E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

ČasOd nepaměti se lidé snažili změřit a zaznamenat běh času. Zprvu šlo hlavně o počítání dnů,

měsíců a ročních období. Začaly tak vznikat první kalendáře.

Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků – hodin, minut a dokonce i sekund.

Nyní už měříme čas opravdu přesně.

Měj stále na paměti, že čas je relativní!

Digitální hodiny z roku 1980 řízené radiovým

signálem, ze sbírek NTM

První kamenný kalendář z r. 3000 př.n.l.

Přenosné

sluneční hodiny

z roku 1600,

ze sbírek NTM

Přesýpací hodiny

z konce 19. stol.,

ze sbírek NTM

ČA

S

Poznámky

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

ÚKOL

KalendářNázev kalendář pochází z latiny. Kalendária byly původně účetní knihy římských bankéřů. V těchto

knihách se zaznamenávaly pohledávky a dluhy. Splátky dluhů se pak platily vždy prvního dne

v měsíci; tyto dny se nazývaly kalendae (kalendé).

O měření a zaznamenávání času se lidé pokoušeli odedávna. Je to pochopitelné. Bez určení času

bychom se nedohodli na ničem. Kdy jede vlak, v kolik začíná kino, kdy se člověk narodil a jak je starý

(kdy má začít chodit do školy, jestli je plnoletý), ale třeba i kdy si přivstat na mamuta. Jak měřit čas

tedy vymýšlely civilizace v různých koutech světa.

JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ A GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ

Jako základ kalendáře lidé již v dávné minulosti používali dny, fáze měsíce i roční období, protože

se pravidelně opakují. Problémem všech kalendářů je však sladění délky dne s délkou měsíce a roku.

Doby, za kterou se Země otočí kolem své osy (což je náš jeden den), za kterou Měsíc oběhne Zemi

(náš jeden měsíc) a Země oběhne Slunce (náš rok), jsou navzájem úplně nezávislé, takže je to skoro

nemožné. Počet dnů v roce ve skutečnosti nikdy není celé číslo. Jeden oběh Země kolem Slunce

(sluneční rok) trvá totiž 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 48 vteřin, nebo také 365,2422 dnů.

Poslední den roku, náš Silvestr, by tak měl trvat jenom necelých 6 hodin. To by byl pěkný zmatek!

Proto se jednou za 4 roky vkládá přestupný rok, který je o 1 celý den delší, čímž se tento nesoulad

částečně vyrovná. (4 x 0,2422 = 0,9688 dne). Ale jak dále uvidíme, i to nestačí.

Náš kalendář je původu egyptského. Tento egyptský kalendář přejali Římané a v roce 45 př.n.l. jej

upravil Julius Caesar. Po něm nazvaný juliánský kalendář měl každé 4 roky jeden přestupný rok;

každý rok tedy trval „průměrně“ 365,25 dnů. Skutečná délka roku je ale 365,2422 dne, takže

i juliánský kalendář se předbíhal, i když zdánlivě ne o moc. Caesar by rozhodně mohl být pyšný na to,

jak dlouho po pádu Říma se juliánský kalendář ještě používal.

Postupně se ale rozdíly sčítaly, až ve středověku dosáhly celých 10 dnů. Kalendář bylo třeba opravit.

To provedl papež Řehoř (Gregorius) XII. roku 1582 a na světě byl kalendář řehořský neboli

gregoriánský. Nového zpřesnění se dosáhlo tím, že roky, jimiž končí století, jsou v něm přestupné

pouze tehdy, pokud jsou dělitelné čtyřmi sty (roky 1600, 2000, 2400 atd.). Řehoř XII. převedl

juliánský kalendář na gregoriánský tak, že v roce 1582 nechal vynechat celých 10 dnů, takže po

čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října. To si mohl dovolit opravdu jen papež. Dnes už by rozdíl

obou kalendářů činil 13 dnů.

