Č E S K O S L O V E N S K A V E D E C K A S P O L E Č N O S T

PRO M Y K O L O G I I

p ^ K A

W ■ É 1 M

1

N A K L A D A T E L S T V Í Č E S K O S L O V E N S K É A K A D E M I E V É D

L E D E N

1 9 6 4

- , M sÍb& i šMfá&iTX W'- Sgř WC & - SgBKf

Č E S K Á M Y K O L O G I E

Č a ío p ii Čs. vědecké »polečnosti p ro m ykologii pro šířen i znalosti hub po stránce vědecké i praktické

R o č n í k 1 8 Č í s l o 1 L e d e n 1 9 6 4

Vydává Čs. vědecká společnost pro m ykologii v N ak ladatelstv í Československé akadem ie věd

V e d o u c í r e d a k t o r : člen k o resp o n d en t ČSAV A lbert P ilá t dok to r biologických věd

R e d a k č n í r a d a : akadem ik C tib o r B la ttný dok tor zem ědělských věd, un iv . p ro í. K are l C ejp doktor biologických věd, d r. P e tr F rá g n e r, M U D r. Josef H erin k , d r . F ra n tišek K o tlaba k an ­

d id á t biologických věd, in ž . K are l K říž , K are l P oner, p rom . biolog Z deněk P o u zar,d r . F ra n tišek Š m arda

V ý k o n n ý r e d a k t o r : dr. M irko Svrček k an d id á t biologických věd

Příspěvky zasílejte na adresu výkonného redak tora : P ra h a 1, V áclavské nám . 68 , N árodním useum , te lefon 233541, linka 87.

3. sešit 17. ročníku vyšel 10. července 1963.4. sešit 17. ročníku vyšel 18. říjn a 1963.

O B S A H

F. K o t l a b a a A. P i l á t : I I I . sjezd evropských m ykologů, Skotsko 1963 . . . 1

F. Š m a r d a : P říspěvek k mykocenologické charak teristice panonské o b las ti v okolí B rna 7

Z. P o u z a r : D alší nález h řib u bronzového — Boletus aereus B ull. ex F r. em. Q uél. —v Českém k rasu .............................................................................................................................................16

A. P i l á t : R ozšíření pavučince fialového v Č e s k o s l o v e n s k u ...................................................... 19

M. S v r č e k : M icrom phale inodorum (Pa t.) Svr. — špička nevonná v Čechách . . . 24

A. K o c k o v á - K r a t o c h v í l o v á : P ríspevok k ekologii kvasinkovitých m ikroorganiz-mov. K vasinkovité m ikroorganizm y z kvetov r a s t l í n .................................................................29

K. C e j p : D va d ruhy rodu P y th iu m Pringsh . nové pro Československo: P y th ium ap h an i-derm atum (Eds.) F itz. a P . m onosperm um P r i n g s h ................................................................. 36

A. P i l á t : P rof. K. Lohwag p a d e s á t n í k e m .......................................................................................... 41

J. N o v á k o v á - P f e i f e r o v á : Příspěvek k poznán í p lísně sójové — Peronosporam anshurica — v Č S S R ................................................................................................................... 42

M. H a n u š o v á : Produkce kon id ií V en tu ria inaequalis (Cke) W in t. v um ělé ku ltu ře . 48

P o c t a č e s k o s l o v e n s k é m y k o l o g i i ................................................................. 52

H. Z a v ř e l : N ěkolik vzácnějších snětí z okolí K r o m ě ř í ž e ......................................................53

E. W i c h a n s k ý : V zácnější a m éně znám é d ruhy hlenek v Č echách a n a M oravě . 55

M. S v r č e k : D va nové nálezy hlenky P hy saru m au ran tiu m B ull. ex Persi. v Čechách 59

Z. P o u z a r : Z práva o osm ém valném shrom áždění Československé vědecké společnosti pro

m ykologii dne 13. kvě.tna 1963 . 60

L i t e r a t u r a .....................................................................................................................................................62

P ř í l o h y : barevná tabu le č. 52 — C o rtinariu s v iolaceus (L. ex F r.) F r. (R . Veselý p inx .)černobílé tabu le: I. C lav a ria zollingeri Lév. a C. fum osa Fr.

I I . P leu ro tus porrigens (Pers. ex F r.) G ill.I I I . C ortin ariu s violaceus (L. ex F r.) F r.IV. A ureobasid ium p u llu lan s (D e B ary) A rnaud , C an d id a reu-

k au fii (G riiss) D idd. et Lodd. a C. pu lch errim a (L indner) W indisch .

H in s wJJlBs

‘

C ortinarius violaceus (L. e x F r.) F r.R. Veselý j^inx.

t

* w . . . . . . . . . ...................................................................................... * .. ...................... * . . . . . . . . . . . .

Tab. 52

n B B f e jjIě ^ é I w ^ f ď R r ~ ‘ -- í B ^ í H h » - f / i ~ ¡-^J J f * J^JĚf* ^ 1 y^k^S fe^ | I ^ I B k H K E w ||;:g ^ / 1

M ' j t ^ W * - U / ' " 1 ~P ^ 3 h T t M w t / P P K J K L , |.. M / I cr

1. Clavaria zo llingeri Lév. — K y j a n k a Z o l l i n g e r o v a . Luss 2. Clavaria fum osa F r. — K y j a n k a z a k o u ř e n á , Luss u jezera ^u jezera Loch Lom ond ve Skotsku, 2. IX . 1963. — Luss ap u d lacum Loch Lom ond ve Skotsku, 2. IX . 1963. — Luss ap u d lacum Loch ^Loch Lom ond in Scotia, 2. IX . 1963 photo A. P ilá t. Lomond in Scotia, 2. IX . 1963 photo A. P ilá t.

m j j f ^^Bijsi

•'?8^ ^ *^n> áĚ £; ^ ¿C, r ^ “r v ” JĚm-.

■ \ . f e frn f Sfc ; 7 | JFB k * v S I

K ; V « 3 | ( J n k . "W B

I , ’ “ : ^ ” ■■ B k \*%' N ^5fe. • .¿jp8*w45. . >

■ v ■ >• ’ 1 H I

- V <

1 ✓ ' *1 » . - “% .'.. J P ^ i f a w , . - ^ ¡ a

^ __

P leurotus porrigens (Pers. ex F r.) G ill. — H l í v a u š a t á . N a borovém dřevě u jezera Loch R annoch ve Skotsku, 4. IX . 1963. — Ad lignum Pini silvestris em ortuum apud lacum Loch Rannoch in Scotia, 4. IX . 1963. Photo A. P ilá t

Tab. II

KOTLABA ET PILÁT: I I I . SJE ZD E V R O P S K Ý C H M Y K O L O G 0

^ ¡M ■>#. ' /S jik * ♦ » * $ .

?r #; J a g l

^ ^ t B H M I H H ^ i,,' a i W y C

m m , r.

: ÉBBP^«W(**2K 8 EMw3BP^I>V^ AH^^^HI^HkiH^^^BI 5/5

^ ^ S l l F Hp_cr

C ortinarius violaceus (L. ex F r.) F r. — P a v u č i n e c f i a l o v ý . Ve sm rčině u C hm elně nedaleko V lašim i v Čechách 16. VI I I . 1951 sb íra l 1-1A. P ilát. — In piceto prope C hm slná hau d pr. V lašim , Bohemiae centr., 16. VI I I . 1951 A. P ilá t leg it. Photo A. P ilá t ~

K O C K OV Á-KR A TO C HVÍLOV Á: KVASINK. MIKROORGANIZMY Z KVETOV H

r - ifiga

, ' i %IWP.■,%:■■*: «rafcriB|8ffi # 1 Í| ljp

N ajčastejšie sa vyskytujúce d ruhy kvasinkovitých m ikroorganizm ov na rastlin n ý ch kvetoch: IA ureobasid ium pu llu lans (De B ary) A rnaud tvoří n a jp rv slizna tý krém ový nátěr, v ktorom sú Ih unky jednotlivé, rózne velké (obr. 3), pučiace na viacerých m iestách, ako aj hyfovité ú tv ary I(obr. 6 ). N a vzduchu tento nátěr začína čoskoro tmavieť až celkom očernie a stává sa kožovitým . IV ňom p řev ládnu hyfovité form y a striedajú sa buňky bezfarbé s buňkam i čiernym i (obr. 2 ). IČ asto sa n ajdú čierne silnostenné gem m y (obr. 1). Ak sa krém ový slizna tý ná tě r pokryje v rstvou Iparafínového oleja, ostane nezm eneným a neočernie. — C andida reukaufii (G riiss) D idd. et ILodd. tvoří svetle hnědý nátěr, h ladký alebo svraštělý, v ktorom sú b u ňky jednotlivé, velké Ipodlhovasté, vo špecifickom u sp oriadan í (obr. 5) a velké silnoslenné buňky, k toré p rav idelne vy- ■p lňu jú dve alebo tri kvápky luku, chlam ydospory (obr. 5). — C andida pulcherrim a (L indner) IW indisch tvoří nátěr biely, h ladký a n iekedy vy tvára to íko porfyrinového farb iva , že a g a r celkom Iočervenie. Buňky sú m énšie oválné a medzi n im i velké gufaté chlam ydospory, vyplněné tukom , Itzv. ,,pulcherrim ae" (obr. 4). I

I Č E S K Á M Y K O L O G I E■ ČA SOPIS Č ESK O SLO V EN SK É VĚDEC K É SPO LEČ N O STI PRO MYKOLOGII

I R O Č N ÍK 18 1964 S E Š IT 1

■ III. sjezd evropských mykologii, Skotsko 1963

H T he T h ird E u ropean M ycological C ongress, S co tland 1963

F rantišek K otlaba a A lbert Pilát

■ T ře tí sjezd evropských m ykologů se konal ve Skotsku ve dnech 1. — 13. IX .■ 1963. O rgan izace sjezdu by la velm i dobrá, začež p a tří dík nejen o rgan izačn ím uH výboru v čele s dr. J. G . M a n n e r s e m (S o u th am p to n ), dr. S. A. H u t -■ c h i n s o n e m a d r . C. G. E l l i o t e m (G lasgow ), ale h lavně i všem osta tn ím■ skotskými p racovn íkům u n iv e rs ity v G lasgově, k te ří sku tečně uděla li vše, aby■ se účastn ík ů m sjezdu dobře pracovalo a c ítili se ve Skotsku jako dom a. O vzduší■ sjezdu by lo velice přáte lské, zcela nefo rm áln í a op rav d u srdečné; s ta rá p řá te lstv í■ se u tužovala a nová navazova la jak během exkurzí, tak h lavně v pracovních■ p řestávkách p ři anglickém ob ligá tn ím „cu p of te a “ , večerních ,,p a r ty “ apod.I V las tn í sjezd se konal v největším skotském m ěstě G l a s g o v ě (G lasgow )I n a un iversitě , kde krom ě posluchárny k zasedán ím a p řednáškám by la účast-■ n íkům kongresu k d ispozici velká labo ra to ř (cca 60 m íst) s m ikroskopy, rea-■ genciem i a lite ra tu ro u , a jedna m ístnost u rčená p ro v ý s t a v u h u b , nale-I zených během sjezdu. Zde je třeba poznam enat, že ta to výstava by la chudáI a nerep rezen ta tivn í, neboť ji m ěli ud ržovat, seb raný m a teriá l u rčovat a vysta-■ vovat pouze sam otn í účastn íci sjezdu. P rotože v šak vě tšina m ykologů sb íra laI především p ro sebe a n a dů k lad n é určování m a te riá lu nezbývalo m noho časuI (ačkoliv n á v ra t z exkurzí by l p rávě z těchto' p říč in vždy včas, obvykle m eziI 16. — 17. ho d in o u ), bez důk ladnějš ího s tu d ia se jen m álokdo odvážil n ap sa t■ své jm éno n a lístek k určené houbě. T ak se stalo, že vystavených h u b bylo■ velice m álo. M nozí m ykologové p ro to často vzpom ínali n a v ý stav u v B rněI v roce 1960, k te rou označovali za nejlepší, jakou kdy v iděli; ještě n y n í po letechI litovali, že tehdy neby lo více času n a její důk ladné p rostudován í. N a chodbáchI u n iv e rsity v G lasgově b y la u sp o řád án a v ý s t a v k a , ukazu jíc í jednak vývojI tam nější un iversity , jednak m ykologie vůbec, vrcholící přehledem současné b rit-I ské m ykologické lite ra tu ry .■ P řipom eňm e si, že I. sjezd evropských m ykologů se konal v Belgii 1 5 .—22. IX . 1956■ a účastn ilo se ho přes 200 m ykologů*). I I . sjezd by l v Č eskoslovensku 28. V I I I . — 11. IX .I 1960 s celkovou účastí 208 m ykologů**). I I I . sjezd ve Skotsku navštív ilo celkem 213 účast-I n íků ; z těch, k teré znají n aš i h o u b aři z druhého sjezdu nebo z lite ra tu ry , připom ínám e alespoňI uej znám ější: M . Le G alová, A. Pouchet, V. P ianě , R . V incent (F ran c ie ) , L. G. F. Coulot,I P. P eter (Š výcarsko ), I. E isfelderová, H . H aas, W . Schwedesky, A. S traus (N S R ), L. Im -I ler, R. L. S teyaert (Belgie), M. P. C h ristiansen , K. H auerslev , L. H ansenová, M. Lange (D án-I sko), M . A. D onk, K its v a n W averen , J. v an B rum m elen, A. R eijnders (H olandsko), F. E.I E ckblad (N orsko), K. Lohwag (R akousko), R. M acraeová (K an ad a ) aj. B ritští mykologové se■ zú častn ili sjezdu ve velikém počtu. Ze znám ých n ap ř. E. M. W akefieldová, J. Ram sbottom , G.I M. W aterhouseová, L. E. H aw kerová, J. T. Palm er, G. B .C oneová, P. K . C. A ustw ick aI z m ladších , m éně znám ých n ap ř. D. M. D ring, D. M. H enderson, D. A. Reid, R. W attlin g aj.I Ze socialistických stá tů by li ve skotský krom ě Čechoslováků jenom Poláci (J. K ochm anI a A. Skirgiello) a Jugoslávci (A. M aric a V. N iko lič). Československo bylo zastoupeno čtyřm iI účastn íky : krom ě au to rů článku to byl A. N ovacký (B ratislava) a Z. M oravec (P rah a ).

I *) V iz Čes. M ykol. 1 1 : 1 - 1 2 , 1957.I **) Viz Čes. M ykol. 1 5 : 1 - 1 2 , 1961.

Z ahájen í sjezdu se konalo v neděli 1. září. P ředsedou I I I . sjezdu evrop. m ykologů by l zvolen znám ý ho landský m ykolog dr. M . A. D o n k , m ístopředsedy dr. M. L e G a l o v a a dr.J. R la m s b o t t o m , h lavn ím sekretářem dr. J. G . M a n n e r s a jeho asisten ty P. K. C. A u s t w i c k a dr. N. M o n t g o m e r y o v á . Po krátkém pro jevu dr. D onka, ve kterém vzpom něl předešlých sjezdů a zm ín il se o skotské m ykoflóře (je zde řad a typových lokalit nap ř. Berkeleyových), oznám il rů zn á o rgan izačn í sdělení dr. M anners a přečetl pozdravné te legram y a dopisy některých m ykologů (B. P. V asilkova, d r. E. H. Benedixe a j.) . P ak jsm e odjeli au tokary n a exkurzi do parkového sm íšeného lesa (buk, bříza, javor, duby, h loh a pěn išn ík černo- m ořský) „ D o u g a l s t o n E s t a t e“ sev. G lasgova, kde je sice značné bohatstv í hum usových hu b (druhově však m álo zastoupených: ze zajím avých např. R u ssu la claroflava, Inocybe h y s tr ix Boletus appendicula tus, H ydrocybe pelargoniae?, C lavu lina cinerea, M u tin u s caninus, H ygro- phorus langei), avšak chudě jsou zastoupeny d řevn í houby (velm i hojně P iptoporus betu linus,Stereum h irsu tum a S. rugosum ; posledně jm enované též n a R hododendron p o n ticu m ), ze vzác­nějších Antrod ia m ollis, Tyrom yces sem ip ilea tus a z b řichatek M ycocalia denudata.

Zajím avější sběry posky tla exkurze následu jíc ího dne (2. září) n a lokalitě „ R o s s d h u " a L u s s u jez. Loch Lom ond s. G lasgova, kde park (s I le x a q u ifo lium , P runus laurocerasus,T a xu s baccata, Q uercus ilex ) p řechází do přirozených porostů borovice lesní, b řízy pýřité , olše lep ­kavé a dubů, částečně n a rašelině. Ze zajím avých h u b zde by ly nalezeny: P eniophora laevigaia (na T a xu s) , P leurotus porrigens, X erocom us parasiticus, Leccinum holopus (n a raše lině), C la­varia fum osa, C. acuta, C. zollingeri, C lavu linopsis helvola a více p řís lu šn ík ů čeledi Corticia- jceae. Poněvadž však b rzy po poledni začalo pršet, pokračovala exkurze tu ris tick y au to k ary k je­zeru Loch Long krásnou scenérií skotských hor a jezer, odkud teprve by l n áv ra t zpět. Večer pořádal lord provost (starosta) m ěsta G lasgova n a počest ú častn íků sjezdu slavnostn í recepci v m uzeu a galerii um ění, n a k teré p rom luvil krom ě sta rosty též p ředseda sjezdu dr. D onk, k terý poděkoval jm énem ú častn íků za pohostinstv í m ěsta G lasgova.

Ú terý 3. září bylo cele věnováno s j e z d o v ý m p ř e d n á š k á m a d iskusím . D opoledne se konalo gasterom ycetologické sym posion, na kterém by ly předneseny ty to referáty : F. E. E c k b l a d : R ozšíření některých gasterom ycetů ve S kandináv ii, D . M. D r i n g : P rob lém y gasterom ycetů západn í A friky, M. L a n g e a H. D i s s i n g : T axonom ické problém y ro d u Ge- astrům . Po této přednášce přečetl J. T P a l m e r d iskusn í p říspěvek V. J. S t a ň k a spojený s dem onstrací m ate riá lu G eastrum recolligens, G. d rum m ond ii a G . hotlabae. Z. M o r a v e c p řednesl svůj referát Ekologické stud ie o gasterom ycetech (k terý tém aticky p a tř il n a to to sym po­sion) až n a závěr odpoledního zasedán í vzhledem k svém u pozdním u p říle tu do G lasgova. O dpo­lední zasedán í bylo věnováno převážně přednáškám z taxonom ie hub. M . P. C h r i s t i a n - s e n : Sběr a určován í resup inátn ích hub, M . A. D o n k : Přehodnocení čel. Cyphellaceae,M. L e G a l o v á : Taxonom ická hodnota některých znaků u diskom ycetů, R. L. S t e y a e r t :Všeobecné ú v ahy o rodu G anoderm a s důrazem n a evropské d ruhy , F. K o t l a b a a Z. P o u - z a r : Předběžné výsledky barven í v ý tru sů a jiných částí plodnice hom obasidiom ycetů v koto- nové m odři a jeho význam pro taxonom ii. O hlášené refe rá ty G . M alengona a E. P arm asta od­p ad ly pro neúčast au to rů n a sjezdu.

Večer byl věnován refe rá tům o p ostupu prací a předběžným výsledkům m a p o v á n í v y ­b r a n ý c h 1 0 0 d r u h ů m a k r o m y c e t ů v E v r o p ě , k teré přednesli M. L a n g e ,F. K o t l a b a (jenž nav rh l, aby by l zastoupen ve výboru též S SSR ) a D. M. H e n d e r s o n , spolu s dem onstrací tiskovin, m ap rozšířen í apod. Veškeré p řednášky (až n a jedinou, pronese­nou francouzský) by ly p ředneseny anglicky a n ic nebylo p řek ládáno . T o nesli dosti těžce p ř í­slušníci jiných národností (zejm éna početně zastoupení F rancouzové), k teří n eov ládali ang ličtinu , nebo ne do té m íry , aby všem u dobře rozum ěli. Z tohoto h led iska byl sjezd dost k ritizován a bylo vzpom ínáno n a Československo, kde referáty by ly ve čtyřech světových řečech (a ještě krom ě toho by ly stručné vý tahy p řek ládány do některého jiného jazyka, než v kterém by l v las tn í re fe rá t), takže se m ohl zasedán í zú častn it ak tivně každý a alespoň části přednášek dobře ro ­zuměl. S tručné v ý tahy přednášek z I I I . SEM budou uveřejněny v T rans . b rit. mycol. Soc.

Ve středu 4. zá ří by la p o d n iknu ta nejdelší exkurze sjezdu, a to do původních borových po­rostů v horách středního Skotska u jezera L o c h R a n n o c h . M ykoflóra zde b y la velm i za jí­m avá, avšak n a sběr h u b zbyla pouhá jedna h od ina času vzhledem k velm i dlouhé cestě tam a zpět. N a této exkurzi se také krátce objevil znám ý b ritský mykolog P. D . O r t o n . Ze vzác­ných nebo zajím avých hub, k teré by ly u Loch R annoch sb írány , stojí za zm ínku Tricho lom opsis decora, P leurotus porrigens, Tyrom yces ex aff. fragilis, T y p h u la qu isqu ilaris (n a řap íc ích k a p ra ­d iny P terid ium a q u ilin u m ), C udonia circinans, B ole tus calopus etc.

5. září by l volný den, k terý však bylo m ožno využít různým způsobem . S tarší z au to rů č lánku ho využil k návštěvě a prohlídce botanické zah rady v G lasgově, kde p o říd il přes 50 foto­grafií různých rostlin venku i ve sklenících. M ladší volil jednu ze tř í m ožných exkurzí (m usely bý t zvlášť uh razen y ), a to do starého původního kaledonského dubového lesa (Q uercus robur) „ C a d z o w P a r k “ u H am iltonu , jv. od G lasgova. Tyto p rastaré , částečně odum řelé

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

2

dub y n ízkého v zrůstu by byly u nás vhodným substrá tem pro rů st celé řad y zajím avých hub, avšak zde ro stla ve velikém m nožství skoro výhradně jen F istu lina hepatica a n a suchých vět­v ích S tereum gausapatum a vzácně E xid ia truncata. B ohatší — zvláště n a d řevní houby — byl svah v lhkého údo lí řeky Avon se sm íšeným porostem buku, jasanu, jilm u, javoru aj. lis tn a ­tých dřevin , kde rostly Tricholom opsis p la ty phylla , F labellopilus giganteus, Fom es fom en tariu s (n a Fagus,^ což^je ve^Skots^

p a tř í bezesporu Phlebópus (Boletus) ligni-cola, k terý nalezl p rvý z nás (u rč il dr. H . 1- Zbytky sta rého dubového porostu (Q uercusH a a s ). Je to pravděpodobně p rvn í nález to- robur) v borovém lese (P inus silve str is)hoto západoevropského d ru h u ve Velké Bri- u „C adzow P a rk “ u H am iltonu nedaleko G las-tán ii, h říbku , k terý roste ze d řeva a není gova. Foto 5. IX . 1963 dr. F. K otlaba

• mI f l nepodobný suchohřibu p lstna tém u . D ru h á nej-/ ■ » spíše nová houba pro Vel. B ritán ii je šupi-

/ - ,t, | H 1 novka Phaeom arasm ius confragosus, k terou zde1 l i jB nalezl dr. H . H aas (u rč il p rv ý z n ás). Z ostat-

. . . . ^ , i. j J S t y J l n ich vzácných nebo zajím avých d ru h ů jm enu-jeme ještě alespoň Plicatura faginea, Poria ci-

- ' ^ ] nerascens P. candidissim a, M eru liu s ru fus , Rus-. ■ •— J sula laurocerasi, O m phalina abiegna etc. Tato-

1 - exkurze p a tř ila k nejbohatším n a zajím avé ná-S f }‘ lezy. Večer se konalo poslední zasedán í vybra-

^ H R ného výboru sjezdu složeného ze zvolenýchi K ř * ¿ jfe'S’.' - J U R * * / zástupců jednotlivých zemí, kde po odjezduW p M H W M H S A. P ilá ta zastupoval Československo F. K otla-

ba. B yly p ro jednávány h lavně organizační*.*■'« ^ o t á z k y s ta tu tu sjezdů evropských m ykologů. Po-

: : ^ něvadž p ro pokročilou dobu nebylo m ožno vy-'• .wlIBswěr . . '■ ' '« . ’y ‘ řešit všechny problém y, by la n av ržena tříč lenná

n < f l i komise, k terá p řip rav í m ateriál p ro p říš tí sjezd.■ Rovněž bylo prodiskutováno, kde bude tento

^ s j e z d konán.

r V sobotu 7. zá ří se účastn íci sešli k závěreč-h ném u zasedání, kde krom ě jiného bylo ozná­

meno, že p říš tí sjezd se bude konat r. 1 9 6 6-2. Č ást ú častn íků I I I . sjezdu evropských v P o l s k u v tom případě, že Po lská akadem iem ykologů ve Skotsku p ři p lavbě parn íkem věd zašle o ficiáln í pozván í do konce tohotopřes záliv „ F ir th of C lyde“ na cestě do roku. N e-li, bude se IV . sjezd na n áv rh prof.D unoonu. Foto 6 . IX . 1963 dr. F. K o tlaba M. Langeho konat v D á n s k u . P o poděkování

K O T LA B A ET PILÁT- I I I . SJEZD E V R O P S K Ý C H M Y K O L O G Ů

3

. 3. I I I . sjezd evropských m ykologů ve Skotsku; při svačině u „B en M ore H ouse“ u D unoonu na západním pobřeží Skotska ' Foto 6 . IX . 1963 dr. F. K otlaba

zástupců jednotlivých stá tů o rgan izáto rům I I I . sjezdu se účastn íci rozjeli b u d do svých dom ovů nebo větš:nou n a p o s j e z d o v é e x k u r z e , k teré se těší veliké oblibě. Stojí jistě za zm ínku, že to bylo právě Československo, které založilo trad ici posjezdových exkurzí (v Belgii naI. sjezdu se posjezdová exkurze neko n a la ), neboť usku tečn ilo dvě tý d en n í posjezdové p a ra le ln í exkurze n a Slovensku (jednu do Vys. T ate r a d ru h o u — v ýhradně m ykologickou — do N íz. T a te r). P řesně stejné schém a posjezdových exkurzí p řija li i Britové, avšak vzhledem k velkém u zájm u uskutečnili tř i týdenní para le ln í turisticko-m ykologické exkurze po severním Skotsku a jednu exkurzi v ýhradně m ykologickou. Té se zúčastn il p rv n í z nás jako jediný československý účastn ík . Po závěrečném zasedán í jsm e p řed polednem odjeli au tokarem přes m alebné hory a kolem kouzelných jezer (Loch Lomond, Loch Lochy, Loch N ess a j.) s p růzračně čistou vodou do lázn í S t r a t h p e f f e r nedaleko Inverness, kam jsm e dorazili večer. Po večeři by l u sp o ­řád án p ro účastn íky sjezdu večer skotských p ísn í a tan ců (v krojích a za doprovodu dud ).

8 . zá ří (neděle) byl volný den. V ětšina účas tn ík ů se věnovala sběru a s tud iu hub v blízkém okolí nebo odpočinku; p rvý au to r p řija l pozvání D. M. H endersona na exkurzi na horu B e n W y v i s (1.045 m ), k terý k n í jel v lastn ím vozem (m ikrobus, zařízený jako po jízdná laborato ř) spolu se svým kolegou R. W atlingem , H olanď anem J. van Brum m elenem a F inem I. K ukko- nenem . N a ú p a tí této hory jsou rozsáhlé bažinky a raše liny , hustě porostlé n ízkým i keříky M yrica gale a Erica cinerea; z by lin jsou běžné M alaxis paludosa, N arthecium ossifragum , E riophorum vagina tum etc. Z hub jsm e zde nalezli A nnclaria separata, H ypho lom a u dum , Gale- rina paludosa aj. Výše na úbočí pak rostly E m petrum nigrům , E. herm aphroditum , R u b u s cham ae- m orus, L ycopodium a lp inum , Saxifraga stellaris, G napha lium su p in u m , S a lix herbacea etc. M yko- flóra byla velm i chudá, avšak zajím avá, boreáln ího charak teru : O m phalina luteovite llina , O. luteolilacina, C litocybe asterospora aj.

9. září by la exkurze n a východ, pobřeží Skotska na lokalitu „C u 1 b i n S a n d s " u Forres v zá livu M oray F irth , což jsou pobřežní písečné přesypy fixované vysazenou borovicí obecnou a černou (ve vlhkých p ro lák linách m ezi dunam i se S a lix cf. cinerea a A ln u s g lu tinosa). H ub zde rostlo veliké m nožství a k nej zajím avějším p a tř ily jistě Tyrom yces trabeus (g loeopystid ia tus) , T .

Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

4

■

L ;. ■Jjtf 1 r '

4. Záběr z posjezdové exkurze „A “ I I I . sjezdu evropských m ykologů ve Skotsku: část lokality ,,C ulbin S an d s“ v zálivu M oray F irth na východním pobřeží Skotska.

Foto 9. IX . 1963 dr. F. K otlaba

fragilis, M ýcena chlorantha, H yd n e llu m diabolus. G loeoporus dichrous, S u illu s fla v id u s, fl íy - cena pelianth ina, P sathyrella am m ophila a Tyrom yces km elii (? ). Po n áv ra tu jsm e pak vždy studovali nalezené houby, popisovali a sušili v im provizované laborato ři, k terá b y la zřízenav jednom sále pro ty to účely. Byly zde opět k dispozici m ikroskopy (asi 15), reagencie a m yko- logická lite ra tu ra . Zde se d iskutovalo velm i živě n a d m ateriálem , vym ěňovaly se názory a p ilně listovalo v knihách, k reslily i m alovaly se houby atd . P rávě pro tento p racovní a d iskusní ráz jsou posjezdové exkurze velm i oblíbené. A sejde-li se několik dobrých specialistů , m ají z toho užitek všichni zúčastnění.

10. září by la podn ik n u ta pěkná exkurze na lokalitu ,,T o m i c h “ (břez iny) a ,,G 1 e nA f f r i c“ (původní borové porosty ), kde jsm e sb íra li krom ě jiného P hellinus trivia lis, P. p in i,Panus conchatus, S u illu s fla v id u s, A m a n ita virosa, A . věrna, L eptonia corvina, L. rosea, L . catalaunica, L. sarcitula, L . serrulata etc. Závěrem exkurze jsm e zhlédli m ohutnou p řeh rad u n a jezeře Loch B einn A ’M headhoin s elektrárnou, k terých je ve Skotsku celá řada . Celé jezero je obklopeno krásným i původním i borovým i lesy, ve Skotsku vzácným i. V ětšina kopců a hor je totiž zcela holá, porostlá pouze vřesem , vřesovci, suchopýrem aj. ro stlinam i, avšak strom y a keře chybějí. Skotsko bylo v m inu losti odlesněno (z různých důvodů: stavba lodí, pa livo p ro železárny, pas tva i vojenské důvody) a dodnes se Skotové snaží jen s m alým úspěchem opět je zalesnit, k čem už používají p řevážně borovic, sitky a douglasky. K dysi p rý zde rostly h lavně kyselé doubravy s přim íšenou břízou, m ísty pak bory. D nes tu jsou jen pastv iny , a to ještěvelm i chudé.

11 září by la za jím avá exkurze (opět do původního boru) do „ R o t h i e m u r c h u s F o r e s t “ u A viem ore v C airngorm M ts. ve střed. Skotisku u jezera Loch an E ilein . K nejpěknějším n á ­lezům p a tř í bezesporu H apalop ilus (Poria) aurantiacus, k terý nalezl P. K. C. A ustw ick (a je snad nový pro B ritán ii) , Cartilosom a su b sinuosum (o které z jistil D. A. Reid, že n ejsta rší znám é jm éno p ro ní je P olyporus ram entaceus Berk. e t Br. 1 879), S tere llum p in i, H yd n e llu m velu tin u m , Leccinum holopus a Tricholom a helviodor (k terá je asi rovněž nová pro Vel. B ritá ­n ii) , etc.

Poslední den n aš í posjezdové exkurze (12. zá ří) by l věnován exkurzi do původních borů n a

K O T LA B A ET PILÁT: I I I . SJE Z D E V R O P S K Ý C H M Y K O L O G Ů

. _ — —

Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

b řeh u L o c h M a r e e u K inlochew e n a východ, pobřeží Skotska, kde by la podobná m ykoflóra jako v R othiem urchus Forest u Aviem ore. Ze vzácných d ru h ů by la zde nalezena Poria cine- rascens a dřevom orka z p říbuzenstva M eru liu s m olluscus, k te rá je p ravděpodobně nová p ro Vel.B ritan ii. 13. září jsm e odejeli jin o u cestou zpět do G lasgova, čím ž skončila posjezdová exkurze ,,A “ a tím celý sjezd. Loučili jsm e se nerad i a všichni jsm e si p řá li, abychom se zase sh ledali n a p říštím sjezdu, ať už v Polsku nebo v D ánsku . Vždyť ta to setkání evropských m ykologů m ají velký význam nejen p ro poznán í různých h u b a jejich společenstev v záv islosti n a k lim atu a vyšších rostlinách , ale i různých m ykologů navzájem a upevnění p řá te lských vztahů , k teré jsou ta k dů ležité m ezi lidm i vůbec a m ezi odborníky a vědci zvlášť k prospěchu vědy.

B ritš tí m ykologové v y b ra li jako dějiště I I I . sjezdu zcela zám ěrně Skotsko n e ­je n proto, že je n a b ritských ostrovech spolu s Irskem m ykologicky nejbohatší, a le také proto, že se vegetačně velice liš í od A nglie (h lavně její jižn í čá s ti), kam p ro n ik á více p rvků kon tinen tá ln ích . P řekvapu jíc í p ro nás by la a b s e n c e nebo v zácnost celé řa d y h u b ve Skotsku, k teré jsou u nás zcela běžné, jako n ap ř. S ch izo p h y llu m com m une, F om itopsis p inícola, C lim atocystis borealis, H y m e n o - chaete rubiginosa, P hellinus robustus, P. con tiguus, etc. N ap ro ti tom u se zde dosti běžně setkávám e s d ru h y v Č eskoslovensku velm i vzácným i nebo chybějí­cím i: H ygrophorus lacm us, P leurotus porrigens, R u ssu la claroflava, O m pha lina lu teov ite llina , O. lu teo lilacina apod. S rovnán í a s tud ium těchto h u b je velm i poučné, a pro nás v Č eskoslovensku zvlášť; p ak si teprve uvědom ím e a p lně do­cením e n e s m í r n é b o h a t s t v í n a š í m y k o 1 f l ó r y , jež, je v Evropě sku tečně výjim ečné. I když ve Skotsku rostlo zdán livě m noho hub , d ruhově by ly m álo zastoupeny (několik d ru h ů se stále opakovalo , např. P iptoporus betu linus,S te reu m h irsu tu m , A rm illa ria m ellea, P a xillu s in v o lu tu s) . N eobyčejně vhodná geografická poloha Československa, velm i rozd ílné pom ěry klim atické, výško­p isné , geologické (a z toho vyplývajíc í i vegetačn í) m ezi českým i zem ěm i a S lo­venskem dávají zák ladn í p ředpok lady k m im ořádně bohatém,ü v ýsky tu n e jrů z ­nějších d ru h ů a rodů hub čty ř rů zn ý ch fy togeografických charak te rů : boreáln ích , subm ed ite ránn ích , sub a tlan tsk ý ch a kon tinen tá ln ích . P rá v ě n a to to bohatstv í h u b v Č eskoslovensku m nozí účastn íc i sjezdu vzpom ínali (v r. 1960 by lo n a pod­zim ještě k tom u velm i p řízn ivé počasí p ro rů s t h u b !), neboť n áp a d n á m ono­tó n n o st skotské m ykoflóry velm i kon trasto v ala s rozm an ito stí h u b u nás.

Závěrem lze říci, že I I I . sjezd evropských m ykologů ve S kotsku by l velm i poučný a užitečný po m n o h a stránkách , a p ro to p a tř í d ík n ás všech jak b r it­ským , tak zejm éna skotským m ykologům a o s ta tn ím spo lupracovn íkům za o rg a­n izačně a společensky neobyčejně dobře zv lád n u tý p růběh tohoto v po řad í tře tíh o se tk án í evropských m ykologů, k teré si z ískává stá le větší p o p u la ritu . Lze p rá ­vem očekávat, že p říš tí sjezd nezůstane pozadu za dosavadn ím i třem i a h lavně že ta m bud o u — jak doufám e — m nohem více zastoupen i m y k o l o g o v é s o ­c i a l i s t i c k ý c h s t á t ů a p ředevším Sovětského svazu, jejichž neúčas t by la zv láště ve Skotsku velm i želena.

