Československá psychologie 2014 / ročník LVIII / číslo 4

Výzkumné studiePROPOZIČNÍ HUSTOTA VE VÝPOVĚDÍCH SENIORŮHANA ŠTĚPÁNKOV ÁI,2, FILIP SMOLÍK1,4, MARTIN VYHNÁLEK3,S, TOMÁŠ NIKOLAP,5,KAROLÍNA HORÁKOV ÁI,2, MARKÉTA NIEDERLOV ÁIIFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze1Psychiatrické centrum PrahaJ Kognitivni centrum, Neurologická klinika 2, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Prazea Fakultní nemocnice v Motole

4 Psychologický ústav AV ct: Praha5 Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv, Anny v Brně, Brno

ABSTRACTPropositional density in seniors'responses

H. Štěpánková, F. Smolík, M. Vyhnálek,T. Nikolai, K. Horáková, M. Niederlová

Objectives. It has been shown that proposition-al density (PD), which roughly corresponds tothe number of ideas expressed in a text of givenlength, is related to cognitive performance inthe older age, The present study investigateddifferences in propositional density in oral lan-guage production between healthy seniors andpatients with mild cognitive impairment (MCI).MCI is generally accepted as a prodromal stageof Alzheimer's disease (AD),Sample and set/ing. The sample included 33MCI persons and 32 healthy controls (mean age73 years). The groups were equivalent as forthe age and education. As expected, there wasa significant difference between Mini-MentalState Examination (MMSE) scores between thegroups, with MMSE being a simplified meas-ure of their cognitive status.Hypotheses. Lower PD was expected in MCIpersons, as the task required recent past recallwhich is considered one of the early deficien-cies in early AD and MCI due to AD.

Statistical analysis. Mean PD across groupswas compared using the independent samplest-test.Results. Mean propositional density in MCIpersons was 48,74% (SD 5,78), and in healthycontrols 53,06% (SD 4,56). The difference wasstatistically significant (p<O,OO1). Cohen's d0,83 represents a large effect size for the groupdifference.Study limitations . The main limitation is theheterogeneity ofthe MCI group. AIso, the de-tailed cognitive status of the healthy controlsis unknown. Thus the group could include per-sons with some cognitive impairment whichhas not been detected yet.

key words:psycholinguistics,aging,mild cognitive impairment,propositions

klíčová slova:psycholingvistika,stárnutí,mírná kognitivní porucha,propozice

Došlo: 17. 10.2013; H. Š" Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91,18103 Praha 8; e-mail:hana.stepankova@centrum.czTato práce byla podpořena projektem Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze Č. 562412a MZCR - RVO (PCP, 0023752).Poděkování: Tímto děkujeme všem seniorům, kteří byli ochotni se studie účastnit. Dále patřípoděkování Erice Panenkové zajejí pomoc při sběru dat a při studii shody hodnotitelů.

Výzkumné studie / 317

ÚVODPropoziční hustota (PH) je vlastnost textu, která se dá zhruba chápat jako početrůzných myšlenek vyjádřených v textu určité délky. Míra této vlastnosti je dánapoměrem počtu propozic k celkovému počtu slov v určitém úseku jazykového pro-jevu. Propozice pak jsou sémantické jednotky, které se daj í považovat za základnístavební elementy myšlení. Propozice zachycuje vztah mezi predikátem a jednímči více argumenty, kde argumenty jsou entity jako předměty či osoby a predikátyjsou děje, vlastnosti či stavy (např. Sato, 1988). S maximální mírou zjednodušeníse tak dá říci, že propozice je jednotka typu "něco je nějaké" či "něco dělá to a to".Propoziční hustota (v angl. literatuře: proposition density, propositional density, ideadensity, propositional idea density) jako psycholingvistické měřítko je předmětemzkoumání již 40 let. Prvním pramenem na toto téma byla práce Waltera Kintschea Janice Keenan (Kintsch, Keenan, 1973), kteří vyslovili na základě svých nálezůhypotézu o propozicíchjako základních jednotkách při zapamatování textu. Propo-ziční hustota také určuje subjektivní pocit obtížnosti pochopení textu, jak ukázaloporovnání projevů při prezidentských kampaních Adlaie Stevensona a DwightaEisenhowera v USA z roku 1952, které se jinak významně nelišily v používáníběžných výrazů, délce vět či syntaktické komplexnosti (Kintsch, Vipond, 1979).Vyšší PH nalezneme u textů, u nichž se předpokládá čtenářova lepší obeznámenosts problematikou, jeho vyšší expertíza a nižší PH u populárních či populárně nauč-ných textů (Covington, 2009). PH při analýzách ve spojení s neuropsychologic-kými testy koreluje se schopností definovat slova, např. se slovníkem, a s měřítkyefektivnosti zpracování informací jako např. s verbální fluencí (Kemper, Sumner,2001; Kemper, Thompson, Marquis, 2001). Společně s kognitivními funkcemi PHs věkem klesá i během normálního stárnutí (Kemper et al., 2001).

