (viz Hlavní výkres I/02.1).

Územní plán vytváří podmínky pro zajištění prostupnosti území stanovením Koncepce veřejných prostranství (viz bod 6.1. výrokové části ÚP). Územní plán vymezuje plochy umožňující rekreaci –plochy pro tělovýchovu a sport, plochy rodinné rekerace, plochy občanské vybavenosti specifických forem, plochy smíšené nezastavěného území či plochy lesní (viz Hlavní výkres I/02.1). Územní plán vytváří podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostů a zvýšení ekologické stability stanovením Koncepce uspořádání krajiny (viz bod 7. výrokové části ÚP) a stanovením podmínek ploch, především ploch lesních, smíšených nezastavěného území a zemědělských.

Územní plán vytváří podmínky pro zvyšování pestrosti krajiny stanovením podmínek využití, které umožňují realizaci, obnovu a doplnění stromořadí a rozptýlené zeleně v plochách (viz bod 8. výrokové části ÚP). Jednou z priorit základní koncepce je podpora vzrostlé zeleně podél cest (viz bod 4.2. výrokové části ÚP)

Územní plán vytváří podmínky pro zachování architektonických a urbanistických znaků sídel stanovením Koncepce rozvoje a ochrany hodnot a Urbanistické koncepce (viz body 4. a 5. výrokové části ÚP).

Územní plán respektuje zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny stanovenou v ZÚR KV stanovením Koncepce krajiny (viz bod 7. výrokové části ÚP).

Územní plán respektuje specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území, které jsou stanoveny v ZÚR KV stanovením Koncepce uspořádání krajiny (viz bod 8. výrokové části ÚP). Umisťování staveb není předmětem územního plánování, ale navazujících správních řízení.

Územní plán respektuje opatření k ochraně krajinného rázu oblasti Křemešnicko CZ0610-OB004 a Želetavsko CZ0610-OB003 definovaná ve Strategii ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina a vytváří podmínky k jejich naplňování stanovením Koncepce uspořádání krajiny a Podmínek využití ploch (viz body 7. a 8. výrokové části ÚP).

a) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny vyplývající z ÚAP (2.3.3.):

Respektovat hodnoty a limity využití území obsažené v aktualizovaných ÚAP ORP Jihlava;

prověřit možnost vyjmutí zastavěných území (zejména chatové osady Pouště) z nadregionálního biocentra Špičák.


Územní plán splňuje požadavky na koncepci uspořádání krajiny vyplývající z ÚAP.




Z nadregionálního biocentra Špičák byly vyjmuty dvě zastavěné enklávy (chatové osady Pouště a salavické hájovy), na funkčnost biocentra nemá tato úprava žádný vliv (viz bod.7 kapitoly D. Odůvodnění ÚP).

a) Další požadavky na koncepci uspořádání krajiny (2.3.4.):

Koncepce uspořádání krajiny bude navržena s ohledem na možný budoucí plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav tj. v územním plánu budou vytvořeny vhodné obecné podmínky pro budoucí umístění společných zařízení v krajině (zejména účelové komunikace, skladebné části ÚSES, protierozní a protipovodňová opatření);

budou vytvořeny podmínky pro zachování a posílení ekologické stability území a možné zvýšení podílu funkční krajinné zeleně a trvalých travních porostů;

budou vytvořeny podmínky pro zlepšení estetické hodnoty zemědělsky využívané části krajiny;

pro každý druh plochy s rozdílným způsobem využití budou stanoveny zásady plošného a prostorového uspořádání neurbanizovaného území včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu;

bude navrženo řešení lokálního ÚSES při respektování a zpřesnění nadregionálních a regionálních ÚSES vyplývajících za ZÚR;

budou respektovány přírodní a kulturní hodnoty území a vytvořeny podmínky pro jejich ochranu a rozvoj;

bude prověřena možnost zajištění podmínek pro zvýšení podílu ovocných dřevin tam, kde je možné jejich ošetřování v zahradách a záhumencích tvořících přechod do krajiny;

budou zachovány rozhledy do okolní krajiny.


Územní plán splňuje další požadavky na koncepci uspořádání krajiny.

Koncepce uspořádání krajiny a podmínky využití ploch byly navrženy s ohledem na možnou budoucí realizaci plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav (viz body 7. a 8. výrokové části ÚP).

