+ All Categories
Home > Documents > Půdní výbrusy pro geobotanické studium (s použitím ...Epoxy pryskyhce se vyrábějí v...

Půdní výbrusy pro geobotanické studium (s použitím ...Epoxy pryskyhce se vyrábějí v...

Date post: 18-Feb-2021
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
2
1931 SILLINGER PRC. - Vallis „Svatojánská dolina" apud „horárna Bystrá", :fluvii ripa, solo calcareo, ca 850 m s. m., 1931 SnLINGER PRC . - Vallis Vel'ká dolina supra pag. Svarín, ca 750 s. rn., 1942 BISKUPSKÝ SLO. - Flora hungarica, Transsilvania, Carpati orientales, comit. Máramaros, mons Nagy Pietrosz, 1907 FILARSZKY et JÁvoRKA 75759 BP et 75766 BP; BPU; 1621 LE (TzvELEV r ev isit pro H. nívea BAUMG.) Ad not a ti o : BAUMGARTEN (1816) atque BoRBÁS (HJ02) in plantae de- scriptione nihil a pilis glanduliferis dicit. Plantas, quas BoRBÁS et BAUMGARTEN pro H. nivea BAUMG. destinaverunt, ipse revisi. Etiam BECK - MANNAGETA (1895) scribet: „H. nivea BAUMG. Enum . pl. Transsylv (sic!), II (1816) pag. 278 , differt defectu integumenti glanduliferi, foliis caulibusque subglabris vel pilosis ... " Literatura BAUMGARTEN J. CH. G. (1816) : Enumeratio stirpium magno Transilvaniae principatui praeprimis · indigenarum in usum botaniphilorum conscripta inque ordinem sexuali - naturem concinnata tom. 2. - 302 p., Vindobonae. BECK-MANNAGETTA G. (1895): Flora von Siidbosnien und der angrenzen den H e rcegovina, -- Ann. naturhist. Hofm., Wie n, 10: 166 - 212. BORBÁS V. (1902 - 1903): Hazánk meg a Balkán Hesperis - egyesí te ndo. - Magy. Bot. Lap., Budapest, 1: 161 - 167, 196 - 204, 229 - 237, 261-272, 304 - 313, 344-348 et 369 - -380; 2 : 12 - 23. NYÁHÁDY E . I. (1955): Faru. 36. Cruciferae B. JUSS. - in Siivulescu Flora Republicii Popu - lare Rom!ne, Bucuresti, 3 : 103 - 501. TZVELEV N. N. (1959): Rod Hespe ri s v SSSR. - Bot. Mat. Gerb. Inst„ Moskva - Leningrad , 19 : 114 - 155. T ab . XXI: llesperis dinaríca G. BECK subsp. slova.ca Apud „horárna Bystrá" 20. 7. legi: F. Foto 21. 7. J. Adolf k a výbrusy pro geobotanické studium (s použitím ChS Epoxy) Tato práce popisuj e metody tenkých výbrusú, zhotovených prosycením púclního vzorku ChS Epoxy; po je jich ztvrdnutí lze vybrous it fozy o síle 0,03 0,07 mm a po- zorovat je mikroskopicky. Petrografickou metodu tenkých poprvé aplikovali na studium DELAGE a LAGA'I'U (HlQ4 a). Stejní (1904 b) použili tuto metodu pH studiu mineralogického složení Pollrobnou metodu pHpravy drobivého mat e riálu uvádí Ross (1924, 1926). Díky metodickým pracím (KuBrnNA 1937, 193 8, 1942) byla metoda tenkých výbrusú použita v typologii, ph studiu humusu, slože ní, atd. me toda všeobecné studie a proto je i ge obotanických výzkurnech. Pro pro sycevzorku se používají a j sou vhodné typy (v iz též DARJ,YMPLE 1957). Ross (Hl24, 1926) navrhuj e k tomuto Bakelite. Ross (1926) a KUBIENA (1937, ok.) používali Kollolith, ltoTTElt (1941) popisuje užití Resinolu . V USA byly š iroce vy- uživúny dva t ypy mnoha pracovn ík y:Casto lit e (BouHUEAU et BE EGF:ii 1947, Bu oL et FADNESS 1961) a Larninac resin No. 4116 (BuOJ _, et FADNESS 1961). Autor zjistil, že Chf3 Epoxy, Spolkem pro ch emickou a hutní výrobu n. p., Ústí nad Labe m, d ávaznamenité výsl edky. Epoxy prysl<yhce vznikají polykondensac í polyfenolú s e pi chlorhydrinem nebo di chlor- hydrin e m. skupinou v molekulo e poxy jo op o xydová skupina. T vofí napnutý kruh, který se snadno ot,vírá . Pol ymerací se zásadami, t erciárními ami11y atd. vznikapolyoxya.lkylony. Tato r eakce se využívá tvrzení 244
Transcript
  • 1931 SILLINGER PRC. - Vallis „Svatojánská dolina" apud „horárna Bystrá", :fluvii ripa, solo calcareo, ca 850 m s. m., 1931 SnLINGER PRC. - Vallis Vel'ká dolina supra pag. Svarín, ca 750 s. rn., 1942 BISKUPSKÝ SLO. - Flora hungarica, Transsilvania, Carpati orientales, comit. Máramaros, mons Nagy Pietrosz, 1907 FILARSZKY et JÁvoRKA 75759 BP et 75766 BP; BPU; 1621 LE (TzvELEV revisit pro H. nívea BAUMG.)