V rámci Nun Study v USA byla prokázána souvislost PH v mládí a Alzheime-rovou nemocí (AN) ve stáří (Kemper et al., 2001; Snowdon et al., 1996). V tétolongitudinální studii, jejímž původním autorem je epidemiolog a neurolog DavidSnowdon, byl od roku 1986 pro spolupráci na výzkumech souvisejících se stárnu-tím získán řád jeptišek School Sisters of Notre Dame v Minnesotě, USA. Zkou-mané osoby, 678 jeptišek, měly během života velmi podobný životní styl, včetněstravy, typu zaměstnání, a lékařské péče. Od účastnic studie byly k dispozici i je-jich písemné životopisy z doby při vstupu do řádu, většinou z jejich věku kolem20 let. Tyto životopisy byly podrobeny analýzám psycholingvistkou Susan Kemper(University ofKansas, USA). výstupy těchto analýz pak byly porovnány s kogni-tivními výkony ve stáří a post-mortern neuropatologickým nálezem. Jednoznačněse ukázalo, že osoby, jejichž písemný projev měl v mládí vyšší propoziční hustotu,měly signifikantně nižší pravděpodobnost rozvoje AN ve stáří. Navazující výzkumv rámci Nun Study (lacono et al., 2009) upřesnil, že vyšší propoziční hustota v mlá-dí koreluje s intaktní kognicí ve vyšším věku, a to i přes objektivní nález AN lézív mozku. Zjednodušeně řečeno: osoby s vyšší propoziční hustotou projevu v mládíse jevily v neuropsychologických testech bez nápadností, neměly snížený výkona nebyla jim tedy diagnostikována demence, přestože při post-rnortern vyšetřeníbyly v jejich mozku zjištěny neuropatologické změny procesu AN. Jejich mozekbyl tedy schopen neurodegenerativní změny kompenzovat a na úrovni behaviorál-ní se tyto změny neprojevily. Podobné zjištění poskytla Precursors Study, jejímižúčastníky byli studenti medicíny, posléze lékaři (převážně muži) v Marylanduv USA sledovaní od dob studia v polovině 20. století po dobu přes 50 let. Takétato studie poukázala na korelaci úrovně PH v mládí a klinických projevů AN vestáří (Engelman et al., 2010). Byla vyslovena hypotéza o propoziční hustotě jako

318 / Výzkumné studie

možném markeru kognitivní rezervy (Farias et al., 2012), tedy interindividuálníchrozdílů ve schopnosti mozku vyrovnat se s mozkovou patologií různými způsobyřešení "úkolů" (Stern, 2009).

Stanovování sémantických jednotek jako jsou propozice představuje atraktivnímožnost měření obsahové stránky jazykového vyjadřování. Nicméně je zřejmé,že identifikovat jednotlivé ideje či propozice nemusí být snadné. Z tohoto důvo-duje poměrně obtížné vytvořit systém, který by byl dostatečně reliabilní (Foster,Tonkyn,Wigglesworth, 2000). V angličtině se používají systémy manuálního hod-nocení (např. Chand et al., b.r.), kdy každou větu analyzuje vyškolený hodnotitela identifikuje propozice podle konkrétního manuálu, i počítačové (např. Brownet a!., 2008), kde se text automaticky analyzuje pomocí softwarových nástrojů.V českém jazyce zatím nebyl vydán žádný systém identifikace propozic. lednímz cílů této práce je takový systém nabídnout a ověřit, zda údaje o propoziční hus-totě získané pomocí tohoto systému rozlišují mezi zdravými osobami a osobamis mírnou kognitivní poruchou. Tento projekt je v ČR unikátní svým tématem, pro-poziční hustota u starších osob zde podle dostupných informací nebyla měřena.Závěry proto mohou přispět k rozšíření poznatků o psycholingvistických jevechu normálního a patologického stárnutí.

