2011Rocnk XV (LX), 2011, SSN 1804-7173 Cena: CR 75 Kc; SR 3,75 C 1Praktick elektronika - AR 03/2011RONK XVI (LX) 2011. SLO 3V TOMTO SEITs Ing. Vladimrem Vokem,jed-natelem firmy P&V ELEKTRONIC,ktersezabvvrobouvinu-tch dl pro elektroniku.PRAKTICKELEKTRONIKAAmatrsk RADIORedakce:fredaktor:ing.JosefKellner,redaktoi:ing.JaroslavBelza,PetrHavli,OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc.Adresa redakce: Karlovo nm. 557/30, 120 00Praha 2, tel.: 257 317 310, 222 968 376.Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 75 K.Roziuje Prvnnovinovspolenosta.s.,Mediaprint-Kapa a. s. a soukrom distributoi.PedplatnvRzajiujeAmarospol.sr.o.Hana Merglov (Karlovo nm. 30, 120 00 Praha 2, tel.:257 317 312; tel./fax: 257 317 313; odbyt@aradio.cz).Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupenvydavatelespolenostMediaserviss.r.o.,Zkaz-nick Centrum, Vdesk 995/63, 639 63 Brno; tel:541 233 232; fax: 541 616 160; predplatne@media-servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890. Objednvkydo zahrani: Mediaservis s. r. o., Paceick 2773/1,193 00 Praha 9 - CZ, psotova@mediaservis.cz, tel.:+420 271 199 255, fax.: 271 199 902.Predplatn v Slovenskej republike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Brati-slava - Petralka; korepondencia P. O. BOX 169,830 00 Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33 - pred-platn; e-mail: predplatne@press.sk.Podvn novinovch zsilek povoleno eskoupotou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96ze dne 9. 1. 1996).Inzerci pijm redakce - Michaela Hrdlikov,Karlovonm.30,12000Praha2;tel./fax:257 317 313; inzerce@aradio.cz.Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovdautor (plat i pro inzerci).Vydavatel: AMARO spol. s r. o., IO 63487233.Vychz: 5. den v danm msci.Internet: http://www.aradio.czE-mail: pe@aradio.czNevydan rukopisy nevracme.ISSN 1804-7173, MKR E 7409 AMARO spol. s r. o.Jakakdyvzniklavaefirma?Mete ji naim tenm ped-stavit?Historie spolenosti P&V ELEKTRONICsezanpstzaloenmvroce1994.Zmry podnikatelskch aktivit byly od sa-mho zatku smovny do oblasti vro-byadistribucezkaznickchvinutchdl pro elektroniku a elektrotechniku. Za-tky podnikn spolenosti jsou spojenysmalebnm krajem jinho Plzeska, kdezapodporymstnobcevKasejovicchzskala plochy vhodn k spnmu star-tu a kde jej hlavn vrobn zvod psobdodnes. Dky rozmanitosti a dobr kvalitprodukce navzala spolenost brzy kon-takty se zahraninmi partnery, co vroce1996vedlokevstupuvcarskfirmyWERAP - Wicklerei AG Bubikon do ma-jetkovasti.Vstupemstrategickhopartnerasepodstatnzvilaprodukceastvajcvrobnprostoryikapacitybylo teba rozit. Proto ji vroce 1997stav firma na zelen louce zcela novoumodern vybavenou vrobn halu. Zvole-nsortimentvyrbnchvinutchdlumonil vybudovat s tuzemskch i za-hraninch odbratel. Do poped strate-gickchzmrspolenostisedostalypedevm zkaznick komponenty. Ty-pov rznorodost produkce si vzhledemk charakteru vroby vinutch dl vyda-la uvst do provozu oddlen strojn vro-by, kter znan pisplo kvariabilit po-tebn nstrojov sekce.Tak vroce 2002 stavme dal vrobnprostory a spolenost se stv z hlediskatechnologickpodporyzcelasobsta-nou. Nsledn rst produkce stav vedenspolenosti ped otzku zajitn dalchvrobnch kapacit a lidskch zdroj. e-enm se stv ji vroce 2000 zapoatspoluprce s krajanskou komunitou ijcv rumunskm Bantu. Za pispn a ma-jetkov asti na spolenosti je vobciGernkzaloenapartnerskspolenostWinding SRL, kter pebr st vrobnhoprogramu P&V Elektronic. Samozejmostbylanaevpomocnejenspotebnmtechnologickmvybavenmnovfirmy,ale i pedn znalost a zkuenost. Tmjsme uvolnili vlastn kapacity a nai kraja-n navc zskali potebn pracovn plei-tosti. e tento projekt ml smysl, se nmpotvrdilo ji vroce 2004, kdy byla v Ger-nkupostavenavlastnhala,jekromkvalitnch vrobnch prostor pinesla ze-jmnazvenrovnkvalityprodukce.Vzjemnspoluprcestlepokrauje,nam spolenm clem v souasnosti jerozenobchodnchaktivitinaoblastpsobnosti Winding SRL.A co vechno jste schopni navi-nout i vyrobit?SpektrumvrobkspolenostiP&VElektronictvoirokadanavjenchprvk od jednoduchch vzduchovch c-vek rznch tvar pes klasick tlumivky,sov transformtory i pevodnky fyzi-klnch veliin a po velmi sloit geomet-ricky definovan cvkov sestavy. Vazbana partnersk zahranin vvojov praco-vit ve vcarsku a Nmecku poskytujefirmvhoduvysoktechnickrovnprodukce, zejmna pi een specilnchtechnologi a postup vroby. Samozej-m vdy vtme i spoluprci sdomcmisubjekty.Pklademmohoubtvelmikomplikovan cvkov sestavy elektrono-vch mikroskop nebo statorov komple-ty motor.Podle typovho zaazen meme naevrobky rozdlit do vce kategori. Vprvnad lze jmenovat samonosn a tvarovcvky. Dky technologick vybavenosti vy-rbme cvky prakticky libovolnho tvaruodjednoduchchklasickchvlcovch,pes antnn cvky a po tvary cvek, kdefantazie nezn hranic. Vppadech, kdynelze doshnout danho tvaru vinuthodluvyuitmtuhostivodie,pouvmetechnologi vodi spkanch, tedy vodi-,jejsouopatenyvrstvouspecilnObr. 1. Linern navjenN rozhovor ....................................... 1Ronk 2010 na CD ROM .................... 3Nov knihy ........................................... 3Vyhlen Konkursu PE 2011 .............. 4Svtozor .............................................. 5AR mldei: Zklady elektrotechniky .... 6Jednoduch zapojen pro voln as ..... 9Laboratornspnan zdroj 10 A/5 a 20 V ............. 12Vf genertor - wobbler 150 MHz(dokonen) ....................................... 19Rychl startr pro zivku .................. 20Akustick a optick signalizace .......... 21RC spna Blik 11 .............................. 22Procesory radu AVR XMEGAkrok za krokom (5) ............................. 24Programtor Biprog verze 4.2(dokonen) ....................................... 26Nov oznaovnspornch zdroj svtla ..................... 27Elektrokola (dokonen) ..................... 28Antny ............................................... 31Inzerce ................................... I-XXIV, 64Svtlo a zvuk: Dvoukanlovzesilova pro aktivn reprobox ............ 33PC hobby ........................................... 43Rdio Historie .................................. 51Z radioamatrskho svta .................. 562Praktick elektronika - AR 03/2011zpevovachmoty.Tazakontinulnhoohevu vinutho vodie umon navinoutdlvdanmtvaruaponslednmochlazen fixuje dosaen tvar. Jin meto-da pouit tto technologie spov v navi-nutpotebnhotvarudluzastudenaa kjeho fixaci je vyuito energie proudo-vho impulsu. Prchodem proudu se dlzaheje na potebnou teplotu, vzac hmo-ta zmn konzistenci, nslednm ochlaze-nm ztuhne a fixuje poadovan tvar vinut.Je samozejm, e pro dosaen rznchtvar cvek jsou potebn vhodn navjectrny a ppravky a prv v tto oblasti mnae firma bohat zkuenosti.Dalkategorinaichvrobkjsoutransformtoryatlumivkydospnanchzdroj. Variabilita pouvanch jader je i-rok-vinemenatoroidyijdratypuE,EFD,RMvevariantchlecchistoj-cch. Tyto dly jsou ji svm charakterempedurenyjakoklasickzkaznickkomponenty,nebojejichkonstrukcea proveden seodvozuje ve vtin ppa-dodkonkrtnhozapojenobvodua mnohdy je zapoteb technickou realiza-ci dlu doladit za spoluprce zkaznka.Toroidntlumivkyapevodnkyjsoudal kategori naich vrobk. U tlumivekjde o vrobu klasickch dl vrznch va-riantch,kdeurujcmprvkemjevdypoadaveknakonkrtnfunkciprvku.dan jsou proudov kompenzovantlumivky jedno- i vcefzov vrznchvariantch proveden. U pevodnk jesituace ponkud jin, nebo zde je varia-bilita mnohem vt. Technologick vyba-venost modernmi navjecmi stroji umo-ujevyrbtdlyodprmrtoroidnkolika milimetr do dov destek cen-timetr. Konkrtn proveden je vdy dnotechnickouspecifikaczkaznkanebovstupem naeho vvojovho oddlen.Kategorie SMD dl je dal skupinounaich vrobk. Vtomto proveden jsmejirealizovalivelkmnostvtyp.Jderovn o jeden z vrobk, kter m svmcharakterem pedpoklad astjho vyui-t. Vtomto proveden lze realizovat tmvechny typy vinutch dl, jak ve varian-tsopltnm,takibeznj.Vlastnproveden se vdy odvozuje od potebyzkaznka,apokudtennepichzsesvoj konkrtn pedstavou, nabz se mumonost spoluprce svvojovm stedis-kem na spolenosti.Poradensk innost voblasti vinutchdl je t jednou ze slueb naeho vvo-jovhooddlen.Jinoumonost,kterme zkaznkovi pinst uitek, je vro-bavzorknavrhovanchvinutchdl.Vhodnost tohoto een se ukazuje ze-jmna vppadech, kdy m vvoj nsle-dovat vt vrobn srie.Samozejm musme jet zmnit ka-tegorii sovch transformtor. Jejich v-roba m vna spolenosti dlouhou histo-rii. Vyrbme jak toroidn transformtory,tak transformtory na EI i M jdrech vevechklasickchvariantch.Samozej-mostjsoutransformtoryzalvandopolyuretanovch hmot, umme i impreg-naci lakem. Nae pracovit je vybavenozalvacmipstrojiDOPAQ,suicmia vytvrzovacmi pecemi, ale i zazenmumoujcm impregnovat ve vakuu.Zcelasamostatnoukategorinaichvrobk jsou cvkov sestavy. Vzhledemke specifickmu charakteru vrobku jdevdy o ist zkaznick dl. Komplikova-n uspodn komponent sestav v tch-to ppadech vyaduje zkou souinnostvce pracovi, zejmna voblasti mecha-nickch dl, kter bvaj nezbytnou sou-st sestav. Rovn tak kontroln testy inastaven parametr cvkovch sestav sivyaduj nejen dobr technologick vyba-venpracovi,aleinemalzkuenostivoboru mic techniky.Toveasijevelminronnavybavenstrojnmzazenma pstroji?Jetbybylomonzmnitseasio oblasti produkce, kter zdnliv nesou-visscharakteremnavroby,avakjakopodprninnostjepronsnepo-stradateln.Jakjibyloeeno,jednouzpodmnek spnosti naich vrobk jevhodnnstrojovvybavennavjecchpracovi. Nae strojn dlny zskaly po-stupnvybaven,kterumoujenejenpodporu nstrojov sekce ppravy vro-by,aleivrobudalchmechanickchkomponent,ktersnavrobousouvi-sej. Jde napklad o nestandardn cvko-vkostiky,rznizolanprvky,me-chanick dly cvkovch sestav, ppravkypro zalvn atd. Samostatnou kapitolouje vvoj nestandardnch technologickchcelk. Zvlt vtto oblasti jsou nae me-chanick dlny spn. Jako pklad m-emeuvstzazennatvarovncvekkrokovchmotorivvojspecifickchnavjecchhlav.Znanzkuenostizs-kalo nae strojn oddlen voblasti obr-bntechnickchplast,kdedodrenpesnch toleranc nen snadnou zlei-tost. Dkazem je, e jsme pro plastovobrobky nali odbratele i vzahrani.Jak ete kontrolu a kvalitu v-roby?Nutnm pedpokladem pro plnn kri-trifiremnstrategiespolenostiP&VElektronic je schopnost sebereflexe v ob-lastikontrolykvalityprodukceadobrtechnick vybaven kontrolnch pracovi.To se samozejm tk i partnersk spo-lenostiWindingSRL.Obatytoatributyjsouzklademtechnickrovnaspo-lehlivosti produkce. Jednotliv pracovitdisponuj kontrolnmi mechanismy a po-stupy, jako i zkuebnmi prostedky vy-sok rovn. Sohledem na sriovost vy-rbnch dl, poadavek vysok kvalityprodukce a potebu efektivity prce musbttechnickprostedkykontrolytmtopotebm mrn pizpsobeny. Vyadu-je to nemal finann zdroje a nae firmavttooblastineetprostedky.Pkla-demmebtautomatizovanmicsystmVOLTECH.Prvnsystmnmukzal oprvnnost jeho nasazen a dnesjidisponujemetemitmitopracoviti.Vysokprchodnostkontrolovanpro-dukceumoujejehopouitivppa-dech velkch vrobnch sri. Krom efek-ti vi tyvyui ttchtosystmjedal vhodoumonostzsknvstupnchprotokol kontrolnch operac a archivacenamench daj. Zajitn dobr kvalityprodukce povaujeme za nezbytn ped-poklad spchu na spolenosti.A co chystte do ptch let?Zhlediskastrategiedalhorozvojenaspolenostijepochopiteln,eseo svch plnech do budoucna pli itnechceme. Vkadm ppad bude vdyhlavnm kritriem naich aktivit plnn po-adavk i tch nejnronjch zkazn-k. Urit bychom chtli rozit spektrumnaichvrobnchtechnologiapodpoitspnostvstupvvojovhotvaru.Uspt vkonkurenci, kter nm vnaemoboru vR vyrostla, povaujeme za ped-poklad dalho rstu.Dkuji vm za rozhovor.Obr. 3. ZkuebnaObr. 