www.pssi.cz

On-line propaganda: stará hra v nových kulisáchPropaganda provází lidstvo od nepaměti. Zatímco obsahová stránka se příliš nemění, vlivem rozvoje infor-mační společnosti a nových technologií se prudce rozvíjí nové způsoby jejího šíření. V debatách posledních měsíců a let je zdůrazňován spíše obsahový rozměr propagandy, méně už její řemeslná rovina a technologic-ké trendy. Tomu se v následujícím textu pokusím vyhnout. Projdeme si mechanismus působení propagandy na koncové příjemce, vybrané postupy využívané moderními propagandisty a nahlédneme do budoucnosti na pravděpodobný nástup umělé inteligence do tohoto odvětví. I přes nové technologie však základní prin-cipy propagandy zůstanou stejné jako v minulosti – protože se nijak zásadně nezměnili lidé, které má za úkol přesvědčit.

Co je on-line propaganda?Vyjděme z půdorysu úsporné definice Slovníku spisovného jazyka českého: propaganda je systematické šíření myšlenek s cílem získat přívržence, které je v zájmu šiřitele. On-line propaganda je pak propaganda prováděná v on-line prostředí. Ve své definici se záměrně oprošťuji od zjednodušujícího pojetí, že propaganda je vždy založená na lži. Propaganda, která je zcela nebo částečně pravdivá, bývá zpravidla velmi účinná; propagandista může pravdi-vá fakta použít nevyváženě, nebo je zasadit do zavádějícího kontextu.

Propaganda je sestrou reklamy, jen neprodává produkty nebo služby, ale myšlenky a ideály. Řemeslné postupy obou sestřiček jsou však k nerozeznání.

Složky on-line propagandy a nástroje šířeníCílem propagandisty je změna myšlení cílového publika a následné získání přívrženců ve svůj prospěch. Za tímto účelem musí propagandista vhodně řídit jednotlivé parametry šíření zprávy zobrazené v Nákresu č. 1., což budeme demonstrovat na konkrétních příkladech. Příjemným bonusem  on-line propagandy je pak existence kritické hrani-ce, po jejímž překonání se zpráva začne virálně šířit sama, což šetří finanční a lidské zdroje propagandisty.

Nákres č. 1 – parametry šíření zprávy

www.pssi.cz

ZprávaZprávou je samotná podstata sdělení a je nutné ji přizpůsobit cílovému publiku a konkrétní situaci. Zpráva s potenciálem změnit myšlení a postoje příjemců zpravidla:

– má přidanou hodnotu v podobě• emoce – dojímá, rozhořčuje, burcuje,• informace – přináší nové informace, argumenty, teorie, nový nebo nečekaný pohled na

problém, – je dobře načasovaná vzhledem k rozpoložení příjemců i kontextu událostí, – souzní s očekáváním příjemce, s jeho hodnotovým žebříčkem a představami o světě.

Například ruský koncept „reflexivní kontroly“ (reflexnivnnoje upravlenije) popisuje cílené ovlivňování informací vstu-pujících do rozhodovacího procesu protistrany tak, aby se vydala předem stanovenou cestou1 – v západní vojenské teorii se koncept zrcadlí v konceptech perception management, Information Operations (IO) a dalších. Samozřejmě platí, že čím více zpráva souzní s očekáváním příjemce, tím menší překonává odpor a tím efektivněji se šíří.

Kapitola sama pro sebe je pravdivost či nepravdivost zprávy. Aktuální pojetí dodává propagandě negativní konota-ci – jde o něco nečistého, založeného na lži. Pokud už propagandista lže, měl by

– vytvořit kvalitní podvrh, který bude uvěřitelný a vydrží alespoň tak dlouho, aby dosáhl stanoveného cíle (viz níže),

– potlačit racionální přezkum zprávy emocí nebo naopak utéct do odbornosti, tj. zahltit příjemce „vyjádřeními expertů“ a technickými detaily, které není s to posoudit.

Exaktní studie dokazují, že je-li lež solidně vystavěná, šíří se v on-line prostředí a především v prostředí sociálních sítí rychleji a dosáhne dále, než případná oprava. Například studie z roku 2014 sledovala nepravdivou zprávu šířící se na Twitteru po útoku na Bostonský maraton o rok dříve. Tweet obsahoval fotku osmileté běžící dívky s nepravdivým popiskem, že zemřela při útoku. Zatímco nepravdivý tweet byl ve sledovaném období zaznamenán 90668krát, ná-sledná oprava jen 2046krát, což představuje poměr 44:12. Šíření nepravdivé zprávy je snazší, jsou-li příjemci zahlceni množstvím obsahu a nevěnují čas jeho důkladnému přezkumu3.

Zprávy se silným emocionálním nábojem mají velký potenciál šíření a sdílení, protože emoce u příjemce po-tlačí racionální přezkum jejich podstaty. Čistým příkladem je válečná „atrocity propaganda“, naplňující otřepanou frázi o tom, že první obětí války je pravda, a používaná od nepaměti k vykreslení nepřítele jako necivilizovaného, ne-respektujícího pravidla válčení a základní lidské hodnoty, a tedy nehodného jakékoliv ochrany či skrupulí. Protože v otázce válčení či neválčení jde opravdu o hodně, sahá atrocity propaganda po „těžkých zbraních“ apelujících na

1 Рефлексивное управление – технология принятия манипулятивных решений - Reflexivní kontrola – techniky přijetí manipulovaného roz-hodnutí. G. L. Smoljan. (2013). Žurnál Institutu systémové analýzy Ruské akademie věd – Труды Института Системного Анализа РАН, Institut systémové analýzy Ruské akademie věd. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.isa.ru/proceedings/images/documents/2013-63-2/t-2-13_54-61, Russia’s Reflexive Control Theory and the Military. Timothy L. Thomas. (2004). Journal of Slavic Military Studies. Bylo pří-stupné 17. května 2017 z: https://www.rit.edu/~w-cmmc/literature/Thomas_2004.pdf.

