OSTRAVICEOSTRAVICE -- RomskRomskéé tradice a zvykytradice a zvyky

OBSAH POBSAH PŘŘEDNEDNÁŠÁŠKYKY

ÚÚvod a pvod a přředstavenedstaveníí

RomovRomovéé -- cikcikááni a historie v ni a historie v ČČRR

Rom Rom –– etnonymumetnonymum

CikCikáán n -- apelativumapelativum

RomskRomskéé tradice a hodnotytradice a hodnoty

RomovRomovéé –– ppřředsudky edsudky –– stereotypy stereotypy –– k k zamyzamyššlenleníí

Diskuse Diskuse -- prprůůbběžěžnněě

Kdo je RomKdo je Rom

Podle zPodle záákona kona čč. 273/2001 . 273/2001 Sb., o prSb., o práávech vech nnáárodnostnrodnostníích mench menššin a o in a o zmzměěnněě

nněěkterých zkterých záákonkonůů, ,

ve znve zněěnníí pozdpozděějjšíších ch ppřředpisedpisůů, je , je Romem pouze Romem pouze ten, kdo se pten, kdo se přřihlihláássíí k k romskromskéé nnáárodnostirodnosti..

DefiniDefiniččnníím znakem m znakem ppřřííslusluššnnííka romskka romskéé nnáárodnostnrodnostníí menmenššiny je iny je aktivnaktivníí vvůůle být za le být za ppřřííslusluššnnííka menka menššiny iny povapovažžovováán a spolen a společčnněě

s s

ostatnostatníími rozvmi rozvííjet jazyk a jet jazyk a kulturu.kulturu.

Kdo je RomKdo je Rom

a) Romem je ten, kdo se hla) Romem je ten, kdo se hláássíí k romstvk romstvííRomem je obRomem je obččan an ČČeskeskéé republiky, který se deklarativnrepubliky, který se deklarativněě

ppřřihlihláássíí k romskk romskéé nnáárodnosti. rodnosti. (v tomto p(v tomto přříípadpaděě

je teoreticky nepodstatnje teoreticky nepodstatnéé, k jak, k jakéé etnicketnickéé skupinskupiněě

obobččan pan přříísluslušíší, ,

jde o individujde o individuáálnlníí nnáárodnostnrodnostníí ccííttěěnníí jednotlivce a o projev jednotlivce a o projev jeho svobodnjeho svobodnéé vvůůle)le)

Kdo je RomKdo je Rom

b) Romem je ten, kdo b) Romem je ten, kdo žžije jako Romije jako RomObObččananéé ČČeskeskéé republiky, kterepubliky, kteřříí ppřřííslusluššejejíí k romskk romskéé etnicketnickéé

skupinskupiněě, v, věěttššinou nemajinou nemajíí potpotřřebu deklarovat svebu deklarovat svéé romstvromstvíí ppřřihlihlášášeneníím se k romskm se k romskéé nnáárodnosti prodnosti přři si sččííttáánníí lidu. lidu.

PPřřesto vesto vššak udrak udržžujujíí romskou kulturu, z generace na generaci si romskou kulturu, z generace na generaci si ppřřededáávajvajíí tradice a matetradice a mateřřský jazyk. ský jazyk.

ZpZpůůsob sob žživota lidivota lidíí udrudržžujujííccíích v romských komunitch v romských komunitáách tradich tradiččnníí kulturu je oznakulturu je označčovováán romským slovem n romským slovem „„romipenromipen““. .

Kdo je RomKdo je Romc) Romem je ten, kdo vypadc) Romem je ten, kdo vypadáá jako Romjako Rom

Char. antropologickChar. antropologickéé rysy lidrysy lidíí ppřřííslusluššejejííccíích k romskch k romskéé etnicketnickéé skupinskupiněě

ruku v ruce se zaruku v ruce se zažžitými pitými přředsudky vedsudky věěttššiny majoritniny majoritníí

spolespoleččnosti vnosti vůčůči ti tééto minoritto minoritěě

ppůůsobsobíí jako spolejako společčenskenskéé stigma, a to naprosto nezstigma, a to naprosto nezáávisle na jejich vvisle na jejich vůůli, zpli, způůsobu sobu žživota, ivota,

dosadosažženenéém vzdm vzděělláánníí apod. apod.

PPřřííslusluššnnííky majoritnky majoritníí spolespoleččnosti jsou oznanosti jsou označčovovááni za Romy ni za Romy ((„„cikcikáányny““) nap) napřřííklad i romskklad i romskéé dděěti vyrti vyrůůstajstajííccíí v kojeneckých v kojeneckých

úústavech, tedy nedotstavech, tedy nedotččenenéé romskou kulturou ani zpromskou kulturou ani způůsobem sobem žživota ivota „„romipenromipen““..

RozdRozděělenleníí RomRomůů

a proa pročč

ROM?ROM?

Romy mRomy můžůžeme deme děělit podle lit podle nněěkolika kategorikolika kategoriíí. .

ččeskoesko--moravmoravššttíí RomovRomovéé

(4%)(4%)

madarmadarššttíí RomovRomovéé --1%1%

nněěmemeččttíí RomovRomovéé (Sinti) (Sinti) (5%)(5%)

SvSvěěttššttíí –– kolotokolotočče ,cirkuse ,cirkus

olaolaššššttíí RomovRomovéé (10%) (10%) (Rumunsko)(Rumunsko)

slovenslovenššttíí RomovRomovéé (80%) (80%) foto:cestovani.idnes.cz

RomskRomskáá menmenššinaina

RomovRomovéé jsou menjsou menššina, jejina, jejíížž kokořřeny sahajeny sahajíí do stdo střředovedověěkkéé

Indie. Indie.

RomskRomskáá menmenššina je ina je nejponejpoččetnetněějjšíší v Evropv Evropěě

a to a to

zejmzejmééna ve stna ve střřednedníí a a východnvýchodníí EvropEvropěě. .

MMéénněě

popoččetnetnáá je romskje romskáá populace v Americe a jepopulace v Americe a ješšttěě

menmenšíší na jiných na jiných kontinentech.kontinentech.

RomovRomovéé odeodeššli z Indie li z Indie okolo 6. stol. n. l.okolo 6. stol. n. l.

Slovo Rom pochSlovo Rom pocháázzíí z z indickindickéého slova ho slova „„domdom““. . DomovDomovéé jsou obyvateljsou obyvateléé Indie.Indie.

O jejich indickO jejich indickéém pm půůvodu vodu svsvěěddččíí nejen jazyk, ale i nejen jazyk, ale i podobnost npodobnost něěkterých kterých zvykzvykůů, podobn, podobnáá spolespoleččenskenskáá struktura. struktura.

RomovRomovéé a jejich da jejich děělenleníí

StejnStejněě

jako v Indii se djako v Indii se děěllíí lidlidéé do kast, tak i u Romdo kast, tak i u Romůů

se model se model kasty dochoval vkasty dochoval v podstatpodstatěě

dodnes. dodnes.

Nebývalo zvykem, aby si Rom zNebývalo zvykem, aby si Rom z jednjednéé skupiny vzal Romku skupiny vzal Romku zz jinjinéé. Toto d. Toto děělenleníí se netýkse netýkáá jen sjen sňňatkatkůů. .

NenNeníí taktakéé momožžnnéé, aby , aby žžuužžo (o (ččistý)istý), co, cožž

je Rom, který nejje Rom, který nejíí neneččististéé maso (psmaso (psíí, ko, koňňskskéé), p), přřijal pozvijal pozváánníí a vea veččeeřřel vel v domdoměě

degedegešše (nee (neččistý)istý), který naopak nem, který naopak nemáá problprobléém pom požžíít net neččististéé jjíídlo. /jdlo. /jíídlo, chovdlo, chováánníí, , úúklid/klid/

StejnStejnéé je to i sje to i s odpadky. odpadky. ČČlen jednlen jednéé kasty nesmkasty nesmíí ssááhnout na hnout na odpadky nodpadky něěkoho jinkoho jinéého, proto ho, proto ččasto vznikasto vznikáá velký kontrast velký kontrast mezi mezi ččistými a uklizenými byty Romistými a uklizenými byty Romůů

a zanea zaneřřáádděěným okolným okolíím m

domdomůů

a spolea společčných prostor. ných prostor.

VVíírara

RomovRomovéé, stejn, stejněě

jako Indovjako Indovéé majmajíí doma svatý obrdoma svatý obráázek. Kostel zek. Kostel navnavššttěěvujvujíí jen pjen přři svatbi svatbáách, kch, křřtintináách a pohch a pohřřbech. Je to proto, bech. Je to proto, žže doma maje doma majíí kk Bohu blBohu blíížže, protoe, protožže jsou se jsou s lidmi, kterlidmi, kteréé majmajíí rráádi (di (ččastý jev i dnes)astý jev i dnes)

RomovRomovéé ppřřivazujivazujíí svým dsvým děětem po porodu na ruku tem po porodu na ruku ččervenou ervenou nit nebo provnit nebo prováázek jako symbol ochrany pzek jako symbol ochrany přřed zlými duchy. ed zlými duchy. KaKažžddéé ddííttěě

dostane ndostane něějakou pjakou přřezdezdíívku, aby oklamaly zlvku, aby oklamaly zléého ho

ducha. ducha.

SS kkřřesesťťanstvanstvíím majm majíí RomovRomovéé spolespoleččnou vnou vííru vru v jednoho Boha, jednoho Boha, mimo to vmimo to věřěříí taktakéé vv dobrdobréé a zla zléé ssííly, kterly, kteréé rrůůznými zpznými způůsoby soby ovlivovlivňňujujíí jejich jejich žživot. Kvivot. Kvůůli ochranli ochraněě, k, křřttíí RomovRomovéé i svi svéé dděěti. ti.