2. Zalvrna Pipravil ing. Josef Kellner.3Praktick elektronika - AR 03/2011Ronk 2010na CD ROMVen teni, nyn vychz novCD ROM s ronkem 2010 vechasopis naeho vydavatelstv.CD ROM 2010 zahrnuje komplet-nobsah asopis Praktick elek-tronika A Radio, Konstrukn elektro-nika A Radio a Amatrsk radio zarok 2010.VejezpracovnoveformtuAdobe PDF.Nadiskujenahrnnovpro-hlecprogram.PonainstalovnprohlechoprogramuAcrobat Reader jsou timonosti oteven poadovanhoasopisu. Tou prvn je otevt pmosoubor,nap._PE07_2010.pdfa uke se prvn strana sla 7 Prak-tick elektroniky A Radia. V n me-me listovat pomoc ipek v lit n-stroj nebo sta kliknout na slostrnky v obsahu.Druhou monost je otevt soubor_AMARO2010.pdf. Objev se dvstrnky se vemi titulnmi listy jed-notlivch asopis. Sta kliknout najeden z nich, oteve se dan a-sopis na prvn stran a dle pokra-ujeme jako v pedchozm odstavci.Posledn monost je otevt sou-bor _ObsahPE2010.pdf, objev seznm obsah z PE 12/2010 (nebosouborObsahAR2010.pdf-proobsahAR)akliknutmnaslostrnkyseotevepmopoado-van lnek.NazbytekmstanaCDROMjsme nahrli: Katalog vrobk firmy Flajzar.KatalogvrobkfirmySpezialElectronic. Katalog knih nakladatelstv BEN.Programykekonstrukcmuve-ejnnm v PE a KE.Vme, e se vm bude tentonov CD ROM lbit a e jm opt roz-te svou elektronickou knihovnu.RedakcePopsan CD ROM si lze objednat telefonickyna 257 317 312 a 257 317 313 nebo na naadrese: AMARO spol. s r. o.,Karlovo nm. 30, 120 00 Praha 2.CD ROM vm mohou bt dorueny na dobrku(k cen bude piteno potovn a baln) nebosi je mete vyzvednout osobn. CD ROMsi tak lze zakoupit v nkterch prodejnchknih a soustek.Objednvejte tak pes internet:www.aradio.cz; E-mail: odbyt@aradio.czCena CD ROM PE 2010 je 350 K.Pedplatitel asopis u firmy AMARO majvraznou slevu, mohou si ho zakoupit za 220 K.Zjemci na Slovensku si mohou CD ROM objednatu firmy Magnet-Press Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169,830 00 Bratislava, tel./fax (02) 672 019 31-33,predplatne@press.skKnihu si mete zakoupit nebo objednat na dobrkuvprodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00Praha 10, tel. 274 820 211, 274 818 412, fax 274 822 775.Dal prodejny: sady Ptatictnk 33, Plze; Veve 13,Brno; eskobratrsk 17, Ostrava; e-mail: knihy@ben.cz,adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov slubanaSlovensku: Anima,anima@anima.sk, www.anima.sk,Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou bankou SR), 040 01Koice, tel./fax (055) 6011262.Matouek,D.;Brtnk,B.:Progra-movn mikrokontrolr s jdrem8051 v jazyce C. Vydalo naklada-telstv BEN - technick literatura.2010, 152 stran + CD, obj. . 121320.Kniha je urena tm, kte chtj zat s pro-gramovnm mikrokontrolr v jazyce C. Protuto knihu byl vybrn mikrokontrolr ATMELAT89S52, kter pracuje na bzi jdra 8051.Vklad je veden tak, e ped danmi p-klady probere pouze nezbytn nutnou teorii,take ten se me koncentrovat na prak-tickou strnku vci, tedy na samotn pklady.V knize najdeme vklad zklad jazyka C,take je vhodn i pro ty tene, kte tentoprogramovac jazyk neovldaj.Pro pehlednj lenn je text rozdlendo kratch kapitol. ten se postupn se-znm se zkladnmi vlastnostmi mikrokont-rolru AT89S52, ovldnm port, buzenmLED, datovmi typy, opertory a dicmi p-kazy jazyka C, ovldnm sedmisegmentovky,pouitm pol a funkc, stavbou a pouitm -ta/asova0a1,pouitmperuen,obsluhoudynamickyzenhodispleje,sriovoulinkou,formtovanmvpisemzajitnm funkc printf, obsluhou tlateka maticov klvesnice. Dle pak s rozdle-nm programu do mench celk (modulr-nm programovnm), zenm LCD modulu,sriovmisbrnicemiWireresp.SPIaI2C(konkrtnsepracujesobvodyTLC549- pevodnk A/D a MCP23016 - expander pro16 vstup/vstup), pouitm obvodu NE555pro men odporu a kapacity mezipevodemna asov interval nebo kmitoet. Jako po-sledn pklad je pedvedena obsluha mati-covho displeje.Pro vvoj program je pouvno vvojo-v prostedn KEIL Vision4.4Praktick elektronika - AR 03/2011Vyhlen Konkursu PE - ARna nejlep elektronick a radioamatrsk konstrukce v roce 2011Vcn prmie 5000 K zajednoduchou konstrukci ui-tenhodoplkukradioa-matrsk stanici.Sponzor:RMC Nov Dubnica, SRVcn prmiev cen 7000 Kz oboru elektronikypodle vlastnho vbru.Sponzor:esk radioklubSada pstrojovch sknkBOPLA tm, ktevrobekdodaj vestavn ve skceod firmy BOPLA.Sponzor:ELING Nov Dubnicaa ELING BohemiaUhersk HraditUSB PC reproduktor.v cen 1200 K.Sponzor: MilanFolprecht, OK1VHF,a FCC PublicSestavapstroj:laboratornsszdrojP230R51D (2x 0-30 V, 0-4 A, 5 V/2 A);elektronickmikropjekaSBL530.1A.Celkem za 11 600 K.Sponzor: DIAMETRAL Praha.Kad astnk obdr knihuz nakl. BEN-technickliteratura; jeden z astnkdostane knihy v cen 1000 K.Sponzor:BEN-technick literaturaKad astnk Konkursu PE - AR2011 obdr zdarma CD-ROM s obsahem ronku 2010 vech asopis firmy AMAROVcn prmie a sponzoi:Programtor MEMprog2(sponzor ELNEC)StavebniceRoboKit 2.Cena4490 K.Sponzor:GM electronicStavebnicerobotaRoboKit 2.(sponzorGM electronic)MEMprog2programtorEPROM/EEPROM//Flash EPROM/serialEEPROM,cena 7520 K.Sponzor:ELNEC PreovOsciloskop pro PC M523(sponzor ETC)Osciloskopk PC M523v cen 19 014 K.Sponzor:ETCPravidlaSs a stlaboratornzdroj, pjeka(sponzorDIAMETRAL)Konkursu PE - AR jsou jako vdy co nejjed-nodu. Zskali jsme adu sponzor,aprotobude krom pennch odmn rozdlenomnoho vcnch prmi.DoKonkursupijmmelibovolnkon-strukce bez ohledu na to, zda jsou jednodu-ch nebo sloitj.Pihlen konstrukce budou posuzovnyz hlediska jejich pvodnosti, vtipnosti, tech-nickho proveden a pedevm elnosti.Vechny konstrukce mus splovat pod-mnky bezpenho provozu zejmna z hle-diska monosti razu elektrickm proudem.Pro Konkurs je na odmny od vyda-vatelstv AMARO vylenno a 60 000 K.Termn uzvrky pihlek je 25. z 2011.Podmnky Konkursu PE1.Konkursjeneanonymnamesehozastnitkad. Dokumentace mus bt oznaena jmnem, adre-sou a dalmi daji, kter umon kontakt s astnkem.2. Pouit soustek je libovoln. Snahou by mlo btmodern obvodov een.3. Pspvek mus bt podn na potu nebo zasln nae-mail (pe@aradio.cz) do 25. 9. 2011 a mus obsahovat:a) pihlku s osobnmi daji autora;b) schma zapojen;c) vkres desek s plonmi spoji;d) podrobn popis konstrukce. V vodu mus bt stru-n uvedeno, k jakmu elu m vrobek slouit (zd-vodnn koncepce), a shrnuty zkladn technick daje.4. Podklady by mly bt v elektronick form. Zmense tak riziko vzniku chyb pi pepisovn a pekreslo-vn. Formt soubor (PC) lze dohodnout s redakc.Vkresy i fotografie mus bt oslovny, v textu na nDlkov ovldn pes GSM - GSMDIN2(2990 K) a USB mikroskop 1,3 Mp(1499 K).Sponzor: FLAJZAR electronicsDlkov ovldn pesGSM - GSMDIN2 a USB mikroskop (sponzor FLAJZAR electronics)musbtodkazy.Nakoncitextumusbtseznamsoustek, texty pod obrzky a seznam literatury.5.Pihleny mohou bt pouze konstrukce, kter dosudnebyly v R a SR publikovny - redakce si pitom vy-hrazuje prvo jejich zveejnn. Pokud bude konstruk-ce zveejnna, bude honorovna jako pspvek bezohledu na to, zda byla i nebyla v Konkursu odmnna.6.Ceny budou udleny do konce ledna 2012.Vsledky Konkursu PE - AR 2011budou zveejnny v PE 1/2012.5Praktick elektronika - AR 03/2011na 1 kHz, 55 dB od 10 kHz do 700 kHza mal vstupn um pouhch 14 V(20 Hz a 20 kHz). TPS7A30 lze zat-itproudema200 mA,zatmcouTPS7A49jeto150 mA.RegultoryTPS7A30aTPS7A49jsoustabilnskeramickmi blokovacmi kondenz-torynavstupuavstupuskapacitouvt ne 2,2 F, kter jsou levnj netantalov.Naipechjsouiobvodyochranyprotiproudovmupetenansledkmpeht.Obvodyjsouurenyprosystmysoperanmize-silovai,D/AaA/Dpevodnkyvezkuebnch, prmyslovch a telekomu-nikanch zazench a jako post-regu-ltorytam,kdejepoadovnmalum.TPS7A30aTPS7A49jsoudo-dvny vpouzdrech MSOP-8 a ure-ny pro pracovn teplotu -40 a +125 C.Pstrojov zesilovaspotlaenm driftu nulyadiagnostikouada pstrojovch zesilova LMPodNationalSemiconductor(www.national.com)byladoplnnaonovprogramovateln zesilova LMP8358,kterjeurenzvltpropevodn-kysignluksnmamtlaku,zate-nateplotydopenosnchpstrojvetnlkaskch.ZeslenlzepessriovrozhrankompatibilnsSPInebo rozhran paraleln nastavit na 10,20, 50, 100, 200, 500 a 1000 smeznchybou 0,15 %. Jin zeslen je mo-nonastavitdvmaexternmirezisto-ry.Pomocpatentemchrnntech-nikyjeprbnmenaanulovnavstupn napov nesymetrie a tak ijejasovateplotndriftbezvlivunazpracovvan signly vpsmu kmito-t do 12kHz. Zesilova zpracuje roz-dlovvstupnnaptpisouhlasnmvstupnm napt vrozmez od 100 mVpod rovn zporn do 1,4 Vnad rov-nkladnnapjecsbrnice.Prona-pjen je teba napt 2,7a 5,5 V piodbru1,8 mA.GBW(GainBand-width)pizeslen10je8 MHz.Opti-mln je kombinace LMP8358 se 16bi-tovm A/D pevodnkem ADC161S626nebo 14bitovm ADC141S626. Na ipujsou integrovny t obvody pro diag-nostickfunkce,ktervasinformujuivateleozkratech,peruenchavadnchspojchodzdrojesignlu.LMP8358jevyrbnvpouzdrechSOIC a TSSOP se 14 piny a je urenpro rozsah teplot od -40 do +125 C.Vkonov SiC MOSFETpro vysokonapov aplikaceCMF20120DjeprvnvkonovMOSFETsindukovanmkanlemNse substrtem zkarbidu kemku (SiC)proprmyslovaplikaceodfirmyCreeInc.(www.cree.com).Vhodouprotitradinmkemkovmsoust-km jsou vy pracovn teploty, lepdynamick vlastnosti pi asi 50% sp-nacchztrtchamonvtvko-ny.Prosepnutjesicetebanapthradla UGS +20 V, pro uzaven -2a-5V,celkovpotebnnbojjevakvibnmSisoustkmznanmen. Blokovac napt CMF20120Dje1200 V,trvalproudkolektoruje33 A.OdporvsepnutmstavujepiUGS=+20VaID=20 Ajen80 mpi25 C,piemvcelmrozsahupracovnch teplot (-55 a +125 C) jezaruen men ne 100 m. Pedpo-kldsevyuitnap. pi zen po-hon, spnn v so-lrnch invertorechavysokonapovchmnichDC/DC.CMF20120DsevyrbvpouzdeTO-247.LDO pro vstupn napta -36 VFirmaTexasInstruments(www.ti.com)pedstavilaprvnregultorynapt s malm bytkem (LDO) s roz-sahemvstupnhonapt-3a-36 V.ObvodTPS7A30lzeprovatsLDOprokladnnaptTPS7A49,cousnadujeeennapjecstipropesnanalogovaplikace.Regul-tory maj extrmn velk initel PSRR(Power Supply Rejection Ratio) 72 dBBudie LEDproautoelektronikuFirmaAllegroMicroSystems(www.allegromicro.com) oznmila no-vouadulinernpracujcchbudidiod LED konstantnm proudem ure-noupednostnprovnitnavnjosvtlenautomobiloznaenouA6261/-62/-64.Kadzetyvstu-p tchto obvod poskytne proud a100 mA,piemjelzespojovatprozsknvthoprouduparaleln.Proudsespesnost5 %nastavujejedinmrezistorem,piemnejvtrozdlmeziproudyvjednotlivchv-stupech je 10 %. Pro napjen je te-banaptvrozmez6a50 V.Pizkratu na nkterm vstupu se obvodnepokodaostatnvstupypracujnormln.Zkratastavnaprzdnojeindikovnporuchovmsignlem.A6261/-62/-64 jsou nabzeny v prove-denchvpouzdrechMSOP-10aTS-SOP-16 svlokou usnadujc odvodtepla z ipu. Senzor teploty ipu ome-zpinadmrnteplotvstupnproud. Budie mohou pracovat v roz-sahu teplot od -40 do +150 C.Nov napjec obvodzlepuje kvalitu obrazuna AMOLEDTexasInstruments(www.ti.com)pichzsnovmobvodemnavre-nmproaktivnmaticovdisplejeOLED (AMOLED). Ty vyaduj nap-jennaptmoboupolarit.VobvoduTPS65137jezaspnanmregulto-remkladnhonaptzaazenjetnslednlinernregultornapt(LDO) 