41
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Katedra technické a informační výchovy Aplikace techniky 1 Ing. Gabriela Štěpánová 2008
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra technické a informační výchovy
Aplikace techniky 1
Ing. Gabriela Štěpánová
2008
Cílem předmětu je získání základních vědomostí pro práci s přírodními a technickými materiály a získání inspirace pro pracovní činnosti žáků na 1.st. základní školy - v návaznosti na Rámcově vzdělávací program pro 1.st. základního vzdělávání.
Obsah
• Základní úkony při práci v pracovních činnostech - pomůcky využívané při práci
s dětmi na 1. st. ZŠ
(Kreslení, stříhání, lepení, mačkání, obtiskování, skládání, navlékání, šití a další
oblíbené i neoblíbené činnosti žáků na 1. st. ZŠ v pracovních činnostech, tvorba
přípravy, chyby začínajícího učitele, nejčastěji používané materiály – papír a
přírodní materiály, další využívané materiály – textilie, domácí náčiní a potřeby,
netradiční materiály, modelovací hmoty, pomůcky v pracovních činnostech –
nůžky, lepidlo atd.)
• Vztah pracovních činností a ostatních forem práce
(Pracovní činnosti a výtvarné činnosti, pracovní činnosti a hudební činnosti, pracovní
činnosti a pohybové činnosti, pracovní činnosti a jiné druhy práce s dětmi.)
• -áměty z papíru, trhání, lepení, nalepování
(Seznámení s druhy papíru a jeho vlastnostmi, trhání podélné, příčné, podle pravítka -
rozlišování tvarů, barev; lepení, nalepování - mozaika do předkreslených motivů.
• -áměty z papíru, překládání, protahování, skládání
(Překládání papíru - jednoduché tvary skládané do obrazců, protahování, skládání -
vějíř, hvězdička z proužků papíru – podložka.)
• -áměty z papíru, stříhání
(Jednoduché symetrické tvary - správné a bezpečné používání nůžek, správné držení
papíru při stříhání, stříhání rovné, podle různých křivek – proužky, záložky, ozdoby –
rybičky, točící hádek, třepení...)
• -áměty z papíru, obkreslování, vystřihování
(Prostorové stojací figurky, pásové vystřihovánky z několikanásobně přeloženého
papíru - podle předlohy nebo samostatně, sněhové vločky – překládání, nastřihování,
lepení, slepování.)
• -áměty z přírodních materiálů
(Všeobecné informace ke sběru rostlinného materiálu, jeho zpracování a uchovávání,
využití materiálu podle rostlinných částí - listy, stonky, plody, větvičky, mech apod.)
• -áměty z přírodních materiálů
(Podzimní přírodniny se zaměřením na zvykoslovné předměty zimy - Mikuláš,
Vánoce, advent, materiálem převážně sláma v kombinaci s textilem.)
• -áměty z přírodních materiálů
(Jarní přírodniny se zaměřením na zvykoslovné předměty jarní - probouzení přírody,
Velikonoce, materiálem převážně proutí a šustí a jarní květy.)
• -áměty z přírodních materiálů
(Využití přírodnin v kombinaci s dalšími materiály - slané těsto, modurit, keramická
hlína, papír a ruční papír, textil, barvy.)
• -áměty z kovů - drátů
(Zvládnutí základní práce s drátem a drátenických technik, zhotovování drobných
předmětů z drátů převážně v kombinaci s korálky, použití drátu jako pomocného
materiálu.)
1. Základní úkony při práci v pracovních činnostech -
pomůcky využívané při práci s dětmi na 1. st. ZŠ
1.1. Základní úkony v pracovních činnostech
Kreslení
• Činnost spadající do oblasti výtvarných činností, avšak v pracovních činnostech velmi často využívána k závěrečnému dokončení výrobku.
• Zvládají ji děti již od poloviny druhého roku, úroveň kresby se s narůstajícím věkem zlepšuje.
