OSN A NATOVypracovaly:Monika MolnrovPetra Zajkov

OSNOrganizace spojench nrod

CO je to OSN?OSN (Organizace spojench nrod) jeobecn politick mezinrodn mezivldn organizace, jejm clem je udrovat mezinrodn mr a bezpenost, rozvjet ptelsk vztahy mezi nrody, zaloen na zsad rovnoprvnosti a sebeuren nrod, a podporovat hospodskou, kulturn a humanitn spoluprci.

Historie OSNPedchdcem byla Spolenost nrod (slab kompetence, nkter mocnosti nebyly leny, dobrovoln, dn sankce)

1942 vyhlena deklarace Spojench nrod

OSN byla zaloena 24.10.1945 v San Francisku na zklad pijet Charty OSN, nahradila tehdej Spolenost nrod.

k 24.jnu 1945 se datuje oficiln vznik OSN. Vtina zakldajcch zem uznala a podepsala Chartu OSN.

CleUdrovat mezinrodn mr a bezpenostRozvjet ptelsk vztahy mezi nrody zaloen na respektovn zsad rovnoprvnosti a prva na sebeuren nrodSpolupracovat pi mezinrodnch ekonomickch, socilnch, kulturnch a humanitrnch otzek a podpoe zkladnch lidskch prv a svobodBt centrem pro koordinaci krok, kter nrody podnikaj v zjmu dosaen tchto spolench cl.

Zsady Vechny lensk stty jsou suvernn a rovnoprvnZavazuj se plnit sv povinnosti vyplvajc z ChartyZavazuj se eit mezinrodn spory mrovmi prostedky, bez ohroovn mezinrodnho mru, bezpenosti a spravedlnostiZavazuj se poskytnout OSN vekerou pomoc pi jakkoli akci, ke kter Organizace na zklad Charty pistoup, a zrove nebudou podporovat stty, vi kterm Organizace pijala preventivn i donucovac opaten

lenstvlenstv v Organizaci spojench nrod je pstupn vem mrumilovnm sttm ochotnm pijmout povinnosti vyplvajc z Charty, kter jsou odhodlny a schopny tyto povinnosti plnit.Nov lensk stty pijm Valn shromdn na zklad doporuen Rady bezpenosti

Struktura OSN

Valn shromdn I.Skld se ze zstupc vech lenskch stt, z nich kad m jeden hlas. Volit nestl leny Rady bezpenosti, leny Hospodsk a sociln rady a volench len Poruensk rady; spolen s Radou bezpenosti se podlet na volb soudc Mezinrodnho soudnho dvora a na zklad doporuen Rady bezpenosti jmenovat generlnho tajemnka OSN.

Valn shromdn II.

Prosazovat mrov een jakkoli situace, bez ohledu na jej pvod, kter by mohla naruit ptelsk vztahy mezi nrody. Urovat a schvalovat rozpoet OSN a urovat vi pspvk jednotlivch len.Iniciovat studie a pedkldat doporuen na podporu mezinrodn politick spoluprce, rozvoje a kodifikace mezinrodnho prva, vkonu lidskch prv a zkladnch svobod a mezinrodn spoluprce v oblasti ekonomick, sociln, kulturn, vzdlvac a zdravotn.

Rada bezpenosti

Dohl na mezinrodn mr a bezpenostVyhlauje rezoluce a kolektivn opaten zvazn pro vechny leny OSNRada bezpenosti (RB) m 15 len. Charta OSN uruje 5 z nich jako stl, Valn shromdn vol 10 dalch za leny nestl na dvoulet obdob. Stlmi leny Rady bezpenosti jsou: na, Francie, Rusko, Spojen stty americk a Velk Britnie

Poruensk radaPoruensk rada m 5 len: na, Francie,Rusko, Velk Britnie a USA. Rada formln ukonila innost 1. listopadu 1994, kdy se nezvislm sttem a lenem OSN stalo Palau, posledn zem pod sprvou OSN. Rezoluc, kter byla ten den pijata, pozmnila Rada svj jednac d v tom smyslu, e se nebude schzet kadoron, ale jen podle poteby, kdy si to situace vyd. O svoln me rozhodnout pedseda nebo pokud si to vyd vtina len Poruensk rady, VS nebo RB.