2 Rumors, False Flags, And Digital Vigilantes: Misinformation On Twitter After The 2013 Boston Marathon Bombing. (2014). Starbird, Kate; Maddock, Jim; Orand, Mania; Achterman, Peg; Mason, Robert M. Iconference 2014 Proceedings. iSchools. Bylo přístupné 1. října 2017 z: https://www.ideals.illinois.edu/handle/2142/47257, Lies, Damn Lies, and Viral Content. Craig Silverman. (2017). Tow Center for Digital Journalism. Bylo pří-stupné 16. června 2017 z: http://towcenter.org/wp-content/uploads/2015/02/LiesDamnLies_Silverman_TowCenter.pdf, také This Analysis Shows How Viral Fake Election News Stories Outperformed Real News On Facebook. (2017). BuzzFeed. Retrieved 1 October 2017, from https://www.buzzfeed.com/craigsilverman/viral-fake-election-news-outperformed-real-news-on-facebook?utm_term=.bmjAWjkd1#.sdYb0wOG9.

3 Limited individual attention and online virality of low-quality information. Qiu, X., F. M. Oliveira, D., Sahami Shirazi, A., Flammini, A., & Menczer, F. (2017). Nature Human Behaviour. Placený obsah 27. června 2017 přístupný z: https://www.nature.com/articles/s41562-017-0132.

www.pssi.cz

základní instinkty a atavismy: chránit děti, chránit nemocné a staré, chránit ženy. Když vidíme někoho, kdo tato pra-vidla porušuje, opravňuje nás to zakročit proti němu se vší rozhodností. A to – slovy intrikánů z Císařova pekaře a pe-kařova císaře – jménem civilizace.

V roce 2014 v období ruské okupace Krymu a následného konfl iktu na východní Ukrajině otřásla ruskou veřejnos-tí zpráva o ukrajinských vojácích, kteří ve Slavjansku v Doněcké oblasti ukřižovali tříletého chlapečka a jeho mat-ku následně uvláčeli za tankem. Uslzenou zpověď svědkyně tohoto válečného zločinu, sympatické maminky od dětí Galiny Pyšňak (Obrázek 1), odvysílal v červenci 2014 populární ruský První kanál jako televizní reportáž, která se ihned začala šířit po sociálních sítích a rozšířila se především do ruskojazyčného internetu a na „spřátelené“ západní weby včetně několika českých (například parlamentnilisty.cz4)

Obrázek 1 – „obyvatelka Slavjansku Galina“ popisuje, jak ukrajinští vojáci ukřižovali tříletého chlapečka

Obrázek 2 – „zdravotní sestra Nayirah“ popisuje, jak iráčtí vojáci nechávali novorozence zemřít na podlaze

Ve Slavjansku však žádného chlapečka neukřižovali. Zpráva je tak „pouhou“ ukázkou mistrně vedené propagandy vycházející z desítky let trvající a velmi kvalitní ruské teoretické debaty o informačním boji. Konceptuálně je v rus-kém pojetí kybernetická bezpečnost pouze jednou z podmnožin „informační bezpečnosti“ (informacionnaja bezopas-nosť) a kybernetické operace jsou tedy součástí šířeji pojatého „informačního boje“ (informacionnoje protivoborstvo, informaccionaja borba)5, který se nesoustředí jen na technické zaručení integrity informace, ale i na její podstatu.

Právě v tom byla zpráva o ukřižování chlapečka ze Slavjansku efektivní: účinně navázala na obrazy druhé světové války a přesvědčení řady Rusů o latentním nacismu Ukrajinců-banderovců, a přispěla tak ke galvanizaci domácí pod-pory pro ruskou agrese na území jiného státu. Také v kritickém období vnesla nejistotu do řad kyjevských decision--makerů a jejich spojenců. Na webu ruského Prvního kanálu ji najdeme dodnes6.

Že šíření zprávy je rychlejší, vyjde-li vstříc očekávání publika, lze demonstrovat i na českých příkladech. Vzpomeňme únor 2012 a údajného romského pokladníka, který zmizel s penězi vznikající Evropské romské strany. Zpráva, která prosákla i do seriózních médií, byla jen výplodem fantazie jednoho z redaktorů serveru parlamentnilisty.cz.

4 Zpráva O Mučení Na Ukrajině: Nic Pěkného. (2017). Parlamentnilisty.cz. Bylo přístupné 1. října 2017 z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zprava-o-muceni-na-Ukrajine-Nic-pekneho-326932.

5 Russian Information Warfare. M. Jaitner, P. Mattsson. (2014). NATO CCD COE Publications – 7th International Conference on Cyber Confl ict Tallinn. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://ccdcoe.org/cycon/2015/proceedings/03_jaitner_mattsson.pdf.

6 Беженка из Славянска вспоминает, как при ней казнили маленького сына и жену ополченца – Utečenka ze Slavjanska vzpomí-ná, jak popravili ženu a malého syna domobrance. (2017). Первый канал – 1tv.ru. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.1tv.ru/news/2014-07-12/37175-bezhenka_iz_slavyanska_vspominaet_kak_p.

www.pssi.cz

Válčená atrocity propaganda samozřejmě není jen doménou Rusů, jakkoliv jsou pro nás v současné geopolitické si-tuaci jejich kroky aktuální. V roce 1990, kdy americká veřejnost váhala, jak reagovat na okupaci vzdáleného Kuvajtu Saddámovým Írákem, proběhla americkými médii stejně konstruovaná zpráva: zpověď zdravotní sestry Nayirah o zvěrstvech iráckých vojáků v kuvajtských nemocnicích (Obrázek 2). Sympatická patnáctiletá dívka před lidskopráv-ním výborem amerického Kongresu v slzách vypověděla, že během dobrovolné služby v hlavní nemocnici města Kuvajt viděla, jak iráčtí vojáci rabují inkubátory a následně nechávají zemřít malé nedonošené děti na studené pod-laze. Nebyla to však pravda. Dívka byla dcerou kuvajtského velvyslance v USA, jehož země měla eminentní zájem na vstupu USA do války, v čemž jí pomáhala renomovaná PR agentura Hill & Knowlton7.