VVíírara

RomovRomovéé vvěřěříí, , žže smrte smrtíí žživot nekonivot nekonččíí. Romov. Romovéé dokonce svdokonce svéé zesnulzesnuléé vybavujvybavujíí rrůůznými pznými přředmedměěty pro ty pro žživot na onom svivot na onom svěěttěě. .

Jejich nJejich náábobožženstvenstvíí klade velký dklade velký důůraz na morraz na moráálku. Romovlku. Romovéé poupoužžíívajvajíí slovo slovo „„romipenromipen““ -- romstvromstvíí, kter, kteréé oznaoznaččuje celou uje celou řřadu naadu nařříízenzeníí a pa přřííkazkazůů, jak m, jak máá ččlovlověěk vk v žživotivotěě

jednat, je to jednat, je to

pro npro něě

jakýsi jakýsi řřáád. Od tohoto d. Od tohoto řřáádu se pak odvdu se pak odvííjjíí vvššechny jejich echny jejich tradice, zvyky a katradice, zvyky a kažždodenndodenníí žživot. ivot.

Pro Romy je BPro Romy je Bůůh bytost, kterh bytost, kteráá stvostvořřila svila svěět, je strt, je strůůjcem vjcem vššeho, eho, i osudu lidi osudu lidíí. .

VVíírara

KatolickKatolickéé dděělenleníí Boha na tBoha na třři osoby chi osoby cháápou Romovpou Romovéé jako jako osobu jednu, Jeosobu jednu, Ježžíšíše Krista. Panna Marie je pro ne Krista. Panna Marie je pro něě

symbolem matky, majsymbolem matky, majíí kk nníí velmi vvelmi vřřelý vztah. elý vztah.

RomovRomovéé se pse přřizpizpůůsobili nsobili náábobožženstvenstvíí mmíístnstníího obyvatelstva. ho obyvatelstva. V V ČČesku jsou vesku jsou věěttššinou forminou formáálnlníí katolkatolííci. Jejich patronkou je ci. Jejich patronkou je ČČernernáá SSáára. ra. –– procesprocesíí –– Francie Francie –– poslednposledníí vvííkend v kvkend v kvěětnu. tnu.

RomovRomovéé ppřřijali vijali v podstatpodstatěě

vvššechny hlavnechny hlavníí ccíírkevnrkevníí svsváátky a tky a ss nimi spojennimi spojenéé obyobyččeje. Slaveje. Slavíí VVáánoce a Velikonoce, stejnnoce a Velikonoce, stejněě

jako majoritnjako majoritníí spolespoleččnost. nost.

O VO Váánocnocíích je dch je důůleležžititéé, aby se se, aby se seššla cella celáá rodina, tanrodina, tanččilo se, ilo se, zpzpíívalo, pilo a jedlo. Dvalo, pilo a jedlo. Dáárky nebyly drky nebyly důůleležžititéé, hlavn, hlavníí bylo, bylo, aby byla rodina spolu.aby byla rodina spolu.

RomskRomskáá svatbasvatba

Pro Romy bylo a je typickPro Romy bylo a je typickéé, , žže se sňňatky uzavatky uzavíírajrajíí ddřřííve, neve, nežž neromskneromskáá mlmláádedežž. V. V minulosti nebylo nic výjimeminulosti nebylo nic výjimeččnnéého, kdyho, kdyžž

nevnevěěsta msta měěla pouhých tla pouhých třřininááct let, ct let, žženich patnenich patnááct.ct.

O výbO výběěru partnera rozhodoval u Romru partnera rozhodoval u Romůů

vvěěttššinou otec, inou otec, ppřříípadnpadněě

nejstarnejstaršíší bratr. Sbratr. Sňňatky se domlouvaly atky se domlouvaly ččasto, kdyasto, kdyžž

byli budoucbyli budoucíí manmanžželeléé jeješšttěě

dděěti. ti.

RomovRomovéé si si ččasto vybasto vybíírali svrali svéé partery ze stejnpartery ze stejnéé skupiny, zskupiny, z jakjakéé pochpocháázeli oni sami. zeli oni sami.

SSňňatky satky s ppřřííslusluššnnííky jiných skupin, popky jiných skupin, popřříípadpaděě

s s „„bbíílým lým partnerempartnerem““, nebyly a nejsou v, nebyly a nejsou vííttáány a byly povany a byly považžovováány za ny za poruporuššeneníí zzáásad dansad danéé skupiny. skupiny.

Jedinec, který se nJedinec, který se něčěčeho takoveho takovéého dopustil, byl ho dopustil, byl ččasto ze asto ze skupiny vylouskupiny vylouččen. en.

RomskRomskáá svatbasvatba

UzavUzavíírráánníí manmanžželstvelstvíí probprobííhalo vhalo v minulosti formou obminulosti formou obřřadu adu zvanzvanéého u usedlých Romho u usedlých Romůů

„„mangavipenmangavipen““ (n(náámluvy, mluvy,

zzáásnuby).snuby).Svatba Svatba -- bijavbijav

SpojenSpojeníí ppááru provedl otec ru provedl otec žženicha, jinde kmotr nebo enicha, jinde kmotr nebo vv dandanéém spolem společčenstvenstvíí vváážžený muený mužž

–– ten vyprosil dceru od ten vyprosil dceru od

rodirodičůčů

a provedl samotný oba provedl samotný obřřad.ad.

SvSváázal novzal novéému pmu pááru pru přřekekřříížženenáá zzááppěěststíí ččerveným erveným šášátkem a tkem a do dlando dlaníí jim nalil symbolicky jim nalil symbolicky ččervenervenéé vvííno, dnes no, dnes ččastastěěji ji ppáálenku (u skupiny olalenku (u skupiny olašššškých Romkých Romůů

byly vbyly víínem obnem obřřadnadněě

polity hlavy partnerpolity hlavy partnerůů). ).

Od tOd tééto chvto chvííle je ple je páár povar považžovováán za mann za manžžele. Pokud si syn ele. Pokud si syn nebo dcera vybrali partnera, snebo dcera vybrali partnera, s jehojehožž

výbvýběěrem rodirem rodičče e

nesouhlasili, nesouhlasili, ččasto jim nezbylo nic jinasto jim nezbylo nic jinéého, neho, nežž

ututééct ct kk ppřřííbuzným. Rodibuzným. Rodičče si pak pro sve si pak pro svéé dděěti pti přřijeli a uznali ijeli a uznali vztah svých dvztah svých děěttíí, n, něěkdy akdy ažž

potpotéé –– co se stali prarodico se stali prarodičči. i.

RomskRomskáá svatbasvatba

U olaU olaššských Romských Romůů

bývbýváá nevnevěěsta kupovsta kupováána na zna na záákladkladěě smlouvy mezi otci smlouvy mezi otci žženicha a nevenicha a nevěěsty. Kritsty. Kritééria pro tento ria pro tento

„„obchodobchod““ jsou rjsou růůznznáá. Z. Zááleležžíí na majetku, postavenna majetku, postaveníí rodiny, rodiny, vvěěku nevku nevěěsty, krsty, krááse a takse a takéé na tom, zda umna tom, zda umíí krkráást, zpst, zpíívat a vat a tantanččit. it.

NNěěkdy bývkdy býváá taktakéé velmi dvelmi důůleležžititáá nevinnost nevnevinnost nevěěsty. Dsty. Dřřííve ve bývalo zvykem, bývalo zvykem, žže na postel novomane na postel novomanžželelůů

se rozprostse rozprostřřelo elo

prostprostěěradlo, na kterradlo, na kteréém mm měěly zly zůůstat stopy nevstat stopy nevěěstina panenstvstina panenstvíí. .

Pokud se tak nestalo, sPokud se tak nestalo, sňňatek mohl být povaatek mohl být považžovováán za neplatný n za neplatný nebo musel otec nevnebo musel otec nevěěsty vrsty vráátit tit ččáást penst peněěz. z.

RomskRomskáá svatbasvatba

I kdyI kdyžž

uužž

se tento zvyk dnes tak pse tento zvyk dnes tak přříísnsněě

nedodrnedodržžuje, u uje, u olaolaššských dských děěvvččat se dbat se dbáá na jejich nevinnost. na jejich nevinnost.

Pro tuto skupinu je takPro tuto skupinu je takéé typický typický úúnos nevnos nevěěsty a to vsty a to v ppřříípadpaděě, , kdy rodikdy rodičče se se se sňňatkem datkem děěttíí nesouhlasnesouhlasíí. . ŽŽenich unese nevenich unese nevěěstu stu ss jejjejíím souhlasem, schovm souhlasem, schováá ji u rodiny a rodiji u rodiny a rodičče pak spolu e pak spolu zazaččnou vyjednnou vyjednáávat. vat.

Pokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, mPokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, můžůže se cele se celáá zzááleležžitost dostat aitost dostat ažž

kk soudu, jehosoudu, jehožž

rozhodnutrozhodnutíí pak respektujpak respektujíí

vvššichni. ichni.

Svatba je zSvatba je zááleležžitost finanitost finanččnněě

velmi nvelmi náároroččnnáá u vu vššech Romech Romůů. .

TradiTradiččnníí romskromskáá ppřřííjmenjmeníí

Mezi typickMezi typickáá ppřřííjmenjmeníí ččeských olaeských olaššských Romských Romůů

patpatřřííHorvHorvááth, Olth, Olááh, Balog, h, Balog, ČČonka a Lakatoonka a Lakatošš, Romov, Romovéé ze ze SlovenskaSlovenska

majmajíí zase zase ččasto asto ppřřííjmenjmeníí Demeter, SivDemeter, Siváák atd. k atd. ČČastastáá jsou takjsou takéé ppřřííjmenjmeníí ŽŽiga a Niga a Néémeth.meth.TypickTypickáá ppřřííjmenjmeníí ččeských Romeských Romůů

do do druhdruhéé svsvěětovtovéé vváálkylky: :

ppřřeveváážžnněě

kokoččovnovníí ččeeššttíí RomovRomovéé –– ppřřííjmenjmeníí RRůžůžiiččka, Vrba, ka, Vrba, JaneJanečček, Prochek, Procháázka, Charvzka, Charváát, Petrt, Petržžilka atd.ilka atd.