Stříhání
• Činnost vhodná pro děti ve věku 5 a více let
• Velmi náročná na koordinaci oko-ruka
• Největší potíže činí dětem vystřihování obrazců
• Nácvik práce s nůžkami
o Žáci se učí práci s nůžkami např. na pohlednici
o Rozstříhají si ji na různé části – začínáme rovným střihem, postupem volíme lehce zakřivené tvary až po složitější křivky
o Nakonec lze pohlednici znovu poskládat, eventuelně složenou nalepit na papír
Lepení
• Je dobré zajistit nanášení lepidla štětcem, zabrání se tak zbytečnému umazání žáků a plýtvání lepidlem
• Není vhodné rozmazávat lepidlo prstem, děti si rády olizují prsty a osahávají další věci
• Nácvik práce s lepidlem
o Žáci se učí práci s lepidlem na korkových zátkách
o Do ruky dostanou štětec, do kelímku trochu lepidla
o Jednu strany korkové zátky potřou lepidlem (výhodou je, že korku drží za jednu stranu a druhou potírají lepidlem - menší šance, že se umažou lepidlem)
o Na papír žáci nalepují korkové zátky dle své fantazie nebo na předkreslená místa
o Pro zpestření lze volit zátky různých průměrů, eventuelně je rozstříhat
Mačkání
• Činnost vhodná i pro nejmenší děti, ale je nutné zajistit si materiál snadno formovatelný
• Je dobré tuto činnost spojit s trháním (např. trháme kousky barevného papíru, ty následně mačkáme a lepíme na papír)
Obtiskování
• Činnost taktéž vhodná pro nejmladší žáky
• Tiskátka lze namáčet v barvě nebo i v lepidle a obtiskovat na barevný papír (např. tvorba sněhuláka)
• Velmi oblíbená činnost žáků
Skládání
• Skládané věci z papíru mají žáci rádi
• Mladší ročníky žáků mají tendenci papír spíše mačkat než skládat
-avlékání
• Při volbě této činnosti je důležité zajistit si materiál s velkými otvory a silný provázek
• Některé děti ještě v první třídě ZŠ nejsou schopné navlékat korálky
• Činnost je náročná na koordinaci oko-ruka
Šití
• Při volbě této činnosti je dobré volit bavlnky, které navlečeme do jehly a utvoříme suk, dětem v látce vyznačíme body, které mají vyšít (místo látky lze zvolit čtverečkovaný výkres)
• Nebezpeční úrazu od jehly
Další činnosti: Modelování – využití plastelíny, moduritu
1.2. TVORBA PŘÍPRAVY
Samotná tvorba přípravy je jednou z částí pracovního procesu. V pracovním procesu můžeme
rozlišit čtyři části:
• předpříprava –volba tématu, obsahu a cíle naší práce
• příprava – písemný záznam námi naplánované činnosti
• vlastní práce dětí
• hodnocení – jak se nám práce povedla, splnění cílů, náročnost činnosti atd.
Příprava - vychází z plánu práce. Obecně bychom mohli v přípravě rozlišit několik kategorií:
• téma – odvíjí se od plánu práce ve třídě
• cíl – co naší činností sledujeme, co chceme rozvíjet
• obsah – co je náplní práce (jaké činnosti volíme), popřípadě použité metody
• pomůcky – co budeme při práci potřebovat za náčiní
• motivace – jak žáky zaujmeme
• pracovní postup – zhotovení výrobku krok za krokem
• závěr – naše zhodnocení celé práce, možnosti obměny a další
Čím má učitel méně zkušeností, tím důležitější je detailní rozpracování přípravy. Pedagogové
s mnohaletou praxí si již vystačí s několika body na papíře, avšak začínající učitel může
narazit na situace, které ještě nikdy předtím neřešil.
Co začínajícím učitelům může činit potíže?
• časové rozložení
• přecenění schopností dětí - nabízená činnost je pro žáky příliš náročná
• nezájem žáků – určité procento dětí ze skupiny nemá o činnost zájem
• ekonomicky náročné výrobky – je nutné volit takové materiály, které jsou dostupné či finančně drahý materiál nahradit levnějším
1.3. NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY
Různé druhy papíru.