V rámci válečné propagandy lze využít i pozitivní emoci jako hrdost, dojetí a patos. Když prezident Trump koncem února tohoto roku v emotivním projevu v americkém Kongresu děkoval vdově po členovi amerických speciálních jednotek Carryn Owensové za nejvyšší oběť jejího manžela při akci v Jemenu, vysloužila si výjimečný dvouminutový potlesk vestoje8 (Obrázek 3). Emocí nabitá zpráva potlačila bez nutnosti lhát kritické hlasy zpochybňující smysl této vojenské akce i oběti na životech z řad jemenských civilistů. Krok prezidenta Trumpa pak byl kladně přijat i mediál-ním mainstreamem. I renomovaný politický komentátor CNN Van Jones, k Trumpovi jindy velmi kritický, prohlásil, že „v ten moment se Trump stal prezidentem Spojených států. Tečka.“9

Obrázek 3 – silné emoce: vdova po vojákovi Williamu Owensovi, který zemřel při akci v Jemenu, přijímá ovace amerického Kongresu; vpravo Ivanka Trumpová

Na opačném konci spektra najdeme zprávy racionální, přinášející nové informace, argumenty, teorie, nový nebo nečekaný pohled na problém. Nevýhoda oproti zprávám nabitým emocemi spočívá v tom, že podléha-jí rozumovému přezkumu příjemce. Racionální typ zpráv má také jiný mechanismus působení na cílové publikum:

7 Deception on Capitol Hill. (2017). Nytimes.com. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.nytimes.com/1992/01/15/opinion/deception--on-capitol-hill.html.

8 Trump honors Ryan Owens, Navy SEAL who died in Yemen raid. (2017). PBS NewsHour na YouTube. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.youtube.com/watch?v=z_3FR6FrTEk&feature=youtu.be.

9 Van Jones: Trump became President in that moment. (2017). CNN na YouTube. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.youtube.com/wat-ch?v=KPhsSqXHRAs&feature=youtu.be.

www.pssi.cz

neapeluje na společně sdílené hodnoty, ale na inteligenci příjemce. V případě konspiračních teorií zjevuje vyvole-ným „skutečnou pravdu“, svět za oponou, úplně jiný než jak ho vidí neznalý dav.

Příkladem může být sestřelení letu společnosti Malaysian Airlines v průběhu konfl iktu na východní Ukrajině v červenci 2014. Nejpravděpodobnější verze: letadlo bylo sestřeleno ruským protiletadlovým systémem Buk10 z oblasti kontrolova-né proruskými povstalci11, a to samotnými povstalci. Krátce po sestřelení však internet zaplavily další verze, a to že letadlo

– sestřelila ukrajinská stíhačka SU-2512 – zpráva propagovaná ruskými provládními médii (Obrázek 413), – sestřelila izraelská raketa vzduch-vzduch Python14 (Obrázek 5), – nesestřelila raketa, ale palubní kanón ukrajinské stíhačky Mig-29, dokonce možná pilotované Polákem15, – sestřelil systém Buk, ovšem ovládaný Ukrajinci16 – v tom případě by byl Buk zřejmě určený pro Boeing, protože

proruští povstalci v té době nedisponovali letectvem, – a mnohé další.

Obrázek 4 – zfalšovaná fotografi e zachycující sestřel letu MH17 ukrajinskou stíhačkou ve vysílání ruského Prvního kanálu

Obrázek 5 – MH17 podruhé: teorie izraelské rakety a „vypočítaná oblast místa výbuchu“

10 MH 17 Crash – zpráva o havárii MH17. Onderzoeksraad Voor Veiligheid – Bezpečnostní rada Nizozemska. (2015). Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.onderzoeksraad.nl/uploads/phase-docs/1006/debcd724fe7breport-mh17-crash.pdf.

11 MH17 report suggests eff orts were made to cover up causes of disaster. Harding, L., Walker, S., & Borger. (2015). Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.theguardian.com/world/2015/oct/13/mh17-report-suggests-eff orts-were-made-to-cover-up-causes-of-disaster?CMP=share_btn_tw.

12 Власти ЛНР: малайзийский Boeing был сбит украинским самолетом CУ-25 – Úřady Luhanské národní republiky: malajský Boeing byl sestřelet ukrajinským letounem SU-25. RIA Novosti. (2014). Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://ria.ru/world/20140717/1016438333.html.

13 Сенсация! Малазийский самолет 2014 (MH17 Boeng 777) Сбил Украинский МиГ-29 (Фото со спутника) - Senzace! Malajský letoun 2014 (MH17 Boeing 777) sestřelil ukrajinský Mig-29 (fotka z družice). Záznam vysílání ruského prvního kanálu na Youtube, listopad 2014, https://www.youtube.com/watch?v=KU6p7GwDAS8 (fotografi i se však už dříve vyvěsil anonymní člen na ruské diskuzní fórum OBKON v říjnu 2014: http://obkon.ucoz.com/forum/59-1403-1#6869), komentář: Russian State Television Shares Fake Images of MH17 Being Attacked, listopad 2014, Bellingcat, https://www.bellingcat.com/news/2014/11/14/russian-state-television-shares-fake-images-of-mh17-being-attacked/, Big Data Exposes Big Falsehoods. John Pollock. (2017). MIT Technology Review. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.technologyreview.com/s/604225/big-data-exposes-big-falsehoods/.