Tato stať analyzuje propoziční hodnotu volného mluveného vyprávění na danétéma. Tématem vyprávění byly zážitky z posledního víkendu a typické aktivityv posledních dnech. Toto téma bylo zvoleno cíleně, aby akcentovalo nedávné zá-žitky a zkušenosti a zatěžovalo tzv. epizodickou novopaměť. Podle práce zveřej-něné v roce 2012 (Farias et al.) se totiž mezi zdravými seniory a seniory s mírnoukognitivní poruchou (MKP) neliší propoziční hustota ve vyprávění na téma dětstvía raného mládí. Téma dětství a mládí těží z dlouhodobé epizodické paměti, tzv.staropaměti, jde o téma během života opakované. Staropaměť přitom bývá zasa-žena v případě rozvoje amnestické MKP a AN oproti novopaměti méně (Leyheet a!., 2009), což může být důvodem absence rozdílu PH mezi zdravými seniorya seniory s MKP u dobře známého tématu ze vzdálené minulosti. Obtíže vzpome-nout si na zcela nedávné události patří mezi typické známky počínající demence(Nikolai et al., 2012) - dříve je u těchto poruch postižena epizodická novopaměť(Irish et al., 2011). Proto je možné, že ve vyprávění ze současnosti bude možnénalézt rozdíl. Z toho důvodu se zaměříme na porovnání výpovědí zatěžujícíchprávě epizodickou novopaměť u starších osob bez kognitivní poruchy a staršíchosob s již diagnostikovanou MKP.

METODASouborVýzkumný soubor byl tvořen 2 skupinami: osoby s MKP (n = 33) a osoby zdravé(n = 32), tj. bez kognitivní poruchy. Skupiny byly ekvivalentní co se týče věkua vzdělání. Všichni účastníci výzkumu podepsali informovaný souhlas.

Základní demografické údaje o obou skupinách a dosažené skóry v MMSE jsouuvedeny v tab. I.

Osoby s MKP byli pacienti vyšetření v kognitivním centru Neurologické kliniky2. LF UK a FN Motol pro subjektivně referovanou stížnost na poruchy kognice.Pacienti absolvovali podrobné klinické a neurologické vyšetření, vyšetření MRmozku, komplexní laboratorní vyšetření a vyšetření neuropsychologickou baterií.Diagnóza MKP byla určena na základě standardních mezinárodních kritérií (Ni-kolai et al., 2012; Petersen et al., 1999) pro tuto poruchu. Dle těchto kritérií tedy

Výzkumné studie / 319

Tab. I Demografické údaje a souhrnné výsledky

Zdraví MKPPočet osob 32 33Z toho mužů 17 15

průměr (SD) průměr (SD) pVěk 73,27 (7,71) 73,42 (8,31) Ns.Vzdělání v letech - muži 15,60 (3,40) 14,17 (3,13) Ns.Vzdělání v letech - ženy 12,71 (1,70) 11,27 (2,21) Ns.MMSE 28,55 (1,56) 26,18 (2,26) ***Počet pro pozic 7,05 (1,85) 5,97 (1,76) --Čistý počet slov 13,19 (2,93) 12,18 (2,98) --

Celkový počet slov 13,43 (3,07) 12,61 (3,15) --Propoziční hustota (%) 53,06 (4,56) 48,74 (5,78) ***

Pozn.: Ns. značí nesignifikantní rozdíl; *** značí p < 0,001; -- značí netestováno

osoby S MKP dosáhly podprůměrných výkonů v některých kognitivních doménách,avšak byly ještě zcela soběstačné a nesplňovaly tak kritéria pro demenci. Použitáneuropsychologická baterie je podrobně popsána jinde (Nikolai et al., 2012).

Skupina zdravých osob byla tvořena osobami, jež se účastnily dalších výzku-mů autorského týmu. Do této skupiny byli účastníci zařazeni na základě normál-ních výkonů v neuropsychologických testech, nebyly u nich přítomny subjektivnístížnosti na kognitivní funkce. Z této databáze dostupných zdravých osob bylyvybrány ty, jež odpovídaly demografickým údajům osob s MKP tak, aby byly oběskupiny vyrovnané a vzájemně porovnatelné. Hodnoty dosažené v Mini-MentalState Examination (Folstein, Folstein, McHugh, 1975; Tošnerová, Bahbouh, 1998)ilustrují rozdíl v kognitivní výkonnosti obou skupin.

Zadání a skórováníOsoby výzkumného souboru byly během neuropsychologického vyšetření požá-dány, aby volně vyprávěly o tom, jak trávily poslední víkend. Standardní pokynzněl: "Prosím, abyste nyní volně vyprávěl/-a, jak jste trávil/-a poslední víkend,co jste dělal/-a, jaké to bylo. Dále můžete hovořit o tom, jak v poslední době vů-bec trávíte čas, čím se zabýváte, na co myslíte. Povídejte, dokud Vám nepoložímdoplňující otázku nebo dokud Vás nezastavím. Děkuji."