Na papír žáci kreslí a taktéž z něj modelují různé výrobky (stříhání, skládání, mačkání,
obtiskování), dodatečně může posloužit jako pomocný materiál při zhotovování jiných
výrobků.
Druhým hojně využívaným materiálem jsou přírodniny, především plody rostlin (žaludy,
kaštany), listy ze stromů, sušené plody, ovoce, modelovací hmoty
1.3.1. POMŮCKY V PRACOVNÍCH ČINNOSTECH
Při práci s dětmi volíme různé pracovní pomůcky, s neustálým důrazem na bezpečnost práce.
Volba pomůcek souvisí především s tím, zdali je daná pomůcka vhodná pro dítě z hlediska
jeho věku a schopností.
Jak postupovat při seznamování žáků s novou pracovní pomůckou?
• pomůcku dětem ukázat a pojmenovat ji
• názorně předvést práci s touto pomůckou
• důrazně upozornit na možná nebezpečí při práci
• nechat žáky vyzkoušet manipulaci s pomůckou
• nakonec lze dětem ukázat výrobek, kde bylo pomůcky využito
Co lze považovat za pomůcky v pracovních činnostech?
• Nůžky
o děti necháváme nejdříve stříhat papír dle fantazie
o je vhodné dětem na papír naznačit linie, ve kterých mají stříhat
o pokračování práce s nůžkami - schopnost vystřihnou obrázek
o práce s nůžkami, které umožňují vystřihovat zakřivené linie (velmi efektivní)
• Lepidlo
o pomůcka neodmyslitelně spjatá s pracovními činnostmi
o lepidlo v tubě je vhodné dát na kousek papíru (děti často ještě neznají pojem šetřit)
o je dobré, když děti lepidlo nabírají pomocí štětce
o pouze lepidla s aplikátorem je vhodné nechat žákům k volnému použití
• Sešívačky a děrovačky
o manipulaci s těmito pomůckami pod dozorem učitele
2. Vztah pracovních činností a ostatních forem práce
• Pracovní činnosti a výtvarné činnosti
• Pracovní činnosti a hudební činnosti
• Pracovní činnosti a pohybové činnosti
• Pracovní činnosti a jiné druhy práce s dětmi
Než se začneme zabývat vztahy pracovních činností a ostatních forem práce, bylo by vhodné se zmínit o složkách činností prováděných na 1.st. ZŠ.
Obecně rozlišujeme u všech forem práce složku aktivní a pasivní (receptivní).
Aktivní je taková, kdy se aktivně podílíme na činnosti, pasivní je taková, že jsme v roli pozorovatele.
Celou situaci nám ilustruje následující tabulka:
Druh činnosti Aktivní složka činnosti Pasivní (receptivní) složka činnosti
PČ Zhotovení výrobku Pozorování pořadu
VV Kreslení, malování obrázku Návštěva výstavy
TV Hraní míčové hry Sledování utkání
HV Zpěv, tanec Návštěva opery
LV Recitace Návštěva recitační soutěže
PČ – pracovní činnosti, VV – výtvarné činnosti, TV – tělesné činnosti, HV – hudební
činnosti, LV – literární činnosti
VÝTVAR-É ČI--OSTI A PRACOV-Í ČI--OSTI
Snad nejvíce se pracovní činnosti spojují s výtvarnými. Existuje mnoho výrobků, které
potřebují dokreslit či dobarvit. Dnes již existuje mnoho publikací, kde se nabízí ke zhotovení
výrobky zahrnující jak výtvarné, tak i pracovní činnosti.
HUDEB-Í ČI--OSTI A PRACOV-Í ČI--OSTI
U malých dětí je hojně využíváno spojení výrobek - písnička. Žáci si zhotoví nějaký výrobek
a následně se naučí písničku, která se pojí s výrobkem.
POHYBOVÉ ČI--OSTI A PRACOV-Í ČI--OSTI
Tak jako u hudebních činností, tak i u pohybových činností je dobré, když výrobek spojíme
s nějakou formou hry. Finální výrobek může posloužit jako pomůcka při hře. Zároveň
můžeme propojit pohybové, hudební, výtvarné a pracovní činnosti. Žáci si mohou zhotovit
výrobek, zazpívat si o něm písničku a na závěr zatancovat taneček.