M ladší z au to rů nav štív il ještě po skončení posjezdové exkurze tř i význačné anglické m yko- logy: dobrého příte le Československa J. T. P a l m e r a * ) v L iverpoolu (14. — 15. IX .) , E. J. H .C o r n e r a v C am bridge (16. IX .) , dá le (17. IX .) F. H . B a l f o u r - B r o w n o v o u v B ri- tish M useum (N a tu ra l H isto ry ) a kolektiv pracovníků (D. A. Reid, D . M. D ring a j.) v Kew H erbarium , vedený dr. R. G. W . D e n n i s e m.

*) Ryl s n ím n a dvou celodenních exkurzích, jednak u F o r m b y sev. L iverpoolu (14. IX ), jed n ak v P e n n i n s mezi M anchestrem a Sheffieldem n a raše lin iš tích (15. IX .). K nejzají- m avěiším nálezům n a písečných přesypech u H i g h t o w n poblíž Form by p a tř ily typické psam - m ofy tn í houby jako nap ř. C yathipodia corium , P sathyrella am m ophila a In o cyb e halophila, kdežto na severněji položené lokalitě u F r e s h f i e l d P eniophora m ollis, k terá rostla na m rtvém dřevu P inus nigra.

6

•

Příspěvek k mykocenologické charakteristice panonské oblasti v okolí Brna

B eitrag zu r m ykozönologischen C h arak te ris tik des pannon ischen G ebietes ■— in der U m gebung von B rno

F rantišek Šm arda

P ři vzniku a vývoji ro stlinných a houbových společenstev m ají vedoucí ú lohu pom ěry klim atické. A utor popisuje n a p řík la d u kopečku H orka (392 m ) u K uřim ě severozápadně B rna společenstva, jejichž odchylné druhové kom binace jevnosnubných rostlin a vyšších h u b se vyvíjely vlivem od lišných m ikroklim atických pom ěrů, daných především expo­sicí a d řev innou složkou vegetace.

Bei der E ntstehung u n d E ntw icklung der P flanzen- u n d P ilzgesellschaften spielen die k lim atischen V erhältn isse die H auptro lle . D er V erfasser beschreib t am Beispiel des H ügels H orka (392 m ) bei K uřím nordw estlich von B rünn G esellschaften , deren besondere A rtenkom bination von P hanerogam en u n d höheren P ilzen sich u n te r E influss besonderer, vor allem durch die E xposition u n d den G ehölzartenan teil der V egetation bedingter m ikroklim atischer V erhältn isse vollzog.

V pah o rk a tin ě brněnského okolí jsou vhodné klim atické podm ínky p ro výskyt tep lom ilných rostlin , k teré m ají n ároky n a vyšší požitky tep la a světla. Z atím co n a severních svazích p ah o rk ů se vyvíje jí s tinné porosty habrových doubrav , n a jižn ích svazích jsou k lim atické podm ínky p řízn ivé p ro rozvoj tep lom ilných svět­lých doubrav a na odlesněných částech těch to svahů p ro tra v in n á xero therm ní společenstva (n a h lin itý ch půdách s p řevahou kostřavy w aliské a žlábkovité, na m ělkých h lin itoštěrkových p ůdách s o střic í n ízkou). N a ty to tř i ty p y rostlinných porostů a m ikroklim atických pom ěrů reagu jí i vyšší houby, k te ré v souhlase s těm ito čin ite li vy tváře jí skup iny od lišné druhové kom binace a do p lň u jí fyto- cenologickou ch arak te ris tik u porostů zelených rostlin . T y to vztahy jsou sice zn á­mé, a le dosud m álo dokum entované.

V š e o b e c n á c h a r a k t e r i s t i k a l o k a l i t y .M ykocenologická pozorování by la konána n a kopečku H orka v teplom ilných doubravách

v r. 1960, v habrových doubravách v r. 1961 v obdobích 7 — 14denních, m ykofloristická po řad u le t též; n a kopečku Z árubě s H orkou souvisejícím . G eologický podklad tvoří g ran itit a gabro- d io rit brněnské vyvřeliny , k terý je n a jihovýchodních svazích p řekry tý vrstvou spraše. N adm ořská výška trvalých ploch je 340 a 350 m, re la tiv n í výška kopečků čin í 6 0 — 90 m.

Ja k se lze přesvědčit nah léd n u tím do k a ta s trá ln í m apy z r. 1826, by ly ty to kopečky tehdy p astv inam i se skupinam i listn a tý ch strom ů. P řed stav u o původní podobě lesů v této ob lasti si učiním e na podkladě oceňovacích operátů m ěstyse K uřim ě z r. 1844, k terý popisuje m imo jiné stav tehdejších lesn ích porostů z h led iska jejich zařazen í do bon itn ích tř íd za účelem zda­nění. Vysoké lesy jsou zde rozděleny do dvou tříd . V lesích I. tř íd y n a p lošinách a m írných severních svazích jsou u v áděny převážně bukové porosty s 801etou obm ýtní dobou, v I I . třídě na p řík rý ch svazích východních a západn ích exposic tyčkoviny a m laziny složené z Vs z h ab rů a ze 2/3 z dubů. N ízké lesy zau jím aly polohy n a jižn ích a severovýchodních prudce se svažu jí­cích úbočích. P řev ládajíc í dřev inou nízkých lesů byl dub s přim íšeným habrem . N a mělkých, kam enitých, m éně p roduktivn ích půdách by ly ty to lesy zcela zničeny pastvou ovcí. N a kopečky H orku a Z áru b u by l ještě koncem m inulého století v yháněn dobytek n a pastvu . Kolem r. 1880 by ly severní svahy a nejvyšší polohy jižních exposic těchto kopečků osázeny sm rkem , n a jižních úbočích by ly založení třešňové sady, tzv. v inohrady . V r. 1942 by la zde založena skutečná vinice; vhodné od růdy v inné révy zde posky tu jí dobrý výnos.

T e p l o m i l n é d o u b r a v y.

P locha, n a k teré b y la konána pozorování a záp isy m akrom ycetů, provázejících teplom ilné doubravy , by la zvolena n a úbočí východojihových. svahu úbočí kopce H orky n a závětrné straně

7

- ----------

■ . - ÍM ■ Ï : j. * ■ w . ■ •

,,, 1

'

" *ÍĚĚŠÉĚÍ •r ‘ -• -ti-:*

C elkový pohled n a jižn í svahy kopečků H orka (p rávo) a Z áru b a (vlevo) u K uřim ě. N a od- G esam tansich t der Südhänge| der H ügel H orka (rech ts) u n d Z áru b a (links) bei K uřim . A uflesněných p lochách těchto svahů, p řirozených to stanovišť teplom ilných doubrav , je zastoupeno den en tw aldeten F lächen dieser A bhänge — den n a tü rlic h en S tandorten w ärm eliebender E ichen-společenstvo svazu Festucion valesiaceae; ve zbytcích dubového porostu jihovýchodního svahu w älder — ist eine G esellschaft des V erbandes F estucion valesiacae vertreten; in den R esten desH orky a jihozápadního svahu Z áru b y jest fragm en tárně v yv inu to společenstvo teplom ilných E ichenbestandes am südöstlichen H an g des H orka u n d am südw estlichen H an g des Z áru b ad o u b rav svazu Q uercion pubescentis-sessiliflorae. ist fragm entarisch eine G esellschaft w ärm eliebender E ichenw älder aus dem V erband Q uercion

pubescentis-sessiliflorae entw ickelt. Foto J. Pacek

lesn ího okraje, kde kyselé podloží b rněnské vyvřeliny je p řek ry to spraší. Strom ové patro zde tvoří d ru h y : B oletus erythropUS, B. im po litu s , B. radicans, H ystera n g iu m cla thro ides,světlý , n ízký les du b u zim ního ve kterém vlivem p řízn ivých orografických edafických a m ikro- Inocybe caesariata, I . lacera, O tidea cochleata, R u ssu la luteotacta. V Z áru b ě seklim atických pom ěru se vy tvořily vhodné podm ínky pro rozvoj tep lom ilných d ru h u hub. K rom ě , . ,těchto č in ite lů m ají p odsta tný v liv n a vývoj teplom ilných doubrav i pom ěry m akroklim atické, vyskytu je A m a n ita caesarea.které v K uřím i tep lo tně charak terisu jí ty to údaje: p rů m ěrn á roční středn í tep lo ta 8 ,15° rozdíl S p o l e č e n s t v a s v a z u Festucion valesiacae.mezi nejvyssi a ne jm zsi extrem ní teplo tou za posledních 10 let c ín u 63,4U v rozm ezí — Zo,4u az-f-37°, ne jvyšší s třed n í tep lo ty v m ěsících červenci a srpnu se pohybovaly m ezi 17° až 19,6°. X ero therm ní tra v n a tá společenstva zau jím ají plochy odlesněných p řirozených stanovišť teplo-

B ylinném u p a tru v tisku jí význačný ráz ro stliny světlo- a teplom ilné. N a ploše se vyskytují: m ilných d oubrav n a jižn ích svazích, n a k terých se dnes nalézají zanedbané třešňové sady.B rachy pód ium p inna tum , Festuca valesiaca, Poa pratensis subsp. angustifo lia , Carex hum ilU , V hodná stanoviště xero therm ních d ru h ů h u b z řád u pýchavkotvarých (L ycoperda les) vzn ikajíC. m uricata subsp. pairei, A grim onia eupatoria, A speru la cynanchica, B u p leu ru m fa lca tum , především p ři přechodu ,,drnové step i“ vt sm rkový les nebo porost borovice černé, kde k vyššíS a m panu la bononiensis, C oronilla varia, E ryn g iu m cam pestre, Fragaria vesca, P im p ine lla sa - insolaci dochází n a zvláště přízn ivých polohách v závětří a k vyšším u p ro h řá tí půd y p řisp ív áxifraga , S a lv ia pratensis, S . verticillata, T eucrium cham aedrys, V ercnica prostrata, V io la hirta. odraz slunečních pap rsk ů od k u lisy lesního okraje. R ostliny tvoří kom binaci, k terou lze přesN a kopečku Z áru b a p řis tu p u jí A ster am ellus, P ulm onaria angustifo lia subsp. azurea, G enista řragm entárn í složení zah rn o u ti m ezi společenstva svazu F estucion valesiacae. Jsou to: A ndropogonpilosa, R a n u n cu lu s po lyan them us aj. ischaem um , F estuca valesiaca, Carex caryophyllea, C. hu m ilis , C. věrna, C arlina vu lgaris ,

c, .. p . . i * i ~ ~ i i ' l l l a u j • •• Fragaria virid is, L inaria genistifo lia , P icris hieracioides, P im pinella saxifraga, P runella grandi-S y n u sn saprofy tickych vcetne m ykorrh itickych h u b tv o n soubor d ru h u , jejichž flo ra , P u lsa t i l la g ra n d is , S e se li d e v e n y e n s e a],

k v alita tiv n í a k v an tita tiv n í složení jest p a trn o z tab u lk y 1. C elkem bylo n a plošeo rozloze 1000 m 2 v r. 1960 provedeno 15 záp isů , m ěření p ů dn ích tep lo t a od- Z hub p n sju še jíc íc h k sy n u sii saprofy tických hub svazu F estucion valesiacaeb ěrů vzorků p ů d n a zjištěn í m om entn í p ů d n í vlhkosti. B ylo celkem zaznam enáno by ly v p rů b ěh u něko lika let nahod ilého p rů zk u m u zjiš těny : A straeus hygro-55 d ru h ů m akrom ycetů synusie saprofy tických a m ykorrh itických h u b o celkovém m etricus, C alva tia candida, G eastrum cam pestre, G. floriform e, Lycoperdon can-počtu 374 kusů plodnic. V ýsledky ekologických m ěření, a to ex trém ních tep lo t d idum , L . decipiens, L . ericetorum , L. spadiceum , T u lostom a brum ale.v u p ly n u lém období, m om entn í p ů d n í tep lo ty , váhové '% p ů d n í v lhkosti (vše do H a b r o v é d o u b r a v y .h loubky 5 cm pod povrchem p ů d y ) , jsou zpracovány v g rafu , z něhož jsou p a trn y Severní svahy kopečků H orky a Z áruby sou přirozeným stanovištěm habrových doubrav .též ko incidenční vztahy počtu plodnic, d á le R — fak to ru (k terý v y jad řu je vztah Ve vývoji lesa se během posledn ích dvou sto letí v y stř íd a ly lis tn a té porosty vysokého lesa slože-m ezi okam žitou p ů d n í tep lo tou a p ů d n í v lhkostí podle vzorce R = i% p ů d n í v lh - ného převážně z du b ů a h ab rů , k terý by l v y stř íd án p astv inam i, n a jejichž p lochách by ly pozdějikosti X p ůdn í tep lo ta + 1 0 ) , p rům . !% vzdušné v lhkosti, m nožstv ím atm osféric- vysázeny sm rkové m onokultu ry , k teré jsou postupně z důvodů pěstebně ekonom ických v poslední

ť ’ 5 i i ? _ c\cr\ í i i - “í i - i dobe nah razo v an ý sm iseným i, p revazne lis tn a tý m i porosty. T rvala plocha p ro stud ium synusiekych srazek a ex trem itou půdn ích teplot. V r. 1960 se nevysky tlo n a ploše několik vyšších h u b provázejících habrové d oubravy n a srovnán í s tep lom ilným i d oubravam i jižn íchd ru h ů , k teré zde by ly zaznam enány během něko lika předchozích let. Jso u to svahů b y la založena v r. 1961 v porostu 301etého sm íšeného lesa, k terý v y stříd a l sm rkovou m o-

8 í>

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964 ŠM AR DA: M Y K O C E N O L . C H A R A K T E R IS T IK A P A N O N . O B LA STI

T a b u l k a 1. Synusie saprofy tických a m ykorrhitických vyšších h u b v t e p l o m i l n é d o u b r a v ě n a trv a lé p loše v lese H orka u K uřim ě, sestavená podle záp isů v r. 1960. D ru h y jso u seřazeny postupně v sledu jednotlivých aspek tů s udán ím počtu k u sů zapsaných plodnic.D ru h y význačné p ro svaz Q uercion pubescentis — sessiliflorae Br. - Bl. jsou označeny *.

T a b e l l e 1. D ie Synusie der höheren saprophytischen u n d M ykorrh izap ilze im w ä r ­m e l i e b e n d e n E i c h e n w a l d a u f der D auerfläche im W ald e H orka, zusam m engestellt n ach den A ufzeichnungen aus dem Ja h re 1960. D ie A rten sind in der R eihenfolge der Aspekte, m it A ngabe der A nzahl der verm erkten F ruch tkörper, verzeichnet. D ie fü r d en V erband Q uercion pubescentis — sessiliflorae Br. - Bl. charak teristischen A rten m it * signiert.

15. 29. 5. 12. 25. 3 10. 17. 23. 31. 7. 13. 20. 28. 10U a u m 5. 5. 6. 6. 6 . 7. 7. 7. 7. 7. 8 . 8 . 8 . 8 . 9. +

* B o le tus regius s j . . i 4 y i . I . I . I . . . i I i I i I J IA cetabula vu lgaris . . 1 . . . . 7 ............................................................8L a c ta r iu s decip iens j 5 . . 5 1 14 . . 8 . . . 33Agrocybe praecox / . 1 . 1 ........................................................................j . . 1B o le tus a p p en d icu la tu s y . ¡ l ' . l ...........................................1 2 . I . . 4Inocybe u m b r in a . . I . . 1 2 .............................................................. j . . 3R u ssu la chloroides . . . . 3 6 4 1 . 1 2 1 | 1 ! . 19R u ssu la pectin a ta . . . . 2 ....................................................................1 . 3L im a ce lla i l l in ita A . . . . 2 ................................................................ . 2R u ssu la ro m e llii / ...........................................2 . 1 ......................................................... . 3X ero co m u s subtom entosus V .........................................1 1 . 5 1 . . . . . 8R u ssu la xera m p elin a s 1 2 2 . 3 . . . . . 8B o le tus erythropus 1 ............................................................... . 1B ole tus edu lis i S 1 ............................................. | . . . 1R u ssu la foetens 1 ..............................................| . . . 1 |Inocybe h irtella 2 9 . . . 1 . i . . ¡ ¡ . 1 1Inocybe in d is s im ilis 17 13 . . . . . li . 30R u ssu la cyanoxan tha . . | . . . 1 ! 1 . . . . . . 2L accaria laccata . . | . . . 3 ¡16 4 ................................................23R u ssu la grisea . . \ . . . . 2 . . . . 4 1 . . 7H elvetia e p h ip p iu m . . . . . 3 ................................................................... 3H ebelom a lo ng icaudum . 1 2 .................................................. 3H ydrocybe bovina 3 . 1 ...................................................4L a c ta r iu s ichora tus 1 1 3 9 . . . 14R u ssu la consobrina 2 . . . 1 . . . 3T richo lom a sc a lp tu ra tu m I 14 2 . 4 21Inocybe p u sio 2 ...................................................... ! 2R u ssu la m ellio lens I ................................................... 1X ero co m u s chrysentereon v .............................................................1 ................................................. 1C lito p ilu s p ru n u lu s . — ......................................... 5 . . 2 . . . 7L a c ta r iu s sv riflu u s . . 2 1 9 . 4 . . 1 6H ebelom a s in a p isa n s 5 6 . . 1 . 4 16Scleroderm a verrucosum

v a r . bovista . . I . . . . . 7 6 ¡10 9 1 9 . 4 2H elvetia lacunosa 3 .................................................. 3Inocybe cooikei 6 .................................................. 6Inocybe r im o sa 5 .................................................. 5L a c ta r iu s p ip era tu s 1 1L a c ta r iu s acris .............................................................................«5 . . . . 5R a m a ria crista ta .............................................................................1 . . . . 7* Inocybe a trip es .............................................................................2 . 1 . . 3R u ssu la violacea ............................................................................. 1 2 6 . . 9A m a n ita c itr in a 1 1B o le tu s quéletii 1 1P h le g m a ciu m caerulescens 4 . . . 4H ydrocybe castanea 2 . . . 2L eucocortinarius bulbiger 1 . . . 1

Č e s k á m y k o l o g i e i s ( i ) i9 6 4

^ . 15.1 29. 5. 12. 25. 3. 10. 17.1 23. 31. 7. 13. 20. 28. 10. ,1 5. I 5. 6. 6. 6. 7. 7. 7. 7. 7. 8 . 8 . 8 . 8. 9. +

_________________________________L _ L _ _________________________ I_________________________________

B u ssu la vesca ......................................................................................1 . . . 1*L actarius acerrim us ......................................................................................1 1 . . 2*X erocom us cram esinux s ............................................................................................ 1 . . . 1H y d n e llu m zo n a tu m .............................................................................................. 1 . . 1L a c ta r iu s q u ie tus / ........................................................................¡ . . . 5 . . 5*B ole tus sa tanas ( / .............................................................................................. ] . 1M y x a c iu m m u c iflu u m 3 . 3* A m a n ita stro b ilifo rm is 3 . 3P h le g m a c iu m ba ltea tum 4 . 4

S o u č e t p lo d n ic v e d n echz á p isů : 0 0 10 2 6 19 36 61 63 36 40 53 23 21 4 374

n oku ltu ru . Strom ové p a tro tvo ří převážně duby (Q uercus petraea, Q. borealis), b říza bělokorá(B etu la verrucosa), m odřín japonský (Larix lepto lepis), sm rk obecný (Picea excelsa).

N a té to ploše v rozloze 2000 m 2 bylo v době od konce května do počátku září v roce 1961 provedeno 15 záp isů a zjištěno 78 d ru h ů vyšších hub o celkovém počtu 1040 ku sů plodnic. B y linné p a tro je pouze fragm en tárně a netyp icky vyv i­nuto . K v a lita tiv n í i k v an tita tiv n í složení synusie saprofy tických včetně m ykorrhi- tických m akrom ycetů je p a trn o z tab u lk y 2. S rovnám e-li synusii hub tep lom ilných ■a habrových doubrav , je pa trno , že habrovým doubravám chybí především v d ru ­hové kom binaci tep lom ilné d ru h y hub, k teré jsou význačné p ro tep lom ilné dou- bravy. Jso u to : A m a n ita caesarea, B o le tus radicans, B. satanas, X erocom us cra- m esinus, Inocybe atripes, Lactarius acerrim us, R u ssu la luteotacta; slabě tep lo­m iln é : A m a n ita strob iliform is, B o le tus im politus.

K u l t u r n í s m r č i n y (P iceetum n u d u m ).

Z h led iska lesní typologie, kdy jde p ř i pěstěn í lesa o n áv rh d řevinné skladby nově zřizova­ného lesn ího porostu se zřetelem k přirozeným stanovištn ím podm ínkám , m ají význam nou in d i­kačn í hodnotu především zelené rostliny , krom ě n ich též m echy, lišejn íky a houby. V ku ltu rn ích sm rkových lesích, kde zelená vegetace je spoře v y v in u ta pouze n a p rosvětlených lesních okrajích nebo v uvolněných porostech u v n itř lesa, nezbývá lesn ím u typologovi nebo geobotanikovi pro sestavení n á v rh u rekonstrukce porostu, než p řib ra ti k stanovištn ím in d ikáto rům též houby. V ú v ah u m ohou přicházet n ap ř. sm rkové lesy n a p řirozených stanovištích kyselých a květnatých bučin , habrových d oubrav s přechody do bučin , se zastoupen ím jedle, typických habrových d o u b rav , habrových d oubrav v teplom ilné ob lasti aj.

Z tohoto h led iska m á význam i p řipo jený seznam vyšších saprofytických včetně m ykorrh itických hub , zaznam enaných p ři nahod ilém několikaletém průzkum u k u l­tu rn íc h sm rčin v lese H o rk a a v Z árubě, prováděném nej in tensivněji v letech 1 9 4 0 — 1945. T a to sm rčina by la tehdy km enovinou s tá ří 40 — 60 roků o zápoji 0 ,9 — 1. Až bud o u k d isposici d ruhové kom binace hub stanovené v k u ltu rn ích sm rčinách z jiných o b la stí k lim atických a fytogeografických, bude m ožno i tohoto .seznam u použít k stanoven í d ruhové kom binace a d iferenčních d ru h ů , význačných p ro k u ltu rn í sm rčiny v panonské ob lasti. V těchto sm rčinách n a kopečku H orce a v Z áru b ě by ly z jištěny následu jíc í d ru h y synusie saprofytických a m ykorrh itic­kých h u b :

A garicus abrup tibu lbus, A . perrarus, A . sem otus, A . silva ticus, A . xan thoderm us, A m an ita citrina , A . pantherina , A . phallo ides, B o le tus edulis, Calocybe cerina, C. georgii, C lavu lina rugosa, C litocybe angustissim a, C. aurantiaca, C. brum alis, C. cerussata, C. dicolor, C. inversa,

ŠM A R D A : M Y K O C E N O L . C H A R A K T E R IS T IK A P A N O N . O B LA STI

11

T a b u l k a 2. Synusie saprofytických a m ykorrhitických vyšších h u b v h a b r o v é d o u b r a v ě - n a trva lé ploše v lese H orka u K uřim ě sestavená podle záp isů v r. 1961. D ru h y jsou seřazeny

postupně v sledu jednotlivých aspek tů s udán ím počtu kusů zapsaných plodnic.

T a b e l l e 2. Synusie der höheren saprophytischen u n d M ykorrh izap ilze im E i c h e n -H a i n b u c h e n w a l d au f der D auerfläche im W alde H orka bei K uřim , zusam m engestelltnach den A ufzeichnungen aus dem Ja h re 1961. D ie A rten sin d in der R eihenfolge der A spekte

m it A ngabe der A nzah l der verm erkten F ruch tkörper verzeichnet.

20. 1. 4. 9. 18. 25. 2. 9. 16. 23.1 31. 6. 17. 28. 11.1 Ja tu m 5. 6 . 6. 6 . 6 . 6. 7. 7. 7. 7. 7. 8 . 8 . 8 . 9. 1

- | j j — j j i 7 j j |

A cetabula su lca ta 5 . . . . i . . . j . I . ! . . I . . . 5Inocybe lacera 7 . I • I • • • • • i • ! • i . ! . • ~L acta riu s cam phoratus 2 ........................................................... . ] 2H elvella queletii 2 1 ................................................... \ . . . . I 3Agrocybe praecox 3 3 .............................................| . | . . • ] • • 6H ydrocybe ery thrina 4 . . 1 5 1 .......................................... ! ................................................ 19Inocybe u m b rin a 8 12 38 8 21 . . 1 . 1 . . . j . | . i . . 87Inocybe cookei 1 3 . . 1 . . . 1 8 ........................................................ 18Calocybe georgii . 7 5 4 3 . . . j . . j . . 19L accaria laccata . 3 . 4 3 ................................................... . : . 10C ollybia d ryoph ila . 1 5 8 . 1 2 . . . 5 24 . . I . 55M a ra sm iu s oreades . 7 . 4 ................................................ 3 | . . | . . 14C la vu lin a rugosa . . 9 .................................................................| . .1 . 9R h o d ophyllu s p runu lo id es . . 4 .................................................................... | . \ . 4R h o d ophyllu s staurosporus . . 5 .................................................................! . ; . 5Q alactin ia badia . . 1 8 ............................................................................. . 9L a cta riu s se r iflu u s . . 3 3 3 9P sa th yra gossyp ina . . 3 9 1 1 ..................................................................... . 23Inocybe scabella . . 25 31 11 5 1 j . 73C antharellus cibarius . . 5 0 . 15 2 15 2 25 7 . . . I . 1 1 6D isc in a p a llid a . . . 3 ....................................................................................................3H ebelom a crustu lin ifo rm e . 4 .......................................................................... j 4L ecc in u m testaceo-scabrum . . . 2 ..................................................................... i . . . 2L ecc in u m scabrum . . . 1 ................................................................................ 1A m a n ita sp issa . . . 6 2 4 5 3 ......................................... ........ 20

i R u ssu la pectina ta . . . 2 . . 3 1 ..............................................................6B oletus edu lis y 8_ . . ,-1 . 3 ............................................ 12C hoirom yces venosus . . . T .....................................2 ................................................... 3L ycoperdon per la tum . . . 5 1 . . . . 5 1 . . . . 12R u ssu la lu tea . . 5 3 20 9 12 11 8 10 . 1 5 . 84S u il lu s grevillei 1 4 1 1 . . 4 7 . . 1 . 19R u ssu la aeruginea . . 5 1 8 21 3 6 j 8 17 . . 3 . j 72H elvella e p h ip p iu m . 3 . . . 3H elvella lacunosa . . . . 1 . . . . ! . . . i . j . 1Inocybe obscura . . . . 3 . . . . . . ] . . ! . . 3Lachnea hem isphaerica . . . . 2 0 .................................................... ! . j . 20R h o d ophyllu s sarc itus 1 . . . 1 .............................................; . . . ! . 1P lica r ia m u ra lis . . . . 2 ................................................... 2R u ssu la cyanoxantha . . . . 1 3 ................................................................................ 4Clitocybe in fu n d ib u lifo rm is . . . . 1 1 0 . . j . 2 0 ....................................... 31A m a n ita rubescens . . . . 2 10 7 2 1 1 1 3 8 . . . . 62R u ssu la grisea . . . . 1 . 6 1 8 7 . . 6 . . 2 9R u ssu la puella ris . . . . 1 1 1 . . . 1 . 3 . . 7C op rin u s a tram en tariu s ...................................8 ......................................................................................8D ro sd la frac ida .................................. 1 ...................................................................................... 1M acro lep io ta procera .................................. 1 ...................................................................................... 1M elanogaster am biguus .................................. I ...................................................................................... 1A m a n ita vag ina ta .................................. 4 . 4 1 ............................................................9

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

1 2

I I 20. 1. 4. 9. 18. 25. 2. 9. 16. 23. 31. 6 . 17. 28. 11.■ U a tu m g 0 0 0 ß 0 ^ 7 7_ 7_ g_ g_ 8 _ g +

I R u ssu la d ensifo lia . ! . | . 1 ' 2 | 3 2 3 . . 1 1H R u ssu la vesca I . 4 . 1 . 6■ In o cyb e fa stig ia ta ........................................... ! 1 6 . 1 . . . 8H R u ssu la consobrina 1 ............................................................. j 1H R u ssu la foetens . 13 6 10 . . 5 . . 34H R u ssu la adusta . . 3 j 3■ R u ssu la violacea . . 3 . . . . . 3■ O udem ansiella rad ica ta ........................................... I 1 . j 1 I . . . 2■ R u ssu la chloroides I 1 I . 2 3 . 6■ R u ssu la in tegra . . • ¡ , • ' * 2 8 | 20 . 1 . ¡ 3 1■ G om p h id iu s m acu la tu s | • * * I • 1 | ...................................... j 1■ L a cta riu s acerrim us I . . | . . • • ® • • • • • ®■ M y cen a flavoalba . . . | . . • • . 3 . • • • ^H M y c e n a p u ra 1 I . j 1■ P a x illu s a tro tom entosus . j . j . . * • ■ ® • • | * ®■ R a m a ria rugosa . . • • • I • • • • M * I ^H S u il lu s aeruginascens . | . . j • I • . j 1 | 8 | . . . 9■ C lito p ilu s p ru n u lu s . . . . . i . | . j . j 1 j . . 1■ L a c ta r iu s se m isa n g u iflu u s | . . . . ! . { . . . . . 3 . . . . 3■ L a c ta r iu s vellereus j .............................................. j . . j 2 . . . j 2■ L ep io ta c lypeolaria 1 . . 1■ R a m a ria crista ta ........................................... | . | . . . 9 • • ^■ R u ssu la azurea ........................................... . 1 . j . 1■ R u ssu la firm u la 7 . ! . . 7■ G o m phid ius g lu tin o su s ........................................... . . . . . 5 . 2 . . 7■ M y x a c iu m triv ia le ........................................... ! ................................................... 3 3■ R u ssu la badia . i ..................................................................... 1 1■ R u ssu la xera m p elin a ........................................... | ................................................... 5 . 5H L im a c iu m h edrych ii ........................................... i .................................... ........ . 8 . 8I G o m phid ius v isc id u s ........................................... ¡ ...................................... ! 1 1

I S o u če t p lo d n ic v e d n ech I■ z á p isů : j 32 51 151 129 116 83 j 72 71 95 111 133 0 29 21 1 1095

I C. metachroa, C. nebularis, C. tuba, C. verm icularis, C. vibecina, C litopilopsis m undula , C ysto -■ derm a cinnabarina, C. granulosa, F ay odia bisphaerigera, F om itopsis annosa (hojný p a ras it) ,I G easlrum q uadrifidum , G . pectinatum , G. rufescens, G. nanum , G yrom itra gigas, H ebelom aI m esophaeum , H versipelle, H ydrocybe bovina, H. incissa. H . isabellina, H ygrophorus agathosm us,M H. nem oreus, H . penarius, Inocybe cincinnata, I . descissa, I . geophylla , I . godeyi, LacccriaI laccata, Lactarius m itiss im u s, Lepiota castanea, L. clypeolaria, L . erm inea, L. pseudohelveolia,I L. setulosa, Lepista nuda, Leptoporus ptychogaster, Leucocortinarius bulbiger, L im acium discoideum ,I L ycoperdon perla tum , L. m olle, L y o p h y llu m sem itale , M acrolepiota procera, M . rhacodes, M aras-I m iu s caryophylleus, M . lupu le torum , M . rotula, M . w ynnei, M ycena adonis, M . auran tio -m ar-I ginata, M . flavoalba, M . filopes, M . lactescens, M . vitrea, O tidea leporina, Phlegm acium caeru-I lescens, P. elegantior, P. m u ltifo rm e, P. percom ium , P. varium , P ustu llaria coronaria. R am aria■ flava , R . ochraceo'Virens, R h iz in a undula ta , R ipartites iricholom a, R u ssu la nauseosa, R . nitida,I R . turci, R . xeram pelina , T richolom a argyraceum , T . atrosquam osum , T . flavovirens, T . se junctum ,I T. vaccinum , X erocom us badius, X . p u lveru len tus, X . sub tom en tosus* ).

I Z U S A M M E N F A S S U N G

I In dem pannon ischen H ügelgebiet der B rünner U m gebung kann m an drei V e g e t a t i o n s-I t y p e n unterscheiden. W äh ren d au f den N ordhängen schattige B estände des Querceto~Car~

I *) V tom to převážně sociologickém p řísp ěv k u nejsou u názvů hub uváděn i autoři.

I ŠM AR DA: M Y K O C E N O L . C H A R A K T E R IS T IK A P A N O N . OBLA STI

počet ):usů200 - :— -

AnzaM d e r S tu :k e f \

50------------ — ----------------------

E - f a l t t o r900 ------ ------------- ---------------------------- -R - F a ):to r A

800 4 \ -----—

6 0 0 -----------------------------\ ----------------------/ — \ —

500 ------------ \ ------j ------------------------------ ------------ -

400 ------------------- — ------------- jA- —

^ vz lui né x lh k > s tiL u ft-F e u d h li ?kei t A90 J--------------------------ÄV----------------------

: = : = ^ : : : : z E = :„ t ;pl e t a v2d tchu__________

L ií' -T e cper x tu r ^

1aÄn i 2 1§2Ž 2 9 16 31 6 17 28 U^60. 6 6 6 6 7 7 7 7 7 Q 8 8 9

G raf znázorňu je koincidenční vztahy fruk tifikačn ího stupně (vyjádřeného počtem ku sů p lodnic l synusie m akrom ycetů teplom ilných doubrav v lese H o rk a u K uřim ě během vegetačního období r . 1960 k následu jíc ím ekologickým čin itelům : a ) p ů d n í teplo tě a p ůdn í v lhkosti vy jádřených R — faktorem ( = % p ů d n í v lhkosti jq p ů d n í tep lo ta + 1 0 ) , b ) p ů d n í extrem itě m in im áln ích a m axim áln ích teplot, c) k m nožství a tm osférických srážek, d ) k % vzdušné v lhkosti.

D ie g raphische D arste llung veranschau lich t die ko inziden ten B eziehungen des F ruk tifik a tio n s- g rades (d u rch die A nzah l der F ruch tkö rper dargeste llt) der Synusie der M akrom yceten w arm ­liebender E ichenw älder im W ald e H orka bei K uřim , im Laufe der V egetationsperiode 1960, zu folgenden ökologischen F aktoren: a) zu r B odentem peratur u n d Bodenfeuchtigkeit, ausgedrück t durch den R -F ak to r ( — % B odenfeuchtigkeit x B odentem peratur + 10); b ) zu der Extrem en der m in im alen u n d m axim alen B odentem peratur; c) zu r M enge der atm ospherischen N ieder­schläge; d ) zum F euchtigkeitsgehalt der L uft.

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

14

p in e tu m überw iegen, s in d a u f den süd lich exponierten A bhängen die klim atischen V erhältn isse fü r d ie E ntw ick lung w ä r m e l i e b e n d e r E i c h e n w ä l d e r u n d auf den entw aldeten Teilen dieser H änge fü r xerotherm e R asengesellschaften des V erbandes Festucion valesiacae m it vor­herrschender Festuca valesiaca günstig . A uf die m ikroklim atischen B edingungen in desen Be- ständen reagieren auch d ie G esellschaften der höheren Pilze, w elche in Ü bereinstim m ung mit diesen F ak toren G ru p p en m it besonderer A rtenkom bination b ilden u n d die phytozönologische C harak te ris tik der g rünen P flanzen ergänzen.