4,6 V smalm zvlnnm vstu-pu pracujc pi malm bytku napt,kter potlauje vliv pechodovch jevpochzejcchznapjechonaptazte, co m pzniv vliv na kva-litu a stabilitu obrazu displeje. Digitl-nprogramovatelnzpornnaptzskaninvertoremsinduknostlzenastavitvrozsahu-2,2a-4,9 V.TPS65137 je umstn vpouzde QFN(3 3 mm)s10pinyapracujepivstupnmnaptvrozsahu2,3a5,5 V. Je vhodn pro pouit sdisplejiAMOLEDvpenosnchpstrojch,jako jsou bn i chytr mobiln te-lefony.JH6Praktick elektronika - AR 03/2011AR ZANAJCM A MRN POKROILMStdavanalogov voltmetry(Pokraovn)Mic usmrovae stdavchmilivoltmetrSouststdavchmilivoltmetrpopsanchvpedchozchdlechjeblok micho usmrovae, za nmnsledujeobvyklejijenmagneto-elektrick nebo digitln midlo. M-icusmrovaepevdjstdavnaptzpedazenchblokmic-hopstrojenanaptstejnosmrn.Podlezapojendvajstejnosmrnsignl mrn vrcholov neboli maxi-mln hodnot (Umax), mezivrcholovhodnot(Up-p),stednabsolutnhodnot (Ust) nebo efektivn hodnot(Uef)menhostdavhonapt.Stedn a efektivn napt je definov-no matematicky a vztah pro jejich v-poetzmaximlnhonaptseliurznchprbh.Naobr.60jsouvyznaeny jmenovan hodnoty pro si-nusov(harmonick)signl.Platmezi nimi vztahy uveden vtabulce 1(optjenprosinusovprbh)alzejenavzjempevdt.Periodaopa-kovnT = 1/f,respektivekmitoetf,nen u sinusovho napt pro vpoetdleit.Zakreslenvelikoststedn-ho napt Ust je pro usmrnn har-monicknapt.Neusmrnnmstednhodnoturovnunule.Projinasovprbhjsouvztahyodlinajsou v tab. 2.Vestdavchmilivoltmetrechb-vaj nejastji usmrovae diodov.Mstkovzapojenusmrovaesetymi nebo dvma diodami dv sig-nlpmomrnstednabsolutnhodnotvstupnhostdavhonap-t.Tentotypusmrovaevyadujedostatenou rove vstupnho napt(obr.61).Je-li teba zskat stejnosmrn na-ptmrnmezivrcholovhodnot(pika-pika)stdavhonapt,pouije se usmrova se dvma dio-dami a kondenztory (obr. 3).Usmrovae s diodami nefungujdobe pi malch naptch vstupnnapt je nelinern zvisl na vstup-nmacitlivostusmrovaesesezmenujcm naptm rychle zmenu-je.Zmenitnelinearitulzevhodnmzapojenm usmrovae se zesilova-em,kdyjeusmrovazapojenvezptnvazbzesilovae.mjeze-slen vt, tm vce je potlaena ne-linearita.Souasnsevaksniujemaximln kmitoet, take tato zapo-jenjsouvhodnspepronzkastednkmitoty.Jednozmonchzapojenusmrovaesoperanmzesilovaem je na obr. 63.Je-linavstupukladnnapt,D1je zaven, D2 oteven a na vstupuje nulov napt protoe druh konecR2 je pipojen na virtuln zem a ne-protkjmproud.ProudzevstupuprochzrezistoremR1adiodouD2do vstupu OZ. Je-li napt Uin zpor-n, je D1 oteven a D2 zaven. Navstupu je napt vstupu zeslen po-mrem-(R2/R1).Vkonjelimitovnomezenou rychlost pebhu a kmito-tovmrozsahem.Svhodnmope-ranmzesilovaemlzedoshnoutpesnosti1 %nakmitotechdo100 kHz.Je teba upozornit na to, e starstdavvoltmetryabnmultimet-ry bvaj kalibrovny v efektivn hod-not, i kdy jejich usmrova reagu-jenastednabsolutnhodnotu,vrcholovou hodnotu i mezivrcholovouhodnotu.Tatokalibracevakplatpouzepimenharmonickch,tj.sinusovchprbhnapt.Prom-en efektivnho napt neharmonick-honaptbylomonpoutjakousmrovanapkladtermoelektric-k mni. Men signl vnm otep-luje snmac rezistor, kter je mecha-nickyspojenstermoelektrickmlnkem.Napttermolnkusepakmnpodleteplotysnmachorezis-toru.Oteplenrezistorujemrnefektivnhodnot,nevhodoumeto-dy je mal petitelnost.Men efektivn hodnoty modern-miobvody(TrueRMS)sipopemept.VP(Pokraovnpt)Obr. 60.Hodnotyharmonick-ho napt stedn(zabsolutnhodno-ty), efektivn, maxi-mln a mezivrcholo-v napt (pika--pika)Obr. 61. Usmrova pro menabsolutn stedn hodnoty naptTab.1.Vztahypropepoetmaxi-mlnho,efektivnhoaabsolutnhostednho napt sinusovho prbhuMaximlnEfektivnStednabsolutnObr. 62. Usmrova pro menmezivrcholov hodnoty stdavhonaptObr. 63. Zapojen preciznho usmr-ovae (superdiody) s OZ a pevodncharakteristikazapojenTab.2.Urenefektivnhonaptprorzn prbhyPrbhstdavhoproudu v zvislostina aseEfektivnhodnotanaptobdlnkovprbhpilovprbhjednocestnusmrnnnaptbezeztrtovregulovan(triakem)7Praktick elektronika - AR 03/2011Mikrokontrolry PIC (39)Pam EEPROM v praxiMinul dva dly serilu o mikrokon-trolrech PIC byly vnovny vnitn da-tovpamtiEEPROMaprogramovpamtiflash.VPE-AR01/2011bylyuvedeny zkladn informace o pamtiEEPROM a byly popsny registry, kte-rsepouvajprokomunikacispa-mt a pro konfiguraci a zen pstu-pu k n. Dle byly popsny procedurypro ten z pamti a zpis do n, a tovetn ukzkovch program. V minu-lmdlujsmesepakseznmilispodrobnm postupem, jak nast datazprogramov pamti flash, jak vyma-zatblokpamtiajakdonblokdatzapsat. Pro kadou operaci byly optuvedeny i ukzkov programy.Pipomeme si, e pro komunikacis pamt EEPROM se vyuvaj nsle-dujcregistry:EECON1,EECON2,EEDATA a EEADR. Jak ji nzvy na-povdaj,registrEEADRsloukespecifikaciadresypamti,zekterchcemestnebonakterouchcemezapisovat,aregistrEEDATAsloukuloen dat natench z pamti nebodat,kterchcemedopamtizapsat.Registr EECON1 (viz PE-AR01/2011)obsahuje dic a pznakov bity a re-gistr EECON2 se pouv k inicializa-ci zpisu do pamti.Tolik k teorii. Nyn je as si ve vy-zkouet v praxi. V tab.37 (str. 8) je uve-den program, kter obsluhuje pipoje-nsedmisegmentovLEDdisplejamaticovou klvesnici se estncti tla-tky(schmazapojenjenaobr.43,PE11//2010).Programzobrazujenadispleji slo aktuln stisknut klve-sy a zrove si ukld sekvenci kdstisknutchklvesdodatovpamtiRAM, piem po stisknut tlatka #se tato sekvence ulo do pamti EE-PROM.Poresetumikrokontrolrunebopopivedennapjechonaptmikrokontrolr nate uloenou sekven-cikdzpamtiEEPROMapostup-n ji zobraz na pipojenm sedmiseg-mentovmdispleji.Metesitaksnadnoovit,euloendatavpa-mtiEEPROMzstvajipovypnutnapjecho napt a e se opravdu zt-topamtinataj.elemprogramuje nejen si vyzkouet na jednoduchmdemonstranm zapojen prci s pam-t EEPROM, ale rovn naznait mo-nostirozenkdovhozmkuuve-denho v dlu 36 (PE12/2010) o funkciuloen vstupnho kdu do pamti EE-PROM a naten kdu z pamti pi ini-cializaciprogramu.Program z tab.37 roziuje programuvedenvPE11/2010(viztab.30).Rovn schma zapojen je stejn (vizobr.43). Segmenty displeje a a f jsoupipojeny(vtomtopoad)pesped-adn rezistory 220 k vvodm RA0a RA4, RA6 a RA7. Sloupce matico-v klvesnice COL0 a COL3 jsou pi-pojeny k RB0 a RB3 a dky klves-niceROW0aROW3kpinmRB4a RB7. V PE11/2010 bylo podrobnpopsnopipojenmaticovklvesni-ce k mikrokontrolru, jej programovobsluha i pipojen displeje LED. Takzdebylouvedenoschmavnitnhozapojenklvesniceaobrzeksroz-mstnmjednotlivchsegmentnasedmisegmentovmdispleji.Program zan standardn iniciali-zac port a povolenm internch pull--up rezistor na portu B, kter zajiujdefinovanou rove na vstupech por-tuB,nen-linaklvesnicistisknutodntlatko.Sekvencekdstisk-nutch klves se ukld do bloku pa-mtiRAM,kterzannaadreseKEY_MEM_STARTajehokonecjedefinovn konstantou KEY_MEM_END.Promnncur_keyukazujenaadre-su,kamsemuloitkdaktulnstisknutklvesy(tatoadresasepokadm stisku inkrementuje), a v pod-programu RESET_MEM_POINTER sejej hodnota nastav na zatek pam-ovhobloku.VpodprogramuRE-AD_EEPROM se dle natou uloenkdyzpamtiEEPROMavpodpro-gramu DISPLAY_CODES se tyto kdypostupn zobraz na displeji LED. Proten pamti se vyuv segment kdu,kterbyluvedenvpedminulmdlu.ten je ukoneno, je-li detekovn kdF0h. Tento kd neodpovd dn kl-vese, kd pouze indikuje konec uloe-n sekvence. Protoe se mohou v pa-mti nachzet nevalidn data a kd F0hnemusbtptomen,obsahujepod-programprotenpamtiEEPROMdalpodmnku,kterukonujetenv ppad, e jsme ji zaplnili cel blokpamti RAM uren k uloen sekven-cekd(tj.doshlijsmeadresyKEY_MEM_END).PodprogramprozobrazennatenchkdnadisplejiLEDvkadmprchodusmykoukontroluje,zdalijinebylodosaenokoncesekvencekd(tj.zdalinebylindikovnkdF0h)adlekontrolujevalidituuloenchdat,tj.zdalinenkd, kter m bt zobrazen na disple-ji, vt ne Fh. Tato kontrola je velicedleit,protoepokudbyvpamtibylo uloeno slo vt ne Fh, v pod-programu DISP_TABLE, ve kterm sedekduj uloen kdy na kd sedmi-segmentovho displeje, by se provedlskok na neoekvanou adresu v pro-gramov pamti, co by vedlo k chyb-n funkci programu. Je-li kd natenzpamtipomocnepmhoadreso-vn validn, zobraz se po dekdov-n pomocpodprogramu DISP_TABLEna displeji LED a inkrementuje se ad-resa uloen ve FSR. Dle je vhodnotestovat,zdaliFSRneodkazujenaadresuKEY_MEM_ENDpomocpo-dobnho testu, jak je uveden na kon-cipodprogramuREAD_EEPROM.Tento test zajist, e se bude programchovatkorektnivppad,esevpamtinenachzukonovackdF0h.V hlavn smyce programu zana-jc nvtm MAIN se cyklicky te stavklvesniceakdstisknuthotlatkase zobrazuje na displeji. Bylo-li njaktlatkosepnuto,eksenejprvenajehorozepnut.Potprogramotestu-je,zdalinebylastisknutaklvesa#.Vkladnmppadseprovedeskokna nvt MAIN2, do pamti se ulokdF0hindikujckonecsekvence,cel sekvence se ulo do pamti EE-PROM a ukazatel adresy pamti (pro-mnncur_key)senastavnaza-tekpamovhobloku.PodprogramWRITE_EEPROM pro zpis do pamtiEEPROMvyuvprocedury,kterbyla uvedena v pedminulm dlu. Z-pis kon, je-li detekovn kd F0h.Byla-li stisknuta jin klvesa ne #,ulo se kd klvesy z promnn key-numnaadresupamtiRAM,nakte-rou ukazuje promnn cur_key. Adre-sasensledninkrementuje.Pokudjsme vak stiskli vce klves ne defi-novanblokpamtiRAMpojme(tj.doshli jsme adresy KEY_MEM_END),hodnota promnn cur_key se nasta-vnazatekpamovhobloku(tj.zanesenovsekvence).ProgrampotpokraujeskokemnanvtMAIN a ek na dal stisk klvesy.Obsah pamti EEPROM lze defino-vatvrmcizdrojovhokduprogra-mu,atopomocdirektivyDE,jakjerovnpatrnzprogramuvtab.37.Pam EEPROM je u mikrokontrolrPIC16Fxxxmapovnadoprostoru2100h a 21FFh, a proto mus direkti-v DE vdy pedchzet nastaven po-ten adresy pomoc direktivy ORG,tedy:ORG0x2100.Taktodefinovandata se ulo do vygenerovanho .hexsouboru a spolu se samotnm progra-mem je nateme do softwaru pro pro-gramovnmikrokontrolru.Pomocprogramovacho softwaru lze pak pa-mEEPROMnaprogramovatspolusprogramem nebo i samostatn a rov-n lze obsah pamti z mikrokontrol-ru nast, take si meme zkontrolo-vat, jak data jsou v pamti skutenuloena.Pouvte-liprogramtorPRESTO, lze pomoc softwaru UP tovldat pin MCLR, a tak mikrokontro-lr resetovat prostednictvm potae.SpamtEEPROMlzepracovattakpiladnprogramupomocsi-multoruvvojovhoprostedMPLAB.AktulnobsahpamtilzezobrazitpomocmenuView>EE-PROM. Data na kterkoliv adrese lzev pslunm okn nsledn editovat.Tmto zpsobem si meme ovit, enprogrampracujekorektn,pedsamotnmnaprogramovnmmikro-kontrolru.Vt pringl(Pokraovnpt)8Praktick elektronika - AR 03/2011title Obsluha klvesnice se zobrazenm na displeji a uloenm do pamti EEPROMLIST p=16F88 ; nastaven typu procesoru#INCLUDE ; definice promnnch pro tento procesor; === NASTAVEN KONFIGURANHO SLOVA ===; ...; === DEFINICE PROMNNCH ===CBLOCK 0x20keycode ; kd klvesyrow_in ; naten dek z klvesnicecolcount ; potadlo sloupccur_key ; ukazatel na souasnou pozici; v sekvenci uloench kdkeynum ; seln kd klvesycur_eaddr ; ukazatel na adresu pamti EEPROMd1, d2 ; pomocn promnn pro ekac smykuENDC; === KONSTATNTY ===KEY_MEM_START EQU 0x40 ; zatek pamti s kdy stisknutch klvesKEY_MEM_END EQU 0x50 ; konec pamti s kdy klves; === EEPROM ===ORG 0x2100DE 0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,0x0A,0x0B,0x0C,0x0D,0x0E,0xF0; === PROGRAM ===RESET ORG 0x0000 ; zatek programu na adrese 0000h; Inicializace portMOVLW 0xFFMOVWF PORTA ; inicializace portu ACLRF PORTB ; inicializace portu BBSF STATUS, RP0 ; vbr banky 1CLRF ANSEL ; piny AN jako digitln I/OCLRF TRISA ; piny RA jako vstupyMOVLW 0xFFMOVWF TRISB ; piny RB jako vstupyBCF OPTION_REG, 7 ; intern pull-up rezistory na portu B aktivnBCF STATUS, RP0 ; vbr banky 0; Inicializace promnnchCALL RESET_MEM_POINTER; Zobrazen sekvence kd uloench v pamti EEPROM na displejiCALL READ_EEPROMCALL DISPLAY_CODES; Hlavn smyka programuMAINCALL KEYSCAN ; ten klvesnice, kd klvesy -> WMOVWF keynum ; keynum = WCALL DISP_TABLE ; dekdovn kdu pro zobrazen na displeji (-> W)MOVWF PORTA ; zobrazen na displejiMOVF keynum, WSUBLW 0x10 ; byla stisknuta njak klvesa?BTFSC STATUS, Z ; (kd 10h zna, e nebyla)GOTO MAINMAIN1 ; bylo-li njak tlatko sepnuto, pokej na jeho rozepnutCALL KEYSCAN ; ten klvesniceSUBLW 0x10BTFSS STATUS, Z ; je stle stisknuta njak klvesa?GOTO MAIN1 ;- ano (Z=0): skok na MAIN1; Test, zda byla stisknuta klvesa # reprezentovan kdem FhMOVF keynum, WSUBLW 0x0FBTFSC STATUS, Z ; Fh - keynum = 0?GOTO MAIN2 ; - ano: skok na MAIN2; - ne: nebyla stisknuta klvesa #, ulo kd do RAMMOVF cur_key, WMOVWF FSR ; FSR = cur_keyMOVF keynum, WMOVWF INDF ; keynum se ulo do registru na adrese cur_keyINCF cur_key, f ; inkrementace cur_key ukazateleMOVF cur_key, W ; W = cur_keySUBLW KEY_MEM_END ; test, zdali cur_key neodkazuje na adresu; konce pamovho bloku...BTFSC STATUS, Z ;... vylennho pro naten vstupnho kdu.CALL RESET_MEM_POINTER ; - pokud ano,GOTO MAIN ; nastav ukazatel na zatek bloku; Byla stisknuta klvesa #: ulo naten kd do pamti EEPROMMAIN2MOVF cur_key, WMOVWF FSR ; FSR = cur_keyMOVLW 0xF0 ; do registru na adrese cur_key se ulo...MOVWF INDF ; ...kd F0h indikujc konec sekvence kdCALL WRITE_EEPROMCALL RESET_MEM_POINTERGOTO MAIN; Podprogram pro nastaven vchoz adresy pro cur_key ukazatelRESET_MEM_POINTERMOVLW KEY_MEM_STARTMOVWF cur_keyRETURN; Podprogram pro scan klvesniceKEYSCAN; ...; Datov tabulka s kdy klvesKEY_TABLE; ...; Datov tabulka dekdujc segmenty pro zobrazen na LED displejiDISP_TABLE; ...; Podprogram pro uloen sekvence natench kd do pamti EEPROMWRITE_EEPROMMOVLW KEY_MEM_STARTMOVWF FSRCLRF cur_eaddrWRITE_LOOPBANKSEL EECON1 ; vbr banky 3, ve kter je reg. EECON1BTFSC EECON1, WR ; test: byl dokonen pedchoz zpis?GOTO $-1 ;- ne: ekn (skok na pedchoz instr.)BANKSEL cur_eaddr ; vbr banky 0MOVF cur_eaddr, W ; W = cur_addr (naten adresy)BANKSEL EEADR ; vbr banky 2, ve kter je reg. EEADRMOVWF EEADR ; nahrn adresy, na kterou chceme data zapsatMOVF INDF, W ; W = indf (naten dat s vyuitm nepmho; adresovn)MOVWF EEDATA ; nahrn dat, kter chceme uloit do pamtiBANKSEL EECON1 ; vbr banky 3, ve kter je reg. EECON1BCF EECON1, EEPGD ; nastaven pstupu k datov pamti EEPROMBSF EECON1, WREN ; povolen zpisu do pamtiMOVLW 0x55 ; W = 55hMOVWF EECON2 ; EECON2 = WMOVLW 0xAA ; W = AAhMOVWF EECON2 ; EECON2 = WBSF EECON1, WR ; zahjen zpisu do pamtiBCF EECON1, WREN ; zakzn zpisu do pamtiBANKSEL cur_eaddr ; vbr banky 0INCF cur_eaddr, f ; inkrementace cur_eaddrMOVF INDF, WSUBLW 0xF0BTFSC STATUS, Z ; konec kdov sekvence?RETURN ; - ano: konec zpisuINCF FSR, f ; - ne: zapi dal bajtGOTO WRITE_LOOP; Podprogram pro naten kdu z pamti EEPROMREAD_EEPROMMOVLW KEY_MEM_STARTMOVWF FSR ; FSR = KEY_MEM_STARTCLRF cur_eaddrREAD_LOOPBANKSEL cur_eaddr ; vbr banky 0MOVF cur_eaddr, W ; W = cur_addr (naten adresy)BANKSEL EEADR ; vbr banky 2, ve kter je reg. EEADRMOVWF EEADR ; nahrn adresy, ze kter chceme st dataBANKSEL EECON1 ; vbr banky 3, ve kter je reg. EECON1BCF EECON1, EEPGD ; nastaven pstupu k datov pamti EEPROMBSF EECON1, RD ; zahjen ten z pamtiBANKSEL EEDATA ; vbr banky 2, ve kter je reg. EEDATAMOVF EEDATA, W ; W = EEDATAMOVWF INDF ; zpis dat do pamti RAMBANKSEL cur_eaddr ; vbr banky 0INCF cur_eaddr, f ; inkrementace cur_eaddrMOVF INDF, WSUBLW 0xF0BTFSC STATUS, Z ; konec kdov sekvence?RETURN ; - ano: konec tenMOVF FSR, WSUBLW KEY_MEM_END ; test pro ppad, e se v pamti EEPROM; nenachz kd F0hBTFSC STATUS, Z ; je ji zaplnna pam RAM?RETURN ; - ano: konec tenINCF FSR, f ; - ne: nati dal bajtGOTO READ_LOOP; Podprogram pro zobrazen kd na displejiDISPLAY_CODES; ...; Podprogram ekac smyky (asi 0,8 s)DELAY; ...ENDTab. 37. Program demonstrujc prci s pamt EEPROM. Segmenty kdu nahrazen temi tekami jsou stejn jakov programu z tab.30 (viz PE11/2010) a pro sporu msta nejsou uvedeny. Implementaci ekac smyky a podprogramuDISPLAY_CODES pak nechvm na teni. Kompletn program lze opt sthnout z internetovch strnek asopisu.9Praktick elektronika - AR 03/2011JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN ASNajjednoduchiasignalizcia pre vodiov- zapni svetlPredloen tri zapojenia maj rov-nak funkciu - upozorni vodia, abyzapnul svetl. Vber bude zlea lennaobsahuuplkov.Surenprenajmladchkontrukrov.Majtvhodu, e nie je potrebn zasahovado elektrointalcie auta, zapojuj sado zsuvky v aute. Nutn podmienkapreichsprvnufunkciuje,abyttozsuvka bola pod naptm len pri za-pnutom zapaovan.Naobr.1jesignalizciatvorentranzistormi,ktersuzapojenakobistabilnklopnobvod.PiezomeniPE1 je na 12 V a m vlastn budenie(vydvatnpopripojenjednosmer-nho naptia).Po zapnut napjania sa cez bu-diaci obvod piezomenia PE1 a rezis-tor R4 zane nabja kondenztor C1.Pretobudekrtkonabzetranzis-tora T1 naptie blzke nule a T1 budeuzavret.TranzistorT2saprdomtecim cez rezistor R3 otvor, pripojpiezomeninazemazanesignali-zcia. Tento stav sa nezmen, pokiasa nestla tlaidlo TL1. Pri jeho stla-en sa otvor T1 prdom tecim dojeho bzy cez R1. Naptie na kolek-tore T1 klesne na rove blzku nule.TmsauzavrieT2asignalizciaprestane. Prd teci cez rezistor R4drT1votvorenomstaveajpouvonen Tl1.Naobr.2jemonostabilnklopnobvod(MKO)tvorenintegrovanmobvodomNE555(IO1).AjvtomtoprpadempiezomeniPE1vlastnbudenie.PozapnutnapjaniasazanenabjakondenztorC1cezrezistorR2.Pretobudenavstupe2IO1naokamihnaptiemenieako1/3na-pjaciehonaptia.Tospsob,eMKOpreklop.Navstupe3IO1budenaptie,ktormpriblinevekost napjacieho naptia, a tm saspust signalizcia. Po uplynut dobyT sa MKO preklop sp, na vstupe3 IO1budezasnaptieblzkenulea signalizcia prestane. Doba preklo-penia T je: T 1,1R3C2[s; , F].S uvedenmi hodnotami siastokje T 5 s. Vstup 5 IO1 vtomto jedno-duchom pouit nie je oetren.Naobr.3jezapojeniesdvojitmIO NE556. Zapojenie IO1A je identic-ksozapojenmnaobr.2.IO1BjezapojenakoastabilnKOapretopiezomeniPE1nepotrebujevlastnbudenie. Frekvencia kmitov f je: f 1,44/[(R4 + 2R5)C3] [Hz; , F].S hodnotami siastok R4, R5, C3poda schmatu je f 2 kHz.Piezomeniemajrznerezo-nannfrekvencie,priblineod2do5kHz.Vhodnouvobouhodnt s-iastok R5 alebo C3 je mon dosia-hnuonajviuhlasitos,resp.prijemnejpiskotpiezomenia.Odpor rezistora R4 nesmie by men- ako 1 k.Vetkytrivariantysignalizciesom zabudoval do vyslilch auto-mobilovchnabjaiekmobilov.Ta-kto rieenie je nenron a zvldneho i menej zdatn kontruktr.Obr. 1. Signalizan obvod prezapnutie svetiel s tranzistormiObr. 2. Signalizan obvod prezapnutie svetiel s asovaom 555Obr. 3. Signalizan obvod pre zapnutie svetiel s dvojitm asovaom 556Pouit siastkyKondenztoryarezistorymuby akkovek. IO1 je vhodnej s bi-polrnymitranzistormi.Nehrozzni-eniestatickouelektrinouprine-sprvnejmanipulcii.TranzistoryT1,T2sakkovektypuKC,BC,sprdovymzosilnenmvamako100.Vetkytrivariantymajmini-mlny odber, rdovo mA. Po vypnutzapaovania maj nulov odber.Hotovzariadeniesalenzasuniedo automobilovej zsuvky a je pripra-venkinnosti.Aksivodizvyknehne po zaznen signalizacie zapnsvetl,uritesavyhneprpadnejpokute.Lenjednauetrenpokutamnohonsobnevynahradsiliepristavbeniektorhozuvedenchsig-naliztorov.Ing. Ivan HlikPseudonhodn blikaPopisovanm obvodem je genero-vn pseudonhodn signl zpsobu-jc jakoby nhodn blikn LED nebomalrovky.Jednseojednodu-chou svtelnou hku, kterou me-me uplatnit jako dekoraci v byt nebojakoreklamnpouta.Nahodilbli-knjemrnznervzujc,protoeobvyklebvvyvolvnozvadou-nap.samovolnkolsajcmpe-chodovm odporem v napjecm p-vodu ke zdroji svtla.Kvli vyzkouen funknosti blika-e a pro posouzen kvality efektu bylObr. 4. Deska se soustkamipseudonhodnho blikae10Praktick elektronika - AR 03/2011Obr. 6. Deska s plonmi spojipseudonhodnho blikae(m.: 1 : 1)Obr. 7. Rozmstn soustekna desce pseudonhodnho blikaeObr. 5. Schma zapojen pseudonhodnho blikaevzorekpstrojezhotovennadescesplonmispoji.Fotografiedeskyosazen soustkami je na obr. 4.Popis funkceSchma blikae je na obr. 5. Zdn-livnahodilostibliknjedosaenotm,epseudonhodnsignl,odkterho je odvozovno buzen blikaj-c LED nebo rovky, je zskvn in-terferenctperiodickchpravo-hlchsignlsmrnodlinmiperiodami. I kdy je i tento pseudon-hodn signl nutn periodick, je jehoperioda natolik dlouh a jeho prbhtak nepravideln, e se jev jako dostidobe nhodn.Periodick signly jsou generov-ny temi multivibrtory s invertujcmiSchmittovmi klopnmi obvody (SKO)CMOS 40106 (IO1A a IO1C). Perio-dy kmit jsou urovny zptnovazeb-nmiRC obvody se soustkami R1,C1, R2, C2 a R3, C3.Multivibrtory kmitaj dky hystere-ziSKO.Popimesifunkciprvnhomultivibrtoru s SKO IO1A. Na C1 jenapt, kter je vt ne doln rozho-dovac rove SKO a men ne hor-n rozhodovac rove SKO, a vstupSKO je nap. ve vysok rovni H. C1senabjpesR1anaptnaC1seplynulezvyuje.KdynaptnaC1doshnehornrozhodovacrovnSKO, vstup SKO skokem pejde donzk rovn L. V tomto stavu se C1vybj pes R1 a napt na C1 plynulekles.KdynaptnaC1doshnedolnrozhodovacrovnSKO,v-stup SKO skokem pejde zpt do vy-sok rovn H. C1 se zane pes R1optnabjetanaptnaC1plynulevzrst. Cel popsan dj se neust-le periodicky opakuje.Je zejm, e perioda kmit zvisna asov konstant lnku R1, C1a na hysterezi SKO, tj. na rozdlu na-ptmezidolnahornrozhodovacrovn SKO. Perioda kmit je tm del-, m vt je souinR1C1 a/nebom vt je hystereze SKO.Shodnotamisoustekpodleschmatu je perioda kmit na vstu-pu IO1A piblin 0,57 s, na vstupuIO1B maj kmity periodu 0,82 s a navstupuIO1Cmajperiodu3,32s.Pi pouit IO1 od rznch vrobc semohouporiodykmitliit,protoeSKO od rznch vrobc maj rznouhysterezi.AbyLEDneborovkapipojenk vstupu blikae skuten blikala, jebuzenaimpulsyoceasi60msodvozovanmiodvzestupnchhranpravohlch signl z multivibrtor.Budicimpulsyjsouodvozovnyte-mi derivanmiRClnky,kterob-sahujsamostatnkondenztoryC4a C6 a spolen zatovac rezistorR5. Mezi vstupy multivibrtor a de-rivan lnky jsou zaazeny oddlo-vac invertory IO1F a IO1D. Impuls-n proud protkajc rezistorem R5 jezavdn do bze spnacho tranzisto-ruT1,vjehokolektorujezapojenaLED nebo rovka. Kondenztory C4a C6 se nabjej pes oddlovac dio-dy D2, D4, D6, rezistor R5 a pechodB-E tranzistoru T1 (resp. pes rezistorR5) a vybjej se pes diody D1, D3a D5. Po dobu nabjen kondenztorC4 a C6 je T1 sepnut a LED neborovka svt.Nabj-li se jen jeden z kondenz-tor C4 a C6, je doba jeho nabjenasi60msastejnoudobusvtLEDneborovka.Sejdou-liseasovvzestupnhranysignlzedvounebozevechtmultivibrtor,na-bjejsesouasndvanebot ikondenztory a doba jejich nabjen,resp. trvn bliknut LED nebo rov-kyjepimendel.Nepravidelnzblesky svtla jsou dky tomu i rz-n dlouh.Blikaem meme budit supersv-tivou LED nebo malou rovku s od-brem okolo stovky mA.PipouitLEDjejejpracovnproudurovnpedadnmrezisto-remR7,jehoodpormemepodlepoteby upravit. Napjec napt vol-me 5 a 6 V, aby pedadn rezistornemuselrozptylovatzbytenvelkztrtov vkon.Pi pouit rovky nahradme re-zistor R7 zkratem. Chceme-li, aby -rovkavraznsvtila,mebtnanapt 12 V, blika pak napjme tnaptm 12 V.Napjec zdroj mus bt tvrd, abypispnnLEDneborovkynap-jecnaptplinekolsaloanedo-chzelo tak k nedouc synchroniza-cimultivibrtor.Propotlaenttosynchronizece je IO1 napjen pes fil-tran lnek s R4 a C7.Napjec proud samotnho IO1 jemaximln1mA,celkovodbrbli-kae zvis na pouit rovce nebona zvolenm proudu LED. Konstrukce a oivenPseudonhodnblikajezkon-struovnzvvodovchsoustekna desce s jednostrannmi plonmispoji. Obrazec spoj je na obr. 6, roz-mstnsousteknadescejenaobr. 