Mezinrodn soudn dvrMezinrodn soudn dvr m 15 len volench Valnm shromdnm a Radou bezpenosti. Soudci jsou voleni na 9let obdob Pedsedou Mezinrodnho soudnho dvora byl zvolen soudce Shi Jiuyong (na) a mstopedsedou soudce Raymond Ranjeva (Madagaskar).

Sekretarit OSNSekretarit zajiuje administrativn podporu organizaci a poskytuje sluby jejm orgnm. Mezi jeho kadodenn innosti pat sledovn a asistence pi plnn rozhodnut jednotlivch orgn Sekretarit sdl v New Yorku a m adovny v mnoha dalch stech svta.

Ti hlavn centra innosti OSN se nachzej v enev, ve Vdni a v Nairobi.Sdlo OSN v New Yorku

Generln tajemnkGenerln tajemnk je tv OSN a symbolem jejch idel. Vystupuje jako mluv vech obyvatel svta, zejmna tch chudch a zranitelnch.Souasn generln tajemnk Kofi Annan pochz z Ghany a je v poad sedm tajemnk OSN

Mezinrodn organizace OSN

WHOSvtov zdravotnick organizace (WHO) byla zaloena v roce 1948 a je hlavn instituc OSN na poli zdrav a zdravotn pe. Jejm clem je zajistit, aby vechny zem svta doshly co nejvy rovn zdrav.

UNESCOOrganizace OSN pro vchovu, vdu a kulturu (UNESCO) byla vytvoena, aby se podlela na budovn trvalho svtovho mru zaloenho na intelektuln a morln solidarit lidstva. UNESCO se angauje v oblasti vzdlvn, prodnch vd, humanitnch a socilnch vd, kultury a komunikace.

UNICEFDtsk fond OSN (UNICEF) je orgn, kter se zabv ochranou dt, jejich ivotnmi podmnkami a rozvojem v souladu s mluvou o prvech dtte.

NATOSEVEROATLANTICK ALIANCE

Co Je to NATO?NATO (North Atlantic Treaty Organisation) je hlavn vojensko-politick seskupen spojujc 26 stt Evropy a Severn Ameriky se spolenm clem zachovvat bezpenost a svobodu len NATO politickmi i vojenskmi prostedky

Historie NATO1945 1949 expanzionistick politika SSSR strach zpadnho svta1948 podepsna BRUSELSK SMLOUVA pti zpadoevropskmi stty (Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Spojen krlovstv) snaha o vytvoen systmu spolen obrany1949 SEVEROATLANTICK SMLOUVA (Washington D.C.) vznik NATO smlouvou mezi 12 stty (stty Bruselsk smlouvy, USA, Kanada, Dnsko, Island, Itlie, Norsko, Portugalsko)

1952 pistoupily ke smlouv ecko a Turecko1955 Spolkov republika Nmecko1967 Sdlo NATO bylo pesunuto z Pae do Bruselu1982 panlsko1999 esk republika, Maarsko a Polsko2004 Bulharsko, Estonsko, Lotysko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko

CleZkladnm poslnm NATO je ochrana svobody a bezpenosti vech jeho len politickmi i vojenskmi prostedky v souladu se zsadami Charty OSNChrnit bezpenost cestou vzjemnch zruk a stabilnch vztah s jinmi zemmiZajistit mr zaloen na spolench hodnotch demokracie, lidskch prv a prvnho sttu