W ä r m e l i e b e n d e E i c h e n w ä l d e r . C ha rak teristik der Lokalität. D ie D auarfläche w urde am südöstlichen R a n d eines n iedrigen E ichenw aldes in 340 m ü. d. M . angelegt. D ie geologische U nterlage b ilde t G ra n itit der B rünner E ruptivm asse, w elcher zum grössten Teil m it einer Lösslehm schicht bedeckt ist. D as M akrok lim a w ird du rch folgende T em peraturw erte charak te ri­siert: d u rschn ittliche Jah resm itte ltem pera tu r 8 ,15°; abso lu te extrem e T em peratu ram plitude in den Ja h ren 1953 — 1960 63 ,4° (m ax. 3 7 ° — m in. —2 6 ,4 °); die höchste M itte ltem pera tu r im Juli oder A ugust bewegte sich zw ischen 17° u n d 19,6°. D er C ha rak te r der K rau tsch ich t w ird durch das L icht u n d d ie w ärm eliebenden P fla n zen geprägt: B rachypodium p inna tum , Poa pratensis subsp . angustifo lia , F estuca valesiaca, Carex hum ilis, A sperula cynanchica, B upleurum fa lcatum , C am panula bonnoniensis, S a lv ia verticillata, T eucrium cham aedrys, Veronica prostrata, V io la hirta. D ie Synusie der saprophytischen Pilze, e inschliesslich der M ykorrhizapilze w ird durch einen A rtenbestand gebildet, dessen qualita tiv e u n d q u an tita tiv e Z usam m ensetzung aus der T abelle 1 er­sichtlich ist. Insgesam t w urden au f einer F läche von 1003 m 2 15 A ufnahm en du rgeführt, w eiterh in M essungen der augenblicklichen B odentem peratur in e iner T iefe von 5 cm ,sowie M essungen der extre­m en B oden tem peratu r im vorherigen Z eitabschnitt, u n d es w urden Bodenproben fü r die F est­ste llung der augenblicklichen Bodenfeuchtigkeit entnom m en. A uf der F läche w urden insgesam t 55 A rten von M akrom yceten m it e iner G esam tanzah l von 374 F ruch tkö rpern verm erkt. D ie E rgebnisse der ökologischen M essungen u n d die K oinzidenzbeziehungen der F ruch tkörperanzah l zum R — F ak to r ( = % der Bodenfeuchtigkeit X augenblick liche B odentem peratur + 1 0 ) , zu den E xtrem w erten der B odentem peratur u n d L uftfeuchtigkeit sind aus der g raph ischen D arste llung ersichtlich. D ie C h arak te ra rten fü r d ie w ärm eliebenden E ichenw älder sind m it einem Sternchen bezeichnet. i

E ine xerotherm e R asengesellschaft des V erbandes Festucion valesiaceae n im m t die F lächen der entw aldeten n a tü rlic h en S tandorte der w ärm eliebenden E ichenw älder ein. F ü r die K rau tsch ich t sind folgende A rten bezeichnend: A ndropogon ischaem um , Festuca valesiaca, Carex caryophyllea, C. hum ilis, P u lsa tilla grandis, Seseli devenyense u. a. A us der Synusie der saprophytischen Pilze des V erbandes F estucion valesiacae w urden festgestellt: A straeus hygrom etricus, C alvatia candida, G eastrum cam pestre, G. floriform e, Lycoperdon candidum , L . decipiens, L. ericetorum , L. spa - diceum , T u lostom a brum ale.

E i c h e n - H a i n b u c h e n w ä l d e r (Q uerce to-C arp inetum ) . D er n a tü rliche S tandort des Q uerceto-C arpinetum sind d ie N ordhänge des H ügels. D ie 2000 m 2 grosse D auerfläche w urde im B estand eines 30 jährigen M ischw aldes angelegt, w elcher einer F ich tenm onokultu r folgte. D ie B aum schicht w ird gebildet aus Q uercus borealis, Q . petraea, B etu la verrucosa, Larix lepto- lep is u n d Picea excelsa. D ie K rau tsch ich t ist n u r unbedeu tend — fragm entarisch — entw ickelt. Im Ja h re 1961 w urden a u f der F läche 15 A ufnahm en du rchgeführt, u n d es w urden 78 A rten höherer P ilze m it e iner G esam tanzah l von 1040 F ruch tkö rpern festgestellt. D ie q u alita tive und qu an tita tiv e Z usam m ensetzung der M akrom yceten-Synusie der E ichen-H ainbuchenw älder ist aus der T abelle 2 ersichtlich. W enn w ir die M akrom yceten-Synusie der w ärm eliebenden E ichenw älder m it der der E ichen-H ainbuchenw älder vergleichen, m erken w ir, dass sich die E ichen-H ainbuchen­w älder d u rch A bw esenheit der fü r die w ärm eliebenden E ichenw älder charak teristischen A rten auszeichnen.

L I T E R A T U R A

B o h u s G. et B a b o s M. (1960): Coenology of T erricolous M acroscopic F ung i of D eciduous Forests. Bot. Ja h rbüche r 8 0 : 1 — 100.

F l o r a Č S R , B (řa d a m ykologicko-lichenologická) fase. 1. G asterom ycetes. H ouby břichatky. P ra h a 1958.

M o s e r M . (1955): K leine K ryptogam enflo ra I I . D ie R öhrlinge, B lä tter — und Bauchpilze. S tu ttgart.

P i l á t A. (1958): P řeh led hub kyjankovitých — C lavariaceae se zv láštn ím zřetelem k česko­slovenským d ruhům . Sborn. N ár. M us. P ra h a 1 4 : 1 2 9 —255.

ŠM AR DA: M Y K O C E N O L . C H A R A K T E R IS T IK A P A N O N . O BLASTI

1 5

Další nález hřibu bronzového — Boletus aereus Bull. ex Fr. em. Quél. — v Českém krasu

B oletus aereus Bull. ex F r. em. Q uél. in localitate nova regionis carsticae Bohem icae „Č eský k ra s“ d ic tae lectus

Zdeněk Pouzar

H řib bronzový p a tř í k těm d ru h ů m hub , k teré vzhledem k tom u, že jsou u nás n a severní h ran ic i svého rozšířen í, vyskytu jí se jen velice sporadicky. P ro to každý nález, zejm éna z Čech, stojí za zaznam enání.

V poválečných letech byl ten to d ru h zaznam enán v Č echách s u rč ito stí pouze d v ak rá t: G. Š indelka jej nalez l v lesích u S rbska (B erounsko ), 27. V I I I . 1952 (P ilá t, Čes. M ykol. 6 : 175 — 180, 195 2 ). N edávno n a lez la tu to houbu v jediném exem pláři O. U rbánková n a severním úbočí kopce Javo rka u B u d ň an n a K arl- šte jnsku v dubohabrovém lese n a vápencovém podk ladu (Q u erce to -C a rp in e tu m ), a to 14. V II . 1963 n a exkurzi Č SV SM . P řipočtem e-li k těm to lokalitám ještě údaj od R ad o tín a zm íněný p ři pop isu synonym ního d ru h u B ole tus sýkorae Sm otlacha au torem d ru h u (Č Č H 1 5 :1 9 — 21, 1 9 3 5 ), m ám e v Českém k rasu pouze tř i lokality . D ru h o u ob lastí, kde se vyskytu je v Čechách h řib bronzový , je P olabí; od tud m ám e bohužel pouze lite rá rn í ú da je z p ředválečných let, často jen spoře doložené. N ejspolehlivější je zřejm ě údaj J. Sýkory od D olánek jižně Českého B rodu (Č Č H 1 5 :1 0 6 , 193 5 ). O sta tn í údaje z P o lab í jsou ce zčásti Ip ravděpodobné, avšak dosti nespolehlivé, neboť se většinou jedná o vzpom ínky jiř7''-TTrH?r ý po~~rrÍTToho letech: K ersko u Sadské (Sm otlacha. Č as, čes. H oubařů 33 : 126, 1957), dále C hlum ec n ad C id linou , V elký O sek a P oděbrady (S m otla­cha, Č Č H 1 6 :7 5 , 193 6 ). Velice nepravděpodobný je údaj ze Ž dárských hor, pod buky, leg. R . Beneš (S m otlacha Č Č H 1 5 :2 0 , 1935). R ozšířen í n a M oravě a n a S lovensku je kap ito lou zcela zv láštn í, k terou se bude n u tn o zabývat v b u ­doucnosti. r

P lodnice vyobrazená n a n aš í fo tografii z Javorky u K arlš te jn a p a tř i la zcela jis tě k našem u d ru h u , neboť vykazovala typ ické znaky uváděné v popisech i na vyobrazeních. K lobouk m ěl b a rv u tm avě kaštanově hnědou až m ísty tm avě čer- venohnědou a tam , kde b y la pokožka tenká (v rá sk y ) , by la zbarvena živěji, asi jako slupka čerstvého sem ene koňského k aš tan u . N a pokožce b y l m ísty snadno se s tíra jíc í jem ně plsťovitý ep ithel b arvy šedoolivové. B arva třen ě b y la v hořejších p artiích světle oříškově hnědá, v do ln í části vý razně tm avě hn ěd á (trochu živější b a rv a je len í s rs ti) . D ok lad tohoto sběru je u ložen v h e rb á řích N áro d n íh o m uzea v P růhon ic ích u P rahy .

N a závěr bych se rád zm ín il o nom enk latu ře tohoto d ruhu . P rověřoval jsem , zda i n a zák ladě nových nom enklatorických p rav ide l je sp rávné jm éno p ro náš d ru h R ole tus aereus Bull, ex F r. em. Q u él., což se zdálo b ý t zp rv u n ep rav d ěp o ­dobné. P roblém sp rávného po jm enování tohoto d ru h u je v tom , že původn í B o­le tu s aereus Bull. 1788*) byl pub lik o v án p řed výchozím bodem n o m enk la tu ry té to skup iny hub (1821) — tedy nep la tn ě — a dále, že B u llia rd za h rn u l do svého nového d ru h u vědom ě dvě h ouby : jednak n áš d ruh , jednak B ole tus appen-

*) S lavné B ulliardovo d ílo H erb ier de la F rance je u nás dostupné, jak se zdá, pouze v pražské U n iversitn í knihovně, a to ve čtyřech svazcích: tř i svazky tab u lí 1 —192, 193 — 384,385 — 602 a jeden svazek tex tu (Second division, H isto ire des cham pignons; s ig n a tu ra celého d íla 16 D D 40).

1 0

^ ‘,v ^ i

B oletus aereus Bull. ex F r. em. Q uél. — H ř i b b r o n z o v ý . M ladá p lodnice, k terou v dubohabrovém lese n a severním úbočí kopce Javorka poblíž K arlš te jn a 14. V I I . 1963 n alez la O . U rbánková. — Specim en iuven ile in Q uerceto-C arpineto in colle Javorka p rope K a r l­štejn 14. V II . 1963 ab O. U rbánková lectum . Foto F. K otlaba

H-*

J

dicu la tus Schaeff. ex F r. P rvn í, kdo publikoval p la tn ě B u llia rd ů v d ruh , byl F ries (S ystem a m ycologicum 1 8 2 1 ); vzhledem k tom u, že však n ezn al tu to houbu z autopsie, p řeja l přesně původn í pojetí B u llia rdovo p ro oba d ruhy . Pozdější au to ři po jím ali ten to d ru h buď prol B ole tus append icu la tu s Schaeff. ex F r. (což byla trad ice spíše s třed o ev ro p sk á), anebo později p ro náš d ru h (což b y la trad ice spíše fra n co u z sk á ).

Z nom enkaltorického hled iska je podsta tné , zda pojetí B ole tus aereus Bull. ex Fr. ve sm yslu d ru h u B ole tus append icu la tus Schaeff. ex F r., k teré je nej s ta rš í (Lenz, Schw äm m e p. 130, 1831; K rom bholz, N atu rg e tr. A bbild. 5 :1 0 , t. 36, f. 1 — 6, 1836) m á m ít p řednost p řed m ladším pojetím francouzských au to rů (Q ué le t, F l. m ycologique p. 421 , 1888, nebo snad již Ju ra , t. 16, f. 2, 1878 — u nás n ed o s tu p n o ) . S h led iska p rio rity em endace by p la tilo pojetí Lenzovo pro B. appendiculatus; v tom p říp ad ě by by lo n u tn o p ro n áš d ru h použít jm éna B o ­le tus sýkorae Sm otl. 1935. P ro uvedený p říp ad je však podsta tné , že již B u llia rd ve své původn í p rác i r. 1788 n a str. 321 jasně uvedl, že za h lav n í n á p lň svého d ru h u považuje tu část, k te rá je p ředm ětem našeho č lánku a n iko li onu , k te rá se vztahu je n a B oletus appendicu la tus. U čin il tak ve větě, kde kom entoval část, vztahu jící se n a dnešn í B. append icu la tus (označovaný jako „var. 2 “ ) . P íše : „L a seconde, que l ’on devra it peu t-ê tre regarder com m e une espèce d istincte T a to poznám ka je pro nás p ři neurčitém stanov isku F riese (1821) závazná; nu tn o tedy po jím at B oletus aereus ve sm yslu Q uéletově, tedy ve sm yslu B ole tus sýkorae Smotl.

Z ávěrem bych chtěl ještě poznam enat, že B ole tus luc idus V elen. 1922, ztotož­něný Sm otlachou (Č as. čes. h oubařů 3 3 :1 2 7 , 1957) s naším druhem , je naprosto jin á houba.

Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

18

Rozšíření pavučince fialového v Československu

C o rtin a riu s violaceus (L. ex F r.) F r. in Č echoslovakia

(S barevnou ta b u lí č. 52)

A lbert P ilát

V č lánku je podán n ás tin zem ěpisného rozšířen í pavučince fialového v Českosloven­sku. T ento d ru h , k terý je nom enklatorickým typem ro d u pavučinec, se vyskytuje roz­troušeně skoro v celém m írném pásu severní polokoule. Ve středn í Evropě je vzácný.V Č eskoslovensku byl posud z jištěn pouze v jižn ích a zčásti také ve středních . Če­chách. R oste zde p řevážně n a p ů d ách kyselých a je doprovázen hercynskou florou. Pouze t ř i znám é lokality v Č echách spadají do ob lasti květeny ponticko-pannonské: P rokopské údo lí v Praze, kde byl tento d ruh jen jednou nalezen (P R 196396), d ub iny u C hlum ce n ad C idlinou, odkud jej uvád í J. V elenovský (1921) a O brubce u M ladé B oleslavi, 240 m n. m ., kde jej v listna tém lese (dub, b říza , osika) 11. IX . 1960 a 13. V I I I . 1961 sb íra l J. H erink.

D istribu tio geographica C ortinarii violacei (L. ex F r.) F r. in Č echoslovakia trad itu r .H aec species conspecta, quae typus nom eclatoricus generis Cortinarius F r. est, fere in to ta zona m oderata hem isphaerae sep ten trionalis disperse occurrit. In E uropa C en tra li ra ra est. In Č echoslovakia solum in B ohem ia m erid iona li et pro parte etiam in Bohe­m ia cen trali adhuc collecta est. In solis acidis p raevalen ter inv en itu r et flo ra h e r c y- n i c a com itatur. Solum tres localitates, in B ohem ia notae, in pago florae pontico- pannonicae iacent: valis St. P rocopii P ragae, u b i so lum sem el lecta est (P r 196396), querceta ad u lta prope Chlum ec su p ra r iv u m C id lin a (h au d procu l flum en A lb im ), unde hanc speciem J. V elenovský c itá t (1921) et O brubce, distr. M ladá Boleslav, 240 m s. m., ub i eam in silva frondosa (Q uercus robur, Betula pendula, P opulus trem ula)11. IX . 1960 et 13. V III . 1961 J. H erink legit.

Ačkoliv pavučinec fialový je jedn ím z nejnápadnějších d ru h ů a je dokonce nom enklatorickým typem rodu C ortinarius F r., přece v lite ra tu ře , h lavně s ta rš í, je dosti popleten. Č asto by ly k něm u p řiřazo v án y i jin é m odré pavučince nebo podobně zbarvené d ru h y jiných rodů. Je rozšířen sice skoro v celém m írném pásu severní polokoule, ale všude, jak se zdá, je vzácný. J is tě je velm i vzácný v Č es­koslovensku, i když roztroušeně je rozšířen v jihozápadn í části našeho stá tu . N aleznem e jej ve vlhčích, h lavně m echatých lesích všeho d ru h u , a to jak v lesích jeh ličnatých , h lavně ve sm rčinách a jed linách , tak i v lesích lis tna tých nebo sm íšených. Byl nalezen v bučinách , dub inách a b řezinách, nejčastěji ve sm íše­ných porostech s břízou. N ěkdy se vyskytu je i v porostech s b řízou n a rašelině. U nás v bučinách nalezen sice nebyl, a le u d áv á jej z těchto po rostů K o n rád ze Švýcarska. J. H erink , jak m i ú stně sdělil, se dom nívá, že ten to d ru h je m ykorrh i- ticky vázán především n a břízu , což m ohu z v la stn í zkušenosti po tvrd it.

P avučinec fialový je pom ěrně veliká houba, jejíž v dosp íván í zvoncovitý k l o ­b o u k se p loše rozk ládá, ale skoro vždy je o patřen plochým hrbolem . M ěří 6 až 15 cm v p rům ěru . N a povrchu je suchý, jem ně šup in k a tě plyšový, ale uh lazený a ocelově lesklý, zbarvený červenofialově až šedočerně, podobně jako celá houba, často s odstínem načervenalým , ve s tá ří do hnědá blednoucím , tlustom asý , s ten ­kým okrajem .

L u p e n y jsou připo jené a u třeně vykrojené, se sb íhajíc ím zoubkem n a třeň , pom ěrně široké, červenofialové, pak rezavé, na ploše trochu žilkované, a na bázi m ezi sebou žilkam i spojované, s o střím celým , stejně zbarveným .

T ř e ň je p lný , později du tý , 10 — 12 X 1,5 — 2 cm, válcovitý , n a dolejšku obyčejně až cibulovitě z tlu ště lý a zde často i 6 cm tlu stý , zp rv u p ls tn a tý , pak

n áp ad n ě v lákn itý , tm avě fialový, obyčejně jen trochu světleji zbarvený než kl®- bouk, nahoře o jíněný, uprostřed často černající, povlečený černavě fialovým i v lák ­ny. V ětšinou je k rá tký a tlu stý . Pouze tehdy, roste-Ii houba n a m ístech v lhkých s vysokým m echem , třeň bývá delší a re la tivně tenčí. Závoj je v lna tě v lákn itý , stejně zbarvený jako klobouk, později m izející, v m lád í skoro p rstenov itý . M y- celium n a dolejšku třeně je také fialově zbarveno.

D u ž n i n a je kom paktn í, pak m ěkčí, fia lová až fialově pu rp u ro v á , v hořejší části třeně in tezn ívně zbarvená, později vybledající. P ach je význačný ; podle H en ­ryho voní ta to h ouba jako H ygrophorus russocoriaceus ( ju c h ta ) , ale m éně p ro n i­kavě; sám jsem si poznam enal zápach upom ínajíc í n a fenol. Chuť je m írn á . K o n ­rá d a M aub lanc (1929) označu jí ten to d ru h jako poživate lný . Sám jsem jej však n ik d y nejedl.

O s t ř í lupenů je heterom orfn í, s cheilocystidam i 80 — 85 x 8 — 20 ll v eli­kým i, s obsahem nafia lovělým , vyčnívajícím i až 45 ¡x.

V ý t r u s y jsou žlu torezavé, široce vejčité, jem ně síťnatě b radavčité , 11 až 13 X 7 — 8,5 fi veliké.

Jako synonym um p a tř í k tom uto d ru h u A garicus hercynicus Pers., Syn. 277 — 278, 1801 a zčásti také Agaricus araneosus B ull., C ham p. Fr. t. 250 (jen fig. A, n iko liv B, C) 1785.

H enry (1935, p. p. 3 1 0 —321) uvád í seznam lite ra tu ry o tom to d ruhu . T am též n a p. 321 naleznem e seznam vyobrazení. N ejlepší barevná vyobrazen í jsou: K onrád et M aublanc, n. 141 (1929), M aublanc 1 : n. 53 (1926).

N ěkteří au to ři pod jm énem Agaricus violaceus v yobrazu jí jiné houby. Jak uvád í H enry (1935) p ředstavu je vyobrazení Schaefferovo (1762, 1 : 2, t. 3) C ortinarius cinereo-violaceus F r. D om ní­vám se však, že fig. I. — I I . a V. —V I. p ředstavu jí C.\ violaceus a toliko fig. I I I . — IV. C. ci­nereo-violaceus. C ordier (1870), tab . 22, fig. 1) vyobrazuje C. albo-violaceus (teste H en ry ).

R ichon et Roze (1888 t. 34 fig. 1 9 —21) m alu jí C ortinarius cyanites F r. Cookeovu (1890) tab . 770 považuje H enry , a rovněž Q uélet, M aire (? ) a R ea za C ortinarius purpurascens Fr. D om nívám se však, že Cooke n am aloval n a této tab u li trochu světle ji zbarvené p lodnice C. v io la ­ceus, Bolton (1788 — 1791) n a t. 52 vyobrazuje podle H enryho C ortinarius h irc inus F r. V ahl ve F lo ra D anica (vol. V II , fasc. 19, t. 1133, 1794) vyobrazuje pod jm énem A garicus violaceus houbu, k terá m á klobouk zbarven jako tento d ruh , ale d u žn in u m á b ílou a třeň světlejší. P rav d ě­podobně jde o om yl p ř i ručn ím kolorování, této tabule.

Z českých au to rů vyobrazuje K rom bholz (1831) n a t. 2 f. 2 4 —25 pod jm énem A garicus violaceus houbu , k terá jistě nen í to tožná s tím to d ruhem . H enry (1935) srovnává K rom bholzovo vyobrazení s C ortinarius azureus F r. D om nívám se však, že ten to obraz p ředstavu je spíše či- růvku fialovou —i Lepista nuda (Bull. ex F r.) W . C. Sm ith. D ále vyobrazu je K rom bholz (1846) n a t. 71, f. 5 —8 pod jm énem A garicus ionus K rom bh. fialové houby, k teré p atrně patří k 3 rozličným d ruhům , jež1 jsou m odře zbarveny, a sice f. 5 — 6 p ředstavu je p a trn ě m ladé exem pláře Lepista nuda, f. 7 je jistě C ortinarius caerulescens (Schaeff. ex F r.) F r. a snad jen f. 8 p ředstavu je m ladý exem plář C. violaceus. V edoucí figurou pro A garicus ionus K rom bh. je f. 7, k terá znázorňu je dospělou houbu a jež jistě p a tř í ke C. caerulescens; výčet lokalit svědčí však o tom, že nejde vždy o ten to d ruh , protože ve výčtu je uvedena řad a takových, kde C. cae­rulescens neroste. Z K rom bholzových lokalit p ro to neuvád ím e n a n aš í m apce žádnou.

S právně popisu je n aš i houbu J. V elenovský (1920 — 1921) p. p. 424 — 425 pod jm énem Ino lom a vio laceum (L. ex F r .) W ünsche (popis tohoto d ru h u je roztržen do dvou svazků, k teré vyšly s rozdílem 1 r o k u ) . P íše o n í, že ta to n ád h e rn á houba je všude v Č echách vzácná a citu je 3 lo k a lity : p ředevším S taré d u b in y u C hlum ce n ad C id linou , kde ten to d ru h nalez la R igellová, a dále S tra ­šíce a Březové hory , kde ji sb íra l Fechtner.

A ni v krajích , kde p rav ide lně roste, se nevysky tu jí každoročně její p lodnice n a ste jných m ístech, jak poznam enává J. K učera (1 9 2 8 ). N a citovaném m ístě naleznem e také K učerovu velice pěknou černobílou k resbu tohoto d ruhu .

D oposud neznám e všecky lokality , kde ta to k rá sn á a n á p a d n á houba u nás roste. P okud jsou zaznam enány, lze o n ich říci, že v ě tš in a jich spadá do ob lasti hercynské flory a většina jich leží v jižn ích Čechách. Jen 3 loka lity vyb íha jí

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

20

'■ — - .

P IL Á T : C O R T IN A R IU S V IO L A C E U S V Č E S K O S L O V E N S K U

do okrsku flory ponticko-pannonské. N a M oravě a n a S lovensku neby l ten to d ru h doposud pozorován.

L okality , k teré lze pok ládat za bezpečně zjištěné, nebol: k n im jsou jednakdok lady v n aš ich herbářích , jednak jsou uvedeny v d ílech důvěryhodných au to rů , a dále ty , jež m i sdělili ú stně důvěryhodn í m ykologové, jsou zaneseny do p ř i­ložené m apky.

^ * L i **** ' *'

jy-‘- zJWÍxuli...

•*^5 a». JSalPflffllHlBfflSlBa^r ■ Z , : _~^f ^ ' L ;' ”■*M r - t^ S ^ S lf ^ e B e S l ř ' ' •<j|nÍM ^<,CSP ÍMÍpfc.»>*> • ¡ ^ i r m , «. ‘

.fajylUfljMjr*’ j " ' "*iL‘ ~‘ ■VP2n?MBfrílÍíýt'f t

C ortinarius violaceus (L. ex F r.) F r. — P a v u č i n e c f i a l o v ý . „Soběslavská b la ta “u Soběslavi v již. Čechách, n a raše lině v borobřezovém porostu. — In tu rfosis „Soběslavská

b la ta “ dictis prope Soběslav, Bohem iae m erid... ad te rram tu rfosam in Betuleto-P ineto.P hoto 24. V I I I . 1960 F. K otlaba

Č e c h y : V šenory u P rahy , 1 4 ° 5 ť v. d. 4 9 °20 ' s. š., IX . 1949 1. et d. A. P ilá t, P R . 196,393. — Jíloviště u P rah y , 14°53 ' v. d. 4 9 °3 2 ' s. š., 6 . V I I I . 1944 1. R. K ysela, d. P ilá t,P R . 196394. — Březové H ory u P říb ram ě, 13°26 ' v. d. 4 9 °07 ' s. š., I. Fechtner, d. J. V ele­novský (1920 — 21). — Strašice v Brdech, 13° 11ř v. d. 4 9 °12 ' s. š. 1. Fechtner, d. J. Vele­novský (1920— 21). — Bělčice, „Z la tý lu h “ , „Š palková h o ra“ , „U M užíka“ , 13°19 ' v. d.4 9 °8 8 / s. š., 24. V I I I . 1922, 1. et d. K učera (orig. kresba 1928). — Soběslavská b la ta , 1 4 °39 'v. d. 4 9 °1 3 ' s. š., objevuje se zde skoro každoročně, 1. P ilá t, V eselý (20. V I I I . 1932, 21. IX .1943, 30. IX . 1944) a K o tlaba v sociol, sním cích uvád í 11. a 25. V I I I . , 8 . a 22. IX . 1950,25. V I I I . , 8 . a 22. IX . a 6 . X . 1951 v oddělení „U d u b u “ a „U Ž aldovy louky“ n a raše lině v B etu le to -P inetu (K otlaba 1953 a také P ilá t 1951, obr. 388, V I I I . 1932), tam též 24. V II .1960, K otlaba (foto). - „H o lička“ u V odňan, 1 4 °37 ' v. d. 4 9 °4 1 ' s. š„ V I I I . 1936 1. et d. J. H erink P R . 28 015, 280 030. — K řepice u V odňan, okr. S trakonice, 14°43 ' v. d.49°38 / s. š., 31. V I I I . 1938 1. et d. J. H erink , P R . 499846. — Zátoň, Boubínský p ra les1040 m n. m „ 13°13 ' v. d. 48°27 ' s. š„ V I I I . 1936 1. et d. J. H erink , P R . 278 062. - Lenoran a Šum avě, 13 °1 4 ' v. d. 48°22 í s. š., 20. IX . 1948 1. et d. M. Svrček (v iva voce). — Třeboň:raše lin iště „V im perka“ u rybn íka Svět, 14°80 ' v. d. 48 °2 9 ' s. š., 5. IX . 1953 1. et d. J. K ubička ( in litt.) - C hm elná u V lašim i, 1 4 °9 9 ' v. d. 4 9 °01 ' s. š., 16. V I I I . 1951 1. et d. A. P ilá t. -

2 \

te

> " ' / VV C^ V \ l n

C “ Y • ■ • / • • ' ^ t V r ^ 7 \ Ě

V N " ^

R ozšířen i pavučince fialového v Č eskoslovensku — C ortinarii violacei (L. ex F r.) F r. d is trib u tio geographica in Č echoslovakia.

i

i

PIL Á T : C O R T IN A R IU S V IO L A C E U S V Č E S K O S L O V E N S K U

Č erná v Pošum aví, n a ra še lin iš ti u dvora Jestřáb í, 14°32 ' v. d. 4 8 °99 ' s. š., 2. IX , 1955 1. e t d. K o tlaba (1956). T ato lokalita je dnes zatopena L ipenskou p řehradou , ale houba jistě roste i jinde v okolí. — Čeřenice n a Sázavě, Poříčko, 14°95 ' v. d. 4 9 °2 1 ' s. š., vysky tu je se zde skoro každoročně, 26. IX . 1943 1. P řik ry lová , d. J. K ubička, PR . 196392, 5. X I. 1944 1. et d. J. K ub ička P R . 196395, 21. X . 1946 1. et d. J. K ubička P R . 521181. - L okality ležící mimo ob last hercynské flory: P ra h a — Prokopské údolí 14°54 ' v. d. 50°45 ' s. š., 15. IX . 19461. H laváček, d. P ilá t P R . 196396. — C hlum ec n ad C idlinou, 15°30 ' v. d. 50o58< s. š., ve s ta ­rých dub in ách 1. R iegellová, d. V elenovský (1 9 2 1 —22). — O brubce, okr. M ladá Boleslav,240 m n. m., 1408 9 < v. d. 5 0 °78 ' s. š., lis tn a tý les, dub, bříza, osika, 11. IX . 1960 a 13. V III .1961 1. et d. J. H erink ( in litt.).

K rom ě uvedených exem plářů , jež jsem v h erbáři N árodn ího m uzea vesměs kontroloval m akro- i m ikroskopicky, na lézá se zde ještě jeden, označený jako A garicus violaceus Pers.(PR . 196390), k terý sb íra l K ašp ar p a trn ě v p rvn í polovině 19. stol. v Čechách. N ení to A garicus violaceus L. ex. F r., nebof m á hnědé, ale zcela h ladké výtrusy . E ksikát je však tak špa tný , že se mi jej nepodařilo b líže určit.

Plodnice pavučince fialového, vyobrazené n a barevné ta b u li R . Veselého, sb í­ra l au to r obrazu n a „Soběslavských b la tech “ v polovlhkých m ístech v sekun­d á rn í sm rčině dne 30. IX . 1944. V zhledem k tom u, že uvedený d ru h m á velice zajím avé rozšířen í a p a tří m ezi 1 0 0 v y b r a n ý c h h u b k m a p o v á n í v c e l o e v r o p s k é m m ě ř í t k u , upozorňu ji n a něj naše m ykology i am a­térské houbaře, neboť je sn ad n o poznatelný.

L I T E R A T U R A

B o l t o n J. (1788 — 1791): A n H isto ry of fungusses grow ing abo u t H alifax . H unddersfield .C o o k e M. C. (1881 — 1891): Illu s tra tio n s of B ritish F ungi.C o r d i e r F. S. (1870): Les C ham pignons de la France.H e n r y R. (1935): É tude de quelques C ortina ires. Bull. Soc. mycol. F rance 5 1 :3 1 7 — 340.K o n r á d P. et M a u b l a n c A. (1929): Icones selectae fungorum .K o t l a b a F . (1953): Ekologicko-sociologická stud ie o m ykofloře Soběslavských b lat. P reslia

2 5 : 3 0 5 - 3 5 0 .K o t l a b a F. (1956): H ouby něk terých částí zátopové ob lasti L ipenské přehrady . O chrana

P řírody , P ra h a 11 : 1 5 3 - 2 0 1 .K r o m b h o l z J. V. (1831 — 1846): N atu rgetreue A bbildungen u n d B eschreibungen der essbaren,

schädlichen u n d verdächtigen Schwäm m e.K u č e r a J. (1928): Inolom a vio laceum L. M ykologia, P ra h a 5 :7 8 .P i l á t A. (1951): K líč k u rčován í našich h u b hřibovitých a bedlovitých; P raha.R i c h o n C h. et R o z e E. (1888): A tlas des C ham pignons com m estibles et vénéneux de la

F rance et des pays circonvoisins. Paris.S c h a e f f e r I. C h . (1762): F ungorum , qu i in B avaria et P a la tin a tu circa R atisbonam nas-

cu n tu r icones.V a h l M. (1794): F lo ra D an ica v, V II .

s

23

Micromphale inodorum (Pat.) Svr. — špička nevonná v Čechách

M icrom phale inodorum (P a t.) Svr. in B ohem ia

M irko Svrček

N a podkladě nových nálezů M arasm ius inodorus Pat. v Č echách je ten to d ru h přeřazen do rodu M icrom phale Nees ejq S. F. G ray em. S inger, podrobně popsán a vystavena pro něj nová sekce Inodora. M arasm ius rufocarneus Velen. 1920 je považo­ván za totožný s M icrom phale inodorum .

M arasm ius inodorus P at. an n is u ltim is in localita tibus d u abus novis in Bohem ia cen trali lectus est. A uctor specim ina B ohem ica accurate descripsit et hune fungum in sectionem Inodora Svrček sect. nova generis M icrom phale N ees ex S. F . G ray em. Singer inseru it. M arasm ius rufocarneus V elenovský 1920 čerte cum M icrom phale in o ­dora (P a t.) Svr. identicus est.

Začátkem července 1963 jsem obdržel od dr. V. H erv erta m ykologický m a­teriál k určení, v k terém by l také jeden zajím avý zástupce rodu M arasm ius. P ři u rčování jsem zjistil, že ve svých poznám kách m ám popis dosud neurčeného d ru h u špičky podle plodnic, k teré nalezl v K inského sadech v P raze v s rp n u 1959 dr. E. W ichanský . Č ervenec 1963 byl fruk tifikaci tohoto d ru h u p řízn ivý , neboť v současné době m i jej dr. W ich an sk ý znovu p řin esl z téže lokality . M ohl jsem tak ob a nálezy srovnat a d efin itivně u rč it jako M arasm ius inodorus P at. P rotože jde o houbu v n aš í lite ra tu ře pod tím to jm énem neznám ou a i v cizích pracech m ykologických jen výjim ečně uváděnou , považuji za vhodné upozo rn it n a n i naše mykology. P ředesílám však, že nejde o M arasm ius p ro naše územ í nový; srov­nán ím pop isu M arasm ius ru focarneus V elen. (Č eské houby p. 180, 1 9 2 0 ), jakož i rukopisných poznám ek V elenovského, v n ichž je te n to d ru h nakreslen , vyplývá n ap rostá totožnost s M . inodorus P at., jehož výstižný a pokud je m i znám o jed iný popis podložený důk ladnějš ím m ikroskopickým rozborem , nalézám e ve znám ém díle francouzských m ykologů R . K ú h n era a H . R om agnesiho F lo ře an a ly tiq u e des cham pignons supérieu rs p. 87, 1953.

Popis podle m ateriá lu , k te rý jsem m ěl k d ispozici:P lodnice v y rů s ta jí trsn a tě (až po 10 exem plářích ), řidčeji jednotlivě, vždy však

v m enších nebo větších tlupách .

K l o b o u k ( 12 — )2 0 — 3 0 ( —45) m m v p rům ěru , zp rvu po lokulovitý , po­zději široce parabo lo idn í, posléze skoro rozložený, od počátku u p rostřed mělce pupkovitě vm áčklý, v dospělosti a u sta rš ích p lodnic až dosti hluboce a široce vm áčklý, tence a p ružně m asitě b lan itý ; okraj nejprve zřetelně p řesahu je lupeny a je trochu podehnu tý , pak rovný, více m éně zře telně rýhovaný nebo vrásčitě rýhovaný, což je výraznější u sta rš ích exem plářů , kde rýhován í povrchu dosahuje až do f 3 p rů m ěru klobouku, zatím co u nejm ladších p lodn ic je klobouk skoro h ladký nebo jen nep a trn ě vrásčitý . Pokožka je u m ladých plodnic světle m asově kozová, n a středu klobouku vždy tm avší, hnědavá, hustě pokry tá d robným i šu ­p inkam i, k teré skoro sp lývají v souvislý , slabě v lásen itě plsťový pokryv; dospělé plodnice m ají zbarven í světlejší, bělavě kožové s nádechem m asově hnědavým , sm ěrem ku středu tm avším a u p rostřed k lobouku obvykle nejtm avším . C elý po ­vrch je pak pokry t ú tlým i, většinou jen pod lupou p a trn ý m i, roztroušeným i v lá- senitým i šupinkam i, k teré jsou tm avší než jejich podklad , více m éně narezavěle hnědavé nebo červenohnědé, většinou koncentricky sestavené; někdy jsou zře telné

24

i pouhým okem , a to jak p ři ok ra ji k lobouku, tak i kolem středu. U nejsta rších exem plá řů bývá střed k lobouku h rubě sv rask a le v rásčitý .