7.Pi osazovn desky soustkamidbmenasprvnoupolaritudioda elektrolytickch kondenztor. Ob-vod IO1 je vloen do objmky, aby jejbyloppadnmonpoutivji-nch konstrukcch.Vzorekblikaefungovalnaprvnzapojen.Namenhodnotyjsouuvedenyvpedchzejcmtextu.Jemonexperimentovatskapacitamikondenztor C1 a C6 a odpory re-11Praktick elektronika - AR 03/2011Tmatem sla 2/2011, kter vychz zatkemdubna2011,jsouprostedkyradioelektro-nickho boje z doby Studen vlky. Jedn sepedevmoruienaletounech,ktermajoslepit radioelektronick idla protivnkastednaEZSsrozhranmLANsKdovz-mok s Dvoudrtov duplexn interkom s Meteo-rologick baln universum s Elektronick ze-n brny s Procesory radu AVR XMEGA krok zakrokom (dokonen)zistorR1aR3.Vpvodnmpra-meni mly C1 a C3 kapacitu 10 F.Efekt nhodnho blikn byl shle-dn celkem vyhovujc, i kdy bliknvykazujeuritznakypravidelnosti.Lepbyasibylopoutvtpoetmultivibrtor s periodami kmit del-mi ne 1 s.Dalekojednodubybylakon-strukcepseudonhodnhoblikaesmikrokontrolrem,tobyvakbylazcela jin pohdka.Seznam soustekR1 220 k/0,6 W/1 %, metal.R2 330 k/0,6 W/1 %, metal.R3 1,2 M/0,6 W/1 %, metal.R4 100 /0,6 W/1 %, metal.R5 1 k/0,6 W/1 %, metal.R6 10 k/0,6 W/1 %, metal.R7 470 /0,6 W/1 %, metal.C1, C2, C3 4,7 F/50 V, radilnC4, C5, C6 10 F/50 V, radilnC7 1000 F/16 V, radilnD1 a D6 1N4148D7 LED, supersvtivT1 BC337-25IO1 40106 (DIL14)precizn objmka DIL14(1 kus)deska s plonmi spoji . KE02U5EPodle Elektoru 12/2008 zpracoval ZHLogick sondaTTL/CMOSLogicksondyjsoutounejjedno-dudiagnostickoupomckoupiprci s slicovmi obvody. Na rozdlod osciloskopu, kter zobrazuje aso-vprbhbinrnhosignlu,bnlogick sonda pouze detekuje rovestatickhobinrnhosignlu,pop.umoujezjistit,ejebinrnsignlimpulsn.Logick sonda popisovan v tom-topspvkurozliujeapomoctLEDzobrazujetirovnstatickhobinrnhosignlu,atovlogiceTTLnebo CMOS (lze volit pepnaem).Uveden ti rovn jsou: nzk ro-ve L (log. 0) - svt erven LEDR,vysok rove H (log. 1) - svt zele-nLEDGahazardnrove-svtlut LEDY. V logice TTL pi napje-cmnaptUb=5,0Vpedstavujerove L napt (vi zemi) v rozmezObr. 8. Schma zapojen logick sondy TTL/CMOS0a0,8V,roveHnapt2,0a5,0 V a hazardn rove napt 0,8 a2,0 V. V logice CMOS, kde se menapjecnaptUbpohybovatvroz-sahu3a15V,jsoulogickrovndefinovnyrelativnvi pouitmunapjecmu napt Ub. rove L ped-stavuje napt 0 a 30 % z Ub, roveH napt 70 a 100 % z Ub a hazardnrove napt 30 a 70 % z Ub.Schma zapojen logick sondy jena obr. 8. Zkladem sondy jsou tyikompartorysoperanmizesilo-vai (OZ) IO1A a IO1D obsaenmiv jednom pouzdru tynsobnho OZTLC274. Na jeden vstup komparto-rsepivdbinrnsignl,jehorovedetekujeme,nadruhvstupkompartorsepivdjreferennnapt z odporovho dlie s rezistoryR1 a R5, kter odpovdaj hraninmnaptmrovnLaH.Kvstupmkompartor jsoupipojeny indikanLED D1 a D3, jejich pracovn proudje urovn rezistory R7 a R9.Binrn signl se snm z men-ho zazen hrotem J1. Signl je filtro-vn kondenztorem C1 a proti peptje oeten upnacmi diodami D4 a D5.Logick sonda je napjena z m-enho zazen pomoc dvouilovhokablku zakonenho krokosvorkami.NasvorkuJ2sepivdnaptUb(nap. +5 V) z napjec sbrnice sli-covchobvodvmenmzazen,svorkaJ3jespojenasezemme-nho zazen. D6 a R10 chrn son-du pi peplovn napjecho napt.Referennnaptjsouodporo-vm dliem odvozovna od napje-cho napt Ub, take maj vi nmuvdy sprvn vztah. Rezistory R1 aR5 dlie mus bt stabiln s toleranc1%.SteddliejerezistoremR6propojensmicmhrotemJ1,abybyldefinovnstavsondyipihrotunaprzdno (svt lut LED D3).DruhlogikysevolpepnaemS1. Kdy je S1 vypnut, je zvolena lo-gika CMOS, na vvodu mezi rezistoryR1 a R2 je napt 0,694Ub a na v-vodu mezi rezistory R3 a R4 je napt0,306Ub. Kdy je S1 sepnut, je zvo-lena logika TTL. Pi napjecm naptUb = 5 V je (bez zapotn vlivu re-zistoru R6) na vvodu mezi rezistoryR1aR2napt2,2Vanavvodumezi rezistory R3 a R4 napt 0,97 V.Tatoreferennnaptneodpovdajpesn meznm naptm rovn L a H,s tm se vak musme smit.Pokud budeme chtt sondu pou-vat pouze pro logiku TTL, vypustmepepna S1 a R5 a pouijeme rezis-tory R1 a R4 s odporyR1 = 15 k,R2 = 3,9 k, R3 = 1,8 k, R4 = 3,9 k.Kdybychom chtli sondu pouvatjen pro logiku CMOS, vypustmepe-pna S1 a R5 a ponechme odporyrezistor R1 a R4 podle schmatu.Sondabylavpvodnmpramenizkonstruovna na podlouhl desticesuniverzlnmi plonmi spoji a bylapetaena smrovac burkou.FUNKAMATEUR, 9/201012Praktick elektronika - AR 03/2011Tato konstrukce vznikla na zkla-d nhl poteby kvalitnho regulova-telnho zdroje pro testovn a oivo-vnzazensproudovmodbrema 10 A, kter je jinak vbnm pro-vozu napjeno zolovn 12V baterie.Mmjiasi10laboratornchzdroj,zpoloviny vlastn konstrukce, druhoupolovinutvozdrojekoupen-pro-fesionln.Zdrojvakasiopravdunennikdydost,protoekdyjsemautomatickyshlpojednomztchprofesionlnch,ktermvdoku-mentaci i na pednm panelu deklaro-vno 60 V/10 A/600 W, zjistil jsem kesvmudivu,ezdroj10Aprostned (dod max. 9 A) a vt prou-dovomezendokonceaninastavitnelze. Pitom se jedn o zdroj za asi25000K!Potebovaljsemtedyrychlnhradneenanezbvalotedy ne Urob si sm.Zdvodu nutnosti rychl realizacebyl zvolen ji zpedchoz praxe osvde-n nvrh smonolitickm regultoremL4970 jen smalmi nslednmi pra-vami.Vsledkemjsounakoneccel-kem 2 zdroje, u jednoho jsem omezilnastavenvstupnhonaptnaroz-sahod9do16V,protoejsemprovvojaservispotebovalsimulovatnaptjenvrozsahu12Vbaterienebosolrnhopanelu.Druhjsempostavil srozsahem 5,1 a 20 V a takjsem ho vylepil aktivnm vkonovmusmrovaem (popis aktivnho usmr-ovaevaknenzdvodurozsahulnku soust tto konstrukce a budeuveejnnpozdji).Topodstatnzlepiloinnostcelhozapojena hlavn zmenilo nroky na chlaze-n, protoe na samotnm mstkovmusmrovaijsoupivtchprou-dechztrtypodstatnvtnevevlastnm spnanm regultoru.Na obr. 1 je blokov schma popi-sovanhospnanhozdrojeazro-veipropojensoustumstnchmimodeskysplonmispoji.Ped-pokldm,ekonstrukcejeurenaspe zjemcm velektronice pokro-ilejm, proto se nebudu rozepisovatovcechzejmchnaprvnpohleda soustedm se dle radji jen na n-kter dleitej detaily i zvltnosti.Jak je tedy zobr. 1 patrn, na jed-n desce je umstn spnan regul-tor sobvodem L4970, na druh des-cesplonmispojijsoupomocnobvody,jakozdrojeproventiltora pro digitln panelov voltmetr, a cobychchtlzdraznit-jezdeobvodprotlatkovovldnpipojenv-stupnchsvorekpesrelkvstupuspnanhozdroje.Jednsesiceo jednoduchou funkci, ale velmi prak-tickouazrovenktermiprofe-sionlnmi vrobci i snad tm vemiamatrskmi konstruktry zdroj opom-jenou. Pitom je to i levnj ne n-slednvmnaohoelchaoouze-nch bannk a zdek pi za provozuastm pipojovn zte k zapnut-mu zdroji. To sam plat samozejmi opan pi odpojovn.Digitln panelov voltmetr ve for-mjihotovhomodulunazacvak-nut do otvoru v pednm panelu nenpipojennavstupnzdky,alenavstup ze spnanho regultoru, aby-chompodlenjmohlipohodlnv-ceotkovm potenciometrem P1 na-stavitpoadovanvstupnnapt,apakjimemevklidustisknutmtlatka pipojit zt.Filtran kondenztory CF1 a CF4jsou pipjeny na malm kousku uni-verzln desky a propojeny se 4 dio-dami tvocmi mstkov usmrovaupevnn na chladii spolenm i prospnanregultor.Prousmrovajsem pouil Schottkyho diody MBR4060,abychalespotrochuzmenilvelkztrty na usmrovai, ale beze zbyt-ku skutenm eenm byl a ji zmi-ovan aktivn vkonov usmrovastranzistory MOSFET.Laboratorn spnanzdroj 10 A/5 a 20 VKarel BartoNa trhu je nepebern mnostv rzn kvalitnch laboratornchzdroj,alesvstupnmproudemmaximlndo3a4A.Pokudpotebujeme vt vstupn proud, nabdka rapidn kles a mr-ntomuvzrstcena.Aanidobrchkonstrukc,taktozame-nch,nenmoc,protodoufm,etentozdrojmepijtvhodvem, kte nkdy naraz na potebu levnho a pitom spolehliv-ho zdroje svstupnm proudem a 10 A. Zdroj, tak jak je dle po-pisovan, m regulovateln vstupn napt vrozsahu 5,1 a 20 V,alevelmijednoduchoumodifikaclzevppadpotebynastavitvstupn napt vrozsahu od 0 do 40 V.Obr. 1. Blokov schmaspnanho zdroje 10 A13Praktick elektronika - AR 03/2011Popis zapojen spnanhoregultoru sobvodem L4970Schma zapojen obvod vlastn-hospnanhozdrojejenaobr.2.Vekerfunkcezajiujemonolitickobvod L4970, kter ve svm pouzdruobsahuje i vkonov spnac tranzis-torDMOS.Nejsemzrovnanaklonneenm typu ve vjednom, zejm-navevkonovchobvodechspeupednostujieenzdiskrtnchsoustek, ale nap. integrovan ochra-naprotitepelnmupeten,kter,jakjsemsivimnul,vevtinkon-strukc vkonnch zdroj zcela chyb,mncodosebe.Vvodujsemjipedeslal,emmnavcsobvodyady L4970 ty nejlep zkuenosti - pedltyjsemstmitoobvodypostavilnkolikstovekzdroj,kterpracujvpomrnnronchpodmnkcha dosud jsem neml ani jedinou rekla-maciipozrunopravu,comys-lm hovo samo za sebe.Integrovan obvod L4970 pracujejakosniujc(Buck/Step-Down)m-nisnastavitelnouspnacfrekvenca500kHz,aledoporuujisedretpizemiajtmaximlnmrnpes200 kHz - tak sohledem na vlastnostiostatnch komponent, zejmna aku-mulan tlumivky a vstupnch filtra-nch kondenztor. Spnac frekvence fswje dna odporem rezistoru Rosc pipo-jenhonavvod1akondenztoruCoscpipojenhokvvodu2obvoduL4970(vizblokovzapojennaobr.3) na zklad nsledujcho vztahu:fsw=9/(Rosc.Cosc)L4970 je vybaven vemi potebn-miochranami-nadproudovou,protivkonovmupeten,podpovou,ve zmnnou ochranou proti tepel-nmupetenatakobvodempropomal nbh - Soft-Start. Podrobnpopis obvodu L4970 by zabral nko-likstran,protozjemceodkunaaplikan list AN557 [1], ve kterm jena 52 stranch o tomto obvodu snadpln ve.Vrtme-lisezptkeschmatuzapojen na obr. 2, vidme, e kromsamotnho obvodu L4970 je potebajen nkolik mlo vnjch soustek.Kondenztor na vstupu, slouc jakozsobnk energie pro spnan regul-tor, je sloen zvce kus (C1 a C5)prozsknconejnihoESR,tosamajetvcplatprofiltrankondenztornavstupu(oznaenC14 a C16).Vlastnostivstupnhofiltranhokondenztoru,akumulantlumivkyL1 a rekuperan diody D1 maj (jetsamozejmkromspnachotran-zistoru)klovvlivnadosaenconejvtinnostizdroje.Takefil-tran kondenztory s co nejmenmESR,akumulantlumivkaskvalit-nm jdrem a malm odporem vinutarychlrekuperandiodasconej-menmbytkemnaptvpropust-nm smru - nejlpe Schottkyho. Se-hnatkvalitnvkonovouSchottkyhodiodu nen problm - je to jen otzkapenz,selektrolytickmikonden-ztorysmalmESRjetojihoraskvalitn tlumivkou je to ji docelaproblm-nikolivakneeiteln.Musmesesmitstm,esijiasibudeme muset navinout sami. Vzhle-dem k tomu, e se vak jedn nanej-v o pr destek zvit, to zas tako-vprcenen.Akumulantlumivkypro spnan zdroje se nejastji nav-jejnaelezoprachovchtoroidnchjdrech.Problmemjedostupnostkvalitnjchmateriljakprokuso-vou, tak i malosriovou vrobu, takedrtiv vtina konstruktr shne polutm(nkdylutmsblmpru-hem)toroiduzskanmzrozebra-nch spnanch zdroj k PC. Bohuelsejednonejlevnjmateril#26,ktermoptimlnvlastnostiasido50 kHz a nen moc vhodn pro vypracovnkmitoty,protoepakzna-telnnarstajztrtyvjde.Obaslzesehnattoroidnjdrazmaterilu#52 (svtlezelen a modr barva jed-n strany), kter je ji o nco lep, alejdrabvajdostupnjenvnkolikamlo velikostech.Zde na okraj jeden tip: pokud mte2 jdra zdobrho materilu, ale s ne-dostatenouvelikost(objemem),jeznichmonzhotovitsendviovoutlumivku sloenm obou jader ksoba navinutm drtu skrz ob jdra - vizobr. 