PPřřeveváážžnněě

usedlusedlíí moravmoravššttíí RomovRomovéé –– ppřřííjmenjmeníí Daniel, IDaniel, Išštvtváán, n, HerHeráák, Holomek, Bartok, Holomek, Bartošška,Malka,Malíík, Kýr, Murka atd.k, Kýr, Murka atd.-- prvnprvněě

asimilovanasimilovaníí z dob Marie Terezie.z dob Marie Terezie.

nněěmeckymecky hovohovořřííccíí RomovRomovéé v pohraniv pohraniččnníích oblastech ch oblastech –– ppřřííjmenjmeníí Bamberger, Richter, Klimt atd.Bamberger, Richter, Klimt atd.

RomskRomskáá žženaena

Po svatbPo svatběě

se romskse romskáá ddíívka stvka stěěhuje do rodiny svhuje do rodiny svéého manho manžžela, ela, kde jejkde jejíí výchovu pvýchovu přřebebíírráá tchýntchýněě. .

Pro mladou Pro mladou žženu jsou to enu jsou to ččasto tasto těžěžkkéé roky, vroky, v hierarchii rodiny hierarchii rodiny stojstojíí aažž

na poslednna posledníím mm mííststěě, man, manžžel se ji vel se ji věěttššinou nezastane. inou nezastane.

TchýnTchýněě

ji uji uččíí vavařřit a udrit a udržžovat doma poovat doma pořřáádek. Ddek. Díívka musvka musíí ččasto zajiasto zajiššťťovat obovat obžživu celivu celéé rodinrodiněě. O. Oččekekáávváá se od nse od níí, , žže bude e bude vzornvzornáá žžena, kterena, kteráá plnplníí ppřřáánníí nejen svnejen svéému mumu mužži, ale taki, ale takéé tchýni a ostatntchýni a ostatníím m ččlenlenůům rodiny. m rodiny.

RomskRomskáá žženaena

PostavenPostaveníí žženy se veny se věěttššinou zlepinou zlepšíší po narozenpo narozeníí dděěttíí, kdy se , kdy se rodina odstrodina odstěěhuje od rodihuje od rodičůčů

mumužže a vytve a vytváářříí si svoji vlastnsi svoji vlastníí

domdomáácnost. cnost.

ŽŽena musena musíí bběěhem celhem celéého tho těěhotenstvhotenstvíí dodrdodržžovat ovat řřadu zadu záákazkazůů a pa přřííkazkazůů, kter, kteréé ččasto souvisasto souvisíí ss magimagiíí, nap, napřřííklad tklad těěhotnhotnáá žžena ena

se nesmse nesmíí ddíívat na nic vat na nic šškaredkaredéého, aby dho, aby dííttěě

mměělo hezkou tvlo hezkou tváářř, , nesmnesmíí jjíít takt takéé na pohna pohřřeb, aby deb, aby dííttěě

nebylo smutnnebylo smutnéé. D. Díívat se na vat se na

horory atp.horory atp.

TTěěmito zmito záákazy a nakazy a nařříízenzeníími mi žžena zajistena zajistíí ddííttěěti zdravti zdravíí, , ššťťastný astný žživot a hezkou tvivot a hezkou tváářř..

RomskRomskáá žženaena

DalDalšíší zzáákazy musela kazy musela žžena ena dodrdodržžovat po dobu ovat po dobu ššestinedestineděěllíí. V. V tomto obdobtomto obdobíí je povaje považžovováána za nena za neččistou a istou a ostatnostatníí ččlenovlenovéé rodiny se rodiny se ppřřed ned níí chrchráánníí. .

ŽŽena nesmena nesmíí napnapřřííklad prklad práát, t, ppřřipravovat jipravovat jíídlo pro ostatndlo pro ostatníí, , vavařřit, ani se starat o it, ani se starat o domdomáácnost.cnost.

Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007

NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestest

NarozenNarozeníí ddííttěěte je u Romte je u Romůů, velk, velkáá ududáálost, protolost, protožže zae začčíínnáá nový nový žživot. ivot.

VVššichni Romovichni Romovéé se jdou na dse jdou na děťěťáátko podtko podíívat, vat, žženy ho eny ho chovajchovajíí vv nnááruruččíí a ha háádajdajíí, komu je podobn, komu je podobnéé. .

NejvNejvěěttšíší radost mradost máá rodina, kdyrodina, kdyžž

se narodse narodíí syn, protosyn, protožže on e on ddáále ponese jmle ponese jmééno rodiny a rod bude pokrano rodiny a rod bude pokraččovat. ovat.

Pokud se narodPokud se narodíí ddíívka, kvka, křřtiny jsou výrazntiny jsou výrazněě

skromnskromněějjšíší nenežž u chlapce. u chlapce.

Pro narozenPro narozenéé ddííttěě

je dje důůleležžititáá prvnprvníí koupel. Do vanikoupel. Do vaniččky mu ky mu ppřřííbuznbuzníí ddáávajvajíí penpenííze, aby dze, aby dííttěě

bylo bohatbylo bohatéé a ma měělo lo

bezstarostný bezstarostný žživot. Po koupeli ho jako prvnivot. Po koupeli ho jako prvníímu ukmu ukáážžíí otci. otci. Otec pak polibkem pOtec pak polibkem přřijme dijme dííttěě

za svza svéé. .

NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestest

Do kDo křřtu je dtu je dííttěě

-- dle povdle pověěr neustr neustáále ve velkle ve velkéém nebezpem nebezpeččíí. . HrozHrozíí, , žže ve váážžnněě

onemocnonemocníí nebo nebo žže ho e ho ččarodaroděějnice mjnice můžůže e

vymvyměěnit za jinnit za jinéé ddííttěě, o, oššklivklivéé. .

Proto RomovProto Romovéé dodnes uvazujdodnes uvazujíí dděětem na ruku tem na ruku ččervenou stuervenou stužžku ku nebo kornebo koráálky.lky.

Do peDo peřřinky nebo pod polinky nebo pod polššttáářř

se dse dáávváá kovový pkovový přředmedměět t (v(věěttššinou linou lžžiiččka) k odvrka) k odvráácenceníí moci zlmoci zléého ducha. ho ducha.

KKřřest je pro Romy velmi dest je pro Romy velmi důůleležžitý, vitý, věřěříí, , žže jen poke jen pokřřttěěnnéé ddííttěě bude zdravbude zdravéé a nemusa nemusíí se nise niččeho beho báát. t.

Pokud na tom rodina nenPokud na tom rodina neníí po finanpo finanččnníí strstráánce dobnce dobřře, ke, křřtiny se tiny se konajkonajíí pouze vpouze v úúzkzkéém rodinnm rodinnéém kruhu a sklm kruhu a sklááddáá se na nse na něě

celceláá

rodina. I dnes je zvykem prodina. I dnes je zvykem přřispispíívat pvat přřibliibližžnněě

tistisííc korun.c korun.

NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestest

NejdNejdůůleležžititěějjšíší roli proli přři ki křřtu mtu máá kmotr nebo kmotra. Oni kmotr nebo kmotra. Oni domlouvajdomlouvajíí kkřřtiny a dtiny a dííttěěti do peti do peřřinky dinky dáávajvajíí penpenííze nebo zlato. ze nebo zlato. Kmotr mKmotr máá prpráávo takvo takéé mluvit do výchovy dmluvit do výchovy dííttěěte.te.

RomskRomskéé ddííttěě

mmáá dvdvěě

jmjmééna. Prvnna. Prvníí, ofici, oficiáálnlníí, kter, kteréé je zapsje zapsááno no vv matrice a poumatrice a použžíívváá se mimo romský svse mimo romský svěět. Druht. Druhéé, , romskromskéé, , kterým je ve svkterým je ve svéé komunitkomunitěě

oslovovoslovováán celý n celý žživot. Toto jmivot. Toto jmééno no

slousloužžíí jako ochrana djako ochrana dííttěěte, pte, přřed zlými silami, ktered zlými silami, kteréé by mohly by mohly ddííttěě

ppřřipravit o zdravipravit o zdravíí..

Toto jmToto jmééno oznano označčuje spuje spíšíše pe přřezdezdíívku, kterou jedinec zvku, kterou jedinec zíískskáá na na zzáákladkladěě

nněějakjakéé svsvéé charakteristickcharakteristickéé vlastnosti nebo rysu.vlastnosti nebo rysu.

RomskRomskéé jmjmééno mno můžůže jedinec ztratit, pokud se ne jedinec ztratit, pokud se něějakým jakým zpzpůůsobem provinsobem proviníí. V. V tom ptom přříípadpaděě

dostane jindostane jinéé jmjmééno, kterno, kteréé je je

ččasto hanlivasto hanlivéé..

NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestestNarozenNarozeníí ddííttěětete

DDěěti tvoti tvořříí privilegovanou skupinu osob.privilegovanou skupinu osob.

MateMateřřstvstvíí a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou.a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou.

Neplodnost byla povaNeplodnost byla považžovováána za prokletna za prokletíí a stejna stejněě

tak je tak je pojpojíímmáána dodnes. na dodnes.

Pokud Rom opustPokud Rom opustíí takovou takovou žženu, nikdo ho za to neodsoudenu, nikdo ho za to neodsoudíí..