Oba zmiňované kalendáře jsou sluneční – založené za vzájemném pohybu Slunce a Země. Dalším

kalendářem může být kalendář lunární, založený na pozorování měsíčních cyklů. Takovým kalendářem je

například kalendář islámský. Ten byl zaveden chalífou Umarem, vládcem islámské říše, roku 637. Jeho

počátek byl stanoven na rok 622. Pro pozorovatele ze Země trvá jeden měsíční cyklus (od novu do novu)

přibližně 29,5 dne. Islámský kalendář má také 12 měsíců, ale ty trvají střídavě 30 a 29 dnů. Jeho rok má

tedy 354 dnů a je o 11 dnů kratší než rok solární. Tento rozdíl způsobuje posun začátku roku vždy

o přibližně 11 dní dopředu. Proto v lunárním kalendáři neexistují „zimní měsíce“ nebo „letní měsíce“;

každý měsíc se v průběhu doby může ocitnout v libovolném ročním období. Protože je islámský kalendář

kratší přesně o 11,2425 dní než náš gregoriánský, každých 32,5 roků ho předežene o jeden rok.

ČA

S

Jaké je dnes datum podle různých kalendářů?

gregoriánský kalendář juliánský kalendář

Jaký je dnes rok podle různých kalendářů?

gregoriánský kalendář islámský kalendář

Tahák: islámský = 33 (gregoriánský – 622) / 32 (čísla za desetinnou čárkou se nepočítají)

Moje datum narození podle kalendáře gregoriánského: a podle juliánského:

Můj rok narození podle kalendáře gregoriánského: a podle islámského:

K čemu slouží přestupný rok?

Používá se ještě dnes juliánský kalendář?

STOLETÝ KALENDÁŘ

Pravidelnost kalendáře umožňuje zpětně i dopředu zjistit ke každému datu den v týdnu. Používají se

k tomu takzvané „stoleté kalendáře“. Víš, jaký je den tvého narození? Třeba jsi nedělňátko.

Nebo nebude příští měsíc třináctého náhodou zrovna v pátek? To vše si teď už budeš umět najít!

Návod: Nejprve najdi rok, v kterém hledáš, a v tomto řádku pod příslušným měsícem přečti číslo.

Toto číslo pak přičti ke hledanému datu a v poslední tabulce zjistíš, o jaký den v týdnu jde.

Příklad: Na který den připadlo vyhlášení samostatnosti Československa 28. října 1918?

Najdeš rok 1918, v tomto řádku pod 10. měsícem je uvedena 2. Součet data a tohoto čísla

(28 + 2 = 30) potom vyhledáš v druhé tabulce. Hle, Československo vyhlásilo svou samostatnost

hned v pondělí.

KONTROLNÍ OTÁZKY:?

ÚKOL

TABULKA 1

Měsíc

Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1925 1953 1981 2009 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21926 1954 1982 2010 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31927 1955 1983 2011 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41928 1956 1984 2012 0 3 4 0 2 5 0 3 6 1 4 6

1901 1929 1957 1985 2013 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01902 1930 1958 1986 2014 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 11903 1931 1959 1987 2015 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21904 1932 1960 1988 2016 5 1 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41905 1933 1961 1989 2017 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51906 1934 1962 1990 2018 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 61907 1935 1963 1991 2019 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01908 1936 1964 1992 2020 3 6 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21909 1937 1965 1993 2021 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31910 1938 1966 1994 2022 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41911 1939 1967 1995 2023 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51912 1940 1968 1996 2024 1 4 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01913 1941 1969 1997 2025 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 11914 1942 1970 1998 2026 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21915 1943 1971 1999 2027 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31916 1944 1972 2000 2028 6 2 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51917 1945 1973 2001 2029 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 61918 1946 1974 2002 2030 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01919 1947 1975 2003 2031 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 11920 1948 1976 2004 2032 4 0 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31921 1949 1977 2005 2033 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41922 1950 1978 2006 2034 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51923 1951 1979 2007 2035 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 61924 1952 1980 2008 2036 2 5 6 2 4 0 2 5 1 3 6 1

TABULKA 2

1 8 15 22 29 36 Neděle2 9 16 23 30 37 Pondělí3 10 17 24 31 Úterý4 11 18 25 32 Středa5 12 19 26 33 Čtvrtek6 13 20 27 34 Pátek7 14 21 28 35 Sobota

Nejprve si to vyzkoušej pro dnešní den,

ať víš, že počítáš správně.