4.Kompozitn, sendustov, MPP, HF,KOOL Mu a podobn, pro akumula-ntlumivkusvmivlastnostmijinakpodstatnlepmaterilynavzdoryjejichpropagacinenpraktickymo-n sehnat, a pokud snad nkdy v bu-doucnostiano,cenabudeasivy-. Tato situace mne nakonec pimlapoohldnout se po een sferitovmjdrem. Ferity se kvli pove o snad-nmpesycenproakumulantlu-mivky vkonstrukcch prakticky nepo-uvaj. Existuj vak pece materilypmooptimalizovanprovkonovaplikaceivysokpracovnkmitotyapisprvnvelikostijdraavzdu-chovmezerydnpesycenne-hroz. Problm je sice sehnat toroidyse vzduchovou mezerou, ale jdra EI,EC, ETD, EFD apod. m ve sv na-bdce tm kad slun vt distri-butorelektronickchsoustek.Po-kudnkdynenvnabdcejdrosevzduchovou mezerou, je mon si jejednoduezhotovitbuzkrcenmObr. 2. Schma spnanho zdroje sobvodem L4970Obr. 3. Blokov schma obvodu L4970Obr. 4. Navinut sendviovakumulan tlumivka14Praktick elektronika - AR 03/2011(zbrouenm) stednho sloupku, nebovloenm distannho materilu meziob poloviny jdra. Navc maj jdratypu E tu vhodu, e navjen je mno-hem snaz ne u toroidu, kde mebtobtnprovlknoutdrtvthoprezu stedem toroidnho jdra. Pr-ezdrtumusbtconejvt,abybyly ztrty ve vinut co nejmen - jednse hlavn o stejnosmrn ztrty (stej-nosmrnslokajepikontinulnmmdu dominantn), vf ztrty zpsobe-n skinefektem jsou v tomto ppadmiziv,takepouitvflankanenvelkm pnosem, jen m tu vhodu,esepivelkmprezusnadnjiohb a navj.Pro oven sprvnosti toho, co jeuvedenove,jsemnavinulnkolikakumulanch tlumivek se stejnou in-duknostjaknatoroidnchjdrechzmateril #26 i #52, tak i na ferito-vmjdruETD34(materilN87/Ep-cos) drtem o prmru 0,8 mm i pr-mrem 1,2 mm a pro porovnn jednutakvflankem30x0,2mm.Miljsem innost pi proudech 1 a 5 Apostupn na jednom stejnm prototy-pu a vsledek je v grafu na obr. 5.Jakjezgrafunaobr.5patrn,ve se menm pmo ukzkov po-tvrdilo - nejhor innost byla se e-lezoprachovmmaterilem #26, lepbylmateril#52,nejlepinnostibylodosaenosferitovmjdremETD34. Pouit vtho prmru/pr-ezu drtu na stejnm jdru a pi stej-nmpotuzvitznamenzveninnosti pi vych vstupnch prou-dech (zatmco pi proudu 1 A se pro-jevujerozdljenmezikvalitoumate-ril jader, smrem kvym proudmsekivkyrozbhajaprojevujsev-raznjiztrtynamenmprezu).Rovnpouitvflankaseukzaloz hlediska ztrt jako neopodstatnn.Popis zapojenpomocnch obvodSchma zapojen pomocnch ob-vod je na obr. 6. Ve schmatu jsoupronzornostzakreslenyiprvkyumstn na pednm panelu pstro-je, tedy mimo desku pomocnch ob-vod.Jednseomoduldigitlnhopanelovho LCD voltmetru, potencio-metr pro nastaven vstupnho naptadvoubarevnouLEDindikujcstavvstupu.Na vstupn konektor JP1 se piv-d stdav napt asi 11 V z pomoc-nhovinuttransformtoru.Tojeusmrnno malm mstkovm usmr-ovaem B1, vyfiltrovno na C2 a od-tudsepespepnaDIPS1pivdpmo, nebo pes pedadn rezistoryk omezen otek a hlavn ke snenhlunosti,naventiltor(kombinac4 spna na S1 je mon ventiltorvypnout,zapnoutsplnmiotkaminebozvolitjednuzetsnenchrychlost).DlesenaptpivdnaIC1, co je stabiliztor 78L09 pro na-pjenpanelovhoLCDvoltmetrupipojenhopesvstupnkonektorJP3.Obvod IC2 a R1, R2, C1 tvo jed-notlatkovpepnaOn/Offproovldn rel pipojujcho vstup sp-nanhozdrojekvstupnmsvorkmzdroje. Tlatko pepnae umstn-honapednmpanelujepipojenopes svorky oznaen LSP1 a LSP2.Vzvislostinastavuvstupuelek-tronickhopepnaejepesR4napjena anoda erven LED (indi-kujcrozepnut vstup) nebo je pesR6 napjena anoda zelen LED (indi-kujc sepnut vstup). Ob LED jsouv jednom pouzde dvoubarevn LEDsespolenoukatodou.VstupemjetakzentranzistorT1spnajcvi-nutvkonovhorelK1,diodaD1omezujezpornpekmityvznikajcpi rozpnn cvky rel.Rezistory R9, R10 pedstavuj p-padnoupedztspnanhozdroje-pokudjepoteba.PeskonektorJP5jezpednhopanelupropojenpotenciometrpronastavenpoado-vanvelikostivstupnhonaptla-boratornhozdroje,kondenztorC5jekompenzanarezistoremR8jeurena/omezena horn hranice nasta-venhonapovhorozsahu.DiodaD2pedstavujeochranuprotinebospe pi pipojen (proti pipojen dio-danicnezmeanijakvmvtomObr. 5. Graf namen innosti pi pouit rznch typ materila prmr drtu (T52x2 je sendviov tlumivka zobr. 4)Obr. 6.Schmazapojenpomocnchobvod15Praktick elektronika - AR 03/2011nezabrn,alekdyusetakstane,zkratuje piveden napt na velikostsvhonaptvpropustnmsmru)naptopanpolaritykvstupnmsvorkm zdroje. Pes konektor JP4 jepipojen vstup panelovho voltmetru,svorkovnice X1, X2 a X3 slou k pipoje-n a propojen vech zem v jednom spo-lenm bod u vstupn svorky zdroje.Ve schmatu ani na desce s plo-nmispojinenzmrnzakreslendn bod k propojen vstupn svor-ky kladnho napt a kontaktu 11 relK1(vstupodregultoru).Deskajenavrenatak,abyjibylomonp-mo pipjet k vstupnm zdkm zdro-jenapednmpanelu,amaximlntak eliminovat bytek napt, kter byjinaknapvodnchvodichpivel-kch proudech vznikal. Vstup ozna-en REG je propojen s bodem REG(vvod11obvoduL4970)nadescespnanho regultoru.KonstrukceDeska s plonmi spoji spnanhoregultorusobvodemL4970jenaObr. 7. Deska s plonmi spoji regultoru s obvodem L4970Obr. 8. Rozmstn soustek desky regultoruObr. 9. Hotov akumulan tlumivkazhotoven na feritovm jde ETD29obr.7,deskaosazensoustkamije na obr. 8.Deska s plonmi spoji byla pou-itapvodn,kderekuperandiodabyla vpouzdru TO-220, pi pouit re-kuperan diody D1 vpouzdru TO-247(vt propustn proud a hlavn men- bytek napt na pechodu) je nut-npevrtatdvaotvoryprokrajnv-vody na 5 mm od stednho vvodu.Na desce se potalo spouitm rz-nch typ akumulanch tlumivek a jezde tedy nkolik otvor navc pro rz-n velikosti a roztee vvod.Akumulantlumivkujsemnako-necnavinulnaferitovjdroETD29(materil N87) se vzduchovou meze-rou 1 mm bifilrn, tedy 2x 17 zvitdrtem o prmru 1,2 mm. Prvn vi-nut jsem navinul na vrtk o prmru9,5mm,druhvinutstejnmsm-rem na vrtk o prmru 12 mm. Na-rovnal jsem jeden vvod do osy prvncvky a celou ji pak opatrn prostrilcvkou druhou - svtm prmrem.Pak jsem cvkami prostril jednu po-lovinu jdra ETD29 a zdruh stranyprostril a pilepil druhou polovinu j-dra.Celoutlumivkujsemnakonecnaimpregnoval velektroizolanm laku.Fotografietaktozhotovenakumu-lan tlumivky je na obr. 9.Obr. 10. Deska s plonmi spoji pomocnch obvodObr. 11. Rozmstn soustek na desce pomocnch obvodObr. 12. Sestava komponentna chladii16Praktick elektronika - AR 03/2011Seznam soustekDeska spnanho regultoru sL4970R1 15 kR2 30 kR3 22 C1 a C5 1000 F/50 V, Low ESRC6 a C8 2,2 F/50 VC9 470 pFC10 22 nFC11 2,2 nFC12 330 nFC13 1 nFC14, C15 470 F/35 V, Low ESRC16 470 nF/63 VD1 MBR4040L1 35 H, viz textIC1 L4970ADeska pomocnch obvodR1 1 MR2 100 kR3 10 kR4, R5 1 kR6 330 R7 100 R8 3,6 kR9, R10 820 /2 WC1, C3 100 nFC2 220 F/16 VC4 100 F/16 VC5 33 nFD1 1N4148D2 P600B1 RB1A kulat mstek 1 A/50 VJP1 a JP5 lmac kolkov lita, dvakolkyNaobr.10jedeskasplonmispoji, na kter jsou umstny pomoc-nobvodyzeschmatunaobr.6,rozmstnsousteknattodesceje pak na obr. 11.Ostatnsoustkyjsouumstnybunachladii,nebonapednmazadnmpaneluzdroje.eense-stavyusmrovacchdiodafiltra-nch kondenztor CF tak, jak ji bylopopsno dve u blokovho schma-tu,jelpepatrnzobr.12.Naspo-lenm chladii je pipevnn i hlinkovprofil sobvodem L4970 a rekupera-ndiodou.Distannsloupkysloupro uchycen cel sestavy ke dnu kra-biky zdroje.Cel laboratorn zdroj byl umstndo krabiky KP14 (protoe to byla je-din krabika, kterou jsem doma ml,a zdroj musel bt pes vkend hotov).Nvrh pednho panelu je na obr. 14a vkres pro vrtn zadnho panelu jena obr. 15.Obr. 13.VkresvrtnchladieObr. 14. Pedn panel zdrojeObr. 16. Namen innosti pi vstupnm proudu 10 A17Praktick elektronika - AR 03/2011IC1 7809LIC2 40106NT1 BC327K1 vkonov rel 30 AFRA12-WD (TME)S1 DIP04Y, 4x DIP spnaX1 a X3 svorkovnice RM 5 mmOstatnsoustkyumstnmimodesek s plonmi spojiCF1 a CF4 4700 F/35 VUsmrova4xMBR4060(Schottky60 V/40 A)LEDdvoubarevn-erven/zelen,SKPotenciometr 10 k/N - vceotkovTr toroidn transformtor 24 V/300 VAs navinutmpomocnm vinutm 11 V//0,2 APo pojistka 2 A/TChladiprofilSK88(Fischer),dlka80 mmVentiltor 12 V DC, 80 x 80 mmDVM digitln panelov voltmetr 20 VKrabika KP14Pozn.Dalelektromechanicksou-stkyapesntypyzdeneuvdm,protoe kad si asi zvol podle vlast-n vahy a monost.Vsledky men innostia zvrNasestavenmspnanmregu-ltorusakumulantlumivkoupipouitmjdruETD29,zhotovenoupodlepopisu ve, jsem jet jednounazvrzmilinnost,atopimaximlnm vstupnm proudu 10 Aapitechrznchnaptchpescelrozsahvstupnhonapt(5,1//12/20 V).Namenhodnotyzpesnhovkonovhoanalyztorujsouvidtvjednotlivch sekcch na obr. 16.m vt je rozdl mezi vstupnma vstupnm naptm, tm jsou ztrtyObr. 15. Vrtn zadnho panelu laboratornho zdroje (uprosted jsou zdky pro vyveden vstupu tak na zadn stran )Obr. 17. Fotografie vnitnho uspodn zdrojevtainnostkles,cozasetakmocnevad,protoejezrovepe-nen i men vkon - znamenchhodnot je patrn, e celkov ztrta sepi vstupnch vkonech od 50 W do200 W (a proudu 10 A!) pohybuje jenmezi 12 a 17 W, co je myslm do-cela slun.Piznm se, e mne dost potilainnost pes 92 % pi plnm vstup-nmvkonuapiproudechkolem3 A se blla tm 96 % - s ohledemna to, e ve zdroji nebyl implemento-vn ani synchronn usmrova, jsouto urit vsledky velmi dobr.Literatura[1] AN557 - Easy Application DesignWith The L4970A, Monolithic DC-DCConvertersFamily(STMicroelectro-nics www.st.com).18Praktick elektronika - AR 03/2011Dosaen vsledky a zvrProilustraciuvdmnkolikna-mench charakteristik krystalovchfiltr, sestavench z bnch levnchkrystal 10 700 kHz. Krystaly nebylynijak vybrny, pouze byly zakoupenynajednou, aby byl pedpoklad, e po-chzej ze stejn vrobn srie (vybratlze ovem v ppad poteby i popiso-vanmpstrojemmenmkmitotusriovrezonancepodle[6],peli-vm vbrem lze snit zvlnn, patr-nzejmnauosmikrystalovhofilt-ru).Uestikrystalovhofiltrubylyponechnyvypotenhodnotykon-denztorpodle[6],uosmikrystalo-vhofiltrubylonutnsnitvazbuzvtenm pnch kapacit. Tyto pko-v filtry byly meny pmo se zakon-ovacimpedanc50,zvennadoporuenouhodnotunkoliksetse na charakteristice tm neprojevi-lo. Na obr. 21 je zmen charakteris-tika filtru TESLA PKF9/8Q (tentokrtmenostranzistorovmoddlova-cm stupnm, kter pizpsob impe-danci na doporuench 360 ).Wobbler je pochopiteln pouitel-n i pro bn irokopsmov me-n,pokudvyhovsvmkmitotovmrozsahem.Vstupn atenutor dovoluje staensignluadooblastikolem0,1V,coumoujemitcitlivostpijma-. Propojme-li vstupn konektor sevstupem bn run FM radiostanice145MHz,zanikpistaenatenu-toru na minimum signl v umu. (Pi-tomPOZOR,abychomdovstupugenertorunezavyslali-hrozzni-engenertoru!).Shodadajmi-liwattmetrusnastavenouvstupnrovn pi pmm propojen krtkmkablkem je na amatrsk pstroj vel-midobr,rozdlsepohybujekolem1a2dBm(adospodnhoprahumilivoltmetru - 82 dBm).Popis komunikanho protokoluProppadnzjemceotvorbuvlastnhosoftwareproPCuvdmkomunikan protokol PC. Protokol jevelmijednoduch,vsouasnverzifirmware je implementovn pouze jedinpkaz F. Komunikace probh v ASCIIformtu, rychlost 38 400 Bd, 7 vzna-movch bit, sud parita, 1 stopbit.Vf genertor- wobbler 150 MHzIng. Martin enfeld, OK1DXQ(Dokonen)Pklad telegramu:vyslno z PC:SOHFSTX123456789ETXtedy hexadecimln01 46 02 31 32 33 34 35 36 37 38 39 03tmsenagenertorunastavilafrek-vence 123 456,789 kHzodpov genertoruSTX1A B5ETXhexadecimln023141423503genertor vyslal daj pevodnku A/D(4mstn hexadecimln slo 1ABC)odpov na chybn pkazNAK ETX1503(Genertorodpovdsminimlnmzpodnm, chceme-li ponechat uri-t as na ustlen daje pevodnku,jenutnvyslatstejntelegramdva-krt za sebou v uritm asovm od-stupu a vyut a druh vsledek).Poznmka:lnekmslouitjakopodkladproindividulnzhotovenpstroje.Vrobapstrojezaplatunen povolena. Soubor pro naprogra-movn procesoru (HEX formt) a pro-gramproPCprovyuitpstrojejako wobbleru lze sthnout ze strnekwww.aradio.cz.Naprogramovan procesor lze ob-jednat na adrese:ALMITE, Rooseveltova 9, Smrovka(OK1NI@mictech.cz) za cenu 250 Kza kus. K cen bude pipoteno po-tovn a baln celkem 100 K.Literatura[1]enfeld,M.:Wobbler2500MHz.PE 3/2009, str. 12 a 17, 4/2009, str.25 a 28.