Toto vyprávění bylo digitálně nahráváno a posléze doslovně přepsáno. Nele-xikální výplně, povzdechy apod. do přepisu zahrnuty nebyly. Cást mluvenéhomateriálu byla přepisována v závorkách a z další analýzy vyloučena. Sem patři-ly slovní fragmenty, chybné začátky vět či frází, kde se mluvčí posléze opravil,opakovaná slova či sekvence, pokud opakování nebylo míněno pro zdůraznění,ale šlo spíše o zakoktání. Clenění přepisu vyprávění do vět bylo provedeno podlepravidel, která brala ohled na pauzy, intonaci i větnou strukturu. Dlouhá souřadícísouvětí byla rozdělena do samostatných vět tak, aby žádné souvětí neobsahovalovíce než 2 hlavní věty. Pro analýzy bylo z každého protokolu vybráno 10 taktodefinovaných vět. První dvě věty z každého vyprávění byly vynechány, aby se doanalýz příliš nepromítaly případné obtíže se začátkem vyprávění a vybavovánímvzpomínek relevantních pro téma. Analýze tedy byly podrobeny třetí až dvanáctávěta každého vyprávění. U 2 osob s MCI nebyl získán dostatek vět, proto byloanalyzováno vět méně (6 a 9). Pro každou větu byl spočítán celkový počet slov

320 / Výzkumné studie

(v angličtině Total Word Count TWC) a z něho odvozen čistý počet slov (v an-gličtině Pure Word Count PWC). Zatímco celkový počet slov zahrnoval veškerácelá slova, která mluvčí vyřkl, včetně materiálu přepisovaného v závorkách, čistýpočet slov zahrnoval pouze materiál mimo závorky, tj. očištěný o zakoktání, opa-kování či chybné začátky. Čistý počet slov sloužil jako jmenovatel při výpočtupropoziční hustoty.

Jako čitatel sloužil počet propozic (v angličtině Idea Count - IC) podle navr-ženého systému. Vzorec pro výpočet propoziční hustoty vyjádřené v % byl tedy:počet propozic/čistý počet slov* 100.

Abychom zajistili co nejvyšší shodu hodnotitelů, neopírali jsme se o přesnouanalýzu a identifikaci jednotlivých propozic/ideí, ale zvolili jsme postup založenýna slovnědruhové kategorizaci přepisů. Jde o stejný přístup, který při vytvářeníautomatického systému hodnocení využili Brown et al. (2008). Při tomto přístupuse počítá s tím, že některé slovní druhy jsou za standardní situace nositeli predikátů,tedy klíčových komponent propozic. Jedná se zejména o slovesa, přídavná jménaa příslovce, ale i o číslovky. Náš systém tedy počítal jako propozice výskyty slovtěchto druhů. Určité výjimky byly činěny pro pomocná slovesa a pro příslovce,která se často používají jako parazitní slova (vlastně, tedy apod.). Přesný textsystému je dostupný u autorů a na internetové adrese http://www.pcp.ID.cuni.cz/pcpout/dokumenty /System _ identifikace yropozic _ new. pdf.

Shoda hodnotitelů při skórování propoziční četnosti byla zjišťována srovnánímskórů dosažených různými hodnotiteli u stejných vzorků. Celkově bylo pro tytoúčely vybráno 10 protokolů (tj. 100 vět), u nichž kódování provedli nezávisle nasobě dva hodnotitelé. Byly vypočítány celkové skóry propoziční hustoty a vypočí-tány korelace mezi hodnocením vzorků různými hodnotiteli. Pearsonův korelačníkoeficient mezi hodnotami propoziční hustoty vypočtenými z kódování různýchhodnotitelů byl 0,95.1

VÝSLEDKY

Průměrná propoziční hustota u pacientů s MKP činila 48,74 % (srn. odch. 5,78),u kontrolního vzorku seniorů bez kognitivních poruch to bylo 53,06 % (srn. odch.4,56); viz také tab. 1. Použitím t-testu pro nezávislé výběry se ukázalo, že roz-díl je statisticky významný t(63) = 3,34, P < 0,001). Hodnota Cohenova d činila0,83, což představuje velký efekt skupinové příslušnosti na naměřenou propozičníhustotu.

DISKUSE

Cílem této studie bylo porovnat psycholingvistické měřítko (propoziční hustotu)u starších osob bez kognitivního postižení a s již naznačenou kognitivní poruchou,s MKP. V prvé řadě bylo nutné vyvinout systém identifikace propozic (SIP) v čes-kémjazyce, neboť žádný systém dosud neexistoval. Při vývoji SIP jsme vycházeliz publikovaných poznatků v angličtině. Zjištěná shoda hodnotitelů (korelace 0,95)při použití navrženého SIP se pohybuje na úrovni reliabilit v zahraničí používanýchsystémů (např. Farias et al., 2012 - 0,97; Kemper et al., 2001 - 0,91). Můžeme

1 Předpoklady pro použití Pearsonova r byly splněny, oba vzorky byly normálně rozloženypodle Shapiro-Wilksova testu (vzorek 1: W = 0,934, P = 0,49, vzorek 2: W = 0,933, P = 0,48).Pro srovnání byl vypočten i Spearmanův neparametrický korelační koeficient, jehož hodnotačinila 0,97.

