P ípadová studie - MPO Efekt...krizích a citelnému zdražení energie v západní Evrop 70. a...

PŘÍPADOVÁ STUDIE - VLIV UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY Z

TECHNICKO-EKONOMICKÉHO HLEDISKA

Případová studie Vliv udržitelné výstavby z technicko-ekonomického hlediska

Název publikace

Případová studie

„ Vliv udržitelné výstavby z technicko-ekonomického hlediska“

Zpracovatelský tým:

ENVIROS, s.r.o. Ing. Tomaš Vanický VUT v Brn ě

Petr Solopoliga a kol. Ing. Tomáš Vanický a kol. doc. Ing. Ji ří Hirš, CSc. a kol.

Adresa klienta:

Ministerstvo pr ůmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1

Telefon: Fax : E-mail:

224 851 111224 853 376

[email protected]

„ Případová studie byla zpracována za podpory státního

programu na podporu úspor energie a využití obnovit elných zdroj ů energie

pro rok 2008– část A – PROGRAM EFEKT“ č. rozhodnutí: 69/2008

Publikace je ur čena pro cílovou skupinu:

⇒ Architektů & projektantů

⇒ Vlastníků bytů a budov

⇒ Široká veřejnost

⇒ Odborníci z oblasti životního prostředí

OBSAH

1 ÚVODEM 1

2 SOUHR LEGISLATIVY 2

3 P�ÍPRAVA PODKLAD� PRO DEFINOVÁNÍ CENY STAVEBNÍ �ÁSTI A �ÁSTI TECHNICKÉHO ZA�ÍZENÍ BUDOV 6

3.1 P�ípravné práce 6

3.2 Stavební �ást 63.2.1 Koncepce 63.2.2 Tepeln� technické parametry ochlazovaných konstrukcí 73.2.3 Požární bezpe�nost 8

3.3 Technické za�ízení budov 83.3.1 Varianty v�trání, vytáp�ní a oh�ev teplé vody 83.3.2 Zemní plyn v d�evostavbách 12

4 VYHODNOCENÍ VLIVU �EŠENÍ NA SPOT�EBU SVÁZANÉ ENERGIE 14

4.1 Teorie – d�vody k hodnocení svázané energie 14

4.2 Hodnocení spot�eby svázané energie 15

5 VYHODNOCENÍ VLIVU �EŠENÍ NA SPOT�EBU PROVOZNÍ ENERGIE A ÚSPORY CO2 16

6 DEFINOVÁNÍ MOŽNOSTÍ A BARIÉR PRO JEDNOTLIVÉ STANDARDY 17

6.1 Administrativní – ú�ady, realiza�ní firmy 17

6.2 Technické 17

6.3 Široká ve�ejnost 17

6.4 Financování 186.4.1 Výhody 196.4.2 Nevýhody 19

7 EKONOMICKÁ ANALÝZA 20

8 STUDIE PROVEDITELNOSTI 22

8.1 Variantní �ešení studie proveditelnosti 22

8.2 Dopad projektu na životní prost�edí 22

8.3 Analýza trhu a odhad poptávky 22

8.4 Zajišt�ní investi�ního majetku 22

8.5 Finan�ní plán – údržba, opravy 23

8.6 Harmonogram projektu 24

8.7 Záv�r 24

9 POUŽITÉ PODKLADY 25

10 SEZNAM P�ÍLOH 26

P�ÍPADOVÁ STUDIE - VLIV UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY Z TECHNICKO-EKONOMICKÉHO HLEDISKA

1

1 ÚVODEM

Cílem p�ípadové studie je poskytnou možnosti porovnání b�žné s energeticky úspornou výstavbou na území �eské republiky dle následujících hledisek:

� rozdílné náro�nosti p�ípravných prací;

� rozdíl� výše energetické náro�nosti b�hem výstavby;

� rozdíl� provozní energetické náro�nosti;

� rozdíl� užitné plochy byt� p�i stejné zastav�né ploše;

� dosažitelném komfortu.

D�vodem pro zpracování tohoto podkladu je definování výhod a nevýhod �ešení energeticky úsporného projektu, po�áte�ní investi�ní náklady a dosažené úspory do budoucna (provoz, údržba, demolice). Projekt bytového domu lze z hlediska návrhu energetického rozd�lení považovat za pilotní nejen v �eské republice, ale také v zemích EU.

Koncepce bytového domu je navržena s ohledem na další možnosti m��ení a hodnocení energetické náro�nosti objektu, ekonomiku výstavby a provozu rozdílného energetického konceptu, vlivu chování uživatel a jejich spokojenosti s užváním byt� (a to v�etn�sociálních dopad�) v jedné lokalit� (tzn. stejný po�et denostup��, stejné výše solárních zisk�, atd).

Objekt je navržen tak, aby spl�oval požadavky územního plánu a svým architektonickým vzhledem dopl�oval a p�dorysem navazoval na bytový objekt sociální výstavby, jehož investorem je m�sto.

� 6 byt� je navrženo v nízkoenergetickém standardu (tzn. bude za�azena do t�ídy energetické náro�nosti B – slovní ohodnocení ÚSPORNÁ, podle vyhl. �. 148/2007 Sb. – o energetické náro�nosti budov).

� 6 byt� je navržena v pasivním standardu (tzn. bude za�azena do t�ídy energetické náro�nosti A – slovní ohodnocení MIMO�ÁDN� ÚSPORNÁ, podle vyhl. �. 148/2007 Sb.)

Krom� potenciálu v dosažení úspor energie v budovách by výsledkem studie m�lo být zhodnocení potenciálu prodejnosti a opakovatelnosti v podmínkách �eské republiky.


2

2 SOUHR LEGISLATIVY

V rámci Evropského spole�enství je jednou z hlavních priorit úspora energie a snížení energetické náro�nosti budov. Komplexní p�ístup ke snížení spot�eby energie na vytáp�ní pomocí dostupných technologií a aplikovaných postup� s využitím obnovitelných zdroj�energie, dále jen „OZE“, je hlavní prioritou nejen z hlediska energetiky, ale i z hlediska sociálních dopad� na obyvatele Evropských stát�.

Závazky � lenských zemích EU v oblasti úspory energie vyplývají z p�ijatých dokument�, které rámcov� ur�ují rozsah a dopad pro oblasti úspor energie:

� kone�né užití energie a jeho efektivita,

� energetická ú�innost budov,

� eco-design a použití výrobk�,

� štítkování spot�ebi��,

� kombinovaná výroba tepla a elekt�iny.

EK uvádí, že energetická náro�nost budov je významným faktorem v programu celkového snižování spot�eby EU. Celková spot�eba energie v EU je rozd�lena do t�ech základních kategorií vzhledem k jednotlivým sférám. Doprava a pr�mysl p�edstavují dv� velké sféry spot�eby energie a budovy a jejich provoz p�edstavují t�etí základní sféru. Budovy se podle údaj� EK podílí p�ibližn� 40% na celkové spot�eb� energie v Evrop�. Spot�eba energie na osv�tlení, vytáp�ní, chlazení, p�ípravu teplé vody a celkový provoz všech budov, domácností a za�ízení pro sport a kulturu je tedy v�tší než spot�ebuje sama doprava nebo pr�mysl. Toto dopl�uje n�kolik základních fakt�. Dv� t�etiny energie, která je využita v budovách p�edstavuje energii pro domácnosti. Spot�eba energie v domácnostech navíc každoro�n� vzr�stá v souvislosti se zvyšováním životních standard� a vyšší míry užití složit�jších vytáp�cích a klimatiza�ních systém� i pro domácnosti.

Na základ� podrobných analýz a statistických údaj� EK základní dokumenty �ešící tuto problematiku. Dokumenty vztahující se k problematice úspor energie v budovách na úrovni EU ukazují rámcov� cestu k úsporám energie a ve vztahu k budovám se jedná o:

� sm�rnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náro�nosti budov - základní provád�cí dokument, který ur�uje požadavky,

� zelenou knihu - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpe�nou energii,

� ak�ní plán EK pro energetickou ú�innost ze dne 19. �íjna 2006 - strategický dokument, který rámcov� stanovuje cíle.

Evropská komise v roce 2000 a znovu v roce 2005 p�ijala tzv. Zelenou knihu (Green Paper - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpe�nou energii), v které je vyzna�ena strategie vedoucí k závazk�m snížení spot�eby energie. Na základ� tohoto návrhu EK vydala Ak�ní plán se zam��ením na snížení spot�eby energie a z n�j vycházející Sm�rnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náro�nosti budov.

Sm�rnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náro�nosti budov je základním provád�cím dokumentem �ešícím úspory energie v budovách. Sm�rnice vychází z požadavk� Kjótského protokolu (pozn. Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluv�OSN o klimatických zm�nách a pr�myslové zem� se v n�m zavázaly snížit emise skleníkových plyn�). Požadavek sm�rnice 2002/91/EC je zam��en na stanovení minimálních požadavk� na energetickou náro�nost nových a renovovaných budov.

V sou�asné dob� je nejaktuáln�jším dokumentem „Ak�ní plán EK pro energetickou ú�innost“ ze dne 19. �íjna 2006, který bude provád�n ješt� po dobu p�íštích �ty� let. Ak�ní


3

plán je siln� zam��en na energetiku a dodávky energie, ale také vyzdvihuje význam minimálních norem energetické náro�nosti pro celou �adu spot�ebi�� a konkrétn� také budovy. Ak�ní plán pro energetickou ú�innost byl vydán rovn�ž na základ� dokumentu nazvaného Green Paper. Ak�ní plán stanovil celkovou úsporu energie zemí EU o 20% do roku 2020, ta byla následn� potvrzena podpisem zástupc� zemí EU dne 8. b�ezna 2007. Ak�ní plán stanovuje rámcov� soubor opat�ení, kterými lze této úspory dosáhnout. Provozní energetické náro�nost budov je jednou z d�ležitých oblastí, kde lze v sou�asné dob� za p�ijatelné vložené prost�edky získat významný podíl úspor na celkovém požadavku snížení spot�eby energie o 20% do roku 2020.

V �eské republice je cesta za snižováním energetické náro�nosti budov, která zatím vrcholí v souladu s EU implementací sm�rnice 2002/91/ES, dlouhá již n�kolik desítek let.

V druhé polovin� 20. století došlo k postupnému vývoji požadavk� na stavební prvky, konstrukce a stanovení maximální spot�eby tepla na vytáp�ní. D�vodem k zavedení p�ísn�jších požadavk� na energetickou náro�nost budov vyvstalo v závislosti na ropných krizích a citelnému zdražení energie v západní Evrop� 70. a 80. letech 20. století.

Poslední zp�ísn�ní požadavk� na energetickou náro�nost budov na evropském kontinent�p�ichází na konci 20. respektive na po�átku 21. století. Zp�ísn�ní požadavk� na stavební konstrukce a snaha o sjednocení koeficient� je toho z�ejmým d�kazem. Nap�. v �eské republice do �íjna 2002 byly požadavky na výpln� otvor� stanoveny pro sou� initel prostupu tepla a na ostatní konstrukce pro tepelný odpor. Od listopadu 2002 došlo ke sjednocení a sou�asné požadavky jsou udávány v jednotkách sou� initele prostupu tepla. P�epo�ty z tepelných odpor� na sou� initel prostupu tepla provedeny s tehdy platnými sou� initeli p�estupu tepla (resp. Tepelný odpor p�i p�estupu tepla).

Tab. 1 Vývoj požadavk� na sou�initel prostupu tepla U

Sou�initel prostupu tepla U

[W/(m2K)]

Výstavba od �ervna 1964

Výstavba od ledna 1979

Výstavba od kv�tna 1994

Výstavba od listopadu 2002

Nová výstavba a renovace po

roce 2006

Otvorové výpln� 3,70 2,90 1,80 1,70 Vn�jší st�na 1,467 0,894 0,461 0,380 0,380 Podlaha 1,369 1,091 1,034 0.600 0,450 St�echa 0,900 0,508 0,316 0,300 0,240

Pozn.: Voleny srovnatelné konstrukce, nap�. je uvažována t�žká vn�jší st�na, podlaha na terénu, plochá st�echa, svislé vn�jší okno. Požadavky platí pro venkovní teplotu -15 °C.


4

Tab. 2 Základní požadavky z hlediska pot�eby tepla na vytáp�ní podle �eských p�edpis�

Kritérium Od roku Jednotky Hodnoty

pot�eba tepla na vytáp�ní vztažená k objemu 200 m3 (pro byty)

1979 MWh/a 9,3

pot�eba tepla na vytáp�ní vztažená k objemu 200 m3 (pro byty)

1992 MWh/a 6,5

celková tepelná charakteristika budovy (ostatní budovy)

1994 W/(m3K) 1,5.((A/V) + 0,1 ) / (A/V) + 1,1)*

pot�eba tepla na vytáp�ní vztažená na jednotkový vytáp�ný objem eV nebo na jednotkovou vytáp�nou plochu eA **

2001 kWh/(m3a) kWh/(m2a)

20,64+ 26,03.(A/V)** 0,32.(20,64 + 26,03.(A/V))**

Pr�m�rný sou�initel prostupu tepla Uem,N*** 2005 W/(m2K) 0,30 + 0,15 / (A/V)***

* v závislosti na kompaktnosti budovy (faktoru tvaru A/V d�íve ozna�ovaném také jako geometrická charakteristika budovy)

** podle vyhlášky �. 291/2001 Sb. pro v�tší budovy (spot�eba energie nad 700 GJ) financované ze soukromých prost�edk�, p�i použití ve�ejných prost�edk� pro všechny budovy

*** Podle �SN 73 0540:2+Z1 (2005) závazné pro všechny nové a rekonstruované budovy. Hodnoty Uem,N platí pro A/V v rozmezí 0,2 - 1,0. Pro A/V nižší než 0,2 platí hodnota 1,05 W/(m2K) a pro A/V vyšší než 1,0 platí hodnota 0,45 W/(m2K). Nadále platí vyhláška �. 291/2001 Sb.

V roce 2005 byly zpracovány podklady pro implementaci Sm�rnice 91/2002/ES o energetické náro�nosti budov do �eské legislativy. Na základ� t�chto podklad� došlo k vydání zákona �. 177/2006 Sb., kterým se m�ní zákon �. 406/2000 Sb. o hospoda�ení s energií.

S implementací sm�rnice 91/2002/ES o energetické náro�nosti budov p�ichází rozší�ení oblasti hodnocení spot�eby energie v budovách. Krom� požadavk� na stavební konstrukce a vytáp�ní budou podle nové metodiky hodnocení energetické náro�nosti budov zohledn�ny i další oblasti spot�eby energie jako je chlazení, mechanické v�trání, klimatizace, p�íprava teplé vody, osv�tlení a pomocná energie. Tyto oblasti se nehodnotí každá odd�len�, ale jedná se o hodnocení celku se zohledn�ním vliv� synergického efektu. Hodnotícím kritériem budovy je tedy její celková ro�ní dodaná energie.

V roce 2006-7 došlo ke zpracování metodiky a vypracování a vydání nové vyhlášky �. 148/2007 Sb. o energetické náro�nosti budov, která nahradila vyhlášku �. 291/2001 Sb., podle níž byla dosud hodnocena energetická náro�nost vytáp�ní.

P�ístup a metodika hodnocení uvedená v nové vyhlášce se diametráln� liší od dosavadních postup� hodnocení energetické náro�nosti budov. Hodnotí se celková náro�nost budovy bilan�ním výpo�tem za standardizovaného užívání budovy, ale i díl�í energetická náro�nost v následujících oblastech spot�eby energie v budov�:

� vytáp�ní – energetická náro�nost výroby, distribuce a regulace energie na vytáp�ní, tepeln�-izola�ní vlastnosti obálky budovy;

� mechanické v�trání se zvlh�ováním – energetická náro�nost a regulace nuceného p�ívodu, odtahu, p�íp. zvlh�ování vzduchu v budov�;

� chlazení – energetická náro�nost p�ípravy chladu, distribuce a regulace chladu v budov�;

� p�íprava teplé vody – efektivnost systému oh�evu, distribuce a regulace výtoku teplé vody;

� osv�tlení – energetická náro�nost a regulace systému osv�tlení v budov�.


