Organizační systém

Organizační rovnováha:

Jak nastavit parametry organizační struktury,

aby odpovídaly své situaci?

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA Plánovací aktivita poskytuje

představu o tom co, kdy a případně i jak je nutné udělat činnosti, které jsou nezbytné pro dosažení vytýčených cílů organizace.

Nezabývá se však otázkou, kdo a s jakými zdroji výkon plánovaných činností zabezpečí. Nalézt odpověď na tuto otázku je právě úkolem organizování.

3

Vnitřní podněty pro organizační změnu

Kongruence

– (soulad), vyjadřuje základní podmínku efektivního fungování organizační struktury. Tím je dosažení těsné shody mezi situačními faktory a projektovými parametry (congruence hypothesis

4

Projektové parametry a situační faktory organizační struktury

Projektovými parametry organizace – všechny řiditelné veličiny,

kterými se v organizaci uplatňuje princip koordinace, specializace a přidělování práce.

– je možné je ovlivňovat (regulovat)

Situační faktory organizace– na rozdíl od projektových

parametrů je nelze žádným nařízením přímo regulovat

– (vznikají více méně samovolně v průběhu „života“ organizace).

Situační faktory

• Stáří organizace

• Velikost organizace

• Technický systém + míra regulace

• Okolí organizace (dynamičnost, složitost)

Projektové parametry

Neformální komunikace,

Počet rozhodování„Ad hoc“,

Omezování působnosti formal.autority,

Míra specializace,

Formalizace vazeb,

Velikost průměrného článku organizace,

Formalizace procesů,

Byrokratizace operativ. úroveň

Odbornostpodpůrných zaměstnanců

Organizačnost struktury,

Decentralizo-vanost rozhodování,

Souvislost situačních faktorů a příslušných projektových parametrů

6

METODY Ve většině situací podnikového

chování existuje rozpor mezi situací, v které se organizace nachází a mezi jejím strukturálním uspořádáním.

K posouzení míry závažnosti vzniklého nesouladu je třeba kvantifikovat hodnotu vzniklé odchylky mezi požadovanou úrovní daného projektového parametru a jeho úrovní skutečnou.

Ke kvantifikaci odchylky je nutné nejprve hodnotově vyjádřit porovnávané veličiny, tedy konkrétní situační faktor a komplexní projektový parametr.

Organizační balance

(SF) Situačnífaktor: Technický systém

0

1

0,5

0,5

OS

– PP

+SF

(PP)

Agre

govaný p

roje

ktový p

ara

metr

1

Oblast organiz.

naddimenzov.

Oblast organiz.

poddimenzovaná

Šírka 95 % intervalu organiz.spolehlivosti

PPdiag - 1,96 SE

PPdiag +1,96 SE

PP(SF) = SF

O

0

Hodnoty organizačních veličin a jejich intenzity (tab.10)

 Agregovaný projektový

parametr (PP)Situační faktor (SF) –

Technický systém

oblast Formalizace

procesů

PP1

odbornost

podpůrných

zaměstnan. PP2

organičnost

struktury

PP3

míra regulace sytému SFa

složitost technické

ho systému SFb

Automati-zace

procesů

SFc

Hod-nota

1 0,75 1 0,75 0,25 0,75

Inten-zïta

0,4 = v1 0,3 = v2 0,3 = v3 0,3 = va 0,4 = vb 0,3 = vc

• Agregovaný projektový parametr PP a úroveň situačního faktoru SF se určí váženým součtem jejich dílčích hodnost s příslušnými intenzitami:

ii

i vPPPP

3

1j

c

ajj vSFSF

Po dosazení hodnot z tabulky do předešlých vzorců dostaneme:

925,03013075,0401 ,,,PP

403025,04025,03075,0 ,,,,SF

Geometrická podoba nesouladu kongruence představuje nejkratší vzdálenost polohy bodu organizační struktury OS od vedlejší diagonály o:

3712,022

2:

AOUZBS

ooAOPPSFo

• Nyní je potřeba určit nové nastavení dílčích hodnot složek projektového parametru, tak aby jeho kompoziční hodnota byla v souladu s agregovanou hodnotou technického systému. Napíšeme soustavu tří rovnic a z nich pak explicitně vyjádříme výrazy pro hodnoty jednotlivých faktorů PP v souladu s organizační balance:

321321 :::: vvvPPPPPP SFPP 332211 PPvPPvPPvSF

1

23

1

22

1

1

v

v

v

vv

SFPP

2

23

2

21

2

2

v

v

v

vv

SFPP

3

22

3

21

3

3

v

v

v

vv

SFPP

Vyřešením soustavy rovnic nalezneme hledané hodnoty projektových parametrů:

4706,01 PP 3529,02 PP 3529,03 PP

11

• Interpretace výsledku ve smyslu nalezeného optima organizačního parametru je problematická. Poukazují na to přední autoři zabývající se organizační teorií. Peter F. Drucker ve svém článku nazvaném „Nová paradigmata managementu“ uvádí: „Od samého počátku, které se datuje z doby před více než sto lety, vycházelo veškeré studium organizací z jednoho předpokladu: Existuje – nebo přinejmenším musí existovat jediná správná organizace. V dnešní době by nám již ovšem mělo být jasné, že nic takového, jako je jediná správná organizace, neexistuje. Je již zcela zřejmé, že organizace není žádnou absolutní kategorií.“

• Zde se tedy naskýtá otázka? Je nalezené optimum organizačního parametru absurdnost a nebo nemají pravdu přední teoretici? Odpovědí je, že tvrzení P.F. Druckera sice výrazně, ale pouze zdánlivě zpochybňují věrohodnost výše dosaženého optima u daného parametru organizace. Aby bylo možné dodržet soulad s hypotézami organizačních teoretiků a přitom nezavrhnout nalezené optimum vybraného organizačního parametru, je nutné nalézt zobecněnější řešení.