JI-É FORMY PRÁCE
Na 1. st. ZŠ zařazujeme základy pěstitelství. Děti si mohou donést kytičku v květináči a o tu
se v průběhu roku starat.
Časté propojení lze vysledovat i u literární výchovy, děti se učí básničku na téma zvířátka a
následně si vyrábí zvířátko. Básnička může taktéž sloužit jako motivace.
Propojení uvolňovacích cvičení s pracovními činnostmi
• uvolňovací cvičení, protahování těla
• kreslíme ulity
• vyrábíme šnečka
Propojení pracovních, hudebních a výtvarných činností
• Písnička Vlaštovičko, leť
• Pracovní činnosti – vystřihování
• Výtvarné činnosti – dokreslování vzhledu
Literatura
UHŘÍČKOVÁ, A.: Z pohádky do zahrádky, Rezekvítek 2002, ISBN 80-86626-02-4
PAUSEWANGOVÁ, E.: 100 her k rozvoji tvořivosti v předškolním a mladším školním věku,
Portál 1993, ISBN 80-85282-59-3
MUELLER, R.S., WHEELER, A.E.: Vyrábíme dárky s malými dětmi, Portál 2003,
MARCINKO, L.: Strašidla a pohádkové bytosti, Portál 2005, ISBN 80-7178-822-8
CLAYCOMBOVÁ, P.: Školka plná zábavy, Portál 2006, ISBN 80-7367-120-4
ŠPAČKOVÁ, R.: 111 námětů pro tvořivou hru dětí, Portál 1998, ISBN 80-7178-222-X
MOJŽÍŠEK, L. – ZÁTOPKOVÁ, M. Metodika pracovní výchovy v mateřské škole,SPN,1983.
NEUSSAROVÁ, A. &áměty pro práci s technickým materiálem a přírodninami v pracovní
výchově v mateřské škole. Ostrava: Městské pedagogické středisko, 1988.
3. Náměty z papíru
Cílem je seznámit žáky s druhy papíru, jeho strukturou a s možnostmi jeho využití.
Bude přihlédnuto ke schopnostem dětí pracovat s pomůckami (nůžky, dřevěný nůž, jehla, lepidlo..)
• druhy papíru
• úkony při práci s papírem – stříhání, lepení, skládání
• nejčastější problémy žáků
• praktické ukázky
• kombinace papíru a jiných materiálů
3.1. Vytrhávání a lepení
Na techniku vytrhávání použijeme měkký a tenký papír (barevný, hedvábný). Budeme
vytrhávat osově souměrné a jednoduché tvary pro sestavovaní mozaik, pro vylepování do
předkresleného tvaru.
pampeliška astra
Použijeme barevný papír. Lístky květu trháme na úzké proužky a nalepujeme od vnějšího
kruhu směrem ke středu. Listy trháme z přeloženého papíru. Nalepujeme jen jedním koncem.
kos papoušek
Tělo pokrýváme postupně od ocasu k hlavě, nalepujeme jen jedním koncem
3.2. Překládání, protahování, skládání, lepení a sestavování obrázků z geometrických tvarů
• Překládání papíru - jednoduché tvary skládané do obrazců
• Protahování, skládání - vějíř, hvězdička; z proužků papíru - podložka
Je třeba si osvojit správný postup a pracovní návyky, dbát na rozmístění v prostoru. Zpočátku
dětem rozdáme už nastříhané tvary a mohou podle vlastní fantazie vytvářet obrázky.
Později si mohou různé tvary samy nastříhat.
Začneme stříháním podle jednoduchých čar rovné tvary, zaoblené tvary, nakonec kruh, který
je nejtěžší. Musíme dbát na správný sklon papíru vzhledem k nůžkám.
Pestrý vánoční řetěz
Nastříháme si proužky papíru asi 10 cm dlouhých a 1 cm širokých. Nejlépe barevných. Čím
více jich budeme mít, tím delší bude řetěz. Začneme slepovat z jednoho kroužku kruh.