NejsilnNejsilněějjšíší hodnotou je mezi Romy zdravhodnotou je mezi Romy zdravíí dděěttíí. Toho si . Toho si vváážžíí natolik, natolik, žže na ne na něě

ppřříísahajsahajíí..

Smrt a pohSmrt a pohřřebeb

Smrt blSmrt blíízkzkéého ho ččlovlověěka je pro vka je pro vššechny velkechny velkéé neneššttěěststíí. A pr. A práávvěě ss odchodem zodchodem z tohoto svtohoto svěěta se u Romta se u Romůů

dochovalo nejvdochovalo nejvííce ce

tradic. tradic.

KdyKdyžž

se Romovse Romovéé dozvdozvíí, , žže ne něěkdo zemkdo zemřřel, nejbliel, nejbližžšíší rodina, rodina, proprožžíívváá velký smutek a velký smutek a žžal. Pal. Přřitom se vitom se všše muse musíí ppřřipravit na ipravit na odchod zesnulodchod zesnuléého, jak naho, jak nařřizujizujíí zvyky a tradice. Kazvyky a tradice. Kažždý Rom vdý Rom víí, , co vco v ppřříípadpaděě

smrti dsmrti děělat a o co je tlat a o co je třřeba se postarat.eba se postarat.

RomovRomovéé vvěřěříí, , žže pro ume pro umíírajrajííccíího si pho si přřichicháázzíí nněěkterý který zz ppřřííbuzných, který jibuzných, který jižž

zemzemřřel, a el, a žže tohoto mrtve tohoto mrtvéého umho umíírajrajííccíí

jako jediný vidjako jediný vidíí. .

StejnStejněě

tak vtak věřěříí, , žže mrtve mrtvíí „„mulomulo““ mmůžůže ostatne ostatníím m šškodit akodit ažž

do do pohpohřřbu, nbu, něěkdy i po nkdy i po něěm. m.

Smrt a pohSmrt a pohřřebeb

Mrtvý mMrtvý můžůže me míít nt něěkolik dkolik důůvodvodůů, pro, pročč

se stse stáále vracle vracíí. N. Něěkdy kdy se mu stýskse mu stýskáá po rodinpo rodiněě, jindy se vrac, jindy se vracíí, aby se pomstil nebo si , aby se pomstil nebo si vyvyřříídit dit úúččty sty s nněěkým, kdo mu ublkým, kdo mu ublíížžil. il.

RomovRomovéé dbajdbajíí na vna vššechny zvyky spojenechny zvyky spojenéé se smrtse smrtíí a poha pohřřbem, bem, snasnažžíí se, aby mrtvý nemse, aby mrtvý neměěl dl důůvod se vracet. Do rakve mu proto vod se vracet. Do rakve mu proto poklpokláádajdajíí ppřředmedměěty, kterty, kteréé mrtvmrtvéému byly drahmu byly drahéé nebo kternebo kteréé by by mohl potmohl potřřebovat. ebovat.

NehledNehledíí se pse přři tom na jejich finani tom na jejich finanččnníí hodnotu. Jednhodnotu. Jednáá se o se o cigarety, alkohol, cigarety, alkohol, ššperky, svatperky, svatéé obrobráázky, hudebnzky, hudebníí nnáástroj, stroj, osobnosobníí vvěěci atd. Vci atd. Vššechny tyto vechny tyto věěci majci majíí zemzemřřeleléému zpmu zpřřííjemnit jemnit žživot na onom svivot na onom svěěttěě. .

Smrt a pohSmrt a pohřřebeb

DuDušše mrtve mrtvéého zho zůůststáávváá aažž

do pohdo pohřřbu vbu v jeho tjeho těěle, proto hrozle, proto hrozíí, , žže se mrtvý me se mrtvý můžůže vre vráátit. To je taktit. To je takéé ddůůvod, provod, pročč

ppřřííbuznbuzníí u u

ttěěle vartujle vartujíí, v, věěttššinou tinou třři dny a noci. Samozi dny a noci. Samozřřejmejměě

i zi z toho toho ddůůvodu, aby rodiny zesnulvodu, aby rodiny zesnuléého nebyla do pohho nebyla do pohřřbu sama. bu sama.

PPřřed vartoved vartováánníím se mum se mužži i i i žženy obleeny obleččou do ou do ččernernéého, malho, maléé dděěti ti nemusnemusíí, rodi, rodičče jim pouze na oblee jim pouze na obleččeneníí ppřřipevnipevníí ččernou stuernou stužžku. ku. VartovVartováánníí uspouspořřááddáá takový takový ččlovlověěk, kterk, kteréého vho vššichni znajichni znajíí. . MMůžůže to být ble to být blíízký zký čči vzdi vzdáálený plený přřííbuzný. buzný.

Nikdy vNikdy vššak syn zemak syn zemřřeleléého, protoho, protožže ten ve sve ten ve svéém smutku m smutku nemnemůžůže myslet na nic jine myslet na nic jinéého. Vho. V noci mnoci můžůžou vartovat jen ou vartovat jen mumužži. Je to doba, kdy se vzpomi. Je to doba, kdy se vzpomíínnáá na zemna zemřřeleléého, vyprho, vypráávvíí se se rrůůznznéé historky a pohhistorky a poháádky, vdky, věěttššinou strainou straššidelnidelnéé. Mu. Mužži popi popííjjíí alkohol a hrajalkohol a hrajíí karty. karty. NesmNesmíí se ale opse ale opíít a zpt a zpěěv i tanec jsou v i tanec jsou taktakéé zakzakáázzáány! ny!

Smrt a pohSmrt a pohřřebeb

Hrob mrtvHrob mrtvéého je vyloho je vyložžen drahými len drahými láátkami, nejltkami, nejléépe pe kvkvěětovanými, aby se mrtvý ctovanými, aby se mrtvý cíítil dobtil dobřře. Po pohe. Po pohřřbu Romovbu Romovéé vvšše e zhodnotzhodnotíí. Obvykle se vypr. Obvykle se vypráávvíí o tom, jaký byl poho tom, jaký byl pohřřeb, jestli se eb, jestli se nejblinejbližžšíší rodina o nemocnrodina o nemocnéého dobho dobřře starala, jak se starali le starala, jak se starali léékakařři i atd. atd.

Tato diskuse probTato diskuse probííhháá bubuďď

v hospodv hospoděě

čči doma u rodiny na i doma u rodiny na smutesmuteččnníí hostinhostiněě. .

Smutek drSmutek držžíí rodina prodina přřibliibližžnněě

rok, rok, žženy i mueny i mužži se obli se obléékajkajíí do do ččernernéého a vho a vššichni pozichni pozůůstalstalíí by se nemby se neměěli zli zúúččastastňňovat ovat radostných udradostných udáálostlostíí jako je svatba nebo zjako je svatba nebo záábavy. Pokud rodina bavy. Pokud rodina tuto tradici porututo tradici porušíší, je to velk, je to velkáá ostuda. ostuda.

Smrt a pohSmrt a pohřřebeb

PRPRŮŮMMĚĚRNÝ VRNÝ VĚĚKK

romskromskéé žženy 59,5 let, eny 59,5 let, ččeskeskéé žženy 75,4 leteny 75,4 let

romromššttíí mumužži 55,3 let, i 55,3 let, ččeeššttíí mumužži 67,8 leti 67,8 let

RomovRomovéé taktakéé dobdobřře zvae zvažžujujíí mmíísto poslednsto posledníího ho odpoodpoččinku mrtvinku mrtvéého a ho a úúpravu hrobu. pravu hrobu.

RomskRomskáá rodinarodina

Jde o Jde o „„familiju familiju –– famelijufameliju““, kterou tvo, kterou tvořříí šširokirokéé ppřřííbuzenstvo. buzenstvo. ČČasto tuto familiju tvoasto tuto familiju tvořříí nněěkolik rodin, vkolik rodin, věěttššinou jde o tinou jde o třři ai ažž

ččtytyřři generace. i generace.

Tato Tato šširokirokáá rodina ochrarodina ochraňňuje kauje kažžddéého ho ččlena a je schopna lena a je schopna ppřřijmout i dalijmout i dalšíší ččleny, pokud je to potleny, pokud je to potřřeba a nemuseba a nemusíí to být jen to být jen RomovRomovéé. Pokud si . Pokud si ččlovlověěka oblka oblííbbíí, nab, nabíídnou mu svdnou mu svůůj domov a j domov a taktakéé ochranu. ochranu.

Rodinu u RomRodinu u Romůů

tedy nechtedy necháápeme jako popeme jako poččet jedincet jedincůů, ale jako , ale jako celek. celek.

RomskRomskáá rodinarodina

Po sPo sňňatku patku přřenenášíáší Rom kulturu svRom kulturu svéé ppůůvodnvodníí rodiny i do novrodiny i do novéé rodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vracrodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vracíí kk rodirodičůčům, kde chrm, kde chráánníí svoje zsvoje záájmy. jmy.

Romskou rodinu spojuje velkRomskou rodinu spojuje velkáá solidarita, hlavnsolidarita, hlavněě

ke starke staršíším m lidem. lidem. Starým lidem je prokazovStarým lidem je prokazováána na úúctacta, d, dřřííve nebylo ve nebylo zvykem , aby svzvykem , aby svéé rodirodičče dali do domova pro seniory e dali do domova pro seniory –– dnes udnes užž

se i takovse i takovéé ppřříípady objevujpady objevujíí. .

Nemocný Nemocný ččlovlověěk nikde nezk nikde nezůůststáávváá ssáám, kdym, kdyžž

je v nemocnici, je v nemocnici, nikdy neznikdy nezůůststáávváá ssáám. Nm. Něěkolikrkolikráát za den mu pt za den mu přřininášíáší jjíídlo a dlo a zajzajíímajmajíí se o jeho zdravotnse o jeho zdravotníí stav. stav.