Územní plán vytváří podmínky pro zachování a posílení ekologické stability území a možné zvýšení podílu funkční krajinné zeleně a trvalých travních porostů stanovením podmínek využití ploch smíšených nezastavěného území, ploch lesních a ploch zemědělských, které umožňují realizaci uvedených požadavků.

Územní plán zajišťuje podmínky pro vytváření rozmanitého obrazu volné zemědělské krajiny stanovením podmínek ploch smíšených nezastavěného území a ploch zemědělských umožňujících např. výsadbu rozptýlené zeleně (remízy apod.) či zeleně podél cest (viz bod 8. výrokové části ÚP).

Územní plán stanovuje prostorové podmínky pro zastavitelné plochy v neurbanizovaném území (viz bod 8. výrokové části ÚP).

Územní plán řeší lokálního ÚSES při respektování a zpřesnění nadregionálních a regionálních ÚSES vyplývajících za ZÚR (viz bod 7. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1);

Územní plán respektuje přírodní a kulturní hodnoty území a vytváří podmínky pro jejich ochranu a rozvoj stanovením koncepce rozvoje území a ochrany jeho hodnot (viz bod 4. výrokové části ÚP).

Podmínky využití ploch zejména v nezastavěném území umožňují zvýšení podílu ovocných dřevin; samotná výsadba je záležitostí soukromých záměrů bude případně posuzována v navazujících správních řízeních.

Přechod mezi sídlem a krajinou je zajištěn hranicí zastavitelného území (viz Základní koncepce, bod 4 výrokové části ÚP).

Územní plán vytváří podmínky pro zachování rozhledů do okolní krajiny vymezením ploch veřejných prostranství a stanovením odpovídající maximální výškové hladiny pro zastavitelné plochy (viz bod 8. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1).

a) Požadavky na ochranu přírody (2.3.5.):

Při návrhu rozvoje území respektovat zásady stanovené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou;

respektovat památné stromy a jejich ochranná pásma;

respektovat významné krajinné prvky dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

akceptovat přítomné ekosystémy přírodní a přírodě blízké, přirozenou morfologii terénu.




Územní plán splňuje požadavky na ochranu přírody.

Výsledek přezkoumání souladu Územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů je uvedeno v kapitole H. Odůvodnění ÚP.

Územní plán respektuje památné stromy a jejich ochranná pásma a nevymezuje v jejich bezprostřední blízkosti nové trasy technické či dopravní infrastruktury ani na nich nevymezuje plochy určené pro výstavbu (viz Koordinační výkres II/01.1 či II/01.2).

Územní plán respektuje významné krajinné prvky a v místech, kde se nachází vymezuje Územní plán takové plochy, jejichž podmínky využití umožňují jejich rozvoj a ochranu (viz bod 8. výrokové části ÚP a Koordinační výkres).

Územní plán akceptuje přítomné ekosystémy přírodní a přírodě blízké a vytváří pro ně podmínky pro rozvoj a ochranu vymezením ploch smíšených nezastavěného území, zemědělských a lesních a stanovením podmínek jejich využití (viz bod 8. výrokové části ÚP a Hlavní výkres I/02.1) a vymezením prvků ÚSES, zajišťujících jejich spojitost (viz bod 7. výrokové části ÚP).

a) Požadavky na ochranu ZPF (2.3.6.):

Řešení ÚP bude respektovat zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

u lokalit s vloženými investicemi do půdy a u lokalit porušujících zásady ochrany ZPF podle § 4 a § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů, budou vyhodnocena jiná možná řešení a zároveň bude provedeno zdůvodnění navrženého řešení z hlediska ochrany ZPF – bude odůvodněno, proč je navrhované řešení nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných zájmů ve srovnání s jiným možným řešením;

vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ÚP na ZPF bude provedeno ve smyslu přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.;

k nezemědělskému využití budou přednostně navrženy nezastavěné pozemky v zastavěném území obce a proluky;

v případě návrhu ploch pro výstavbu na zemědělské půdě mimo zastavěné území respektovat územní organizaci zemědělské výroby a upřednostnit navržení zastavitelných ploch na půdách s nižší třídou ochrany.


Územní plán splňuje požadavky na ochranu ZPF.


Odůvodnění řešení návrhu využití území a vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ÚP na ZPF je uvedeno v kapitolách C a E. Odůvodnění ÚP;

a) Požadavky na ochranu PUPFL (2.3.7.):

Respektovat zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (lesní zákon);

navrhnout pouze taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa nejvhodnější;

návrh ÚP bude obsahovat vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL včetně možného omezení hospodaření v lese;

vzdálenost 50 m od okraje lesa bude vyznačena v grafické části ÚP.