Prvním slepeným kroužkem protáhneme další a hned ho slepíme. Do druhého kroužku přijde
další proužek a tak pokračujeme až do požadované délky řetězu.
Vějíř
Vezmeme 20 cm široký a 50 cm dlouhý papír. Na jedné úzké straně složíme 1 cm široký pruh.
Papír otočíme a uděláme totéž z druhé strany. Tak postupujeme až na konec listu.
Nakonec kolem jednoho konce pevně přilepíme proužek papíru jako držadlo. Než ho
roztáhneme, můžeme ho ozdobit tím, že vystříháme na vějíři různé motivy.
Vážka
Křídla vážky složíme stejně jako vějíř. Tělo vážky vystřihneme podle šablony z pevného
papíru a můžeme ho ozdobit pestrými vzory. Pak do přední části vystřihneme otvor, který
musí být stejně široký jako složený vějíř. Otvorem ho protáhneme, lehce roztáhneme a máme
křídla.. Když do těla vážky propíchneme dírku a protáhneme provázek, může vážka „létat“.
3.3. Náměty z papíru, stříhání
Stříhání – jednoduché symetrické tvary (správné a bezpečné používání nůžek, správné držení
papíru při stříhání) rovné, podle různých křivek ( proužky - záložky, ozdoby – rybičky, točící
hádek, třepení...)
Větrníček
Předlohu si předkreslíme na barevný papír 16 x 16 cm. Nožíkem na papír prořízneme papír
(nejlépe podle pravítka) ve všech naznačených linkách. Nožík vedeme vždy od konce linky
směrem k ohybu, aby se papír nezmačkal. Nakonec kolečko vystřihneme nůžkami a špičkou
špejle opatrně propíchneme ve středu dírku.
Nyní se vrátíme k trojúhelníčkům, které jsme si
prořízli nožíkem. Z jedné strany papíru přehneme
nejprve každý druhý trojúhelníček přesně na
konci nastřižení a obrátíme na druhou stranu.
Hrany pečlivě uhladíme. Čtyři zbývající
trojúhelníčky jsou nyní částečně překryté. Potom
větrníček obrátíme tak, aby překlopené
trojúhelníčky ležely vespodu. Vidíme teď čtyři
trojúhelníkové otvory a čtyři dosud uzavřené
špičky.
Čtyři trojúhelníčky, které dosud nejsou překlopené, přehneme nyní z této strany. Přehyby
opět nehtem pečlivě uhladíme. Pak všech osm trojúhelníčků upravíme tak, aby odstávaly po
obou stranách kolmo k ploše kolečka. Otvorem uprostřed provlékneme dřevěnou špejli a
z obou stran navlékneme dřevěný korálek, aby nemohl sklouznout.
Proplétané záložky
Nařežeme si z papíru pásky asi 15 cm dlouhé a 1 cm široké, a to nejméně ze dvou
různobarevných papírů. Položíme-li jedny pásky vodorovně a jinobarevné kolmo do nich
zaplétáme, vznikne nejjednodušší vzorek, v němž se střídají čtverečky podle užitých barev.
Nemusíme proplétat vždy jen ob jeden čtvereček. Zkusíme vytvářet i jiné vzorky tím, že
přeložíme přes 2 čtverečky a podložíme pod jeden nebo přeložíme přes dva a podložíme pod
tři. Lze tak vytvářet množství různých vzorků. Provlékání děláme buď jen prsty nebo
dřevěnou jehlou, na místo ouška má rozštěp k nastrčení provlékaných pásků. Aby se práce
nerozsypávala, můžeme kraje hned zalepovat.
Další variantou může být proplétání různých motivů:
Ptáček
Čtvrtku většího formátu podélně přehneme. Předkreslíme si ptáčka a podle plných čar
vystřihneme. Ptáčka rozložíme a do jeho ocasu jako do osnovy vplétáme dlouhé proužky
papíru. Krajní přichytíme lepidlem. Ptáčka pak opět přeložíme, slepíme hlavu a délku peří
(přečnívající proužky) upravíme nůžkami. Na konec přilepíme nebo domalujeme oko a za
pomoci navinování proužků na tužku „peří“ nakroutíme.