5

Sou�ástí hodnocení je návrh energeticky úsporných opat�ení pro snížení energetické náro�nosti budov a pro nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 musí být provedeno i technické, ekonomické a ekologické posouzení proveditelnosti alternativních systém� dodávky energie v budov�, jako nap�. využití tepelných �erpadel, solární energie nebo kogenera�ních jednotek.

Vypo�tené hodnoty celkové ro�ní dodané energie do budovy, resp. m�rné ro�ní spot�eby energie pak jsou porovnány s následující tabulkou z vyhlášky 148/2007 Sb. a za�azeny do t�íd energetické náro�nosti. Budova vyhoví požadavk�m na energetickou náro�nost pokud se za�adí nejh��e do t�ídy C.

Tab. 3 T�ídy energetické náro�nosti r�zných druh� budov Druh budovy A B C D E F G Rodinný d�m < 51 51 - 97 98 - 142 143 – 191 192 - 240 241 - 286 > 286 Bytový d�m < 43 43 - 82 83 - 120 121 – 162 163 - 205 206 - 245 > 245 Hotel a restaurace < 102 102 - 200 201 - 294 295 – 389 390 - 488 489 - 590 > 590 Administrativní < 62 62 - 123 124 - 179 180 – 236 237 - 293 294 - 345 > 345 Nemocnice < 109 109 - 210 211 - 310 311 – 415 416 - 520 521 - 625 > 625 Vzd�lávací za�ízení < 47 47 - 89 90 - 130 131 – 174 175 - 220 221 - 265 > 265 Sportovní za�ízení < 53 53 - 102 103 - 145 146 – 194 195 - 245 246 - 297 > 297 Obchodní < 67 67 - 121 122-183 184 – 241 242 - 300 301 - 362 > 362

Z hlediska energetické náro�nosti budov m�žeme objekty (p�edevším obytné, p�ípadn�administrativní) ješt� rozd�lit do obecn� definovaných skupin.

Tab. 4 Benchmarky energetické náro�nosti r�zných typ� budov Vytáp�ní Celková spot�eba

Typ budovy kWh/(m2.rok) kWh/(m2.rok)

Pasivní 15 42

Nízkoenergetická 50 130

B�žná novostavba (pr�m�r) 115 170

Starší budova (pr�m�r) 221 280

Zdroj: STAVIEL, Srpen 2006


6

3 P�ÍPRAVA PODKLAD� PRO DEFINOVÁNÍ CENY STAVEBNÍ �ÁSTI A �ÁSTI TECHNICKÉHO ZA�ÍZENÍ BUDOV

3.1 P�ípravné práce

P�íprava projektu byla zahájena na podzim roku 2007, zpracováním energetického konceptu budovy. Energetický koncept, stejn� jako provozní schéma projektu byly následn� zohledn�ny v architektonické studii.

Architektonická studie je u energeticky úsporných objekt� nedílnou a pot�ebnou sou�ástí projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Ve studii byla zohledn�na rozhodnutí územního plánu a návaznost na okolní výstavbu, dále byly ve studii

Zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení nebyly zohledn�ny technologie konkrétních firem. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení dochází k napln�ní legislativních požadavk� a podklad�m pro stavební firmy, které na základ�dokumentace doloží konkrétní cenovou nabídku pot�ebnou k realizaci projektu.

P�i zpracování projektové dokumentace je nutné zohledn�ní pot�eb jednotlivých profesí. Tzn. tloušky jednotlivých konstukcí musí umožnovat rozvody vody, plynu, kanalizace, elektrické energie atd.

3.2 Stavební �ást

3.2.1 Koncepce

Budova je rozd�lena na dv� �ásti. Nepodsklepená �ást je navržena s cílem dosažení nízkoenergetického standardu a druhá s polosuterénem s cílem dosažení pasivního standardu. P�ístup do jednotlivých byt� je ve všech nadzemních podlaží zajišt�n z otev�ených pavla�í, které jsou p�ístupné ze spole�ného centrálního schodišt�. V p�ízemí nepodsklepené (nízkoenergetické) �ásti je uvažováno s bezbariérovými byty. St�echa bytového domu je dvouplášová. Na st�eše jsou umíst�ny solární kolektory a technické zázemí objektu.

Architektonická studie byla uvažováno s otev�eným schodišt�m, avšak p�i zvážení všech argument� (bezpe�nosti, komfortu, údržb�, životnosti), došlo p�i zpracování podklad� pro stavební povolení k uzav�ení prostoru schodišt�, lehkým obvodovým plášt�m. Prov�trání a prosv�tlení schodišt� je zajišt�no otvorovými výpln�mi a sv�tlíkem.

Obrázek 1: P�dorys p�ízemí – 1.NP


7

Nosný systém je obousm�rný d�ev�ný lehký skelet. Dispozi�n� jsou st�ny umíst�ny uvnit�objektu tak, aby byla využita jejich prostorová tuhost. D�ev�né st�ny jsou tvo�eny pravidelným rastrem svislých d�ev�ných trámk� zaklopených sádrovláknitými deskami – ty zajišují krom� statických hledisek, také hlediska požární. Prostor mezi svislými trámky je vypln�n izola�ní kamennou vlnou.

3.2.2 Tepeln� technické parametry ochlazovaných konstrukcí

Podlaha

U zd�né výstavby byla použita klasická skladba lehké plovoucí podlahy uložená na železobetonové základové desce u nepodsklepené �ásti, u podsklepené �ásti na keramickém stropu.

Nízkoenergetická �ást objektu je nepodsklepená. Skladba nejnižší podlahy respektuje zvolený standard a na tepelné izolaci je navržena t�žká plovoucí podlaha. Izolace proti radonu a zemní vlhkosti je pod skladbou podlahy lepená na podkladní beton vyztužený sít�mi Sz-KARI v celé ploše.

Pasivní �ást objektu je podsklepena, p�i�emž polo-suterén je nevytáp�ný prostor, skladba podlahy tedy odpovídá t�mto požadavk�m. Deska nad hydroizolací bude vyztužena vázanou výztuží, po obvod� s návaznou do st�n.

Obvodový pláš�

V rámci studie byly varianty p�ípravy projektu d�evostavby dopln�ny o variantu klasickou, zd�nou s dílc� POROTHERM 44 P+D Si. D�vodem pro za�azení této konstukce do studie jsou historické vazby na zd�nou výstavbu, tlouška st�ny a tepeln� technické parametry, které p�i dodržení technologického postupu stanoveného výrobcem odpovídají doporu�eným normovým hodnotám �SN 73 0540:2, z dubna roku 2007. Varianta zd�né konstrukce je jednoplášová.

D�evostavba má dvouplášovou konstrukci s prov�trávanou vzduchovou mezerou. Vnit�ní obvodový pláš je tvo�í lehká sendvi�ová konstrukce. Tepeln� technické parametry obvodových konstrukcí byly navrženy tak, aby bylo dosaženo požadovaného rozdílného (nízkoenergetického a pasivního) standardu obou �ástí bytového domu.

St�echa

Tepeln� technické parametry st�ešního plášt� byly navrženy tak, aby zd�ná stavba postavená klasickou technologií, spl�ovala doporu�ené hodnoty 73 0540:2, z dubna roku 2007.

U p�ipravovaného projektu d�evostavby je st�ešní pláš obou �ástí navržen jako odv�trávaný dvouplášový, s extenzivní zelení. Tepeln� technické parametry jsou navrženy s ohledem na spln�ní požadavk� nízkoenergetického a pasivního standardu.

Otvorové výpln�

U klasické výstavby byly navrženy b�žn� (s ohledem na snížení provozních náklad�) používané otvorové výpln� p�i sou�asné výstavb�, tzn. plastová p�tikomorová okna.

Do projektu d�evostavby byly navrženy otvorové výpln� s nadstandardními tepeln�technickými vlastnostmi, v závislosti na dosažení energetického standardu. Okenní rámy jsou s ohledem na spln�ní ekologických hledisek stavby, z pohledu celoživotního cyklu, d�ev�né.


8

Navržené hodnoty

Sou�initele prostupu tepla, tloušku izolant� zajišující odpovídající tepeln� technické parametry jsou uvedeny v p�íloze �. 1.

3.2.3 Požární bezpe�nost

Konkrétní projekt (d�evostavba) podléhá mnoha požadavk�m na spln�ní požární bezpe�nosti. P�i posouzení t�chto parametr� byly zohledn�ny požadavky následujících technických norem:

� �SN 73 0802. Požární bezpe�nost staveb. Nevýrobní objekty. �NI 2000

� �SN 73 0833 Požární bezpe�nost staveb. Budovy pro bydlení a ubytování �NI 1996+ Z1 2000

� �SN 73 0810 Požární bezpe�nost staveb. Spole�ná ustanovení. �NI 2005

� �SN 73 0821 ed. 2 Požární bezpe�nost staveb. Požární odolnost stavebních konstrukcí. �NI 2007

� Vyhláška �. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

Z t�chto technických p�edpis� vyplynuly díl�í požadavky na požární bezpe�nosti nosných kontrukcí, požárních úsek� a únikových zón – viz p�íloha �. 7.

Na základ� požadavk� požární bezpe�nosti bylo p�istoupeno ke statickému návrhu prvk�nosné konstrukce, které byly zohledn�ny ve výpo�tu svázané energie.

3.3 Technické za�ízení budov

U pilotního projektu jsou na st�eše umíst�ny teplovodní solární kolektory o celkové ploše 52 m2, zajišující oh�ev teplé vody (úspora energie pro oh�ev TV odpovídá 72%) a p�edeh�ev media vytáp�ní v p�echodném období. Na st�eše jsou dále instalovány fotovoltaické panely o celkové ploše 41 m2 (tzn. p�ibližn� 9,2 kWp).

Nad posledním podlažím nepodsklepené �ásti objektu je umíst�na technická místnost (kotelna), kde jsou navrženy akumula�ní nádoby na oh�ev topné a teplé vody. P�i projektu pro stavební povolení byly navrženy dv� akumula�ní nádoby s objemem 1 000 l.

Umíst�ní kotelny na st�echu bylo zvoleno z d�vod� minimalizace tepelných ztrát rozvody solární soustavy a snížení náklad� na stavbu odtahu spalin z plynových kotl�.

P�edpokládaný systém vytáp�ní a oh�evu teplé vody u referen�ní budovy zohled�uje místní podmínky, tzn. plynový kotel pro každý byt, bez využítí obnovitelných zdroj�energie.

3.3.1 Varianty v�trání, vytáp�ní a oh�ev teplé vody

P�i p�íprav� projektu došlo k návrhu a zhodnocení n�kolika variant zp�sobu vytáp�ní energeticky úsporného objektu. Výpo�et tepelných ztrát je uveden v p�íloze �.2 a návrh zdroje vytáp�ní je uveden v p�íloze �.3. Schémata zohledn�ných variant jsou uvedeny v p�íloze 4.

V následujícím textu jsou uvedeny varianty s uvedením pozitiv a negativ jednotlivých návrh� p�i �ešení pilotního projektu.


9

A) Vytáp�ní a oh�ev teplé vody

A.1) Zdroj – elektrická energie

A.1.a) P�ímotopné vytáp�ní

� Vytáp�ní lokálními elektrickými topidly.

� Vytáp�ní elektrickými fóliemi (podlahové), v kombinaci s elektrickými topidly v koupelnách �i místnostech s nedostate�n� velkou volnou plochou.

� Podlahové vytáp�ní v p�ímotopném režimu s pokládkou p�ímo pod podlahovou krytinu p�epokládá použití fólií pod plovoucí podlahy a rohoží pod dlažbu v koupelnách.

Pozitiva:

Vytáp�ní lokálními elektrickými topidly je investi�n� nejlevn�jší varianta. Tento zp�sob vytáp�ní se vyzna�uje dobrou individuální regulovatelností, rychlou reakcí na regula�ní zásah.

Negativa:

Není využíváno energeticky obnovitelných zdroj�. Vyšší požadavky na elektroinstalaci a vyšší hodnota p�íkonu pro každou bytovou jednotku.

U podlahového vytáp�ní je nutná znalost dispozic z hlediska nábytkových �ástí se soklem. Pod za�izovací p�edm�ty a další vybavení bytu, které brání odvodu tepla z povrchu podlahy se podlahové topné prvky neinstalují. Dispozice daná projektovou dokumentací pak musí být uživateli bytových jednotek dodržena.

A.1.b) Oh�ev teplé vody

� Teplá voda m�že být p�ipravována lokáln� nebo centráln�. P�i lokální p�íprav� teplé vody musí být elektrický zásobníkový oh�íva� v každé z bytových jednotek, eventuáln�je možná kombinace s pr�tokovým oh�íva�em pro kuchyni.

� P�i centrální p�íprav� teplé vody lze v kombinaci s lokálním vytáp�ním bytových jednotek využít solární systém s kolektorovou plochou na st�eše objektu a solárními zásobníky a elektrickým doh�evem.

A.2) Zdroj – zemní plyn

Teoreticky jsou možné dva zp�soby vytáp�ní a p�ípravy teplé vody. První variantou je umíst�ní zdroj� – plynových spot�ebi�� (kotl�) p�ímo v bytových jednotkách a provedení etážové soustavy vytáp�ní v každém byt�. Druhou je provedení centrální kotelny nebo místnosti s plynovými spot�ebi�i (dle instalovaného p�íkonu zdroj�). V obou p�ípadech je p�epokládáno použití kotl� kondenza�ních.

P�i provedení ur�itých úprav lze dále navržené systémy realizovat i s jinými zdroji tepla, nap�. s využitím pevných paliv nebo tepelného �erpadla vzduch-voda. Vzhledem k místním podmínkám se jeví nejvýhodn�ji zemní plyn, pro který jsou zpracovány další varianty.

A.2.a) Plynové spot�ebi�e v bytových jednotkách

� Umíst�ní plynových spot�ebi�� (kotl�) p�ímo v bytových jednotkách by bylo podmín�no v daném typu stavby použitím uzav�ených spot�ebi�� typu „C“ a výstavbou spole�ných komín� se soust�edným uspo�ádáním odvod� spalin a p�ívod� vzduchu. Kondenza�ní kotle s ohledem na nízké tepelné ztráty bytových jednotek a pot�ebu p�ípravy teplé vody jsou ve výkonové �ad� s modulací výkonu cca 1 až 10 kW, pro p�ednostní


10

p�ípravu teplé vody v provedení pro napojení s nep�ímotopného zásobníkového oh�íva�e objemu 120 l.

Pozitiva:

Individuální �ízení provozu uživateli bytových jednotek, rozú�tování podle spot�eby zemního plynu.

Negativa:

Dispozi�ní nároky pro vedení komínových t�les, dispozi�ní nároky pro umíst�ní nást�nného kotle a stacionárního zásobníku teplé vody.

Požadavek �ešení umíst�ní plynom�r� jednotlivých odb�ratel� zemního plynu, vedení plynovodu v rámci celého objektu.

Nevhodná varianta pro kombinaci s nucenými v�tracími systémy v pasivní �ásti objektu.

A.2.b) Centrální plynová kondenza�ní kotelna

� Centrální plynová kotelna v provedení kaskády záv�sných výkonov� modulovaných plynových kotl� s umíst�ním v nást�ešním prostoru nevyžaduje výstavbu komínového t�lesa v rámci celého objektu. Odvod spalin je možno �ešit odkou�ením od každého zdroje nebo sdružené kou�ové cesty, vždy s vyúst�ním nad st�echu.

A.2.c) Centrální kondenza�ní plynová kotelna a decentrální p�íprava teplé vody

� Centrální kondenza�ní plynová kotelna umož�uje v �ástech objektu decentrální p�ípravu teplé vody pro každou z bytových jednotek a to pomocí bytových stanic. Vzhledem k nízkoteplotnímu provozu je vhodné využití stanic se zásobníkem teplé vody. Etážové otopné soustavy za bytovou stanicí mohou být s otopnými t�lesy nebo systémem podlahového vytáp�ní. Bytové stanice umožní individuální m��ení spot�eby tepla pro vytáp�ní i p�ípravu teplé vody.

Pozitiva:

Zjednodušení rozvod� vnit�ního vodovodu, nebo odpadá cirkulace teplé vody.