Územní plán splňuje požadavky na ochranu PUPFL.


Územní plán navrhuje zastavitelné plochy pouze v návaznosti na zastavěné území, stávající zastavěná území uvnitř lesů jsou stabilizována a není podporován jejich další rozvoj (viz Hlavní výkres I/02.1).

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL je uvedeno v kapitole E. Odůvodnění ÚP.

Vzdálenost 50 m od okraje lesa je vyznačena v Koordinačním výkrese II/01.1.



a) Požadavky na ochranu vod (2.3.8.):

V rámci řešení návrhu ÚP bude respektován zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon).


Územní plán splňuje požadavky na ochranu vod.


1.2. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit (3.)

a) Požadavky:

V návaznosti na prognózu demografického vývoje v řešeném území bude v návrhu ÚP adekvátně zvážena možnost vymezení ploch územních rezerv jako dlouhodobý výhled rozvoje města.


Územní plán splňuje požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití.

Na základě vyhodnocení potenciálu a zvážení možností města z hlediska prognózy demografického vývoje byly vymezeny plochy územních rezerv (viz bod 11. výrokové části ÚP a Výkres základního členění území I/01).

1.3. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo (4.)

1.3.1. Požadavky na prověření vymezení VPS, VPO a asanací vyplývající z PÚR ČR (4.1.):

a) Požadavky:

Z PÚR ČR nevyplývají žádné požadavky na vymezení těchto VPS nebo VPO.

1.3.2. Požadavky na prověření vymezení VPS, VPO a asanací vyplývající ze ZÚR KV (4.2.):

a) Požadavky:

Jako VPS bude vymezen koridor v oblasti dopravy DK28 (silnice II/406), dále koridory v oblasti technické infrastruktury E08 a E09 (nadzemní vedení VVN 110 kV) a dále plocha v oblasti technické infrastruktury E20 (rozvodna Třešť 110/22 kV);

jako VPO budou vymezeny plochy a koridory ÚSES – U001 (NRBC 55), U016 (NRBK 123) a U241 (RBK 509); pro tyto VPO nebude uplatňováno předkupní právo.


Územní plán splňuje požadavky na prověření vymezení VPS, VPO a asanací vyplývající ze ZÚR KV a vymezuje výše uvedené prvky jako VPS a VPO dle požadavků (viz bod 9. výrokové části ÚP a Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací I/03).

1.3.3. Další požadavky na prověření vymezení VPS, VPO a asanací (4.3.):

a) Požadavky:

Dle potřeby budou VPS vymezeny u vybraných navržených komunikací pro obsluhu rozvojových ploch, koridorů inženýrských sítí a u dalších staveb veřejné infrastruktury určených k rozvoji či ochraně území;

dle potřeby budou vymezeny plochy pro asanaci;

dle potřeby budou VPO vymezena pro založení prvků ÚSES, založení veřejných prostranství a k ochraně kulturního, přírodního a archeologického dědictví;

bude uvedeno, pro které VPS či VPO lze práva vyvlastnit a pro které lze uplatnit předkupní právo;

vymezení VPS, VPO a ploch asanací bude znázorněno v grafické části návrhu ÚP; v případě uplatnění předkupního práva bude v textové části uveden přehled pozemků dotčených předkupním právem.


Územní plán splňuje další požadavky na prověření vymezení VPS, VPO a asanací.

Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a plochu pro asanaci (viz bod 9. výrokové části ÚP a Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací I/03).



1.4. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci (5.)

a) Požadavky

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci, vyplyne z řešení návrhu ÚP;

při případném vymezení těchto ploch a koridorů budou stanoveny lhůty pro pořízení, schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.


Územní plán splňuje požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci.

Územní plán vymezuje plochy a koridory, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci (viz body 12., 13. a 14. výrokové části ÚP a Výkres základního členění území I/01).

Územní plán stanovuje pro územní studie a pro regulační plány z podnětu lhůty pro pořízení, schválení a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti (viz body 13. a 14. výrokové části ÚP).

1.5. Požadavek na zpracování variant řešení (6.)

a) Požadavek

Návrh územního plánu nebude zpracován variantně.


