Otakar Fojt

Inovace a transfer znalostí

Otakar FojtSenior Science & Innovation Adviser,

British Embassy [email protected], [email protected]

20. října 2010

Britské zkušenosti

mailto:[email protected]











Science & Innovation Network

Proč věda, kdo jsme ... Věda se stává úhelným kamenem diplomacie a napomáhá diplomacii vyhledávat budoucí příležitosti S&I Network byla založena v roce 2000 Síť vědeckých atašé ve 34 diplomatických misích Celkem 106 odborníků ve 26 zemích světa 7 pracovníků řídí organizaci v Londýně

Hlavní cíle S&I Network Rozvoj mezinárodní spolupráce ve vědě a inovacích Plnění britských vládních cílů v oblasti vědy a inovací

Foreign and Commonwealth Office, UKDepartment of Innovation, Universities and Skills

Vzájemná spolupráce


Počet vědeckých publikací podle domácí instituce


Systém vládní podpory vědy


Ministerstvo financí

Rámcový plán pro vědu a inovace

Naším cílem je vytvořit z Británie zemi s nejlepší vědou, výzkumem a inovacemi.

Tímto dokumentem chceme ukázat naší vědecké komunitě skutečný závazek vlády k budování Britské vědy.

Gordon Brown, březen 2004

V&V jsou nejvyšší prioritou britské vlády Závazek zvýšit investice do V&V na 2,5% Reálný nárůst výdajů na V&V o 1 miliardu £ Výraznější podpora inovací a tech.transferu

Řízení vědy a inovacíDavid Willetts

Ministr pro vědu a inovace Ve funkci od června 2010 Zodpovědný za řízení vědy ve Velké Británii Reprezentuje Británii na evropských jednáních o FP7, CIP

Professor John Beddington Chief Scientific Adviser Ve funkci od ledna 2008 Hlavní vědecký poradce premiéra Gordona Browna Ředitel Office for Science and Innovation, sekce BIS, která spravuje rozpočet pro všechny grantové agentury

Osobnosti a vládní instituce

Řízení vědy a inovacíZpůsob řízení a financování vědy a inovací

UniversitiesCharities

IndustryEU

Government Departments

Research Councils

Funding Councils

DIUS (Office of Science and Innovation)

DfES (and devolved administrations)

HM Treasury

Dual Support System

Řízení vědy a inovacíZpůsob řízení a financování vědy a inovací

Duální systém podpory ... Podobně jako v ČR je britské financování rozděleno mezi Higher Education Funding Councils a Research Councils HEFC poskytují prostředky na vzdělání a základní výzkum Research Councils (grantové agentury) poskytují prostředky na vědecké programy a projekty Další prostředky mohou poskytovat jednotlivá ministerstva na specializované projekty např. v medicíně nebo zemědělství Financování univerzit je také zajišťováno charitativními organizacemi, např. Wellcome Trust, evropskými projekty a důležitou roli hraje i spolupráce s průmyslem

Řízení vědy a inovacíToky financí ve vědě a výzkumu

Hodnocení vědy a výzkumu

Research Assesment Exercise

Hodnocení univerzitních kateder Hodnocení proběhla v letech 1986, 1989, 1992, 1996, 2001 a další proběhlo v roce 2008. Katedry se musí zařadit do jedné z 68 oblastí výzkumu Výsledky jsou na 7-stupňové škále (1-5 s 3a a 3b a 5*) a odvíjí se od nich institucionální financování kateder Každý výzkumný pracovník poskytne 4 své nejlepší vědecké práce z hodnoceného období a přehled řešených grantů Stále se zlepšují hodnotící kritéria, řeší se otázky multidisciplinárního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací a ‘zlepšovacích technik’ jednotlivých kateder


Royal Society Report – March 2010

The fruits of curiosity


Royal Society Report – March 2010

Full Economic Cost ModelZpůsob financování vědy a inovací

Plné hrazení nákladů univerzitám Systém financování Britské vědy nebyl trvale udržitelný, zastarávala technická výbava i infrastruktura univerzit Britská vláda od září 2005 zavedla systém plného hrazení nákladů univerzitám (do roku 2010 přechodně pouze 80%, od roku 2010 plných 100%). Univerzity musely přejít na nový účetní systém a projektové řízení a naučit se vykazovat plné náklady včetně ceny za management, ekonomiku a např. amortizace budov Duální systém zůstává nadále funkční a Funding councils i Research Councils budou poskytovat plně hrazené náklady Vědců a zaměstnanců univerzit se systém dotkne pouze minimálně, žádné zvýšené dokladování se neočekává