StarStaréé lidi respektujlidi respektujíí jejich djejich děěti, i vnouti, i vnouččata. Jejich nata. Jejich náázor mzor máá pro pro ostatnostatníí velkou vvelkou vááhu. hu.

DominantnDominantníí postavenpostaveníí mmáá vv romskromskéé rodinrodiněě

mumužž, otec. On je , otec. On je ten, kdo urten, kdo urččuje pravidla, rozhoduje. uje pravidla, rozhoduje.

RomskRomskáá rodinarodina

RomskRomskáá rodina vznikrodina vznikáá narozennarozeníím prvnm prvníího dho dííttěěte. Rodiny jsou te. Rodiny jsou ččasto velmi poasto velmi poččetnetnéé. D. Dííttěě

vychovvychováávváá celceláá rodina, nenrodina, neníí

výjimkou, kdyvýjimkou, kdyžž

ddííttěě

žžije vije v ttřříí aažž

ččtytyřř

generageneraččnníí rodinrodiněě, , neexistujneexistujíí tu mezigeneratu mezigeneraččnníí spory. Rodina je celek, ve kterspory. Rodina je celek, ve kteréém m jsou dospjsou dospěěllíí a da děěti neustti neustáále spolu, navzle spolu, navzáájem se chrjem se chráánníí a nikdy a nikdy nejsou sami.nejsou sami.

RomskRomskáá žžena je vena je vžždy ady ažž

druhdruháá, po sv, po svéém mum mužži. Svi. Svéé nnáázory zory mmůžůže totie totižž

prezentovat jen mezi dalprezentovat jen mezi dalšíšími mi žženami. Romskenami. Romskéé

žženeněě

se nedostse nedostáávváá takovtakováá úúcta jako romskcta jako romskéému mumu mužži, vi, vžždy dy krkrááččíí za svým muza svým mužžem.em.

RomskRomskáá rodinarodina

Po ulici Po ulici žžena nechodena nechodíí ppřřed mued mužžem, znamenalo by to, em, znamenalo by to, žže e vlvláádne rodindne rodiněě

a to nena to neníí ppřříípustnpustnéé. Nen. Neníí vvííc, nec, nežž

mumužž, proto, protožže e

on noson nosíí klobouk a ona jenom klobouk a ona jenom šášátek.tek.

Pro romskou Pro romskou žženu je to samozenu je to samozřřejmost, je tak od dejmost, je tak od děětstvtstvíí vychovvychováávanvanáá. Pokud mu. Pokud mužži o ni o něčěčem debatujem debatujíí, , žženy stojeny stojíí bokem bokem a nesma nesmíí do hovoru mudo hovoru mužůžů

zasahovat. Mzasahovat. Míísto sto žženy je veny je v kuchyni a kuchyni a

u du děěttíí. .

PPřři svi svéém mum mužži musi musíí ststáát vt v dobrdobréém i ve zlm i ve zléém, podporovat ho ve m, podporovat ho ve vvššem, co dem, co děělláá. . ŽŽena mena máá na starosti domna starosti domáácnost, mucnost, mužž

finance. finance.

RomskRomskáá rodinarodina

O kaO kažžddéém kroku svm kroku svéé žženy museny musíí mumužž

vvěědděět, jednodut, jednodušše proto, e proto, žže je jíí mumužž

nevnevěřěříí. .

Pokud je mu Pokud je mu žžena nevena nevěěrnrnáá, mu, mužž

jjíí mmůžůže oste ostřřííhat vlasy, hat vlasy, zohavit oblizohavit obliččej nebo se sej nebo se s nníí rozvrozvéést. st.

Vlasy jsou pro Romy symbolem krVlasy jsou pro Romy symbolem kráásy, pokud o nsy, pokud o něě

žžena ena ppřřijde, je to znak potupy. Mijde, je to znak potupy. Můžůže být oste být ostřřííhanhanáá i v pi v přříípadpaděě

, , žže je jíí

zemzemřřel nel něěkdo blkdo blíízký zký –– spspíšíše v olae v olaššskskéé komunitkomunitěě!!

RomskRomskáá rodinarodina

SvSvéé postavenpostaveníí si upevsi upevňňuje mateuje mateřřstvstvíím. m. ŽŽena, kterena, kteráá mmáá dvdvěě

aažž ttřři di děěti, jeti, ješšttěě

nenneníí matka. matka.

Pokud je Pokud je žžena neplodnena neplodnáá, ostatn, ostatníí ji litujji litujíí nebo se jnebo se jíí vysmvysmíívajvajíí. . MuMužž

takovou takovou žženu menu můžůže opustit, protoe opustit, protožže je to jeje je to jejíí vina, vina, žže je e je

neplodnneplodnáá. .

DDěěti jsou bohatstvti jsou bohatstvíím rodinym rodiny„„Nane Nane ččhave, nane bachthave, nane bacht““ –– „„Nejsou dNejsou děěti, nenti, neníí ššttěěststíí..““

RomskRomskáá rodinarodina

ZvlZvlášáštntníí postavenpostaveníí majmajíí vv romskromskéé spolespoleččnosti nosti starstaréé žženyeny. Ostatn. Ostatníí se na nse na něě

ddíívajvajíí ss úúctou, kvctou, kvůůli jejich li jejich

zkuzkuššenostem a venostem a věědomostem. domostem.

NNěěkterkteréé disponujdisponujíí llééččitelskými a vitelskými a věěšštitelskými titelskými schopnostmi. Ostatnschopnostmi. Ostatníí ččlenovlenovéé rodiny se k nim chodrodiny se k nim chodíí radit.radit.

TradiTradiččnníí romskromskáá povolpovoláánníí

kovkováářři, kotli, kotláářři, zpracovateli, zpracovateléé kkůžůžíí, o, oššetetřřovatelovateléé konkoníí, , kokoňňššttíí handlhandlíířři, muzikanti, cvii, muzikanti, cviččiteliteléé hadhadůů

a medva medvěěddůů, ,

hrnhrnččíířři, koi, košíšíkkáářři, metai, metařři, pradleny, vi, pradleny, věěšštitelky titelky budoucnosti, cihlbudoucnosti, cihláářři, koryti, korytáářři aj.i aj.

výroba metel, kovýroba metel, košíšíkkůů, o, oššatek, rohoatek, rohožžíí, stahov, stahováánníí a a ččiiššttěěnníí kkůžůžíí, brou, brouššeneníí nonožůžů, výroba nep, výroba nepáálených cihel lených cihel z hlz hlííny, vody a plev, výroba dny, vody a plev, výroba dřřevevěěnnéého uhlho uhlíí. .

obecnobecněě

platplatíí, , žže ve vššechny tyto profese mohly být echny tyto profese mohly být provprováádděěny jen pny jen přřííleležžitostnitostněě, popt, poptáávka po tvka po těěchto chto sluslužžbbáách byla nerovnomch byla nerovnoměěrnrnáá a trvala do ta trvala do téé doby, nedoby, nežž

byl trh nasycen. byl trh nasycen.

Komunikace s romským obKomunikace s romským obččanemanemUmUměěnníí vyjvyjááddřřit it úúctuctu

Pokud Pokud žžena jednena jednáá s romským mus romským mužžem, nedoporuem, nedoporuččujeme se mu ujeme se mu ddíívat zpvat zpřřííma do oma do oččíí. P. Přříímý mý žženský pohled je obecnenský pohled je obecněě

povapovažžovováán za sexun za sexuáálnlníí výzvu. Romský muvýzvu. Romský mužž, který v, který váám m podpodáávváá ruku a nepodruku a nepodíívváá se vse váám zpm zpřřííma do oma do oččíí, v, váám vyjadm vyjadřřuje uje úúctu.ctu.

Na nNa náávvššttěěvvěě

u klientu klientůů

si je dobrsi je dobréé zjistit, kdo je hlavou rodiny zjistit, kdo je hlavou rodiny –– pokud je to nappokud je to napřř. mu. mužž

a vy se budete v hovoru obracet na a vy se budete v hovoru obracet na

jeho jeho žženu, menu, můžůžete jej urazit. ete jej urazit.

DDáávvááme pozor na to, abychom mluvili chvme pozor na to, abychom mluvili chvííli na muli na mužže a chve a chvííli li na na žženu. Prostenu. Prostěě

udrudržžujeme kontakt oujeme kontakt oččima.ima.

NevhodnNevhodnéé obleobleččeneníí –– minisuknminisukněě, výrazn, výraznéé llííččeneníí, zlato, vysok, zlato, vysokéé podpatkypodpatky

Komunikace s romským obKomunikace s romským obččanemanemNepodceNepodceňňujeme jazykovou bariujeme jazykovou bariééruru

PozitivnPozitivníí komunikaci pkomunikaci přřizpizpůůsobsobííme i slovnme i slovníí zzáásobu, sobu, zjednoduzjednodušíšíme me řřeečč

a neusta neustáále zple zpěětnou vazbou kontrolujeme, tnou vazbou kontrolujeme,

zda to, co jste przda to, co jste práávvěě

řřekli, bylo druhou stranou sprekli, bylo druhou stranou spráávnvněě pochopeno.pochopeno.

Vzhledem ke skuteVzhledem ke skuteččnosti, nosti, žže Romove Romovéé nevnnevníímajmajíí ččeský jazyk eský jazyk ve vve vššech jeho výrazech, obratech a zdrobnech jeho výrazech, obratech a zdrobněělinlináách, reagujch, reagujíí nněěkdy jako kdy jako ČČeešši komunikuji komunikujííccíí nedokonalou anglinedokonalou angliččtinou s tinou s rodilým Anglirodilým Angliččanem.anem.