T ř e ň 20 — 40 m m dlouhý , naho ře 2,5 — 4 m m tlu s tý , dole jen 1 —2 m m tlu s tý , pom ěrně k rátký , význačně od shora do lů se ztenčující a skoro po celé délce (vy jm a báze) silně sm áčklý a s h lubokou b rázdou po obou stranách , n a ­hoře b ledě narůžovělý až světle m asově nahněd lý , b azá ln ím sm ěrem s přibý-

M icrom phale inodorum (P a t.) Svr. — Š p i č k a n e v o n ­n á . P raha-D ejv ice, N a K arlovce, 1. V II . 1963, leg. dr. V.H ervert. 1. T rs m ladých p lodnic — carposom ata iuven. fas- c iculata. 2. S ta rší p lodnice — carposom a adu ltum . 3. Cheilo- cystidy — cheilocystidia . 4. V ýtrusy — sporae. 5. Epiku- tik u lá rn í hyfy pokožky klobouku — hyphae epicutis pilei.

dr. M. Svrček del.

25

- - - ...........

SVRČ EK: M I C R O M P H A L E I N O D O R U M V Č E C H Á C H

vajícím in tenzivnějším zbarvením , takže větší část třeně je červenohnědá, báze pak tm avě hnědá, pom ačkáním až černavá. P ovrch třeně je nahoře hustě bíle o jíněný, sm ěrem dolů bělavě chloupkovitě poprášený až hustě k rátce bělošedě p ls tn a tý , v do ln í polovině až tře tin ě bělavě nebo šp inavě nahněd le souvisle p ls t­natý . T ře ň je většinou p rohnu tý , velm i p ružný , p lný , s nekořenující bází, p řím o k su b strá tu přisedlý.

U plodnic trsn a tě rostoucích jsou třeně n a bázi spojené k rá tk o u hnědavou plstí.L u p e n y p ro říd lé (L = 20 — 22, lam ellu ly dosti četné, s pozvolným ukonče­

n ím ) , k třen i skoro široce p řiro s tlé nebo jen slabě vykrojené, něk teré tém ěř krátce sbíhavé, n a spodu bohatě vrásčité a vzájem ně nízce až dosti vysoko tupě žeber-

I n a tě spojované, bělavé, v dospělosti s nádechem šp inavě pleťovým nebo světlem asově hnědavým ; o stří dosti tupé, nerovné, stejně jako plocha zbarvené, pod lupou velm i slabě brvité. N a pom ačkaných a zavadajíc ích lupenech se někdy o b je ­v u jí m asově červenavé, n en áp ad n é skvrny.

D u ž n i n a v k lobouku bělavá, v třen i nahněd lá , skoro bez p ach u nebo velm i jem ně nas lád le vonná (s ta rš í plodnice voní nep a trn ě po ředkvičce s přím ěsí n a ­sládle h o u b o v o u ). Chuť m írn á , nevýrazná.

P o k o ž k a k l o b o u k u je tvořena dlouze válcovitým i, dosti tlustým i ( 4 — 12 u) p řezkatým i h y lam i bez zrosolovatělých b lan . E p ik u tik u lá rn í v rs tv a tenká a nesouvislá , složená z p lazivých, nep rav ide lně sp letených nebo částečně rad iá ln ě sestavených, v tupém až pravém ú h lu se větvících žlu tohnědě zbarve­n ých hyf s pigm entem jak vakuo lárn ím , ta k m em branózním , k terý v podobě zrn ité inkrustace pokrývá souvisle nebo přerušovaně zevní povrch b la n ; ta to v rs tv a p ig ­m en tu je m ísty až 2 /x vysoká, v la s tn í stěny hyf jsou většinou 0,5 — 1 u tlusté.

■ O sta tn í část pokožky tvoří podobné, avšak bezbarvé nebo skoro bezbarvé hyfybez pigm entu.

P o k o ž k a t ř e n ě je pokry ta četným i jednobuněčným i vzpřím eným i kaulo- cvstidam i, k teré jsou ve středn í části třen ě 50 — 80 u d louhé, nahoře 4 — 6 u široké, dole 8 — 12 ¡x široké, nep rav idelně válcovité se stěnam i zp rohýbaným i až zaškrcovaným i, n a vrcholu zaoblené, tupé, h lav icovitě rozšířené nebo naopak z ú ­žené, bezbarvé, tenkob lanné , lysé; jejich obsah se b arv í v kotonové m odři m odře.

T r a m a l u p e n ů je složena z 5 — 16 ¡x širokých bezbarvých tenkob lanných lysých hyf s o jedinělým i přezkam i, neam ylo idní. O stří lupenů heterom orfní, tvořené výh rad n ě jednobuněčným i bezbarvým i m arg in á ln ím i buňkam i 40 — 80 X X 9 — 1 8 // velkým i, značně nepravidelného- tv a ru ; jsou p řevážně válcovité nebo kyjovité, řidčeji lahvicovité, n a vrcholu vždy zaoblené nebo a lespoň tupé, jedno­duché nebo nestejně rozdělené, tenkob lanné, lysé. K otonová m odř zbarvu je světle m odře jejich obsah. H ym enium je složeno pouze z basid ií, bez p leurocystid .

B a s i d i e 25 — 30 X 4,5 — 6 ¡x (excl. 4 — 5 /x d louhá s te rig m a ta ) , štíh le ky- jovitě válcovité, te trasporické.

V ý t r u s y 6 — 1 0 x 3 , 5 — 4 y., podlouhle až úzce válcovitě elipso idn í, se šikm o zúženým , dosti d louhým a zašp ičatě lým apiku lem , tenkob lanné , bezbarvé, h ladké (im erze 1500 X ) , neam ylo idn í; kotonová m odř zbarvu je p lazm u v ý tru sů modře.

E k o l o g i e . N a pařezech, kořenech, větvičkách a zbytcích dřeva v zemi, zřídka též n a spodu živých km enů, výh radně n a lis tnáč ích a p ravděpodobně jen v teplejších oblastech, v červenci a srpnu . V elm i vzácně.

R o z š í ř e n í : F rancie (lokalita typu: „bois de V errières“ u Paříže, leg. P a to u illa rd ; podle K ühnera a R om agnesiho „dosti vzácně“ ) a Československo.

V Č eskoslovensku dosud jen v Č e c h á c h : Peruc, n a spad lých d řívkách, větvičkách, p a ře ­zech listna tých strom ů, V I I I . 1919, leg. O. R eisner (Velenovský, Čes. houby p. 180, 1920, u t

1 Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

M arasm ius rufocarneus V elen.). — P rah a , K inského sady, na spodu živého km ene Syringa chi- nensis a n a bázi a kůře pařezu F raxinus excelsior, celkem n a 3 m ístech, 19. V I I I . 1959, leg.E. W ichanský; n a téže lokalitě n a zbytcích dřev listnáčů , pod křovinam i, opět 3 . - 6 . V II . 1963, leg. E. W ichanský (doklady P R ). — Praha-D ejv ice, N a K arlovce (zahrada oddělení ú stavu ex­perim entáln í botan iky Č SA V ), n a ztrouchnivělém kořenu listnáče, 1 .— 4. V II . 1963, leg.V. H ervert a M. M oravcová (doklady P R ).

P o z n á m k y . V lite ra tu ře po tom to d ru h u většinou m arně pátrám e. K rom ě stručného po­pisu v Saccardově Sylloge fungorum 5 : 30, 1887, k terý zřejm ě pouze popisuje (la tinsky) u nás nedostupnou o rig iná ln í d iagnózu P a to u illa rd o v u (T abu lae analy ticae fungorum tab . 523, 1885), objevuje se M . inodorus teprve v již citovaném d íle K ü h n era a R om agnesiho. C hybí tedy ve všech osta tn ích znám ých velkých kom pendiích m ykologických (B resadola, K onrád a M aublanc,Lange, Singer — a to i ve druhém v y dán í z r. 1962) i v klíčích (M oser, P ilá t) . Roněž D ennis,O rton a H o ra (N ew Check L ist of B ritish A garics and Boleti, T rans . b rit. mycol. Soc. 43 [Suppl.] 1960) ten to d ru h neznají; pouze v re jstříku je o něm poznám ka (p. 193): „doubtfu l, in an y case no t au th en tica lly B ritish “ . Je m ožno usuzovat n a skutečnou vzácnost této houby a Č echy jsou pravděpodobně p rv n í zem í po F rancii, kde by la s jisto tou zjištěna.

P okud jde o p říbuzenské vztahy a rodovou p říslušnost, jsem toho názoru , že M arasm ius inodorus je n u tn o považovat za M icrom phale a do tohoto rodu jej pře- řad it. P odobnost s M icrom phale foe tidum (Sow. ex F r.) S inger, typem rodu M icrom phale Nees ex S. F . G ray em. S inger, je značná — alespoň v m akrozna- cích, i když celkové zbarven í je světlejší a plodnice po strád a jí charak teristický pach.P odsta tnější rozd íly jsou v m ikroznacích , a to p ředevším v zrosolovatělých hyfách pokožky klobouku a d u žn in y p lodnice u M . foe tidum . T en to znak by m ohl v y lu ­čovat p říslu šnost M arasm ius inodorus k rodu M icrom phale; srovnám e-li však podrobněji S ingerovo pojetí tohoto jím vym ezeného rodu (A garicales p. 303,19 5 1 ), přesvědčím e se o tom , že vě tšina znaků , jim iž je M icrom phale ch a rak te ri­zována, naleznem e i u M . inodorus, vy jm a zrosolovatělých hyf. Jejich n e p ř í­tom nost však v tom to p říp ad ě p řís lu šnost k M icrom phale nevylučuje, neboť jedna ze tř í sekcí tohoto rodu, a to R hizom orph igena Sing. je p rávě vyznačena nezro- so lovatělým i ink rustovaným i hyfam i. O sta tn ě poznám ku o „neprav ide lném výsky­tu " gela tinózn ího charak te ru d u žn in y a pokožky v tom to rodě vyslovil S inger (1. c.) v odstavci o rodovém vym ezení. P řestože znaky sekce R hizom orph igena souhlasí s naš ím druhem pokud jde o stavbu pokožky klobouku a p řítom nost cheilocystid, nelze jej do této sekce p řiřa d it, neboť tom u odporu je zcela h ladký a lysý třeň. přecházející většinou přím o v rozvětvené rhizom orfy, jím ž se vyznačuje jed iný d ru h té to sekce, severoam erický M . w estii (M u rr.) Sing. Z bývající dvě sekce P erforanlia Sing. a G loeonem a (K ü h n er) Sing. ( = M icrom.phale ve I I . vydán í S ingerova d íla ) zah rn u jí d ru h y se zrosolovatělým i hyfam i.

V zhledem k ch a rak te ru třeně a absenci rh izom orf u M . inodorus pokládám za vhodnější vystav it p ro tento d ru h s a m o s t a t n o u s e k c i Inodora se znaky:E p ik u tik u lá rn í hyfy poléhavé, nezrosolovatělé, neprav idelně spletené, s m em bra- nózn ím p igm entem v podobě inkrustace . T ře ň zbarvený , po celé délce pokry tý kau locystidam i (tedy o jíněný až p ý ř i tý ) , p řím o k su b s trá tu p řised lý , bez rh izo ­m orf. C heilocystidy vyv inu ty , neprav idelného tv a ru , často zaškrcované a větvené.T ypem té to sekce je M arasm ius inodorus P at. H

N ení vyloučeno, že do této sekce budou moci být zařazeny i některé další d ru h y , dosud uváděné b u d v rodě M arasm ius nebo C ollybia , podle toho, jak ty to rody vym ezujem e. N ověji O rto n (1. c. 1960) p ře řad il m ezi M icrom phale tř i d ru h y :M arasm ius brassicolens R om agn., M . cauvetii M aire et K ü h n er a M . im pudicus F r. (s. auct., v ix K onr. et M au b l.) , an iž blíže označil, do k teré nebo k terých ze S ingerových tř í sekcí p a tří. Z d á se, že a lespoň poslední z jm enovaných d ru h ům ůže m ít nej větší vztahy k no vě vystavené sekci. ■

Z ávěrem je třeb a poznam enat, že K ü h n er a R om agnesi (1. c. p. 8 7 ) , jejichž

SVRČ EK: M I C R O M P H A L E I N O D O R U M V Č E C H Á C H

pojetí r. M arasm ius a C ollyb ia je poněkud rozd ílné od S íngerova, řa d í M . inodo­rus do sekce Peronati K ü h n e r em. K ü h n er et R om agnesi rodu M arasm ius, spo­lečně s d ru h y M . p u tillu s , acervatus, bresadolae, d ryoph ilus, fuscopurpureus, hybridus, obscurus, terginus, con fluens a peronatus. Podle S ingera (1. c.) jde naopak vesměs o p řís lu šn ík y r. C ollyb ia (vy jm a M . inodorus, k te rý S inger n ez n á ), a to dvou sekcí, V estipedes (F r .) Q u é l. em. S ing. (C . p u tilla , fu sco - pur purea, con fluens a peronata) a L evipedes (F r .) Q uél. (C . dryoph ila a acer- vata [F r.] G ill., což je C. bresadolae K ühn , et R o m ag n ). V tom to oh ledu po ­važu ji S ingerovo pojetí rodů C ollyb ia a M arasm ius za přirozenější p ři posuzo ván í p říbuzenských vz tahů ; o d tu d rovněž vyplývá, proč nen í m ožno potom po­nechat M . ionodorus an i v rodě M arasm ius, an i v rodě C ollyb ia , neboť prvý z n ich je charak terizován buď hym eniform ní ep iku tis (většina d ru h ů ) nebo ep i-

■ ku tis tvořenou nep rav idelným i hyfam i pokry tým i k rátkým i výrůstky (tzv. k a rtá č -kovité h y fy ) , zatím co r. C ollybia , k te rý nem á an i hym enifo rm ní ep iku tis an i kar- táčkovité hyfy, se liší od r. M icrom phale h lavně třeněm op atřen ý m často pseudo- rh izou a kloboukem bez cen trá ln íh o pupkov itého prohloubení. Je přirozené, že ty to znaky n u tn o vždy hodno tit současně se všem i o sta tn ím i, p řecenění k terého­koliv z n ich m ůže někdy vést k m y lným závěrům . P ro to i v po jetí r. M icro m ­phale lze souh lasit se S ingerem v tom , když o něm říká , že jde pouze o d ife ren ­covanější a p řizpůsobenou skup inu r. C ollybia , krok n a cestě k r. M arasm ius.

M icrom phale inodorum (P a t.) Svrček, comb. nov.M arasm ius inodorus P a to u illa rd , T abu lae ana ly ticae fungorum , tab . 523, 1885 (basionym ).Syn: M arasm ius ru focarneus Velenovský, České houby p. 180, 1920.

S e c t i o In o d o ra Svrček, sect. nov. gen. M icrom phale N ees ex S. F . G ra y em. Singer.

Epicu tis p ilei hyph is longe cylindraceis, repen tibus, irreg u la rite r in trica tis p igm ento in cru sta tis , non gelatinosis in structa . Stipes coloratus, p ru inosus usque puberu lu s, sessilis, a rrh izus, absque rhizom orphis. C heilocystid ia copiosa, saepe nodulosa ram osaque. T ypus: M arasm ius inodorus Pat.

A dresa au to ra : D r. M irko Svrček, N árodn í m useum , Sectio B otanica, V áclavské nám ěstí 68 , P ra h a 1.

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

Príspevok k ekologii kvasinkovitých mikroorganizmov. Kvasinkovité mikroorganizmy z kvetov rastlín

B eitrag zur Ö kologie der hefeartigen M ikroorganism en. H efeartige M ikroorgan ism en aus P flanzenb lü ten

A nn a K ocková-K ra tochvilová*) technicky spo lupracovali L ibuše K álesová a L yd ie H ronská

V tejto p ráci sa referu je o výsky tu kvasinkovitých m ikroorganizm ov izolovaných z kvetov rastlín . Z pracovalo sa 600 ra s tlín z 45 če lad í z južného a stredného Slo­venska. P ri tom si au to rky vším ajú biochem ického charakteru , usm ěrňovaného ekologie- kým faktorom , a význam u týchto d ruhov vo fylogenézii kvasinkovitých m ikroorgan iz­mov. Z najdených d ruhov kvasinkovitých m ikroorganizm ov najv iacej p rev ladali: C an­d ida pulcherrim a (L indner) W ind isch , C andida reukaufii (G riiss) D iddens e t Lodder aA ureobasid ium pu llu lans (D e B ary) A rnaud . a

Es w ird in dieser A rbeit über das V orkom m en hefeartiger M ikroorganism en berichtet, w elche au s P flanzenb lü ten iso liert w urden. H ierzu w urden 600 P flanzen, welche 45 F am ilien repräsen tieren , aus der Süd- u n d M ittelslow akei gesam m elt. Es w erden die biochem ischen E igenschaften , sowie auch d ie phylogenetische B edeutung der ge- fundenen M ikroorganism en) d isku tiert. U nter den gefundenen A rten dom inieren: C an­d ida pulcherrim a (L indner) W in d ish , Candida reukau fii (G rüss) D iddens et Lodder u n d A ureobasid ium pu llu la n s (D e B ary) A rnaud .

V ačšina znám ých d ruhov kvasin iek a kvasinkovitých m ikroorganizm ov bola izolovaná z p rírody , z plodov a kvetov ra s tlín , z p lodnic vyšších húb , z m iazgo- tokov strom ov, z pödy , vody a pod. Z kvetov ra s tlín izoloval kvasinkovité m i­kroorgan izm y už v m in u lo m storočí B outroux (1882, 1884) a R om m ier (1890).N ovšia p ráca L u n d a (1954) poskytu je ucelený prehl'ad po lite ra tu re v te jto ob lasti výskum u. U nás sledovali výsky t kvasin iek v kvetoch Schuster a U leh la (1913)v okolí P ra h y a N ietham m erová (1942) v Brdoch. N a S lovensku p rieskum po­dobného d ru h u n ie je znám y.

V te jto p rác i sme skúm ali p rev ládajúce d ru h y kvasinkovitých m ikroorganiz- mov, ktoré sme n aš li v kvetoch ra s tlín n a ja r a v léte v r. 1959 a neskoršie n a južnom a strednom Slovensku. P řito m sm e si v ším ali ich biochem ických v la s t­ností, vp lyvu k lim atických pom erov, š íren ia hm yzom a význam u biochem ických v lastn o stí vo fy logenézii kvasinkovitých m ikroorganizm ov.

M e t o d y a m a t e r i á l

L o k a l i t y z b e r u . R a stlin y sme zb ierali od m ája do októbra n a týchto m iestach:1 . Kovačovské kopce2. O kolie R usoviec a Č unova3. O d Sklenářova cez H u rb an o v ú Ves a H ru b ý Š u r do Senca4. O d D ud in iec cez Semerovce a T u p ú n a Šahy5. O kolie Zvolenských S latin , od V ig laša cez P stru šu do D etvy6 . O kolie D evína a D evínskej K obyly7. O d V elkého O strova n a B ielu S tud ienku do K arlovej Vsi.Z n ich sm e použili 600 ras tlín , v k to rých bolo zastúpených 45 čeladí.I z o l á c i a k v a s i n k o v i t ý c h m i k r o o r g a n i z m o v . Po o dstránen í okvětných lístkov

sm e vhodili vnú to rn é časti kvetu do kyslého R au linovho roztoku o p H 3 (K ocková-K ratochví- lová 1954) v úzkých skum avkách (160 X 8 m m ), k toré sm e u za tv á ra li gum enným i zátkam i.T ak to sm e b rá n ili n ah rom adbvaciu k u ltú ru p red bu jen ím vzdušných p lesní. P o týždennej ink u - J H

*) Č eskoslovenská akadém ia vied, Chem ický ú sta v SAV, B ratislava .

T a b u lk a 1. P ře h ra d č e la d í z b ie ra n ý c h r a s t l ín a zas túpen ie-

e o§ S •* s e a

Č elact § „ -I § 1 | | 1 §

H S ¡ 1 1 i l l l § ‘1 1"tv? "C* s <*• ®0 'i^ v. Q^ f c t Ď 5 ^ o 5 c i , o Q q a , K i o

P o č e t z b ie ra n ý c h r a s t l ín v je d n o tl iv ý c h m esiaco ch :

5. 6 10 3 5 2 4 — — 5 4 1■ 6. 10 21 14 10 10 2 9 2 7 5 4W 4 7. 29 30 8 17 10 2 10 1 4 3 1

10. 65 13 — 13 42 — — 11 9 4 —Y r C e lk o v e : 110 65 25 45 64 8 19 14 25 ! 16 6

% r a s t l ín z ce lk o v éh om n o ž s tv a z b ie ra n ý c h 18,4 10,9 4,1 7 ,5 10,9 1,3 3,2 2,3 4,1 2,6 1,0% k v a s in k o v itý c h m ik ro ­o rg an izm o v z ce lkovéhom n o ž s tv a n a jd e n ý c h 15,8 15,8 9,1 7,9 6,7 4 ,2 4,2 3,6 3 ,6 2 ,4 2,4

bácii p ri 25 °C sme zmes m ikroskopovali a preočkovávali n a šikm ý agar. V yrastené p rev ladajúce d ruhy sme podrob ili opakovanej izolácii K ochovou m etodou.

I d e n t i f i k á c i a k v a s i n k o v i t ý c h m i k r o o r g a n i z m o v V yizolované km ene sme identifikovali m etodam i, uvádzaným i Lodderovou a K reger-van R ijovou (1952), K udrjavcevom (1954) a nám i (K ocková-K ratochvilová, V ojtková-Lepšíková 1958, 1959). Id en tifikačný postup sm e zjednodušili trieden ím v kvasné ty p y (K ocková-K ratochvilová 1961).

V ý s l e d k y

K vasinkovité m ikroorganizm y sme izolovali ako 213 km eňov, čo tvoří 35,6 % z celkového počtu testovaných rastlín . T ých to 213 km eňov bolo zastúpené 25 d ruh -

K mi. Z n ich len 1,4 % p riná leža lo k spóro tvorným druhom . T ab u lk a 1.K vasinkovité m ikroorganizm y sme n en ašli n a ras tlin ác h z tých to č e la d í: Ber-

beridaceae-7 * ), C am panulaceae '3 , C aprifoliaceae-1, C istaceae-3, Cornaceae-11, C upressaceae-3, G eraniaceae-1, Juglandaceae-2, M oraceae-1, O enotheraceae-1, Polygonaceae-1, R utaceae-1, Solanaceae-2, V accin iaceae '2.

K ore lačná závislosť m edzi percen tuá lnym zastúpen ím testovaných ra s tlín z jed ­notlivých čeladí a m edzi percen tuá lnym výskytom kvasinkovitých m ik ro o rg an iz ­m ov n a tých to druhoch, ako vyp lývá z ta b u lk y 1, bo la velm i n ízká (r = 0 ,254 ) a u k ázala sa nep reukaznou n a h ran ic i 5% a 1% pravděpodobnosti [t = 1 ,3 8 * * ) p ri N = 30]. U sudzujem e z toho, že p redsa len ra s tlin y z n iek torých če lad í boli bohatšie obsadené kvasinkovitým i m ikroorganizm am i, ako n ap r. Rosaceae, A s te - raceae R anunculaceae alebo Lamiaceae, a naopak zas n iek toré m enej, ako n ap r.V alerianaceae, Crassulaceae alebo Tropeolaceae. D á sa to vysvětliť návštěvou určitého d ru h u hm yzu v danom období, ako aj prítom nosťou n iek torých prirodze- ných p rchavých látok v rastlinách . P re to sme sledovali tiež, či je súvislosť m edzi nálezom určitých d ruhov kvasinkovitých m ikroorganizm ov a u rč itým druhom

*) Č íslo značí počet testovaných rastlín .

**) T ab e lá rn a hodnota p ri N = 30 je p ri P = 0,05 2,042 a p ri p = 0,01 2,750.

9

m Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

k v a s in k o v itý c h m ik ro o rg a n iz m o v , p ře v lá d a jú c ic h v ich k v e to c h .. .

! i § I . 8 | I | 1 ! I ! 8 I %a 8 ’l l s e S m S s S - S a § 8 2 § ,3o ^ §i *<s> Q <» o o

'■o k® K * r \ ^ S . ç a 05 S <£i J^ 3 ^ GO) ^ n , a ; t . N q o « ; n ü K| a te) o t ^ s s ^. ; S

6 2 1 — — 7 — 3 — 1 — _ _ _ 2 3 2 45 7 3 3 1 — 2 — — 4 — 2 1 1 2 2 1 —1 3 6 — 4 — 4 — 4 — 15 1 12 1 — — 1 — ■J 6 — 5 — — 3 — — — 15 3 18 — 6 — 1 —

13 18 10 8 5 7 9 5 4 5 15 6 20 2 10 5 5 4 V

2,1 3,0 1,6 1,3 0 ,8 1,1 1,5 0 ,8 0 ,6 0 ,8 2 ,5 1.0 3,3 0,3 1,6 0 ,8 0 , 8 1 0 ,6

1 ,8 1 ,8 1 ,8 1,8 1 ,8 1,8 1 ,2 1 ,2 1 ,2 1 ,2 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6____________________I_____________________________________________________________ I f l

rastlín . N iek toré ra s tlin y sme úm yselne zb iera li n a v iacerých lokalitách a vo via- cerých exem plároch a sledovali sme ich dom inu júcu kvasinkov itú m ikroflóru , ako ukazuje ta b u lk a 2.

T a b u lk a 2. V ý s k y t k v a s in k o v itý c h m ik ro o rg a n iz m o v n a ra s t l in e C onsolida regalis:

P o č e t d ru h o v ,D á tu m P o č e t n a jd e n ý c h

, L o k a l ita s k ú m a n ý c h k v a s in k o v itý c h D ru h m ik ro o rg a n iz m uz b e ru .. J Br a s t l ín m ik ro ­o rg an izm o v

6 .6 .1 9 5 9 R u so v c e 10 3 C and ida pu lcherrim a (L in d n e r)W in d isc h

C . re u ka u fii (G riiss)D id d . e t L o d d .

A u reo b a s id iu m p u llu lo n s (D e B a ry ) A rn a u d

27. 6. 1959 S k len á řo v o 6 2 T o ru lo p s is in consp icua L odd .e t K re g . v a n R ij

T o ru lo p s is ste llata (K r. e t K ru m b h .) L o d d .

12. 7. 1959 D u d in c e 5 1 0 . re u ka u fii (G riiss)D id d . e t L o d d .

27. 7. 1959 V ig laš 3 1 C . re u k a u fii (G riiss)D id d . e t L o d d .

Celkove: 24 7

A

K O C K O V Á -K R A T O C H V ÍL O V Á : K V A S IN K . M I K R O O R G A N I Z M Y Z K V E T O V

W T a b u ík a 3. P re h l’a d id e n tif ik o v a n ý c h d ru h o v k v a s in k o v itý c h m ik ro o rg a n iz m o v , ic h b io c h e m ic k ý a fy lo g e n e tic k ý v ý z n a m .

K v a s n ý ty p I K v a s n ý t y p I I K v a s n ý ty p I I I K v a s n ý t y p IVM + S — _____________ M + S + M — S + __M — S — _______________________

a . L -f- | b . L — a . G . -f- b . G — ■

p re k v á š a - h lb o k o p r e k v á š a jú c e ..................................................... N ízk o p r e k v tó a jú c e N e k v a s ia c e

jú c e m a ltó z a m a ltó z a - (-sa c h a ró z a sa c h a ró z a -j- la k tó z a

......................... h íb k o v ý r a s t p ř e v lá d á ...................................................... | B io s y n té z a s liz o v ý c h o b a lo v P o v rc h o v ý r a s t

O x M > A n . M A n . M < O x . M O x . M > A n . M L e n O x. M O.................................... M

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- .-------------------------------------------------------------------- -------------_ — --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ín, , , , V ý v o jo v é n a jp r im it ív - Pí

........................ ' y v o jo v e n a j d o k o n a le js ie ................................................................................................................. < v ý v o j ' n e jš ie >*

**) *) D . n ico ticm a e G. p u lch errim a C . m ycoderm a (R ees) ^iS. b a ya n u s S a c c .- l G io v a n n o z z i-1 (L in d .) W in d . - 35 L o d d . e t K r . v . R ij - 1 OH . a n ó m a la (H a n se n ) D . ro se i G u ill. - 1 G. re u k a u fii G. rugosa (A n d erso n )

H . e t . P . S ydow -2 C. g u il l ie rm o n d ii (G riiss) D id d . e t D id d . e t L o d d . - 2 OG. p e llicu losa R e d .-2 (C a s t.) L a n g e ro n L o d d . - 74 G. sc o ttii D id d . e t £5

e t G u e r r a - 6 G. so la n i L o d d . e t K r . L o d d . - 1 _K lo eckera s p . - 2 v . R i j - 1 C r. d ifflu e n s (Z ach ) 00T . s te lla ta (K r . e t K lo eckera a frica n a L o d d . e t K r . v . R ij - 1 C

K ru m b .) L o d d . - 13 (K lo ck .) J a n k e - 1 R h . g lu tin is (F res .)G. u t i l i s (H e n n e b e rg ) T . ca n d id a (S a ito ) H a r r is o n - 2 E

L o d d . e t K r . v . R ij - 2 L o d d e r - 4 R h . m ucila g in o sa (Jó rg ) £T . ernobii L o d d . H a r r is o n - 3

e t K r . v . R i j - 1 Sporobol. sp . - 1K lo eckera a p icu la ta T . in co sp icu a L o d d .

(R ees , K lo o k e r) J a n k e -3 e t K r . v a n R ij - 5A u . p u llu la n s (D e B a ry ) j

A rn a u d - 48

5*) | | 25 119 64

O x . M . = O x y d a tív n y m e ta b o liz m u s L = la k tó z a **) S = Saccharom yces, H = H a n sen u la , C = C and idaA n . M . = A n o x y d a t ív n y m e ta b o liz m u s G = g lu k ó z a D = D ebaryom yces, T = T o ru lo p sis , R h = R hodotorulaM = m a ltó z a *) p o č e t n a jd e n ý c h k m e ň o v C r. = G ryptococcus, A u . = A u reo b a s id iu mS = sa c h a ró z a

U kázalo sa, že tu n ie je súvislosť. N ap ro ti tom u n a rastlin ách z rózneho okruhu sa vyskytovali rovnaké d ruhy . Miožeme tým len potvrdiť, čo v iacerí p red tým spom ínajú , že v u rčitých areáloch dom inu jú také d ru h y m ikroorganizm ov, ktoré šíř i hm yz od jednej ra s tlin y k druhej.

V dalšom sm e věnovali pozornost d ruhom kvasinkovitých m ikroorganizm ov, k to ré sme u rčili. P re h lad pod áv á ta b u lk a 3. V idím e z toho, že charak ter dom i- nujúcej kvasinkovitej m ikroflóry je u sm ěrňovaný ekologickým faktorom , k torým je tu pravděpodobně p rirodzený substrá t, ra s tlin n ý nek tar, a jeho chem ické zlo- ženie. K v asn á a asim ilačná schopnost najdených km eňov je om edzená prevážne n a cukry , sk ladajúce ten to su b strá t, g lukózu a fruk tózu , m enej n a sacharózu. M nohé d ru h y m ajú ak tivně vy v in u tý systém invertázy , k torým štep ia sacharózu a raffinózu n a ich zložky, ako to ukázali chrom atogram y prekvasených zm esí cukrov. V iaceré d ru h y nem ali schopnost: cukry kvasit. M edzi n im i však prev la- d a jú tie, k toré as im ilu jú g lukózu, fruk tózu , sacharózu a n iek to ré raffinózu . K m e­ne kvasiace m a ltó zu sme n aš li v nep a trn o m m nožstve, ako zástupcov II. kvasného typu . N ap ro ti tom u I. kvasný ty p nebol vóbec zastúpený . T ab u lk a 4.

T a b u lk a 4. P re h la d sp ó so b u k v a a e n ia c u k ro v u n a jd e n ý c h k m e ň o v :

c * , , . t- . v . i v % z ce lk o v éh o p o č tuS p osob k v a s e n ia P o č e t k m e n o v /u , vr k m en o v

K v a s í g lu k ó z u a f ru k tó z u 119 55,8K v a s í o k re m to h o a j sa c h a ró z u 25 11,7K v a s í o k re m to h o a j m a ltó z u 5 2,3N e k v a s í c u k ry 64 30,0C elkove : 213 99,8

V rastlin n ý ch kvetoch dom inu jú tie d ru h y kvasinkovitých m ikroorganizm ov, k toré sú prispósobené svojím m etabolizm om k v y u žitiu rastlin n éh o nek táru . Z nich p řev lád á m nožstvo tých, k to ré m a jú velm i p rim itiv n ý m etabolizm us, využívajúc len jednoduché cukry k z ískan iu životnej energie a k tvorbě slizovitých obalov. N ajčastejšie sa vyskytu júce d ru h y kvasinkovitých m ikroorganizm ov boli C andida pulcherrim a (L indner) W ind isch , C andida reukau fii (G rú ss) D iddens et L oddera A ureobasid ium p u llu la n s (D e B ary ) A rn a u d * ) (S y n .: D em a tiu m p u llu la n s ». De B ary , P ullu laria p u llu la n s [D e B ary] B erk h o u t). T ab u lk a 5, obr. 1.

T a b u lk a 5. D ru h o v é z a s tú p e n ie n a jč a s te jš ie s a v y sk y tu jú c ic h k v a s in k o v itý c h m ik ro o rg a n iz ­m o v v d o b e n a jin te n z iv n e jš ie h o z b e ru :

G veulcďiifii/. P r ie m e rn á m e s a č n á C. pu lch errim a .. , T, . A . p u llu la n s

M esiac te p lo ta (L in d n e r) W in d . e t L o d d (D e B a ry ) A rn a u d

L__________________________________ . '____________________________

6. 17,2 °C 11 15 207. 20 ,7 °C 11 43 2

10. 9 ,4 °C 3 9 26C elkove 25 67 48

*) A čkolvek ten to m ikroorganizm us n ie je rá ta n ý ku kvasinkovitým m ikroorganizm om v po­ja tí dnešných system atík , spom ínam e ho tu preto, že svojím charakterom sa javí m ikroskopicky velm i b lízkým kvasinkovitým m ikroorganizm om , a to zvlášť za podm ienok anaeróbneho pesto- van ia, a p a tř í k charak teristickým zástupcom m ikrofló ry rastlin n ý ch kvetov.

K O C K O V Á - K R A T O C H V Í L O V Á : K V A S IN K . M I K R O O R G A N I Z M Y Z K V ETO V

3 3

A čkolvek sa tu jav í súvislosť výsky tu tých to d ruhov s p riem ernou m esačnou tep lo tou a op tim álnou ku ltivačnou teplotou daného d ru h u , třeb a brať v ú v ah u aj iné fak to ry geograficko-klim atické.

S ú h r n v ý s l e d k o v

1. S ledovali sme výskyt kvasinkovitých m ikroorganizm ov v kvetoch 600 n a- zbieraných ra s tlín z južného a stredného S lovenska, k toré p ředstavovali zástupcov 45 čeladí. N ašli sme 213 dom inujúcich km eňov kvasinkovitých m ikroorganizm ov To tvořilo 35,6 j % z celkového počtu testovaných rastlín .

2. Z istili sme, že n a kvetoch ra s tlín dom inu jú d ru h y kvasinkovitých m ik ro ­organizm ov tak , ako ich šíři hm yz. P redsa však n iek toré čelade ra s tlín boli v dobe zberu n a uvedených lokalitách bohatšie n a kvasinkovité m ikroorgan izm y ako iné.

3. Biochem ický charak ter najdených d ruhov kvasinkov itých m ikroorganizm ov je p rísne odvislý od ch a rak te ru chem ického zloženia rastlin n éh o nek táru . S ilné p rev lada jú d ruhy , kvasiace jednoduché cukry, g lukózu a fruk tózu ; m enej tie, k to ré kvasia aj sacharózu. B ohato sú tiež zastúpené tie d ruhy , ktoré cukry nekvasia. M altózu kvasiace d ru h y bo li najdené len ojedinele a boli v súv islosti s výskytom nepa trného m nožstva spóro tvorných kvasin iek .

4. Z h lad isk a fylogenetického p a tria najdené d ru h y kvasinkovitých m ikroor­ganizm ov k najp rim itivně jším druhom , om edzeným prevážne n a oxy d atív n y m e­tabolizm us jednoduchých cukrov podl'a IV. kvasného typu , n a tvo rbu sliznatých obalov, slúžiacich k ochranné buniek , ako aj k snadnejšiem u zachy ten iu n a pre- nášajúc i hm yz, čo sú znaky kvasinkovitých m ikroorganizm ov n a n ízkom vývojo- vom stupni.