Negativa:

Systém bytových stanic neumožní využití solárního systému pro p�ípravu teplé vody.

A.2.d) Centrální kondenza�ní plynová kotelna a centrální p�íprava teplé vody

� Centrální p�íprava teplé vody v míst� nást�ešní kotelny umožní využití solárního systému k p�edeh�evu a oh�evu teplé vody pro ob� �ásti objektu. Doh�ev teplé vody v zimním období a tepelnou desinfekci zásobník� zajistí plynový kotel p�ednostním zp�sobem. V každé z bytových jednotek m�že být umíst�n uzel s kalorimetrickým m��ením spot�ebované tepelné energie a musí být vodom�ry na systému vnit�ního vodovodu.

Pozitiva:

Energetické úspory v d�sledku využití OZE p�i p�íprav� teplé vody.

Negativa:

Nutnost cirkulace teplé vody v rámci objektu. Vyšší statické zatížení objektu.


11

A.2.e) Centrální kondenza�ní plynová kotelna a teplovzdušné vytáp�ní

� Centrální plynová kotelna zajistí topnou vodu pro VZT jednotky a centrální p�ípravu teplé vody. V jednotlivých bytech budou umíst�ny VZT jednotky pro v�trání a teplovzdušné vytáp�ní. V každé jednotce bude krom� vzduchových filtr�, ventilátor�, sm�šovací komory a deskového vým�níku teplovodní oh�íva�. Tím je umožn�n každé bytové jednotce individuální provozí režim, nastavení teplot i intenzita v�trání. Distribuce p�ivád�ného vzduchu je vhodná zespoda nahoru, tj. p�ívod vzduchu pod okny obytných místností, odvod z hygienického zázemí, odvod cirkula�ního vzduchu z vnit�ní chodby bytu. Pro snížení energetické náro�nosti je dále možné instalovat zemní vým�ník tepla, který by byl spole�ný pro jednu sekci domu a zajistil napojení bytových jednotek na p�edeh�átý venkovní vzduch (v lét� p�edchlazený) z tohoto vým�níku. Potrubí pro sání venkovního a výfuk odpadního vzduchu m�že být sple�né pro byty umíst�né nad sebou a vhodn� umíst�no v instala�ní šacht�.

B) V�trání

B.1) P�irozené v�trání

� V zásad� je p�irozené v�trání bytových prostor� vždy kombinací p�irozeného v�trání obytných místností a podtlakového v�trání nuceným odvodem vzduchu z místností hygienického zázemí bytu a kuchyn�. Obytné místnosti musí tedy být vybaveny dostate�n� otevíratelnými okenními otvory s vhodnou regulací pr�toku vzduchu možností aretace okenního k�ídla v pootev�ené poloze (ventila�ní k�ídlo), nebo tzv. 4. polohy. Pro zajišt�ní pot�ebné kvality vnit�ního vzduchu bez ohledu na chování uživatele jsou vhodná okna s vestav�nou mikroventilací, zejména s ohledem na otev�ené plynové spot�ebi�e.

� V kuchyni je nutné instalovat odsáva� par, vhodn� s odvodem vzduchu do venkovního prostoru, aby byla zajišt�na alespo� minimální vým�na vzduchu nutná k odvodu vodní páry a plynných škodlivin, zejména p�i použití plynového sporáku.

� V každé koupeln� a WC nutno umístit malé radiální nebo axiální ventilátory zaúst�né do spole�ného výtla�ného potrubí odpadního vzduchu vyúst�ného nad st�echu budovy. Ovládání ventilátor� je vhodné krom� spínání tla�ítkem zajistit také hygrostatem pro odvod nadbyte�né vodní páry.

� P�ívod vzduchu je také možné uvažovat s regulovatelnými št�rbinami nad okny nebo v oknech ovládanými ru�n� nebo servomotorem dle koncentrace CO2.

Pozitiva:

Jednoduché �ešení z hlediska stavebních úprav, nízké po�izovací náklady.

Negativa:

Ne�ízený pr�tok vzduchu, vysoká spot�eba energie, nízký komfort z hlediska rizika pr�vanu a rozložení teploty a koncentrací.

B.2) Nucené v�trání

Systém nuceného rovnotlakého v�trání p�ináší výrazné energetické úspory snížením spot�eby tepla pro oh�ev vzduchu. Jeho použití v nízkoenergetických nebo p�ímo pasivních domech je proto žádoucí. Systém nuceného rovnotlakého v�trání p�íchází v úvahu v t�chto variantách:

B.2.a) Nucené v�trání úst�ední

� V tomto p�ípad� je pro celý objekt, v tomto p�ípad� spíše pro jeho polovinu (NED nebo PD) instalováno jedno vzduchotechnické za�ízení se spole�nou VZT jednotkou oblsuhující 6 byt� sou�asn�. VZT jednotka m�že být ve venkovním provedení a


12

umíst�na na st�eše objektu, její skladba je dána ú�elem: vzduchové filtry, ventilátory, deskový vým�ník pro recyklaci tepla, oh�íva�, p�íp. bez oh�evu, zejména v závislosti na �ešení otpopné soustavy. V systému úst�edního vytáp�ní je vhodné doplnit oh�íva�, pokud není spole�ný zdroj tepla, je možné provozovat za�ízení s jednoduchou tepelnou úpravou vzduchu p�edeh�evem odpadním vzduchem. V instala�ních šachtách lze umístit potrubí pro p�ívod a odvod vzduchu, p�ívod vzduchu realizovat do obytných místností, odvod vzduchu z koupelen a WC. V kuchyních msí být instalovány cirkula�ní digesto�e a samostatný odvod vzduchu.

Pozitiva:

Výhodné �ešení z hlediska kvality vzduchu a úspory energie.

Negativa:

Vyšší po�izovací náklady, nutnost spole�ného provozního režimu.

B.2.b) Nucené v�trání decentrální

� V tomto p�ípad� jsou jednotlivé byty obsluhovány samostatnými VZT za�ízeními. V každém byt� by tak byla umíst�na jedna v�trací jednotka s filtry, ventilátory a deskovým vým�níkem ZZT. Moderní v�trací jednotky jsou prostorov� nenáro�né a umož�ují i umíst�ní v rámci kuchy�ské linky, v�etn� zajišt�ní odvodu odpadního vzduchu z kuchy�ského odsáva�e par obtokem rekuperátoru. Rozvod vzduchu v byt�by byl realizován podle stejných zásad jako v p�íp. B.2.a. Vhodnou alternativou jsou rovn�ž VZT jednotky s entalpickým vým�níkem pro p�enos vodní páry z odpadního do p�ivád�ného vzduchu.

Pozitiva:

Výhodné �ešení z hlediska kvality vzduchu a úspory energie.

Negativa:

Vyšší po�izovací náklady, prostorové nároky.

3.3.2 Zemní plyn v d�evostavbách

Varianty, kde je zdrojem tepelné energie elek�ina nemusí být dále posuzovány. U pilotního projektu je však jednou z posuzovaných variant zdrojem zemní plyn. Tzn., že p�i projektu rozvod� zemního plynu musí být zohledn�ny specifika rozdílného chování d�evostavby oproti klasické výstavb�.

D�evostavba, díky materiálovým vlastnostem, je stavbou s postupným dotvarováním a s probíhajícími více �i mén�, cyklickými tvarovými zm�nami. Tyto vlastnosti mohou do pevných rozvod� potrubí zemního plynu vnášet nežádoucí statické nap�tí, zvyšující riziko porušení potrubí.

Nosnou konstrukcí d�evostavby jsou ho�lavé materiály, což p�i lokálním požáru m�že zp�sobit destrukci �ásti stavby a nosných prvk� rozvod�.

Bytová d�evostavba s d�razem na šet�ení energií m�že mít množství uzav�ených, nev�traných místností, jimiž není možno plynovou instalaci vést a nebo v t�chto místnostech není možné umístit otev�ené plynové spot�ebi�e skupin A a B.

Z výše uvedených d�vod� je t�eba zajistit, aby:

� Plynová instalace byla flexibilní a akceptovala možné prostorové zm�ny konstrukce domu.


13

� Z požárního hlediska byla provedena a umíst�na tak, aby nepodporovala pr�b�h p�ípadného požáru.

� Z pohledu nízké spot�eby energie, minimalizace tepelných ztrát v�trání a tepelné pohody interiéru, nebyly plynovody umíst�ny v místnostech, kde musí z hygienického hlediska docházet k požadované vým�n� vzduchu. Ve v�tšin� místností je tento požadavek stanoven na 0,5 násobku objemu místnosti. V místnostech s otev�eným plynovým spot�ebi�em.je požadavek stanoven na 1 násobek až 1,6 násobek vým�ny vzduchu. Z tohoto d�vodu není u energeticky úsporných staveb vhodná instalace nap�. plynových sporák�.

Ke spln�ní uvedených požadavk� je vhodné umíst�ní plynové instalace vn� objektu, nejlépe s uchycením na konstrukci s vysokou požární odolností. Plynová instalace základních v�tví je doporu�ena z trub ocelových spojených svary, s zvýrazn�jšími místy vyložení tak, aby pohyby potrubí mohly bezpe�n� podléhat tvarovým zm�nám. Sama nižší energetická náro�nost d�evostavby umož�uje p�epravu menších objem� plynu a tak i použití trub s menšími pr�m�ry, tím i možnou v�tší pružností p�i daných délkových rozm�rech.

Vedení plynu nesmí být v dutých prostorech, proto je doporu�eno uložení na povrchu konstrukcí. Prostupy konstrukcemi musí být v ochranných trubkách a p�i prostupu do jiného požárního úseku musí být opat�eny protipožárními úpravami, nap�. samop�nícími t�snicími hmotami a pod., provedenými pro trubní rozvody.

Není vhodné ani umíst�ní HUP (hlavních uzáv�r�), plynom�r� a regulátor� v d�evostavb�. Umíst�ní HUP v pilí�ku, p�íst�nku nebo v samostatné sk�íni vn� objektu je vhodným a bezpe�ným �ešením.

P�ípadné narušení celistvosti plynové instalace destrukcí objektu nebo jeho �ásti požárem, nesmí podpo�it požár uvnit� objektu unikajícím plynem. Vhodným �ešením na úrovni nutné bezpe�nosti je umíst�ní bezpe�nostního automatického uzáv�ru na p�ívod plynu. Bezpe�nostní uzáv�r umístit mimo objekt nejlépe do místa kde je HUP nebo jako sou�ást HUP.

Plynovody z elektricky vodivých materiál� musí být pospojovány s ostatními el. vodivými konstrukcemi a vedení po fasád� nebo po st�eše musí být pospojováno s ochrannou bleskosvodnou soustavou budovy.

Vedení po fasád� je vhodné umístit do architektonického � len�ní fasády. Uložení nap�. ve fasádním kanálku musí spl�ovat odstupové vzdálenosti od st�n a nesmí být uzav�eny. Po celé délce musí být v�trané a opat�eny odnímatelným obkladem.

Protikorozní úprava potrubí se �eší nát�rem dle požadavk� TPG 704 01 nebo s certifikovanou povlakovou izolací.


14

4 VYHODNOCENÍ VLIVU �EŠENÍ NA SPOT�EBU SVÁZANÉ ENERGIE

4.1 Teorie – d�vody k hodnocení svázané energie

Stavební pr�mysl a jeho produkty jsou hlavním konzumentem surovinových a energetických zdroj� a nep�ímo pat�í mezi významné zne�išovatele životního prost�edí. Odborné odhady hovo�í o tom, že v rámci EU spot�ebovává stavebnictví p�ibližn� 40 % z celkové kone�né spot�eby energie, tzn. produkuje více než 30 % emisí CO2 a p�ibližn�40 % veškerých odpad�.

P�ipravovaný projekt od samého za�átku zohled�uje proces životního cyklu budovy (Obrázek 2:) a vliv svázané (n�kdy také „šedé“) energie p�i výstavb�. D�vodem je skute�nost, že snižování energetické náro�nosti staveb bylo dosud spojováno p�edevším se snížením pot�eby energie spojené s provozními za�ízeními v budovách (tzn. vytáp�ní, oh�ev teplé vody, chlazení, klimatizace, osv�tlení, v�trání – viz požadavky vyhl. �. 148/2007 Sb. – o energetické náro�nosti budov). Pilotní projekt by však m�l ukázat na další vhodné ukazatele.

Vhodným ukazatelem energetické náro�nosti z hlediska životního cyklu pat�í výše spot�eby svázané energie pocházející z neobnovitelných zdroj� pot�ebné pro výstavbu budovy, podíl použitých p�írodních materiál�, podíl recyklovaných materiál� a podíl recyklovatelných materiál� po dožití budovy nebo jejích �ástí atd.

Dodržení plného rozsahu princip� udržitelné výstavby vede ke zohledn�ní veškeré energie zabudované ve stavebních konstrukcích. Tzn. energie, která je spojena s výrobou stavebních materiál�, jejich dopravou na staveništ� a uložením v konstrukcích, pop�. s energetickými nároky spojenými s jejich demolicí, recyklací nebo skládkováním.

Obrázek 2: Výstavba z pohledu udržitelné výstavby


15

D�vod k zanesení této kapitoly do studie, vyplývá z následujícího grafu (Obrázek 3:) a tabulky (Tab. 5). V oblasti globálních energetických úspor je p�i minimalizaci provozní energetické náro�nosti stále více zohled�ovat také energetickou ná�nost na výrobu a dopravu materiál�.

Obrázek 3: Primární spot�eba energie kWh/m2 a rok (vyhodnocení vlivu budov ve Švýcarsku – EMPA)

Zdroj: Mark Zimmermann – EMPA, Švýcarsko (CCEM – CH)

V p�ípad� stávajících budov �iní spot�eba svázané energie od 20 – 35 % energetické spot�eby z hlediska životního cyklu. U budov postavených v pasivním standardu je tento podíl tém�� opa�ný a to 60 – 70%.

Tab. 5 Podíl provozní a svázané energie b�hem životního cyklu budov

Standard/podíl spot�eby Stávající Nové* Nízkoenergetický Pasivní

Provozní energie 68% 55% 45% 39%

Svázaná energie 32% 45% 55% 61%

*Budovy postavené podle platných p�edpis� po roce 2002

4.2 Hodnocení spot�eby svázané energie

Hodnocení spot�eby svázané energie vychází z projektové dokumentace p�ipravené pro stavební povolení projektu d�evostavby. T�etí variantou je zd�ný objekt technických parametr� popsaných v kapitole 3.2

Dosažené výsledky jsou p�ílohou �. 6.


16

5 VYHODNOCENÍ VLIVU �EŠENÍ NA SPOT�EBU PROVOZNÍ ENERGIE A ÚSPORY CO2

Výpo�et energetické náro�nosti byl proveden s ohledem na platnou legislativu �eské republiky, vybranou klimatickou oblast a standardizované užívání budovy. S ohledem na pom�rn� �asté a v dnešní dob� již dob�e známé výpo�ty není nutné podrobn� popisovat postupy uvedené v technických p�edpisech.

Technické p�edpisy použité p�i výpo�tu:

� �SN 73 0540:2 – Tepelná ochrana budov;

� �SN EN ISO 13788 - Tepeln� vlhkostní chování stavebních dílc� a stavebních prvk�;

� �SN EN ISO 6946 - tavební prvky a stavební konstrukce;

� �SN EN 12831 - Tepelné soustavy v budovách - Výpo�et tepelného výkonu.

K výpo�tu byl použit softwarový nástroj pro stavební fyziku a technické za�ízení budov - TEPLO 2007, ZTRÁTY 2007. P�i výpo�tu bylo vycházeno z vnit�ních p�dorysných a výškových rozm�r� místnosti.

Okrajové podmínky výpo�tu teplených ztrát a pot�ebného výkonu tepelné soustavy:

� Venkovní výpo�tová teplota -15oC

� n50 = 4,5 h-1 NED

� n50 = 1 h-1 PD

Zp�sob vytáp�ní a v�trání:

Referen�ní a nízkoenergetická �ást

Teplovodní otopná soustava a p�irozené v�trání

Pasivní �ást

Varianta I – Teplovodní otopná soustava a nucené v�trání. Vým�na vzduchu stanovena dle normov� požadované minimální intenzity vým�ny vzduchu n.