ZvlZvlášáštnosti romsktnosti romskéé menmenššinyiny

V prV průůbběěhu nemoci netrphu nemoci netrpěělivost, ulivost, užžíívváánníí lléékkůů

jen po dobu jen po dobu potpotíížžíí

Komplexy mKomplexy méénněěcennosticennosti

PotPotřřebujebujíí blblíízkost rodinyzkost rodiny

NNěěkdy neochota spoluprkdy neochota spoluprááce se zdravotnce se zdravotnííky ky –– nednedůůvvěěrara

PPřřecitlivecitlivěělost na okollost na okolíí –– mmůžůže být i agresivitae být i agresivita

Velký strach z bolesti a smrtiVelký strach z bolesti a smrti

HlasitHlasitéé projevy emocprojevy emocíí

ŠŠpatnpatnéé snsnášášeneníí hospitalizace hospitalizace –– nněěkdy kdy úúttěěky reversky revers

DoporuDoporuččeneníí

IndividuIndividuáálnlníí ppřříístupstup

VnVníímat mat řřeečč

ttěělala

NebNebáát se dotýkatt se dotýkat

Nekritizovat pNekritizovat přřed jinými lidmied jinými lidmi

Mluvit jasnMluvit jasněě

strustruččnněě, v, věěcncněě, volit vhodn, volit vhodnéé výrazyvýrazy

OvOvěřěřit zda byla informace pochopenait zda byla informace pochopena

Opakovat informaceOpakovat informace

Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů

PPřřííččinainaPPřřííslusluššnost k velkorodinnost k velkorodiněě

jako k nevyjako k nevyššíšší romskromskéé autoritautoritěě

a a

hodnothodnotěě, nejvy, nejvyššíšší spolespoleččenskenskáá kontrola. O vkontrola. O vššech vech věěcech se cech se rozhoduje kolektivnrozhoduje kolektivněě, jsou vyslechnuty i n, jsou vyslechnuty i náázory nejmladzory nejmladšíších ch ppřřííslusluššnnííkkůů

rodu.rodu.

DDůůsledeksledekNedostateNedostateččnnáá individualizace osobnosti, neschopnost nindividualizace osobnosti, neschopnost néést sst sáám m ddůůsledky svsledky svéého rozhodnutho rozhodnutíí a poa poččíínnáánníí, nedostatek osobn, nedostatek osobníí zodpovzodpověědnosti.dnosti.

Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů

PPřřííččinainaRespektovRespektováánníí vlastnvlastníího hodnotovho hodnotovéého systho systéému.mu.

DDůůsledeksledekNeschopnost pochopit nadstavbu hodnotovNeschopnost pochopit nadstavbu hodnotovéého mho měřěříítka tka majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným mměřěříítktkůům nem nežž

vlastnvlastníím, konflikty s okolm, konflikty s okolíím, se zm, se záákonem a konem a

majority apod.majority apod.

Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů

PPřřííččinainaTravellers, koTravellers, koččovováánníí, nevlastn, nevlastněěnníí ppůůdy a s tdy a s tíím souvisejm souvisejííccíí nutnost podnutnost podřříídit se pdit se přříírodnrodníímu kolobmu koloběěhu hu –– plpláánovat, zasnovat, zasíít, t, sklsklíízet, to vzet, to vššechno, abych nehladovechno, abych nehladověěl.l.

DDůůsledeksledekNeschopnost plNeschopnost pláánovat, neschopnost odsunu vlastnnovat, neschopnost odsunu vlastníích potch potřřeb na eb na pozdpozděějjšíší dobu za cenu nepohodldobu za cenu nepohodlíí, neschopnost racion, neschopnost racionáálnlníího ho plpláánovnováánníí, vn, vníímmáánníí hodnoty prhodnoty prááce, ce, ččasu a penasu a peněěz.z.

Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů

PPřřííččinainaČČas je vnas je vníímmáán jako n jako ppřříítomnost, tetomnost, teďď

a tady.a tady.

DDůůsledeksledekNeschopnost vnNeschopnost vníímat sebe v mat sebe v ččase a prostoru, jako ase a prostoru, jako sousouččáást minulosti a st minulosti a budoucnosti.budoucnosti.

Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů

PPřřííččinainaNeohNeohřříívváánníí jjíídla (zbytky se vyhazovaly) majdla (zbytky se vyhazovaly) majíí snad ritusnad rituáálnlníí, , spspíšíše ve vššak praktický význam pochak praktický význam pocháázejzejííccíí z dob koz dob koččovováánníí a a nemonemožžnosti uchovat potraviny nosti uchovat potraviny ččerstverstvéé. Snad zako. Snad zakořřeneněěnnáá tabu, tabu, spojenspojeníí s s žžuužži (ritui (rituáálnlníí ččistotou).istotou).

DDůůsledeksledekNeschopnost zajistit si zNeschopnost zajistit si záásoby, naplsoby, napláánovat výdaje, z toho novat výdaje, z toho pramenpramenííccíí ppřříítomnost bohatých a chudých dntomnost bohatých a chudých dnůů. P. Přři bohatých i bohatých se konzumuje, pse konzumuje, přři chudých se pi chudých se půůjjččujujíí penpenííze, dneska bohuze, dneska bohužžel el od lichvod lichváářůřů..

DalDalšíší informace o Romechinformace o Romech

RomskRomskéé matky pmatky přříílilišš na novorozence nemluvna novorozence nemluvíí, pova, považžujujíí to za to za zbytezbyteččnnéé..

Romky nerady rodRomky nerady rodíí v porodnicv porodnicíích, nevch, nevěřěříí doktordoktorůům.m.

ČČasto ihned po porodu utasto ihned po porodu utííkajkajíí za svými dalza svými dalšíšími dmi děětmi a tmi a mumužžem. Vem. Vííte prote pročč??

VVííce se svých dce se svých děěttíí dotýkajdotýkajíí ..

OsobnOsobníí kontakt mezi kontakt mezi ččleny rodiny je obecnleny rodiny je obecněě

vvííce dotykový, ce dotykový, jsou rjsou ráádi bldi blíízko sebe.zko sebe.

NevadNevadíí jim stjim stíísnsněěnnéé prostory, nepoprostory, nepožžadujadujíí soukromsoukromíí, jsou , jsou neradi sami.neradi sami.

DalDalšíší informace o Romechinformace o Romech

SystSystéém hodnotm hodnot

Mezi jednu z nejvMezi jednu z nejvěěttšíších hodnot patch hodnot patřříí llááska k rodinska k rodiněě, a to jak , a to jak llááska dska děěttíí k matce tak i rodik matce tak i rodičůčů

k dk děětem.tem.

RomovRomovéé jsou velmi hrdjsou velmi hrdíí na velikost a soudrna velikost a soudržžnost svnost svéé rodiny.rodiny.

ÚÚcta jako dalcta jako dalšíší z hodnot je pro Roma velmi dz hodnot je pro Roma velmi důůleležžititáá..

Podstatnou hodnotou je fyzickPodstatnou hodnotou je fyzickáá ssííla, kterla, kteráá mmůžůže hranie hraniččit ait ažž

s s nekritickým obdivem.nekritickým obdivem.

DalDalšíší informace o Romechinformace o Romech

DalDalšíší hodnotou je drhodnotou je držžet et „„slovoslovo““. Plat. Platíí ovovššem pouze uvnitem pouze uvnitřř romskromskéé skupinyskupiny

ČČíím vm vííce je nerom vzdce je nerom vzděělanlaněějjšíší, t, tíím vm vííce je podvod ocence je podvod oceněěnn

Hodnotou je pohostinnost. KaHodnotou je pohostinnost. Kažždý host musdý host musíí být pohobýt pohoššttěěnn

Host by nemHost by neměěl odml odmíítnout, mohlo by to znamenat, tnout, mohlo by to znamenat, žže se e se ššttííttíí a a povapovažžuje tak hostitele za neuje tak hostitele za neččististéého. Hostho. Hostíí se masem a se masem a alkoholemalkoholem

Laskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dLaskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dáávváá

TradiTradiččnníí romskromskáá cudnost romských rodin vylucudnost romských rodin vyluččovala jakovala jakéékoliv koliv projevy sexuality rodiprojevy sexuality rodičůčů

ppřřed ded děětmi. Ntmi. Něěkterkteréé skupiny se skupiny se

dodnes styddodnes stydíí objevit na veobjevit na veřřejnosti v plavkejnosti v plavkááchch

DalDalšíší informace o Romechinformace o RomechMMáálo uznlo uznáávanvanéé hodnoty!!!!!hodnoty!!!!!

NNěěktekteřříí RomovRomovéé nepovanepovažžujujíí za dza důůleležžititéé uuččit se romský jazyk. it se romský jazyk. StejnStejněě

nenneníí docendoceněěna forma psanna forma psanéého slova. ho slova.

VelkVelkáá ččáást tiskovin a materist tiskovin a materiáálu pro nlu pro něě

vytvovytvořřena konena konččíí v v odpadcodpadcíích.ch.

VzdVzděělláánníí je dalje dalšíší z hodnot, kterz hodnot, kteráá nepatnepatřříí mezi priority. mezi priority. UpozorUpozorňňuji vuji vššak, ak, žže v e v žžáádndnéém pm přříípadpaděě

nenneníí momožžnnéé

generalizovat a opgeneralizovat a opíírat se o toto tvrzenrat se o toto tvrzeníí. .

V romskV romskéé komunitkomunitěě

dodoššlo k velklo k velkéému posunu a nerada bych se mu posunu a nerada bych se nněěkoho dotkla. Svkoho dotkla. Svěěddččíí o tom no tom náárrůůst stst střředoedošškolsky a kolsky a vysokovysokošškolsky vzdkolsky vzděělaných Romlaných Romůů..