5. Zo všetkých najdených d ruhov najviacej p rev lad a li: C andida pulcherrim a (L indner) W ind isch , C andida reukau fii (G riiss) D iddens et L odder a A ureobasi- d ium p u llu la n s (D e B ary) A rnaud . M axim um ich výsky tu závisí okrem iných podm ienok aj n a priem ernej m esačnej teplote n a danej lokalitě.

Z U S A M M E N F A S S U N G

W ir u n tersuch ten das V orkom m en hefeartiger M ikroorganism en au f den B lü ten von 600 in der S üd- u n d M ittelslow akei gesam m elten P flanzen , w elche 45 F am ilien repräsen tieren . W ir ste llten fest, dass au f den B lü ten der P flan zen d ie hefeartige M ikroorgan ism en in der W iese dom inieren, w ie sie das Insek t verbreitet. D ie biochem ische E igenschaften der gefundenen A rten dieser M ikroorganism en sind streng abhäng ig vom C harak ter der chem ischen Z usam m ensetzung des pflanzischen N ektars. S tark überw iegen die A rten, w elche die ein fachen Zucker (G lukose u nd F ruk tose), w eniger die Saccharose, vergären . D ie M altose vergärenden A rten w urden n u r einzeln gefunden u n d zw ar n u r im Z usam m enhang m it dem E rscheinen einer geringen M enge '.porenbildender H efen. Vom phylogenetischen S tandpunk t gehören d ie gefundenen M ikroor­ganism en zu den p rim itiv sten A rten, w elche sich vorw iegend n u r a u f den o xydativen M eta­bolism us der e in fachen Zucker nach dem IV . G äru n g sty p u s u n d a u f die B ildung schleim iger H üllen beschränken, w as K ennzeichen von M ikroorganism en au f n iedrigsten E ntw icklungsstufen sind. U nter den gefundenen A rten dom inieren: C andida pulcherrim a (L indner) W ind isch , C an­dida reukaufii (G rüss) D iddens et Lodder u n d A ureobasid ium pu llu la n s (D e B ary) A rnaud . D as M axim um ihres V orkom m ens ist, abgesehen von anderen B edingungen, von der m ittle ren M onats­tem pera tu r der betreffenden L okalitä t abhängig .

L I T E R A T U R A

B o u t r o u x L. (1882): S ur l ’h ab ita t et la Conservation des Ievures. B ull. Soc. L inn. N orm andie 3:6. C itované v L u n d A. (1954: S tudies on the ecolog of yeasts, M unksgaard , C openhagen.

Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

34

B o u t r o u x L. (1884): Sur le conservation des ferm ents alcooliques dans la na tu re . A nn.Sei. n á tu r ., V I bot., 17 : 144. C itované v L u n d A. (1954): S tudies on the ecology o i yeasts. M unksgaard , Copenhagen.

C o o k e W . B. (1959: An ecological life h is to ry of A ureobasid ium p u llu lan s (D e B ary )A rnaud . M ycopath. et M ycol. app l. 1 2 : 1 — 132.

K o c k o v á - K r a t o c h v i l o v á A . (1954): P rak tikum technické m ikrobiologie. SN TL, P rah a . K o c k o v á - K r a t o c h v i l o v á A. (1961): D ie B edeutung der G ärungstypen bei der B estim ­

m ung der H efen u n d hefeartigen M ikroorganism en. B rauw issenschaft 1 4 : 2 1 0 —218. K o c k o v á - K r a t o c h v i l o v á A. , V o j t k o v á - L e p š i k o v á A. (1958): E ine neue A rt

der B eurteilung der A ssim ilationsfäh igkeit der Hefe. N aturw issenschaften 45 : 473. K o c k o v á - K r a t o c h v i l o v á A. , V o j t k o v á - L e p š i k o v á A. , F i s c h e r o v á M.

(1959): D ie A rt der Z uckerverw ertung durch die H efe u n d hefeartigen M ikroorganism en,B rauw issenschaft 1 2 :1 1 0 — 114 a 143 — 149.

K u d r j a v c e v V. I. (1954): S istem ika drožžej. Izdat. A N SSSR , M oskva.L u n d A. (1954): S tudies on the ecology of yeasts. M unksgaard , Copenhagen.N i e t h a m m e r A. (1942): H efen sow ie m ikroskopische P ilze aus B lüten, ferner von Samei»

u n d F rüch ten . A rch. f. M ikrobiöl. 13 : 45 — 63.R o m m i e r A. (1890): Sur la d im in u tio n de la pu issance ferm entescible de la levure ellip-

soidale de vin. en présence des sels de cuivre. C. R. Acad. Sei. 110 : 536. C itované v L u n d A. (1954): S tudies on the ecology of yeasts, M unksgaard , C openhagen.

S c h u s t e r V., D i e h l a V. (1913): S tud ien über N ektarorganism en. Ber. dtsch. bot. G es.3 1 :1 2 9 . C itované v L u n d A. (1954): S tudies on the ecology of yeasts. M unksgaard .C openhagen.

I

35

: - - - - — ~ —

K O C K O V Á -K R A T O C H V ÍL O V A : K V A S IN K . M I K R O O R G A N I Z M Y Z K V E TO V

Dva druhy rodu Pythium Pringsh. nové pro Československo: Pythium aphanidermatum (Eds.) Fitz. a P. monospermum Pringsh.

Two species of the genus Pythium Pringsh. new for Czechoslovakia: Pythium aphanidermatum (Eds.) Fitz. and P. monospermum Pringsh.

K arel Cejp

N a zahn ívajíc ích zbytcích ro stlin a n a různých p lod inách na poli a v zah radě jsem nacházel různé d ru h y rodu P yth iu m P ringsh ., které se m ně podařilo isolovat nejen z těchto zbytků, ale i ze zah rad n í a poln í půdy. Jm enovitě jsem nacházel dva d ruhy , které jsem již u rčil a k teré nejsou dosud od nás znám y. Je to P yth iu m aphaniderm atum (Edson) F itzpatrick a P . m onosperm um P ringsheim , k teré ž ijí saprofy ticky v půdě; m ohou však příležitostně p arasitovat n a by linách a vyvolávat vážn á onem ocnění, ze­jm éna kořenového krčku, někdy dokonce i těžká onem ocnění dolejší části stonku a tak n ičit celou rostlinu . V elm i hojně, zejm éna vysky tnou-li se n a hypokotylu , m ohou být p říčinou p ad án í k líčních rostlin . T yto d ru h y in k lin u jí k p a rasitac i ve vlhkém p ro­středí. Poněvadž ty to d ru h y neby ly dostatečně od n ás popsány na skutečně zjiště­ných případech a identifikovány, p řipo ju ji popis v lastn ích iso látů a h lavn í rozšíření.

I found various species of the genus P yth iu m P ringsh on ro tting p la n t debris and d ifferen t field an d garden p lan ts w hich I iso lated w ith vary ing success. Tw o species which I could determ ine a re unknow n from th is area. P yth iu m aphaniderm atum (E d­son) F itzpatrick an d P. m onosperm um P ringsheim live sap rophy tica lly in the soil but occasionally parasitize p lan ts, causing serious diseases, especially of the root neck, a n d som etim es even the lower parts of the stem, thus destroying the whole p lan t.V ery often, especially w hen occurring on the hypocotyl; they cause the dam ping-off of the seedlings. These species incline to p arasitism u nder h um id conditions. As they are too inadequate ly described in Czech lite ra tu re to allow a precise determ ination to be m ade, descriptions based on the fresh isolates a re given, together w ith the m ain distribu tion .

Pythium aphanidermatum (E dson) F itzpa trick

R heosporangium aphaniderm atum Edson, J. agr. Res. 4 : 2 7 9 — 292, 1915.P yth iu m aphaniderm atum (Edson) F itzpatrick , M ycologia 15 : 166, 1923. M atthew s, S tudies

on the genus P y th ium p. 4 9 —55, tab . 12, fig. 1 — 7, tab . 13, fig. 1 — 6 , 1931. M iddleton , Mem, Torrey bot. C lub 20 (1) : 55 — 61, fig. 3, 1943. Frezzi, Rev. Investig . agric. 10 (2) : 125 — 132, 1956.

N em atosporangium aphaniderm atum (Edson) S ideris, M ycologia 23 : 2 5 2 —295, 1931.Pythium , butleri S ubram an ian , M em. D ept. agr. Bot. 1 0 :1 8 1 — 194, 1919.

H yfy jsou h y alin n í, bez p řeh rádek a m ěří 3 — 7 tu, nej častěji 4 — 6 p. v p rů ­m ěru. Z oosporangia jsou v lákn itá , větvená nebo nevětvená, různé délky, od 50 /u do 1000 f i a 4 u až 20 ijl široká. Č asto tvoří la ločnaté nafouk liny , oddělené p ř i ­h rádkou od o s ta tn í hyfové části, s d louhou vyúsťovací trubkou . Z oospor je 15 až 40 (i více) ve váčku, jsou ledvinité , po s tran ě dvoubičíkaté, 6 X 12 — 13 u. velké.

O ogonia jsou ku lov itá , h ladká, te rm ináln í, sem tam in te rk a lá rn í, asi z 1 —2 % jsou 30 — 35 /x veliká. O ospory aplerotické, jednotlivé, ku lovité, nev y p lň u jí zcela vn itřek oogonia, s poněkud z tluště lou b lanou , ve s tá ří s cen trá ln í, skoro okrouh lou vrstvou pro top lasm y. A n th erid ia jsou n a konci postran n ích větv í nebo jsou in ­te rk a lá rn í, obyčejně po jednom , zřídka po dvou u oogonia; an th erid io v á b u ň k a je tv a ru soudečkovitého nebo skoro oválného, někdy válcovitého až široce kyjo- vitého, p ron iká zře telnou trubkou , 9 — 10 X 10 — 14 u v p rům ěru .

T ento d ru h p aras itu je n a kořenech různých p lodin , zejm éna n a cukrovce, okurkách, tabáku , fazolích, m éně n a paprice, batatách , cukrové třtin ě , ředkvičce, kukuřici, b ram borách a n a jiných polních a zah radn ích plodinách. O bjevuje se n a polích a v zahradách , za většího v lh k a a na m ístech, kam vzduch nem á m noho přístup . Z evropských zem í by l ten to d ru h zaznam enán po ­

36

prvé z R akouska (F ischer 1931) a skoro současně z I tá lie (P e tři 1931) a Polsk? (Siemazskcr 1931) n a cukrovce. Z jiš těn b y l dále v H olandsku , kde n ap ad l kořeny m acešky (V an Eek 1937). V A nglii b y l nalezen n a okurkách (H ickm an 1944). Jeho h lav n i rozšířen í je v subtropech a částečně i v m írném pásm u.

V Č eskoslovensku jsem tento d ru h z jistil n a k řen u Arm oracia rusticana G aertn . ve vodě. T vo řil chom áč b ílých v láken , vy růsta jíc ích v štěrb ině kořene, zakoupe­ného v obchodě se zelen inou (R okycany , IV. 1960). N alezl jsem jej i n a kořenu m rkve v obchodě se ze len inou v P raze; tvořil b ílé chom áčky vláken, nesoucí jen zoosporangia. B yl tak é na lezen n a koncích kořenů cukrovky a k rm né řepy , po ­nechaných n a ha ld ách n a poli (R okycany, něko lik rát v r. 1 9 5 6 — 1958, Č erno- šice u P rah y , n a podzim 1960) vy růsta jíc í n a kořenové špičce v podobě bílých v lákének. P od m ikroskopem se objevila jen zoosporangia a m álo oogonií. P o­dobné h n ití kořenové špičky pop isu jí K re tzer a D u rre ll (1 9 3 8 ). Z inn ie p a tři také m ezi hostitele tohoto d ru h u , p ro to nen í vyloučeno, že u h y n u tí z inn ií v mé zah rádce za velké v lhkosti (r. 1957) by lo zav iněno také tím to d ruhem (cf. S harp- les 1929, T hom pson 1931).

E dson (1915) popsal ten to d ru h jako parasitický n a cukrovce a n a ředkvičce pod jm énem Rheosporangium (čeled Saprolegniaceae). C arpen ter (1921) soudí, že je pravděpodobné, že h o uba n a tř tin ě cukrové je m orfologicky shodná s P y th iu m butleri Subram . F itzpatrick (1923) v ro ­dovém p řeh ledu čeledi Pythiaceae za řad il R heosporangium s d ruhem R . aphaniderm atum m ezi Pythiaceae jako P yth iu m aphaniderm atum (Eds.) F itz. P yth iu m butleri Subram ., znám é jako p arasit zázvoru, tabáku , papaye a též původce p ad án í klíčních rostlin , převážně popisované z In d ie (o něm ž se dom níval M itra [1 9 2 8 ], že je blízce p říbuzné s d ruhem P. aphaniderm atum , ne-li totožné) je jen f. sp. P. aphaniderm atum , jak u kázaly pozdější infekční pokusy (M itra a S ubram an ian 1928, R am akrish n a-A y y ar 1929). D rechsler (1934) se však dom nívá, že oba d ru h y jsou sam ostatné, M iddleton (1943) je opačného názoru .

T ento d ru h způsobuje také p ad án í k líčních ro stlin ; n a rozdíl od podobných d ru h ů se jeho m ycelium vyvíjí m nohem rych leji a tvoří v k u ltu rách chom áč v láken v podobě koule. Z asažené ro stlinky v určitém stupn i v ýv inu pom alu usychají. Je to znám o zejm éna o bavlnících , okurko- v itých rostlinách , o některých košťálových zeleninách, dále o citrusových plodech a tabáku (Teng 1935, 1939, M ahm ud 1950, D e W olfe et a l. 1935, K isum oto 1942, A kai et al. 1956). Z v láštn í nemoc, způsobená tím to druhem n a b ram borách, je zvána „ leak". V jižn i A frice a v U SA p a rasitu je n a okurkách, kdy ze š tě rb iny onem ocnělé tkáně vyn iknou svazky vláken s roz­m nožovacím i orgány. Je zv láštn í, že n ap a d á i dozrálé p lody, k teré jsou v abnorm áln ích v lhkost­n ích podm ínkách (okurky a vůbec p lody tykvovitých, jako m elounů a p lody lilku jedlého). P ře ­vážně však je ten to d ruh vázán n a kořeny rostlin m írného a subtropického pásm a, kde způsobuje h n ití krčku, spá lu kořenovou nebo šťavnatou hn ilobu , čímž se stává nebezpečným parasitem .

Pythium monospermum P ringsheim

Pringsheim , Jah rb ., wiss. Bot. 1 :2 8 4 — 306, tab . 21, fig. 2 — 16, fig. 38 — 41, 1958. M atthew s, T h e genus P y th ium , p. 41, 1931. I to et T okunaga, J. Agr. H okkaido im p. U niv. Sapporo 3 2 :2 0 3 — 204, tab . 14, fig. 1 —2, tab . 16, fig. 1, tab. 17, fig. 1, 6 , 12, 1933. M iddleton, Mem. T orrey bot. C lub 20 (1) : 23 — 26, 1943.

H yfy nejčastěji 2 ,5 — 5 ix široké, větvené, někdy dosti m ohutné, vybíhajíc í v četné s te riln í výběžky nep říliš veliké; jen n a něk terém m ístě vyb íha jí v n ep ra ­v idelné válcovité výrůstky . Z oosporangia jsou v lákn itá , stejně široká jako hyfy , 70 — 170 /x d louhá , buď nevětvená nebo hustě větvená, se zře telnou přepážkou, z říd k a jsou in te rk a lá rn í. Zoospory v počtu nejvíce 50, jsou ledvin ité a b u d se tvo ří p řím o v zoosporangiích nebo v sotva pa trném váčku; nejčastěji jsou 5 až 8 // velké, často však m ěří 7 — 9,5 ¡x.

O ogonia jsou ku lovitá , te rm in á ln í nebo i in te rk a lá rn í, h ladká, často s jedinou papilou , zp rav id la m ěří 15 — 20 /x , z řídka jsou oogonia m enší 14 ix. O ospory jsou h ladké, jednotlivé, p leurotické, obyčejně zcela vyp lň u jí vn itřek oogonia, ve stá ři

C EJP: DVA D R U H Y R. P Y T H IU M N O V É P R O Č E S K O S L O V E N S K O

37

w

P yth iu m m onosperm um P ringsh . a ) , b) dvě začínajíc í zoosporang ia s nah rom aděnou p lasm ou, c) oogonium s an therid iem — n a zb y t­cích ro stlinných ve vodě v potůčku u R okycan, 14. V II . 1958; d) z ra j íc í zoosporangium ; e) in te rk a lá rn í oogonium s an therid iem — nazbytcích hm yzu ve vodě; f) in te rk a lá rn í zoosporangium a m nohovětvené hyfy; g) oogonium se 2 an th e rid ii různého původu — skleníky,P rah a ; P yth iu m aphaniderm atum (E ds.) F itz. h ) oogonium se dvěm a an therid ii; m ) p rázdné zoosporangium — n a k řen u ve vodě; i) p rázd ­né te rm in á ln í zoosporangium ;j) oogonium se dvěm a an th erid ii, z nichž jedno je in te rk a lá rn í; k) v yp razdňu jíc í se zoosporangium s dlouhou tru b k o u a váčkem se zoosporam i; 1 ) jedno oogonium s an therid iem — na cukrovce.

m ají tlu s to u stěnu a cen trá ln í (poněkud n a s tran u položenou) kapku , obklopenou z rn ito u p ro top lasm ou a nav íc ještě elipso idn í tělísko ponořené v protoplasm ě. A n th e rid ia většinou ky jovitá , řidčeji ku lov itá , po 1( — 2) tu; oogonia jsou m ono- k lin ická nebo d ik lin ická.

U dává se jako hojný d ru h n a ro stlinných zbytcích ve vodě. N aleznem e jej n a zbytcích hm yzu ve vodě, hojně na hnijíc ích kořenech nejrůznějších ro stlin nebo se vyskytuje saprofyticky ve vlhké půdě. S tává sef parasitem a n ap ad á kořeny rostlin . T ento d ruh je znám z Něm ecka, F ra n ­cie, Irsk a a H o landska; z m im oevropských zem í je znám spíše jako p a ras it v USA , n a Jávě, v Japonsku a v Ind ii.

P. m onosperm um podařilo se m ně n a jít dvakrá t: jednou ve sklenících botanické zah rad y v P raze v zem i kořenáče, v něm ž rostl F icus stipu la ta T hum b ., n a jehož kořenech způsobil m alou hn ilobu (V. 1951). P odruhé jsem jej našel v potůčku m ezi poli n a k ra ji lesa K otel u R okycan, n a hn ijících ro stlinných zbytcích a hm y­zích pozůstatcích (14. V II . 1958). N a podobných m ístech jej udáva jí z rýžového pole japonští a u to ři I to a T o k u n ag a (1933).

Z vody a n a zbytcích hm yzu by l původně popsán z N ěm ecka Pringsheim em (1958). N a hm yzu ve vodě jej uvád í též W ah rlich (1887), z p ů d y v Irsk u B utler (1907), v U SA H arvey (1925, 1927, 1929), R aper (1928), M atthew sová (1931) a M iddleton (1943). D ále byl nalezen n a kořenech různých užitkových a okrasných ro stlin ; tak byl isolován z ječm ene v U SA (M iddle­ton 1943), z L ep id ium sativum , L. (shnilé sem enáčky) v In d ii (B utler a B isby 1931), z cukrové tř tin y v U SA (R ands a D opp 1938a), ze zázvoru Zing iber o fficinale Roscoe v In d ii (B utler a B isby 1931). N a tabáku n a Jávě našel jej R aciborski (1900) a n a Persea am ericana M ill. M iddleton (1943). V H o landsku by l ten to d ru h nalezen n a R ichardia aethiopica L. a n a špe­n á tu (M eurs 1928). D rechsler (1925) dělal infekčn í pokusy, aby z jistil jeho patogenitu , p ře­nosem n a zelí a zjistil, že m ůže b ý t patogenní.

P yth iu m m onosperm um P ringsh . a P. en to p h y tu m P ringsh . by ly původně p o ­psány jako ty p rodu P yth iu m ; když P. en to p h ytu m P ringsh . bylo Zopfem (1890) p řeřazeno do rodu L agen id ium , zů stává typem P. m onosperm um . P a tří do okruhu P y th iu m gracile Schenk, k te ré je jen p arasitické v řasách , kdežto P. m onosperm um je p řevážně saprofytické a jen p říležito s tně parasitické. R ands a D opp (1938b) ten to d ru h isolovali z kořenů tř tin y v L ouisianě a současně S tevenson a R ands (1 9 3 8 ) jej p řipo jili k P yth iu m gracile, sensu D e Bary. Podle d iagnosy těchto am erických au to rů jsou oba d ru h y totožné s P. m ,onospermum P ringsh . P yth ium gracile (ovšem ne ve sm yslu D e B aryho) m á jen d ik lin ická an th erid ia a aplero- tickou oosporu. B u tle r (1907) a M iddleton (1943) zařazu jí ten to z U S A uváděný d ru h a d ru h D e B aryho k P. m onosperm um P ringsh . W a h rlich ů v d ru h P. 'fecun- d u m se shoduje s P. m onosperm um , avšak neodpovídají m u oospory, k teré jsou ap le io tické a m ůže jich být větší počet (až 3 ). F ischer (1892) zařad il d ru h P. m o­nosperm um P ringsh . do podrodu N em atosporangium , charak terisovaného d louhým zoosporangiem , skoro válcovitým , ne silnějším než je vegeta tivn í v lákno, jen odděleným přehrádkou . Schroter (1893) povýšil ten to podrod n a sam osta tný rod.

P yth iu m m onosperm um P ringsh . a ) , b) two developing zoosporangia w ith acum ulated p roto­p lasm ; c) oogonium w ith an therid ium — on subm erged p la n t debris in stream near R okycany 14. V II . 1958; d) m atu rin g zoosporangium ; e) in te rca la ry oogonium w ith one an therid ium — on insect rem ains in w ater; f) in terca la ry zoosporangium w ith m uch branched hyphae; g) one oogonium w ith two an th erid ia of d ifferen t origins — greenhouses in P rague. P yth iu m aphani­derm atum (Eds.) F itz.; h ) oogonium w ith two a th erid ia ; m ) em pty zoosporangium — on horse­rad ish in w ater; i) em pty term in a l zoosporangium ; j) oogonium w ith two an therid ia , one in terca la ry ; k) d ischarg ing zoosporangium w ith a long tube an d zoospores in a vesicle; 1) oogo­n iu m w ith an th erid iu m — on sugar beet.

C E JP : D VA D R U H Y R. P Y T H IU M N O V É P R O Č E S K O S L O V E N S K O

39

M ožná, že sem p a tří i japonský d ru h P y th iu m akanense T o kunaga (T rans. S appo­ro n á tu r. H ist. Soc. 1 2 :1 2 2 , 193 2 ). L iš í se jen tloušťkou b lán y stěny oospory.

I Byl nalezen n a řase Aegagrophila sauteri (N ees) K ütz.A utor děkuje za neobyčejnou laskavost dr. Z. U r b a n o v i , s jakou m u pom ohl při

zhotovení obrázků. D ále je zavázán d íky své ženě a p an í H. K o n t o v é za technickou pomoc,jakož i členům m ykologické skup iny kryptogam ologického oddělení za jejich konstruk tivn í k ritiku .

L I T E R A T U R A

A k a i S., T a k a h a s h i M. , T a k e u c h i T. (1956): S tudies on the m echanism of dam ping- off resistance in the seedling of C ucurbitaceae p lan ts. I. A natom ical observation of the invasion of P y th ium in to hosts. Forsch. P fl., K yoto 6 : 1 — 5 (R A M 36 : 746, 1957).

B u t l e r E. ]. (1907): A n account of th e genus P y th iu m an d some C hytrid iaceae. M em. D ept. Agr. In d ia 1/5 : 1 — 160.

B u t l e r E. J., B i s b y G. R. (1931): T he fungi of In d ia . Im p. C ouncil Agr. Res. Sei. M onogr, l j 1 - 2 3 7 .

C a r p e n t e r C. W . (1921): M orphological studies of the P y th ium -like fung i associated w ith root ro t in H aw ai. H aw aii S ugar P lan te r’s Assoc, exp. Sta. B ull. 3 : 5 9 —65.

D e W o l f e T. A. , C a l a v a n E. C. , S u f f i c o o l J. R . (1955): A new dam ping-off of citrus, C itrus Leaves 35/5 : 16.

D r e c h s l e r C. (1925): P y th ium in fection of cabbage heads. Phytopatho logy 1 5 : 4 8 2 — 485.D r e c h s l e r C. (1934): P y th ium bu tleri an d P y th iu m aphan iderm atum . A bstr. P hy topathology

E d s o n H. A. (1915): R heosporangium aphan iderm atum , a new genus and species of fungus parasitic on sugar-beets a n d radishes. J. agr. Res. 4 : 2 7 9 — 292.

E e k T. van (1938): R oot-rot of V iola trico lor m axim a H ort. Phytopatholog. Z. 1 1 :2 1 7 — 281.F i s c h e r A. (1892): Phycom ycetes. R abenhorst, K ryp togam en-F lo ra ed. 2, 1 /4 :3 9 3 — 410.F i t z p a t r i c k H. M. (1923): G eneric concept in the Pythiaceae an d B lastocladiaceae. M y­

cologia 15 : 1 6 6 - 1 7 3 .H a r v e y J. V. (1925). A study of the w ater m olds and P y th ium s occuring in soils of Chapel

H ill. J. E lisha M itchell Soc. 41 : 151 — 164.H a r v e y J. V. (1927): A survey of w aterm olds occuring in the soils of W isconsin , as studies

during the sum m er of 1926. T rans. W ise. Acad. 23 : 551 — 562.H a r v e y J. V. (1929): A taxonom ical an d m orphological s tudy m em bers of the Saprolegniaceae.

J. E lisha M itchell Soc. 45 : 3 1 9 —332.H i c k m a n C. J. (1944): Phycom ycetes occuring in G reat B rita in . 3. P y th ium aphan iderm atum

I (Edson) Fitz. T rans, brit. mycol. Soc. 27 : 6 3 —67.I t o S. T o k u n a g a Y. (1933): S tudies on the ro t disease of rice-seedling caused by P y th ium

species. J. Fac. Agr. H okkaido U niv. 3 2 :2 0 1 — 233.K i s u m o t o T. (1942): P y th ium aphan iderm atum , the causal fungus of tobacco dam ping-off.

D issertation (in jap .) 1 — 103.K r e u t z e r W. A . D u r r e l l L. W . (1938): Tot of m aure tap root of sugar-beet caused by

P y th ium bu tleri. Phytopatho logy 28 : 5 1 2 —515.M a h m u d K. A. (1950): Root rot of rad ish caused by P y th ium aphan id erm atu m (Eds.) F itz.

A llahabad Fm r. 2 4 /2 : 1 — 2.M a t t h e w s V. D. (1931): S tudies on the genus P ythium . C hapel H ill, p. 1 — 136.M e u r s A. (1928): W ortelro t V erorzaakt door Schim m els u it die G eslachten P y th iu m Pringsheim

en A phanom yces de B ary, p. 1 — 94.M i d d l e t o n ]. T. (1943): T he taxonom y, host range and geographic d istribu tion of the genus

Py th ium . Mem. T orrey bot. C lub 2 0 /1 :1 — 171.M i t r a M. , S u b r a m a n i a n L. S. (1928): F ru it-ro t d iseases of cu ltivated C ucurbitaceae caused

by P y th ium aphan iderm atum (Eds.) Fitz. Mem. D ept. Agr. Ind ia , Bot. 15 : 79 — 84.P e t r i L. (1931): R assegna dei casa fitopathologici osservati nel 1930. Boll. S taz. P at. veg. I I .

11 : 1 - 5 0 .P r i n g s h e i m N. (1858): B eiträge zur M orphologie u n d System m atik der Algen. I I . D ie Sapro-

legnieen Jah rb . wiss. Bot. 1 : 2 8 4 — 306.R a c i b o r s k i M. (1900): P arasitische P ilze Ja v a ’s. Bot. In st. B uitenzorg 1 : 1 — 39.

B R a m a k r i s h n a - A y y a r , T. S. (1929): P y th ium aph an id erm atu m (Eds.) F itz, on O pun tiad illen ii Haw . Mem. D ept. Agr. In d ia , Bot. 16 : 191 — 201.

R a n d s R. D. , D o p p E. (1 9 3 8 a ) : In fluence of certain harm fu l soil constituents in severity of P y th ium root rot of sugar cane. J. agr. Res. 56 : 53 — 68 .

C E S K Ä M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

40

R a n d s R. D. , D o p p E. (1 9 3 8 b ): P y th iu m roote rote of sugar cane. US. D ept. Agr. techn B ull. 666 : 1 - 9 5 .

R a p e r K . B. (1928): S tudies on the frequency of w ater m olds in the soil. J. E lisha Mitchell: Soc. 4 4 : 1 3 3 - 1 3 9 .

S c h r ö t e r J. (1893): Pythiaceae. Engler, A. P ra n tl, K.: D ie N atiirl. P flanzenfam ilien 1/1 - 1 0 4 - 1 0 5 .

S i e m a s z k o W . (1931): P hytopathologische Beobachtungen in Polen. I I . C entr. Bakter. etc.. Abt. I I . 8 4 : 2 4 8 - 2 5 1 .

S h a r p i e s A. (1929): D iv ision of m ycology. A nn. R eport for 1928. M alayan agr. Res. J. 17 : 2 9 4 - 3 0 3 .

S t e v e n s o n J. A. , R a n d s R. D . (1938): A n annota ted lis t of the fungi an d bacteria as­sociated w ith sugar cane a n d its products. H aw aii P lan te r’s Res. 4 2 :2 4 7 — 314.

T e n g S. C. (1935): S tudies of the control of m ajor diseases of cotton in C hina. S inensia 6 : 7 2 5 - 7 4 8 .

T e n g S. C. (1937): Factors influencing the developm ent of certain cotton pathogenese with reference to their biological control. S inensia 8 : 63 — 78.

T h o m p s o n A. (1931): D iv ision of mycology. D ept. agr. S tra its Settlem ents an d Fed. M alayStates Tech. Rep. 1930, G en. Ser. Bull. 6 : 6 5 —75.

W ' a g e r V. A.i (1932): „L eak“ , or soft-ro t d isease of potatoes. Farm ing in S. A frica 6 :4 6 5 - 4 6 6 .

W a h r l i c h W.. (1887): P y th iu m n. sp. Ber. deutsch, bot. Ges. 5 : 2 4 2 — 246.Z o p f W . (1890): D ie P ilze in m orphologischer, physiologischer, biologischer u n d system atischer

Beziehung. A. Schenk, H andb . der B otanik 4 : 2 7 1 — 755.

A dresa au tora : Prof. D r. K are l Cejp, D rSc., P ra h a 2, B enátská 2.

P rof. K . Lohw ag padesá tn íkem

Prof. K. Lohw ag annorum q u in q u ag in ta ad salutem!

18. srp n a 1963 oslav il padesáté n arozen iny prof. dr. K u r t L o h w a g, p řednosta ú stavu zem ědělské a lesnické fytopatologie n a vysoké škole zem ědělské v e V í d n i . Č eskoslovenští m ykologové jej dobře znají, neboť předsedal I I . sjezdu evropských m ykologů, k terý se konal v Č eskoslovensku v roce 1960.

Prof. Lohwag se n aro d il v Libějicích u T ábora r. 1913. Jeho otec, znám ý rakouský m yko­log prof. H einrich Lohwag, vyučoval p řírodopisu n a A kadem ickém gym nasiu ve V ídni a pak b y l profesorem m ykologie n a V ídeňské universitě . Syn kráčel ve šlépějích svého otce. V letech 1938 — 39 se sta l vědeckou pom ocnou silou a později asistentem n a Vysoké škole zem ědělské ve V ídni (H ochschule fü r B odenku ltu r), kde se ve věku 28 let hab ilito v a l z fytopatologie. R. 1955 by l jm enován profesorem a p řednostou ú stav u zem ědělské a lesnické fytopatologie ( In s titu t fü r landw . P flanzenschutz u n d forstl. P hy topatho log ie). Z abývá se h lavně studiem hniloby dřeva a výskytem a po tírán ím dřevom orky, k terá způsobila veliké škody v dom ech ve V ídni, jež by ly poškozeny válečným i událostm i koncem d ruhé světové války.

V r. 1954 — 1955 by l pozván k p řednáškám n a un iversitě v A nkaře a v letech 1957, 1958 a 1959 p řednáše l v letn ích sem estrech n a un iversitě v Is tan b u lu . U veřejnil asi 140 p rác i z různých oborů mykologie, h lavně z ochrany dřeva a zem ědělské i lesnické fytopatologie. N ěkteré práce věnoval také vyšším m asitým houbám a praktické m ykologii. Je jednatelem a zároveň čestným členem R akouské m ykslogické společnosti. Přejem e srdečně jub ilan tov i do d a l­ších let m noho zdrav í a ž ivotn í pohody.

A lbert P ilát

41

C EJP: D V A D R U H Y R. P Y T H IU M N O V É P R O Č E S K O S L O V E N S K O

m ' . m m M N I 1

Příspěvek k poznání plísně sójové — Peronospora manshurica — v ČSSR

Beitrag zur K enntnis der Peronospora manshurica in der Tschechoslowakei

Jiřina N ováková-P feiferová

V roce 1959 by la zjištěna n a M oravě nová choroba sóje, p líseň sójová, kterou působ í Peronospora m anshurica (N auraov) Sydow. V práci je popsána h isto rie geogra­fického šířen í p araz ita a Sym ptom atologie choroby. Bylo zjištěno, že o d rů d a krom ěřížská ž lu tá je k tom uto onem ocnění velm i n áchy lná a m á vysoké procento in fikovaných semen. M ís tn i klim atické a p ůdn í podm ínky stanoviště výrazně o v livňu jí s tupeň n a ­p ad en í ro stlin a osiva. Z osiva těžce napadeného p lísn í by ly vypěstovány ve sk leníku systém ově in fikované rostliny . H lavn ím zdrojem šíření choroby z roku n a rok je u nás napadené osivo.

Im Jah re 1959 w urde in M ähren eine neue K rankheit der Sojabohne festgestellt, die von Peronospora m anshurica (N aum ov) Sydow verursach t w ird. In der vorliegenden A rbeit sind die G eschichte der geographischen V erbre itung u n d die Sym ptom atologie der K rankheit beschrieben. Es w urde festgestellt, dass d ie Sorte K rom ěřížská ž lu tá fü r diese E rkrankung sehr em pfind lich ist u n d ih re Sam en sta rk befallen w erden. D ie B odenverhältn isse u n d das K lim a einzelner S tandorte hab en einen m ark an ten E influss au f den G rad der P flanzen- u n d Sam eninfektion. A us dem k ranken S aatgu t bekam m an im G lash au s junge P flanzen m it System infektion. D ie H aup tquelle fü r die jährliche N euausb re itung dieser K rankheit ist bei uns das k ranke S aatgut.

K chorobám soje (G lyc ine soja [L .] Sieb, et Zucc.) v Č S S R se p řipo jila v ro ­ce 1959 p líseň sójová, k te rá m á u nás podm ínky n u tn é k rozvoji a m ůže v n ě­k terých letech porosty sóje vážně poškodit a znehodno tit osivo náchy lných odrůd . P ři p řehlídce našeho a světového so rtim en tu sóje v červenci 1959 n a šlechtitelské s tan ic i v Čejči jsem n a o d růdách kanadské provenience z jistila n áp a d n o u d robnou skvrn itost lis tů vyvolanou p lísn í sójovou Peronospora m anshurica (N aum ov) Sydow. P ři dalším p á trá n í po rozšířen í té to m ykózy jsem ji n a š la i n a so rtim en tu odrůdové zkušebny Ü K Z Ü Z v B rně-C hrlicích . Podle ústn ího sdělení (1961)pozoroval téhož roku B rückner n a k u ltu rách sóje V ýzkum ného ústav u ob iln á ř-ského p líseň sójovou i v K rom ěříži. N a S lovensku si jí téhož roku povšim l D anko (1 9 6 2 ). B yla tedy p líseň sójová v r. 1959 rozšířena ve všech pěs tite l­ských ob lastech a je velm i pravděpodobné, že se vysky tla u nás již p řed ro ­kem 1959, avšak u n ik la pozornosti. D ůkaz p ro toto tv rzen í v podobě s ta rš ího in fikovaného osiva se m i však nepodařilo získat.