Varianta II – Teplovzdušné vytáp�ní a v�trání, dopl�kové otopné t�leso v koupeln�. Vým�na vzduchu (vnit�ní za venkovní) stanovena dle po�tu uživatel� byt�.

Pro porovnání dosažených energetických standard� s referen�ní (zd�nou) budovou byl proveden obálkovou metodou podle �SN 73 0540:2, z dubna 2007.

Dosažené výsledky jsou uvedeny v p�íloze �. 2 a �. 3.


17

6 DEFINOVÁNÍ MOŽNOSTÍ A BARIÉR PRO JEDNOTLIVÉ STANDARDY

Nestandardní �ešení se tém�� vždy potýkají s ned�v�rou cílenou na úsp�šnost realizace �ešení. Stavební metody a postupy jsou historicky zako�en�ny a zformovány do rutinních postup�, které se uplat�ují na místním trhu.

6.1 Administrativní – ú�ady, realiza�ní firmy

Na ú�adech - Netradi�ní p�ístup k výstavb� je t�eba osv�tlit ú�edním osobám, a již ze zájmu nebo antipatie k nestandartnímu �ešení. To samoz�ejm� prodlužení doby �ízení.

P�i jednání s realiza�ními firmami – V �eské republice v sou�asné dob� nestojí n�kolika podlažní pasivní bytový d�m. Stavební a realiza�ní firmy, p�izp�sobené podmínkám na sou�asném trhu s nemovitostmi nemají dostate�n� ustálené pracovní týmy. Z toho vyplývá pot�eba objas�ování a �asová náro�nost p�i koordinaci �ešení.

6.2 Technické

Technické bariéry se týkají proveditelnosti projektové dokumentace a díla jako takového. V sou�asnosti je na území �eské republiky pouze n�kolik málo spole�ností, které dokaží garantovat kvalitu a zpracování díla. P�i oslovení stavebních firem pouhých 10 % firem zareagovalo na poptávku pozitivn�. Z tohoto procenta však velmi malé množství firem dokázalo nabídnout komplexní služby, které zajistí odpovídající integraci systém�technického za�ízení do konstrukce. Nejv�tší obavy byly p�ipisovány náro�nosti a následné garanci za realizaci díla. Bariérami je v dob� stavebního „boomu“ �asová náro�nost p�ípravy a investi�ní náklady s ní spojené.

Pokud hovo�íme o technických bariérách je t�eba zmínit i marketingové tahy jednotlivých firem a nabídky �ešení, které odpovídají zab�hnutým praktikám a možnostem t�chto spole�ností.

V tržních podmínkách netradi�ní �ešení, svádí ke snaze aplikovat nové technologie zastaralým zp�sobem. P�i definování bariér není primární snaha nalézt na konkrétní návrh nejlepší �ešení, ale nahradit netradi�ní p�ístup klasickým �ešením. Využitím lépe prodejné (levn�jší) technologie a stavebních prvk�.

P�íkladem budiš otvorové výpln�. V každodenní realit� jsou v sou�asnosti na trhu nabízeny d�ev�né rámy tl. 68 mm, které nevyhovují sou�asným požadavk�m �SN 73 0540:2; dubna 2007. D�ev�ná okna jsou cenov� investi�n� náro�n�jší nežli okna plastová. Proto jsou práv� rámy tl. 68 mm nabízeny nej�ast�ji jako vhodné �ešení a to i pro trojité zaklení, kde krom� tepeln� technických vlastností musí dojít ke zhodnocení únosnosti profilu.

6.3 Široká ve�ejnost

V p�ípad� prodeje byt� postavených klasickou technologií, je pro kupujícího podstatným aspektem lokalita, velikost bytu (pop�. jeho dispozice) a kone�ná cena, kterou zájemce zaplatí.

V p�ípad� nestandardního provedení výstavby a ne zcela standardního názvu je bariérou projektu, vyšší �asová náro�nost jednání s klienty. Osv�tová �innost v oblasti energetických standard� a využití d�eva jako základního stavebního materiálu.


18

Nej�ast�ji kladené otázky:

� Jaký je rozdíl v provozním užívání byt� pasivního standardu a byt� nízkoenergetického standardu?

� Zajišuje tato konstrukce dostate�n� odhlu�n�ní jednotlivých byt�?

� Jaká je akumulace tepla do stavebních konstrukcí?

� Jaká je požární bezpe�nost v d�evostavbách?

� Vyšší investice a doba její návratnosti?

6.4 Financování

V po�áte�ní fázi projektu byly osloveny 3 developerské spole�nosti, které by projekt zaštítily a p�ipravily pro úsp�šnou realizaci.

Projekt byl dv�mi spole�nostmi ozna�en jako vysoce rizikový a v dané lokalit� neprodejný. D�vodem byly specifické požadavky na provozní energetickou náro�nosti. T�etí spole�nost byla z tendru vy�azena s ohledem na znehodnocení projektu dodávkou stavebních materiál� a technologií, které jsou používány u b�žné výstavby.

V�tšina energeticky úsporných projekt� budov kon�í �i je degradována práv� z d�vod�výše investi�ních náklad� na výstavbu a minimalizaci zisku developerským �i stavebním spole�nostem.

Z tohoto d�vodu byl v dob� zpracování studie finan�ní model nastaven s ohledem na pr�b�žné a splátkové financování kone�nými uživateli.

Lidé dob�e chápou, že cena energie s nev�tší pravd�podobností klesat nebude. Nicmén� investice, které mají vydat na výstavbu energeticky úsporného bytu �asto zvažují a �asto se p�iklán�jí k nižší po�izovací cen�. D�vodem jsou možnosti �erpání hypoték �i úv�r� pro nižší, st�edn� p�íjmové vrstvy obyvatelstva.

�asto kladenou otázkou je požární bezpe�nost. Absence d�ev�ných bytových a rodinných dom�, a zkušenosti generací vyr�stajících v mezivále�ném a povále�ném období 20. století je mezi širokou ve�ejností zako�en�na.

Akumulace tepla známá ze zd�ných staveb je p�edm�tem dalších �astých otázek klient�. Tento fenomén ve spole�nosti p�etrvává i p�es to, že zp�sob vytáp�ní, regulace a užívání je od b�žné stavby odlišný.

Na území �eské republiky nejsou d�evostavby b�žné ani v oblasti výstavby rodinných dom�. O to více mezi širokou ve�ejností kolují informace o p�enosu kro�ejové neprostupnosti (hluku zp�sobeného pohybem nap�. ve vyšším podlaží).

Mezi širokou ve�ejností není dostatek nezávislých informací, které nabízí vysv�tlení pojmu nízkoenergetický a pasivní standard. A to ani z hlediska spot�eby energie, ani z hlediska provozního.


19

Na oslovených potencionálních zájemcích se v dob� zpracování tohoto materiálu promítla obava z finan�ní krize, snžování poskytování hypoték a úv�r� bank.

6.4.1 Výhody

� Jedna p�j�ka u bankovního domu a to kone�ným uživatelem;

� financování s minimálním vkladem vlastních investic;

� plynulý tok investic.

6.4.2 Nevýhody

� Nutnost prodeje byt� minimáln� ze 75 %, p�ed zapo�etím projektu;

� vyšší riziko nesolventnosti díl�ích investor� b�hem výstavby a nutná záloha financování projektu;

� snaha kone�ných vlastník� vyšší m�rou zasahovat do požadavk� projektu – podobné problémy jako u družstevní výstavby;

� možnost ovlivn�ní lidí sou�asnou situací na finan�ních trzích.


20

7 EKONOMICKÁ ANALÝZA

Obsahuje porovnání investi�ních náklad� do jednotlivých variant – energetické náro�nosti a návratnost t�chto náklad� v závislosti na dosaženém energetickém standardu.

Cena investic je rozd�lena na fázi p�ípravy, stavební �ást a technologii. Cenové položky jsou zaokrouhleny na 500 K�/m2.

P�i zpracování ekonomické analýzy byly dosazeny základní vstupní údaje na jedné stran�p�íjmové položky (v podob� úspory za energie) a na druhé stran� výdajové položky (v podob� více náklad�.

Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu byla získávány takto :

� Výše náklad� na úsporná opat�ení plynoucího z odborného odhadu na základ� b�žné ceny u zd�né varianty a p�edb�žné ceny stanovené stavební firmou na variantu energeticky úsporného projektu.

� Informace z publikací a internetu.

Jako základ pro výpo�et úspor slouží nový objekt postavený dle doporu�ených hodnot platných technických norem (tzn. stále ješt� nestandardní �ešení v �R) a p�íslušné provozní výdaje, tak jak je uvedeno v korigovaných energetických bilancí jednotlivých variant.

P�i zpracování ekonomické analýzy byly stanoveny další dopl�kové vstupní údaje - doba porovnání, diskontní míra, cenový vývoj.

Diskontní míra

Pro ocen�ní hodnoty prost�edk� vydaných nebo p�ijatých v budoucnu �asto pracuje s p�evodem na sou�asnou hodnotu. Diskontní míra je prost�edek, který tento p�evod umož�uje. Jde o ur�itou formu vyjád�ení meziro�ní hodnotové zm�ny úrokové míry a dalších faktor�. Zvolená diskontní míra je 0% (p�i hodnocení fotovoltaických panel�) 3 % (u celkového variantního posouzení, které je b�žn� užíváno p�i energetických auditech) a 5% (u celkového variantního posouzení, které je b�žn� používáno dle evropské metodiky pro posouzení environmentálních projekt�).

Doba porovnání

Doba porovnání se obvykle stanovuje na základ� životnosti za�ízení. Vzhledem k tomu, že u navrhovaných opat�ení na úsporu energie se v pr�b�hu minimáln� 30 let nep�edpokládají významné dodate�né investice, byla jako vhodná doba porovnání pro ekonomické vyhodnocení zvolena práv� 30 let. Tato doba byla zvolena také z d�vod� splátky hypoték a dlouhodobých bankovních úv�r�

Cenový vývoj

B�hem doby provozování za�ízení se m�že významn� m�nit inflace a tím i ceny. V obvyklém p�ípad� pak p�edevším zm�ny cen energie výrazn� ovliv�ují ekonomické výsledky energetických projekt�. P�edpokládá se nár�st cen energie o 0% (p�i hodnocení fotovoltaických panel�) a 4%, 7 %, 12,5% (u celkového variantního posouzení).

Výstupními údaji jsou prostá návratnost investic, diskontovaná doba návratnosti a � istá sou�asná hodnota.

Pro každou uvedenou variantu byly vypo�teny základní ukazatele efektivnosti tak, jak je uvádí vyhláška �. 213/2001 Sb., podle které jsou provád�ny energetické audity.


21

Základními ukazately jsou:

1.Prostá doba návratnosti, doba splacení investice:

CF

INTs

=

kde:

IN investi�ní výdaje projektu

CF ro�ní p�ínosy projektu (cash flow, zm�na pen�žních tok� pro realizaci projektu)

2.Reálná doba návratnosti, doba splacení investice p�i uvažování diskontní sazby Tsd se vypo�te z podmínky:

( ) 01.

!

1

=−+

−

=

� INrCF

tT

t

t

sd

kde:

CFt ro�ní p�ínosy projektu (zm�na pen�žních tok� pro realizaci projektu)

r diskont

(1 + r)-t odúro� itel

3. �istá sou�asná hodnota (NPV):

( ) INrCFNPV

tTž

t

t−+=

−

=

�1

1.

kde: Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnit�ní výnosové procento (IRR).

Hodnota IRR se vypo�te z podmínky:

( ) 01.

!

1

=−+

−

=

� INIRRCF

tT

t

t

ž

Pro ekonomické vyhodnocení bylo hodnocené období uvažováno v souladu s technickou životností investice, a to 30 let pro ob� varianty. Pro výpo�et byla použita diskontní sazba a složený nár�st cen, který je uveden stejn� jako výstupy této �ásti v p�íloze �. 8.


22

8 STUDIE PROVEDITELNOSTI

8.1 Variantní �ešení studie proveditelnosti

Studie je provedena na základ� stávající koncepce bytového domu. Tzn. 6 byt� je navrženo v nízkoenergetickém a 6 byt� v pasivním standardu. Tyto byty mají stejnou zastav�nou plochu a také hlavní orientaci ke sv�tovým stranám.

K porovnání bude sloužit výstavba 6 byt� postavených klasickou (zd�nou) metodou tak, aby ochlazované stavební konstrkce dosahovaly doporu�ených hodnot dle �SN 73 0540:2, z dubna 2007. Zp�sob vytáp�ní a oh�evu teplé vody bude �ešen b�žným zp�sobem v dané lokalit�, nap�. použitém p�i výstavb� prvního bytového domu na novém rozvojovém území. Výstavba prvého domu byla zapo�ata v roce 2007 a bude zkolaudována na konci roku 2008.

8.2 Dopad projektu na životní prost�edí

Projekt byl p�ipraven tak, aby jeho dopady byly minimální b�hem výstavby, užívání a p�ípadné likvidaci stavby po fyzickém a morálním dožití budovy.

Dopady projektu na životní prost�edí jsou shrnuty v p�íloze �. 9.

8.3 Analýza trhu a odhad poptávky

Analýza trhu byla provedena na základ� zve�ejn�ní v konkrétním m�st� o zám�ru výstavby a prodeje byt�.

Zatímco v Praze a dalších velkých m�stech o jednotlivé byty pomalu upadá, na menších m�stech, kde od 90. let 20. století nedocházelo k výstavb� bytových dom� byl o byty projeven enormní zájem, který p�evyšuje množství nabízených byt�.

8.4 Zajišt�ní investi�ního majetku

Nadbyte�né množství zájemc� umož�uje samofinancování výstavby a tedy i snížený ceny projektu o developerský úrok z p��ky.

Zájemc�m bude poskytnuta cena bytových jednotek. Nositel projektu stanoví splátkový kalendá� a z první vybrané zálohy odkoupí stavební parcel�. Tato �ást bude zaplacena ze záloh vybraných na základ� smlouvy o smlouv� budoucí na odkoupení byt� a kupní smlouvy na �ást pozemku.

P�edpoklad uzav�ení smlouvy o smlouv� budoucí s jednotlivými zájemci, bude proveden na základ� projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Ta bude sloužit budoucím vlastník�m byt� s celkovou cenou jako doklad pro ud�lení hypotéky �i úv�ru.

Záloha za byt vybraná bude použita na odkoupení pozemku. Zbylé investice budou po ud�lení stavebního povolení sloužit k pokrytí náklad� na provád�cí projektovou dokumentaci.

Výstavba bude financována na základ� stanoveného splátkového kalendá�e. Ten bude uzav�en mezi nositelem projektu, generálním dodavatelem stavby a budoucími vlastníky byt�.


23

Prodejní cena bytových jednotek

Prodejní cena byt� na trhu se odvíjí na podle lokality, kvality stavebního materiálu, technologie, hodnot� práce v dané lokalit�. P�i prodeji byt� se tyto parametry vztahují na užitnou plochu bytu.

V bytovém dom� je umíst�no 12 bytových jednotek. 6 bytových jednotek je v nízkoenergetické �ásti, 6 v pasivní. P�dorysná zastav�ná plocha obou �ástí je shodná. Užitná plocha je však u jednotlivých energetických standard�, v závislosti na tloušce izolace rozdílna.

P�i porovnání velikosti užitné plochy byt�, vycházíme z projektu energeticky úsporného projektu d�evostavby a zd�né konstrukce dosahující doporu�ených normových hodnot – �SN 73 0540:2; duben 2007.

P�edpokladem zaneseným do porovnání zd�ného objektu (referen�ní budovy) a d�evostavby je stejná zastav�ná plocha. U zd�ného objektu byly navrženy následující konstrukce. Obvodová st�na ze zdících prvk� POROTHERM 44 P+D, mezibytové p�í�ky POROTHERM 36,5 P+D AKU, nosná vnit�ní st�na POROTHERM 24 P+D, p�í�ky koupelny a WC – POROTHERM 11,5 P+D, zbylé p�í�ky POROTHERM 8 P+D.