14 Israeli-made air-to-air missile may have downed MH17 - report. (2017). RT International. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.rt.com/news/310039-mh17-israeli-missile-version/, Let MH17 byl sestřelen raketou vzduch-vzduch izraelské výroby, dokazují to i výsledky holandského vyšetřování. Rusové nesmějí být vyšetřování přítomni, Američané si to nepřejí. Za tragédií stojí Kolomojský a Sakašvili!. Autor VK. (2015). aeronet.cz. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://aeronet.cz/news/let-mh17-byl-sestrelen-raketou-vzduch-vzduch-izraelske-vyroby-dokazuji-to-i-vy-sledky-holandskeho-vysetrovani-rusove-nesmeji-byt-vysetrovani-pritomni-americane-si-to-nepreji-za-tragedii-stoji-kolom/.

15 Румынский военный пилот о „Боинге“ и „МиГ-29“ – Rumunský vojenský pilot o Boeingu a Mig-29. L. Stenušova. (2014). Pravda.ru. Bylo přístup-né 17. května 2017 z: https://www.pravda.ru/world/formerussr/ukraine/11-08-2014/1220252-samolet-0/.

16 Министерство обороны России: Падающий «Боинг» сопровождали украинский штурмовик и спутник-шпион США – Ministerstvo obrany RF: padající Boeing doprovázela ukrajinská stíhačka a špionážní satelit USA. A. Bojko. (2014). Комсомольская правда – Komsomolská pravda. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.kp.ru/daily/26258.5/3137481/

www.pssi.cz

Řada teorií byla podložena složitými nákresy a technickými detaily výškového dosahu různých druhů stíhacích le-tounů a protiletadlových systémů, tvaru a místa dopadu střepin, chemického složení munice, tvaru a barev kon-denzačních čar za raketou a dalších vysoce odborných technikálií. Ty běžnému příjemci zprávy nic neřeknou on tak zprávu posuzuje dle důvěryhodnosti zdroje, nebo na základě ideologického klíče.

Pokud jde o počet zpráv, může propagandista sledovat dvě krajní strategie: – Šířit jednu zprávu s cílem prosadit jednu myšlenku nebo vizi – strategie výhodná

zejména v případech, kdy propagandista cítí autentický potenciál šíření. Pokud je zpráva nezajímavá, musí si propagandista vynutit její šíření silou – za tímto účelem však musí dostatečně ovládat mediální prostor a komunikační kanály směrem k příjemci, což je v době informační plurality spíše vzácností. Výjimkami jsou společenské skanzeny typu Severní Koreje.

– Šířit hodně zpráv, klidně navzájem si odporujících, a vytvořit informační zmatek – propagandista nemá dostatečně zajímavou zprávu, ani možnost ji rozšířit silou. Proto vypustí nespočet alternativních zpráv, které zamlží skutečný stav věci a ověřená fakta, jako v případě letu MH17.

ZdrojZpráva je však sama o sobě jen informace. Potřebuje někoho, kdo ji převypráví – zdroj. Zdroje zpráv jsou rozmanité (Nákres č. 1):

– lidé• aktér, který zprávu osobně prožil: v případě dopravní nehody řidič jednoho z aut, • svědek, který zprávu zaznamenal a může jí popsat: viděl dopravní nehodu (ale nebyl

jejím účastníkem), případně disponuje záznamem z technického zařízení (obsluhuje dopravní kameru),

• komentátor, který zprávu zprostředkovává nebo se k ní vyjadřuje z pozice novináře, občana atd.

– instituce• tisková agentura, tedy specializovaná organizace, v ideálním případě dodržující

standardy nestranné novinářské práce a ověřování informací, která zprávy dále distribuuje do médií,

• média – v on-line světě především zpravodajské portály, ať už působící čistě na internetu (aktualne.cz), nebo s přesahem do printu (lidovky.cz), televizního vysílání (ct24.cz), rádia (irozhlas.cz) a dalších médií,

• think-tanky, analytické a výzkumné instituce, které z pomezí akademického světa, politiky a soukromého sektoru zasazují události do širšího rámce,

• a mnohé další.

V ideálním případě chce propagandista dosáhnout synergie všech zdrojů (tedy obsáhnout v Nákresu č. 1 celý sloupec Zdroje). Taková zpráva má větší šanci prorazit a úspěšně se šířit, protože jednotlivé zdroje na sebe navzá-jem odkazují a posilují tak její důvěryhodnost a váhu. To se děje i v případě českých konspiračních médií17.

17 Vztahy Kolem Dezinformačních Kanálů Na Českém Youtube. Jakub Zelenka, Jiří Kropáček. (2016). Aktuálně.Cz. Bylo přístupné 10. června 2017 z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/mapa-dezinformacnich-kanalu-na-ceskem-youtube/r~4e00f2c429e711e7a4f4002590604f2e/.

www.pssi.cz

Lživé zprávě zdroje přirozeně chybí, a propagandista je tak musí vytvořit. Falešné svědectví jedince už jsme si ukáza-li na příkladu Galiny ze Slavjansku. Z pohledu online propagandy je však nejzajímavější institucionální šíření skrze fa-lešné nebo zmanipulované tiskové agentury, média a další aktéry. Na pomoc si opět vezmeme Rusko, je však třeba říci, že podobné praktiky používá celá řada státních i nestátních aktérů.