• Při hledání obecného řešení organizačního parametru nejprve jako při prvém (analytickém) způsobu zapíšeme omezující podmínky:

(3.24)

(3.25)

• Pro náš případ je situační faktor SF roven hodnotě 0,4. A jednotlivé intenzity významnosti komponent projektového parametru jsou z tabulky 10 :

• Po dosazení hodnot vi a SF do (3.25) vznikne rovnice:

(3.26)

• Z rovnice (3.26) je patrné, že jedna (jakákoliv) z proměnných , je lineárně závislá na ostatních dvou. Zvolme si například parametr proměnné , tedy:

. Potom se výraz (3.26) upraví do podoby:

(3.27)

SFPP

332211 PPvPPvPPvSF

1:3,03,04,03

1321

iivkdevvv

321 3,03,04,040 PPPPPP,

iPP1PP

321 ,PPPPfPP

)(75,01, 32321 PPPPPPPPPP

• Obdobně bychom mohli volit i ostatní dvě proměnné jako závislé na zbylých dvou proměnných, tedy:

(3.28)

(3.29)

• Pro nalezení optimálních hodnot projektového parametru organizaci jsme si v úvodu zvolili rovnici (3.27). Dále známe definiční obor hodnot každého parametru, který je tvořen intervalem hodnot od minimální možné hodnoty 0 po maximální možnou hodnotu 1:

(3.30)

(3.31)

(3.32)

• Spojením vztahů (3.27) a (3.30) dostaneme oblast řešeních, které vyhovují parametru . Tuto oblast řešení parametru můžeme označit například . Oblast řešení se zjistí v souladu sloučení (3.27) se (3.30) při vyřešení nerovnosti:

(3.33)

32312 3

4

3

4, PPPPPPPPPP

21213 3

4

3

4, PPPPPPPPPP

,1,01 PP

,1,02 PP

1,03 PP

1PP 1PP

1 1

175,010 32 PPPP

• Vedle sloučení vztahů (3.27) a (3.30) můžeme sloučit definiční obory parametrů a , tedy výrazy (3.31) a (3.32) a vytvořit tak oblast řešení těchto parametrů. Tato oblast společných řešení spolu s může být nazvána . Graficky je tento postup zobrazen na následujícím obrázku.

• Na tomto obrázku představuje oblast označená množinu možných optimálních řešení parametrů PP1,PP2,PP3 . Tato oblast vznikla jako průnik množiny řešení parametru PP1, tj. oblasti s množinou řešení parametrů PP2,PP3 tj. oblasti . Množinu všech možných optimálních řešení lze pokládat za parametrové hodnoty přípustných řešení nastavení organizačního parametru.

2PP 3PP

2

3

12

Oblast možných optimálních řešení projektových parametrů

0; 0 1; 0

1; 1/3

1/3; 10; 1

PP2

PP3

4/3; 0

1; 1

0; 4/3

1,0: 11 PP

1,0,: 322 PPPP

213

Model optimalizace parametrů organizační struktury

Stále sepnutý stav spojení

modelů

Porovnání k určení odchylek

Relativní četnost výskytu nebo

lineární interpolace

Relativní hodnoty spotřebovaných

zdrojů

Stav „sepnutého“

spojení modelů Hodnota

(poloha) agregovaného parametru PP= …

Hodnota (poloha) agregovaného faktoru

SF= …

Absolutní odchylka AO = SF-PP

Geometrická odchylka:

váhy

hodnoty

Analytické nastavení parametrů struktury

v relacích vah

Zobecněné nastavení parametrů struktury

určení přípustného nastavení

Interakce

2

AOo

17

DISKUZE Naléhavost změny organizačního nastavení

parametrů reaguje nepřímo úměrně s pozitivním trendem rostoucí výkonnosti organizace

U podniku, který má výhodný trend výsledků svého podnikatelského snažení je brzdou inovace její implementace,

ve firmě, která má výsledný podnikatelský trend složený z prohlubujících neúspěchů je nevětší překážka ve vytvoření inovace.

Shrnuto - úspěšnému podniku chybí inovační iniciace a neúspěšnému inovační schopnost.

18

1. Vytvoření rozhodovacího modelu

Varianta Kritérium

K1: Objemový

výkon(kW/l)

K2: Čas zrychlení (0→200) km/h

(s)

K3: Brzdná dráha

(100→0) km/h(m)

V1: BMW M3 CLS

81,6 16,8 33,3

V2: Porsche 911 GT3

77,8 15,1 37,6

Vz: Bazická (průměrná)

79,7 15,95 35,45

Párové srovnání: určení vah důležitostiIlustrativní příklad pro vyřešení

příkladu 3.9

19

2. Metoda párového srovnáníK zamezení porušení principu tranzitivity nejprve napíšeme preference

kritérií u jednotlivých expertů a pak vyplníme hodnotící tabulku: E1: K3 > K2 > K1 E2: K2 > K3 > K1

K1

K2

K3 ∑ K1 K2 K3 ∑ Vi

K1 X 0 0 0 K1 X 0 0 0 0

K2 1 X 0 1 K2 1 X 1 2 (1+2) / 6 = 0,5

K3 1 1 X 2 K3 1 0 X 1 (2+1) / 6 = 0,5

Při použití této metody může dojít k přirozenému odstranění kritéria, které žádný expert nikdy neoznačí jako důležitější než některé jiné kritérium. V našem případě tak vyloučíme resp. přiřadíme nulovou váhu důležitosti kritériu K1.