Tab. 6 Velikost užitné plochy byt� Energetický standard Typ bytu Užitná plocha Rozdíl

B�žný standard – zd�ná konstrukce 2 + kk 60,50 100,0% Nízkoenergetický standard – d�evostavba 2 + kk 63,19 +4,4% Pasivní standard – d�evostavba 2 + kk 61,05 +0,9% B�žný standard – zd�ná konstrukce 3 + kk 73,04 100,0% Nízkoenergetický standard – d�evostavba 3 + kk 75,29 +3,1% Pasivní standard – d�evostavba 3 + kk 72,24 -1,1%

Zatímco prodejní cena byt�, postavených p�i pouhém spln�ní ve v�tších m�stech �asto za�íná na 35 000 K�/m2 užitné plochy byt�, je práv� tato cena horní hranici prodejnosti na menších m�stech.

Po�áte�ní obavy z prodeje bezbariérových byt� se p�i marketingových akcích ukázaly zcela neoprávn�né. Práv� o bezbariérové byty byl p�i oznámení zám�ru výstavby nejv�tší zájem.

8.5 Finan�ní plán – údržba, opravy

Pro zajist�ní odpovídající údržby a pot�ebných oprav, dojde po prodeji jednotlivých byt�k uzav�ení smlouvy vlastník� bytových jednotek, ve které bude definována výše m�sí�ního finan�ního p�ísp�vku. Dalším zdrojem financí do fondu údržby a oprav je p�edpoklad výkupu elektrické energie z fotovoltaických �lánk�. Výkupní cena elektrické energie byla odvozena z cenové rozhodnutí Energetického regula�ního ú�adu �. 7/2007 ze dne 20. listopadu 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elekt�iny z obnovitelných zdroj�energie, kombinované výroby elekt�iny a tepla a druhotných energetických zdroj�.

Získaná elektrická energie bude vykupována do ve�ejné sít� a finan�ní zisk bude zahrnut do fondu údržby a oprav objektu. Kalkulace návratnosti vložených investic je uvedena v p�íloze �. 5.

Dalším finan�ním zdrojem na b�žnou údržbu a pot�ebné opravy je fond oprav, který je nedílnou sou�ástí p�ipravované smlouvy kupní smlouvy. M�sí�ní p�ísp�vek byl stanoven na základ� odpisové doby technického za�ízení budovy.


24

8.6 Harmonogram projektu Rok 2008 2009 2010 M�síc Ud�lení stavební povolení Provád�cí dokumentace Realizace Zemní práce Základy + podsklepené podklaží Zam��ení stavby Hrubá stavba Práce v interiéru Instalace solární soustavy + regulace

8.7 Záv�r

� Po�áte�ní investice na p�ípravu dokumentace ke stavebnímu povolení a provád�cí dokumentace jsou nákladn�jší p�ibližn� o 45 %, oproti referen�ní budov�.

� Po�áte�ní investice do výstavby jsou vyšší p�ibližn� o 11 % (bez fotovoltaických panel�), cca 19% (s fotovoltaickými panely), oproti referen�ní budov�.

� P�i dodržení technologických postup� je objekt d�evostavby postaven p�ibližn� o 12 m�síc� d�íve oproti zd�né referen�ní budov�.

� Ekologické p�ínosy b�hem výstavby jsou z hlediska svázané energie u energeticky úsporného projektu tém�� totožné s referen�ní budovou. U referen�ní budovy však nebyly zapo�teny nap�. solární kolektory. Svázaná energie do solárních kolektor� je po jednom roce provozu nahrazena ziskem solární energie stejného množství, které je pot�ebné pro výrobu solárních (tepelných) kolektor�.

� Úspora spot�eby energie je v nízkoenergetické �ásti na základ� bilan�ního výpo�tu o 8,6 MWh/rok nižší oproti referen�ní budov�. Úspora spot�eby energie je v pasivní �ásti na základ� bilan�ního výpo�tu o 23,8 MWh/rok nižší oproti referen�ní budov�. Hodnocení bylo provedeno u jednotlivých standard� pro 6 byt�, o užitné ploše cca 445 m2. Do energetických úspor nebyla zapo�tena výroba elektrické energie z fotovoltaických panel�.

� Úspora provozních náklad� u nízkoenergetické �ásti je o 56,8 tis. K�/rok (35%), oproti referen�ní budov�. Úspora provozních náklad� u pasivní �ásti je o 77,8 tis. K�/rok (48%), oproti referen�ní budov�. Hodnocení bylo provedeno u jednotlivých standard�pro 6 byt�, o užitné ploše cca 445 m2.

� Budova je postavena z recyklovatelných �i znovu použitelných mareriál�, tzn. minimální dopad na životní prost�edí po dožití a p�ípadné likvidaci budovy.


25

9 POUŽITÉ PODKLADY

� Po�ínková M, Rubínová O – Tepelné ztráty, návrh – dokumentace Bytový d�m B – Vostel�nice, Choce�

� Vališ I, - Požadavky na plynové instalace energeticky úsporných d�evostaveb

� Bradá�ová I, - POŽÁRN� BEZPE�NOSTNÍ �EŠENÍ STAVBY

� Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, CIB Report Publication 237, �eské vydání �VUT v Praze, Praha 2001

� Hochbaukonstruktionen nach ökologischen Gesichtspunkten, Dok. SIA D 093, 1995

� Ruži�ka J. - NÁVRH KONSTRUK�NÍHO SYSTÉMU Z HLEDISKA PRINCIPUDRŽITELNÉ VÝSTAVBY BUDOV

� Hájek P, Tywoniak J.: Udržitelná výstavba budov, Stavební listy 12 – 13/2002, ISSN 1211- 4790, �KAIT, 2002

� Doležílková H, Kabele K, Frolík S - Svázané hodnoty energie a emisí CO2 v systémech TZB


10 SEZNAM P�ÍLOH

P�íloha �. 1 - Tepeln� technické vlastnosti ochlazovaných konstrukcí

P�íloha �. 2 - Výpo�et tepelných ztrát

P�íloha �. 3 - Návrhový výkon zdroje s centrální kotelnou a p�edpokládaná ro�ní spot�eba energie

P�íloha �. 4 - Variantní návrh zp�sobu vytáp�ní a oh�evu teplé vody v energeticky úsporném bytovém dom�

P�íloha �. 5 - Fotovoltaika

P�íloha �. 6 - Vliv svázané energie

P�íloha �. 7 - Požární bezpe�nost

P�íloha �. 8 - Ekonomické hodnocení

P�íloha �.9 - Ekologické p�ínosy

P�íloha �. 1 – Tepeln� technické vlastnosti ochlazovaných konstrukcí

P�ípadová studie „Vliv udržitelné výstavby z technicko-ekonomického hlediska“ - PROGRAM EFEKT pro rok 2008 – �ást A

Tab. 1 Tepelná izolace podlahy

Energetický standard Tlouš�ka TI [mm]

Sou�initel skladby podlahy [W.m-2.K-1]

Zd�ná varianta 60* 0,40/0,16

Nízkoenergetická �ást -** 180*** 0,12

Pasivní �ást 50** 300*** 0,09 Pozn. *polystyrén – m�rná tepelná kapacita 2060 /kg. K; objemová hmotnost 30 kg/m3

**kamenná vlna - m�rná tepelná kapacita 840 J/kg. K; objemová hmotnost 56 kg/m3

***kamenná vlna - m�rná tepelná kapacita 840 J/kg. K; objemová hmotnost 100 kg/m3

Tab. 2 Tlouš�ka tepelné izolace obvodového plášt�


Sou�initel skladby obvodového plášt�[W.m-2.K-1]

Zd�ná varianta 440* 0,24

D�evostavba – NED 260 0,14

D�evostavba – PD 360 0,11 Pozn. * - zd�ný prvek je v tomto p�ípad� chápán z hlediska tepeln� technických vlastností jako izolant obvodového plášt�

Tab. 3 Tlouš�ka tepelné izolace st�echy


Sou�initel skladby st�echy [W.m-2.K-1]

B�žná výstavba 220** 0,16

D�evostavba – NED 170* 160** 0,12

D�evostavba – PD 290* 160** 0,09

Pozn. *minerální vlna o m�rné tepelné kapacit� 840 J/kg. K; objemová hmotnost 56 kg/m3;

** minerální vlna o m�rné tepelné kapacit� 840 J/kg. K; objemová hmotnost 100 kg/m3

Tab. 4 Tepeln� technické parametry otvorových výplní

Energetický standard Tlouš�ka rámu [mm]

Sou�initel U - okna [W.m-2.K-1]

Sou�initel U –dve�e [W.m-2.K-1]

Zd�ná stavba 70 1,30 1,30

D�evostavba – NED 86 1,20 1,20

D�evostavba – PD 92 0,76 0,90

Pozn. U zd�né stavby byla osazena p�tikomorová plastová okna se sou� initelem prostupu tepla zasklením 1,0 W/(m2.K)

P�íloha �.2 – Výpo�et tepelných ztrát


Výpo�et tepelných ztrát

Sou�initele prostupu tepla U bez a s korekcí tepelných vazeb NED PD

St�echa 0,12 0,09 St�na ochlazovaná 0,14 (+0,05) 0,11 (+0,02) Podlaha na zemin� (NED) Podlaha nad nevytáp. prost. (PD)

0,19 0,11

Dve�e vstupní 1,2 0,9 Okna 1,2 (1,4) 0,76 (1,0) Pozn: NED – nízkoenergetická �ást

PD – pasivní �ást

Nízkoenergetická �ást – 6 byt�Návrh tepelného výkonu - 1.NP Místnost �. Ti Prostup V�trání Celkem 1.NP byt �.1 Zádve�í 1.1.1 15°C 186 W 51 W 237 WChodba 1.1.2 20°C 12 W 0W 12 WKoupelna 1.1.3 24°C 94 W 57 W 151 WLožnice 1.1.4 20°C 287 W 220 W 507 W Obývací pokoj s kuchyní 1.1.5 20°C 729 W 553 W 1 282 WCelkem 2 189 W1.NP byt �.2Zádve�í 1.2.1 18°C 42 W 106 W 149 WKoupelna 1.2.2 24°C 226 W 186 W 412 WLožnice 1.2.4 20°C 161 W 220 W 381 W Obývací pokoj s kuchyní 1.2.6 20°C 540 W 500 W 1 040 WPokoj 1.2.7 20°C 225 W 238 W 463 WCelkem 2 445 W

Návrh tepelného výkonu - 2.NP Místnost �. Ti Prostup V�trání Celkem 2.NP byt �.1 Zádve�í 2.1.1 15°C 93 W 30 W 126 WChodba 2.1.2 20°C 94 W 74 W 168 WKoupelna 2.1.3 24°C 36 W 41 W 77 WLožnice 2.1.4 20°C 251 W 220 W 471 W Obývací pokoj s kuchyní 2.1.5 20°C 736 W 553 W 1 289 WCelkem 2 131 W2.NP byt �.2Zádve�í 2.2.1 18°C 28 W 106 W 134 WKoupelna 2.2.2 24°C 212 W 186 W 398 WLožnice 2.2.4 20°C 134 W 220 W 354 W Obývací pokoj s kuchyní 2.2.6 20°C 479 W 500 W 979 WPokoj 2.2.7 20°C 190 W 238 W 428 WCelkem 2 293 W



Návrh tepelného výkonu - 3.NP Místnost �. Ti Prostup V�trání Celkem 3.NP byt �.1 Zádve�í 3.1.1 15°C 108 W 30 W 138 WChodba 3.1.2 20°C 125 W 74 W 199 WKoupelna 3.1.3 24°C 58 W 41 W 99 WLožnice 3.1.4 20°C 307 W 220 W 527 W Obývací pokoj s kuchyní 3.1.5 20°C 876 W 553 W 1 429 WCelkem 2 392 W3.NP byt �.2Zádve�í 3.2.1 18°C 72 W 108 W 180 WKoupelna 3.2.2 24°C 236 W 186 W 421 WLožnice 3.2.4 20°C 189 W 220 W 410 W Obývací pokoj s kuchyní 3.2.6 20°C 605 W 500 W 1 105 WPokoj 3.2.7 20°C 262 W 238 W 500 WCelkem 2 616 W

Tepelná ztráta nízkoenergetické �ásti: CELKEM…………………………………..14 066 W



Pasivní �ást – 6 byt� – VARIANTA 1 Návrhový tepelný výkon pro vytáp�ní a nucené v�trání Stupe� t�snosti obvodového plášt� n50 = 1,0 h-1.

Návrh tepelného výkonu - 1.NP Místnost �. Ti Prostup V�trání Celkem 1.NP byt �.1 Zádve�í 1.3.1 18°C 42 W 33 W 75 WKoupelna 1.3.2 24°C 104 W 152 W 256 WWC 1.3.3 20°C 4 W 23 W 27 WLožnice 1.3.4 20°C 127 W 86 W 213 WObývací pokoj s kuchyní 1.3.6 20°C 413 W 278 W 691 WPokoj 1.3.7 20°C 156 W 83 W 239 WCelkem 1 501 W1.NP byt �.2Zádve�í 1.4.1 15°C 50 W 8 W 58 WChodba 1.4.2 20°C 90 W 45 W 135 WKoupelna 1.4.3 24°C 54 W 99 W 153 WWC 1.4.4 20°C -3 W 3 W 0 WLožnice 1.4.6 20°C 180 W 79 W 259 WObývací pokoj s kuchyní 1.4.7 20°C 523 W 316 W 839 WCelkem 1 444 W

Návrh tepelného výkonu - 2.NP Místnost �. Ti Prostup V�trání Celkem 2.NP byt �.1 Zádve�í 2.3.1 15°C 32 W 33 W 65 WKoupelna 2.3.2 24°C 95 W 152 W 247 WWC 2.3.3 20°C 1 W 23 W 24 WLožnice 2.3.4 20°C 104 W 86 W 190 WObývací pokoj s kuchyní 2.3.6 20°C 336 W 278 W 614 WPokoj 2.3.7 20°C 134 W 83 W 217 WCelkem 1 357 W2.NP byt �.2Zádve�í 2.4.1 15°C 47 8 55Chodba 2.4.2 20°C 70 45 115Koupelna 2.4.3 24°C 38 99 137WC 2.4.4 20°C -6 3 -3Ložnice 2.4.6 20°C 159 79 238Obývací pokoj s kuchyní 2.4.7 20°C 470 316 786Celkem 1 328 W



Návrh tepelného výkonu - 3.NP Místnost �. Ti Prostup V�trání Celkem 3.NP byt �.1 Zádve�í 3.3.1 18°C 53 W 33 W 86 WKoupelna 3.3.2 24°C 111 W 152 W 263 WWC 3.3.3 20°C 6 W 23 W 29 WLožnice 3.3.4 20°C 148 W 86 W 234 WObývací pokoj s kuchyní 3.3.6 20°C 456 W 278 W 734 WPokoj 3.3.7 20°C 177 W 83 W 260 WCelkem 1 606 W3.NP byt �.2Zádve�í 3.4.1 15°C 55 W 8 W 63 WChodba 3.4.2 20°C 93 W 45 W 138 WKoupelna 3.4.3 24°C 52 W 99 W 151 WWC 3.4.4 20°C 0 W 3 W 3 WLožnice 3.4.6 20°C 200 W 79 W 279 WObývací pokoj s kuchyní 3.4.7 20°C 572 W 316 W 888 WCelkem 1 522 W

Tepelná ztráta pasivní �ásti: CELKEM…………………………………..8 758 W



Pasivní �ást – 6 byt� – VARIANTA 2 Návrhový tepelný výkon pro teplovzdušné vytáp�ní a v�trání. Stupe� t�snosti obvodového plášt� n50 = 1,0 h-1.

1.NP - Teplovzdušné vytáp�ní - byt 1 (4 osoby) Místnost �. Ti Tepelná

ztráta prostu-

pem

Tepelná ztráta

infiltrací

Množství vzduchu infiltrací

Vzduch p�ivád�ný

Vzduch odvád�ný (vzt nebo do sou-sední

místn.)