Výzkumné studie / 321

tedy tento systém identifikace propozic v češtině považovat za dostatečně relia-bilní, a to pro analýzu výroků osob s normálními vyjadřovacími schopnostmi - tj.např. bez fatických poruch apod.

Po zavedení systému identifikace propozic jsme se soustředili na ústní výpo-vědi na téma z nedávné minulosti, které je typicky obtížné pro počínající AN, zajehož prodromální stadium je MKP považována (Petersen, 20 II). Studie stejnéhozaměření dosud nebyla na mezinárodním poli publikována. Zjištěný statistickyvýznamný rozdíl (p < 0,001) v PH naznačuje, že kromě poklesu výkonu kognice,jenž se projeví v podprůměrném výkonu v neuropsychologických testech (Amievaet a!., 2008), se MKP projeví i v nižší propoziční hustotě (čili myšlenkové boha-tosti) ústních sdělení na téma z nedávné minulosti.

Za určité omezení naší studie by bylo možné považovat numerický rozdíl vevzdělání skupin ve prospěch kontrolní skupiny. Známým faktem je menší ochotazdravých osob s nižším vzděláním participovat na podobných výzkumech (Lezak,Howieson, Loring, 2004; Stěpánková et a!., 2012). Z této nedostupnosti pak pra-mení o něco vyšší vzdělání skupiny zdravých osob než pacientů s MKP, kteří bylizařazeni do výzkumu na základě svého kontaktu s lékaři kvůli svému podezřenívyplývajícímu ze subjektivně pociťovaných kognitivních obtíží. Nicméně nume-rický rozdíl v letech dosaženého vzdělání se neukázal jako statisticky významný,a proto považujeme obě skupiny za srovnatelné co se týče věku a vzdělání. Rozdílv MMSE byl očekávaný (p = 0,05), výsledky pouze potvrdily rozdělení do skupins normálním MMSE (zdravé osoby) a MMSE sníženým (osoby s MKP).

Dalším omezením je heterogenní povaha MKP. Teprve dlouhodobé sledovánípacientů s MKP by pomohlo zřetelně odlišit etiologii jej ich kognitivních obtíží vestadiu MKP (pokles kognitivních schopností bez dalšího patologického korelátu,Alzheimerova choroba, jiný typ demence apod.) (Nikolai et a!., 2012; Nikolai eta!., 2013). Této komplikaci se, bohužel, při práci s touto diagnostickou jednotkounelze zatím zcela vyhnout. Při náboru byly vyloučeny osoby s podezřením na rozvojsémantické demence, u nichž jsou primárně zasaženy jazykové schopnosti.

Omezením je rovněž neznalost kognitivních schopností zdravých kontrol v zralédospělosti. Tudíž tato skupina může zahrnovat i osoby, u nichžjiž došlo k poklesu,který je ovšem v danou chvíli psychometricky nezachytitelný díky premorbidněvysokým výkonům. Nicméně i přes toto omezení výsledky zřetelně zachytily sta-tistický i praktický rozdíl mezi skupinami.

Naše zjištění významným způsobem doplňuje jedinou dosud publikovanou prácizkoumající rozdíl v PH v ústních sděleních u starších osob zdravých a osob s MKP,jež rozdíl nenalezla (Farias et a!., 2012) - ovšem u výpovědí na téma mnohokrátza život opakované a dobře známé (dětství, mládí). Společně můžeme vyvodit,že PH v ústních výpovědích na dobře známá témata zůstává zachována, nicméněpři výpovědi na téma zatěžující epizodickou novopaměť PH klesá již ve stádiuMKP. Nižší PH u výpovědi o aktuálních událostech lze tedy považovat za dalšízměřitelný projev MKP. Toto tvrzení je ovšem nutné dále ověřit, např. porovnánímvýpovědí stejných skupin na témata jak dobře známá, tak recentní, a dále dlouho-dobým sledováním skupin.

Další podnět pro hlubší výzkum se týká rozdílu mezi mluvenou a psanou mo-dalitou jazykového vyjadřování. Intuitivně vnímaný i vědecky doložený je rozdílmezi vyjadřováním ústním a písemným (Mitzner, Kemper, 2003). Dalším krokembude ověřit rozdíly v PH mezi zdravými osobami a osobami s MKP v jejich výpo-vědích v obou modalitách. Vedle propoziční hustoty se navazující studie mohouvěnovat gramatické komplexnosti či emočnímu obsahu výpovědí, které mají vztah

322 / Výzkumné studie

k stárnutí a kognitivním výkonům či délce dožití (Danner, Snowdon, Friesen, 2001;Kemper et al., 200 I).