Typickým příkladem umělé tiskové agentury, která nepracuje s informacemi pořízenými metodami nestranné no-vinářské práce, ale především šíří provládní propagandu, je ruská agentura FAN – Feděralnoje agenstvo novostěj z Petrohradu. Agentura FAN mimo jiné nepravdivě informovala o tom, že:

– novináři renomovaného časopisu Süddeutsche Zeitung pokládají ukrajinského prezidenta Porošenka za autistu18,

– EU se skrze dohodu o volném obchodu přiživuje na Ukrajině19, – americký novinář Andrew Chen, který v Rusku sháněl podklady pro článek o jedné

z petrohradských trollích farem20 (tj. firem, které za peníze propagují stanoviska ruské vlády na internetu), byl ve skutečnosti spřáhnut s místními neonacisty21. Za zmínku stojí, že novinářem zkoumaná firma sídlila ve stejné budově jako „tisková agentura“ FAN.

Zprávy šířené seriózními tiskovými agenturami mají samozřejmě větší průraznost. Když v dubnu 2013 neznámí pa-chatelé ovládli twitterový účet agentury Associated Press a zveřejnili informaci, že dva výbuchy v Bílém domě zranily prezidenta Obamu, vymazali na pár minut z akciového indexu S&P 50022 hodnotu přesahující 136 miliard dolarů23.

Pokud jde o on-line portály prosazující vládní linii, dobrými příklady opět poslouží Rusko a jeho známé portály Sputnik.com nebo RT.com. I Spojené státy však skrze vládní Broadcasting Board of Governors (BBG) financují spříz-něná média se silnou on-line přítomností, jakkoli jsou jejich metody výrazně jemnější: Hlas Ameriky (VOA), Radio Free Asia (RFA) nebo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze.

18 Původní zpráva: Новости Украины: Порошенко болен аутизмом, Донбасс заманивают пенсиями – Zprávy z Ukrajiny: Porošenko je autista, Donbas lákají na penze. (2016). „Tisková agentura“ FAN – Feděralnoje agenstvo novostěj. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://riafan.ru/517259-novosti-ukrainy-poroshenko-bolen-autizmom-donbass-zamanivayut-pensiyami, komentář: Fake: Suddeutsche Zeitung Declares Poroshenko Autistic. (2016). StopFake.org. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.stopfake.org/en/fake-suddeutsche-zeitung-declares-poroshenko-autistic/.

19 Původní zpráva: ЕС наживается на Украине, благодаря соглашению о свободной торговле – EU díky dohodě o volném obchodu vy-dělává na Ukrajině. (2017). „Tisková agentura“ FAN – Feděralnoje agenstvo novostěj. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://riafan.ru/631563-es-nazhivaetsya-na-ukraine-blagodarya-soglasheniyu-o-svobodnoi-torgovle, komentář: Ruská média se snaží vykreslit zónu vol-ného obchodu mezi Ukrajinou a EU jako nevýhodnou. (2017). StopFake.org. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.stopfake.org/cz/ruska-media-se-snazi-vykreslit-zonu-volneho-obchodu-mezi-ukrajinou-a-eu-jako-nevyhodnou/.

20 Столица политического троллинга – Hlavní město politického trollingu. A. Sošnikov. (2015). Moj Rajon. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.mr7.ru/articles/112478/.

21 Что общего у журналиста The New York Times и нациста из Петербурга – Co má společného novinář The New York Times a nacista z Petohradu. A. Gromov. (2015). „Tisková agentura“ FAN – Feděralnoje agenstvo novostěj. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://riafan.ru/259571-chto-obshhego-u-amerikanskogo-zhurnalista-the-new-york-times-i-natsionalista-iz-peterburga/, článek amerického novináře: The Agency. A. Chen. (2015). New York Times. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.nytimes.com/2015/06/07/magazine/the-agency.html.

22 S&P 500® - S&P Dow Jones Indices. (2017). Us.spindices.com. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://us.spindices.com/indices/equity/sp-500

23 Hackers send fake market-moving AP tweet on White House explosions. (2017). Reuters. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.reuters.com/article/net-us-usa-whitehouse-ap-idUSBRE93M12Y20130423

www.pssi.cz

FormátZpráva putuje k příjemci v různé podobě – formátu. Stěžejním nosičem informace je dodnes text, ať už v podobě článku například na portálu idnes.cz, nebo slovního popisku v příspěvku na sociální síti Facebook. On-line prostředí pak umožňuje jeho vylepšování vedoucí k lepšímu přijetí cílovým publikem.

Pokud propagandista text šíří skrze sítě falešných účtů – botů, nesmí být všechny příspěvky identické, protože by je např. Facebook rozeznal a zablokoval. Proto jsou aplikovány různé metody, jak podobná omezení obejít. Jednou z nich je syntax spin, kterou již roky nabízí volně prodejné programy pro správu falešných účtů typu Mass Planner24 (Obrázek 6). Syntax spin umožňuje z originálního textu vytvořit řadu dalších variant. Děje se tak obměňováním jed-notlivých slov za jiná se stejným nebo velmi podobným výrazem; například ve větě „Auto stojí.“ lze

– podstatné jméno „auto“ prohodit (odtud výraz „spin“) za „automobil“, „vůz“ nebo „autíčko“, – sloveso „stojí“ prohodit za „parkuje“, „je zaparkované/á“ nebo „se nehýbe“.

Obrázek 6 – funkce syntax spin v programu Mass Planner

24 New Feature -spinning syntax for all text fields. Johnny. (2014). MassPlaner.com. Bylo přístupné 10. dubna 2017 z: http://www.massplanner.com/new-feature-spinning-syntax-text-fields/.

www.pssi.cz

Z jedné věty tak metodou syntax spinu získáme řadu klonů o stejném významu, ale jiné slovní skladbě. Měnit a pro-hazovat se pak dají i vyšší úrovně textu jako věty nebo celé odstavce, případně hyperlinky, pokud je text obsahuje. Metoda tak umožňuje skrýt fakt, že text je centrálně šířený.