Variantní řešení Územního plánu nebylo požadováno.

1.6. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení (7.)

1.6.1. Požadavky na obsah územního plánu (7.1.)

a) Požadavky

ÚP Třešť bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon);

obsahový standard bude odpovídat ustanovení § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a to v rozsahu přílohy č. 7 k této vyhlášce;

odchylky od vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, při vymezování ploch budou řádně zdůvodněny v odůvodnění územního plánu. Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití lze dále členit s ohledem na specifické podmínky a charakter území, přičemž bude každému typu plochy přiřazen specifický kód;

bude zachována provázanost mezi grafickou a textovou částí ÚP. Každá zastavitelná plocha bude jednoznačně identifikovatelná. V textové části návrhu ÚP budou v celkovém tabulkovém přehledu uvedeny u jednotlivých ploch stanovené podmínky jejich využití, tj. zejména: označení plochy, druh plochy dle navrženého rozdílného způsobu využití, specifické koncepční podmínky využití konkrétní rozvojové plochy, podmínka prověření využití zastavitelné plochy územní studií;

výroková část ÚP bude zpracována v rozsahu:

Textová část

Grafická část

- výkres základního členění 1 : 10 000

- hlavní výkres 1 : 10 000

- výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

výkresy mohou být doplněny schématy.

odůvodnění ÚP bude zpracováno v rozsahu:

Textová část



Grafická část

- koordinační výkres 1 : 10 000

- koordinační výkres – výřezy sídel 1 : 5 000

- výkres širších vztahů 1 : 50 000

- výkres předpokládaných záborů ZPF 1 : 10 000

b) Řešení

Územní plán splňuje požadavky na obsah územního plánu.

1.6.2. Požadavky na způsob zpracování územního plánu (7.2.)

a) Požadavky:

Návrh ÚP bude pro účely společného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních a na jednom datovém nosiči (formáty *.pdf a *.doc)

upravený návrh ÚP dle výsledků společného jednání s dotčenými orgány a posouzení krajským úřadem bude pro účely veřejného projednání odevzdán ve dvou vyhotoveních a v elektronické podobě (formáty *.pdf a *.doc);

ÚP bude na základě veřejného projednání upraven a odevzdán ve čtyřech vyhotoveních + 4x na datovém nosiči. Textová a grafická část ÚP bude v tomto výsledném zpracování označena sponzorským vzkazem „Podpořil Kraj Vysočina“ v grafickém provedení a dle manuálu, který je ke stažení na www.kr-vysocina.cz/publicita;

návrh ÚP bude ve všech fázích včetně grafické části ÚP zpracován digitálně (ve vektorové podobě) nad referenčním mapovým podkladem mapy katastru nemovitostí s úpravou dat vhodnou pro začlenění do GIS MMJ ÚÚP dle „Metodiky jednotného zpracování územních plánů v prostředí GIS“ v aktuální verzi, kterou úřad územního plánování na vyžádání poskytne;

návrh územního plánu ve všech fázích bude zpracován na základě standardů stanovaných jednotným datovým modelem v aktuální verzi, který je součástí výše uvedené metodiky. Návrh územního plánu ve všech fázích k projednání bude také dodán v digitální podobě;

pořizovatel obdrží kompletní data v elektronické podobě na nosiči CD ve formátu *.pdf a *doc.;

pro účely připomínkování bude dodán hlavní (případně i další) výkres s těmito náležitostmi: georeferencovaný (umístěný) TIF v souřadnicích S-JTSK, bez katastrální mapy, bez hranic a popisků funkčních ploch, bez údajů okolo výkresu (rámečky, legendy, nadpis, …), bez vrstevnic, barva pozadí výkresu bude touto barvou RGB: 255 255 254, dále bude dodána vrstva (SHP / DGN) s funkčním využitím ploch dle datového modelu;

schválený návrh bude pro účely zveřejnění ÚP v GIS a aktualizace ÚAP ORP Jihlava zpracován dle „Metodiky jednotného zpracování ÚPD v prostředí GIS“ v aktuální verzi odsouhlasené ÚÚP MMJ a předán na datovém nosiči ve formátech *.gdb, *.shp, *.pdf, *.tif a *.doc.;

ve všech výkresech musí uvedená legenda korespondovat s grafickou částí výkresu. Každá entita vyskytující se ve výkresu musí být vysvětlena v legendě příslušného výkresu. V textové části návrhu ÚP bude uveden údaj o počtu listů textové části a počtu výkresů;

součástí návrhu ÚP (textové i grafické části) bude „Záznam o účinnosti“, který bude obsahovat: název územního plánu, označení orgánu, který územní plán vydal (vč. plochy pro otisk razítka), datum nabytí účinnosti, jméno, příjmení a funkce oprávněné osoby pořizovatele, plochu pro otisk úředního razítka.


