OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S ONEMOCNĚNÍM

DÝCHACÍCH CEST

OLGA BÜRGEROVÁ

CÍLE: POPSAT MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT IDENTIFIKOVAT PROBLÉMY DÍTĚTE SESTAVIT OBECNÝ PLÁN

OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

Zabezpečují:

1. Dýchací cesty 2. Plíce

Dýchání

a. nosní dutina - cavitas nasi b. nosohltan - nasopharynx c. hrtan - larynx d. průdušnice - trachea e. průdušky – bronchy (f. plícní sklípky – alveoly)

Dýchací cesty

sliznice (mucosa)podslizniční vazivo – submukosachrupavčitý skelet (u dutin kostěný skelet) (v malých průduškách-menší jako 1mm chrupavka není)

hladká svalovinaserosa (povrchní vazivo)

Stěna dýchacích cest

Hrtan

Kostra hrtanu = 5 chrupavek + vazy + svaly(napínají hlasivky) (…+ hlasivky)

Řeč: složitý děj za pomoci proudu vydechovaného vzduchu a mluvidel tj. (hlasivek, průdušnice, dutiny ústní- měkké patro, jazyk, zuby, dásně, rty..)

Koniotomie – akutní, život zachraňující výkon 1.pomoci, kdy při otoků hrtanu, dušení pacienta jehlou nebo nožem propíchneme, prořízneme vazy mezi chrupavkami, zavedeme kanylu

Nemoci

--HrtanHrtan - larynx- larynx (hlasivky)(hlasivky) zánět hrtanu = laryngizánět hrtanu = laryngitistis

--PrůdušnicePrůdušnice - trachea - trachea tracheittracheitisis = zánět hrtanu = zánět hrtanu

--PrůduškyPrůdušky - bronchy - bronchy bronchitbronchitisis = zánět průdušek = zánět průdušek astma bronchiale astma bronchiale = plícní astma= plícní astma

--zánět plic = pneumoniezánět plic = pneumonie

Respirace je výměna plynů (O2, CO2) mezi atmosférou a krvi ev. krvi a tkání

-zevní: vzduch - krev -vnitřní: krev – tkáně (buňky) ..okysličování buněk= oxidace

Vdechovaný vzduch se v DC čistí, zvlhčuje a otepluje Vydechovaný vzduch se v DC ochlazuje (a tím šetří teplo)

Převod plynů (O2) ve sklípcích se děje DIFUZÍ, tj. pasivním přestupem -přes stěnu plícního sklípku (velice plochá epitelová buňka), -přes stěnu kapiláry – vlásečnice -přes buněčnou membránu erytrocytu …..aby se nakonec O2 navázal na Hemoglobin erytrocytů

Dýchání - respirace

Inspirium = vdech = aktivní děj za pomoci dýchacích svalů (bránice, mezižeberní svaly) a vytvoření podtlaku v dutině hrudní

Expirium = výdech = pasivní děj (pružnosti plic a hrudní stěny dojde k vytlačení vzduchu z plic a dýchacích cest)

Dechový objem – 500ml (při námaze 1-2 litry)

Vitální kapacita = množství vydechnutého vzduchu po hlubokém nádechu u můžů asi 4200ml, u žen 3200ml. Spirometrie

Dýchání řídí dýchací centrum – sídlí v prodloužené míše. Řídí se podněty z krve a z různých chemoreceptorů a baroreceptorů v cévách, tkáních (a to zejména změny pH, koncentrace CO2,…)

Dýchání - respirace

Hodnoty fyziologických funkcí Krevní tlak: kojenec 80/45 VD 110/70 Puls: novorozenec 130- 160 kojenec 100 – 140 10 leté dítě 90 Dech novorozenec 35-60 kojenec 30 -40

Fyziologické funkceDesetileté dítě 20

Příznaky onemocnění dýchacích cest KAŠEL (TUSSIS) - obranný reflex;může

býtvyvolánpodrážděním(chemickým,mechanickým,tepelným) sliznice dých. cest od hrtanu až do jemné větve průdušek

Příznaky DYSPNOE - subjektivní pocit CYANÓZA - NAMODRALÉ AŽ

MODROFIALOVÉ ZBARVENÍ KŮŽE A SLIZNIC

BOLEST NA HRUDI - pohrudnice(pleurální) bolest - ostrá,bodavá ,vázaná na dých.pohyby,zvláště vdech

Laryngitis acuta zánět horního úseku dýchacích cest –

hrtanu, postihuje hlasivky a jejich okolí, projevuje se bolestí v krku, suchým dráždivým kašlem a chrapotem