Vyšší dívčí je pak automatické vyladění textu pro různé společenské a profesní skupiny, odlišitelné podle jimi pou-žívaného slovníku. Existují také snahy upravit text už na úrovni fonémů25 a zlepšit tak nevědomý dopad fonetické struktury textu na podvědomí příjemce – příkladem je program Skai4Twi26 (Obrázek 7) určený pro Twitter. S pomocí podobných nástrojů tak lze z nucené změny jednotlivých slov vytvořit novou kvalitu, která naopak pomůže přijetí cí-lovým publikem.

Obrázek 7 – rozhraní nástroje „profesionální klasické obsahové analýzy“ Skai4Twi

25 Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci. Fonémem tedy není každá hláska, nýbrž jen ta, která změní význam (např. lis – les – los). Fonosémantika je pak lingvistický směr, který těmto fonémům přisuzuje možnost nést samy o sobě význam či emoci.

26 СКАИ - Система Контент-Анализа сети Интернет – SKAI - Systém obsahové analýzy sítě internet. Nedatováno. Web vaal.ru. Bylo přístup-né 17. května 2017 z: http://www.vaal.ru/show.php?id=210, Реализация и области применения системы ВААЛ – Schopnosti a oblasti použití systému VAAL. Nedatováno. Web vaal.ru. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.vaal.ru/prog/expert.php.

www.pssi.cz

Aktuálním trendem je však posun k vizuálnímu obsahu – například Youtube v ČR navštěvuje 94 % lidí s přístupem k internetu, některé průzkumy uvádí ještě vyšší čísla27. I vizuální obsah, tedy obraz nebo video, stejně jako zvuk, jdou upravovat, zaměňovat (Obrázek 8) nebo přímo falšovat. Podívejme se na zřejmě nejsložitější oblast pro fal-šování – video, a konkrétně video zachycující obličej člověka, jeho mluvu a mimiku. Výzkumníci již v reálném čase ovládají 3D modely slavných osobností včetně amerických prezidentů a celebrit (Obrázek 9)28. Musíme se tak po-malu připravit na dobu, kdy video zachycující člověka, který něco dělá nebo něco říká, vůbec nic nezname-ná a může být falešné29.

Obrázek 8 – fotografi e dokladující krutost ruských a Assadových vojsk v Aleppu; ve skutečnosti screenshot z videoklipu libanonské zpěvačky Hiby Tawaji

Obrázek 9 – výzkumník v reálném čase ovládá model bývalého amerického prezidenta George W. Bushe

Svébytným formátem jsou počítačové рrogramy. Pro propagandistické účely jsou využívány především hry – nejzná-mější je stále aktivní série America’s Army30, která posiluje pozitivní obraz armády Spojených států a je přímo propo-

27 AMI Digital Index: dominuje YouTube a Facebook, začněte se ale učit Snapchat. Vladan Crha. (2016). AMI Digital. Bylo přístupné 10. dubna 2017 z: http://www.amidigital.cz/digikydy/ami-digital-index-dominuje-youtube-a-facebook-zacnete-se-ale-ucit-snapchat/, Infografi ka: Jaká vi-dea na internetu Češi sledují? | MediaGuru. (2017). Mediaguru.cz. Retrieved 1 October 2017, from https://www.mediaguru.cz/aktuality/infografi ka-jaka-videa-na-internetu-cesi-sleduji/.

28 Face2Face: Real-time Face Capture and Reenactment of RGB Videos. (2016). Thies, J., Zollhöfer, M., Stamminger, M., Theobalt, C., & Nießner, M. Graphics.stanford.edu. Retrieved 1 October 2017, from http://www.graphics.stanford.edu/~niessner/thies2016face.html, Synthesizing Obama: Learning Lip Sync from Audio. (2017). YouTube. Retrieved 1 October 2017, from https://www.youtube.com/watch?v=9Yq67CjDq-vw, Jimmy Kimmel Becomes Mike Tyson & Karl Malone. Jimmy Kimmel Live. 2017. Youtube. Accessed July 11 2017. https://www.youtube.com/watch?v=gkabNFzjQNA.

29 AI Will Make Forging Anything Entirely Too Easy. Greg Allen. 2017. Wired.Com. Accessed July 11 2017. https://www.wired.com/story/ai-will-make-forging-anything-entirely-too-easy/.

30 Rethinking Military Gaming. (2013). Marcus Schulzke. Games And Culture. http://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1555412013478686.

www.pssi.cz

jena s portálem goarmy.com získávajícím nové brance. Své předělávky existujících her však v minulosti představila i mediální sekce al-Káidy31, Hizballáh (střílečka Special Force 232) a další.

KanálKomunikační kanál je cesta, kterou zpráva doputuje od zdroje až k příjemci. Typově lze on-line kanály rozdělit na pa-sivní webové stránky, sociální sítě, kde lze zprávu získat buď přímo od jiného uživatele, nebo odkazem na její umístě-ní mimo sociální síť, nejrůznější varianty instant messagingu typu Whatsapp, Facebook Messenger a mnohé další.

Ze širokého spektra on-line nástrojů jsou bránou k masovému rozšíření zprávy právě sociální sítě. Z výzkumu amerického Pew Research Center z roku 201633 plyne, že alespoň někdy čerpá zprávy ze sociálních sítí 62 % dospě-lých Američanů. Každá sociální síť však má svá specifika: nejvyšší podíl uživatelů, kteří ho alespoň někdy využíva-jí jako zdroj zpráv, má oldschool diskuzní fórum Reddit – celkem 70 %. Následuje Facebook se 66% a Twitter s 59%. Naopak Instagram volí jako zdroj zpráv jen 23 % jeho uživatelů, což je vzhledem k odlehčené a na vizuálním efektu postavené konstrukci této sociální sítě přirozené.