Územní plán splňuje požadavky na způsob zpracování územního plánu.

1.7. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (8.)

a) Požadavky

Významný vliv na ptačí oblast se nepředpokládá, v řešeném území se nenachází. V řešeném území se nacházejí dvě evropsky významné lokality – CZ0610159 Velký Špičák a CZ0614058 Rybníky v Pouštích; nelze vyloučit vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo jejich celistvost. Vzhledem k těmto skutečnostem musí být Územní plán Třešť předmětem posouzení důsledků své realizace na dané území podle ustanovení § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění



pozdějších předpisů a ve smyslu § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů požaduje zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.


Posouzení důsledků své realizace na dané území podle ustanovení § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Natura 2000), Vyhodnocení vlivů Územního plánu na životní prostředí a Vyhodnocení vlivů Územního plánu na udržitelný rozvoj území byla zpracována. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj je uvedena v kapitole I. Odůvodnění ÚP.

2. VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY

Varianty nebyly zadáním územního plánu požadovány a ni v průběhu zpracování nevyplynula potřeba zpracování variant.

3. VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚP DLE § 51, ODST. 3 SZ NEBO § 53 ODST. 3 SZ

Bude případně doplněno.

4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚP DLE § 55 ODST. 3 SZ

Bude případně doplněno.

H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU


KNESL+KYNČL s.r.o. H2

1. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Vláda České republiky schválila dne 20. 7. 2009 Politiku územního rozvoje České republiky 2008.

V Politice územního rozvoje České republiky 2008 byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Město Třešť není součástí žádných oblastí či os vymezených PÚR ČR 2008, proto z tohoto dokumentu pro město Třešť nevyplývají žádné konkrétní požadavky ani úkoly k řešení. Splnění obecných požadavků a priorit je popsáno v kapitole G. Odůvodnění Územního plánu.

2. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Zastupitelstvo Kraje Vysočina vydalo Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina formou opatření obecné povahy dne 16. 9. 2008. Jejich zpracovatelem jsou firmy DHV CR, spol. s r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha a AURS, spol. s r.o., Hládkov 920/12, 169 00 Praha 6.

Zastupitelstvo Kraje Vysočina vydalo Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina formou opatření obecné povahy dne 8. 10. 2012. Zpracovatelem Aktualizace č. 1 ZÚR KV je DHV CR, spol. s r.o, Sokolovská 100/94, 186 00 Praha.

Splnění požadavků vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina (2008) a jejich Aktualizace č.1 (2012) je popsáno v kapitole G. Odůvodnění Územního plánu.

3. SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Hlavním cílem Územního plánu obce, potažmo územního plánování jako takového, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot.

Samotný Územní plán je nástrojem samosprávy obce a má jí být pomocníkem při rozhodování v konkrétních příkladech, ať už se jedná o strategické kroky rozvoje či drobnou dennodenní operativu.

Níže jsou uvedeny cíle a úkoly územního plánování tak, jak jsou vyjmenovány v § 18 a § 19 Stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), k nim je doplněn tučným písmem komentář jejich naplnění v Územním plánu Třešť.

3.1. Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

> Územní plán vytváří vhodné podmínky pro zajištění rozvoje obce, a to především vymezením dostatečných rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci, veřejnou infrastrukturu a podnikání na straně jedné a stabilizovaných a rozvojových ploch určených pro rozvoj a ochranu krajiny a zeleně na straně druhé. Navržená řešení zajišťují podmínky pro komplexní rozvoj obce v budoucích cca 20 až 30 letech.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

> Řešení Územního plánu vychází ze stávajícího stavu území, který je rozvíjen tak, aby byly potvrzeny jeho kvality a případně korigovány jeho slabé stránky. Jednotlivé typy ploch jsou navrhovány ve vhodném umístění vzhledem ke stávajícímu využití území i ve vztahu k ostatním navrženým plochám. Rozvoj soukromých zájmů (představovány především prostřednictvím rozvojových ploch pro bydlení a podnikatelské aktivity) je doprovázen dostatečným rozvojem veřejné infrastruktury (veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně, dopravní a technické infrastruktury). Požadavky na prostorové řešení budoucí zástavby jsou definovány tak, aby nebyly dotčeny stávající dominanty území a nebyl narušen krajinný ráz.