Naše zjištění i výsledky ostatních publikovaných prací dávají podněty k dal-šímu zkoumání. Vyšší PH v autobiografických textech v mládí koreluje s nižšímzastoupením neuropatologických změn ve stáří (Engelman et al., 2010; Kemper,Thompson, Marquis, 200 I; Riley et al., 2005). Dokonce i vyšší PH měřená ve star-ším věku se pojí s nižším poklesem kognitivních výkonů během dalšího stárnutí(Farias et al., 2012). Je otázkou, zdaje možné cíleně ovlivnit užívání jazykovýchprostředků k obsahové bohatosti, k vyšší PH. Na to navazuje hypotetická role ta-kové cílené intervence v prevenci rozvoje AN.

Na tuto otázku by nejlépe odpověděly longitudinální studie, které by sledovalyvětší skupiny osob od dětství až po stáří. Takové studie jsou velmi těžko proveditel-né vzhledem k nutnému časovému rozmezí zahrnujícímu více generací výzkumní-ků, k organizační náročnosti sledování stejných osob ajejich ochotě ke spoluprácia rovněž k pravděpodobné vysoké heterogenitě vyplývající z různých životníchtrajektorií. Tato heterogenita byla relativně omezena např. ve zmíněných Nun Studyči Precursors Study, kde byli zařazeni jedinci s některou společnou zásadní cha-rakteristikou (příslušnost k řádu a vyplývající další společné životní podmínky;vzdělání a povolání). Pokud bychom pracovali s mladšími jedinci v rámci expe-rimentu, výzkumný soubor by nutně musel čítat větší množství jedinců, aby bylopozději možné analyzovat vliv nejvyššího dosaženého vzdělání, typu převládajícíhozaměstnání během života, rodinného statusu aj. faktorů, o kterých je známo, žesouvisí s rozvojem syndromu demence či jsou potenciálně preventivními faktory(např. Glei et al., 2005; Hákansson et al., 2009; Sattler et al., 2012).

V některé z navazujících studií by rovněž bylo zajímavé ověřit vliv oborovéhozaměření respondentů (např. technické, humanitní), které mj. koreluje s některýmijevy u neurodegenerativních onemocnění (Spreng et al., 2010; Stern et al., 1995).Další rozdíly bychom mohli pravděpodobně nalézt v PH mezi ženami a muži, a tovzhledem k zjištěným rozdílům ve výkonech v některých verbálních úlohách (např.Weiss et al., 2006). Náš stávající soubor však není dostatečně velký, aby jej bylomožné dělit do dalších podsouborů bez ztráty relevantnosti.

Vzhledem k neustále se zvyšujícímu tempu stárnutí společnosti (United Nations,20 11) a z toho vyplývající stoupající prevalenci AN (Alzheirner 's Association, 2011)se zvyšuje poptávka po poznatcích ze základního i aplikovaného výzkumu v ob-lastech s touto nemocí souvisejících. Tato studie potvrdila oprávněnost zkoumánípropoziční hustoty během stárnutí a naznačila další otázky, které mohou přinéstbližší vysvětlení v oblasti normálního a patologického stárnutí.

LITERATURAAlzheimer's Association (20 II):20 II Alzheim-

er's disease facts and figures. Alzheimer's &Dementia 7, 2, 1-68.

Amieva, H., Le Go ff', M., Millet, X.,Orgogozo, J. M., Pér ěs , K., Barberg-er-Gateau, P., Jacqmin-Gadda, H.,Dartigues, J. F. (2008): Prodromal Alzhe-imer's disease: successive emergence of theclinical symptoms. Annals of Neurology 64,5,492-498.

Brown, C., Snodgrass, T., Kemper,S. J., Herman, R., Covington, M. A.(2008): Automatic measurement of propo-

sitional idea density from part-of-speechtagging. Behavior Research Methods 40, 2,540-545.

Cohen, J. (1992): A power primer. Psychologi-cal Bulletin 112,155-159.

Covington, M. A. (2009): Idea density: A po-tentially useful characteristic of retrieved doc-uments. Prezentováno v IEEE SoutheastCon.[Vyhledáno 30.9.2013 na http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download;jsessionid=4589C4C6BAE9C31 B96C63969E9468FI C?doi=10.1.1.230.5735&rep=repl&type=pdf].

Danner, D. D., Snowdon, D. A., Friesen,W. V. (2001): Positive emotions in early life

Výzkumné studie / 323

and longevity: Findings from the Nun Study.Journal ofPersonality and Social Psychology80, 5, 804-8l3.