Vzduch dodávaný ze sou-sedních místností

Teplota p�ivád�-

ného vzduchu

Tepelná ztráta

v�tráním

Výkon teplo-vzdušné-ho vytáp�ní

Pot�ebný tepelný výkon t�les

Zp�sob vytáp�ní

[°C] [W] [W] [m3 .h-1] [m3 .h-1] [m3 .h-1] [m3 .h-1] [°C] [W] [W] [W]

Chodba 1.3.1 18 42 15 1,2 0 90 89 21 -70 0 -28 bez systému vytá-p�ní

Koupelna 1.3.2 24 104 11 0,72 0 61 60 18 148 0 252 otopné t�leso

WC 1.3.3 20 4 0 0 0 30 30 18 22 0 26 bez systému vytá-p�ní

Pokoj 1.3.4 20 127 24 1,95 60 62 0 30 -170 170 -43 teplovzdušné vyt.

Obývací pokoj + KK

1.3.6 20 413 57 4,8 180 185 0 30 -523 523 -110 teplovzdušné vyt.


Pot�eba pro vytáp�ní: 252 W (koupelna) - OT Pot�eba tepla pro teplovzdušné vytáp�ní a v�trání: Odvod vzduchu do exteriéru 100 m3/h 1 163 W se ZZT 80% ú�innost a s cirkulací �ásti vzduchu Požadovaný instalovaný výkon vým�níku 2 kW se ZZT 80% ú�innost, bez cirkulace vzduchu Pot�eba tepla pro vytáp�ní a teplovzdušné v�trání celkem 1 415 W



1.NP - Teplovzdušné vytáp�ní - byt 2 (3 osoby) Místnost �. míst-

nosti Ti Tepelná

ztráta prostu-

pem (W)

Tepelná ztráta

infiltrací




místn.)



ného vzduchu

Tepelná ztráta

v�tráním

Výkon teplo-

vzdušné-ho vytá-

p�ní




Zádve�í 1.4.1 18 50 5 0,6 0 31 30 21 -33 0 17 bez systému vytá-p�ní

Chodba 1.4.2 20 90 17 1,5 35 120 84 30 -92 92 -3 teplovzdušné vytá-p�ní

Koupelna 1.4.3 24 54 0 0 0 60 60 21 78 0 132 otopné t�leso

WC 1.4.4 20 -3 0 0 0 30 30 21 -7 0 -10 bez systému vytá-p�ní




Pot�eba pro vytáp�ní: 173 W (koupelna) - OT Pot�eba tepla pro teplovzdušné vytáp�ní a v�trání: Odvod vzduchu do exteriéru 75 m3/h 1 117 W se ZZT 80% ú�innost a s cirkulací �ásti vzduchu Požadovaný instalovaný výkon vým�níku 2 kW se ZZT 80% ú�innost, bez cirkulace vzduchu Pot�eba tepla pro vytáp�ní (OT) a teplovzdušné v�trání celkem 1 249 W




nosti Ti Tepelná

ztráta prostu-

pem (W)

Tepelná ztráta

infiltrací




místn.)



ného vzduchu

Tepelná ztráta

v�tráním

Výkon teplo-

vzdušné-ho vytá-

p�ní






WC 2.3.3 20 1 0 0 0 30 30 18 -7 0 -6 bez systému vytá-p�ní









nosti Ti Tepelná

ztráta prostu-

pem (W)

Tepelná ztráta

infiltrací




místn.)



ného vzduchu

Tepelná ztráta

v�tráním

Výkon teplo-

vzdušné-ho vytá-

p�ní





Chodba 1.4.2 20 70 17 1,5 35 120 84 30 -73 92 -23 teplovzdušné vytá-p�ní


WC 1.4.4 20 -6 0 0 0 30 30 21 -7 0 -12 bez systému vytá-p�ní




Pot�eba pro vytáp�ní: 116 W (koupelna) - OT Pot�eba tepla pro teplovzdušné vytáp�ní a v�trání: Odvod vzduchu do exteriéru 75 m3/h 1 056 W se ZZT 80% ú�innost a s cirkulací �ásti vzduchu Požadovaný instalovaný výkon vým�níku 2 kW se ZZT 80% ú�innost, bez cirkulace vzduchu Pot�eba tepla pro vytáp�ní (OT) a teplovzdušné v�trání celkem 1 172W




nosti Ti Tepelná

ztráta prostu-

pem (W)

Tepelná ztráta

infiltrací




místn.)



ného vzduchu

Tepelná ztráta

v�tráním

Výkon teplo-

vzdušné-ho vytá-

p�ní















nosti Ti Tepelná

ztráta prostu-

pem (W)

Tepelná ztráta

infiltrací




místn.)



ného vzduchu

Tepelná ztráta

v�tráním

Výkon teplo-

vzdušné-ho vytá-

p�ní





Chodba 3.4.2 20 93 17 1,5 35 120 84 30 -92 92 1 teplovzdušné vytá-p�ní





3.4.6 20 572 101 8,2 220 228 0 30 -611 611 39 teplovzdušné vyt.


Pot�eba tepelného výkonu pasivních byt� pro vytáp�ní a teplovzdušné vytáp�ní a v�trání celkem - 7 970 W .

P�íloha �.3 – Návrhový výkon zdroje s centrální kotelnou a p�edpokládaná ro�ní spot�eba energie


Stanovení p�ípojného (návrhového) výkonu zdroje s centrální kotelnou

Vstupní parametry:Tepelné ztráty nízkoenergetické �ásti: 14,1 kW Pot�eba tepla pro pasivní �ást: 8,5 kW (viz p�íloha �.2)

Nízkoenergetická �ást: 6 byt�Pasivní �ást: 6 byt�Po�et osob: 40

Klimatické podmínky oblasti: Lokalita (okres) Ústí nad Orlicí

Nejbližší meterologická stanice Hradec Králové

Výpo�tová venkovní teplota �e °C -15Otopné období pro teplotu �e,max °C 13

Pr�m�rná venkovní teplota v otopném období �em °C 3,6Délka otopného období n dny 251Po�et denostup�� teoretický DD K.den 4 116Podíl denostup�� roku 2005 a teoretických - 0,87Podíl denostup�� roku 2006 a teoretických - 0,87

Podíl denostup�� roku 2007 a teoretických - 0,86

Varianta s bytovými stanicemi se zásobníky (75 l, 7kW):Pot�eba výkonu s ohledem na bytové stanice (budovy s více než 10 byty, koeficient sou�asnosti 0,5) 12x6x0,5x1,05 = 38 kW

Pot�eba výkonu pro budovy s malým zatížením (sou�initel sou�asnosti 0,83 pro 12 byt�) 12x6x0,83x1,05 = 63 kW

Pot�eba výkonu s ohledem na tepelnou ztrátu 6x(1,5+1)x1,05 +6x(2,5+1)x1,05 =37,8 kW

Požadovaný návrhový výkon kotelny s ohledem na p�ípravu teplé vody je 63 kW pro ob� �ásti domu.

Varianta s centrální p�ípravou teplé vody:Denní pot�eba tepla 4,3x40 = 172 kWh/den

Denní v�etn� ztraceného tepla 172x1,5 = 258 kWh/den

Odb�rová hodinová špi�ka, p�i p�edpokladu 50% spot�eby v pr�b�hu 3 hodin, je 32,3 kWh, �emuž odpovídá zásobník 600 l. P�i požadované dob� oh�evu cca 45 minut je pot�eba p�íkonu 42 kW.

P�ípojný výkon kotelny p�i paralelním oh�evu teplé vody: 0,7. 22,6 + 42 = 58 kW



Obrázek 1: Kaskádové zapojení zdroj� – solární systém + plynové kotle

Obrázek 2: Zapojení s odd�lenými zdroji - solární systém + plynové kotle



P�edpoklad ro�ních pot�eb energie – pro hodnocený projekt

Geometrické a energetické parametry objektu a jeho zhodnocení podle �SN 73 0540

�ást objektu V A/V Uem Uem,N,rqUem �

Uem,N,rqUem,N,rc

Uem �Uem,N,rc

Qc DD

�íslo Název m3 m-1 W/(m2.K) W/(m2.K) W/(m2.K) kW K.den 1 NED - 6 byt� 1 686 0,50 0,32 0,60 spl�uje 0,45 spl�uje 14 4 1162 PD – 6 byt� 1 696 0,50 0,23 0,60 spl�uje 0,45 spl�uje 8 4 116

Celkem / Pr�m�rn� 3 382 0,50 0,27 0,60 spl�uje 0,45 spl�uje 22 4 116

Spot�eba energie objektu v klimaticky normálním roce - souhrn �ást objektu Evyt Ez,v Evyt,celkem Evyt,celkem ETV,TE ETV,EE EEE Etech ECELKEM

�íslo Název GJ/rok GJ/rok GJ/rok % GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

1 NED - 6 byt� 97 22 75 79% 77 0 54 0 206

2 PD – 6 byt� 52 32 19 21% 76 0 55 0 151

Celkem 149 54 95 100% 153 0 109 0 357

P�edpoklad ro�ních pot�eb energie – pro referen�ní budovu (doporu�ené hodnoty stavebních konstrukcí)

Geometrické a energetické parametry objektu a jeho zhodnocení podle �SN 73 0540

�ást objektu V A/V Uem Uem,N,rqUem �

Uem,N,rqUem,N,rc

Uem �Uem,N,rc

Qc DD

�íslo Název m3 m-1 W/(m2.K) W/(m2.K) W/(m2.K) kW K.den 1 Referen�ní budova - 6 byt� 1 686 0,50 0,47 0,60 spl�uje 0,45 nespl�uje 19 4 1162 Referen�ní budova – 6 byt� 1 696 0,50 0,45 0,60 spl�uje 0,45 nespl�uje 18 4 116

Celkem / Pr�m�rn� 3 382 0,50 0,46 0,60 spl�uje 0,45 nespl�uje 37 4 116

Spot�eba energie objektu v klimaticky normálním roce - souhrn �ást objektu Evyt Ez,v Evyt,celkem Evyt,celkem ETV,TE ETV,EE EEE Etech ECELKEM

�íslo Název GJ/rok GJ/rok GJ/rok % GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

1 Referen�ní budova – 6 byt� 128 22 106 51% 77 0 54 0 237

2 Referen�ní budova – 6 byt� 125 21 104 49% 76 0 53 0 233

Celkem 253 43 211 100% 153 0 107 0 470

P�íloha �. 4 – Variantní návrh zp�sobu vytáp�ní a oh�evu teplé vody v energeticky úsporném bytovém dom�


VYTÁP�NÍ P�ÍPRAVA TEPLÉ VODY

Lokální elektrickými zásobníkovými oh�íva�i

Centrální se solárním systémem a elektrickým doh�evem

Etážové vytáp�ní s kondenza�ním kotlem „C“ v každé z bytových jednotek

Lokální s p�ednostním oh�evem v nep�ímotopném zásobníkovém oh�íva�i

Nízkoteplotní otopná soustava s otopnými t�lesy nebo systémem podlahového vytáp�ní

Centrální nást�ešní kaskádová kondenza�ní plynová kotelna s modulací výkon� zdroj�

Decentrální s bytovými stanicemi se zásobníkem teplé vody

Centrální s p�edeh�evem a oh�evem teplé vody solárním systémem Nízkoteplotní otopná

soustava s otopnými t�lesy nebo systémem podlahového vytáp�ní

V�TRÁNÍ

P�irozené v�trání

nucené v�trání decentrální

nucené v�trání centrální

Teplovzdušné v�trání a vytáp�ní decentrální se zemním vým�níkem tepla

s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE

Lokální topidla nebo podlahové vytáp�ní (v p�ímotopném režimu)

HODNOCENÍ

Elektrické decentrální vytáp�ní













V�TRÁNÍ





s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE


NÍZKOENERGETICKÝ D�M – VAR. NED 1














V�TRÁNÍ





s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE
















V�TRÁNÍ





s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE
















V�TRÁNÍ





s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE
















V�TRÁNÍ





s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE


PASIVNÍ D�MVAR. PD 1














V�TRÁNÍ





s využitím OZE

s využitím OZE

s využitím OZE


PASIVNÍ D�MVAR. PD 2


P�íloha �. 5 – Fotovoltaika


Lokalita a návrh fotovoltaických �lánk� (panel�)

Množství vyrobené elektrické energie



Souhrnné údaje týkající se m�sí�ních zisk� elektrické energie a finan�ní zisk na základ� výkupních cen energie z obnovitelných zdroj� je z energetického i ekonomického hlediska v �eské republice preferovaná fotovoltaika (zákon �. 180/2005 Sb., vyhlášky Energetického regula�ního ú�adu, sm�rnice EP a Rady 2001/77/ES z roku 2001).

Získaná energie M�sí�ní zisk

kWh K�

Leden 323,14 4 349 K�

Únor 449,81 6 054 K�

B�ezen 604,45 8 136 K�

Duben 710,04 9 557 K�

Kv�ten 832,55 11 206 K�

�erven 748,67 10 077 K�

�ervenec 804,04 10 822 K�

Srpen 815,44 10 976 K�

Zá�í 597,83 8 047 K�

�íjen 452,39 6 089 K�

Listopad 275,92 3 714 K�

Prosinec 254,71 3 428 K�

Celkem 6 868,99 92 457 K�Pozn.: Výkupní cena energie - 13,46 K�/kWh

V ekonomickém hodnocení je zohledn�no snižování ú�innosti fotovoltaických panel� a to 1% b�hem jednoho roku provozu. Výkupní cena energie je zanesena po 15 let hodnocení provozu za�ízení ve výší 13,46 K�/kWh. Tzn., že b�hem 15 let provozu za�ízení je p�i stanovené cen� energie dosaženo zisku 1 370 tis. K�.



Varianta – Osazení fotovoltaických panel�

Investi�ní 1 102 tis. K�

Životnost 20 let

Diskontní sazba 0%

Složený nár�st cen 0,0%

Rok 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Úspora energie v cenách nultého roku 0 92 92 91 90 89 88 87 86 85 84Jiné zisky z projektu v cenách nultého roku 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0Náklady na provoz a údržbu v cenách nultého roku 0 -6 -6 -6 -7 -7 -7 -7 -7 -8 -8Hrubé úspory v cenách nultého roku 0 98 98 97 96 96 95 94 94 93 92Finan�ní výdaje 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0Diskontní faktor 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00Tok hotovosti -1 102 98 98 97 96 96 95 94 94 93 92Diskontovaný tok hotovosti -1 102 98 98 97 96 96 95 94 94 93 92Kumulovyný tok hotovosti -1 102 -1 004 -906 -809 -713 -617 -522 -428 -335 -242 -149

Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti -1 102 -1 004 -906 -809 -713 -617 -522 -428 -335 -242 -149

�istá sou�asná hodnota úspor (NPV) 743 tis. K�

Vnit�ní výnosová míra projektu (IRR) 5,6%

Ukazatel ziskovosti (PI) 67%

Prostá doba návratnosti 11,2 let

Reálná doba návratnosti 11,6 let



Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) investora - fotovoltaika

-2 000

-1 000

0

1 000

2 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti

Diskontovaný tok hotovosti

P�íloha �. 6 – Vliv svázané energie


Zpráva v kapitole 4 uvádí d�vody vedoucí k zohledn�ní energetické náro�nosti stavebních materiál�, prvk� a technologií užívaných p�i výstavb� nových � i rekonstrukcích stávajících budov.

Tabulka 1 uvádí m�rné hodnoty produkce emisí CO2 a spot�eby energie (tzv. svázané), které jsou dosahovány p�i výrob� materiál� používaných p�i výstavb�.

Tab. 1 Hodnoty produkce emisí CO2 a spot�eby svázané energie použité p�i výpo�tu

g CO2/kg MJ/kg

Beton 132 0,8

Ocel 768 13

Keramické bloky 350 3,3

P�n�ný beton 456 4,1

D�ev�ná konstrukce 394 4,7

Vlaknocement desky 290 3,2

Sádrokartón 410 5,3

Kamenná vlna 1196 17,5

Skelná vlna 2130 42,7

Polystyren 2312 94,9

Nepálené cihly 208 1,8

Lepenice 3 0

Pozink 4079 59,7

Ocel 2588 38,6

M�� 5409 97,2

Hliník 20981 410

Litina 2769 41,1

Mosaz 5950 106,92

Kamenina 311 3,402

Keramika 259 2,8

PE 3169 111,1

Rouno – pls� 3562 115,6

PP 2448 87

PVC 2161 52,7

PU 2938 104,4

Hodnoty svázané energie a emisí CO2 vycházejí z obecn� uvád�ných hodnot a tudíž se u specifických konstrukcí, vybraných prvk� a za�ízení a mohou lišit v závislosti na výrobci, dodavatelské a realiza�ní firm�.