Full Economic Cost ModelZpůsob financování vědy a inovací

Plné hrazení nákladů univerzitám Vláda bude se zavedením nového modelu znát skutečné celkové náklady za vědu a výzkum Tento model vědy bude trvale udržitelný V systému bude dostatek prostředků na nové investice Jedná se o největší změnu myšlení a kultury výzkumu za posledních 10 let V přechodném období do roku 2010 poskytne britská vláda platby na přístrojové vybavení a infrastrukturu extra V září 2003 bylo založeno Funders’ Forum, pracovní skupina složená ze všech financujících organizací: vládních, nevládních, průmyslu, charity, grantových rad i funding councils, hlavními cíly jsou udržitelnost špičkového výzkumu a strategie financování

R&D Tax CreditsÚlevy na dani za investice do V&V

Snížení základu ke zdanění Zavedeny v dubnu 2000, mezi rokem 2000 a 2005 požádalo o tax credits 17.000 žadatelů a získali 1,3

miliardy £. Minimální výše žádosti je od 10.000 £, maximální není stanovena. Malé a střední podniky si odečtou ze základu daně 175% uznatelných nákladů na V&V, velké podniky pouze 135%. Pokud MSP nemá zisk a zatím pouze vyvíjí novou technologii, může požádat o výplatu hotovosti ve výši 24% z prokázaných výdajů na V&V. Definici V&V a uznatelných nákladů má na svém webu Celní ředitelství (www.hmrc.gov.uk/randd/)

Věda a Inovace v Británii

Zajímavá čísla ... Británie vydává na vědu 3% celosvětových výdajů, ale má přitom pouze 1% světové populace 7.9% vědeckých publikací na světě náleží Britům 11.8% citací vědeckých publikací patří Britům

Úspěchy britské vědy a inovací


Zajímavá čísla ... Británie se honosí prvenstvím v počtu vědeckých článků na 1£ investovanou do výzkumu V Británii je nejvíce držitelů Nobelových cen (kromě USA) 25 ze 100 nejdůležitějších léčiv byla vyvinuta v Británii 45% všech nových léčiv ve vyšších stádiích klinických testů jsou vyráběny v Británii Británie je nejpopulárnější země pro top R&D společnosti v Evropě, investice do R&D projektů jsou o 62% vyšší oproti 2006 V Británii je 75% veškerých Evropských privátních financí a venture kapitálu

Úspěchy britské vědy a inovací


Zajímavá čísla ... % britských vědeckých článků s mezinárodními spoluautory se zvedlo z 29% na 40% (údaje z let 1996- 2000 a 2001-2005), největší nárůst ze všech zemí 37% postgraduálních studentů vědy, inženýrství a matematiky pochází ze zahraničí 20% akademických pracovníků je zahraničních Britské univerzity vytváří více spin-out firem, než jejich americké protějšky při přepočtu na 1 milion liber investovaných do výzkumu, obvykle kolem 190 ročně V posledních 3 letech 25 univerzitních spin-out firem emitovalo své akcie na akciovém trhu v celkové tržní hodnotě více než 1,5 miliardy liber

Úspěchy mezinárodní spolupráce

Věda a Inovace v BritániiMěření dopadů vědy a inovací

Inovace v BritániiUK Inovační mapa


Daří se velmi dobře ... Británie má nejvyšší příliv zahraničních investic do R&D ze všech zemí G7 Dobře funguje spolupráce mezi univerzitami a podniky Na seznamu 50 nejlepších univerzit světa je 8 britských, ale jen 2 francouzské a pouze 1 německá Hodnota spin-off firem, které jsou obchodovány na akciovém trhu jen loni převýšila veškeré vládní investice do transferu znalostí a ukazuje tak, že investice do vědy se mnohonásobně vracejí

Úspěchy v inovacích a transferu znalostí

Inovace – kariéra vědcůPostup vědce po PhD ve vědě a mimo ni v UK

Inovace – další vývojDalší úkoly a potřeby

Z britských zkušeností ... Pouze kvalitní vzdělání je základem výzkumu Pouze kvalitní výzkum je zdrojem inovací Jasný legislativní rámec Potřeba jednotné vládní rady prosazující vědu a inovace Efektivní administrativa inovací ve státní správě Rozvoj vzdělání a motivace studentů Budování lidských zdrojů pro R&D a inovace Vytváření pozitivního podnikatelského klimatu ve společnosti Zpřístupnění Venture kapitálu a business angels networks

VŠ v inovačním procesu

První role - vzdělávání ... Uchovávání znalostí a specializovaných odborností Předávání znalostí z generace na generaci

Druhá role - výzkum ... Rozšiřování znalostního základu naší společnosti

Třetí role – přenos poznatků do praxe ...