H i s t o r i e š í ř e n í c h o r o b y

P líseň sójová je dnes rozšířena tém ěř po celém světě. K zavlečení došlo z původní oblasti pěstován í, z Č íny (Tai, W ei 1933, P ai 1957) a Japonska (Ik a ta , Y am auti 1941) osivem do Sev. A m eriky, kde by la zjištěny již roku 1923 (W olf, L ehm an 1924, 1926) v N. C aro lině a později i v jiných státech U SA a v K anadě. V třicátých letech byla ta to choroba již dostirozšířená a hospodářsky význam ná i n a S ib iři (Loukyanovitch et al. 1931, A bram off 1931) aod tu d zavlečena s osivem z D álného východu do E vropy. V Evropě je znám a z m noha zemí (N ováková 1958). Poslední nálezy jsou z r. 1958 z M adarska (V örös, M olnár 1958) a z ro ­k u 1959 z A nglie (K ingsley 1960) a od nás.

H o s t i t e l s k é r o s t l i n y

Podle G äu m an n a (1923) m á Peronospora m anshurica pouze jed iného hostitele- sóju. V U S A m á však celou řad u fysiologických ras , k te ré lze rozlišovat testem n a různých sortách sóje (Lehm an 1958, G rabe, D un leavy 1959, D un leavy 1959).

42

S y m p t o m a t o l o g i e . P ř e n o s o s i v e m

N ap ad en í p lísn í je n a listech sóje dosti n áp ad n é i v počátečním stad iu a proje­v u je se jako v ý razn á kropenatost. Č etné m alé světle zelené skvrny m ají n ep rav i­d e ln ý tv a r a dosahu jí p rům ěru 2 — 6, m ax. 10 mm. Je-li lé to pom ěrně suché,

1. L isty sóje o d r . , K rom ěřížská ž lu tá s těžkým i p říznaky nap ad en í p lísn í sójovou. Foto Novák.

p řízn ak y n ap ad en í se během d alš í vegetace tém ěř z tra tí a koncem lé ta nen í ochu- ravěn í n ijak nápadné, jak tom u bylo v r. 1959. Jsou-li však klim atické a stano- v ištn í podm ínky p řízn ivé rozvoji p araz ita , skvrny se zvětšují, hnědnou a za­sychají. M ívají tm avý okraj v roubený chlorotickým lemem . O dum řelé p le tivo se p ři da lším rů s tu lis tů trh á a následkem n ap ad en í dochází k p ředčasné defoliaci rostlin , k silném u n ap ad en í o siv a a k sn ížen í výnosů, jak tom u bylo u některých náchy lných od rů d v peronosporovém roce 1960.

K zjištěn í význam u p řenosu p lísn ě sójové osivem jsem proved la rozbor zd ra ­vo tn ího s tav u osiva ze sklizně 1960 u od rů d pěstovaných n a zkušebnách Ú K Z Ú Z v B rně-C hrlic ích , v B áhoni a T opoln ikách . R ozbor by l p roveden n a 300 sem enech od každé od růdy a m ikroskopicky kontro lován. N apaden í je vy jádřeno procen­ticky:

O d rů d a C hrlice B á h o ň T o p o ln ík y| i :-------I

K ro m ě říž sk á ž lu tá 22 2 19,35I re g i ap ro sz e m ii s á rg a 2 ,3 0 0,33I re g i s z i irk e b a ra t 5 0 ,33 2,8I re g i n a g y sz e m u 11,33 0 11,0K e sz th e ly i s á rg a 0 0 0 -I re g i K o ro n a 6,66 0 ,33 5,3I re g i u n iv e rsa l 7 ,0 0 1,0

N O V Á K O V Á -P F E IF E R O V Á : K P O Z N Á N I P E R O N O S P O R A M A N S H U R IC A

43

Z výsledku těchto rozborů je zřejm é, že ze zkoušených od růd je naše K ro m ě­řížská ž lu tá k n ap ad en í p lísn í našeho b io typu nej náchylnější. I v r. 1961, kdy bylo n apaden í sóje p lísn í daleko slabší, by la z jištěna rozborem osiva o d rů d y K rom ěřížská ž lu tá infekce 8% sem en. Jako odo lná se jev ila K eszthely i sarga. Nej lepší zd ravo tn í stav m ělo osivo ze zkušebny v B áhoni, ležící v suché teplé ob lasti jižn ího Slovenska, kde jsou p ísčité půdy. V ýsledky ze zkušebny v Topol-

M S b b s ^ r W Ě m

2 Lusk sóje n apadený p lísn í sójovou. Sem eno poblíže stopky je silně napadeno , vzdálenější je zdravé. Foto N ovák

I v ^**8 . . ^ J Ě .’• W k jmI . . , ,S WSBĚňa vaSM U BK H H aSU K BBBBĚ^i Sa^BĚSt r T O g ^ B B atM ^ éWB , j n n H r }s,Hk f l j H JBNs$íBBBĚBs88uSBĚ2&te9Ě&ffl&$ĚĚĚS&&SĚĚĚ ^*81

i bBB8kSSLii • «fin - ,

3. Sem ena sóje odr. K rom ěřížská ž lu tá : vpravo zdravá, vlevo těžce n ap ad en á p lísn í sójovou.Foto N ovák

Č e s k á m y k o l o g i e 18 ( i ) 1964

44

n ikách , kde jsou těžké půdy a vysoká h la d in a spodní vody se b líž í výsledkům ze zkušebny v C hrlicích , k te rá p rodukovala osivo nej silněji infikované. Je tedy zřejm é, že m ístn í podm ínky p ů d n í a k lim atické výrazně ov livňu jí s tupeň n a p a ­dení o s iv a .

4. M ikroío to oospor p lísně sójové z povrchu sem en sóje odr. K rom ěřížská žlu tá . Z většení 300 X . O rig. N ováková. Foto N ovák

Podle ú s tn íh o sdělení (1962) B růcknera , k te rý rovněž prováděl rozbory zd ra ­vo tn ího stavu osiva sóje, se i v naš ich podm ínkách potvrd ilo , že o d rů d y se ž lu ­tým a zeleným sem enem jsou náchy lné a od růdy s černým a hnědým sem enem jsou velm i resis ten tn í, jak zjistil kdysi A bram off (1 9 3 1 ).

Těžké n ap ad en í sem en je dosti náp ad n é a bělavý, jakoby zvápenatě lý povlak lze p ři jis té zkušenosti bezpečně rozeznat již m akroskopicky od v n itřn í b lan k y lusků, k te rá někdy n a sem enech u lp ívá . V p říp ad ě nejisto ty je n u tn o provést rozlišení m ikroskopicky. B ílé povlaky n a sem eni jsou tvořeny velkým m nožstvím oospor. S labé n ap ad en í sem en se m akroskopicky zjišťuje již velm i nesnadno a vyžaduje vždy m ikroskopické kontro ly . Těžce n ap ad en á sem ena bývají obvykle m enší než zdravá. L usky s napadeným i sem eny se n a pohled neliší od zd ra­vých. N ap ad en í se zjistí teprve p ři o tevřen í lusku. Podle tv o rb y oospor lze velm i dobře sledovat, jak postupu je od stopky švem lusku a někdy se stává, že semeno, které je nejblíže stopky, je těžce napadeno , kdežto vzdálenější je ještě zdravé. Též n a v n itřn í stěně lusku, v b lance, se tvoří m nožstv í oospor. N ap ad en á b lána a sem ena jsou m atná.

V elm i těžce n ap a d en á sem ena od rů d y K rom ěřížská ž lu tá by la vyseta ve skle­n íku . R o stlin y z napadených sem en by ly op ro ti zdravé kontro le výrazně ve v z rů s tu zbrzděny a m ěly m enší lis t a slabě vyv inu tý kořenový systém . A si po lm ěsíčn í vegetaci ve sk len íku se u 20 % rostlin z napadených sem en objevila

N O V Á K O V Á -P F E IF E R O V Á : K P O Z N Á N Í P E R O N O S P O R A M A N S H U R IC A

45

nejdříve n a p rvn ím p á ru p ravých lis tů podél h lav n íh o nerv u vý razná chlorotická kresba bez houbového n á le tu n a spodní straně. Ve vlhké kom ůrce n a u tržených listech p ři 20 °C v labo ra to ři nedošlo k fruk tifikaci p araz ita , ale k nekrotizaci postiženého p letiva. F ruk tifikaci se podařilo vyvolat ve sk len íku n a živých ro st­

l í linách, když by ly p řek ry ty skleněným zvonem. F ruk tifikace zřejm ě vyžadovalavyšších tep lo t a tepelných výkyvů (denní tep lo ta ve sk leníku 30 °C, noční 10 až.

w i- ' V, V '%'Á 'pýý ýs *■V"-.; .-V ^

5. R ostlina sóje odr. K rom ěřížská ž lu tá vyrostlá ve sk leníku z n a ­padeného osiva a systém ově in fikovaná p lísn í sójovou.

15 ° C ) . P ři m ikroskopickém vyše třen í lis tů ze systém ově in fikovaných ro stlin by lo v těsné blízkosti svazků cévních h lav n íh o a sekundárn ích n erv ů zjištěno m ycelium p lísně s četným i haustoriem i. Systém ové infekce lze d osáhnou t také um ěle, nasype-li se p rach z rozdrcených napadených lis tů po o d stran ěn í testy m ezi ko ty ledony (P ederson 1958).

Z těchto pozorování je zřejm é, že h lavn ím zdrojem p řenosu choroby je infiko-

Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

vané osivo, z něhož pravděpodobně i v po ro stu vyroste u rč ité procento systém ově in fikovaných rostlin , k teré p ro svou zakrslost u jdou pozornosti a z n ichž se ko- n id iem i choroba p řenáší n a zdravé rostliny . O sivo sóje se u nás nem oří, takže choroba m á volný p růběh a m ůže bý t v některých letech význam ným škodlivým čin ite lem h lavně sem enných k u ltu r.

M ateriá l nalezený n a M oravě by l p rom ěřován a ze 100 m ěření konidií, ko- n id io fo rů a oospor by ly zjištěny ty to hodno ty :

V elikost konid ií 14 — 28 p. X 16 — 30 u, b asá ln í nevětvená část konidioforu (tru n cu s) 100 — 215 ¿u, oospory z lis tu 25 — 42 f i , z b lán y lusku 28 — 36 ¡j l , a ze sem en 28 — 42 ¡j.. E xospor je velm i dobře vyv inu t a dosahuje šířky 5,6 — 11,2 ¡x.

O škodlivosti a m ožnostech ochrany pro ti p lísn i sójové po jednávají N ováková (1958) a D anko (1962).

L I T E R A T U R A

A b r a m o f f I. N . (1931): G ribny je bolezni sojevych bobov n a D alněm Vostoke in Bolezni i v red itěli sojevych bobov n a D alněm Vostoke, V ladivostok. Rev. app l. Mycol. 11 : 87 — 89, 1932.

D a n k o J. (1962): P eronospora só jová-Peronospora m anshurica (N aum off) Sydow — n a S lo­vensku. Čes. M ykol. 16 : 1 1 9 — 122

D u n l e a v y J. (1959): Survey of races of Peronospora m anshurica in the U nited States Phytopatho logy 4 9 : 537 — 538.

G ä u m a n n E. (1923): Beiträge zu einer M onographie der G attung Peronospora C orda. Beitr.zur K ryptogam enfl. Schweiz, Bd. V, H. 4, Z ürich

G r a b e D. F. et D u n l e a v y J. (1959): Physiologie specialization in Peronospora m anshurica .Phytopatho logy 49 : 791 — 793.

I k a t a S. et Y a m a u t i K. (1941): N otes on the h au sto ria of some species of Peronospora.A nn. phytop. Soc. Jap . 1 0 :3 2 6 — 328. Rev. appl. M ycol. 2 2 :2 2 6 , 1943.

K i n g s l e y T. (1960): D ow ny m ildew of Soya Bean. PI. Patho logy 9 : 3 8 .L e h m a n S. G. (1958): Physiologic races o f the dow ny m ildew fungus on Soybeans in N orth

C aro lina . P hy topathology 48 : 83 — 86.L o b i k V. I. (1930): K voprosu o boleznjach Soj po n ab lju d ěn ijam v 1930 godu v E ssen tu-

kach. Bull. N orth . C aucasian PL P rot. Stat. R ostoff on D o n 1930, 6 —7, 285. Rev. appl. M ycol. 1 0 :6 3 8 , 1931.

L o u k y a n o v i t c h e t a l . (1931): V reditěli i bolezni selsko-chozjajstvennych rastěn ij v ra jóně T urkestano-S ib irsko j železnoj dorogi. PI. P rot., L eningrad , 7 : 3 4 9 —360. Rev. app l. Mycol. 11 : 3 1 5 - 3 1 6 , 1932.

N o v á k o v á - P f e i f e r o v á J. (1958): M ykózy sóje in Zem ědělská fytopathologie 2, 6 0 3 — 618. P a i C. K. (1957): N otes on the Peronosporaceae in N orth -eastern C hina. A cta phytop. sinica

3 : 137— 154. Rev. app l. M ycol. 37 : 400, 1958.P e d e r s o n V. D. (1958): A new m ethod of ob ta in in g system ic infection of Soybeans by Pero­

nospora m anshurica (N aoum .) Syd. Proc. Iow a Acad. Sei. 6 5 :1 4 6 — 149. Rev. appl. M ycol. 39 : 204, 1960.

T a i F . L. et W e i C. T. (1933): N otes on C hinese F ungi I I I . S inensia 4 : 8 3 — 128. Rev.appl. M ycol. 13 : 656 — 657, 1934.

V ö r ö s J. et M o l n á r A. (1958): Peronospora m anshurica (N aum off) Sydow, a Szója uj kóro- kozója M agyarországon. N ovényterm elés 7 : 3 7 1 —374. Rev. app l. M ycol. 3 9 :3 6 4 a 647, 1960.

W o l f F. A. et L e h m a n S. G. (1924): R eport of D iv ision of P lan t Pathology. F orty-seventh A nn. R ept. N orth C a ro lin a Agric. Exp. S ta. for the fiscal year ended Ju n e 30, 1924 : 8 3 —85. Rev. app l. M ycol. 4, 467 — 468, 1925.

W o l f F. A . et L e h m a n S. G. (1926): D isease of Soy-Beans w hich occur in N orth C aro lina an d the O rient. J. agric. Res. 3 3 :3 9 1 — 396. Rev. ap p l M ycol. 6 : 7 4 , 1927.

N O V Á K O V Á -P F E IF E R O V Á : K P O Z N Á N I P E R O N O S P O R A M A N S H U R IC A

47

Produkce konidií Venturia inaequalis (Cke.) W int. v umělé kultuře

Production of conidia by Venturia inaequalis (Cke.) W int. in artificial culture

M iloslava H a n u šo vá * )

Byly srovnávány různé způsoby pěstování V en turia inaequalis (C ke.) W in t. pro produkci konidií. N ejlépe se osvědčilo pěstování n a papírovém su b strá tu ve slad in- kovém živném roztoku. T ato techn ika by la zjednodušena a m odifikována jednoduchým upevněním filtračn ího p ap íru v pap írové zátce, zajištěným p arafinovou vrstv ičkou proti p ron ikán í živného roztoku do zátky. P ro její jednoduchost a nenáročnost n a m ateriál ji lze doporučit i obecně p ro produkci v ý tru sů jiných d ru h ů hub. Je d isku tována o tázka nejvhodnějšího způsobu k v an tita tiv n íh o hodnocení produkce kon id ií v ku ltu ře .

D ifferen t m ethods of cu ltu ring V en turia inaequalis (C ke.) W in t. for con id ial pro-■ duction were com pared. C u ltiva tion on filte r-paper cy linders soaked in sterile m alt

ex tract so lu tion tu rn ed ou t to be the m ost su itable. T his techn ique was sim plified an d m odified. T he filte r-paper was fastened in a paper stopper an d secured w ith the pa ra ffin lay er to prevent contact of the stopper w ith n u tritiv e solution. F or its sim ­p lic ity an d low requirem ents on m ate ria l it can be recom m ended for p roduction of spores also o f o ther k inds of fungi. T he question of the m ost su itab le technique of

■ q u an tita tive estim ation of con id ial p roduction in cu ltu re is discussed.

V en turia inaequalis (C ke.) W in t., původce strupov ito sti jab loní, p a raz itu je na listech, p lodech a větvičkách. V egetuje pod k u tik u lo u a p roduku je konidie, k te­rý m i se šíří během vegetace. P o o p ad u lis tů se s tan e saprofy tem a v y tv á ří vřecka. k te rá jsou počátkem ja ra p rvn ím i zdroji infekce v novém vegetačním období. K on id ie houby se krom ě fung icidn ích testů používají p ři s tu d iu patogeneze s tru ­povitosti, h lavně v pokusech s um ělou infekcí. K těm to účelům je třeba velkého m nožstv í kon id iá ln í suspenze houby. S tím souvisí význam ná o tázk a lab o ra to r­n ího pěstování houby a z ískán í co největšího počtu konidií. M etoda pěstování m usí bý t re la tivně nenáročná (m ateriálově i technicky) a m usí d áv a t m ax im áln í m nožství konidií. Jako su b strá t p ro pěstování houby je nejčastěji používán , krom ě ag aru , f iltračn í p a p ír a d řevo (jabloňové větv ičky). M etodu produkce spór na filtračn ím p ap íře ponořeném ve sladovém ex trak tu pop isu jí P a lm iter (1 9 3 4 ), K eitt a P a lm iter (1938), K irkham (1 9 5 6 ). V ýhodou p a p íru je, že p ři použití vhodné ku ltivačn í nádoby nen í om ezen plošný rozm ěr. P roblém em však je vhodné upevněn í p ap íru v ku ltivačn í nádobě, k teré by m ělo b ý t co nejjednodušší a vhodné p ro použití různých rozm ěrů p ap íru . N a ste rilizovaných jab loňových větvičkách s odstran ěn o u ků rou pěstovali houbu poprvé M ontgom ery a M oore (1937, cit. M iller 1949). Jednoleté jabloňové větvičky (do ln ím koncem ponořené ve speciá l­n ím živném roztoku) používali také Z obrist a B ohnen (1958).

Přes dosavadní zkušenosti s pěstováním houby a s produkcí konid ií nen í m ožné z lite rárn ích ú d a jů posoudit vhodnost jednotlivých su b strá tů a živých roztoků především z důvodů n es tan d a rd n o sti výchozího m a te riá lu (od lišnost používaných izo látů) a také něk terých zák ladn ích podm ínek pro rů s t a sporu lac i (tep lo ta, délka ku ltivace ap o d .).

M a t e r i á l a m e t o d yK pokusům bylo použito 6 jednový trusých k u ltu r (A l , A9, Z4, Z5, Z7 a Z 9)

izolovaných z kon id ií z lis tů dvou od růd jab lon í (R udo lfovo a Š am paňská re ­n e ta). Izo lá ty by ly pěstovány n a slad inkovém ag a ru (p ivovarská slad in k a 7°Bé)

■ *) Ú stav experim entáln í b o tan iky ČSA V , oddělen í fytopatologie, P ra h a 6 — Dejvice, N aK arlovce 1.

s p řídavkem dekoktu z jabloňových, n a vzduchu usušených lis tů (20 g /500 m l) . pH bylo up rav o v án o H C l a N aO H n a 5,5 — 5,6 p řed sterilizací. K u ltu ry n a dřevě: jednoleté o loupané větv ičky z o d rů d Š am paňská rene ta a K alv il b ílý zim ní (p rů m ě r 4 — 5 m m , délka 5 cm ) by ly s te rilizovány s mialým m nožstv ím destilo ­vané vody 1,5 hod iny v Kochově hrnci. P o 72 hodinách byly d ány jednotlivě do zkum avek s 1 m l živného roztoku a sterilizovány 1 hodinu . Inokulace by la

■

f l §

1. R ůst V en turia inaequalis (Cke.) W in t. n a filtračn ím p ap íru v různých m ediích (vlevo: sla- d inka, vpravo: D oxův živný roztok, u p rostřed živný roztok podle Z obrista a B ohnena). — D eveloping of V enturia inaequalis (C ke.) W in t. on filter-paper in d ifferen t m edia (left: m alt ex tract so lution, right: D ox’s nu tritiv e so lution, in the centre: nu tritive solution after Zobrist a n d B ohnen). N epatrně zvětšeno. P hoto M. H anušová

provedena b u d um ístěn ím m alých, m yceliem dobře porostlých kousků ag a ru n a v rchn í rovně seříznu té ploše větv ičky (podle Z obrista a B ohnena 1958) nebo suspenzí kon id ií v destilované vodě, k te rá byla n ak á p n u ta n a stojící větvičku. K u l­tu ry n a pap íře : B yl použit chrom atografický p ap ír W h a tm a n 1 n a s tříh a n ý n a ob ­d éln ík y vhodných rozm ěrů. U žší s tran a by la n ap a ra fin o v án a a stočena do zátky z bun ič ité vaty , takže p ap ír tvo řil plášť válce, jehož do ln í konec byl ponořen do živného roztoku a horn í, n ap a ra fin o v an ý konec, byl zčásti stočen v zátce, zčásti (cca 0,5 cm ) by l vně zátky a tak zab raňoval je jím u zvlhčení vzlínající tekutinou . T ak to up ravený p ap ír byl v su n u t do 5 m l lahvičky od pen ic ilinu (rozm ěry očko­vací p lochy zde by ly 3 X 3,5 cm, m nožstv í ž ivného roztoku 1 m l, m nožstv í očko­vací suspenze 0 ,2 m l v koncentraci spor 500 — 2000 /1000 m l). B yly úspěšně použity i 25 a 50 m l E rlenm ayerovy baňky a vyhovovaly by jis tě i jakékoliv jiné skleněné nádoby podobné velikosti. P lněn í lahviček živným roztokem p ři očko­v á n í sporovou suspenzí by lo p rováděno in jekční stříkačkou vpichem přes p a p í­rovou zátku , takže m ožnost kon tam inace by la m in im áln í. S terilizace by la p ro ­vedena horkovzdušně p řed p lněn ím živným roztokem . V ýsledky jsou z 3 —4 o p a ­kování, v každém 2 — 3 ku ltu ry .

Byly použity 4 živné roztoky:a) D oxův živný roztok (podle K irkham 1957): glukosa 15,00 g, N aN O s 2,25 g, M gSO í .

. 7 H jO 0,50 g, K H 2PO 4 0,10 g, destilovaná voda 1000 ml.

H A N U Š O V Á : P R O D U K C E K O N I D I Í V E N T U R IA IN A E Q U A L IS V K U L T U Ř E

49

b) D oxův ž ivný roztok s th iam inem v dávce 3 0 0 /jg /1 0 0 0 m l (podle Lebena a K eita 1948).c) Ž ivný roztok, k terý používali ve svých pokusech Z obrist a B ohnen (1958):sacharosa 50,00 g, čerstvá jab lečná šťáva 30,00 g, sladový ex trak t* ) 20,00 g, kyse lina am ino-

octová 4,00 g, K H 2P O 4 1,50 g, M gSO í ■ 7 H 2O 0,15 g, K N O 3 0,13 g, destilovaná voda m l 1000d) P ivovarská slad inka 7°Bé.

pH všech roztoků bylo upravováno HC1 a N aO H n a 5,5 — 5,6, sterilizace by la p rováděna filtrac í přes b ak te riá ln í filtr. K u ltu ry by ly ponechány 7 d n í po očko­v án í v teplotě 20 °C, pak 7 d n í v tep lo tě 17 °C. P o 14 dnech by ly spóry ze su b ­s trá tů sp lachovány 5 X 1,5 m l destilované vody. Suspenze by la p ak přecezena přes jem né p lá tn o (oddělení m ycelia od spór) a spóry p rop lachovány vodou až do úp lného vym izení tm avého zabarven í su p e rn a tan tu (p řítom né p igm enty by in ­te rferovaly p ři tu rb id im e tr ii) . Spóry by ly od su p e rn a tan tu oddělovány cen trifugací při 2500 o t/m in . 10 m in. K onečné ředěn í by lo prováděno něko lika m l destilované vody podle potřeby. S porulace b y la hodnocena 1. tu rb id im etricky n a P u lfrichově fo tom etru (kyvety 1 m l, f iltr 436 m/u) , 2. pom ocí B ůrkerovy kom ůrky (4 —6ná- sobným opakován ím počtu ve 100 větších políčkách) bezprostředně po p říp ra v ě suspenze. Jednotlivé k u ltu ry by ly hodnoceny odděleně nebo ve směsi.

V ý s l e d k y a d i s k u s e

B yla srovnávána produkce konidií houby V en tu ria inaequalis (C ke.) W in t. pěstovaná n a filtračn ím pap íře a jab loňových větvičkách ve čtyřech různých živ­ných roztocích. P ři srovnán í jedno tlivých živných roztoků u pap írových k u ltu r by l prokazate lně nej lepší rů s t i sporulace u slad inky . P orost by l jedno litý , celistvý, hustý , s hojnou sporu lací 2 ,5 — 3,5 X 106 kon id ií/1 0 0 0 m l (obr. č. 1 ). U živného roztoku podle Z obrista a B ohnena (1958) by ly na p ap íře pouze jednotlivé, i když sporu lu jíc í ko lonie (obr. č. 1). P orosty s Doxovým; živným) roztokem s th ia m i­nem a bez něho se od sebe nelišily . B yly to sice jednolité , ale slabé a řídké po­rosty velm i slabě spo ru lu jíc í (obr. č. 1). (Sporu lace n eby la tu rb id im etricky za­chytite lná, pouze p ři se třen í porostu očkovací jehlou do kapky vody by ly pozoro- v án y o jedinělé sp ó ry ). J in ý obraz byl u větv ičkovitých k u ltu r (obr. č. 2 ) , kde růst i sporulace by la ho jná u všech čty ř živných roztoků. S porulace ko lísala u jednotlivých živných roztoků především v závislosti n a používaném izo lá tu houby a pohybovala se od 1,5 do 3,5 X 105 kon id ií/1000 m l. R ozd íly m ezi kul tú ram i očkovaným i kousky m ycelia a spórovou suspenzí by ly opět v záv islosti n a izo látu houby. P ři použití suspenze byl porost sice v izuálně vždy celistvější (obr. 2 ) , ale sporulace by la větší s třídavě u jednoho nebo d ruhého způsobu, a to podle použitého izolátu.

P ři posuzování vhodnosti obou su b strá tů pro produkci konid ií je třeba u v á ž it :

1. v podsta tě ste jnou produkci konid ií jak u p ap íru (rozm ěry 3 X 3,5 c m ), tak u větviček (p rům ěr cca 5 m m , délka 5 cm ) p ři použití sladinky.

2. V ýhodnost p ap íru v jeho pom ěrné ko n stan tn o sti v lastn o stí n a rozd íl od nevýhodnosti po lopřirozeného su b strá tu , jakým jsou větvičky. N en í vyloučeno, že rů s t a sporulace b y m ohly ko lísa t v jednotlivých vegetačních obdobích v zá-

■ v islosti n a nekonstan tn ím složení substrá tu .3. N evýhodou větvičkových k u ltu r, spočívající v pom ěrné p racnosti jejich p ř í­

p rav y (loupán í k ů ry s dvo jnásobnou sterilizací) a n a d ru h é s tran ě jednoduchost p říp rav y k u ltu r papírových.

*) Byl používán sladový výtažek C andol.

Č e s k á m y k o l o g i e i 8 ( i ) 1964

H A N U ŠO V A : P R O D U K C E K O N ID IÍ V E N T U R IA IN A E Q U A L IS V K U L T U Ř E

Je popisován nový jednoduchý způsob upevněn í filtračn ího p ap íru v živném roztoku. T en to způsob je nenáročný n a m a teriá l a je ho m ožno použít p ro rů zn é rozm ěry p ap íru . U pevněním p a p íru se sice zabýval už K irkham (1 9 5 6 ), avšak jeho speciá ln í uchycení spočívající v u p n u tí p ap íru m ezi dva kroužky z nereza­vějící oceli, je způsob m ateriá lově zbytečně n ák lad n ý a h lavně om ezený n a u rč ité nem ěnitelné rozm ěry pap íru .

K v an tita tiv n í hodnocení sporulace jednotlivých izo lá tů by lo prováděno pom ocí B ůrkerovy kom ůrky. B y la zkoušena rovněž tu rb id im etrie , jak doporučuje K irk ­ham (1 9 5 6 ), avšak bylo zjištěno, že m á jen re la tiv n í p la tnost, protože záv islost exstinkce n a počtu spór se u jednotlivých izo látů velm i liší. N apř. exstinkci 0 ,2 odpovídal počet spor 370 — 990 v 1 m l (m ěřeno u 6 různých iz o lá tů ) . T oto ko­lísán í je způsobeno ko lísán ím velikostí konidií, k teré se m ohou pohybovat u jed­no tlivých izo látů : délka 15 — 40 (i, š ířka 6 — 10 ¡x. A le an i p ři hodnocení s p o r u

2. V enturia inaequalis (C ke.) W in t. pěstovaná n a sterilizovaných jabloňových větvičkách (vlevo: in fikovaná kouskem m ycelia, vpravo: in fikovaná suspenzí kon id ií). — V enturia inae­qualis (C ke.) W in t. grow ing on sterilised app le tw igs (left: inoculated by piece of m ycelium , right: inocu lated by con id ial suspension). N epatrně zvětšeno. Photo M. H anušová.

lace v B ůrkerově kom ůrce nen í m ožno posuzovat a vzájem ně srovnávat výsledky s lite rá rn ím i údaji o produkci spór a vhodnosti jedno tlivých m etod pěstování houby abso lu tně , protože jsou závislé nejen n a daném izo látu houby (p ředevším a z á ­sadně, neboť se často jedná o od lišné b io typy h o u b y ), ale n ap ř. i n a technice očkování (čisto ta spórové su spenze), rů zných podm ínkách rů s tu (tep lo ta, doba od m okulace k h o d n o ce n í) , použitých živných roztocích a substrá tech apod. K aždý jednotlivý izo lá t m ůže opět n a každou z těchto podm ínek reagovat odlišně.

Z á v ě r

Je sro v n áv án a sporu lace houby V en tu r ia inaequalis (C ke.) W in t. pěstované n a su b strá tu po lopřirozeném (jabloňové větvičky) a um ělém (filtračn í p ap ír) v různých m ediích. V zhledem k pom ěrně p racné technice p říp rav y polopřiroze-

51

ných k u ltu r n a dřevě a s tan d ard n o sti a vy rovnanosti podm ínek pap írových k u ltu r, je doporučováno pěstování n a filtračn ím p ap íru , upevněném jednoduchým zp ů ­sobem v papírové zátce (v penicilinových lahvičkách) a za jiš těným para finovou vrstv ičkou p ro ti p rosakován í živného roztoku do zátky. Z živných m edií se n e j­lépe osvědčila slad inka . Je d isku tována o tázka k v an tita tiv n íh o hodnocení spo­ru lace počítán ím a tu rb id im etricky .

L I T E R A T U R A

K e i t t G. W. et P a l m i t e r D. H. (1938): H etero thallism a n d v a riab ility in V en tu ria in ae ­qualis. Amer. J. Bot. 25 : 338 — 345.

K e i t t G. W. et L a n g f o r d M. H. (1941): V en tu ria inaequalis (C ke.) W in t. I. A ground w ork for genetic studies. A m er. J. Bot. 28 : 805 — 820.

K i r k h a m D. C. (1956): A cu ltu re technique for V enturia spp. a n d a tu rb id im etric m ethod for the estim ation of com parative sporu lation . N atu re (Lond.) 178 : 550 — 551.

K i r k h a m D. C. (1957): R ela tionsh ips cu ltu ra l betw een cu ltu ra l characters an d pathogen icity in V en tu ria in aequalis a n d V en tu ria p irin a . J. gen. M icrobiol. 16 : 3 6 0 —373.

L e b e n C. et K e i 11 G. W . (1948): V en tu ria inaequalis (C ke.) W in t. V. T he in fluence of carbon; a n d n itrogen sources a n d v itam ins on grow th in vitro. Am er. J. Bot. 35 : 337 — 343.

M i l l e r H . J. (1949): M odifications of the slide-germ ination m ethod of ev aluating fungicides inc lud ing the use of V enturia in aequalis an d P hy toph tho ra infestans. Phytopatho logy 3 9 :: 2 4 5 - 2 5 9 .

M o n t g o m e r y H. B. S. et M o o r e M. H . (1938): A labo ra to ry m ethod for testing the toxicity of pro tective fungicides. J. Pom ol. 15 : 253 — 266.

P a l m i t e r D. H . (1934): V ariab ility in m onoconidial cu ltu res of V en tu ria inaequalis . P hy to ­pathology 2 4 : 2 2 —47.

Z o b r i s t L. et B o h n e n K. (1958): E ine M ethode zur M assenproduktion einheitlicher keim ­fähiger K onidien von V en tu ria inaequalis (Cke.) W in t. Phy topatho l. Z. 31 : 3 6 7 — 370.

Pocta československé m ykologii

N a valném shrom áždění B ritish M ycological Society, k te ré se konalo 4. ř íjn a 1963 v Londýně, by l p ředseda Československé vědecké společnosti p ro m yko­logii dr. A lbert P i l á t D rS c., člen korespondent Č SA V , zvolen čestným členem té to vědecké společnosti. V ýbor Č V SM a členové redakčn í rad y Č eské m ykologie srdečně k této význam né poctě dr. A lbertu P ilá tov i b lahopře jí. Jeho zvolení čest­ným členem té to znám é společnosti je velkým u zn án ím jeho vědecké práce a oce­něn ím ú rovně československé m ykologické vědy. B ritská m ykologická společnost dosud m ěla 10 čestných členů, vesměs z k ap ita lis tických s tá tů . N ově zvolený dr. A lbert P ilá t je p rv n ím m ykologem ze s tá tů lid. dem okratických, jem už by la ta to pocta udělena.

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964 J

52

*

Několik vzácnějších snětí z okolí Kroměříže

U stilaginales rariores e vicinitate urbis Kroměříž (M oravia centralis)

H yn ek Zavřel

V tom to p řísp ěv k u je uvedeno 9 d ru h ů sně tí z k rom ěřížského okresu. N ěk teré z n ich jsem nalezl tep rve po m nohaletém p á trán í, jiné objevil jsem zcela n á ­hodou. D ok lady k uvedeným d ru h ů m se nacházejí v bo tan ickém oddělení S lo­venského n árodného m úzea v B ratislavě.

U stilago anom ala K unzeV yskytu je se n a pohance (F a g o p y ru m ). F ialově růžový prach, tvořící se ve

květech z pestíků , zůstává n en áp ad n ě uk ry t okvětním i lístky. N a napadené ro s t­lině bývají snětivé buď všechny květy, anebo jen některé. V ý tru s je kulovitý , as i 12 ¡x v p rům ěru , s b lanou nahněd lou , posázenou liš tnam i splývajíc ím i v síťku. V našem k ra ji p řichází zřídka.

N a pohance opletce (Fagopyrum convo lvu lus [L .] H. G ross.) přichází ve var. carnea (L iro ) H irsch .: C hřiby — v listna tém lese na vrcholu B rda 550 m n. m. (15. V I I I . 1952). H ostýnské vrchy — n a zřícenině H rad u n ad Lhotou P odhrad n í 500 m n. m. (30. V II . 1950); n a ska lna­tém v rcho lu O ndřejovsko 600 m n. m. (1. VI I I . 1951). — N a pohance křov ištn í (F agopyrum d um etorum [L .] Schreb), p řichází ve var. anom ala n a su ti vápencového lom u H áj n a d K uro- vicem i u T lum aěova 260 m n. m. (23. V I I I . 1962).

U stilago oxalidis Eli. et T racyN ap ad á tobolky šťavele tuhého (O xa lis stricta L .) . T en to všeobecně rozšířený

plevel byl k nám zavlečen ze Sev. A m eriky spolu se svojí specifickou snětí. Snětivé p lody neliší se ničím od zdravých. T eprve po jejich rozm áčknutí objeví se oranžově hnědá hm ota vý tru sů . V ý trus je ku lovitý , as i 16 ¡x v p rům ěru , s b la ­n o u hnědou, b radavkatou . P ro nenáp ad n o st uchází ta to sněť pozornosti.

N a okrese krom ěřížském : n a poli u lesa Zám ečku východ, od K rom ěříže (15. IX . 1959); na s trn iš ti východ, od H u lín a (4. IX . 1957); n a písčitém b řehu ry b n ík a sever, od B ezm ěrova (1. IX . 1957); n a poli u H oštic pod K leštěncem (14. V I I I . 1957); n a úhoru n a s trán i již n ad R usavou (5. V I I I . 1957). N a okrese přerovském : na kom postu v D řevohostickém lese (3. IX . 1949); v p arku M ichalově v Přerově (2. V I I I . 1950) V Jeseníkách: na poli již. n ad D oln í L ipovou (22. V II . 1957).