Můžeme dělat i barevné varianty.
Had s vyplazeným jazykem
Tužkou si obkreslíme stočeného hada na barevný papír. Musí být asi 2-3 cm široký, má oblou
hlavu a tělo se ke konci postupně zužuje. Papír nesmíme nikde přestřihnout, jinak by se nám
had později rozpadl na několik částí.
Nožem podél této linky papír o celé délce lehce nařízneme, pak se
bude lépe přehýbat. Teprve potom hada vystřihneme.
Z barevného papíru jiné barvy vystřihneme ještě rozeklaný jazyk a
přilepíme jej dospodu k přední části hlavy. Nakreslíme dvě úzká
očka. Podél naříznuté linky přeložíme nyní tělo podélně k sobě
(okraje směřují dolů). Had bude působit plasticky a získá větší
stabilitu.
Síťová taška
Ze čtverce papíru, který postupně překládáme podle obrázku na menší a menší trojúhelníčky,
až budeme mít na sobě osm vrstev papíru. Tento malý trojúhelníček nastříháme z levé i
z pravé strany podle obrázku, ale musíme dávat pozor, ať nedostříháme až do konce! Po
nastříhání opatrně rozložíme papír na původní velikost a ve středu papír zatížíme těžším
předmětem.
Uchopíme-li dva protilehlé rohy papíru a zvedneme, vytáhne těžký předmět uprostřed
nastříhaný čtvereček do tvaru tašky.
Jednoduchá záložka
Stačí nám proužek barevného papíru 6 x 20 cm. Přeložíme ho na polovinu. Od přehybu
začneme pruh nastřihovat šikmo tak, abychom pruh nepřestřihli a aby nástřihy byly ve
stejném směru a stejně daleko od sebe. Pak nastřižený pruh papíru rozložíme a každý lichý
proužek přehneme nazpět. Hotovou záložku můžeme pro zpevnění nalepit na čtvrtku papíru
jiné barvy.
Skoro stejným způsobem můžeme zhotovit papírové stromečky.
Čarodějné schody
Vystřihneme dva 3 cm široké a 50 cm dlouhé pásy. Podle obrázku překládáme. Pracujeme
velmi pečlivě, aby měly schody stejnou velikost. Tímto způsobem lze vyrobit spousta
zajímavých věcí: pestří hady, girlandy, chobotnice.. a pokud použijeme zlatý papír a výrobek
zavěsíme, vznikne krásná vánoční ozdoba.
3.4. Náměty z papíru, obkreslování, vystřihování
• Obkreslování, vystřihován - prostorové stojací figurky, pásové vystřihovánky z několikanásobně přeloženého papíru buď podle předlohy nebo samostatně; (sněhové vločky – překládání, nastřihování, lepení, slepování
Sova
Na jedno blahopřání formátu A6 potřebujeme
tvrdý papír o velikosti 21 x 15 cm. Přeložíme
ho napůl. Podle předlohy obkreslíme na
barevné papíry díly sovy: díl 1 a díl 2 (tělíčko
a hlavička) jednou, díly 3, 4 a 5 (nožky a oči)
dvakrát. Pečlivě vystřihneme. Na díl 1
nalepíme díl 2, potom přilepíme nožičky a
oči. Lepidlo nanášíme tak, aby po přitisknutí
nevyteklo zpod lepených dílků. Nakonec
přilepíme na připravené blahopřání.
Houpací koník
Předlohu koníčka dvakrát obkreslíme na barevný papír. Podle obrysu vystřihneme. Uzavřené
plošky mezi nožkami musíme vystřihovat opatrně. Nejlepší bude nejprve otvor propíchnout
uprostřed plošky a odtamtud vystřihovat papír podle obrysu. Pokud bychom začali vystřihovat
vnitřní plochu hned od okraje obrysu, zůstalo by tam po vystřižené nepěkné místo.Aby se
koník mohl po dokončení houpat, musíme oba díly slepit k sobě. Horní polovinu těla potřeme
lepidlem.