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.



> Bez požadavků pro Územní plán.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

> Územní plán definuje základní hodnoty území, které určuje k ochraně a rozvoji (viz bod 4. výrokové části ÚP). Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zajišťuje hospodárné využití zastavěného území i zastavitelných ploch a také ochranu nezastavěného území. Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá umístění obce v systému osídlení, zároveň ale s potřebnou rezervou tak, aby nebylo jejich případné využití blokováno majetkovými vztahy či problémy s jejich zainvestováním.

(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

> Ve vybraných plochách, které se vyskytují v nezastavěném území, jsou jako nepřípustné vymezeny některé shora uvedené stavby a zařízení.

(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

> V rámci zpracování Územního plánu se nevymezují nezastavitelné pozemky.

3.2. Úkoly územního plánování

(1) Úkolem územního plánování je zejména:

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty;

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, s ohledem na hodnoty a podmínky území;

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika, s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání;

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb;

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území;

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci);

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem;

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn;

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení;

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území;

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany;

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území;

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak;

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů;

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

> Územní plán stanovuje požadavky na ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.

> Územní plán určuje koncepci rozvoje obce zejména s cílem zajištění dostatečných možností pro rozvoj bydlení, veřejné infrastruktury a podnikatelských aktivit, a to s ohledem na současný stav území a také jeho historický vývoj.



> Zpracování Územního plánu vycházelo ze schváleného Zadání, ve kterém byly specifikovány potřeby obce a požadavky na její rozvoj, včetně požadavků na rozvoj veřejné infrastruktury. V průběhu zpracování ÚP byly prověřeny různé možnosti a varianty řešení tak, aby byly jednotlivé součásti v souladu k sobě navzájem, nebyly v rozporu s požadavky zejména na ochranu veřejného zdraví a ochranu přírody a nevytvářely nadměrné nehospodárné požadavky na rozvoj související veřejné infrastruktury.

> Územní plán určuje podmínky pro využití jednotlivých typů ploch, včetně podmínek prostorového upořádání.

> V dosavadním průběhu pořizování Územního plánu zatím nevyplynula potřeba stanovit pořadí změn v území, jelikož jednotlivé rozvojové plochy a prvky na sebe nemají vazbu.

> Územní plán vytváří podmínky pro realizaci záměrů snižujících nebezpečí přírodních katastrof (zejména povodní a přívalových dešťů) vymezením retenčního prostoru nad Čenkovem a stanovením takových podmínek využití ploch, které umožňují v případě potřeby realizaci dalších prvků protipovodňové a protierozní ochrany či retenčních prvků.

> Územní plán vytváří podmínky pro všechny typy aktivit (bydlení, produkce, rekreace), jejichž rovnováha je základem pro udržení sociální a ekonomické stability území.

> Pro zajištění kvalitního bydlení vymezuje ÚP plochy smíšené obytné.

> Územní plán vytváří příležitosti pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně a sportovních a tělovýchovných zařízení), plochy pro tyto aktivity jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu současným potřebám obce a jejímu uvažovanému rozvoji (vyjádřen zejména prostřednictvím rozvojových ploch smíšených obytných a smíšených výrobních). Investice do této veřejné infrastruktury mohou být vhodně etapizovány podle aktuálních potřeb celé obce nebo jejích jednotlivých částí.

> Územní plán respektuje požadavky civilní ochrany vyplývající z platné legislativy.

> Územní plán vymezuje plochy přestavby. Jedná se zejména o změny z důvodu nevhodného funkčního využití ploch.

> Územní plán díky komplexnímu řešení území a koordinaci rozmístění rozvojových záměrů v tomto území vytváří vhodné podmínky pro jeho ochranu před případnými negativními vlivy těchto záměrů (zejména vzhledem k ochraně památek, ochraně přírody, ochraně vod, ochraně nerostných surovin, ochraně veřejného zdraví a ochraně ZPF a PUPFL).

> V řešeném území se nachází pouze prognózní ložisko stavebního kamene, Územní plán nenavrhuje plochy pro těžbu.