[2]Tisklijsmeped25letyAR12//1976, str. 444 a 445.[3] Katalogov list IO AD9859 fy Ana-log Devices.[4] Katalogov list IO AD8307 fy Ana-log Devices.[5]oupal, Z.: Vf dli 90 dB AR 11//1976, str. 427 a 430, 12/1976, str. 456.[6]Lechner, D.: Kurzwellenempfnger.Amateurbibliothek, MV der DDR, 1985.Seznam soustekdic mikropotaR101 a R107 47 , SMD, 0805R108 a R134 3,3 k, SMD, 0805R135, R140R136, R137 2,2 k, SMD, 0805R138, R139 1 k, SMD, 0805C101, C102 4,7 pF, SMD, 0805C103, C105,C107, C108 10 nF, SMD, 0805C104 1 nF, SMD, 0805C106, C109, C110,C115, C1164,7 F/16 V, SMD, tantal.C111, C112,C113, C117 1 F/16 V, SMD, tantal.D101 1N4148, SMDD102 LED SMD, 0805, zelenD103 LED SMD, 0805, ervenIO101 89S8253IO102 AD680, SMDIO103 AD7893-3, SMDIO104 MAX232, SMDIO105, IO106 ILD206IO107 7805IO108 CDDSW1-0505SQ101 24 000 kHz, SMDVf milivoltmetrR201, R205 330 , SMD, 0805R202, R204 33 , SMD, 0805R203 180 , SMD, 0805R206 47 , SMD, 0805R207 51 k, SMD, 0805R208 100 k, SMD, 0805R209100 k, 10otkov trimr, typ 64YR210 100 , SMD, 0805C201, C204,C205, C207 68 nF, SMD, 0805C202 10 pF, SMD, 0805(doporuuji individuln nastavit)C203 27 pF, SMD, 0805(doporuuji individuln nastavit)C206 10 nF, SMD, 0805C208, C209 1 nF, SMD, 0805C210, C213 a C217 4,7 F/16 V, SMD, 0805C211, C212 100 nF, SMD, 0805IO201 ERA5 - SMIO202 AD8307, SMDIO203 LM358, SMDIO204 78L05, SMDIO205 78L08, SMDL201 3 z drtem o 0,25 mm na 2,5 mmL202 10 HJednotka DDSR301 22 k, SMD, 0805R302 1 k, SMD, 0805R303 22 , SMD, 0805R304 47 , SMD, 0805R305 3,9 k, SMD, 0805R306 220 , SMD, 0805R307, R309 100 , SMD, 0805R308 220 , SMD, 0805R309 100 , SMD, 0805C301 1 nF, SMD, 0805C302, C303 22 pF, SMD, 0805C304 100 nF, SMD, 0805C305, C313 a C318 4,7 F, SMD, tantal.C306, C319 a C321 1 nF, SMD, 0805C307 1 F, SMD, tantal.C308 68 nF, SMD, 0805C309, C312 22 pF, SMD, 0805C310, C311 39 pF, SMD, 0805IO301 AD8959PQFP52IO302 74LS14, SMDIO303 78L05,SMDIO304 LE33CD, SMD19Praktick elektronika - AR 03/2011R502 47 k, SMD, 0805R503, R506 150 k, SMD, 0805R504, R505 100 k, SMD, 0805R511, R523 27 , SMD, 0805R512, R514, R516,R518, R520, R522 33 , SMD, 0805R513, R515,R517, R519 56 k, SMD, 0805C5014,7 F/16 V, SMD, tantal.C502, C505, C506,C509, C510 68 nF, SMD, 0805C503, C504, C507,C508, C511 1 nF, SMD, 0805T501 BC856T502 BC846IO501, IO502 SW338Atenutor 3R601 a R608 15 k, SMD, 0805C601, C602,C603, C604 10 nF, SMD, 0805C605 68 nF, SMD, 0805C6064,7 F/16 V, SMD, tantal.IO601 AT220IO602 74HC14, SMDT601, T602,T603, T604 BC856Soustky mimo deskyR801 47 k, SMD, 0805 (pipjen pmo mezi vvody displeje)R802 2,5 k(potenciometr se zezem pro roubovk- nastaven kontrastu)prchodkov kondenztoryC801 a C827,C831 a C840 1 nF, prchodkovC828 a C830 100 pF, prchodkovIO801 displej LCD, MC24021A9-SBLW(pop. MC2402A-TGL)K801 konektor DSUB 9 kolk vidliceK802, K803 konektor - N zsuvka na panelPr803typolohov jednoplov pepnaIO305, IO306 LM317, SMDL301, L302, L303 82 nH, SMDQ120 000 kHz, miniaturn nzkStabilizace a atenutor 1R401, R402, R415 1 k, SMD, 0805R403 220 , SMD, 0805R404 4,7 k, SMD, 0805R405 3,9 k, SMD, 0805R406 2,2 k, SMD, 0805R407 8,2 k, SMD, 0805R408 100 , SMD, 0805R40922 , SMD, 0805R410 10 k, SMD, 0805R411, R413 3,3 k, SMD, 0805R412 10 k, SMD, 0805R415 1 k, SMD, 0805R416, R427 47 k, SMD, 0805R417, R418 150 , SMD, 0805R419 68 , SMD, 0805R420 33 , SMD, 0805R421 68 , SMD, 0805R422, R424 15 k, SMD, 0805R423 10 k, SMD, 0805R425, R426 100 k, SMD, 0805R428 1,8 k, SMD, 0805R41410 k, 10otkov trimr, typ 64YC401, C402, C403, C405,C410, C411, C412 10 nF, SMD, 0805C404, C406, C407, C408,C409, C413, C417, C418,C419, C420 68 nF, SMD, 0805C421 1 nF, SMD, 0805C422 100 nF, SMD, 0805C414, C415, C416 10 F/16 V, SMD, tantal.D401 BAR61D402 HSMS8202IO401 ERA3 - SMIO402 LM358 SMDIO403, IO404 SW338IO405 78L08L401 0,22 HT401, T403 BC846T402 BC856Atenutor 2R501, R507, R508,R509, R510 1 k, SMD, 0805Obr. 19. Pklad sejmut kivky (kmitotovcharakteristika estikrystalovho filtru podle obr. 20)Obr. 20. Schma estikrystalovhofiltruObr. 21. Pklad sejmut kivky (kmitotovcharakteristika osmikrystalovho filtru podle obr. 22)Obr. 22. Schma osmikrystalovho filtruObr. 23. Pklad sejmut kivky (kmitotovcharakteristika krystalovho filtru TESLA PKF9-8Q)20Praktick elektronika - AR 03/2011Schma rychlho startru na obr. 1e tyto problmy a zajiuje sprvnokamikstartovn.KdysezivkapesdvouplovspnaS1pipojksovmunapt,protkproudzvlknazivkypesmstkovusmrova B1 a oteven tranzistorT5.Vlknazivkysezahejnado-statenvysokouteplotuprostarto-vn piblin za 1 sekundu (as je z-vislnanastaventrimruP2).Vevhodnm okamiku, kdy prochz tlu-mivkou velk okamit proud, se tran-zistor T5 rozepne a napt indukovanna tlumivce L1 zapl vboj vtrubici.Sprvn as startovn se odvozu-jezprbhunaptvstiazajiujeho zpoovac obvod s tranzistory T1a T2. Zpoovac impuls se generujekadouplperiodusovhonapt.Impulsy jsou vak zpotku blokov-nypodobuasi1 shradlemN1,abysevlknatrubicemlaasnahavit.Po uplynut tohoto asu projde impulshradlemN1aaktivujeklopnobvodflip-flop sestaven z hradel N2 a N3.Tranzistor T5 se pak okamit vypne.Kondenztor C3 spolu s rezistorem R5a diodou D2 zajiuje automatick re-setklopnhoobvodupizapnutna-pjechonapt.Sprvnfzeimpulsu,generova-nhozpoovacmobvodem,seme liit podle pouit trubice a tlu-mivky. Tranzistorov stupe s T1 a T2proto mus zajistit impuls prv v oka-miku, kdy bude napt maximln.TranzistorT5sezakrtkoudobusepnutnestaplioht,takehonen teba chladit.Napjenstartruzajiujesovtransformtorsesekundrnmnap-tm15 Vaproudem0,3 A.Naptjeusmrnno usmrovaem B2, filtru-jesenakondenztoruC4apotomstabilizujemonolitickmstabilizto-rem IC1 na 12 V.Na obr. 2 je deska s plonmi spojiv mtku 1:1, na obr. 3 je rozmstnsoustek.Vechnysoustky(kro-mzivkyatlumivky)senachzejna desce. Zivka a tlumivka L1 jsoupipojenynasvorkovnice(dvoupino-vprotlumivkuatypinovproz-ivku). Tlumivka L1 je standardn, typMEC75,ktersepouvusvtidelsklasickm startrem. Jej induknostjeokolo700 mH.PouitzivkajebenhotypuLT 36(36 W).SovtransformtorjsempouiltypTRZEI-42/14,8(5 VA),lzevaktaknadestikuosadititransformtortypERA EI-42/14,8 (5 VA), kter se mepiroubovat.Nastavenstartrujevelmijedno-duch. Nejdve je teba nastavit b-ce trimr P1 a P2 na sted odporovdrhy,potomzapnoutsovnaptspnaem S1. V zvislosti na typu z-ivky P1 se mus nastavit, aby se z-ivkarozsvtilapokadmzapnutspnae S1. Trimrem P2 se nastavujeaspotebnknahaven(asi1s),trimremP1pakokamikrozepnuttranzistoruvzhledemkfzisovhonapt.Pouvnm tohoto startru se pro-dluuje ivotnost zivky. Krom tohoodpad i poteba klasickho startru,jeho kondenztory se asto probje-j, nsledkem eho se zivka mepokodit.Seznam soustekR1, R5 100 kR2 4,7 kR3 10 kR4, R8 1 kR6 82 /1 WR7 100 P1 47 k nebo 50 k, trimrleat s vvody 5 x 10 mm,nap. CA9MV nebo PT10VP2 2,2 M nebo 2,5 M, trimrleat jako P1C1, C3 100 nF, fliov (MKT)C2 1 F/63 V, fliov (MKT)Rychl startrpro zivku Ing. Momir Milovanoviastosestv,ezivkanesvt,pestoedobajejhoivotajet nevyprela a jej vlkna jsou jako obvykle rozplen do bla.Pinoutohomebt,eplynvtrubicinemdostatenvyso-kou teplotu pro ionizaci, nebo skutenost, e neexistuje kontrolavlnovhotvarusovhonapt,piktermseproudskrzecvkustartru peruuje, take startovn se zpouje nebo pedchz.Obr. 1.Zapojenstartrupro zivku21Praktick elektronika - AR 03/2011C4 220 F/40 V, elektrolytickradilnC5 10 F/35 V,elektrolytickradilnC6 100 F/12 V, elektrolytickradilnD1, D2 1N4148D3, D8a D10 1N4001D4 a D7 200 V, Zenerova dioda1 Wnebo transil nap.P6KE200AB1 B500C1500RD,diodovmstek kulat 500 VB2 B40C1500,diodovmstek kulat, lze pouti mstek na vt naptT1 BC307B (BC557B)T2 BC237B (BC547B)T3 BC109C (BC547C)T4 BC140 (lze nahradit typemBC639, kter m vak jinzapojen vvod)T5 BU426, 900 V/6 A spnactranzistor (BUT11A apod.)IC1 7812IC2 4093L1 700 mH, tlumivka, viz textZ zivka (trubice) 36 WTr1 transformtor230 V/15 V,5 VA, viz textS1 dvouplovpepna,nap. MTS245svorkovnice (2 piny), typ CZM 5 / 2 SQ4 ksobjmka pro zivku 2 ksdeska s plonmi spoji 102 x 66,5 mmObr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji pro rychl startr k zivce(102 x 66,5 mm) a rozmstn soustek na desceAkustick a opticksignalizacePro hlasitj signalizaci v hlunj-mprostedjeleppoutelektro-magnetickakustickmni(trans-ducer,buzzer)nepiezoelektrick.VtakovmppadmemesnadnodoplnitLEDprooptickousignalizacipodleobr.1.Signlemzmikrokont-rolrunebojinhozdrojeseotevrtranzistorT1,kterspnakustickmni.Porozepnuttranzistorusevcvce mnie indukuje napt opa-Obr. 1. Akustick a opticksignalizacen polarity a proudov okruh se uza-vr pes LED, kter se rozsvt. LEDzrovechrntranzistorpednap-ovmi pikami. Pro nejhlasitj sig-nl je teba tak zvolit sprvn kmito-et, obvykle v rozsahu 2 a 3 kHz.JB22Praktick elektronika - AR 03/2011Co zazen um: ZbleskovsvtlasedvmaLEDsmaximlnmproudem20 mA. Pistvacsvtlaspnankanlo-vmimpulzemdelmjak1,5ms,max. proud 1 A.TechnickdajeNapjecnapt: max.5 V.Odbrproudu: max.80 mA.Spnanproud: pin 1 a 2 JP3: max.20 mA, pin 3 a 4 JP3: max.1 A.ZapojenkonektorJP1 slou pro pipojen k pijmaiDO. Pin1jekladnnapjecnapt,pin 3 kanlov impulz a pin4 zpor-nnapjecnapt.JP1sepipojpeszhotovenkablkdopijmaezvolenho kanlu jako bn servo.Propipojenkpijmaidoporuujubn servokabel.JP2sloukprogramovnmikro-kontrolru.Vdnmppadvvo-dy nezkratujte a nepouvejte k jinmelm!Na konektor JP3 se pipojuj LED.Metepoutdvouadkonektorapinyvedruhadpropojitsklad-nmnapjecmnaptm.KpipojenLED lze pak s vhodou pout konek-tory(samice)prodvapinyiskabl-kem, kter se pouvaj v potach.Pouitdvouadhokonektorujepa-trnzfotografi.LEDpipojennapiny1a2mo-houbtnapjenypmozpijmae,stejn jako mikrokontrolr. VkonovLED, spnan tranzistory MOSFET, jevaktebapipojitpmoknapjecbateriinebojinmuzvltnmuzdro-ji.Pokudtotipouvtenapjenzregultoru motoru (BEC), mohli bys-te stabiliztor BEC petit.Zazennemustenapjetpmozpijmae.NapjecnaptproIC1pak ale nesm pekroit 6 V.Jak to blikObdlnkznzorujesvitasi250ms.JP3-1 JP3-2 JP3-3 svt, pokud je kanlov impulzdeljak1,3 ms.JP3-4 svt, pokud je kanlov impulzdeljak1,5ms.Svttrvale,po-kudjevstupimpulzu(JP1-3)pi-pojennakladnnapjecnapt.Nesvt,pokudjepipojenna0V.Vppad trvalho pipojen nesmbt vstup impulz pipojen do pij-mae, zkratoval by se jeho vstup!JP3-5svttrvale.Vvody JP3-6 a JP3-8 lze aktivo-vat zapojenm vhodnch rezistor.VpoetodporupedadnhorezistoruOdporpedadnhorezistorulzespotat podle Ohmova zkonaR = U / I ,kde R je odpor v ohmech [], U nap-t ve voltech [V] a I proud v amprech[A].ZaUsedosadnapjecnapt(5 V), od kterho odeteme bytek na-pt na LED a za I poadovan proudtekouc do LED vtinou 20 mA.bytek napt na LED zjistme v ka-talogu, ppadn pouijte tyto orienta-n daje: erven LED 1,8 a 2,2 V, ze-len a lut asi 2,2 V, super zelen (puregreen), modr, UV a bl 3,3 a 3,5 V.Chceme-lipipojitnap.ervenouLED s proudem 15 mA, spotme:R = (5 - 1,8)/0,015=233,3 .Zvolmenejbliniodporzady,tj. 220 .Vkonovztrtanarezistorusespot:P = UI nebo P = RI2 ,po dosazenP = 220 0,0152= 0,0495 W.VtomtoppadvyhovbnSMDrezistor velikosti 1206.KonstrukceZapojenspnaejenaobr.1asnadaninepotebujepopis.Takejen strun. Na pin JP1-3 je pivedenkanlovimpulzzpijmaedomik-rokontrolruIC1.Dlkoutohotoim-pulzulzeovldatspnntranzistorT1A a T1B. Tranzistory jsou ovldnyz IC prostednictvm pin GP0 a GP1.Tranzistoryspnajztpipojenoumezi JP3-3 (resp. JP3-4) a kladn na-pjecnapt.