Dolní polovina koně zůstane neslepená. Na část
potřenou lepidlem pečlivě přiložíme druhý díl
koně a hřbetem ruky pečlivě uhladíme.
Nastřihneme hřívu do třásní, obě vrstvy papíru
stříháme zároveň. Hříva bude rozcuchaná, protože papír je neslepený. Stejně nastřihneme
ocas v mírně zahnutých obloucích. Nakonec obě poloviny koně od sebe odspodu mírně
odtáhneme, aby se mohl houpat.
Kruhová vystřihovánka – dečky
Vezmeme čtvereček tenčího papíru, přeložíme jej na polovinu, a tu dále na čtvrtinu a osminu.
Tak nám vznikne trojúhelník a v něm osm vrstev papíru. A můžeme začít stříhat stejný vzor
jaký vidíme na předloze. Ale ještě lépe podle vlastní fantazie. Po dokončení papír opatrně
rozložíme, urovnáme a ozdobná dečka je hotová.
Pásová vystřihovánka – zvířátka, postavy
Nejprve složíme pruhy papíru do harmoniky. Dodržíme při skládání šířku 5,5 cm, abychom
mohli přesně obkreslit připravené předlohy. Přitom musíme
dávat pozor, aby přerušované čáry ležely vždy přesně na
hranách složeného papíru, protože v těchto místech budou
držet jednotlivá zvířátka pohromadě. Nyní vystříháme
nůžkami obrysy předlohy. V místech přerušovaných čar na
hranách papíru nesmíme stříhat, jinak se nám rozpadnou.
Je-li pruh papíru příliš dlouhý a složená harmonika je silná, stříháme najednou jen několik
vrstev papíru. Na spodní vrstvy si můžeme obrys nakreslit znovu a pak pokračovat ve
vystřihování. Nakonec uděláme děrovačkou nebo děrovacími kleštěmi rybičce oko a motýlům
otvory na křídlech.
Kočka a myš
Nejprve obkreslíme spirálu a kočičí hlavu na tvrdší papír. Díly vystřihneme a nalepíme kočce
oči, nos a vousky.
Hlavu a tělo spojíme tak, aby mezi nimi byly asi 3 cm: nit nejprve protáhneme skrz označený
bod na spirále, pak skrz bradu. Na koncích uděláme uzlíky. Pro zavěšení musíme protáhnout
nit skrz bod vyznačený mezi ušima a přivázat ji na jeden konec brčka. Při výrobě myšky
postupujeme stejným způsobem. Až budou na brčku viset obě zvířátka, připevníme na střed
další nit, za kterou celé zavěsíme do prostoru.
Pták střapaťák – maska
Masku překreslíme na velikost obličeje a vystřihneme oči.
Barevné krepové proužky stříháme nebo trháme z plochy. Také
si můžeme kolmým střihem odstřihnout z nerozbalené role
špalík – ten po rozbalení vytvoří proužek, který se snadno
stříhá či trhá na kousky. Postupným nalepování docílíme
pěkného dojmu ptačího peří. Na polepenou masku nalepíme
korunku.
Prádelní gumu odměříme podle velikosti hlavy a připevníme k masce.
Literatura
LEŠTINA, V.: Výtvarné práce s materiály, tvorba hraček, loutkářství. Praha: SPN, 1977
VONDROVÁ, P.: Výtvarné náměty pro čtvero ročních období. Praha: Portál, 2005
NEDVĚDOVÁ, Z, ZATLOUKALOVÁ, I.: Výtvarná tvorba. Olomouc: Rubico, 2000
OCHRYMČUK, L.: &ápady pro malé výtvarníky. Praha: SPN, 1971
KOHLOVÁ, M.: 200 výtvarných činností. Praha: Portál,1996
KOHLOVÁ, M., GAINEROVÁ, C.: Dalších 199 výtvarných činností. Praha: Portál, 1997
PAUSEWANGOVÁ, E.: 100 her k rozvoji tvořivosti v předškolním a mladším školním věku.
Praha: Portál, 1992.
KARPETOVÁ, B., SLÁDKOVÁ, K.: &enuda v duchu českých tradic. Praha: Prostor, 1995.