Hodnoty spot�eby energie a produkce CO2 pro technické za�ízení budovy bylo p�evzato z hodnot uvedených v p�íloze � lánku zpracovaného katedrou technických za�ízení budov �VUT v Praze - http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3250&h=207&pl=49.

Produkce emisí a spot�eby svázané energie stavebních prvk� a konstrukcí podrobn�uvedených v tabulkách a grafech, odpovídá polovin� objetu, který je p�edm�tem studie, tzn. 6 byt�m. V záv�ru kapitoly stavební konstrukce je uvedena souhrnná tabulka odpovídající 12 byt�m p�ipravovaného projektu a referen�ní budovy.



Stavební konstrukce

Hodnocení bylo provedeno na konstrukcích nadzemních podlaží. Stavební konstrukce zanesené do výpo�tu zohled�ují pouze hrubou stavbu, nikoliv povrchové úpravy. Tzn., že u zd�ného objektu nap�. nebyly do výpo�tu zaneseny vn�jší a vnit�ní omítky. Oproti tomu u d�evostavby byly zohledn�ny sádrokartóny, které krom� p�est�rkování, obklad� �i kone�ných nát�r� mohou být použity jako pohledový materiál.

U žádné z variant nebyly hodnoceny elektroinstalace, nášlapné vrstvy podlah �i kone�né vybavení byt�, nap�. p�edm�ty zdravotechniky.

Tab. 2 Porovnání spot�eby svázané energie pot�ebné pro výstavbu hrubé stavby

D�evostavba Pasivní standard

D�evostavba Nízkoenergetický standard

Zd�ná stavba Doporu�ené hodnoty

Stavební materiál E – [MWh] Beton 43,5 37,8 72,1D�evo 52,7 58,7 0,0

Kamenná vlna 148,1 125,3 33,8Keramické bloky 0,0 0,0 246,9Sádrokartón 79,6 86,9 0,0Vláknocement 2,0 2,4 0,0Okna 17,1 10,5 31,6Celkem 343,0 321,6 384,3

Obr. 1 - Spot�eba svázané energie pot�ebná pro výstavbu hrubé stavby

Spot�eba svázané energie

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

PD NED Doporu�ené h.

Energetický standard

E -

[M

Wh

]

Beton D�evo Kamenná vlna Keramické bloky Sádrokartón Vláknocement Okna



Tab. 3 Porovnání produkce emisí CO2 pro hrubou stavbu nadzemních podlaží

D�evostavba Pasivní standard

D�evostavba Nízkoenergetický standard

Zd�ná stavba Doporu�ené hodnoty

Stavební materiál CO2 – [t] Beton 25,9 22,5 42,8D�evo 15,9 17,7 0,0

Kamenná vlna 36,4 30,8 8,3Keramické bloky 0,0 0,0 94,3Sádrokartón 22,2 24,2 0,0Vláknocement 0,7 0,8 0,0Okna 0,0 0,0 0,0Celkem 101,0 96,0 145,4

Tab. 4

Obr. 2 - Produkce emisí CO2 vzniklá p�i výstavb� hrubé stavby

Produkce emisí - CO2

0,010,020,030,040,050,060,070,080,090,0

100,0

PD NED Doporu�ené h.

Energetický standard

CO

2 -

[t]

Beton D�evo Kamenná vlna Keramické bloky Sádrokartón Vláknocement Okna



Obr. 3 - Podíl spot�eby svázané energie a produkce emisí CO2 pro budovy postavené v klasické zd�né technologii dle doporu�ených hodnot uvedených v �SN 73 0540:2, z dubna 2007 a d�evostavby podstavené v nízkoenergetickém a pasivním standardu

Podíl svázané energie a produkce emisí CO2

NED28%

PD30%

Doporu�ené h.42%

Tab. 5 Porovnání spot�eby svázané energie a produkce emisí CO2 pro hrubou stavbu nadzemních podlaží

E CO2

[MWh] [t]

P�ipravovaný projekt 664,6 197,0

Referen�ní budova 768,6 290,8



Technické za�ízení budov

Z hlediska pom�ru spot�eby svázané energie do technického za�ízení (TZB) a stavebních konstrukcí, je spot�eba energie do TZB n�kolikanásobn� nižší. I zde však lze z hlediska životního cyklu materiál� a použitých za�ízení dosáhnout optimalizace, která zohlední energetickou bilanci objektu.

P�i návrhu solárního kolektoru byla vypo�tena produkce tepelné energie ve výši 30 271kWh. Z provedeného výpo�tu vyplývá, že energie pot�ebná (svázaná energie) pro výrobu komponent solárního systému je b�hem prvního roku pokrytá solárními zisky.

Tab. 6 Svázaná energie - solární systém

MWh CO2 – [t] Solární kolektor kryt z ušlechtilé oceli, m�d�ný absorbér 16,33 4,19 Expanzní nádoba 160 l 0,39 0,09 Potrubí m�d�né 18x1 0,91 0,18 Potrubí m�d�né 22x1 0,24 0,05 Potrubí m�d�né 28x1,5 0,91 0,18 Vým�ník ocel. 0,42 0,10 Akumula�ní nádoba 1000 l (teplá voda) 4,44 1,06 Izolace DN 15 0,05 0,01 Izolace DN 20 0,01 0,00 Izolace DN 25 0,03 0,01 Dopl�ovací �erpadlo 0,10 0,03 Ob�hové �erpadlo 0,10 0,03 Uzavírací armatury 0,09 0,02 Pojistný ventil 0,01 0,00 Zp�tný ventil 0,03 0,01 Odvzdušn�ní 0,05 0,01 Vypoušt�cí kohout 0,05 0,01 Trojcestný ventil 0,03 0,01 Spirovent 0,04 0,01 Celkem 24,24 5,99



Tab. 7 Svázaná energie - vytáp�ní (na stran� topné vody), bez vodovodu – NED, PD

Jedn. Množst Výchozí hodnoty E CO2

MJ/jedn gCO2/jedn MWh t Otopná t�lesa ks 6 608 40 710 1,01 0,24 ks 21 1 140 76 430 6,65 1,61 ks 12 728 48 790 2,43 0,59 Rozvody m 20 74 4 110 0,41 0,08 m 100 47 2 590 1,31 0,26 m 150 39 2 130 1,63 0,32 m 350 31 1 680 3,01 0,59 Izolace m 500 5 135 0,65 0,07 m 100 6 157 0,15 0,02 m 20 6 179 0,04 0,00 R+S, 3 okr. ks 1 89 4 940 0,02 0,00 �erpadla ob�hová ks 2 375 25 110 0,21 0,05 Trojcestné ventily ks 10 84 5 544 0,23 0,06 Uzavírací kohouty ks 70 31 2 080 0,60 0,15 Zp�tné klapky ks 6 31 2 080 0,05 0,01 Odvzduš�ovací ventily ks 19 19 1 250 0,10 0,02 Vypoušt�cí kohouty ks 25 45 2 500 0,31 0,06 Pojistné ventily ks 1 48 3 190 0,01 0,00 Termostatické ventily ks 12 56 3 100 0,19 0,04 Expanzní nádoba ks 1 541 36 240 0,15 0,04 Kotle ks 2 7 334 491 720 4,07 0,98 Oh�íva� teplé vody nep�ímotopný stacionární ks 1 6 500 429 000 1,81 0,43 Deskový vým�ník ks 1 1 500 99 000 0,42 0,10 Se�izovací armatury ks 12 85 5 610 0,28 0,07 Kalorimetry ks 16 250 16 500 1,11 0,26 Filtry ks 3 174 11 650 0,15 0,03 Šroubení jednoduché ks 12 42 2 700 0,14 0,03 Šroubení dvojité ks 27 21 1 350 0,16 0,04 Vzduchotechnické jednotky ks 6 56 040 297 800 93,41 1,79 Sonoflex – 160 mm m 56 597 31 310 9,32 1,76 Sonoflex – 200 mm m 81 756 39 610 16,95 3,20 Rozvod vzduchu - 200 x 50 m 451 59,7 4079 7,48 1,84 Vyústky ks 3 16 120 236 14,22 0,00 Celkem 168,69 14,73



Tab. 8 Svázaná energie - vytáp�ní (na stran� topné vody), bez vodovodu – REFEREN�NÍ BUDOVA

Jedn. Množst Výchozí hodnoty E CO2

MJ/jedn gCO2/jedn MWh totopná t�lesa ks 12 608 40 710 2,03 0,49 ks 42 1 140 76 430 13,30 3,21 ks 12 728 48 790 2,43 0,59rozvody m 40 74 4 110 0,82 0,16 m 200 47 2 590 2,61 0,52 m 300 39 2 130 3,25 0,64 m 700 31 1 680 6,03 1,18izolace m 1 000 5 135 1,31 0,14 m 200 6 157 0,31 0,03 m 49 6 179 0,09 0,01Odvzduš�ovací ventily ks 40 19 1 250 0,21 0,05Vypoušt�cí kohouty ks 54 45 2 500 0,68 0,14Pojistné ventily ks 12 48 3 190 0,16 0,04Trojcestné ventily ks 12 84 5 544 0,28 0,07Termostatické ventily ks 54 56 3 100 0,84 0,17Expanzní nádoba ks 12 541 36 240 1,80 0,43Kotle ks 12 7 334 491 720 24,45 5,90

Sonoflex - 160 m 56,2 597 31 310 9,32 1,76 Celkem 69,90 15,51

P�íloha �. 7 – Požární bezpe�nost


Požární úseky byly rozd�leny na:

� Jednotlivé byty;

� nechrán�nou únikovou cestu (pavla� se schodišt�m);

� instala�ní šachty v bytech;

� kotelnu s vým�níkovou stanicí;

� ko�árkárnu s kolárnou;

� prostor všech sklep�.

Stupe� požární bezpe�nosti požárních úsek�:

� 1. PP: požární úsek PP 1.01 – sklípky, pv = 45 kgm -2 SPB III

� požární úsek PP 1.02 – ko�árkárna s kolárnou (� l. 4.1.4 �SN 730833) pv= 15 kgm2 SPB II

� 1. NP až 3. NP: každý byt , pv = 40 kgm -2 SPB IV

� 4. NP 4.01 kotelna s vým�níkem, pv = 10 kgm -2 SPB II

� Instala�ní šachty v bytech Š -1. NP/3. NP s rozvodem neho�lavých látek SPB II

� Pavla�e se schodišt�m jsou nechrán�nou únikovou cestou – h < 9 m.

Tab. 1 Požadovaná požární odolnost stavebních konstrukcí

Stavební konstrukce SPB Požární odolnost

Požární st�ny nosné a stropy v PP 1.02 (ko�árky) Požární st�ny nosné a stropy v PP 1.01 (sklepy) Požární st�ny nosné a stropy v 1.NP až 3.NP (byty v nižší �ásti domu) Požární st�ny nosné a stropy v posledním 3. NP (byty ve vyšší �ásti domu, strop má funkci st�echy)

II. SPB III. SPB IV. SPB

IV. SPB

REI 45 DP1 REI 60 DP1

REI 45

REI30/ RE 30

Požární uzáv�r v 1. PP (vstupní dve�e do ko�árkárny PP 1.02) Požární uzáv�r v 1. PP (vstupní dve�e do sklep� PP1.01) Požární uzáv�ry v 1. až 3. NP (vstupní dve�e do byt�)

II. SPB

III. SPB

IV. SPB

EI 30 DP1-C

EI 30 DP1-C

EI 30 DP3 Obvodové nosné st�ny v 1. PP (PP 1.02) Obvodové nosné st�ny v 1. PP (PP 1.01)

II. SPB III. SPB

REW 45 DP1 REW 60 DP1

Obvodové nosné st�ny v 1. a 2. NP (byty) Obvodové nosné st�ny ve 3. NP, nižší �ást domu, (byty) Obvodové nosné st�ny ve 3. NP, vyšší �ást domu, (byty) Obvodové nosné/nenosné st�ny ve 4. NP(kotelna)

IV. SPB IV. SPB

IV. SPB

II. SPB

REW 60 REW 60

REW 45

REW 15/EW 15 Vnit�ní st�ny nosné 1. PP Vnit�ní st�ny nosné 1. NP a 2. NP Vnit�ní st�ny nosné 3. NP

III. SPB IV. SPB IV. SPB

R 60 DP1 R 60 R 30

St�ešní pláš� ve 3. NP (byty) IV. SPB EI 15 Nosné konstrukce st�echy ve 4. NP (kotelna) II. SPB RE 15 St�ešní pláš� ve 4. NP (kotelna) II. SPB bez požadavku Instala�ní šachty (požární st�ny a revizní dví�ka) II. SPB viz komentá�

P�íloha �. 8 – Ekonomické hodnocení


Analýza toku hotovosti – výchozí p�edpoklady pro 6 byt�, tzn. polovina bytového domu, bez fotovoltaických panel�

Celkem Vícenáklady Varianta

6 byt� navýšení % tis. K�

Referen�ní – doporu�ené hodnoty �SN 73 0540 10 902 500 K� (1m2 – 24,5 tis. K�) 100 0

Nízkoenergetická 11 792 500 K� (1m2 – 27,0 tis. K�) 92 890

Pasivní 12 771 500 K� (1m2 – 28,7 tis. K�) 85 1 869

Normální rok - bilan�ní výpo�et, spot�eba energie + náklady – bez fotovoltaikých panel�Referen�ní budova NED PD

Energie Náklady Energie Náklady Energie Náklady Spot�eba paliv a energie v klimaticky normálním roce

MWh tis. K� MWh tis. K� MWh tis. K�

Vstupy paliv a energie 96 163 53 106 36 85

Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech 8 11 4 6 2 4

Spot�eba energie na vytáp�ní 30 39 21 28 6 8

Spot�eba energie na p�ípravu TV 42 56 12 16 12 16

Spot�eba energie na technologické a ostatní procesy 15 57 15 57 16 58



Úspory energie a náklad� na základ� dosažení energetických standard�

�EZ Referen�ní budova NED PD

Sazba Spot�eba Náklady Spot�eba Náklady Spot�eba Náklady

K�/MWh MWh t.K� MWh t.K� MWh t.K�

Ztráty 8 11 4 6 6 8 Vytáp�ní 30 39 8 11 23 31 TV 42 56 30 40 30 40 Technologie aj. 0 0 0 0 0,0 0

ZP

Celkem

1 324

80 106 43 57 60 79

Ztráty Sazba pro výkup EE 0 0 0 0 0 0 Vytáp�ní K�/MWh 0 0 0 0 0 0 TV 13 460 0 0 0 0 0 0 Technologie aj. 15 57 0 0 0 -1

EE

Celkem

3 686

15 57 0 0 0 -1

Celkem 1 705 K�

96 163 43 57 59 78



Ekonomické hodnocení jednotlivých variant – bez fotovoltaických panel�Ukazatele pro sou�asný stav Jednotka Varianta 1.1 Varianta 2.1 Varianta 1.2 Varianta 2.2 Varianta 1.3 Varianta 2.3

Investi�ní náklady tis. K� 890 1 869 890 1 869 890 1 869

Úspora energie MWh/rok 43 59 43 59 43 59

Úspora náklad� na energii v nultém roce tis. K�/rok 57 78 57 78 57 78

Úspora provozních náklad� v nultém roce tis. K�/rok 0 0 0 0 0 0

Cash-Flow projektu tis. K� 57 78 57 78 57 78

Prostá doba návratnosti roky 15,7 24,0 15,7 24,0 15,7 24,0

Doba hodnocení roky 30 30 30 30 30 30

Diskont % 3% 3% 5% 5% 5% 5%

Složený ro�ní nár�st cen % 7% 7% 13% 13% 4% 4%

�istá sou�asná hodnota tis. K� 2 355 2 578 5 007 6 212 584 151

Vnit�ní výnosové procento % 12,2 8,6 17,9 14,2 9,0 5,6

Ukazatel ziskovosti % 265% 138% 563% 332% 66% 8%

Reálná doba návratnosti roky 12,1 16,8 10,4 13,9 17,1 27,4



Varianta 1.1 - Nízkoenergetická + solární oh�ev TV

Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) investora - varianta 1.1

-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25





Varianta 2.1 – Pasivní + solární oh�ev TV


-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25





V architektonické studii a p�vodních p�edpokladech je u energeticky úsporného projektu uvažováno s osazením fotovoltaických panel�. Následující ekonomická hodnocení zohled�ují vícenáklady nutné na po�ízení fotovoltaik a jejich p�ínos na základ� stávajících výkupních cen elektrické energie. V pr�b�hu životnosti je uvažováno s poklesem ú�innosti fotovoltaik – viz p�íloha �. 5