Uplatňování aplikovaných výstupů vědy Přenos nových poznatků a transfer technologií Zakládání inovativních společností Přímé působení na rozvoj regionu

Univerzity mají nové poslání

VŠ v inovačním procesu

Třetí role univerzit se stává společenskou nutností

Aplikují se komerčně využitelné nové poznatky Univerzita zaujímá roli formující síly v regionu Získává další respekt a úctu

Univerzita však nesmí Přehnat svou třetí roli, první dvě jsou stále prioritní Změnit se z kvalitní pedagogickovědecké instituce na špatný výzkumný ústav Nutit své pracovníky pouze do aplikovaného výzkumu

Nové poslání univerzit

Třetí role vysokých škol

Mezi hlavní úkoly patří změna myšlení

Důležitá není jen publikační činnost, ale podstatnou roli hrají také patenty, aplikace a otevřenost komunikace Rozvoj spolupráce s průmyslem a dalšími partnery Pozitivní vztah k inovačnímu podnikání

Prakticky by univerzita měla Zřídit kancelář pro transfer technologií Jasně nastavit pravidla ochrany duševního vlastnictví Motivovat své zaměstnance k inovacím Ošetřit možná finanční rizika

Další úkoly a potřeby

Tři modely tech.transferu

Servisní model (Cílem je naplňovat potřeby Univerzity)

Ziskový model(Cílem je maximalizace zisku)

Rozvojový model(Cílem je ekonomický rozvoj regionu)Každé centrum pro transfer technologií jekombinací těchto tří základních modelů.

1. Servisní model

Hlavním cílem je uspokojovat potřeby Univerzity Všem vynálezům se dostává stejné pozornosti a stejných zdrojů Rozhodnutí nejsou činěna jen komerčně Nevýhodou je nízká ziskovost a potřeba významné finanční ´ podpory od Univerzit

Univerzita je šťastnější, ale ne bohatší!

2. Ziskový model

Hlavním cílem je maximalizace zisku Zkušení zaměstnanci jsou nezbytní Nevýhodou jsou přísná výběrová kritéria a zaměření pouze na velmi úspěšné projekty a selekci vítězů Mnoho zaměstnanců nemusí být spokojeno s takovým fungováním organizace

Vždy se najdou příklady úspěšných vynálezů, které tento model nerozpoznal!

3. Rozvojový model

Hlavním cílem je ekonomický rozvoj a návrat investic regionu nebo státu Provádí se tranfer technologií místním podnikům za nižší než komerční ceny Zaměření na vytváření nových spin-offů, pracovních míst a podpory podnikání Univerzita má funkci rozvoje regionu

Univerzita není bohatší ani šťastnější!

Není-li nalezen partner v regionu, technologie většinou nejsou dál

rozvíjeny!

Strategie Tech. Tranferu

• Každé centrum tranferu technologií je kombinací předchozích tří modelů

• Strategické rozhodnutí často zcela chybí• Různé zdroje financování vyžadují různé

modely a často dochází ke střetu zájmů• Většina center se prioritně snaží

uspokojovat potřeby univerity, aby získala potřebnou důvěru vědců

Motivace vědců

• Bez vědců, kteří chtějí komercializovat své objevy, žádný transfer technologií není

• Pro vědce není důležitý jen podíl na zisku, ale i společenské ocenění a uznání

• Celá Evropa potřebuje vytvářet kulturu rozvíjející podnikání a komerční úspěchy

• Rozdělení podílu na zisku většinou patří mezi vědce, odborné pracoviště a výzkumnou organizaci

Rozdělení zisku

• Jasná pravidla o rozdělení zisku zakotvená ve směrnicích organizace hned od počátku jsou zárukou úspěchu

• Vědec musí mít pocit, že díky dobře nastaveným pravidům se mu nevyplatí odejít se svým nápadem a vyvíjet jej sám doma mimo pracoviště

• Pravidla musí být výhodná i pro univerzitní pracoviště, aby motivovalo své zaměstnance