RomovRomovéé -- nnáárodnostnrodnostníí menmenššinaina

Na sjezdu v LondýnNa sjezdu v Londýněě

v roce 1971se Romovv roce 1971se Romovéé usnesli, usnesli, žže e oznaoznaččeneníím pm přřííslusluššnnííkkůů

romskromskéého nho náároda je Rom a od troda je Rom a od téé doby doby

se datuje romský pose datuje romský požžadavek, aby tento fakt byl majoritou adavek, aby tento fakt byl majoritou respektovrespektováán.n.

V V ČČechecháách a na Moravch a na Moravěě

je bje běžěžnněě

poupoužžíívvááno oznano označčeneníí CikCikáán. n. Toto oznaToto označčeneníí je velkou je velkou ččááststíí RomRomůů

vnvníímmááno jako hanlivno jako hanlivéé. .

SymbolySymboly

RomskRomskáá vlajka se sklvlajka se sklááddáá z z modrmodréého pruhu v hornho pruhu v horníí polovinpoloviněě, zelen, zelenéého pruhu v ho pruhu v polovinpoloviněě

dolndolníí a z a z ččervenervenéé

ččakry s 16 paprsky akry s 16 paprsky umumííststěěnnéé uprostuprostřřed. ed.

ČČakra, kterakra, kteráá je i na vlajce je i na vlajce Indie, odkazuje na indický Indie, odkazuje na indický ppůůvod romskvod romskéého nho náároda. roda. Zelený a modrý pruh Zelený a modrý pruh symbolizujsymbolizujíí žživot vivot věčěčných ných poutnpoutnííkkůů

po zelenpo zelenéé zemi zemi

pod blankytnou oblohou.pod blankytnou oblohou.

Tato vlajka byla pTato vlajka byla přřijata na 1. ijata na 1. MezinMezináárodnrodníím sjezdu v Londýnm sjezdu v Londýněě

v roce 1971.v roce 1971.

SymbolySymboly

Hymna Hymna -- VVššeobecneobecněě

se za romskou hymnu povase za romskou hymnu považžuje romskuje romskáá ppííseseňň

GejGejľľem, gejem, gejľľem (jdeme, jdeme).em (jdeme, jdeme).

Za romskou hymnu byla prohlZa romskou hymnu byla prohlášášena v roce 1971ena v roce 1971na na 1. Mezin1. Mezináárodnrodníím sjezdu v Londýnm sjezdu v Londýněě..

Melodie romskMelodie romskéé hymny vychhymny vycháázzíí pravdpravděěpodobnpodobněě

ze starobylze starobyléé ppíísnsněě

populpopuláárnrníí ppůůvodnvodněě

v Rumunsku nebo Srbsku v prvnv Rumunsku nebo Srbsku v prvníí

polovinpoloviněě

20. stolet20. stoletíí. .

Byla otextovanByla otextovanáá romským hudebnromským hudebnííkem Jarko Jovanovikem Jarko Jovanoviččem em pro film s romskou tematikou pro film s romskou tematikou „„NNáákupkupččíí pepeřříí..““

PoPoččty Romty Romůů

RomskRomskáá menmenššina je sloina je složžena z mnoha rena z mnoha růůznorodých, odliznorodých, odliššnou nou historickou zkuhistorickou zkuššenostenostíí formovaných skupin. formovaných skupin.

v Evropv Evropěě

asi 6 milionasi 6 milionůů

RomRomůů

v v ČČR asi 250 R asi 250 –– 300 tis300 tisííc c

v Ostravv Ostravěě

cca 10 tis. (spocca 10 tis. (spoččííttááno v Ostravských lokalitno v Ostravských lokalitáách v ch v roce 2010 cca 6 000 Romroce 2010 cca 6 000 Romůů

v sociv sociáálnlněě

vylouvylouččených lokalitených lokalitáách)ch)

PPřři si sččííttáánníí lidu v lidu v ČČR v r. 2001 uvedlo romskou nR v r. 2001 uvedlo romskou náárodnost 11 rodnost 11 716 osob, v Ostrav716 osob, v Ostravěě

691 Rom691 Romůů..

PoPoččty Romty RomůůStStááty s významnou populacty s významnou populacíí romskromskéé menmenššiny:iny:

ŠŠpanpaněělsko lsko 650 000 650 000 -- 800 000800 000

RumunskoRumunsko 1 800 000 1 800 000 -- 2 500 0002 500 000

Turecko Turecko 500 000500 000

Francie Francie 280 000 280 000 -- 340 000340 000

Bulharsko 550 000 Bulharsko 550 000 -- 600 000600 000

ŘŘecko 160 000 ecko 160 000 -- 200 000200 000

Srbsko 400 000 Srbsko 400 000 -- 450 000450 000

Slovensko 480 000 Slovensko 480 000 -- 520 000520 000

ČČeskeskáá republika 250 000 republika 250 000 -- 300 000300 000

RomskRomskéé symbolysymboly8. dubna 8. dubna -- MezinMezináárodnrodníí den Romden Romůů

r. 1971 se poblr. 1971 se poblíížž

Londýna uskuteLondýna uskuteččnilo prvnnilo prvníí mezinmezináárodnrodníí setksetkáánníí RomRomůů. V Londýn. V Londýněě

tehdy tehdy

delegdelegááti sjezdu oficiti sjezdu oficiáálnlněě

ustavili prvnustavili prvníí mezinmezináárodnrodníí organizaci IRU (International Romani Union). organizaci IRU (International Romani Union).

TakTakéé schvschváálili oficilili oficiáálnlníí oznaoznaččeneníí Rom mRom míísto ciksto cikáán a n a pracovnpracovníí atmosfatmosfééru dokreslovalo pru dokreslovalo přřijetijetíí dvou dvou atributatributůů, jimi, jimižž

se vyznase vyznaččuje kauje kažždý ndý náárod.rod.

A to vlajka a hymna, aA to vlajka a hymna, aččkoliv se poslkoliv se poslééze konaly dalze konaly dalšíší dva kongresy IRU, 8. duben byl uzndva kongresy IRU, 8. duben byl uznáán mezinn mezináárodnrodníím m svsváátkem atkem ažž

v roce 1990 ve Varv roce 1990 ve Varššavavěě..

MezinMezináárodnrodníí den Romden Romůů

I pI přřes snahy res snahy růůzných zných organizacorganizacíí nenneníí tento tento svsváátek zattek zatíím pm přříílilišš znznáám v majoritnm v majoritníí spolespoleččnosti, ale ani nosti, ale ani samotným Romsamotným Romůům. m.

ZnajZnajíí jej spjej spíšíše rome romššttíí aktivistaktivistéé a lida lidéé pracujpracujííccíí v obv obččanskanskéém m sektoru.sektoru.

Muzeum romskMuzeum romskéé kulturykultury

Muzeum romskMuzeum romskéé kulturykultury je muzeum v je muzeum v brnbrněěnsknskéé ččtvrti Ztvrti Záábrdovice. brdovice.

NachNacháázzíí se na ulici Bratislavskse na ulici Bratislavskáá, v m, v mííststěě

jemujemužž

se se řřííkkáá BrnBrněěnský Bronxnský Bronx. .

Bylo zaloBylo založženo roku eno roku 19911991 romskými intelekturomskými intelektuáály ly jako NNO, deset let fungovalo v provizornjako NNO, deset let fungovalo v provizorníích ch prostorprostoráách, v roce ch, v roce 20002000 se pse přřestestěěhovalo do budovy hovalo do budovy na Bratislavskna Bratislavskéé ulici 246/67. ulici 246/67.

V roce V roce 20052005 se muzeum stalo stse muzeum stalo stáátntníí ppřřííspspěěvkovou vkovou organizacorganizacíí..

RomskRomskáá periodikaperiodika

Romano hangos (romský hlas) Romano hangos (romský hlas) –– BrnoBrnowww.romanohangos.cz www.romanohangos.cz

Amaro gendalos (naAmaro gendalos (našše zrcadlo) e zrcadlo) –– PrahaPrahawww.dzeno.cz/www.dzeno.cz/

Romano vodi (romskRomano vodi (romskáá dudušše) e) –– PrahaPrahawww.romea.czwww.romea.cz

Romano dRomano džžaniben (romskaniben (romskáá moudra) moudra) –– PrahaPrahawww.dzaniben.cz www.dzaniben.cz

Kereka (kruh) Kereka (kruh) –– ValaValaššskskéé MeziMeziřřiiččííwww.darcr.cz www.darcr.cz

RomovRomovéé v rozhlasev rozhlase

RozhlasRozhlas

„„O Roma vakerenO Roma vakeren““ –– ččili ili "Romov"Romovéé hovohovořříí" " pravidelnpravidelněě

ppřřipravuje ipravuje

romskromskáá redakce redakce ČČeskeskéého ho rozhlasu 1 rozhlasu 1 –– RadioRadiožžurnurnáálu. lu.