Analýza toku hotovosti – výchozí p�edpoklady pro 6 byt�, tzn. polovina bytového domu, s fotovoltaickými panely

Celkem Vícenáklady Varianta

6 byt� navýšení % tis. K�

Referen�ní – doporu�ené hodnoty �SN 73 0540 10 902 500 K� (1m2 – 24,5 tis. K�) 100 0

Nízkoenergetická 12 894 700 K� (1m2 – 29,0 tis. K�) 85 1 992

Pasivní 13 873 700 K� (1m2 – 31,2 tis. K�) 79 1 869

Normální rok - bilan�ní výpo�et, spot�eba energie + náklady – s fotovoltaikými panely Referen�ní budova NED PD

Energie Náklady Energie Náklady Energie Náklady Spot�eba paliv a energie v klimaticky normálním roce

MWh tis. K� MWh tis. K� MWh tis. K�

Vstupy paliv a energie 96 163 46 13 29 -8

Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech 8 11 4 5 2 3

Spot�eba energie na vytáp�ní 30 39 21 28 6 8

Spot�eba energie na p�ípravu TV 42 56 12 16 12 16

Spot�eba energie na technologické a ostatní procesy 15 57 9 -36 9 -35



Bilance nákupu a prodeje EE do/z ve�ejné sít�EE spot� EE prodej – PV EE spot� EE prodej - PV

MWh/r

15,4 6,9 15,7 6,9 Pozn. - Podrobn�ji je znázorn�no v p�íloze �. 5

Úspory energie a náklad� na základ� dosažení energetických standard�

�EZ Referen�ní budova NED PD

Sazba Spot�eba Náklady Spot�eba Náklady Spot�eba Náklady

K�/MWh MWh t.K� MWh t.K� MWh t.K�

Ztráty 8 11 4 6 6 8 Vytáp�ní 30 39 8 11 23 31 TV 42 56 30 40 30 40 Technologie aj. 0 0 0 0 0,0 0

ZP

Celkem

1 324

80 106 43 57 60 79

Ztráty Sazba pro výkup EE 0 0 0 0 0 0 Vytáp�ní K�/MWh 0 0 0 0 0 0 TV 13 460 0 0 0 0 0 0 Technologie aj. 15 57 7 92 7 91

EE

Celkem

3 686

15 57 7 92 7 91 Celkem bez PV 15 57 43 57 60 78 Celkem s PV

96 163 50 150 66 171



Ekonomické hodnocení jednotlivých variant – s fotovoltaickými panely Ukazatele pro sou�asný stav Jednotka Varianta 3.1 Varianta 4.1 Varianta 3.2 Varianta 4.2 Varianta 3.3 Varianta 4.3

Investi�ní náklady tis. K� 1 992 2 971 1 992 2 971 1 992 2 971

Úspora energie MWh/rok 50 66 50 66 50 66

Úspora náklad� na energii v nultém roce tis. K�/rok 150 171 150 171 150 171

Úspora provozních náklad� v nultém roce tis. K�/rok 0 0 0 0 0 0

Cash-Flow projektu tis. K� 150 171 150 171 150 171

Prostá doba návratnosti roky 13,3 17,4 13,3 17,4 13,3 17,4

Doba hodnocení roky 20 30 30 30 30 30

Diskont % 3% 3% 5% 5% 5% 5%

Složený ro�ní nár�st cen % 7% 7% 13% 13% 4% 4%

�istá sou�asná hodnota tis. K� 2 272 5 839 11 630 12 836 1 551 1 118

Vnit�ní výnosové procento % 10,9 10,6 18,9 16,3 9,9 7,5

Ukazatel ziskovosti % 114% 197% 584% 432% 78% 38%

Reálná doba návratnosti roky 10,9 13,6 9,4 11,4 15,0 20,3



Varianta 3.1 - Nízkoenergetická + solární oh�ev TV + fotovoltaické panely


-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25





Varianta 4.1 – Pasivní + solární oh�ev TV + fotovoltaické panely


-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25







-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25





Souhrnné ekonomické parametry jednotlivých variant

Spot�eba energie Úspora energie Náklady na energii Úspora náklad� na

energii Úspora náklad� na

údržbu a provoz

E1 dE R dR dR

Ozna�ení variant

MWh/rok MWh/rok tis.K�/rok tis.K�/rok tis.K�/rok

Referen�ní budova 96 - 163 - -

Varianta – NED 53 43 106 57 0

Varianta – PD 36 59 85 78 0

Varianta – NED + fotovoltaika (PV) 46 50 13 150 0

Varianta – PD + fotovoltaika (PV) 29 66 -8 171 0

Ekonomické hodnocení jednotlivých variant Snížení provoz.

náklad�Invest. náklady

opat�ení Životn.

Prostá doba návratnosti

Diskont. doba návratnosti

NPV IRR

R Ji z n1 n2 Ozna�ení variant

tis. K�/rok tis. K� rok rok rok tis. K� %

Varianta 1.1 – NED 57 890 30 15,7 12,1 2 355 12,2

Varianta 1.2 – NED 57 890 30 15,7 10,4 5 007 17,9

Varianta 1.3 – NED 57 890 30 15,7 17,1 584 9,0

Varianta 3.1 – NED (PV) 150 1 992 20 13,3 10,9 2 272 10,9

Varianta 3.2 – NED (PV) 150 1 992 30 13,3 9,4 11 630 18,9

Varianta 3.3 – NED (PV) 150 1 992 30 13,3 15,0 1 551 9,9

Varianta 2.1 – PD 78 1 869 30 24,0 16,8 2 578 8,6

Varianta 2.2 – PD 78 1 869 30 24,0 13,9 6 212 14,2

Varianta 2.3 – PD 78 1 869 30 24,0 27,4 151 5,6

Varianta 4.1 – PD (PV) 171 2 971 30 17,4 13,6 5 839 10,6

Varianta 4.2 – PD (PV) 171 2 971 30 17,4 11,4 12 836 16,3

Varianta 4.3 – PD (PV) 171 2 971 30 17,4 20,3 1 118 7,5



P�íloha �. 9 – Ekologické p�ínosy


Ekologický p�ínos energeticky úsporných variant projektu

Hodnoty pro zemní plyn - bloková kotelna - výkon do 3,5 MW Tuhé látky 0,001SO2 0,000NOx 0,047CO 0,009Org. Látky 0,001CO2 55,780

Hodnoty pro elektrickou energii Tuhé látky 0,026SO2 0,576NOx 0,399CO 0,039Org. Látky 0,000CO2 325,000

Vyhodnocení emisí v d�sledku realizace projektu

Ozna�ení varianty Sou�asný

stav Varianta 1 Rozdíl 1 Rozdíl 1 Varianta 2 Rozdíl 2 Rozdíl 2

Tuhé látky t/rok 0,002 0,001 0,001 47% 0,001 0,001 47%

SO2 t/rok 0,031 0,017 0,015 47% 0,017 0,014 44%

NOx t/rok 0,035 0,018 0,017 49% 0,016 0,020 56%

CO t/rok 0,005 0,002 0,002 51% 0,002 0,003 61%

Org. Látky t/rok 0,000 0,000 0,000 54% 0,000 0,000 74%

CO2 t/rok 33,725 16,840 16,885 50% 13,991 19,734 59%

Tuhé látky SO2 NOx CO Org. Látky CO2Ozna�ení variant

t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok

Referen�ní budova 0,002 0,031 0,035 0,005 0,000 33,725

Varianta 1 0,001 0,017 0,018 0,002 0,000 16,840

Varianta 2 0,001 0,017 0,016 0,002 0,000 13,991

Snížení emisí v d�sledku realizace projektu oproti p�vodnímu stavu Tuhé látky SO2 NOx CO Org. Látky CO2

Ozna�ení variant t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok

Varianta 1 0,001 0,015 0,017 0,002 0,000 16,885

Varianta 2 0,001 0,014 0,020 0,003 0,000 19,734



Podrobný ekologický p�ínos solárního systému pro pr�m�rný rok

Reálná denní pot�eba TV, na základ� expertního odhadu, �iní 2 000 l. Objekt je navržen pro 35 až 40 osob. Solární systém je navržen s pot�ebou teplé vody cca 50 až 60 l/osobu. Normová hodnota � iní 83 l /osobu.

Varianta 1

� 30 kolektor� – rozm�r 1 600 x 1 000 mm;

� zásobníky teplé vody celkem 2000 l;

� ztráta 10%.

Tab. 1 P�ehled pot�eby teplé vody a jeho pokrytí zisky ze solárních kolektor� – Var 1

M�síc po�et dnípot�eba energie

pokrytí TV kolektory


energetický rozdíl

[kWh] [kWh] [%] [kWh]

leden 31 3 569,2 938,0 26% -2 631,3

únor 28 3 223,8 1 317,9 41% -1 906,0

b�ezen 31 3 569,2 2 709,7 76% -859,5

duben 30 3 454,1 3 378,8 98% -75,4

kv�ten 31 3 569,2 3 569,2 100% 339,0

�erven 30 3 454,1 3 454,1 100% 428,9

�ervenec 31 3 569,2 3 569,2 100% 443,2

srpen 31 3 569,2 3 569,2 100% 182,7

zá�í 30 3 454,1 3 126,6 91% -327,5

�íjen 31 3 569,2 2 084,4 58% -1 484,8

listopad 30 3 454,1 958,2 28% -2 496,0

prosinec 31 3 569,2 729,5 20% -2 839,7

Rok 365 42 025,0 29 404,9 70%

Obrázek 1: Pokrytí pot�eby energie k oh�evu TV v pr�b�hu roku – Var 1

Pokrytí pot�eby energie k oh�evu TV v pr�b�hu roku

0,0

500,0

1 000,0

1 500,0

2 000,0

2 500,0

3 000,0

3 500,0

4 000,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

m�síc

kWh



Obrázek 2: M�sí�ní energetická bilance kolektorové plochy – Var 1

0,0

500,0

1 000,0

1 500,0

2 000,0

2 500,0

3 000,0

3 500,0

4 000,0

4 500,0kW

h

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

M�sí�ní energetická bilance kolektorové plochy

Pot�eba tepla k oh�evu TV Produkce energie kolektorovou plochou

Následn� uvedená tabulka vyjad�uje kilogramy m�rných emisí, které jsou vypo�teny dle vyhlášky �. 270/93 Sb., vydané MŽP, p�epo�tené na 1MWh tepla obsaženého v palivu (údaje v kg/MWh).

Tab. 2 Emisní faktory pro neobnovitelné zdroje energie dle vyhl. 270/1993 Sb.

Palivo SO2 [kg] NOx [kg] CO [kg] CxHy [kg] tuhé �ástice [kg]

Hn�dé uhlí net�íd�né energetické 3,245 4,120 0,075 0,023 4,975

Elekt�ina - 30% ú�innost elektráren 10,817 13,733 0,250 0,075 16,583

Hn�dé uhlí t�íd�né 4,880 0,770 11,500 2,570 2,130

�erné uhlí 1,850 0,225 6,750 1,500 1,244

Topný koks 1,470 0,208 6,230 1,385 1,420

LTO 3,420 0,875 0,050 0,035 0,182

Velmi LTO 0,875 0,428 0,061 0,035 0,122

D�evo 0,257 0,770 0,257 0,257 3,210

Zemní plyn 0,086 3,500 1,200 0,014 0,002

P�i p�edpokládaném ro�ním energetickém zisku, výše uvedená tabulka vyjad�uje kilogramy emisí skleníkových plyn�, které nevzniknou p�i užívání neobnovitelných zdroj�.



Elekt�ina – 30% ú�innost elektráren 333,140 422,970 7,700 2,310 510,747

Hn�dé uhlí t�íd�né 150,298 23,715 354,186 79,153 65,601

�erné uhlí 56,978 6,930 207,892 46,198 38,314

Topný koks 45,274 6,406 191,877 42,656 43,734

LTO 105,332 26,949 1,540 1,078 5,605

Velmi LTO 26,949 13,182 1,879 1,078 3,757

D�evo 7,915 23,715 7,915 7,915 98,864

zemní plyn 2,649 107,796 36,959 0,425 0,066



Varianta 2

� 32 kolektor� – rozm�r 1 600 x 1 000 mm;

� Zásobníky teplé vody celkem 2000 l;

� ztráta 10%.

Tab. 3 P�ehled pot�eby teplé vody a jeho pokrytí zisky ze solárních kolektor�

m�síc po�et dnípot�eba energie



energetický rozdíl

[kWh] [kWh] [%] [kWh]

leden 31 3 569,2 1 000,5 28% -2 568,7

únor 28 3 223,8 1 405,7 44% -1 818,1

b�ezen 31 3 569,2 2 890,4 81% -678,9

duben 30 3 454,1 3 454,1 100% 149,9

kv�ten 31 3 569,2 3 569,2 100% 599,6

�erven 30 3 454,1 3 454,1 100% 687,8

�ervenec 31 3 569,2 3 569,2 100% 710,7

srpen 31 3 569,2 3 569,2 100% 432,8

zá�í 30 3 454,1 3 335,1 97% -119,1

�íjen 31 3 569,2 2 223,4 62% -1 345,9

listopad 30 3 454,1 1 022,0 30% -2 432,1

prosinec 31 3 569,2 778,2 22% -2 791,1

Rok 365 42 025,0 30 271,2 72%

Obrázek 3: Pokrytí pot�eby energie k oh�evu TV v pr�b�hu roku – Var 2

Pokrytí pot�eby energie k p�íprav� TV v pr�b�hu roku

0,0

500,0

1 000,0

1 500,0

2 000,0

2 500,0

3 000,0

3 500,0

4 000,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

m�síc

kW

h



Obrázek 4: M�sí�ní energetická bilance kolektorové plochy – Var 2

0,0

500,0

1 000,0

1 500,0

2 000,0

2 500,0

3 000,0

3 500,0

4 000,0

4 500,0k

Wh

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

M�sí�ní energetická bilance kolektorové plochy

Pot�eba tepla k oh�evu TV Energetická produkce kolektorové plochy

Tab. 4 Emisní faktory pro neobnovitelné zdroje energie dle vyhl. 270/1993 Sb.



elekt�ina - 30% ú�innost elektráren 10,817 13,733 0,250 0,075 16,583

Hn�dé uhlí t�íd�né 4,880 0,770 11,500 2,570 2,130

�erné uhlí 1,850 0,225 6,750 1,500 1,244

Topný koks 1,470 0,208 6,230 1,385 1,420

LTO 3,420 0,875 0,050 0,035 0,182

Velmi LTO 0,875 0,428 0,061 0,035 0,122

D�evo 0,257 0,770 0,257 0,257 3,210

Zemní plyn 0,086 3,500 1,200 0,014 0,002

P�i p�edpokládaném ro�ním energetickém zisku, výše uvedená tabulka vyjad�uje kilogramy emisí skleníkových plyn�, které nevzniknou p�i užívání neobnovitelných zdroj�.



Elekt�ina – 30% ú�innost elektráren 355,350 451,168 8,213 2,464 544,797

Hn�dé uhlí t�íd�né 160,318 25,296 377,799 84,430 69,975

�erné uhlí 60,776 7,392 221,751 49,278 40,868

Topný koks 48,293 6,833 204,668 45,500 46,650

LTO 112,354 28,746 1,643 1,150 5,979

Velmi LTO 28,746 14,061 2,004 1,150 4,008

D�evo 8,443 25,296 8,443 8,443 105,455

zemní plyn 2,825 114,982 39,422 0,453 0,071

Date post:	03-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

P ípadová studie - MPO Efekt...krizích a citelnému zdražení energie v západní Evrop 70. a...

Documents