Dnešní datum:

+ = =

kolikátého je číslo z tab. 1 najdi v tab. 2 dnešní den

Moje datum narození: den v týdnu:

ČA

S

ÚKOL

VELIKONOCE

Velikonoce jsou pro křesťany svátkem ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Jsou to takzvané pohyblivé

svátky, protože každý rok začínají jiným dnem. Koncil v Nikaji r. 325 stanovil, že velikonoční neděle

je první nedělí po prvním jarním úplňku. Tedy je to nadcházející neděle po prvním úplňku po jarní

rovnodennosti. Jen padne-li úplněk rovnou na neděli, slaví se Velikonoce až neděli příští.

Teď, když už umíš určit den v týdnu zpětně i dopředu, můžeš podle tabulky úplňků a stoletého

kalendáře určit datum Velikonoc letos a v dalších letech. Pusť se do toho.

Velikonoce v roce

jarní datum prvního den, kdy je datum

rovnodennost úplňku po jarní úplněk následující

rovnodennosti neděle

Velikonoce v roce

jarní datum prvního den, kdy je datum

rovnodennost úplňku po jarní úplněk následující

rovnodennosti neděle

Dny jarní rovnodennosti

2007 2008 2009

21 20 20

Dny, v nichž je měsíc v úplňku

2007 2008 2009

březen 3 21 11

duben 2 20 9

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

EXPERIMENT

StonehengeStonehenge patří mezi jednu z nejslavnějších

megalitických staveb na světě. Leží v samém srdci

jižní Anglie.

Tato pět tisíc let stará stavba, starší než egyptské

pyramidy, vzbuzuje dodnes svou záhadností velký

zájem. I po mnohých archeologických výzkumech přesně

nevíme, o co usilovaly generace jejích stavitelů a jak

byla stavba v různých dobách používána.

Stonehenge začalo vznikat kolem roku 3300 př. n. l.

a jeho podoba se měnila. V současnosti je téměř polovina

kamenů nadobro ztracena či pohřbena pod trávou.

Monument Stonehenge je opředen velkým množstvím

bájí a pověstí, v nichž se objevují lidské oběti, druidové,

kouzelník Merlin a další. V 60. letech minulého století

se objevila teorie, podle které bylo Stonehenge přímo

pravěkým počítačem, pomocí něhož se dalo určit datum

nebo předpovídat zatmění Slunce a Měsíce. Podle

střízlivějších teorií šlo spíše o chrám a shromaždiště.

Poté, co archeologové v lednu 2007 objevili poblíž Stonehenge zbytky vesnice, vynořila se opět nová

teorie, že Stonehenge mohlo pro tuto vesnici sloužit jako pohřebiště.

Nikdy si nejspíš nebudeme významem této stavby naprosto jisti. Nicméně těžko zpochybnitelné je,

že na místě šlo skutečně určit letní slunovrat a zřejmě i slunovrat zimní a snad i úplňky Měsíce

(možná byl tehdy používán i jakýsi lunární kalendář).

V roce 1986 byl monument zanesen do seznamu památek UNESCO.

současná podoba

Stonehenge

ČA

S

EXPERIMENT

Astronomický a kalendářový významPři pohledu od středu oltářního kamene vycházelo Slunce v den letního slunovratu (21. 6.) mezi

dvěma patními kameny, z nichž do dnešní doby přetrval jen jeden. Protože zemská osa se pomalinku

stáčí, bod slunovratového východu Slunce se za tisíciletí poněkud posunul. V současné době proto

Slunce při letním slunovratu vychází nad špičkou zachovaného (pravého) patního kamene.

Další astronomicky významné směry ukazovala čtveřice tzv. staničních kamenů. Ty se nacházejí 43 metrů

od středu kruhu a na náš model se proto nevešly. Spojíme-li jejich místa do čtyřúhelníku (je to skoro

přesně obdélník), pak strany čtyřúhelníku míří na východním obzoru na místa nejsevernějšího

a nejjižnějšího možného východu Měsíce, a na západní straně na místa nejsevernějšího a nejjižnějšího

západu Měsíce.

Sestav model Stonehenge a ukaž na něm směr k severu, k místům východu Slunce při letním

slunovratu a zimním slunovratu a ke slunovratovým západům Slunce.

Rozsviť baterku, která představuje Slunce, a sleduj hru světel a stínů na kamenech během posouvání

baterky podél dráhy vycházejícího Slunce. První den po slunovratu nastane východ Slunce nepatrně

jižněji (asi o 1/3 ’), desátý den (1. července) to bude 15 ’ (tedy 1/4 °), a 15. července vyjde Slunce

přibližně o 3 ° jižněji.