ZsadySpolen zvazek ke vzjemn spoluprci mezi stty, zaloen na nedlitelnosti bezpenosti jejich lenRozvjen trval aktivn spoluprce se vemi svmi partnerylenskm sttm je ponechna pln svrchovanost a nezvislostNATO se d zsadami charty OSN

lenstvNa zklad jednomyslnho souhlasu mohou stty NATO vyzvat kterkoli jin evropsk stt, aby pistoupil k tto smlouv Stt, kter je schopen napomhat rozvoji zsad aliance a pispt k bezpenosti severoatlantick oblasti Po dvaceti letech platnosti smlouvy me kterkoli smluvn strana odstoupit od tto smlouvy

Struktura NATO

1. Hlavn politick a rozhodovacinstituce NATO

Severoatlantick rada (North Atlantic Council - NAC)Nejvy rozhodovac a konzultan orgn aliancePln zkladn cl aliance udret mr a bezpenostFrum pro demokratickou diskusi a vzjemnou konzultaci, ve kterm jsou zastoupeni vichni lenov NATOMinistersk zasedn se konaj dvakrt ronStl zstupci (velvyslanci) lenskch stt se schz alespo jednou tdnPedsedou rady NATO je generln tajemnk aliance

Vbor pro obrann plnovn(Defence Planning Committee DPC)Zleitosti spojen s obranouOdpovd za vypracovn obrann politiky paktuSchz se pravideln na rovni velvyslanc a minimln dvakrt ron na rovni ministr obranySkupina pro jadern plnovn(Nuclear Planning Group NPG)Stejn pravomoc jako Vbor pro obrann plnovn v oblasti jadernch zbran

Generln tajemnkGenerln tajemnk je nejvy politick funkcion mezinrodn rovnNominovn je lenskmi zemmiPsob jako hlavn mluv NATO a komunikuje s vldami lenskch sttMezinrodn sekretaritJe tvoen pracovnky z lenskch zemZabezpeuje prci Rady NATO a jejch vborlenov podlhaj generlnmu tajemnkovi NATO a jsou vzni loajalitou vi organizaci.

2. Vojensk struktura NATOIntegrovan vojensk strukturaJej lohou je zaruovat bezpenost a celistvost zem lenskch zem, eit krize a poskytovat obranu. Je zkladem pro spolen cvien vojenskch sil a spoluprci v oblasti spojovacch a informanch systm protivzdun obrany, logistick podpory vojenskch sil

Vojensk vbor

(MillitaryCommittee - MC) Nejvy vojensk orgn NATOpedkld nvrhy a doporuen Severoatlantick rad, Vboru pro obrann plnovn a Skupin pro jadern plnovnNa rovni stlch vojenskch zstupc lenskch stt se schz alespo jednou tdn. Velitelstv spojeneckch sil pro operace Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci

Vojensk vbor

(MillitaryCommittee - MC) Nejvy vojensk orgn NATOpedkld nvrhy a doporuen Severoatlantick rad, Vboru pro obrann plnovn a Skupin pro jadern plnovnNa rovni stlch vojenskch zstupc lenskch stt se schz alespo jednou tdn. Velitelstv spojeneckch sil pro operace Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci

3. Orgny stojc formln mimo Alianci Severoatlantick shromdnmeziparlamentn shromdn lenskch zem Aliancenezvisl poradn orgn bez vkonn pravomoci Stl spolen rada Rusko-NATO Frum pro konzultace a spoluprci mezi Alianc a Ruskem Severoatlantick rada pro spoluprci Koordinan vbor pro mnohostrannou kontrolu vvozu

Financovn NATO NATO je mezivldn organizace, do n lensk stty pispvaj finannmi zdroji nezbytnmi k zajitn kadodenn innosti Civiln rozpoet (pedevm vdaje na chod centrly NATO a jej hlavn politick a koordinan aktivity, v roce 2001 celkem 133 milion USD)Vojensk rozpoet (pedevm operan vdaje a nklady na mise, v roce 2001 celkem 716 milion USD)

Nejznmj Mise NATOIFOR, SFOR, SFOR II. (Bosna a Hercegovina)AFOR (Albnie) 1999KFOR (Kosovo) 1999 ISAF (Afghnistn) 2003 NTIMI (rk) 2004) Operace Pkistn 2005/6