(Programzajiujese-pnut kanlovm impulzem jen na v-RC spna Blik 11Ivan BaldikKdysimpodalkolegamodelozhotovenzbleskovchapistvacch svtel s monost spnn pistvacch svtel kan-lovm impulzem z pijmae dlkovho ovldn. Protoe se tentovrobek docela lbil, byla by koda se o nj nepodlit s ostatnmizjemci. zen svtel m na starosti mikroprocesor, z toho plyneuritmonostmodifikacefunkcebezezmnyzapojenpouhoupravouprogramumikroprocesoru.Konstrukcejeurenapede-vm pro modele a tomu je podzen nsledujc popis.Obr. 1. Zapojen spnae zbleskovch a pistvacch svtel Blik 11Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji (42 x 25 mm) a rozmstn soustek23Praktick elektronika - AR 03/2011vodech3 a4 konektoru JP3.) Ztmebtsamozejmcokoliv,nejensvtivdiody.Proudtoutoztelzevolit podle pouitho tranzistoru T1 ajehokatalogovchdaj.Odporyre-zistorR8aR9simemespotatpodleveuvedenhopostupu.Ob-dobn lze upravit odpory rezistor R1,R2 a R7. Vvody GP4 a GP5 spnajpmo zt, ale bez pomocnch sp-nacchtranzistor.Maximlndovo-lenvstupnproudprotentoIOje20 mA,podletohojetebavolitLEDpipojen k tmto vvodm.Ve zeno mikrokontrolrem, pes-nji jeho programem. pravou progra-mu meme, ani bychom mnili za-pojen,vyutkonstrukciiprojinely.Zkustesezamysletbeznpo-vdy, k emu vemu. Zapojen i pro-gram je mono svpomoc upravit. Podohodjemonpravuprogramuapeprogramovn procesoru domlu-vitsautorem.Propeprogramovnslou konektory JP1 a JP2. Pro pe-programovnnenvyvedenjedenkonektorpodledoporuen,alepro-gramovacsignlymustedoobvo-du pipojit jednotliv, opt podle pou-itho IC1.Plon spoj je jednostrann a des-kajeosazenapovrchovoumont(obr. 2 a 3). Konektor JP3 pro pipo-jen zte doporuuji pout dvoua-d, ostatn jsou jednoad.Jste-li spe model ne konstruk-trelektronik,doporuujipenechatosazendeskykolegovispatinmvybavenmazkladnmiznalostmivelektrotechnickmoboru.IC1aT1jsou soustky citliv na elekrostatic-kouelektinu.Vdnmppadne-pebrm zodpovdnost za znien ja-khokolivzazen.prava spnae Blik 11pravaslouktomu,abybylomon pro pistvac svtla pout te-ba rovku 12 V/5 W nebo vkonovouLED. Potom je teba zespodu destikyperuitspojmezipropojenmipinydruh ady konektoru JP3, upravit od-poryrezistorR8aR9(ppadnjevynechat) a pout silnj zdroj nap-t max. 12 V (podle pouitho T1 a C2).Vdnm ppad nesm bt spojenokladnnapjecnaptpropijmaaIC1 s vtm napjecm naptm -rovky, ppadn vkonov LED.Rezistory R8 a R9 je lep na des-cenahraditpropojkou.Rezistorprovkonovou LED radji umstte mimodesku pmo na vvod LED.Pozor!Vvody JP3-1 a JP3-2 jsouzapojeny pes rezistory pmo na v-vody mikrokontrolru. Pi pravch sezdenesmpekroitproud20 mAanapt 5 V. Proto je peruen klad-nho napjecho napt a za tmitovvody(obr.5).Uvstupnhokonek-toru doporuuji zaslepit pin oznaenna schematu JP1-2 (zabrn peplo-vn napjecho napt) a celou des-tiku s plonmi spoji opatit smro-vacburkou.ZvrVe uveden zazen demonstru-je,evjednoduchostijesla,ikdyzdejejednoduchostzapojenzkom-plikovnasloitostprogramu.Otojednodujevakpedlnfunkcecelho zazen.OsazensoustkamiSMDmenkomuzkomplikovativot,alezdeje pouito jen mlo pjecch bod.Pitroe zrunosti lze desku nakreslit ru-kouazapouitlupyiosazensou-stkamiSMDneinpote.Uritkomplikace mohou nastat pi instala-cidomodel,alenentonic,smby si ikovn model neporadil.K ruen. I kdy na modelu letadlav psmu 35 MHz nebylo ruen pozo-rovno,doporuujidkladnpedkadm letem otestovat chovn mo-deluvrznchreimechzazenBlik 11. Ostatn pelivm modelmtonenpotebazdrazovat. Alejaksekertnikdynespapijtodrahmodelnenzrovnaastnudlost. V ppad jakhokoliv probl-mumprostednictvmmailuinfor-mujte.Pronedostupnostvhodnchdiagnostickchpstrojnebylorui-v vyzaovn zazen podrobn pro-zkoumno.Zrovnatakminformujte,jakmilezjisttevtomtolnkujakoukolivne-srovnalost. I pes pelivou kontrolu sechyba me vloudit. Ostatn tmto seautor zk jakkoliv zodpovdnosti zapokozen modelu pi pouit zazenBlik11.Pipomnky mete pst e-mailemnaadresyol dbar@seznam.czai vanb@fsmai l .net.Dopedmtuzprvyuvdjteslvkosouk,jinakzprvamespadnoutdospamov-ho koe.Program pro mikrokontrolr je na-psn v jazyce C a kvli rznm ou-ralm-kritikmhoneuvdm.Pelo-enprogramveformtuHEXjekestaennaadresehttp://www.ivanb.wz.cz/pic.htm#top1anawebuaso-pisuhttp://www.aradio.cz.Soustsouboru je i nastaven konfiguranchbit.Naprvnzadresmetetakshldnoutneumlfilmasthnoutijin verze programu s jejich popisem.DkujitmtokolegoviO.Barvovizaosazendeskyanejmenovanmmodelmzajejichpipomnky.Seznam soustekR1, R2 220 , SMD 1206R3, R4 1,5 k, SMD 1206R5, R6 10 k, SMD 1206R7, R8 150 , SMD 1206R9 91 , SMD 1206C1 100 nF, SMD 1206C2 10 F/16 V, SMD CIC1 PIC12C509A-04I/SM(SMD),naprogramovanT1 STM9926 nebo podobndvojit MOSFET s kan-lem N, nap. IRF7910,IRF7303,IRF7341,CEM9926 apod.konektory JP1, JP2, JP3:jednoadlmaclitaa dvouad lmac litakonektory pro LEDkonektor pro pipojen k pijmaideska s plonmi spoji 42 x 25 mmKonektory pro LED doporuuji po-ut z vyazench pota, kter jsouopatenyvodii.Samotnkonekto-ry lze zakoupit v GES pod oznaenmBLS02,vGMjakoKONPC-SPK-2+dutinky. Konektor pro kablk k pijma-ijevGESoznaenBLS04,vGMKONPC-SPK-4+dutinky.LEDjsoupouity superjasn pro proud 20 mA.MikroprocesorPIC12F509vSMDproveden lze zakoupit nap. v GM asiza 30,- K. Lze pout i jin typ z adyPIC12, pak je vak nutn prava pro-gramu.Literatura a odkazy[1] Baldk,I.:Melodickzvoneksmik-roprocesorem. Electus 2007, s. 45.[2] http://www.ivanb.wz.cz/pic strn-ky autora lnku.[3] asopisyRCRevue,ronk2009a 2010.[4] http://www.microchip.com/ doku-mentace k PIC12F509.[5] http://www.ic-prog.com/ovlda-cprogramproprogramtory.Obr. 4 a 5. Osazen deska spnae Blik 11 ze strany spoj a soustekapouitdvouadhokonektoru24Praktick elektronika - AR 03/2011Procesory raduAVR XMEGA krok za krokomdiel . 5 DMAJn Tomlain1. vodTento diel by som chcel zasvti pe-rifrii, ktor m asi najviu zsluhuna vylepen procesorov AVR ako mi-kroprocerovlens8 bitmi.JednsaoDMA(Direct-Memory-Access)ka-nl.Mnohmmonottoskratkaninehovor,alebosimyslia,epatrkprocesorom vyej kategrie. Verm,enaprjednoduchchprkladochvmukem,eajttoperifriado-kes8-bitovhoprocesoraspravivkonnriadiacujednotku.Presk-anie prkladov bude treba len zklad-njednoduchzapojenieprocesorana obr. 1.2. o je vlastne DMA?DMAkanlpatrmedzizkladnperifriepriprcispamami,para-lelnmiperifriami,LCDdisplejmia pod. DMA perifria sa priamo v pro-cesorochnazaiatkunenachdzala.DMA kanl bol nasadzovan v aplik-cichzapouitiaDMAkontrolra(zvltnehoobvodu).ojehlavnoulohou DMA? Predstavme si, e je po-trebn prenies blok dt zmiesta AdomiestaB,atotak,abytentoprenosnijakm spsobom nezaneprzdovalprocesor. Typickm prpadom je sko-provaniedtzpamte AdopamteB. VPC sa DMA pouva takmer va-de na akkovek dtov prenosy. Zjed-noduene povedan, DMA (i u akoperifriaaleboakokontrolr)prijma3zkladndaje.AdresumiestaA,adresumiestaB,vekosdt(poetdtovch jednotiek), ktor m prenies(pre XMEGA ilustruje obr. 2). Ke tie-todajeDMAprijme,natartujepre-nos dt a tieto dta prena postup-ne s nastavenou rchlosou (niekedyje iadan maximlna, niekedy pres-n interval). Po ukonen prenosu kon-trolr DMA spravidla informuje proce-sorospenomukonenprenosu.Kad DMA kanl okrem tejto zklad-nej funkcionality ponka prdavn na-stavenia. Jedn sa naprklad o nasta-venie, i adresa miesta A,resp. B mbyfixn,alebosampostupnepri-ta, i odta (XMEGA - obr. 3). Akkoprujeme dta, je potrebn, aby ad-resa miesta zdroja aciea bola postup-nepripotavan.Aknaprkladvakchcemetadajezjednejperifrieapostupne uklada do pamte, potre-bujemepotomfixovazdrojovadre-suapripotavaadresumiestaulo-enia.Vskratke,DMAjevhodnn-strojnaakkovekkoprovanie,zber,posielanie aalie opercie sdtami.Nanasledovnchprkladochukemhne niekoko pouit DMA.2.1. Skoprovanie 1 kB dtvrmci vntornej RAMMotivcia:Mme1 kBdt,ktorprijmame znejakej perifrie. Ak ten-toblokdtsplujeuritvlastnos,musme si ho uloi aprenecha mies-to na nov blok dt. Nechceme vak1024bytovkoprovarunebytepobyte, atak zaneprzdni procesor.Nechcemitateovznechutiana-lzou vetkch registrov DMA, apretovkadomprkladeuvediemlentiepotrebnnastaveniaspolusalmialternatvami.Prejednoduchosbu-deme dta koprova medzi2 poliamiznakovrovnakejvekosti,priomsitrebaoveri,abysadalavovaomkompilerinastavifixnadresapre-mennejkvlitomu,abysmebolischopnuriadresupoavovntor-nej RAM. Pre tch, o pouvaj Code-Vision, tak urobme nasledovne:charznak@0x2000;//pokadejkompilciibudena0x2000Obr. 1.SchmatestovaciehozapojeniaObr. 2. Prepojenie DMA Obr. 3. Prca DMA s adresami25Praktick elektronika - AR 03/2011Nae2poliasipripravmenasle-dovne:charpole1[1024]@0x2000;charpole2[1024]@0x2400;Kompiler priprav tieto polia v pod-statebezprostrednezasebou,iepoia po sebe nasleduj so vzrastaj-cou adresou. Teraz si spravme kpiudajovzpoa1dopoa2. Akosomu spomnal, DMA prijma zva da-je ako zdrojov adresa, cieov adre-sa.Zdrojovouadresouprensbudeadresa0x2000,cieovouadresouje0x2400.Samozrejme,jedleitsiuvedomi, e po jednotlivch kpichbytov, treba adresu cieovej a zdrojo-vejadresyzvyovaojedna.Nasta-venie uvdzam:DMA.CTRL=0x80; //enableDMA.CH0.ADDRCTRL=0x11; //zdroj++ciel++DMA.CH0.TRFCNT=0x0400; //pocet->1kBDMA.CH0.SRCADDR=0x2000; //zdrojDMA.CH0.DESTADDR=0x2400; //cielDMA.CH0.CTRLA=0x80; //spustiZkomentrovjezrejmejasnodan prkazy zabezpeuj, ale v stru-nosti to zhrniem. Prvm prkazom po-volme DMA perifriu, tento prkaz satka vetkch DMA kanlov, my bude-me pouva kanl 0 (zo 4 monch).alie prkazy nastavuj, ako sa majchovacieovazdrojovadresy,kokodtprename,odkiaakam.Poslednmprkazomspustmepre-nos. Meme si samozrejme v kan-lovom registri CTRLB nastavi preru-enie,ktornastaneprikompletnejtransakciidt.Myvakprejednodu-chosporovnmevhlavnomprogra-me prznak, ktor nm bude hovori okompletnosti prenosu dt nasledovne:while((DMA.INTFLAGS&0x01)!=0x01)//cakamenakanal0printf(Skopirovane);Pre dokumentovanie toho, e DMAnielenetrstrojovasmikroproce-sora,alejeajrchlej,odporamnasledovnporovnanie.PrednaeDMAkoprovanieumiestnimeprkazPORTA.OUTSET=0x01apredvpisprintfprkazPORTA.OUTCLR=0x01.Samozrejme, e si zapneme DIR da-nho vstupu. Tento impulz si zmer-metaomaleboosciloskopom,pr-padneniem,ommeporuke.ikovnej mu poui nvod z janu-rovhosla.Akmmeproblmim-pulz zachyti, meme program vloido jednej vekej sluky. Druh programsi napme takto:PORTA.OUTSET=0x01;for(i=0;i