Rozdělení zisku – Oxford (ISIS)

• ISIS uhradí veškeré náklady na patentování• ISIS obdrží zpět náklady z příjmů licence

nebo spin off společnosti• ISIS si ponechá 30% zisku a zbytek se

rozdělí v následujícím poměruCelkový zisk Původce Univerzita

Katedra

do £50k 87,5% 12,5% 0%do £500k 45% 30% 25%nad £500k 22,5% 40% 37,5%

Nejpříjemnější ... Ženy, víno, zpěv

Nejrychlejší ... Hazardní hry

Nejjistější ... Investice do nových technologií

Georges Pompidou, francouzský prezident 1969 - 1974

Existuje mnoho způsobů, jak přijít o peníze:

Ochrana duševního vlastnictví


Jde především o peníze ... Chrání výlučné postavení vynálezce v určité geografické oblasti ošetřené přiděleným právem Garantuje právo na užívání duševního vlastnictví pro sebe, licencování zájemcům, případně zabrání konkurenci ve využívání práv vlastního duševního vlastnictví

a také o konkurenční výhodu v podnikání

po určitou dobu mám možnost užívat to, co jiní nemohou a tím získat zpět náklady na výzkum a vývoj mám čas vybudovat si značku, účinný marketing a prosadit se na trhu

Proč je tak důležitá .....


Důležitost kvalitní ochrany


Výrazný rostoucí světový trend – PCT přihlášky

4875 7290 956319809

40008

115176

3420929143

2541922900

1485612523810056484568

410025863694

636

4821867062

93240110388

108229121746

76358

57064

134100

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

1978

1979

1980

1981

1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Z toho přihlašovatelé z ČR:Z toho přihlašovatelé z ČR: 28 21 25 44 55 52 92 76 70 76 93 10328 21 25 44 55 52 92 76 70 76 93 103


Ochrana znalostí a jejich zveřejnění Znalost je specifická komodita, jejím předáním ji původní vlastník neztrácí (oproti hmotným statkům, kde ztráta je) Celý systém ochrany duševního vlastnictví vznikl z potřeby motivace výzkumníků sdílet své znalosti odměnou za časově a teritoriálně limitovanou exkluzivitu Řízen je pomocí mezinárodních smluv a národních závazků

Povzbuzení dalšího vynálezeckého procesu

Bez celého systému ochrany duševního vlastnictví by výzkumníci neměli zájem o další rozvoj svých vynálezů a ty by se šířily mnohem obtížněji Systém vyvažuje zájmy individuální a celospolečnské

Proč vznikl celý systém a jak je řízen


První anglický patent vydal roku 1449 král Henry VI. panu John of Utynam šlo o dvacetiletý monopol na výrobu barevného skla pro výzdobu oken v Eton College (kolej i okna prý dosud stojí)

a následné okolnosti za Tudorovců panovník běžně zaručoval různé monopoly obchodníkům a výrobcům včetně patentů na vynálezy Od 18. století se stalo povinným zveřejnění patentu po jeho udělení Patent Act 1902 zavedl zkoumání novosti vynálezu před udělením patentu Nyní ve Spojeném království platí Patent Act 1977

Výlet do historie britského patentování


Systém průmyslově právní ochrany v ČRCELNÍ ORGÁNYČESKÁ OBCHODNÍ ISPEKCESÚKL

KOMORYPATENTOVÝCH ZÁSTUPCŮ,ADVOKÁTŮ

SOUDYObecné,SprávníTrestní

CENTRA PATENTOVÝCH INFORMACÍ

VŠVSMVUNIVERZITYINSTITUT ÚŘADU

LEGISLATIVA

PATENTY

SPORNÁ ŘÍZENÍ

UŽITNÉ VZORY

PATENTOVÁKNIHOVNA

PRŮMYSLOVÉ VZORY

OCHRANNÉ ZNÁMKY

MEZINÁRODNÍ AKTIVITY

ÚPV


Odhad pořizovacích nákladů na patent v ČR

ODHAD CELKOVÝCH NÁKLADŮ:ODHAD CELKOVÝCH NÁKLADŮ:(10 LET)(10 LET)