Thecaphora hyalina F ingerh . ( = U stilago capsularum F r.)V ysky tu je se v tobolkách op le tn íku p lo tn ího (C a lysteg ia sep ium ) [L. ] R. B r.) .

N ap ad en é p lody jsou jen o m álo větší, a p ro to so tva rozlišite lné o d zdravých . Lze je sn ad n o rozm áčknout m ezi p rsty , přičem ž se rozp rašu je v ý tru sn ý prach . Ve zd ravých tobolkách nacházejí se n a ohm at tv rd á sem ena. V ý tru sy se sle­p u jí do k lubíček po 2 — 10. V ý trus je ku lov itý , v p rům ěru asi 16 p., n a styčné ploše zploštělý, s b lan o u rezavě hnědou, n a volné ploše pokry tou tupým i b rad a v ­kam i. Sněť p řezim uje v oddenku.

P á tra l jsem po m noho let po tom to nenápadném d ru h u ohm atáván ím dozrávajících tobolek, až konečně jsem sněť naše l v k řoví m rtvého ram ene M oravy u T rávnického lesa východ, od K ro ­m ěříže (5. IX . 1962).

Tilletia olida (R iess.) W interN a listech válečky p rap o řité (B rachypód ium p in n a tu m fL. ] P. B eauv.) tvoří

se úzké a d louhé po lštářky , šedou pokožkou pokryté, později nahé, černé a prášivé . Č epel se n a konci třep í, ro s tlin a zakrňu je a často an i nevym etá. V ý trusy kulovité, s b lan o u kaštanově hnědou , s n ízkým i liš tn am i v hustou síťku spleteným i, v p rů ­m ěru 2 1 —25 jU. V yskytu je se v le tn ích m ěsících dosti zřídka.

C hřiby : okraj borového lesíku , K am enec východ, n ad D ivoký (21. V I. 1953); n a strán i pod lesíkem , V čelín u Cvrčovic (12 V I I . 1962); výslu n n ý okraj Šelešovského háje u Šelešovic

53

V Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

<1. V I I I . 1961). N a této lokalitě stýka jí se oba d ru h y válečky; n a vnějším okraji lesa válečka p ra p o řitá (B. p inn a tu m ) by la snětí silně napadena , kdežto n a vn itřn ím okraji (v lese) ho jná válečka lesní (B. silva ticu m P. B eauv.) neby la vůbec snětivá. V okolí P ra h y sb íra l jsem tu to sněť n a trav n a té s trán i pod Prosekem (17. V II . 1961); n apadené ro stliny zde vym etaly , ale k lasy zakrněly a sněť objevila se i n a pluchách.

Entylom a spectabile K arst. ( = P hysoderm a gerhardtii Schrót.)C izopasí v listech zb lochanu vodního (G lycerin aquatica [L. ] W á h lb .) . N a če-

p eli ob jevují se hnědé, okrouhlé skvrny nezřete lně ohran ičené v p rů m ěru asi 2 mm. V ý trusy se tvoří v zák ladn ím p le tivu ve větších skupinách . V ý tru s ku lov itý , b lá n asv ítivě žlu tohnědá, silná, h ladká. V elikost dosti kolísá kolem p rů m ěru 22 ¡x.

N ašel jsem ten to d ru h jen n a jediném listu . Jeho špička zasch la v délce 20 cm a n a n í vyv i­n u lo se 15 okrouhlých, snětivých skvrn . Lokalita; n a b řehu tů n ě sever, od K rom ěříže (23. V I I I . 1 958). V pozdějších letech jsem m arně po této vzácné snětí pá tra l.

Entylom a plantaginis B lyttN a listech jitrocele p rostředn ího (Plantago m edia L .)ob jevu jí se m álo n á ­

p ad n é , nahněd lé skvrny, nezřete lně ž lu tavě obroubené. O krouh lé nebo p ro táh lé sk v rn y až 8 cm v p rů m ěru jsou rozloženy p o rů zn u n a čepelích listových. P le tivo se později ve skvrnách rozpadává, lis ty p roděravějí. Ložiska obsahu jí ku lov ité v ý ­tru sy s nažloutlou , h ladkou b lanou. V elikost v ý tru su činí v p rů m ěru asi 12 ¡J.

T ato sněť, zdánlivě vzácná, je u nás jistě pro nenápadnost přehlížena. Lokalita: n a okraji le sa u silnice z T abarek do V rbky, C hřiby (12. V I I I . 1955).

Schroteria decaisneana (B oudier) D e T oniV yvíjí se v tobolkách rozraz ilu břečtanolistého (Verónica hederifo lia L .) Sněť

rozrušu je jen fun iku ly , sem ena jsou vyv inu ta , ale neklící. V ý trusy , po dvou spolu spo jené, záhy se rozpadávají. Jedno tlivý vý tru s ku lov itý až 15 ¡a. v prů m ěru s b la ­n o u světle hnědou , liš tnam i posázenou. Snětivé tobolky ne liš í se od zdravých. T u ­to zcela n en ápadnou sněť n u tn o h leda t rozm ačkáváním dozrávajíc ích tobolek.

Z dá se bý t vzácná. Lokalita; n a keřnatém b řehu B ystřičky východ, od Bystřice p. H. (24 . V. 1951).

Urocystis filipendulae (T u l.) Schrot.V yskytu je se n a listech tužebn íku šestip lá tečného (F ilipéndu la hexapetala G i-

l ib .) . N a řap íc ích a nervech jeho p řetrhovaně lichozpeřených lis tů ob jevují se na- p u ch lin y nejprve pokožkou pokry té a nenápadné , později pukajíc í černou p rášivou hm otou v ý tru sů . K lub íčka nep rav ide lně ku lov itá , až 45 u v p rům ěru . F e rtiln í v ý tru sy v počtu 3 — 7, hnědé, h rbo lkaté , o p rů m ěru 15 — 20 ,u; s te riln í v ý tru sy n e­ste jné , v p rů m ěru 8 — 12 lu, p lodným značně podobné. V ysky tu je se v červnu, u nás velice vzácně v H ostýnských vrších.

Lokality: n a trav n a té strán i pod K ozincem sever, od C hvalčova (11. V I. 1950); na trav n a té s trá n i, O lšovka mezi H ostýnem a Skalným v k a ta s tru obce R usavy (26. V I. 1957). N a obou •stráních — přírodn ích rezervacích — jen velice vzácně.

U rocystis violae (Sow erby) F isch . de W aldh .N a vegetačních nadzem ních o rgánech violky vonné (V io la odorata L .) tvoří

s e puchýřovité nádory , někdy kulovité, jindy p ro táh lé, b rkov ité až několik cm d louhé , pokožkou pokry té a nenápadné , pak pukající, černé a p rášivé. V ý tru sy spo jené v pevná k lubíčka, obk lopu jí světlejší ja lové buňky . V ý tru sy v m além počtu (2 — 10) kulovité, hnědé. Ja lové buňky , tvoříc í uzavřený obal, jsou tv a ru po lokulovitého, s b lan o u světle hnědou , h ladkou . V elikost k lubíček ko lísá kolem 4 0 X 33 p. Sněť přezim uje v oddenku.

Ačkoliv hostitelská rostlina je značně rozšířena, vysky tu je se n a n í sněť jen zřídka. Je o táz­kou , p řenáší-li se n a jiné d ru h y violek. V m ojí zah radě v K rom ěříži je dosti ho jná n a violce vonné, ale nen ap ad á tu v iolku R iv inovu (V io la R iv in ia n a R chb .), třebaže oba d ru h y violek rostou pohrom adě.

v v ^ ' ' * ’ ^ ' . v -

54

" I III I I

Vzácnější a méně známé druhy hlenek v Čechách a na Moravě

M yxom ycetum species rario res vel m inus cognitae in B ohem ia et M oravia

' : ! . Evžon W ich a n ský

Je._.popsáno. 10 d ru h ů a 1 o d růda vzácnějších nebo z Československa dosud m álp znám ých hlenek, p řevážně podle v lastn ích nálezů.

M yxom ycetum decem species (a tque varie tas u n a ) rario res vel in territo rio Čecho- slovakiae ad huc n o n observatae, m axim a e parte ab auctore collectae, describuntur.

B adham ia virid iscens M eylan — V á p n ě n k a z e l e n a v á

P lasm odium neznám é. Sporang ia zelenavě ž lu tá , ku la tá , 0,3 až 0,8 m m v prům ., stopkatá,} v y rů sta jíc í v četných koloniích. S porang iá ln í stěna je u tvořena z v rstvy hustě seskupených,ž ju tý ch zrníček v ápna; n a té to ž lu té vrstvě shledávám e ještě h u stš í skupinky, tvořící tm avé skvrny i Inebo žilkaté linky. Stopka obvykle p řím á , 0,5 až 1 m m vysoká, ž lu tá , křehká. V lášen í je tvořeno jvětšinou z drobných vápenných uzlů (m ísty sp lynu lých v poněkud větší ploché ú tv a ry ), pro-jstoupených ž lu tým i zrn íčky vápna. Spojovací h y a lin n í n itk y krátké, vzácné, v některých spo-jrang iích chybějí. K olum ella a n i pseudokolum ella se nevyskytují. V ýtrusy volné, světle hnědé;s nádechem fialovým , jem ně ostnité, 9 — 13 ¡i v p rům ěru . . . . , ,v , j-. j .

T u to vzácnou h lenku nalez l v září 1961 B ohum il Ř íhošek ve Vilém ově u O lom ouce n a m echu: v jehličnatém lese. U vedená h lenka se dosti podobá pohárovce zlaté — C raterium aureum <Schum.) Rost., k terá však zanechává , v dospělosti persis ten tn í kalíšek n a stopce, m á uprostřed spo rang ia tém ěř vždy pseudokolum ellu , četné h y a lin n í n itky , spojující vápenné uzly, a m enší v ý tru sy (7 — 9 ¿í v p rů m .), Podobná B adham ia n itens Berk. m á vý trusy seskupené v hrudky, po 6 až 10 vý trusech v jedné hrudce. .

N ález je uložen v. herbáři botanického oddělení N árodního m uzea v Praze.

i

1. B adham ia viridescens M eyla n — V á p n ě n k a z e l e n a v á . N a m echu v jehličnatém lese ve Vilém ově u Olom ouce, IX . 1961, leg. B. Ř íhošek. Foto inž. K. K unc

Badham ia ovispora Racib. — V á p n ě n k a e l i p s o v ý t r u s á

Plasm odium neznám é. S porangia b ílá, šedobílá, vzácněji naokrovělá, kulov itá nebo zploštěle kulovitá, h ladká nebo hrbo lkatá , p řised lá v m alých skupinkách n a substrá tu . S těna spo rang iá ln í křehká, chrupavčitá , hustě p rostoupená zrníčky vápna. Po odvápnění zředěnou kyselinou solnou objeví se sporang iá ln í stěna jako ž lu tá b lanka u báze sporangia, sm ěrem k vrcholku je pozvolna světlejší a n a vrcholku bezbarvá. V lášení bílé, velm i křehké, p rostoupené četným i zrn íčky vápna,

2. P hysarum com pressum Alb. et Schw. — V á p e n a t k a s m á č k n u t á . N a pařezu v K in- ského sadech v Praze, 11. V I. 1961, leg. E. W ichanský . Foto inž. K. K unc

tvořené ze širokých vápenatých stužek, přecházejících občas v š irš í po lym orfn í vápenaté uzly nebo hrudky . H yalin n í spojky zcela krátké a velice sporé. V ýtrusy světle šp inavě fialové, e lipsoid- ní, 1 4 ,5 - 1 6 X 7 - 8 fi.

T u to h lenku jsem nalezl 20. IX . 1960 v K inského sadech v Praze. P a tř í k vzácným d ruhům , z E vropy jest zn ám a dosud jen z Polska, R akouska, N ěm ecka a A nglie. L atinské druhové jm éno houby je nepřesné, ježto vý trusy jsou elipso idn í a n iko liv vejčité.

P hysarum com pressum Alb. et Schw. — V á p e n a t k a s m á č k n u t á

F o r m a p ř i s e d l á : P lasm odium bílé. S porangia p ř i s e d l á , ledvinkovitá, seskupená v m alých skupinkách nebo roztroušená, tvořící občas drobné p lasm odiokarpy, b ílá, šedobílá, s povrchem drsným nebo bradavčitým . S porang iá ln í stěna b lan itá , bezbarvá, více či méně hustě p rostoupena skupinkam i zvápenatělých zrníček. K olum ella i pseudokolum ella chybějí. V lášení je u tvořeno z vápenných uzlů nebo zakulacených až polym orfně h ran a tý ch hrudek různé velikosti. H y a lin n í spojky velm i vzácné, v některých sporangiích scházejí. V ýtrusy tm avohnědé, jem ně ostnité, 10 až 13 |U v prům .

T ato h lenka fruk tifikovala n a km enu listna tého strom u (n a kůře i na lýku) po celý červen i červenec 1961 v Kinskéhot sadech v Praze. P lodnice sb íra l au to r tohoto článku. Je to hlenka velice p rom ěnlivá a někdy se dá těžce od lišiti od P hysarum nu tans a P. vernum . ,P lodnice, jež se objevily v K inského sadech, m ěly v lášen í typicky badham io idn í, tj. vápenné uzly většinou bez hyalinn ích spojek.

F o r m u s t o p k a t o u popsal v Českých m yxom ycetech (p. 48, 1890) L. Č elakovský syn pod

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

56

synonym em P hysarum a ffine Rost. Jako nový d ru h pro Čechy je P. com pressum uvedeno C ej- pem (Sborn. N ár. M us. P ra h a , 18, B : 65, 1962).

D iachea leucopoda (B ull.) R ost. — R o z p a d n i č k a b ě l o n o h á

P lasm odium bělavé, neprůh ledné. Sporang ia krátce válcovitá, 0,7 m m vysoká a 0,25 m m tlu stá , tm avě nachová až tém ěř černá, iridescentni, stopkatá , roztroušená n a substrá tu , s dobře vyv inu tým b ílým zvápnělým hypothallem . S porang iáln í stěna m em branózní, bezbarvá, p růh ledná, pokry tá jem nou nebo poněkud tlu stš í vrstvou drobných h rudek k ry sta lů vápna. V dospělosti se sp o rang iá ln í stěna více či m éně rozpadává. S topka b ílá nebo bledě načervenale hnědá, tuhá, zbrázděná, m nohem k ra tší nežli výška sporang ia (1 /3 až 1 /2 výšky sporang ia), k bázi z tluštělá a ponořená v h ypo thallu . K olum ella jako pokračování stopky u v n itř sporang ia jest válcovitá nebo ke špičce zúžená a sahá do poloviny až tém ěř ke špičce sporangia. Jest b ílá , zvápnělá , rour-kovitá, b u d du tá nebo vyplněná vápnem ve tv a ru zrníček. K apilic ium sestává z hustých , an a - ]stom ozovaných, fialově hnědých nitek , jejichž šp ičky jsou bezbarvé. T yto n itk y spo ju jí povrch ko lum elly se stěnou sporang ia. V ý trusy tm avě hnědé, jem ně bradavčité nebo tém ěř h ladké, 7 až 9 (i v prům .

T a to h lenka se objevuje n a suchých listech nebo větvičkách. N alezl ji B. R ihošek 3. V I I I . 1962 v N ám ěšti n a H ané u O lom ouce. P a tř í sice k nep říliš vzácným hlenkám , avšak p ro svou ne­pa trn o u velikost na jde se pouze nahodile. Z Čech ji popsal již L. Č elakovský syn podle nálezů Veselského (v N ovém dvoře u K utné hory) a C ordy (Liberecký zám ecký park) pod synonym em Diachea elegans F r. C e jp (1. c. p. 67, 1962), ji považuje za vzácnou a uvád í 3 nálezy z Ro- kycanska.

A m aurochaete fu lig inosa (Sow .) M acbr. — Č e r n o h ř í v k a m o u r o v i t á

P lasm odium sm etanově či krém ově bílé, občas růžově se zbarvující. A ethalium 1 až 8 cm v prům . a 0,5 až 1,5 cm vysoké, m ourově černé, zploštěle poduškovité či bochníkovité, vzác­něji tém ěř kulaté , širokou bází k su b strá tu přisedlé. K ů ra (perid ie) ae th a lia obvykle tenká, p a -

3. A m aurochaete fu lig inosa (Sow .) M acbr. — Č e r n o h ř í v k a m o u r o v i t á . N a řezné ploše pařezu borovice v K lánovicích u P rahy , 8. V II . 1962, leg. E. W ichanský.

Foto inž. K. K unc

pírov itá , vzácněji tlu stš í, k řehká, z rn itá . P ovrch ae thalia většinou rozdělený jem ným i linkam i v drobná, po lygonáln í políčka (areo ly) 0 ,4 až 0,8 m m v p rům ., jež vzn ik la z výběžků p ersis ten t­n ích stěn sporangií. H y po thallu s někdy více, někdy m éně vyvinu t, m em branózní, tm avý. U vnitř ae th a lia vyvstávají z jeho široké černé báze přím é, neohebné, zploštělé, černé, dosti široké větvičky (ko lum elly ), jež se v pokračování něko lik ráte větv í či třep í v ostrých úhlech v jem nější, anastom ozované n itky ; je to kap ilic ium bývalých rozrušených sporangií. Ježto sporang ia by la původně po různu spletená, tak též i kap ilic ium jest p o různu spletené a tvoří jednou tlu stš í, jin d y slabší, různě zprohýbané strom kovité ú tv ary , jež jsou spojeny anastom ózam i. V ý tru sn ý prach a kap ilic ium b arvy černé. V ý trusy 12 až 14 u v prům ., tm avě hnědé, n a jedné stran ě hustě osténkaté, n a opačné straně m nohem světlejší.

Č ernohřívka m ourovitá se vysky tu je n a pařezech i n a km enech živých borovic obvykle v mě­sících V I I .—V I I I . N ení hlenkou vzácnou, avšak nálezy u nás jsou doposud dosti řídké. S bíra l jsem ji, 24. X I. 1957, 23. V II . a 1. X . 1961 v K lánovicích, 9. V II . 1961 n a K arlštejnsku ,20. V I I I . 1961 ve D vorcích u Lysé n. L. Čelakovský syn tu to h lenku sám nenalezl, popsal ji však podle Peylova n á lezu v K ačině u N ových D vorů poblíž K u tné H ory, pod synonym em A m aurochaete atra R ostaf. C ejp (1. c. p. 70, 1962) ji sb íral n a dvou lokalitách v Čechách.

W IC H A N S K Ý : V Z Á C N Ě JŠ Í H L E N K Y V Č E C H Á C H A NA M O R A V Ě

57

S tem on itis confluens Cooke et E llis — P a z d e r e k s p l y n u l ý

Plasm odium bílé. S p lynu lá sporang ia tvoří p řised lý bochníkovitý ae thalo idn í ú tv a r asi 7 m m -v prům . a 5 m m vysoký (někdy až n a několik cm pro tažený) n a tm avě fialovém hypothallu . Stopky obvykle nejsou vyvinu ty . N a vrcholku ae th a lia jsou zprvu p a trn y hnědavě černé horn í čepičky jednotlivých sporangií polokulovitého tv a ru ; občas ty to ho rn í výběžky sp lýva jí v piškoto- vité, ledv in ité či polym orfní ú tvary , da lším vývojem se obvykle rozru šu jí a m izejí. N a po ­s tra n n í ploše ae th a lia jsou někdy slabě p a trn á (pod lupou) zploště lá a stlačená sporang ia V nitřek ae thalia tvoří jednotnou hnědočervenavou m asu, jež jest u tvořena — krom ě v ý tru sů - - ze sp le ti tm avohnědých sloupků, větvených, anastom ozovaných nebo i srostlých. V lášen í slabě ■vyvinuté, potrhané; obvykle nalézám e silnější n itk y tm avohnědé, vybíhajíc í od sloupků. V ýtrusy kulaté, 8,5 — 12 ¡j., červenavě hnědé, jem ně ostnité.

T ato h lenka se objevuje n a zetlelých pařezech strom ů listna tých i jeh ličnatých. S b íra l jsem j i 30. V. 1959 a 2. X I. 1960 n a pařezu P runus m ahaleb v K inského sadech a 15. V. 1960 na pařezu P inus silvestris n a R oblíně. Cejp (1. c. p. 71, 1962) ji u v ád í jako nový d ru h pro •Cechy ze 2 lokalit.

P o z n á m k a : Pazderek sp lynu lý tvoří přechod m ezi A m aurochaete fu lig inosa (Sow .) M acbr. i m ezi S tem on itis tu b u lin a Á lb. et Schw, A . fu lig inosa tvoří dokonalé aethalium , m á dobře vyvinutou černou ků ru , sloupky jsou tlusté , zploštělé a strom kovitě rozvětvené; v ý tru sn ý p rach je černý, v ý trusy 12 až 14 fx. S tem on itis confluens tvoří m éně dokonalý ae tha lo id n í ú tv ar, n a vrcholku ae th a lia (aspoň v m lád í) jsou p a trn é ho rn í polokulovité čepičky sporangií. S loupky jso u jem né, oblé, ty p u Stem onitis . V ýtrusy 8,5 — 12 ¡x, avšak podle ú d a jů L istera m ohou bý ti také 1 2 — 14 ¡x velké. S . tu b u lin a A lb et Schw. tvo ří nedokonalý ae tha lo id n í ú tv a r n a dobře vyvinutých stopkách. V ý trusy 7 — 9 fx, tém ěř hladké. Jest to spíše k on fluen tn í o d rů d a S. splendens Rost.

S tem on itis tu b u lin a A lb. et Schw. — P a z d e r e k p o l o s p l ý v a v ý

P lasm odium bílé anebo krém ové. S porangia více či m éně sp ly n u lá v ae thalo idn í ú tv a r 3 až12 cm dlouhý, spočívající n a dobře vyv inu tých černých, ž íňovitých, zcela krátkých nebo delších stopkách, jež jsou ponořeny v b lanitém , stříbrošedém nebo nachově hnědém h ypo thallu . Stopky přecházejí u v n itř ae thalo idn í m asy v nep rav idelně vyv inu té , větvené či v id ličnatě dělené sloupky, na nichž jsou občas patrny ' v y d u tin y nebo zúženiny. O d sloupků vyb íhají tlu s tš í n itky , jež pak přecházejí v jem nější n itk y a ty tvoří nep rav idelnou po trhanou síť. Ježto sporang ia jsou po ­různu spojená v lášením sousedních sporangií, jsou m ezi sebou spojena či propletena. N a uzlech sítě vysky tu jí se často větší či m enší b lan ité rozšířen iny . M im oto větší hnědé b lan ité kusy perid ií nevyvinu tých sporang ií jsou roztroušeny ve v n itřk u ae th a lia . V ý trusný p rach hnědý. V ýtrusy světle hnědé s červeným nebo rezavým nádechem , tém ěř h ladké, 7 —9 fi v prům .

Stem onitis tubu lina se objevuje n a zetlelých pařezech nebo km enech strom ů listna tých i jeh lič­natých v m ěsících V I I .— V I II . V ýskyt této h lenky je ho jný (K inského sady, K lánovice, Jíloviště,

■ Srbsko — „V odopády“ ). Č elakovský sy n popsa l tu to h lenku pod synonym em Jund zillia tu b u ­lina Racib. a udává vý trusy světle hnědofialové, 6,5 až 10 ¡x.

B S tem o n itis sp lendens Rost. var. webberi L ister — P a z d e r e k s k v ě l ý odr. W e b b e r o v a

O d typické form y se ta to o d rů d a liší vnější sítí u tvořenou z velkých ok 80 — 100 /x v prům . N alezl jsem ji 1. V I. 1958 n a K arlštejně.

S tem on itis herbatica Peck — P a z d e r e k l i s t o m i l n ý

Plodnice jednotlivé, 5 až 9 m m vysoké, válcovité, n a v rcholku zaoblené, hnědě nebo červe- n av ě hnědě í barvené, stopkaté, seskupené v roztroušených keříčkovitých skupinkách n a černých stopkách 1 už 2,5 m m vysokých, ponořených v b lan itém hypothallu . Stopky přecházejí ve sloupky, jež n edosahu jí špičky sporangia. O d sloupků vycházejí hnědé silnější n itky , jež tvoří •vnitřní síť; od této sítě pokraču jí jem nější n itky , tvoříc í jem nou povrchovou síťovinu, v n íž jsou roztroušené ostny 2 0 —40 fx d louhé. V ýtrusy dosti světlé, červenavě hnědé, 7 —8 /x v prům ., bradavčité.

T ato hlenka p a tř í k vzácnějším d ruhům . O bjevuje se obvykle n a zetlelém lis tí a n a suchých, deštěm navlhčených stvolech rostlin . S b íra l jsem ji 30. V II . 1957 n a m echu v K azíně u D olních M ikropes a 23. V I I I . 1959 n a suchém lis tu v K inského sadech v Praze. C ejp (1. c. p. 71, 1962) ji zaznam enává jako novou pro Čechy celkem z šesti různých m íst.

S tem o n itis flavogen ita Ja h n — P a z d e r e k s k o ř i c o v ý

P lasm odium citronově žluté. Sporang ia skořicová, rezavě hnědá nebo hnědá, 5 až 8 mm vysoká, válcovitá, hustě seskupená n a b lan itém h ypo thallu v m alých skupinkách. S topka černá,

Č e s k á m y k o l o g i e 18 (d 1964

nízká, p řechází dovn itř sporang ia jako sloupek, jenž nedosahuje v rcholku sporangia. Sloupek jednoduchý, nevětvený, pozvolna od báze ke špičce hro tovitě zúžený, nesoucí někdy n a špičce hnědou , b lan itou , jakoby terčovitou rozšířen inu . V lášení, vyb íhajíc í zp rvu tém ěř vodorovně ze sloupku , se stáv á ze s iln ě jš íc h ,. rezavě hnědých nitek , jež větvením a anastom ózam i tvoři v n itřn í í íť , jež nese vi úhlech ok zcela drobné i poněkud větší b lan ité rozšířeniny. V nější (povrchová) síť jest světle hnědá až bezbarvá a je u tvořena z velm i jem ných nitek, jež tvoří drobná, h ra ­n a tá oka 6 — 16 ,u v prům . Povrchová síť nese obvykle ostn ité vy růstky různé délky od 1 do 8 u V ý trusy bledě rezavé, slabě b radavčité nebo tém ěř h ladké, 7 — 9 ft v prům .

T ato h lenka se objevuje n a dřevě a kůře silně zetlelých pařezů d řev in listn a tý ch i jehličnatých.S b íra l jsem ji 20. V I I I . 1958 v H alounech , 28. X . 1958 v Solopiskách u Černošic a 12. V I I I .1960 v K inského sadech v Praze. Jest poněkud vzácnější nežli S tem onitis ferruginea, k teré sé podobá, liší se však drobným i plodnicem i a větším i vý trusy . C ejp (1. c. p. 71, 1962) ji zná ze dvou českých lokalit. '

S tem on itis sm ith ii M acbr. — P a z d e r e k S m i t h ů v

Sporang ia rezavě hnědá, 3 až 6 m m vysoká a asi 300 u tlu stá , stopkatá , tvořící trsnalé keříčky o m além počtu plodnic. K eříčky jsou roztroušeny po substrá tu n a společném , blanitém , hnědém hypothalu . S topka černá, ž íňovitá, k rá tká (asi polovina délky sp o rang ia). T a to h lenka se podobá zbarvením pazderku rezavém u -S tem on itis ferrug inea; liší se od něj m enším i a užším i sporang iem i, k ra tš í stopkou, keříčkovitým seskupením sporangií v roztroušených skupinkách, h lad k ý m i a bezbarvým i v ý tru sy 4 - 5 jí v prům .

T u to h lenku jsem nalezl n a zpuchřelém sm rkovém pařezu v K lánovicích 8. V II. 1962.

D v a nové nálezy h lenky P h y saru m a u ra n tiu m B ull. ex P ers. v Čechách

P hysarum au ran tiu m Bull. ex Fr. in lo calita tibus duabus novis in B ohem ia m erid ionaliinven tum

Loňského roku, k terý by l m im ořádně b ohatý nejen n a vyšší houby, ale také n a m yxom ycety, n a lez l jsem P hysarum a uran tium B ull. ex Pers. n a dvou jihočeských lokalitách. T en to překrásně z b a rv en ý d ru h jsem sb íra l jednak poblíže T řeboně v p ram en ištn í olšině zvané ,,U J in d rů “ na trouchnivém pařízku olšovém (A ln u s g lu tinosa ), 22. V II . 1963, jednak v pěkném m ateriá lu na kůře živého du b u (Q uercus robur) těsně p ři bázi km enu, v travnatém lese nedaleko V rábska u Č im elic, 27. a 28. V II . 1963. U tohoto d ruhého nálezu jde o ekologicky zajím avé stanoviště, jež většinou m ykologů zůstává nepovšim nuto. Podle v lastn ích zkušeností u suzu ji, že by podobným sta n o v iš tím m ěli věnovat zv láštn í pozornost právě sběratelé hlenek, jejichž některé d ru h y se s oblibou vysky tu jí n a kůře živých strom ů v bazáln ích p artiích km enů, pokud jsou přim ěřeně v lhké a zastíněné. V našem p řípadě byl km en dubu obrostlý asi půlm etrovým by linným pod­rostem , lesní pů d a je v těchto m ístech trv a le m írně v lhká. Sporang ia v y rů sta la ve skupinách n a trouchn ivých částech k ů ry a v jejích štěrb inách; jejich zevní obal, sytě oranžový až zlato­ž lu tý , se rozpukává v četné h ran a té destičky (štítky) n a čokoládově hnědém podkladu, povrch ■obalu je hustě poprášen ž lu tým i vápenným i zrnky. S topka, za sucha černavá a nahoře na- bněd lá , je ve vodním p rep ará tu nahoře z la tožlu tá až živě oranžová, sm ěrem dolů citronově ž lu tá ,H e d ě ž lu tá nebo zelenavá. U zliny v kap ilic iu jsou živě oranžové, zrnité, převážně vřetenovité, m ís ty m ěchýřkovité, ke koncům zúžené, až 20 (i d louhé a 9 ¡jl široké. K apiliciová v lákna 0,5 — 1 p t lu s tá , bezbarvá, vý trusy 1 0 — 12 fi v p r , skoro h ladké, šedě fialové.

Poprvé z Čech popisuje tu to h lenku L. Č elakovský syn (Čes. m yxom. p. 46, 1890, u t T ilm a- doche m u ta b ilis var. aurantiaca R ostaf.) z okolí C hudenic. N a Slovensku by la sb írán a u Spiš­ských V lachů K alchbrennerem (revidoval G. Moesz, Folia cryptog. 1 : 132, 1925). V novějších příspěvcích nen í z Č S S R uváděna. N ěkteří au to ři ji považují jen za o d rů d u P hysarum viride B u ll. ex Pers., zdá se však b ý t sam ostatným druhem (K rzem ieniew ska p 102, 1960). D oklady jso u ve sbírce m yxom ycetů botanického oddělení N árodního m uzea.

M irko Svrček

W IC H A N S K Ý : V Z Á C N Ě JŠ Í H L E N K Y V Č E C H Á C H A NA M O R A V Ě

59

Z práva o osm ém valném shrom áždění Č eskoslovenské vědecké společnosti pro m ykologii dne 13. května 1963

D ne 13. května 1963 se konalo v Praze 2, B enátská 2, osmé valné shrom áždění Českoslo­venské vědecké společnosti p ro m ykologii za p ředsednictv í dr. J. H erinka , k terý v této funkci zastoup il předsedu společnosti D r. A lberta P ilá ta , D rSc, člena korespondenta Č SA V (jenž byl. zaneprázdněn dů ležitou organisační č inností). Z p rávu jednatelskou a zároveň předsednickou přečetl vědecký tajem ník Z d e n ě k P o u z a r . V úvodu vzpom enul pam átky členů, k teří zem řeli

i v up lynu lém období. Jsou to Ju liu s Č apek z P ra h y a Jan U xa z Nespek. V dalším p ak referovalo činnosti naší Společnosti v tom to období.

V uplynulém roce soustřed ila Společnost svou pozornost na 3 h lavn í úkoly. B yla to především t I I I . celostátní m ykologická konference v Banské Štiavnici, k terá p rob íhala ve dnech 4. — 7. 9. 1962

a jejíž tém atika by la zam ěřena h lavně na otázky parasitických hub a jejich p rob lem atiky v ze­m ědělství a v lesnictví. P řednášející se soustřed ili především n a otázky peronospory tabáku a n a choroby topolů. K onference by la velm i úspěšná a p řinesla řad u cenných podnětů jak p ro organisaci boje p ro ti škodlivým houbám v zem ědělství a v lesnictví, tak i pro koordinaci n áp lně práce fytopathologických pracovišť (viz refe rá t v České m ykologii 17 : 49 — 51, 1963). D ruhým význam ným podnikem byly M ykologické d n y na M oravě, pořádané 20. —25. 8. 1962 brněnskou pobočkou Společnosti. Ú častn il se jich vybraný počet odborníků pracujících v system atice a fyto- geografii vyšších h u b (viz Č eská m ykologie 17 : 52 — 54, 1963).

T řetím důležitým úkolem Společnosti b y la akce m apován í sta d ru h ů h u b v Evropě. Společ­nost koordinuje tu to akci n a našem územ í a zejm éna zapojuje vědecké p racovníky z řa d am a­té rů do m ykogeografického výzkum u našeho územ í. V Č SSR p racu je náro d n í kom itét, k terý zazn a ­m enal již p rvn í výsledky v podobě m ap d ru h ů X erocom us parasiticus a P ycnoporus cinnabarinust jež tvoří předběžný výsledek této akce a k teré budou předloženy I I I . sjezdu evropských m yko­logů v G lasgově. N a akci m apování hub pracovala především organizačně b rněnská pobočka v čele s d r . F r . Š m a r d o u a F . V a l k o u n e m , v Praze pak i n ž . VI . L a n d k a m - m e r. M ykofloristický výzkum , k terý organ isu je n aše Společnost, se zam ěřil zejm éna n a oblast jižn ích Čech (kde p racoval dr. K ubička a dr. Svrček) a dále středn ích Čech. Současně myko- floristickým výzkum em se zabývají též pracovníci Botanického ú stav u ČSAV, k teří loňského roku p rováděli výzkum zam ěřený k poznán í dřevokazných h u b řád u A phyllophora les n a středním a jižn ím Slovensku a v K rkonoších. M ykofloristický výzkum , k terý dosud prováděla naše Společ­nost, p řechází rokem 1964 n a B otanický ústav ČSAV, k terý bude i externím pracovníkům um ož­ňovat te rénn í výzkum .

P řednášky Čs. vědecké společnosti p ro m ykologii stejně jako v předešlých letech by ly zam ě­řeny jak n a původní sdělení vědeckých p racovníků, tak i n a různé problém y z obecné m yko­logie a in fo rm ativn í p řednášky z oboru p raktické m ykologie. V up lynulém období p řednášeli: K. K u lt (6k rá t) , dr. E. W ichanský , Zd. P ouzar a R. K ovanda (5 k rá t), dr. F. K o tlaba (4 k rá t) r dr. M. Svrček (3 k rá t) ; po jedné přednášce měli: dr. J. H erink , dr. A. Podpěrová, inž. Z. Schae- fer, S. Šebek a inž. K. K unc (celkem 33 p řednášek ). Bylo u spořádáno 24 in stru k tážn ích exkursí do okolí P rahy , které vedl především inž. V. Landkam m er, a to 12krát. Jin ak se u ja li vedení vycházek dr. E. W ichanský 4krát, dr. F. K otlaba 3krát, Z. N eubauer 2krát, Z. Pouzar, dr. F. H řebík a dr. J. Schůtzner lk rá t. T y to exkurze se těšily zvýšené pozornosti prak tických hou b ařů . V Praze byla v činnosti p o radna v K rakovské ulici, ve k teré by ly zájem cům z řad veřejnosti u rčovány donesené nebo zaslané houby. Celkem byly určeny houby 138 zájem cům a by ly deter­m inovány houby četných poštovních zásilek.