Chce-li propagandista ve vybraných sítích posílit šíření své zprávy, má k dispozici software umožňující spravovat sítě falešných účtů - botů. Populární MassPlanner se instaloval do počítače, fungoval cross-platform napříč sociálními sí-těmi (Obrázek 10) a pro provoz několika málo účtů stačilo, aby běžel nonstop. Se vzrůstajícím počtem ovládaných účtů (většinou v desítkách až stovkách, teoreticky neomezeně) však rostl i potřebný výpočetní výkon, a proto vývo-jáři nabízeli i virtuální privátní servery, ale i proxy servery pro využití více IP adres a další přidružené služby. Program však byl v průběhu psaní tohoto článku v květnu 2017 po žalobě ze strany Instagramu zakázán34.

Oficiálně působící cloudová řešení správy účtů s webovým rozhraním typu Hootsuite, Buffer, Sendible nebo SproutSocial jsou jednodušší na používání a také nabízí širokou škálu funkcí (zveřejňování v předem daný čas, po-kročilé metriky vyhodnocující zajímavost obsahu atd.), ale nedávají možnost ovládat takové množství falešných botů35, primárně protože už v základu nenabízí nástroje, jak obcházet podmínky provozovatelů sociálních sítí.

Svá želízka v ohni mají i vlády. Například ruská vnější civilní rozvědka SVR (Služba vnešnej razvedki) již v roce 2012 po-žadovala pro systém s názvem „Bouře-12“ (Štorm-12)36 schopnost automatizovaně masově přispívat skrze sítě fa-lešných účtů, vytvořit „informační vlnu“ (informacionnaja volná), sledovat její šíření a analyzovat efektivitu šíření informace.

31 Video games, terrorism, and ISIS’s Jihad 3.0. (2016). Ahmed Al-Rawi. Erasmus University Rotterdam. Bylo přístupné 9. října 2017 z: https://goo.gl/RGm7NT, také ‘Call of Jihad’: ISIS Turns to Video Games, Hollywood to Reach Recruits. (2017). Defense One. Bylo přístupné 9. října 2017 z: http://www.defenseone.com/threats/2015/12/call-jihad-isis-turns-video-games-hollywood-reach-recruits/124709/.

32 Hezbollah video game: War with Israel. (2017). CNN.com. Bylo přístupné 8. října 2017 z: http://edition.cnn.com/2007/WORLD/meast/08/16/hezbollah.game.reut/.

33 News Use Across Social Media Platforms 2016. Gottfried, J., & Shearer, E. (2016). Pew Research Center‘s Journalism Project. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.journalism.org/2016/05/26/news-use-across-social-media-platforms-2016/.

34 Four More Programs Bite The Dust In Instagram‘s Quiet Battle Against The Bots. Grigonis, Hillary. 2017. Digital Trends. Accessed July 10 2017. https://www.digitaltrends.com/social-media/instagram-shuts-down-four-more-bots/, Massplanner Is Shutting Down Its Service Because Of Instagram! Anonymní uživatel. 2017. Blackhatworld. Accessed July 10 2017. https://www.blackhatworld.com/seo/massplanner-is-shutting-down-its-service-because-of-instagram.939008/.

35 Harrington, F. (2017). Mass Planner Replacement: Here‘s the best alternative. Fred Harrington. Retrieved 1 October 2017, from https://fredha-rrington.com/mass-planner-review/.

36 Rozvědka botům; SVR se zabývá sociálními sítěmi – Разведка ботом; СВР займется социальными сетями. E. Černěnková. (2012). Kommersant. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://www.kommersant.ru/doc/2009256.

www.pssi.cz

Obrázek 10 – přidání ovládaných účtů v programu MassPlanner

Skutečně pokročilé nástroje typu Kofax Kapow na sociální sítě a do diskuzních fór nepřistupují přes programové roz-hraní, ale imitují živého uživatele: v prohlížeči vyplní přihlašovací údaje, přejedou kurzorem po obrazovce na tlačítko přihlášení, odkliknou ho, a příspěvek píší postupně na klávesnici stejně jako skutečný člověk. Přitom umělé zavádění entropie a potlačení strojového chování je z konceptuálního i praktického hlediska velmi náročné: každý živý člověk má unikátní způsob ťukání do kláves, pokud kurzorem putuje na obrazovce z bodu A do bodu B, zvolí nepřesnou dráhu, chaoticky odklikává a navrací se, dělá chyby při psaní a opravuje je. Napodobit jeho chování je proto náročné, ale vyplatí se, a tento trend bude i nadále pokračovat.

Šíření zprávy lze posílit i tím, že jsou sdílení, lajky a followeři nakoupeny na jednom z on-line tržišť. Problémem však zůstává absence kontroly nad účty, které zprávu šíří, a které jsou často pro cílovou skupinu nevhodné.

Falešné účty na sociálních sítích a algoritmy, které je mají blokovat, vedou nekonečný závod. Pokud účet vykazu-je podezřelé charakteristiky – přispívá do příliš mnoha skupin, do více míst zároveň rozšiřuje stejný nebo podob-ný obsah, přispívá 24 hodin denně a nespí, neobsahuje autentické fotografi e – je pro Facebook nebo jinou sociální síť podezřelý a hrozí mu pozastavení. Vývojáři správců profi lů reagují vylepšeními, které brání identifi kaci centrál-ně šířeného obsahu: zavádí syntax spin, automatickou změnu názvu a textu URL odkazů, automatické změny obráz-ků jejich oříznutím nebo drobným vychýlením barev a mnohé další. V souvislosti s propagandou a dezinformačními kampaněmi zesílila snaha infl uence boty detekovat – za příklad dejme soutěž americké vojenské agentury DARPA Twitter Bot Challenge37. Fake News Challenge38 se pro změnu soustředí na identifi kaci jednoho textu v různých vari-antách, která umožní sledovat šíření falešné zprávy a čelit již zmíněnému syntax spinu.