KČ 55.000,- AŽ 80.000,-KČ 55.000,- AŽ 80.000,-

NÁKLADY NA SLEDOVÁNÍKČ 5.000,- AŽ 20.000,-

UDRŽOVACÍ POPLATKY(1. AŽ 10. ROK)KČ 20.000,-

ODMĚNY PATENTOVÉMU ZÁSTUPCI(DO UDĚLENÍ PATENTU)KČ 25.000,- AŽ 35.000,-

SPRÁVNÍ POPLATKY ÚPVSPRÁVNÍ POPLATKY ÚPVKČ 5.800,-KČ 5.800,-

PŘIHLÁŠENÍ KČ 1.200,-PRŮZKUM KČ 3.000,-UDĚLENÍ KČ 1.600,-

Zdroj: UPV, 2007


Průmyslová právní ochrana

Předmět ochrany

Doba ochrany

Rozsah ochrany

Přihlášení do zahraničí

Patent

Technické řešení

Max. 20 let (+ 5 –SPC)

Patentové nároky (popis a výkresy)

PCT (právo přednosti ve 130 státech) Evropský patent – 31 států

Užitný vzor

Technické řešení

Max 10 let

Nároky na ochranu (popis a výkresy)

Stejně jako u patentů

Průmyslový vzor

Design

Max 25 let

Vyobrazení

Vzor Společenství pro 25 států EU

Ochranná známka

Vlastní označení

Neomezená vždy po 10 letech obnova

Znění či vyobrazení pro seznam výrobků a služeb

CTM – pro 25 států EU Madridská dohoda Madridský protokol

Národních patenty a užitné vzory

českých přihlašovatelů dle přihlašovatelePřihlášky vynálezů Udělené patenty

2004 2005 2006 2004 2005 2006

Univerzity 17 30 52 13 21 16 Výzkumné ústavy 39 46 68 31 28 22 Podniky velké 51 44 37 20 25 28 Podniky malé a střední 240 197 226 131 166 119 Fyzické osoby 272 269 258 98 109 79

CELKEM 619 586 641 293 349 264

Přihlášky užitných vzorů Zapsané vzory

2004 2005 2006 2004 2005 2006

Univerzity 14 17 37 11 11 18 Výzkumné ústavy 16 36 61 11 27 46 Podniky velké 22 11 8 18 16 7 Podniky malé a střední 499 443 413 468 428 405 Fyzické osoby 587 598 481 534 537 462

CELKEM 1138 1105 1000 1042 1019 938

Zdroj: UPV, 2007

Aktivita vysokých školPodané patentové přihlášky 2004 - 2006

Zdroj: UPV, 2007

Aktivita vysokých školUdělené patenty 2004 - 2006

2004 2005 2006 Česká zemědělská univerzita PRAHA - - 1 ČVUT, Centrum biomedicinského inženýrství PRAHA - 1 - ČVUT, Fakulta elektrotechnická PRAHA 1 5 3 ČVUT, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská PRAHA - 3 1 ČVUT, Fakulta strojní PRAHA - 3 2 Jihočeská univerzita ČESKÉ BUDĚJOVICE 1 - 2 Masarykova univerzita BRNO - - 1 Technická univerzita LIBEREC 1 1 1 Univerzita Karlova, Fakulta pedagogická PRAHA - 1 - Univerzita Karlova, Fakulta farmaceutická HRADEC KRÁLOVÉ 1 - 1 Univerzita Palackého OLOMOUC 2 2 2 Univerzita Tomáše Bati ZLÍN 1 - - Vysoká škola chemicko-technologická PRAHA 6 4 1 VUT, Fakulta strojní BRNO - - 1 Západočeská univerzita PLZEŇ - 1 -

CELKEM 13 21 16

Zdroj: UPV, 2007

Počet platných národních patentů

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

Počet platných patentů

1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Počet platných národních patentů celkem

10420 platných patentů

174 evidovaných licencí

Celkem podle ročníku podání (5/2007)Rok

podání Počet

1986 1

1987 33

1988 90

1989 101

1990 268

1991 268

1992 339

1993 417

1994 614

1995 730

1996 984

1997 1204

1998 1365

1999 1253

2000 917

2001 742

2002 445

2003 348

2004 182

2005 103

2006 15

2007 1

Zdroj: UPV, 2007

Počet platných národních patentů

0

5

10

15

20

25

30

35

Počet platných patentů

1990 1992 1995 1997 1999 2001 2003 2005

Počet platných národních patentů (VŠ, Ústavy akademie, Výzkumné ústavy)