> Zpracovatelé Územního plánu při jeho tvorbě uplatnili poznatky a zkušenosti z oboru územního plánování a architektury i z dalších souvisejících oborů.

(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů Politiky územního rozvoje, Zásad územního rozvoje nebo Územního plánu na vyvážený udržitelný rozvoj území (§18 odst.1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

> Posouzení důsledků své realizace na dané území podle ustanovení § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Natura 2000), Vyhodnocení vlivů Územního plánu na životní prostředí a Vyhodnocení vlivů Územního plánu na udržitelný rozvoj území byla zpracována. Zpráva o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj je uvedena v kapitole I. Odůvodnění ÚP.

4. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

4.1. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona

Územní plán je vyhotoven v souladu s zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména s cíly a úkoly územního plánování (viz kap. H. Odůvodnění územního plánu).



4.2. Vyhodnocení souladu s požadavky prováděcích předpisů stavebního zákona

Územní plán je vyhotoven v souladu s prováděcími předpisy stavebního zákona, zejména s:

vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

5. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán je z hlediska požadavků vztahující se k jeho obsahu zpracován v souladu se zvláštními právními předpisy, zejména se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů a se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

I. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ


KNESL+KYNČL s.r.o. I2

1. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Třešť na udržitelný rozvoj území je připojeno v samostatné příloze „Vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Třešť na udržitelný rozvoj území“, jejímž zpracovatelem je architektonická kancelář KNESL+KYNČL s.r.o.

1.1. Součástí tohoto vyhodnocení jsou dvě samostatné přílohy:

a) Územní plán Třešť – Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Zpracovatelem je společnost AGERIS, s. r. o. (zodpovědný projektant: Ing. Ladislav Vondráček – držitel autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., §19 a § 24 – osvědčení MŽP ČR o odborné způsobilosti k hodnocení vlivu staveb a činností na životní prostředí č.j. 8391/1317/OPV/93, prodloužené rozhodnutím MŽP ČR č.j. 49733/ENV/11 ze dne 20.7.2011 do 31.12. 2016).

Na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhuje, aby příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci.

Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými dokumenty.

Územní plán a většinu jeho rozvojových ploch lze z hlediska vlivů na životní prostředí doporučit ke schválení za podmínky splnění opatření stanovených v kapitole 8. tohoto vyhodnocení a vypuštění zastavitelných ploch 1128-SO, 1574-SO, 1575-SO.

b) Územní plán Třešť – Návrh, Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

Zpracovatelem je Ing. Pavel Koláček, Ph.D., držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i, č. j.: 2915/ENV/12, 128/630/12 ze dne 20. 1. 2012.

Na základě vyhodnocení předmětné koncepce v intencích § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, je v závěru konstatováno, že předložená koncepce nemůže mít potenciálně významný negativní vliv na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany soustavy Natura 2000, tj. na EVL Velký Špičák (CZ0610159) a EVL Rybníky v Pouštích (CZ0614058).

1.2. Součástí Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Třešť na udržitelný rozvoj území jsou rovněž následující části:

1.2.1. Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Třešť na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů

V této kapitole jsou vyhodnoceny ty jevy sledované v územně analytických podkladech, které s řešeným územím přímo souvisí, jsou podstatně ovlivněny konceptem ÚP, nebo jej naopak ovlivňují a lze u nich tento vliv prokázat.

1.2.2. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek a na příležitosti a hrozby území

V této kapitole jsou vyhodnoceny vlivy Návrhu ÚP na silné a slabé stránky, na příležitosti a hrozby sledované v územně analytických podkladech.

1.2.3. Vyhodnocení přínosu návrhu ÚP k naplnění priorit územního plánování

V této kapitole jsou vyhodnoceny priority pro zajištění územního rozvoje stanovené v PÚR 2008 a v ZÚR KV, které s řešeným územím přímo souvisí, jsou podstatně ovlivněny návrhem ÚP, nebo jej naopak ovlivňují a lze u nich tento vliv prokázat.

1.2.4. Problémy k řešení v ÚPD vyplývající z Rozboru udržitelného rozvoj území SO ORP Jihlava

Tato kapitola obsahuje problémy k řešení v ÚPD pro Třešť, uvedené v Rozboru udržitelného rozvoj území SO ORP Jihlava, a popis jejich řešení v Návrhu ÚP.