Když při rozebírání necháš stát ty kameny, které z původní stavby zůstaly (jsou to ty tmavé v plánku),

získáš představu, jak Stonehenge vypadá dnes.

Zdokumentuj fotograficky stavbu a srovnej ji s fotografiemi skutečného Stonehenge.

3000 p

ř.n.l

.2000

1000

0 1000

2000 n

.l.

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

EXPERIMENT

Sluneční hodinySlunce lidé používali k určování času již ve starověku a umělecky provedené sluneční hodiny byly

ozdobou i mnoha renesančních a barokních staveb.

K měření času sloužila délka anebo směr stínu. Renesanční hodiny na obrázku mají číselník nakreslený

na zdi otočené k jihu. Ukazatel zvaný polos musí být rovnoběžný se zemskou osou. Z místa jeho

zakotvení ve zdi vycházejí hodinové čáry. Kulička na konci ukazatele se jmenuje nodus (uzlík) a její

stín ukazuje přibližně datum. Při jarní a podzimní rovnodennosti se pohybuje podél vodorovné přímky,

která je obrazem nebeského rovníku. Při letním slunovratu běží stín nodu podél nejnižší z křivek,

která představuje obratník Raka. Po nejvyšší z křivek, obratníku Kozoroha, běží stín nodu při zimním

slunovratu. Hodiny jsou

zapsány římskými

číslicemi na stuze po

obvodu, datové čáry

mají tvar křivky zvané

hyperbola a jsou popsány

znaky jednotlivých

znamení zvířetníku.

Ze šablony, kterou Ti dá

lektor, si vyrob svoje

vlastní sluneční hodiny

a nauč se je správně

orientovat vůči Slunci.

Co je to polos? Může mít jakýkoliv tvar a sklon? Podle čeho se sluneční hodiny orientují?

Kolik hodin tvoje sluneční hodiny ukazují?

A jaký čas máš na svých náramkových hodinkách?

Rozcházejí se tyto časy? Pokud ano, nic se neděje. Sluneční hodiny, i když jsou správně postaveny,

ukazují totiž skoro vždycky něco jiného, než máme na našich hodinkách. A to hned ze dvou důvodů.

KONTROLNÍ OTÁZKY:?

ČA

S

EXPERIMENT

Naše běžné hodiny máme nařízené na středoevropský čas (SEČ), který odpovídá místnímu času

na patnáctém poledníku (ten u nás prochází např. Jindřichovým Hradcem). Sluneční hodiny však

ukazují pravý sluneční čas na tom místě, na kterém stojí.

Jedna část rozdílu tedy spočívá v zeměpisné poloze slunečních hodin. Centrum Prahy má zeměpisnou

délku přibližně 14 ° 25 ‘ a proto je v Praze přibližně o 2 minuty 20 sekund méně než na patnáctém

poledníku, který udává středoevropský čas.

Druhá část rozdílu spočívá v nerovnoměrnosti pravého slunečního času. Země obíhá kolem Slunce

po eliptické dráze a běží tedy různou rychlostí v různých ročních obdobích. Nejrychleji začátkem

ledna, kdy je nejblíže ke Slunci, a nejpomaleji začátkem července, kdy je od Slunce nejdál.

Pokud běžné i sluneční hodiny budou měřit místní čas, pak sluneční hodiny se budou opožďovat

nejvíce v polovině února – až o 14 minut, a naopak předcházet až o 16 minut začátkem listopadu.

Úsloví „akademická čtvrthodinka“ kdysi znamenalo počkat se začátkem výuky tak, aby stihli dorazit

studenti řídící se jak podle mechanických, tak i podle slunečních hodin.

Řekli jsme si, že sluneční hodiny ukazují pravý sluneční čas na místě, na kterém se nacházejí.

Na glóbu si můžeš vyzkoušet, kolik budou ukazovat sluneční hodiny na různých místech zeměkoule.

(Nezapomeň, že ukazatel hodin musí být rovnoběžný se zemskou osou.)

Je rozdíl mezi časem východu slunce například v Praze a v Jindřichově Hradci?

V jakém smyslu se dnes používá úsloví o akademické čtvrthodince?

Jak musí být postaven polos na rovníku?