Engelman, M., Agree, E. M., Meoni, L.A., Klag, M. J. (2010): Propositional den-sity and cognitive function in later life: find-ings from the Precursors Study. The Journalsof Gerontology Series B: Psychological Sci-ences and Social Sciences 65B, 706-711.

Farias, S. T., Chand, V., Bonnici, L.,Baynes, K., Harvey, D., Mungas, D. eta1. (2012): Idea density measured in late lifepredicts subsequent cognitive trajectories:implications for the measurement of cogni-tive reserve. The Journals of Gerontology.Series B, Psychological sciences and socialsciences 67, 6, 677-686.

Folstein, M. F., Folstein, S. E.,McHugh, P. R. (1975): .Mini-rnental state".A practical method for grading the cognitivestate of patients for the clinician. Joumal ofPsychiatrie Research 12,3,189-198.

Foster, P., Tonkyn, A., Wigglesworth,G. (2000): Measuring spoken language:A unit for all reasons. Applied Linguistics 21,3,354-375.

Glei, D. A., Landau, D. A., Goldman,N., Chuang, Y.-L., Rodríguez, G.,Weinstein, M. (2005): Participating in so-cial activities helps preserve cognitive func-tion: an analysis of a longitudinal, popula-tion-based study of the elderly. lnternationalJoumal of Epidemiology 34, 4, 864-871.

Há ka n s s o n , K., Rovio, S., Helkala,E.-L., Vilska, A.-R., Winblad, B.,Soininen, H. et a1. (2009): Association be-tween mid-life marital status and cognitivefunction in later life: population based co-hort study. BMJ (Clinical Research Ed.) 339,b2462.

Chand, V., Baynes, K., Bonnici, L.,Tomaszewski Farias, S. (b.r.): Analysisof Idea Density (AID): A manua1. Davis, Uni-versity of California at Davis.

Iacono, D., Markesbery, W. R., Gross,M., Pletnikova, O., Rudow, G., Zan-di, P. et a1. (2009): The Nun Study: Clini-cally silent AD, neuronal hypertrophy, andlinguistic skills in early life. Neurology 73,665-673.

Kemper, S., Greiner, L. H., Marquis,J. G., Prenovost, K., Mitzner, T. L.(2001): Language decline across the life span:Findings from the Nun Study. Psychology andAging 16,227-239.

Kemper, S., Sumner, A. (2001): The struc-ture of verbal abilities in young and olderadults. Psychology and Aging 16, 312-322.

Kemper, S., Thompson, M., Marquis,1. (2001): Longitudinal change in language

324 / Výzkumné studie

production: Effects of aging and dementia ongrammatical complexity and propositionalcontent. Psychology and Aging 16, 2, 600-614.

Kintsch, W., Keenan, J. (1973): Readingrate and retention as a function ofthe numberof propositions in the base structure of sen-tences. Cognitive Psychology 5, 3, 257-274.

Kintsch, W., Vipond, D. (1979): Readingcomprehension and readability in educationalpractice and psychological theory. In: Nilsson,L.-G. (Ed.), Perspectives on memory researchHillsdale, NJ, Erlbaum, 329-366.

Lezak, M. D., Howieson, D. B., Lor-ing, D. W. (Ed.). (2004): Neuropsychologicalassessment (4th edition.). New York, OxfordUniversity Press.

Mitzner, T. L., Kemper, S. (2003): Oraland written language in late adulthood: find-ings from the Nun Study. Experimental AgingResearch 29, 4, 457-474.

Nikolai, T., Bezdíček, O., Vyhnálek,M., Hort, J. (2012): Mírná kognitivníporucha: diagnostická jednotka nebo stadiumpředcházející demenci? Ceskoslovenská psy-chologie 56, 374-390.

Nikolai, T., Vyhnálek, M., Literáko-vá, E., Marková, H., Hort, 1. (2013):Vyšetření kognitivních funkcí v časné diag-nostice Alzheimerovy nemoci. Neurologiepro praxi 14,297-301.

Petersen, R. C. (2011): Mild Cognitive Im-pairment. New England Journal of Medicine364,23,2227-2234.

Petersen, R. C., Smith, G. E., Waring,S. C., Ivnik, R. 1., Tangalos, E. G.,Kokmen, E. (1999): Mild cognitive impair-ment: clinical characterization and outcome.Archives ofNeurology 56, 3, 303-308.

Riley, K. P., Snowdon, D. A., Desro-siers, M. F., Markesbery, W. R. (2005):Early life linguistic ability, late life cognitivefunction, and neuropathology: findings fromthe Nun Study. Developmental Origins ofAging in the Brain and Blood Vessels 26, 3,341-347.