1.2.5. Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Třešť na vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje

Z výsledného hodnocení Rozboru udržitelného rozvoje ORP Jihlava vychází vyváženost územních podmínek v obci pozitivně s nejlepším možným hodnocením, s příznivými územními podmínkami ve všech třech pilířích (sociodemografickém, ekonomickém i environmentálním).

Návrh ÚP pro stabilizaci a případné zlepšení tohoto stavu vytváří ve městě vhodné podmínky pro zkvalitňování občanské vybavenosti a pro vznik kvalitního bydlení a nových pracovních příležitostí.

Návrh ÚP pro stabilizaci a případné zlepšení tohoto stavu vytváří ve městě vhodné podmínky pro vznik nových ploch pro podnikatelské aktivity a výrobu a pro vznik kvalitní infrastruktury potřebné pro rozvoj turistického ruchu.


KNESL+KYNČL s.r.o. I3

Návrh ÚP zajišťuje vhodné podmínky pro zvýšení ekologické stability a pestrosti krajiny a pro stabilizaci současného dobrého stavu životního prostředí.

Návrh ÚP v rámci svých možností vytváří vhodné podmínky pro podporu soudržnosti obyvatel v území i pro hospodářský rozvoj a příznivé životní prostředí, a to opatřeními uvedenými v předchozích kapitolách. Díky vzájemné koordinaci jednotlivých složek území při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho hodnot tak vytváří vhodné podmínky pro harmonický rozvoj území.

1.2.6. Shrnutí přínosu návrhu ÚP Třešť k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňující potřeby života současné generace obyvatel a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

Návrh Územního plánu vytváří podmínky pro posilování silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování rizik ovlivňujících potřeby života současné generace obyvatel města a dlouhodobých ohrožení podmínek života budoucích generací obyvatel města.

1.2.7. Komentář k výsledkům Vyhodnocení vlivů ÚP Třešť na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů na životní prostředí konstatuje: „Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými dokumenty. Územní plán a většinu jeho rozvojových ploch lze z hlediska vlivů na životní prostředí doporučit ke schválení za podmínky splnění opatření stanovených v kapitole 8. tohoto vyhodnocení a vypuštění zastavitelných ploch 1128-SO, 1574-SO, 1575-SO.“

Hlavním předmětem Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Třešť na životní prostředí je posouzení rozvojových lokalit, každé jednotlivě a jejich kumulativních a synergických vlivů, a návrh kompenzačních opatření, to vše z pohledu životního prostředí. V některých případech však může být potenciálně negativní vliv na životní prostředí vyvážen nebo převážen mírně nebo výrazně pozitivními vlivy na další dva pilíře vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (na pilíř sociodemografický sledující podmínky pro soudržnost obyvatel nebo na pilíř ekonomický sledující hospodářské podmínky v území). Tyto vlivy musí být v jednotlivých případech brány také v úvahu, neboť žádný z pilířů nesmí být upřednostněn.

Pozn. Protože vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno až na základě dokončené dokumentace návrhu ÚP Třešť pro společné jednání, budou závěry tohoto Vyhodnocení zapracovány do dokumentace až na základě výsledků společného jednání, zejména dle závěrů stanoviska orgánu SEA.

1.3. Shrnutí

Návrh ÚP Třešť splňuje požadavky na udržitelný rozvoj území. Jedinou výjimkou mohou být zastavitelné plochy smíšené obytné 1128-SO, 1574-SO, 1575-SO umístěné v lokalitě „Pod Štajfernou“ při ulici Dr. Richtra, u kterých Vyhodnocení vlivu na životní prostředí konstatuje potenciálně negativní vlivy na biotu, krajinu a hmotné statky a kulturní dědictví a z toho důvodu je uvádí z pohledu vlivu na životní prostředí jako plochy neakceptovatelné. Z pohledu soudržnosti obyvatel a hospodářský rozvoj lze u těchto ploch konstatovat potenciálně mírně pozitivní vlivy.

U ostatních ploch s potenciálně negativním vlivem na životní prostředí uvádí Vyhodnocení vlivu na životní prostředí nutná kompenzační opatření. U části těchto ploch jsou ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj zároveň zmíněny potenciálně mírně či výrazně pozitivní vlivy na soudržnost obyvatel a hospodářské podmínky v území, které částečně nebo zcela vyvažují potenciální negativní působení na životní prostředí.

Date post:	26-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠŤextranet.jihlava-city.cz/pup/txt5/oduvodneni.pdf ·...

Documents