262 platných patentů 17 evidovaných licencí

VŠ, AV, Výzkumné ústavy (5/2007)Rok

podáníPočet

1990 3

1991 1

1992 3

1994 3

1995 7

1996 11

1997 13

1998 28

1999 28

2000 35

2001 35

2002 20

2003 30

2004 19

2005 24

2006 2Zdroj: UPV, 2007

Evidované licence – 17 kusů

VŠ, AV, Výzkumné ústavy (5/2007)

Výzkumné ústavy (3 licence) 1 Ústav jaderného výzkumu Řež – měření koncentrace kyseliny borité 2 VÚKV – vodící zařízení k zavírání dveří

Vysoké školy (5 licencí) 1 Univerzita Karlova - viskoelastometr 1 VUT, Fak. Strojní – nástroj pro vrtání biomateriálů 2 TU v Liberci – Způsob výroby nanovláken pro ELMARCO 1 Jihočeská Uni v ČB – tvorba bioaktivních sloučenin v rostlinách

Akademie věd (9 licencí) 2 UOCHB – sexuální atraktant na klíněnky 4 UCHP – tavení sklářských materiálů 3 UMCH – přípravek k prevenci a hojení protizánětlivých onem.

Zdroj: UPV, 2007


Patentové rešerše

Studium patentových databází Skvělý zdroj informací, prošlé patenty představují technická řešení, která jsou zcela zdarma Obsahují až 60 mil patentových spisů Jsou pečlivě roztříděné – 70 000 skupin Mezinárodního patentového třídění Patentové přihlášky se zveřejňují po 18 měsících od vzniku práva přednosti – obsahují mnoho nových informací Detailní údaje plně vysvětlují podstatu řešení tak, aby průměrný odborník byl schopen takové řešení využívat (grafy, výkresy, výpočty) Jsou dostupné z podstatné části zdarma na internetu (www.espacenet.com, www.depatisnet.de a www.uspto.gov)

Co je důležité vědět?Ukázka patentu – otevírák na plechovky

Co je důležité vědět?Užitečnost studia patentových databází

Co je důležité vědět?Studium patentových databází – životně důležté

Herbert RÜHLEMANNGB 376128

24 October 1931 Rheinische Metallwaaren

und Maschinenfabrik

Co je důležité vědět?Patenty mohou být i značně kuriózní – US3216423

BeerbrelaPatenty mohou být i značně kuriózní - US6637447

Olizovač známek a obálekPatenty mohou být i značně kuriózní – US4300473

Ochrana průmyslového vlastnictví

3/2001 Sb. - Zákon o vynálezech a zlepšovácích

Patentovatelnost vynálezů Novost, Výsledek vynálezecké činnosti a Průmyslová využitelnost

Za vynález se nepovažují Objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího, toto opatření se nevztahuje na výrobky a látky určené k použití při těchto diagnostických metodách

Výluky z patentovatelnosti Vynálezy příčící se veřejnému pořádku nebo dobrým mravům odrůdy rostlin a plemena zvířat



Co je to novost? Vynález není součástí stavu techniky Stav techniky je všechno, co je přede dnem přihlášky zpřístupněno veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem Stav techniky je i obsah všech přihlášek vynálezů v ČR i v zahraničí

Co je to vynálezecká činnost (non-obviousness)?

Jde o to, co pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky

Co je to průmyslová využitenost? Předmět vynálezu může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství


Vynálezecká činnost z pohledu soudů v USA

Případ nejvyššího soudu USA, květen 2007 KSR International proti Teleflexu (elektronický senzor na plynový pedál) Rozhodnutí: jde o spojení dvou existujících technologií, a to nestačí k udělení amerického patentu Zdůvodnění: Udělení patentové ochrany tam, kde by k vývoji došlo i bez skutečné inovace brzdí vývoj

Předchozí rozhodnutí nejvyššího soudu 1850: Something more than the work of a skilled mechanic 1941: Requirement of a flash of genius 1952: Non-obvious to a person having ordinary skills 2007: Granting patent protection to advances that would occur in the ordinary course without real innovation retards progress



Podnikový vynález §9 Vznikl-li vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, přechází právo na patent na zaměstnavatele Původce je povinen zaměstnavatele neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Vůči třetím osobám musí v této lhůtě obě strany zachovávat mlčenlivost. Původce má právo na přiměřenou odměnu. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. Práva a povinnosti dle §9 zůstávají nedotčena i po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem.

Děkuji vám za pozornost.

Závěr

Date post:	17-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	jan-skupa
View:	237 times
Download:	0 times

Otakar Fojt

Documents