Sato, C. J. (1988): Origins of complex syntaxin interlanguage development. Studies in Sec-ond LanguageAcquisition 10,3,371-395.

Sattler, C., Toro, P., Sch ču kn ech t, P.,Sc hr č d er , J. (2012): Cognitive activity, edu-cation and socioeconomic status as preven-tive factors for mild cognitive impairmentand Alzheimer's disease. Psychiatry Research196, 1,90-95.

Snowdon, D. A., Kemper, S. 1., Mor-timer, J. A., Greiner, L. H., Wek-stein, D. R., Markesbery, W. R. (1996):Linguistic ability in early life and cognitivefunction and Alzheimer's disease in late life.

Findings from the Nun Study. JAMA: TheJournal of the American Medical Association275, 7, 528-532.

Spreng, R. N., Rosen, H. J., Strother,S., Chow, T. W., Diehl-Schmid, J.,Freedman, M. et al. (2010): Occupation at-tributes relate to location of atrophy in fronto-temporal lobar degeneration. Neuropsycholo-gia 48, 12,3634-3641.

Stern, Y., Alexander, G. E., Prohovnik,1., Stricks, L., Link, B., Lennon, M.C., Mayeux, R. (1995): Relationship be-tween lifetime occupation and parietal flow:implications for a reserve against Alzhe-imer's disease pathology. Neurology 45, 1,55-60.

Stern, y. (2009): Cognitive reserve. Neuropsy-chologia 47, 10,2015-2028.

Štěpánková, H., Lu ka vs k ý , J., Kopeček,M., St e in ov á , D., Rípová, D. (2012):Modification of subjective cognitive outcomesin older persons through memory training.GeroPsych: The Joumal of Gerontopsychol-ogy and Geriatric Psychiatry 25, 3, 117-125.

Štěpán ková, H., Smolík, F. (2013): Systémidentifikace propozic. Manuál. [Vyhledáno17. 3. 2014 na http://www.pcp.Jf3.cuni.czlpcpoutldokumenty/System identifikace yro-pozic_new.pdf]. -

Tošnerová, T., Bahbouh, R. (1998): Mini-Mental State - Rychlé orientační vyšetřeníkognitivního stavu. Československá psychol-ogie 42,4,328-333.

United Nations (2011): World popu lati on age-ing. United Nations. Department ofEconomicand Social Affairs. [Vyhledáno 17.9.2013 nahttp://www.un.org/esa/population/publica-tions/worldageing 19502050/index.htm].

Weiss, E. M., Ragland, J. D., Brens-inger, C. M., Bilker, W. B., Deisen-hammer, E. A., Delazer, M. (2006): Sexdifferences in clustering and switching in ver-

bal fluency tasks. Journal of the lnternationalNeuropsychological Society 12,502-509.

SOUHRNCíle. Propoziční hustota (PH), psycholingvi-stické měřítko, koreluje s kognitivní kapacitouve starším věku. Tato studie zjišťuje rozdílyv propoziční hustotě v orálních výpovědíchna téma z nedávné minulosti u osob zdravýcha s mírnou kognitivní poruchou (MKP). MKPje v současnosti přijímána jako prodromální stá-dium Alzheimerovy nemoci (AN).Soubor. Soubor zahrnoval 33 osob s MKPa 32 zdravých kontrol (průměrný věk 73 let).Obě skupiny byly vyrovnané, a to co do věkua úrovně dosaženého vzdělání. Dle očekáváníse lišily v skóru MMSE, který je považován zazjednodušené vyjádření úrovně kognitivníhostavu.Hypotézy. Nižší PH byla očekávána u osobs MKP, neboť úkol zatěžoval vybaveníz novopaměti. Přičemž obtíž se zapama-továním nových informací, a tedy i vybavenímz novopaměti, je jedním z jádrových symptomůAN.Analýza a výsledky. Průměrná propoziční hus-tota u pacientů s MKP činila 48,74 % (srn. odch.5,78), u kontrolního vzorku seniorů bez kogni-tivních poruch to bylo 53,06 % (srn. odch. 4,56).Studentův t-test prokázal statisticky významnýrozdíl mezi skupinami (p < 0,001). Cohenovod 0,83 reprezentuje velký efekt příslušnosti keskupině.Omezeni. Nejpodstatnějším omezením tétostudie je heterogenita diagnostické jednotkyMKP. Dalším omezením byla neznalost premor-bidní kognitivní úrovně zdravých kontrol, protoje možné, že v kontrolní skupině byly osobys již počínající kognitivní poruchou, jež byla přijednorázovém vyšetření nezachytitelná.

Výzkumné studie / 325