KONTROLNÍ OTÁZKY:?

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

EXPERIMENT

Tep časuJan Marek Marci (marci) byl profesorem medicíny na pražské univerzitě a osobním lékařem císaře

Leopolda I. Kromě své lékařské praxe se ale zabýval také mechanikou, optikou, matematikou

a astronomií. Ještě před vynálezem kyvadlových hodin

přišel na možnost použít jednoduché kyvadlo k měření

tepu srdce.

Zdravý člověk má v klidu asi 78 tepů za minutu, sportovci

pouze asi 60 tepů za minutu. Při pohybu (běh, cvičení)

ale také při některých nemocech se tep zrychluje. Tehdy

známé hodiny (přesýpací, vodní či sluneční) však nebyly

dostatečně přesné, aby změřily dobu několika minut nebo

dokonce sekund. Právě proto Jan Marek Marci a někteří

další lékaři začali k měření tepu pacientů užívat kyvadlo.

Na kyvadle Marka Marci pro měření tepu se nastavovala

délka závěsu kolíčkem podobným jako u houslí. Délku

závěsu ukazoval uzlík na niti. Při délce závěsu 1 metr trvá

doba kyvu přibližně 1 sekundu, při délce 1/4 m je doba

kyvu 1/2 sekundy. (Tato čísla platí jen tehdy, když rozkyv

kyvadla je malý.)

ČA

S

EXPERIMENT

Na chvíli zapomeň na stopky a vyzkoušej si měření času kyvadlem.

Polož tyč kyvadla na stůl, lehce kyvadlo rozkývej a zároveň si nahmatej na zápěstí nebo na krku

svůj puls. Pak upravuj délku závěsu tak dlouho, až bude kyvadlo kývat se stejnou frekvencí jako

tep tvého srdce.

Změř délku závěsu (měřeno od úchytu až po střed mosazné kuličky) a zapiš ji.

Nech kyvadlo kývat a zkus s ním sladit metronom – mechanický anebo

elektronický. Není to jednoduché. Pokus se proto alespoň o přibližnou

synchronizaci. Jakou frekvenci ukazuje?

Urči počet kmitů kyvadla za 15 s tj počet kmitů za 1 minutu

Nakonec si změř počet tepů pomocí moderního přístroje na měření tepu a tlaku

a výsledek si poznamenej.

Nyní udělej deset dřepů a změř si svůj tep znovu – měl by být rychlejší.

Výsledek zapiš.

Délka závěsu kyvadla:

Frekvence podle metronomu:

Frekvence tepu podle elektronického měřiče tepu:

Měl Marci ve své době – v polovině 17. století – jinou možnost, jak měřit tep?

Ve fyzice se dokazuje, že doba kmitu matematického kyvadla v sekundách (T) je T = 2 √ l / g, kde

= 3,14… je Ludolfovo číslo,

l je délka závěsu v metrech

g = 9,81 m/s2 je normální tíhové zrychlení

Souhlasí délky závěsu a doby kmitu Marciho kyvadla s tímto vzorcem?

KONTROLNÍ OTÁZKY:?

POZNÁMKA K ZAMYŠLENÍ?>

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

EXPERIMENT

Pražský orlojStaroměstský orloj je jedním z nejznámějších orlojů na světě. Pochází z roku 1410 a jeho vzhled

se postupně měnil. Zprvu měl pouze astronomický ciferník a později pod něj přibyl kalendář.

Na kalendářní desce s dvanácti medailony zvířetníkových znamení a obrazy venkovských prací

jsou vyznačeny všechny dny roku.

Celá deska se otočí kolem

dokola jednou za rok a aktuální

den ukazuje zlacená šipka

na horním okraji ostění.

Mechanické figurky jsou ještě

novější, pocházejí ze 17. – 18.

století.

V květnu 1945, na konci

druhé světové války, orloj po

ostřelování z německého

tanku vyhořel a většina soch

byla nahrazena novými.

ČA

S

EXPERIMENT

CO VŠECHNO MŮŽEME NA ORLOJI VYČÍST?