    Ad not a ti o : BAUMGARTEN (1816) atque BoRBÁS (HJ02) in plantae de-scriptione nihil a pilis glanduliferis dicit. Plantas, quas BoRBÁS et BAUMGARTEN pro H. nivea BAUMG. destinaverunt, ipse revisi. Etiam BECK - MANNAGETA (1895) scribet: „H. nivea BAUMG. Enum. pl. Transsylv (sic!), II (1816) pag. 278 , differt defectu integumenti glanduliferi, foliis caulibusque subglabris vel pilosis ... "

    Literatura

    BAUMGARTEN J. CH. G. (1816) : Enumeratio stirpium magno Transilvaniae principatui praeprimis ·indigenarum in usum botaniphilorum conscripta inque ordinem sexuali - naturem concinnata tom. 2. - 302 p., Vindobonae.

    BECK-MANNAGETTA G. (1895): Flora von Siidbosnien und der angrenzend en H ercegovina, --Ann. naturhist. Hofm., Wien, 10: 166 - 212.

    BORBÁS V . (1902 - 1903): Hazánk meg a Balkán Hesperis - egyesít endo. - Magy. Bot. Lap., Budapest, 1: 161 - 167, 196 - 204, 229 - 237, 261-272, 304 - 313, 344-348 et 369 --380; 2 : 12 - 23.

    NYÁHÁDY E . I. (1955): Faru. 36. Cruciferae B. JUSS. - in Siivulescu Flora Republicii Popu-lare Rom!ne, Bucuresti, 3 : 103 - 501.

    TZVELEV N. N. (1959): Rod Hesperis v SSSR. - Bot. Mat. Gerb. Inst„ Moskva - Leningrad , 19 : 114 - 155.

    T ab . XXI: llesperis dinaríca G. BECK subsp. slova.ca DVOŘÁK. Apud „horárna Bystrá" 20. 7 . legi: F . Dvořák. Foto 21. 7. J. Kralčák.

    Adolf Češ k a

    Půdní výbrusy pro geobotanické studium (s použitím pryskyřic ChS Epoxy)

    Tato práce popisuje metody tenkých půdních výbrusú, zhotovených prosycením púclního vzorku pryskyřicem i ChS Epoxy; po je jich ztvrdnutí lze vybrousit fozy o síle 0,03 až 0,07 mm a po-zorovat je mikroskopicky.

    Petrografickou metodu tenkých výbrusů poprvé aplikovali na studium pů

  • Epoxy pryskyhce se vyrábějí v několika typech. Pro prosycování púdních vzorků jsou vhodné typy, které tvrdnou pi-i pokojové teplotě: ChS Epoxy 1200, ChS Epoxy 2100, ChS Epoxy 2200.

    Při použiti ChS Epoxy 1200 je nutné rozpustit původní formu pryskyřice, protože má vysokou viskositu (as i 150 000 P). Aceton jo výborné rozpustidlo, protože snižuje viskositu a mimoto prodlužuje konečné tvrdnutí.

    Pracovní postup: 100 g pryskyhce ChS Epoxy 1200 se smisi so 6,5 až 8 g tužidla P; srnčs se rozpustí v 50 ml acetonu. Prosycení půdního vzorku (př·irozonó hrudky) se provádí vo zkumav-kách uzavřených korkovou zátkou, aby so rozpustidlo nemohlo vypafit. Půdní vzorky se pone-chají po 3 až 5 dní př-i pokojové teplotě , aby so náležitě prosytily a ztvrdly. Po ztvrdnutí se vzorky vyjmou ze zkumavek a usuší při pokojové teplotě. Vzorky musí být tvrdé vně i uvnitř.

    ChS Epoxy 2100 a ChS Epoxy 2200 mohou být použity bez i"edční (vi skosita asi 1000 P). Maji podobné vlastnosti jako tvrdé pryskyNco a půdni vzorky rnohou být prosycovány vo vhodných otevřených krabicích. Pryskyřice ChS Epoxy 2200 n1á lep8í optické vlastnosti (je čirá) a jo pH-jemné s ni pracovat (nezapáchá). Obč pryskyhce se připraví smíšen ím 100 g pryskyi'ice a 8 g tužidla P. Urychlovač dodávaný s prysk:yhoemi so neužívá. Tvrdnutí nastává za pokojové teploty. Rozmíchaná pryskyřice je použitelná do 2 hodin po smíšení: tvrdnutí trvá asi 10 110d., konečnó vytvrzení však nastane do týdne po zalití. Doporučuje se použít vakuum pro lepší prosycení.

    Po ztvrdnutí se vzorky fozají lupénkovou pilkou. Tenké výbrusy se zho tovují podle známé petrografické metody (viz RosICKÝ a KOKTA 1961 , p. 257 - 259).

    Děkuji doc. ing. J. J eníko vi za upozorněni na metodu púllnícl1 výbrusů a za vcdeuí prácn. Své rnanžoloe děkuji za spoluprác i.

    Literatura

    Bum, S. W. ot FADNESS D. M. (1!)61): New method of irnprngnating friable rnaterial for thin sectioning. Soil Sci Soc. Amer. Proc., 25 : 253.

    BoURBEAlJ G. A. et BEJWER K. C. (1947): Thin sections of soilR and friable materials preparo


Recommended