37 The Darpa Twitter Bot Challenge. V. S. Subrahmanian, A. Azaria, S. Durst, V. Kagan, A. Galstyan,K. Lerman, L. Zhu, E. Ferrara, A. Flammini, F. Menczer. (2015). Bylo přístupné 10. dubna 2017 z: https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1601/1601.05140.pdf.

38 Fake News Challenge. (2017). Fakenewschallenge.Org. Bylo přístupné 16. června 2017 z: http://www.fakenewschallenge.org/.

www.pssi.cz

Kolik falešných účtů vlastně je na sociálních sítích? Společnosti tyto sítě provozující proti nim vedou válku, a to ve vší tichosti, protože by zadavatelé reklamy mohli zpochybnit statistiky i ceny reklamy, pokud by zjistili, že velká část uži-vatelů není z masa a kostí. Oficiální odhady proto z velké části chybí. Studie amerických výzkumníků z března 2017 odhaduje podíl falešných účtů na Twitteru mezi 9% a 15%39. Jako velmi užitečné se ukazují i podání amerických tech-nologických gigantů k federální Komisi pro cenné papíry před jejich vstupem na burzu – právě společnost Twitter v roce 2014 uvedla, že k ní zhruba 8,5% aktivních uživatelů přistupuje přes automatizované aplikace třetích stran40, které kontaktují servery i „bez rozpoznatelného popudu ze strany uživatele“, jako u MassPlanneru a dalších podobných nástrojů. Facebook v podání o dva roky dříve odhadnul, že falešných nebo duplikovaných je přes 8 % účtů41.

BudoucnostHlavním trendem v on-line propagandě bude nástup umělé inteligence, která dá vzniknout on-line perso-nám nerozeznatelným od živých lidí. Když může vítězit v šachových turnajích nebo radit lidem, kde je nejbliž-ší pizzerie, proč by je nemohla šířit myšlenky a přít se o politických tématech? Digitální asistentky Siri nebo Cortana jsou jen předvojem umělých osobností, které zaplaví kybernetický prostor. Nepůjde už o jednotlivé falešné účty jako dnes, ovládané programem nebo spravované lidským zaměstnancem. Půjde o svébytné digitální persony, které pro-jdou Turingovým testem – jinými slovy už nepoznáte, mluvíte-li s člověkem nebo se strojem.

Persony budou žít svůj virtuální život. Budou vstávat v osm, o víkendech si pospí. Proto se budou do různých sociál-ních sítí a emailu přihlašovat v pracovní dny dříve a o víkendech později. Budou sdílet své fotografie a videa, v první fázi upravená z již existujícího materiálu, později zcela počítačově generovaná. Na fotografiích budou v průběhu let postupně stárnout a budou se měnit jejich spotřebitelské preference – postupně budou ke spotřebnímu zboží při-bývat ceny kočárků a hypoték. Budou psát na klávesnici svým osobitým nezaměnitelným způsobem, budou klikat a chybovat a diskutovat jako skutečný člověk. Když české persony v USA na dovolené posnídají poblíž Empire State Building, nahrají na Facebook i Twitter fotografie z newyorské IP adresy, a to po půlnoci středoevropského času, pro-tože budou počítat s časovým posunem. Budou mít koníčky, o kterých budou psát, a ze kterých budou sdílet foto-grafie a videa. Sem tam se možná zapojí do debatě o různém zboží nebo službách, aby prováděly skrytou reklamu a aby si na sebe vydělaly. Především však budou v rámci on-line propagandistických kampaní na povel prosa-zovat tu či onu myšlenku či ideologii mnohem efektivněji než dnešní roboti, protože mnoho z jejich on-line přátel nebude tušit, že mluví se strojem. Nebudou v tom ale sami – dojde také k paradoxním situacím, kdy bude jeden stroj přesvědčovat stroj druhý, protože se vzájemně nerozeznají.

Tyto virtuální persony připraví o práci zaměstnance nejrůznějších trollích farem, tak jako v 19. století člunkové tka-cí stroje připravily o práci dělníky v britských továrnách na zpracování bavlny. Člověk se následně ve vertikále on-li-ne propagandy posune výš – bude programovat skupiny person, vymýšlet hrubé obrysy kampaně a činit strategická rozhodnutí. Sedět za počítačem a přepisovat po stodvacáté stejnou myšlenku už nebude potřeba.Stejně jako dnes však půjde jen o změnu technologických kulis. Základní principy, kterými bude propaganda půso-bit na člověka, zůstanou i nadále stejné.

39 Varol, O., Ferrara, E., Davis, C., Menczer, F., & Flammini, A. (2017). Online Human-Bot Interactions: Detection, Estimation, and Characterization. Arxiv.org. Retrieved 1 October 2017, from https://arxiv.org/abs/1703.03107.

40 Twitter, Inc. – Quarterly Report Pursuant to Section 13 or 15(d) of the Securities Exchange Act of 1934. Form 10-Q. (2014). Sec.gov. Bylo přístupné 17. května 2017 z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1418091/000156459014003474/twtr-10q_20140630.htm?_ga=1.106844928.2072504916.1401902059, komentář: Twitter: No, 23 Million of Our Active Users Are Not Actually Bots. (2017). Time.com. Bylo přístupné 17. května 2017 z: http://time.com/3103867/twitter-bots/.

41 Facebook, Inc. – Quarterly Report Pursuant to Section 13 or 15(d) of the Securities Exchange Act of 1934. Form 10-Q. (2012). Sec.gov. Bylo přístup-né 17. května 2017 z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1326801/000119312512325997/d371464d10q.htm#tx371464_14.