PoPořřad vznikl koncem roku ad vznikl koncem roku 1992. 1992. www.rozhlas.czwww.rozhlas.cz

RomskRomskéé webovwebovéé strstráánkynkyZajZajíímavmavéé webovwebovéé strstráánkynky

www.romea.czwww.romea.cz –– aktuaktuáálnlníí informace o Romech a nejen pro informace o Romech a nejen pro RomyRomy

www.romove.czwww.romove.cz –– zprzpráávy ze vy ze žživota Romivota Romůů, ale tak, ale takéé nněěco o co o tradictradicíích, kultuch, kultuřře a historiie a historii

www.radiorota.czwww.radiorota.cz –– romskromskéé internetovinternetovéé rráádiodio

www.chave.czwww.chave.cz –– internetovinternetovéé strstráánky Jana Rnky Jana Rááce ze Zlce ze Zlíínana

www.vlada.czwww.vlada.cz –– Rada vlRada vláády dy ČČR pro zR pro zááleležžitosti romskitosti romskéé komunity komunity

Struktura prStruktura prááce s romskou ce s romskou komunitoukomunitou

•• Rada vlRada vláády pro zdy pro zááleležžitosti romskitosti romskéé komunity komunity •• (Agentura pro soci(Agentura pro sociáálnlníí zazaččleleňňovováánníí))•• KoordinKoordináátor romských poradctor romských poradcůů

-- KKÚÚ•• KoordinKoordináátor pro romskou mentor pro romskou menššinu inu –– „„romský poradceromský poradce““ –– magistrmagistráát nebo t nebo

obecobec•• TerTeréénnnníí socisociáálnlníí pracovnpracovnííci ci –– magistrmagistráát, obcet, obce•• TerTeréénnnníí pracovnpracovnííci ci –– NNONNO•• Asistenti pedagoga Asistenti pedagoga –– šškoly, koly, šškolkykolky•• PolicejnPolicejníí asistenti asistenti –– NNO (NNO (ččáástesteččnněě

vykonvykonáávajvajíí nnááplplňň

prprááce TSP)ce TSP)•• (Asistenti pro prevenci kriminality (Asistenti pro prevenci kriminality –– pod Mpod Měěstskou policistskou policiíí –– zamzaměěst. MV, st. MV,

dohldohlíížžejejíí na pona pořřáádek v lokalitdek v lokalitáách)ch)•• ZdravotnZdravotněě

socisociáálnlníí pomocnpomocnííci ci -- NNONNO

Asistent pedagogaAsistent pedagoga

Asistent pedagogaAsistent pedagoga

AP pAP půůsobsobíí na na šškolkoláách, kde vytvch, kde vytváářříí etnický metnický můůstek mezi stek mezi neromskou uneromskou uččitelkou, romským itelkou, romským žžáákem a jeho romskou kem a jeho romskou rodinou.rodinou.

CCíílem tohoto zprostlem tohoto zprostřředkovedkováánníí je snaha o vytvoje snaha o vytvořřeneníí vztahu, ve vztahu, ve kterkteréém by romskm by romskéé ddííttěě

a s na s níím celm celáá jeho rodina, vidjeho rodina, viděěli li šškolu kolu

jako instituci pjako instituci přřáátelskou, ktertelskou, kteráá dděělláá pro vzdpro vzděělláánníí jejich djejich dííttěěte te to nejlepto nejlepšíší..

Projekt Projekt „„estetických testetických třříídd““ na Zna ZŠŠ –– ENVI A o.p.s.ENVI A o.p.s.

PracovnPracovníí pozicepozicePolicejnPolicejníí asistentasistent

PravidelnPravidelněě

navnavššttěěvuje s pvuje s přřííslusluššnnííky Pky PČČR vytipovanR vytipovanéé lokality.lokality.

ProvProváádděějjíí tzv. depisttzv. depistáážžee

PoskytujPoskytujíí zzáákladnkladníí poradenstvporadenstvíí..

ZprostZprostřředkovedkováávváá výslech svvýslech svěědkdkůů

a poda podáánníí trestntrestníích oznch oznáámenmeníí..

Je klientJe klientůům morm moráálnlníí i psychickou oporou.i psychickou oporou.

Instituce pro integraci RomInstituce pro integraci Romůů

v v ČČRRNestNestáátntníí neziskovneziskovéé organizace (NNO)organizace (NNO)

ZabývajZabývajííccíí se obecnse obecněě

prospprospěěššnou nou ččinnostinnostíí..

RomskRomskéé a proromska proromskéé organizace. organizace.

VVěěttššina proromských sdruina proromských sdružženeníí byla a je zambyla a je zaměřěřena na rozvoj ena na rozvoj vzdvzděělláávváánníí a zvya zvyššovováánníí kvalifikace Romkvalifikace Romůů, , ččasto realizujasto realizujíí osvosvěětovou tovou ččinnost.innost.

Sami RomovSami Romovéé ččasto spolupracujasto spolupracujíí s majoritou na proromských s majoritou na proromských projektech, jejich cprojektech, jejich cíílem je zleplem je zlepššit sociit sociáálnlníí postavenpostaveníí RomRomůů

a a

umoumožžnit jim lepnit jim lepšíší vzdvzděěllááni.ni.

Ministerstva a integraceMinisterstva a integracePodpora romských Podpora romských žžáákkůů

ststřřednedníích ch šškolkol

MMŠŠMT vyhlaMT vyhlaššuje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotauje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotaččnníí program sprogram s nnáázvem zvem „„Podpora romských Podpora romských žžáákkůů

ststřřednedníích ch šškol.kol.““

FinanFinanččnníí prostprostřředky tohoto programu jsou ruedky tohoto programu jsou ruččeny eny šškolkoláám na m na podporu studia romských podporu studia romských žžáákkůů. Z . Z ččáásti pokrývsti pokrýváá rodinrodináám m nnááklady spojenklady spojenéé se stse střředoedošškolským studiem.kolským studiem.

FinanFinanččnníí prostprostřředky jsou uredky jsou urččeny na eny na ččáástesteččnou nebo nou nebo úúplnou plnou úúhradu nhradu náákladkladůů

žžáákkůů

vv ttěěchto polochto položžkkáách: ch: šškolnkolnéé, stravn, stravnéé, ,

ubytovubytováánníí, cestovn, cestovnéé, , šškolnkolníí potpotřřeby a ochranneby a ochrannéé pompomůůcky.cky.

ZdravotnZdravotněě

–– socisociáálnlníí pomocnpomocnííkkZdravotnZdravotněě

socisociáálnlníí asistentasistent

Od Od ččervna roku 2002 je vervna roku 2002 je v OstravOstravěě

realizovrealizováán pilotnn pilotníí projekt projekt ZdravotnZdravotněě--socisociáálnlníí asistent.asistent.

NNáávrh na zvrh na zřříízenzeníí ttééto funkce byl podto funkce byl podáán na Ministerstvu n na Ministerstvu zdravotnictvzdravotnictvíí vv roce 2000 prostroce 2000 prostřřednictvednictvíím Rady vlm Rady vláády dy ČČR pro R pro zzááleležžitosti romskitosti romskéé komunity. komunity.

Realizace projektu zaRealizace projektu začčala vala v roce 2002 droce 2002 dííky iniciativky iniciativěě

MUDr. MUDr. J. BoJ. Božženskenskéého, primho, primáářře de děětsktskéého oddho odděělenleníí VVíítkovicktkovickéé nemocnice a.s.nemocnice a.s.

Do jeho pDo jeho půůsobensobeníí patpatřříí: zaji: zajiššťťovováánníí dochdocháázky na preventivnzky na preventivníí prohlprohlíídky, odky, oččkovkováánníí, vysv, vysvěětlovtlováánníí sprspráávnvnéé žživotosprivotosprááv, v, nebezpenebezpeččíí ppřřenosných nemocenosných nemocíí, dodr, dodržžovováánníí llééččebnebnéého reho režžimu, imu, osvosvěěta v oblasti antikoncepce atdta v oblasti antikoncepce atd

..

ZajZajíímavmavéé projektyprojekty

PPřřííprava romských stprava romských střředoedošškolkoláákkůů

na pna přřijijíímacmacíí řříízenzeníí na Vna VŠŠ

Nositel projektu: Slovo 21Nositel projektu: Slovo 21

RealizovRealizováán v nn v něěkolika mkolika měěstech stech ČČR jiR jižž

od od roku 2004roku 2004

ZajZajíímavmavéé projektyprojekty

•• „„TTřříístupstupňňový systový systéém bydlenm bydleníí““ nebo taknebo takéé SociSociáálnlníí bydlenbydleníí s s doprovodným programemdoprovodným programem

•• v Ostravv Ostravěě

realizujrealizujíí rrůůznznéé NNO (Centrom o.s., VzNNO (Centrom o.s., Vzáájemnjemnéé sousoužžititíí o.s., Armo.s., Armááda spda spáásy atd.)sy atd.)

TŘÍSTUPŇOVÝ SYSTÉM 

BYDLENÍ1. stupeň

‐

nájemní

smlouvamezistupeň

‐

příslib náj. smlouvy2. stupeň

‐

podnáj. smlouva3. stupeň

‐

nevyhovující

ODBORNÉ

PORADENSTVÍ

KURZ

 

ÚDRŽ

BÁŘS

KÝCH

 

PRAC

Í

KURZ HOSPODÁRNÉHO 

VAŘENÍ

TERÉNNÍ PRÁCE

NP CENTRUM

SPECIALIZOV

ANÁ

MATEŘ

INKA ZD

RAVOTNĚ

SOCIÁLN

Í POMOCN

ÍK

Schéma pilotního projektu:

VZDĚL

ÁVÁ

NÍA

 

ZAMĚS

TNÁVÁ

NÍ

70

RomskRomskéé osobnostiosobnosti

PrvnPrvníí romský moderromský moderáátor tor zpravodajstvzpravodajstvíí ČČeskeskéé televize televize OndOndřřej Giej Giňňaa

RomskRomskáá zpzpěěvavaččka Vka Věěra Bra Bíílláá ppřři i natnatááččeneníí klipu na východnklipu na východníím m SlovenskuSlovensku

RomskRomskéé osobnostiosobnosti

RomskRomskáá poslankynposlankyněě

Monika Monika HorHoráákovkováá

Kaplan římskokatolické církve Vojtěch Vagai

RomskRomskéé ppřřííslovslovíí

Feder goFeder goďďavereha bara te avereha bara te phagerel, sar dilineha phagerel, sar dilineha bokhebokheľľa te chal.a te chal.

LLéépe s moudrým roztloukat pe s moudrým roztloukat kamenkameníí, ne, nežž

s hlups hlupáákem jkem jííst st

buchty. buchty.

KONECKONEC

DDěěkukujiji za pozornostza pozornostLýdia PolLýdia Polááččkovkováá