Pozlacená ruka ukazuje čas na číselníku hodin a čtyřiadvacetníku. Orloj ukazuje středoevropský

čas (SEČ), na obrázku 11h 30m. Rozdíl mezi SEČ a pražským lokálním časem (na Staroměstském

náměstí) je pouze 138 sekund. Na čtyřiadvacetníku je stupnice staročeských či italských hodin, které

se počítaly od západu Slunce. Tento čas však byl podle dekretu císaře Ferdinanda I. z roku 1547

nahrazen časem německým, podle něhož den začíná o půlnoci a od ní se počítá 2x dvanáct hodin.

Symbol slunce ukazuje polohu Slunce na zvířetníku a rovněž jeho východy a západy. Východ Slunce

nastává, když symbol slunce protíná čáru obzoru označenou ORTUS (východ) a západ při protnutí

čáry u nápisu OCCASUS (západ). Fázi Měsíce ukazuje měsíc. Jeho napůl černá a napůl stříbrná koule

se otočí kolem své osy vždy za 29,5 dne. Na obrázku je Měsíc v první čtvrti.

Orloj ukazuje ještě řadu dalších, složitějších věcí. Například v kruhu označeném jako země je pohled

na zeměkouli. Černý kruh noc vymezuje rozsah astronomické noci. Oblouky označené jako babylónské

hodiny ukazují nestejné planetní či babylónské hodiny, na kterých se čas počítá podle polohy symbolu

Slunce (zde půl šesté planetní hodiny). Rafije (ručička) s hvězdičkou ukazuje hvězdný čas.

CO UKAZUJE ORLOJ V TUTO CHVÍLI?

Náš orloj nemá vlastní mechanismus, nastav tedy na modelu rafije Slunce, Měsíce a zvířetník

do polohy, jakou mají mít právě v daném okamžiku!

Pokud znáš hodinu svého narození, zkus nastavit orloj, jak v té chvíli vypadal. Nebo můžeš zkusit jiné

datum z minulosti či budoucnosti.

Sluneční rafije ukazuje na ciferníku: hodin (musíš vědět přesný čas narození)

a na zvířetníku je ve znamení (v jakém jsi znamení?)

Měsíc je na zvířetníku ve znamení

a od posledního novu uplynulo asi dnů (najdeš ve Hvězdářské ročence).

slunce

zvířetník

země

hvězdička

noc

ruka

hodiny

čtyřiadvacetník

babylónské hodiny

východ

měsíc

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

Shrnutí tématu časKALENDÁŘE

Archeologie přinesla mnohá svědectví, že měření a zaznamenávání času zvládali lidé již na přechodu

od společenství kočovných lovců k společenstvím usedlých zemědělců. Na starověkých dokumentech,

jako jsou např. mezopotamské klínové tabulky, egyptské papyry, čínské dokumenty psané na hedvábí

či papíru nebo mayské listy z fíkových vláken, byly nalezeny různé kalendáře.

Jedním z nejstarších dochovaných kalendářů je Stonehenge – megalitická stavba, stojící asi 13 km

severně od městečka Salisbury v jižní Anglii. Jeho stavitelé pocítili na vlastní kůži, jak těžké je

sestavit (nebo přesněji postavit) kalendář. Velký kruh byl složen ze 30 kamenů vysokých skoro pět

metrů, z nichž každý váží kolem 40 tun, přes jejichž vrcholy byly položeny menší kvádry. Další

kameny stály uprostřed kruhu ve tvaru podkovy a úplně uvnitř byl velký oltář ze zeleného pískovce.

Některé kameny byly dopraveny z lomu vzdáleného 220 kilometrů odtud! Způsob, jak v dávných

dobách lidé tak těžké kameny přepravovali, je další záhada Stonehenge. Tento nejstarší kalendář, jak

se dnes domníváme, sloužil hlavně k určení letního a zimního slunovratu, tedy k obdobím důležitým

hlavně pro zemědělce, aby věděli kdy zasít a kdy sklidit.

Pro vytvoření kalendáře používali lidé již od začátku délky dne, fáze Měsíce a roční období, protože

jsou neměnné a pravidelně se opakují. Kalendáře založené na vzájemném pohybu Slunce a Země

se nazývají sluneční neboli solární kalendáře. Takovými kalendáři jsou například gregoriánský, který

používáme my, nebo starší juliánský, který stále používá pravoslavná církev. Kalendář založený

na pozorování měsíčních cyklů se nazývá lunární a používá ho dodnes například islámský kalendář.