V dalším se vědecký tajem ník zm ínil o celkové situaci naš í mykologie, k terá se v u p lynu lém období úspěšně rozvíjela, a to zejm éna n a úseku výzkum u vyšších hub. B ylo dosaženo úspěchu především ve skup inách dřevokazných hub, dále hub lupenatých a diskom ycetů, kde pracu je řad a specialistů , n a úseku system atiky , fysiologie, genetiky i floristiky. In tesiv n í by l také vý­zkum m ikrom ycetů, zejm éna parasitických , kde se však stá le nedostává pracovníků zajím ajících se' o tu to disc ip linu . Z význam nějších středisek, k terá v současné době m ají dobrou úroveň, je možno, jm enovat m im o jiné: Botanické oddělení N árodního m usea, oddělení m ykologie K ated ry bo ta ­n iky K U, oddělení experim entáln í m ykologie a an tib io tik M ikrobiologického ú stavu ČSAV, B o ta ­nický ústav ČSAV v P růhonic ích , Ú stav fysiologie ro stlin P u rkyňovy un iv . v B rně a několik dalších pracovišť. V budoucích letech je nu tn o zabezpečit rozvoj m ykologických pracovišť v Č es­koslovensku, a to především vhodným i vyškoleným i p racovníky z řad nad an ý ch absolventů vysokých škol. Ke splnění tohoto úkolu bude především nu tno , aby i naše Společnost více p raco ­vala s m ladým i lidm i a zapojila do odborné činnosti zejm éna ty , u k terých jsou jisté p ředpok lady p ro p říš tí vědeckou práci. Je to n u tn é zejm éna proto, že p rávě v době, kdy u nás ožívá m yko- logický ruch a ú stavy potřebu jí n adané pracovníky, p ro jevuje se m ezi m ládeží jistý pokles: zájm u o vědeckou p ráci v m ykologii a v botanice vůbec. Zájem se soustředu je především n a ty

' -

60

P O U Z A R : Z PR Á V A O V I I I . VAL. S H R O M Á Ž D Ě N Í ČSVSM

« bory , k teré p řináše jí v současné době velm i p o p u lá rn í vědecké výsledky a tím trad ičn í obory poněkud trp í.

V souvislosti s rozvojem vědeckého b ád án í v oboru m ykologie u nás čeká n aš i Společnost řad a závažných a někdy i nových úkolů. Je to především koordinace práce našich mykologických pracovišť ve form ě schůzek vedoucích pracovníků vědeckých m ykologických pracovišť, kde by se vzájem ně konsu ltovali o výhledových p lánech ; Společnost m usí být živým předpolím a aktivně pom áhat p ři soustředování pracovníků k nejdůležitějším úkolům a ke koordinaci práce v celém oboru. N aše Společnost by la v posledních letech ak tivn í zejm éna v zapojování am atérů do vě­decké výzkum né práce a její členové se podílejí n a p ráci Společnosti pro šířen í politických a vě­deckých znalostí. Více soustavnosti však vyžadu jí především otázky postg raduáln ího školení odborníků.

D ále podal ta jem ník zprávu o celkovém složení členské zák ladny naší Společnosti. Ke konci roku 1962 m ěla Společnost celkem 218 členů, včetně 5 čestných. Z toho bylo podle povolání 26 vědeckých pracovníků vědeckých ústavů , 26 vysokoškolských učitelů , 34 učite lů středn ích a odborných škol, 7 lékařů a 4 studu jící. N a o sta tn í povolání p řip ad á 119 členů.

Z právu o činnosti brněnské pobočky, k terou vypracoval i n ž . K. K ř í ž , přečelt F r. V alkoun.V u p lynu lém funkčním období m ěla pobočka 64 členů; krom ě n ich však spolupracovala a udržo­v a la styk s m noha dalším i zájem ci o m ykologii n a M oravě (celkem je o rganisačně zapojeno do je jí činnosti 450 zájem ců). V elm i ak tivn í spolupráce se rozvíjela s m ykology z Olomouce, U ni- čova, P řerova, O pavy, M ěřína, H lubokých M alůvek , T řebíče, Žďáru n. S , Nového M ěsta na M oravě a V setína. Pobočka úzce spo lupracu je s M oravským m useem v Brně, kde přednosta botanického odd. d r. V. P o s p í š i l poskytu je m ykologii a zejm éna brněnské pobočce vše- s tranou pomoc, k te rá p řisp ívá k zdárném u rozvoji m ykologie na M oravě. Z činnosti pobočky je nu tn o jm enovat především prohloubení akce m apování sta d ru h ů hub, a dále popularisac i m yko­logie. Bylo u spořádáno celkem 37 houbařských pondělků s celkovou účastí 686 osob, kde refero­v a li nebo u rčovali přinesené houby zejm éna tito pracovníci: inž. F. Babák, dr. S. Č erm ák, inž.A. Č erný , inž. K. K říž , dr. J. M acků, dr. F. Š m arda, dr. J. Špaček, inž. F. V ačlena a F. V al­koun. D ále u sp o řád a la pobočka celkem 32 neděln ích vycházek s celkovou účastí 305 osob. N a všech těchto besedách a vycházkách b y la věnována zv láštn í pozornost m apovaným d ruhům tak, ab y se p roh loub ila jejich bezpečná znalost. Pobočka v y dala tak jako v m inu lých letech M ykolo- gický zpravodaj, a to 2 čís la 6. ročníku (1962) o celkovém počtu 22 stran.

Akce m apování, jejím ž československým vedoucím je předseda b rněnské pobočky d r. F.Š m a r d a , pokročila v r. 1962 značně i v písem ném zpracování. Celkem bylo shrom ážděno a zpracováno 5.338 karto téčn ich lís tk ů s ú d a ji o sběrech m apovaných d ru h ů hub , a to 2.531 lístků z lokalit v Čechách, 2 .192 lísků s ú d a ji z M oravy a 615 karto téčnich lís tk ů ze slovenských lokalit. N a této p rác i se podílel značný počet spolupracovníků. P odrobnější údaje by ly již zčásti uveře jněny v České m ykologii, další budou v tom to časopise uveřejňovány postupně. D ále p řednesl svou zp rávu K. K u l t , hospodář Společnosti, k terý podrobně rozebral finančn í záležitosti Společnosti. P rof. J . B u b n í k, revisor účtů , přednesl rev izn í zprávu, k terou vypracoval společně s ředitelem V. C i p r o u ; konsta tovali, že n esh ledali žádných závad, a proto b y la zpráva hospo­dáře p lénem schválena. V dalším zhodnotil dr. M. S v r č e k , výkonný redak tor časopisu Česká m ykologie, činnost redakce časopisu za up ly n u lé období.

P ředsedající dr. J. H erink oznám il, že v letošním roce odpadá volba funkcionářů Společnosti.Během roku byl kooptován inž. VI. L andkam m er jako n áh rad n ík do výboru Společnosti; p lénum poté schválilo přednesené zp rávy i zm ěny ve výboru Společnosti. N a závěr inform oval d r. F.K o t l a b a přítom né o akci m apován í sta d ru h ů h u b v Evropě. V Č eskoslovensku se koordinuje ta to akce p ro socialistické státy . D osavadní výsledky ukazu jí, že Československo, M aďarsko a Polsko p ln í své závazky velm i dobře; dobré jsou výsledky z Jugoslávie a z R um unska, slabší již z B ulharska. D osud žádné zp rávy nejsou ze Sovětského svazu. V šechny ty to úda je se koncentru jí v jednotlivých n árodn ích sekretariátech a budou později odeslány do ústředn ího sekretariátu , k terý vede prof. Lange v K odan i. Podle dosavadních zpráv jsou socialistické stá ty v této akci jedny z nejlepších . Potom požádal dr. K otlaba naše členy o spolupráci a zejm éna žádal, aby s m ateriálem přinesli nebo posla li i lístek s ú d a ji o lokalitě (pokud m ožno včetně zem ěpisných souřadn ic a nadm ořské výšky). V těch případech, kde nebudou uvedeny zem ěpisné souřadnice, vyh ledá sek re tariá t p řís lu šn é úda je p ro jednotlivé lokality na speciálních m apách.

Zdeněk Pouzar

61

■ .

Sam uel B lum er: R ost- und B randpilze auf K u ltu rp flanzen . VEB G ustav F ischer V erlag, Jena 163. Pp. 1 - 3 7 9 .

V posledních letech vyšly dvě veliké práce o evropských rzích a snětích. Jsou to především dvě Sávulescovy dvousvazkové kn ihy o rzích a snětích R um unska (rzi 1166 stran , 1955; sněti 1168 stran , 1957) a G áum annova m onografie středoevropských rzí (1400 stran , 1959). Srovná- vám e-li ta to d íla s Bubákovým zpracováním českých rz í a snětí (rz i 228 stran , 1906; sněti 84 stran , 1912), k teré n a svou dobu bylo velm i dobré, vidím e, jak poznatky o těchto dvou hospodářsky velice důležitých skupinách cizopasných h u b se v posledních desetile tích rozrostly do h loubky a do šířky.

I Protože fytopatology za jím ají především d ruhy , jež cizopasí na k u ltu rn ích rostlinách , sestavilI švýcarský fytopatolog S. B lum er z W adensw ilu určovací k n ihu pro d ruhy , k teré p a ras itu jí na

k u ltu rn ích rostlinách ve středn í Evropě. B ubákovo zpracování těchto hub je dnes již velice zas ta ­ra lé a neúp lné, a proto u v íta jí jistě Blum erovo d ílo i naš i fytopatologové. K u ltu rn ím i rostlinam i rozum í au to r ty d ruhy, které se pěstu jí v zem ědělství a lesnictví, dále ro stlin y ovocné, zeleniny a léčivky. Po nom enklatorické stránce se p řid ržu je G áu m an n a (1959). Ze synonym uvádí jen nejdůležitější. Ve zpracování snětí, tam kde biologické pom ěry nejsou dosud zcela jasné, podržuje souborné d ruhy. Jsou uvedeny jen nejdůležitě jší věci a pojednáno o n ich stručně, aby kn iha byla p řeh ledná a nerozrostla se do šířky. Je to dvojitý určovací klíč. P ředně obsahuje system a­tické zpracování s popisy taxonů s klíči p ro čeledě, rody a d ruhy . D ále jsou zařazeny klíče podle ku ltu rn ích rostlin , jim iž lze u rčit d ruhy cizopasící n a jednotlivých k u ltu rn ích rostlinách , jež jsou seřazeny abecedně podle la tinských druhových jmen.

Seznam nejvýznačnější m oderní lite ra tu ry a registr jm en d ruhů h u b a hostite lů zakončuje tu to p rak ticky pojatou knihu, k terá je velm i k rásně vy tištěna na křídovém p ap íru a doplněna 90 obrázky v textu. A lbert P ilát

O rszágos-Erdészeti-Egyesiílet M ikológiai S zakosztályának K ózlem ényei 1963, I, B udapest, V.Szabadság tér 17.

M aď arští mykologové se sd ružili počátkem loňského roku v M y k o l o g i c k é s e k c i pří S tá tn í lesnické jednotě (O rszágos Erdészeti Egyesiilet, B udapest V, Szabadság tér 17). P ředsedou byl zvolen D r. Lajos H a r a c s i (S opron), výkonným předsedou D r. Z o ltán K a l m á r (B uda­pest) a jednatelem V iktor S c h u s t e r (B udapest). D a lš í členové výboru jsou D r. Z oltán Á r o k s z á l l á s y (M iskolc), G yu la B á l i n t (B udapest). D r. József B á n h e g y i (B udapest),D r. G ábor B o h u š (B udapest), D r. Zoltán I g m á n d y (S opron), D r. G yórgy M a k a r a

.(B udapest), D r. G ábor U b r i z s y (B udapest) a D r. József U r i (D ebrecen).Sekce nah razu je mykolog. společnost a um ožňuje m aď arským m ykologům společnou prací

zvyšovat úroveň m aď arské mykologie, š ířit vědecké poznatky a h lavně znalost hub v n e jš ir­ších kruzích m aďarského lidu. P roto h lavn í pozornost věnuje především výzkum u vyšších hub, k teré m ají význam jako potrav ina. S tředem pozornosti jsou také d ru h y škodlivé v lesnictví, h lavně parasitické a saprofytické d ruhy působící hn ilobu dřeva nebo jiné ochuravěn í lesních strom ů. Letošním rokem počíná m ykologická sekce S tátn í lesnické jednoty v ydávat i mykologický časopis. Jeho p rvn í sešit m ám e v rukou. Je zatím jen cyklostylován, a i když velm i čitelně, ne­n ah rad í to však knihtisk . V ětší závadou je nedostatek ilustrac í. N a 34 stranách norm alisova- ného kancelářského fo rm átu je o tištěno celkem 11 příspěvků. Jsou to jednak práce vědecké, jednak zprávy, spolková oznám ení a recense knih. K rom ě prací m aď arských m ykologů jsou za řa ­zeny i dvě práce zahran ičn ích p racovníků, a to p říspěvky dr. H. K reisla z G reifsw aldu a M

.H erm annové z H alle, k teré by ly p ředneseny n a předloňském sjezdu m aď arských m ykologů v Šoproni. Přejem e m aď arským m ykologům m noho úspěchů do dalš í práce a m im o jiné i to, aby jejich časopis co nejd říve byl tiš těn knihtiskem , doprovázen ilustracem i a m ěl cizojazyčná resum é. A lbert P ilát

H ung arian Forest Scientifical Review. Budapest 1962.

P řed sto léty byl založen p rvn í m aď arský technicko-vědecký časopis „E rd ó “ (Les). O d té doby se rozrostl lesnický výzkum v M aď arsku značně — h lavně však po d ruhé světové válce, kdy se zm ěnila sociální s tru k tu ra s tá tu a kdy by l zapojen do výzkum né práce m nohem větší počet vědeckých pracovníků, než dříve. V M aď arsku se stá le uveřejňu je značný počet význam ných lesnických prací, ale protože jsou tištěny p řevážně m aď arský, nem ají pro obtížnost jazyka takový ohlas ve světě, jaký by si zasloužily .

P roto by l založen tento nový časopis tištěný v cizích řečích (anglicky, ru sk ý a něm ecky), k terý vydává O rszágos E rdészeti Egyesiilet za redakce René Jerom ea. Jsou v něm sh rn u ty nejlepší

: ' ,

Č E SK Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

L IT E R A T U R A

L IT E R A T U R A

práce ze všech oborů lesnictví. P rv n í svazek, tištěný ro tap rin tem a čítající 348 stran , leží p řed nám i. Lesnická m ykologie je v něm zastoupena prac í Z o ltána Igm andyho „S tockfaulesschw am m der R obin ie (R o b in ia pseudoacacia L .) Fom es fra x in eu s (F r .) Cooke (pp. 2 5 9 —263).

T ato u n ás dosti vzácná houba, objevující se na M oravě a n a S lovensku n a různých lis tn a ­tých dřevinách, působ í v M aď arsku pom ěrně značné škody na km enech ak á tů v 2 5 —301etých porostech. P rotože ta to d řev in a m á pro lesní hospodářstv í v M aď arsku m nohem větší význam než u nás, je také ten to škodlivý čin ite l tam význam nější. P ůsob í b ílou hn ilobu dřeva a p ro to n apadené p a rtie dřeva jsou světle ji zbarvené, než zelenožluté jádrové dřevo akátu . Pozdějita to n ap ad en á m ísta ztm avnou a zb arv u jí se do hnědožluta . Ve km eni vzn iká m enší nebo větší d u tin a a n apadené dřevo se začne rozpadat pod le ročních p řírů s tků . H ouba rozk ládá totiž nejm éně dřeňové pap rsky a cévy; p rv n í se jeví n a nahn ilém dřevě jako žebra a d ru h é jako jem né rourky.N ejvíce trp í dřevo n a h ran ic i ročních p řírů s tk ů , kde je nejvíce parenchym atických buněk a kde se také vytvoří největší m nožství hyf houby.

A lbert Pilát

R . Ciferri: Revisio U stilag inea rum (P a rs . I. T ille tiaceae). In s titu to B otanico dela U niversita ,L aboratorio C rittogam ico, P av ia , Q uaderno , N um ero 27, A prile 1963. Pp. I —X IV + 1 — 431,

Z nám ý ita lský m ykolog R . C iferri za pom oci A. M ontem artin i-C orte vyd a l p rv n í část světové m onografie snětí, věnovanou čeledi Tilletiaceae, k terou pokládá za nejprim itivnější. O bsahuje rody Burillia , D oassansia, E ntorrhiza, E n ty lom a , Jam esdicksonia, N arasim hania , Polysaccopsis, T i l -letia Tracya a T ubercin ia . D ílo je nap sán o la tinsky , krom ě předm luvy , k terá je anglická ■(pp. V. — X IV ). Soustavné stud ium těchto cizopasných hub, prováděné system aticky badate li tém ěř n a celém světě, podsta tně rozm nožilo počet znám ých d ruhů . Z atím co Fischer de W aldheim r. 1878 u vád í celkem 126 d ru h ů (a 7 pochybných), D e T oni r. 1888 již popisu je 276 d ruhů .Do roku 1920 podle Saccardovy „Sylloge F u n g o ru m “ stoupl jejich počet na 866 d ruhů a dnes je znám již skoro dvojnásobek. O všem názory jednotlivých b adate lů n a vym ezení d ru h u v té to skupině hub se značně liší. C iferri revidoval jak většinu evropských d ru h ů (dosažitelné typy v to počíta je), tak i četné m im oevropské, takže popisy v jeho zpracován í jsou z valné části orig i­n á ln í. K rom klíče čeledí řá d u U stilaginales a rodů čeledi Tilletiaceae n a začátku kn ih y najdem e u každého rodu klíče druhové. P rak tický význam této m onografie je značný a nejen proto, že v n í na jdem e četné o rig in á ln í objevy au to ra , a le h lavně proto, že podává kritický přeh led po ­psaných d ru h ů a o d straňu je tak z části chaos, k terý v některých skupinách dosud panu je. Tou sn a d n í značně práci dalším bad a te lů m v této obtížné skupině hub.

A lbert Pilát

D. B. O. Savile: C ollection and care of botan ical specim ens. R esearch B ranch, C an ad a D ep a rt­m en t of A gricu ltu re , P u b lica tion 1113, M arch 1962, Pp. I —X II + 1 — 124.

T ato stručně a přeh ledně U spořádaná p říručka věnuje metodice sběru a p reparace h u b skoro polov inu rozsahu, takže v tom to ohledu je velm i poučná. D ovím e se z n í podrobnosti o ne jvý­značnějších sběratelských a p reparačn ích m etodách používaných h lavně v Am erice. S trana 1 —5 4 Hpojednává o p reparaci a sběru cévnatých rostlin , s tran a 58 — 95 h u b a dalš í tř i kapito ly jsou věnovány m echům a já trovkám , liše jn íkům a řasám . Je to dů lež itá pub likace jak p ro m usejn í p racovníky, ta k i p ro všecky o sta tn í b o tan iky a m ykology, k teří p racu jí v te rénu a hod la jízachovat dokum entaci ke svým pracem budoucím generacím . H

A lbert P ilát

A . B a tista C haves et R . C iferri: C apnodia les. Saccardoa, M onographiae M ycologicae, N. 2 —Luglio 1963. C asa ed itrice R enzo C ortina , P av ia . Pp . 1 — 298.

Č erně jsou epifytické nebo povrchově rostoucí houby, které žijí h lavně na listech živých rostlin , řidčeji n a květech, p lodech nebo n a větévkách, větvích nebo dokonce n a km enech. Č erpají výživu ze zby tků m edových vým ěšků ro s tlin nebo různých hm yzů, h lavně mšic, k teré cizopasí n a listech.Je to biologická skup ina hub, ž ijících podobným způsobem , a le ze stanoviska fylogenetického ne p říliš jednotná. D osud nejsou dobře znám é an i po stránce system atické, an i fysiologické a biolo­gické. P ro to v ítám e vřele tu to m onografii dvou velm i znám ých au to rů , k terá p rohlubuje , snáší a k riticky hodnotí n a zák ladě světového m ateriá lu vše znám é, a p ro to d a lš í stud ium těchto h u b značně usn ad n í. Č erně jsou obyvatelé h lavně sub tropů a tropů , neboť m ilu jí teplé a vlhké pod­nebí, v pásm ech m írných jsou zastoupeny jen menším* počtem d ruhů .

D o řá d u C apnodiales řad í au to ři tř i čeledi. Jsou to především dvě čeledi s askosporovým i peritheciem i, z n ichž C apnodiaceae m ají m ycelium n a d p řeh rádkam i zaškrcované a O plothecia- ceae n ikoliv . T ře tí čeleď tvoří A sbolisiaceae, kam p a tř í d ruhy , k teré m ají jen im perfektn í (pykni- dové) stad ium . O této čeledi au to ři nepojednávají, neboť je předm ětem jiné jejich publikace, o n íž referu jem e níže.

Do čeledi Capnodiaceae řad í celkem 40 rodů, jež jsou popsány spolu s p říslu šným i d ruhy, seřazeným i v abecedním pořádku , n a str. 3 9 —227. V ětšina d ru h ů je vyobrazena (perithecia, vřecka a vý tru sy ). N ásledu je seznam vyloučených d ru h ů z té to čeledi (pp. 228 —239). D o čeledi Oplotheciaceae za řazu jí jen 3 rody se 3 d ruhy . Ind ex rodů a d ruhů , seznam hostitelských rostlin a seznam lite ra tu ry uzav íra jí tu to záslužnou a vkusně vypravenou publikaci, k terou doprovází celkem 97 vyobrazení v textu a 2 fotografické tabu lky A lbert P ilát

A. C haves B atista et R. Ciferri; The sooty-m olds of the fam ily A sbolisiaceae. In s titu to B otanico d e lla U niversita , L aboratorio Crittogam ico, P av ia , Q uaderno , N um ero 31, Jug lio 1963, pp. 1 - V I I + 1 - 2 2 9 , tab . I - X X I I I .

Č erně toliko s im perfektn ím stadiem (pyknidovým i plodnicem i) by ly dříve řazeny m ezi D eu- terosporiales. T eprve F raserová (1935) p ři s tud iu ontogenetického vývoje C apnodiaceí zjistila , že C apnodium sa licinum někdy tvoří vedle perithecií také pyknidové stadium . F ischerová (1939) zjistila, že pyknidy se tvoří u tohoto d ru h u také v čistých ku ltu rách , k teré by ly vypěstovány z jedné askospory. T ím by ly dokázány velice těsné vztahy těchto im perfek tn ích a perfektn ích hub. Bylo rovněž zjištěno, že některé jiné d ru h y z čeledi Capnodiaceae tvoří vedle askosporového stad ia také pyknidové form y, nap ř. Scorias spongiosa nebo některé d ru h y rodu T richom erium . D nes se proto ty to pyknidové im perfek tn í form y řad í do čeledi Asbolisiaceae, k terá spolu s če­leděmi Capnodiaceae a Oplotheciaceae tvoří řád Capnodiales.

Asbolisiaceae m ají vesměs povrchové, hnědé a zaškrcované m ycelium bez set a hypopodia. Jsou to saprofytické houby, které však hostitelským rostlinám , n a jejichž listech žijí, škodí tím , že zab raň u jí p řís tu p u světla k zeleni listové a sn ižu jí proto fotosyntézu. Č erpají výživu z medo- v itých exkrecí hm yzu, h lavně m šic, nebo přim o z m edovitých vým ěšků rostlin , n a n ichž žijí. Jm enovan í au to ři řad í do čeledi Asbolisiaceae celkem 28 rodů, jež jsou spolu s p říslu šným i d ruhy seřazeny v abecedním pořádku a popsány na str. 19 — 189. N ásledu je index hostitelů (pp. 191 — 196) a index rodových a d ruhových jm en. 23 tab u lí s jem ně provedeným i perokres­bam i, vytištěným i na křídovém pap íru , dop lňu je tu to vkusně vypravenou publikaci.

A lbert P ilát

H enry Rom agnesi: P etit A tlas des C ham pignons I — II. B ordas, P aris 1963, pp. I —X X X II + 1 - 4 1 8 + tab . 1 - 3 4 8 .

Toto dílo znám ého francouzského m ykologa H . R om agnesiho je m alým atlasem hub v lastně ien form átem . O bsahem je značně veliké, neboť je to v podsta tě kapesn í zm enšené v y d án í veli­kého obrazového d íla téhož au to ra „N ouvel A tlas des C ham pignons“ , jehož tři svazky vyšly v letech 1956, 1958 a 1961 a jehož IV. svazek se p řip rav u je do tisku . R eferovali jsm e o něm v České M ykologii. P rv n í svazek tohoto zm enšeného v y d án í obsahu je zestručněné úvodní k ap i­to ly n a 32 stranách a pak následu je 348 barevných tabu lí, n a nichž je vyobrazeno skoro 400 d ru h ů hub. D ruhý svazek n a 418 stranách obsahuje stručné popisy v p rvn ím svazku vy­obrazených hub. O brázky jsou většinou pěkné a výstižné. V ytisk l je švýcarský závod K lausfe lder ve Vevey. N elze říci, že by zm enšením obrazy u trpěly — některé jsou dokonce pěknější než v o rig iná ln ím velkém vydání. D ole n a každé tab u li je p řitiš těn o m ěřítko, z něhož je pa trné , jak je obraz zm enšen p ro ti skutečné velikosti. Toto velm i pěkné d ílo jistě u v íta jí všichn i p rak tičtí houbaři, neboť p říručn í kapesn í form át um ožňuje je nosit do lesa. P ro ti jiným m alým příručkám m á tu výhodu, že v něm naleznem e vyobrazeno značné m nožství hub — většina těch, s nim iž s prak tický h oubař se tkává v lese, což značně zvyšu je odbornou cenu této publiktace. N aši houbaři by jistě uv íta li, kdyby podobná publikace u nás by la k dostání, neboť všecka ob­sáh le jší d íla o houbách, k terá u nás vyšla , jsou již dávno rozebrána. A lbert P ilát

Č E S K Á M Y K O L O G IE — V ydává Čs. vědecká společnost p ro m ykologii v N ak lad a te ls tv í ČSAV, Vodičkova 40, P ra h a 1 - Nové M ěsto - dod. p. ú . 1 — . Redakce: P ra h a 1 - N ové M ěsto, V áclavské nám . 68, dod. p. ú. 1 — , tel. 233-541. T iskne K n ih tisk n. p ., závod 4, P ra h a 10, Vršovice, Sám ova 12, dod. p. ú. 101. R ozšiřu je Poštovní nov inová služba, ob jednávky a p řed ­p la tné p řijím á Poštovní novinový ú řad - Ú středn í ad m in istrace P N S , J in d řišsk á 14, P ra h a - Nové Město. Lze také objednat u každého poštovního ú řad u nebo doručovatele. O bjednávky do zahran ič í vyřizu je Poštovn í novinový ú řad - vývoz tisku , Jind řišsk á 14, P ra h a 1. - C ena jednoho čísla 5,50 Kčs. - R oční p ředp la tné K čs 2 2 ,—, U S$ 4, —, £ 1 , 8 , 8. Toto číslo vyšlo v lednu 1964.

A - 2 3 * 41005© b y N ak ladate ls tv í Československé akadem ie věd 1964

Č E S K Á M Y K O L O G IE 18 (1) 1964

64

V zhledem k tom u, že většina au to rů zasílá redakci rukopisy fo rm álně n e v y h o v u j í c í , uveřejňujem e některé nejdůležitě jší zásady pro ú p ravu rukopisů (jinak odkazujem e na podrob­nější sm ěrnice uveřejněné v 1. čísle České m ykologie, roč. 16, 1962).

1. Č lánek začíná českým nadpisem , pod n ím ž je p ř e k l a d n á z v u n a d p i s u v někte­rém ze světových jazyků, a to v tém že, jímž je p sán ab s trak t a p řípadně souhrn n a konci článku.Pod n ím následu je p lné k ř e s t n í j m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a (au to rů ), bez ak ad e­m ických titu lů .

2. V šechny původní práce m usí být dop lněny k rá tkým úvodním souhrnem — a b s t r a k t e m v č e s k é a n ě k t e r é s v ě t o v é ř e č i . R ozsah abstrak tu , ve kterém m ají bý t výstižně a stručně charak terisovány výsledky a p řínos po jednán í, nesm í přesahovat 15 řádek strojopisu.

3. U důležitě jších a význam ných stu d ií doporučujem e p řipo jit (krom ě abstrak tu , k terý je pouze in fo rm ativn í) podrobnější cizojazyčný souhrn ; jeho rozsah není omezen.

4. V lastn í rukopis, tj. stro jopis (30 řádek po 60 úhozech na s trán k u a nejvýše s 5 překlepynebo škrty a vpisy n a s tránku) m usí b ý t psán o b y č e j n ý m z p ů s o b e m . Z ásadně není p řípustné psan í au torských jm en k ap itá lkam i, p rok lád án í nebo pod trhován í slov či celých vět a td . To, co chce au to r zdů razn it, sm í provést v rukopise p o u z e t u ž k o u (pod trhne p ře ru ­šovanou ča ro u ). V eškerou typografickou ú p rav u p rovád í výhradně redakce. T užkou m ůže au tor po stran ě rukopisu označit, co m á b ý t vysázeno petitem .

5. C itace lite ra tu ry : každý au to r s ú p lnou lite rá rn í citací je n a s a m o s t a t n é m ř á d k u . Je-li od jednoho au to ra uváděno více citovaných prací, jeho jm éno se vždy znovu celé vypisujei s c itací zk ratky časopisu , k te rá se opaku je (nepoužívám e „ib idem “ ) . Z a p říjm ením následuje(bez čárky) zkra tka k řestn ího jm éna, pak v závorce letopočet práce, za závorkou dvojtečka a za ní ú p ln á (nezkrácená) citace názvu po jednán í nebo knihy. Po tečce za názvem m ísto, kde kn iha vyšla, nebo zkrácená citace časopisu. Jm éna dvou a u to rů spojujem e l a t i n s k o u s p o j k o u „e t" .

6. N ázvy časop isů používám e v m e z i n á r o d n ě s m l u v e n ý c h z k r a t k á c h . Jejich seznam u n ás dosud souborně nevyšel, jako vzor lze však používat zkratek period ik z 1. svazku F lory Č SR — G asterom ycetes, z posledních ročn íků České m ykologie, z Lom ského Soupisu cizo­zemských period ik (1 9 5 5 — 1958) nebo z bo tan ické b ib liog rafie F u ták -D om in : B ibliografía k flóre Č SR (1 9 6 0 ), kde je i s tručný výklad o zkratkách časopisů a o b ib liog rafii vůbec.

7. Po zkratce časopisu nebo po citaci knihy následu je ročník nebo d íl kn ihy vždy jena r a b s k ý m i č í s l i c e m i a bez vypisování zkratek (roč ., tom ., B and, vol. etc.) a přesnácitace stránek . Č íslo ročníku nebo svazku je od citace stránek odděleno dvojtečkou. U jednodíl­ných k n ih píšem e m ísto číslice 1: pouze p. ( = pag ina , s trán k a ).

8. P ři u váděn í d a t sběrů apod. píšem e m ě s í c e zásadně ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. V I.)9. Všechny d r u h o v é názvy začínají zásadně m a l ý m p í s m e n e m (n a p ř. Sclerotinia

veselýi) .10. U pozorňujem e au tory , aby se ve svých příspěvcích p řid ržo v a li posledního vydán í N o-

m e n k l a t o r i c k ý c h p r a v i d e l (v iz . J. D ostál: B otanická n om enk la tu ra , P ra h a 1957). Jde především o u váděn í ty p ů u nově popisovaných taxonů , o přesnou citaci basonym u u nově publikovaných kom binací apod.

11. I lu s tra č n í m ate riá l (kresby, fo tografie) k článkům číslu jte průběžně u každého článku zvlášť a rabským i číslicem i (bez zkratek obr., A bbild apod.) v tom pořadí, v jakém m á být uveřejněn.

12. P ři c itaci herbářových dokladů uvádějte zásadně m ezinárodní zkra tky našich herbářů (In d ex h erbario rum 1956):

B R A — Slovenské m uzeum , B ratislavaB R N M — Bot. odd. M oravského m uzea, BrnoB R N S — Ú středn í fy tok aran tén n í lab o ra to ř p ři Ú stř. kontr. a zkuš. úst. zeměd., BrnoB R N U — K ated ra bo tan iky p řírod , fak. J . E. Purkyně, BrnoO P — Bot. odd. Slezského m uzea, O pavaP R — Bot. odd. N áro d n íh o m uzea, P ra h aP R C — K ated ra bo tan iky přírod , fak. K arlovy univ., P ra h aSoukrom é herbáře necitujem e n ikdy zkratkou, nýbrž celým příjm ením m ajitele, nap ř.: herb

J. H erink , herb. F . Š m arda apod. Podobně u herb ářů ústavů , k teré nem ají m ezinárodní zkratku.

R ukopisy neodpovídající výše uvedeným zásadám budou vráceny výkonným redak torem zpět autorům k přepracování, an iž budou p ro jednány redakční radou

Redakce časopisu Česká mykologie

Upozornění přispívatelům České mykologie

The jou rnal of the Czechoslovak Scientific Society for M ycology, form ed for the advancement of scientific and p ractical know ledge of the Fungi

V o l . 1 8 P a r t i J a n u a r y 1 9 6 4

E d i t o r - i n - C h i e f : R N D r. Albert Pilát, D . Sc. Corresponding Member of the Czechoslovak A cadem y of Sciences

E d i t o r i a l C o m m i t t e e : A cadem ician C tibor B la ttný , D. Sc., Professor K are l Cejp.D. Sc., R N D r. P etr F rágner, M U D r. Josef H erink , R N D r. F ran tišek K o tlaba , C. Sc., Ing. K arel

K říž , K arel Poner, Prom . B iol. Zdeněk P o u za r an d R N D r. František Šmarda.

E d i t o r i a l S e c r e t a r y : R N D r. M irko Svrček, C.Sc.

All con tribu tions should be sent to the adress of the E d ito ria l Secretary: The N ational M useum , V áclavské nám . 68, P rague 1, telephone No. 233541 ext. 87.

P a rt 3 of the 17th volum e w as pub lished on the 10th Ju ly 1963.P a r t 4 of the 17 th volum e w as pub lished on the 18th O ctober 1963.

C O N T E N T S

F. K o t l a b a e t A. P i l á t : The T h ird E uropean M ycological Congress, S cotland 1963 1

F . Š m a r d a : B eitrag zur m ykozönologischen C harak teristik der pannonischen G ebietes inder U m gebung von B r n o ............................................................................................................................ 7

Z. P o u z a r : B oletus aereus Bull, ex F r. em Q uél. in localite nova regions carsticaeBohemicae „Č eský k ra s“ d ictae l e c t u s ......................................................................................... 16

A. P i l á t : C ortinariu s violaceus (L. ex F r.) F r. in Č e c h o s l o v a k i a ......................................19

M. S v r č e k : M icrom phale inodorum (Pa t.) Svr. in B o h e m i a ............................................... 24

A. K o c k o v á - K r a t o c h v i l o v á : B eitrag zur Ökologie der hefeartige M ikroorgan is­men. H efeartige M ikroorganism en aus P f l a n z e n b l ü t e n ........................................................29

K. C e j p : Two species of the genus P y th iu m Pringsh . new for Czechoslovakia: Py th iumaph an id erm atu m (E ds.) F itz. a n d P . m onosporum P rin g sh ...................................................... 36

A. P i l á t : P rof. K . Lohwag annorum qu in q u ag in ta ad s a l u t e m ! .............................................. 41

J. N o v á k o v á - P f e i f e r o v á : B eitrag zur K enntn is der Peronospora m an sh u rica in derT schechoslow akei .............................................................................................................................................42

M. H a n u š o v á : P roduc tion of conid ia by V enturia inaequalis (C ke.) W in t. in artefic ia lc u l t u r e .................................. 48

H. Z a v ř e l : U stilag inales rario res e v ic in ita te urbis K rom ěříž (M orav ia cen tra lis) . . 53

E. W i c h a n s k ý : M yxom ycetum species rario res vel m inus cognitae in B ohem ia etM o r a v i a ............................................................................................................................................................. 55

M. S v r č e k : P hysarum au ran tiu m B ull, ex Fr. in lo calita tibus duabus novis in B ohem iam erid ionali inven tum .................................................................................................................................... 59

V a r i a ....................................................................................................................................................................... 52, 60

L i t e r a t u r a .............................................................................................................................................................. 62C u m t a b u l a n o . 5 2 c o l o r , i m p r e s s a : C o rtin ariu s violaceus (L. ex F r.) F r.

(R . Veselý p inx .)

C u m t a b u l i s a l b o n i g r i s : I. C lav a ria zollingeri Lév. et C. fum osa Fr.I I . P leuro tus porrigens (Pers. ex F r.) G ill.I I I . C ortin ariu s violaceus (L. ex F r.) F r.IV. A ureobasid ium p u llu lan s (D e B ary) A rnaud , C andida

reukaufii (G rüss) D idd. et Lodd., C. pu lcherrim a(L indner) W indisch .

Č E S K Á M Y K O L O G I E