Příčiny Viry, bakterie,

patogeneze Virová infekce vyvolává zánět v dýchacích

cestách, včetně laryngu a trachey Infekce je provázena otokem sliznice Nejužším místem d.c. u dětí je subglotický

prostor – několik mm pod hlasovými vazy - vyvolá zúžení prostoru o 70%

příznaky celková slabost, chrapot a obtížné

mluvení, ztráta hlasu,bolest v krku,39 stupňů Celsia, suchý štěkavý kašel, oteklá sliznice,obtížné dýchání,inspirační stridor dušnost se obvykle zhorší v pozdních večerních hodinách, otok hrtanu může v nejtěžších případech způsobit dušení,

cyanóza, zatahování měkkých částí hrudníku, stoupá pus a mění se saturace

diagnostika celkový stav a pohled do krku

(laryngoskopie). charakteristické zduření hlasivek a sliznice hrtanu..

při podezření na případnou doprovodnou bakteriální infekci při virovém zánětu hrtanu může lékař požadovat mikrobiologické vyšetření

hodnocení závažnosti dle Downese

terapie

Poloha Inhalace Prieznitz Tekutiny Zvlhčený vzduch studený Analgosedace Prometazin Kortikosteroidy dexametazon Adrenalínová nebulizace

terapie Kyslík Heliox Paracetamol

Akutní epiglotitis patří mezi záněty hrtanu. Je to náhle se

vyskytující závažné onemocnění, které bez včasného lékařského zásahu může končit smrtí udušením.

charakteristika Postihuje příklopku hrtanovou

(epiglottis), což je chrupavčitá deštička pokrytá sliznicí nacházející se za kořenem jazyka. V průběhu polykání uzavírá vstup do průdušnice a tím zabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest.

charakteristika Při tomto onemocnění dochází k jejímu

zánětu se vznikem otoku, čímž se příklopka několikanásobně zvětší a působí jako mechanická překážka dýchání vedoucí k uzávěru dýchacích cest, nebo může vyvolat podrážděním reflexní stáhnutí svalů hrtanu (laryngospasmus) a vést k udušení.

charakteristika Onemocnění se vyskytuje nejčastěji

v zimních měsících a postihuje převážně malé děti ve věku 3–6 let. Jako původce onemocnění u dětí se uplatňuje nejčastěji bakterie Haemophilus influenzae typu B.

Rizikové faktory epiglotitis

nemocnění se vyskytuje častěji v zimě, proto je toto období jedním z rizikových faktorů.

Rizikovou skupinou jsou malé děti. Důvod častějšího výskytu onemocnění u dětí je vysvětlován odlišným anatomickým uspořádáním dýchacích cest v dětství, kdy je velikost příklopky k poměru velikosti dýchacích cest větší než v dospělosti, a tím je riziko rozvoje příznaku při jejím zánětlivém otoku větší. Také je v tomto věku oproti dospělosti neúplně vyvinutý imunitní systém, konkrétně je snížená schopnost produkovat protilátky typu IgG2.

Prevence epiglotitis

Nejúčinnější prevencí je očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu B.

Příznaky a projevy epiglotitis

náhle, rychle se zhoršují. Začínají jako nespecifické projevy infekce horních cest dýchacích. Bývají přítomné vysoké horečky (nad 38°C), dítě je celkově zchvácené.

Prvním příznakem obvykle bývá řezavá bolest v krku a bolestivé polykání (odynofagie). Dítěti proto vytékají sliny, nechce pít, i když má následkem horečky žízeň, má pootevřená ústa, lehce vyplázlý jazyk.

Postupně se začíná rozvíjet dechová nedostatečnost, problémy s dýcháním, nejdříve v poloze na zádech. Dítě má bledou kůži, je zpocené. Větší děti si vynucují polohu vsedě, v mírném předklonu, opírají se o ruce, brání se položení, mají otevřená ústa a předsunutou čelist. Kojenci ležící na zádech zaklánějí hlavu dozadu, čímž se zlepšuje průchod vzduchu dýchacími cestami.

Při nádechu i výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitý zvuk. Dítě mluví tiše, huhňavým monotónním hlasem. Kašel pro jeho vyvolávání bolesti nebývá přítomen. Dítě jen lehce pokašlává.

Celkově je dítě až nápadně klidné, nebrečí, protože to vyvolává bolest. Je unavené, bez zájmu (apatické) a obluzené v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie). Časté jsou i příznaky sepse.

Léčba epiglotitis Když dojde ke kritickému uzávěru

dýchacích cest a dušení provádí se okamžitá intubace- přes ústa nebo nos přímo do průdušnice na zabezpečení dýchání, případně tracheostomie (přes kůži na přední straně krku se udělá otvor do průdušnice a do té se zavede rourka) či koniotomie (výkon podobný tracheostomii, otvor se jen udělá výš).