Sedmidenní týden je zřejmě orientálního původu – po r. 700 př.n.l. byl ustanoven v Babylónu.

Od starověku bylo známo 7 pohyblivých nebeských těles. Podle délky oběhu to byly Saturn, Jupiter,

Mars, Slunce, Venuše, Merkur a Měsíc. A dnů v týdnu bylo také sedm – astronomové tedy nazvali dny

jménem jedné z planet podle „vládnoucí planety“ první denní hodiny. V průběhu doby se názvy dnů

v různých jazycích změnily. České názvy dní jsou však jiného původu – neděle je od „nedělání“,

pondělí „po neděli“, úterý z ruského „vtoroj“ (druhý), středa představovala střed týdne (který začínal

nedělí; stejně je nazvána v němčině – Mittwoch). Čtvrtek a pátek opět odpovídají pořadí dne a sobota

pochází z latinského sabbatum = svátek, nebo hebrejského šabbát = 7. den v týdnu.

HODINY

Slunce lidé používali k určování času již ve starověku, jak dokazují archeologické výzkumy a také

zachované stavby v zemích kolem Středozemního moře, v Číně i ve Střední a Jižní Americe. Umělecky

provedené sluneční hodiny jsou ozdobou mnoha renesančních a barokních staveb dodnes. Sluneční

hodiny, i když jsou správně postavené, ukazují skoro vždycky něco jiného, než máme na našich

hodinách. Naše běžné mechanické nebo elektronické hodiny máme nařízené na středoevropský čas

(SEČ), který plyne rovnoměrně a odpovídá místnímu času na patnáctém poledníku (ten prochází

např. Jindřichovým Hradcem). Sluneční hodiny však ukazují tak zvaný pravý sluneční čas na daném

místě a mohou se odchylovat až o čtvrt hodiny. Kromě slunečních hodin se používaly také hodiny

přesýpací nebo vodní, měřily čas dobou výtoku vody.

ČA

S

SHRNUTÍ

Až do doby, kdy holandský matematik, fyzik a astronom Christian Huygens (chrystyán hígens)

sestrojil v roce 1655 kyvadlové hodiny, nebylo možné přesně měřit krátké časové úseky. Přesýpací,

vodní, sluneční hodiny – ty všechny nebyly dostatečně přesné, aby změřily dobu několika minut

nebo dokonce sekund. Mechanické hodiny s ozubenými kolečky se začaly objevovat na věžích kostelů

a radnic sice už ve 13. století, ale ani ty nebyly dost přesné. Huygens zjistil, že nepříliš rozkývané

kyvadlo udržuje velmi přesně stálou dobu kyvu a že tuto dobu lze velmi citlivě nastavit změnou délky

závěsu kyvadla.

Tento poznatek nebyl úplně nový, kyvadlo s nastavitelnou délkou používal už Galileo Galilei

(1564–1642) anebo u nás Jan Marek Marci k měření pulsu svých pacientů.

Kromě běžných věžních hodin byly konstruovány také orloje, které zobrazovaly mimo běžného času

různé kalendářní a astronomické údaje.

Mechanické kyvadlové hodiny se stále zmenšovaly a byly tak snáze přenosné. V malých hodinkách

ovšem nemohlo být použito kyvadlo; vyřešit tento problém trvalo dlouho. Klasické náramkové

hodinky se proto objevily až na konci 19. století. V padesátých letech minulého století se pak objevily

první „digitálky“ – elektronické náramkové hodinky řízené krystalem.

Ve sbírkách NTM se nacházejí například přesné

hodiny, sestrojené již v roce 1855, podle kterých

se vysílal časový signál v našem rozhlase až

do 60. let minulého století.

Největší hodiny ve sbírce jsou věžní hodiny

z Klementina a nejmenší jsou miniaturní

hodinky v prstenu.

K nejzajímavějším kapesním hodinkám

patří královské hodinky z přelomu

18. a 19. století, které daroval

dánský král Frederik VI. jednomu

ze svých důstojníků.

Zajímavé jsou i hodinky pro nevidomé

(na obrázku), na kterých se čas odečítal

hmatem.

HODINY VE SBÍRKÁCH NTM

E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

ČA

S

ŠABLONA

4

5

6

7

8

910 11 12 13 14

20

19

18

17

16

15

SEVER

JIH

ZÁPAD

VÝCH

OD