SRNSKÁ, P., MAREČKOVÁ, L.: Papírové hrátky. Jaro – léto: náměty a šablony pro práce
dětí II. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické centrum, 1995. Podzim – zima: náměty a
šablony pro práce dětí III. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické centrum, 1995.
CUNO, S.: Z dílny zručných mistrů. Bratislava: Mladé letá, 1998
BECKER, S.: Z dílny malých mistrů. Bratislava: Mladé letá, 1997
BARFFOVÁ, U., MAIEROVÁ, J.: Tvoříme z papíru a lepenky. Václav Svojtka: Praha, 1998
KIPP, A.: Úplně maličké figurky z papíru. Ostarva: Anagram, 2000
SMOLÍK, J.: Hračky a masky z papíru. Praha: Portál, 2005
CHARVÁT, M.: Dovedné ruce I,II,III. Brno: Skaut-Ginkgo, 1998
SMITH, A.: Hrátky s papírem. Praha: Svojtka a Vašut, 1997
PEDEVILLA, P.: Pohyblivé hračky. Ostrava: Anagram, 2000
BRAHOVÁ, M.: Vánoce z papíru. Poděbrady: Petr Pošík, 1997
MUELLER, S. R.: Vyrábíme dárky s malými dětmi : náměty a nápady pro MŠ. Praha: Portál,
2003
TAUBNER, A.: Papírové tkaní pro děti. Ostrava: Anagram, 2001
4. Přírodní materiály
Plody stromů a keřů, listy stromů a keřů, práce se dřevem, sušené přírodniny, obtiskování,
lepení, navlékání, kombinace přírodních a dalších materiálů, nejčastější problémy dětí,
praktické ukázky)
4.1. Tvoříme z přírodních materiálů
Práce s přírodními materiály není rozhodně módní záležitostí.
Od nepaměti se ze sušených květin a listů zhotovovaly drobné dárky a dekorační předměty.
Stoly se zdobily větévkami a květinami, ze dřeva, korku nebo lepenky lidé vytvářeli drobné hračky.
Právě v poslední době se nebývale rozšířila nabídka nejrůznějších materiálů, které se dají
využít k tvořivé činnosti dětí. Neustále se objevují nové zajímavé druhy papíru i nejrůznější
pomůcky a polotovary k pracovním činnostem. Nevýhodou však bývá jejich dosti vysoká
cena. Při prvních pracovních pokusech s dětmi často nevzniknou dokonalá díla, ale jsou to
originály. Ocenit se musí i snaha něčemu novému se naučit, časem se prohloubí i zručnost.
Naproti tomu přírodní materiály získáme zcela zdarma a můžeme je kombinovat i s dalšími
materiály. Při sbírání rostlinných materiálů dáváme dětem možnost vnímat přírodu všemi
smysly, jak se asi cítí půda v lese, když z ní zvedneme lístek? A co pod ním najdeme? Jak to
vypadá pod kůrou padlého stromu? Při sbírání však nesmíme zapomínat na to, abychom
přírodu chránili a chovali se v ní tak, abychom nic nezničili. A hlavně, abychom to vše naučili
i děti. Při pobytu v přírodě děti získávají informace nenásilnou cestou a ani si neuvědomují, že
jsou ve škole a něco se učí. Nesmí však chybět vhodná motivace. Nejvhodnějším způsobem,
jak děti uvést do problematiky, je hra, kterou však musíme pečlivě připravit.
Přírodní materiály mají v pracovních činnostech svoje nezastupitelné místo. Jsou důležitým
zdrojem smyslových prožitků, probouzejí dětskou vynalézavost a fantazii. Současně v dětech
rozvíjejí cit pro krásu a harmonii a pomáhají jim chápat principy a zákonitosti přírody.
Pracovní lekce malých dětí mohou být rovněž ovlivněny podněty, které přicházejí od
profesionálů. Spontaneita dětí nižšího školního věku je pro seznamování s novými technikami
výhodou. Děti chtějí neustále poznávat nové věci a hlavně se nebojí experimentovat. Nejsou
svázány konvencemi a zavedenými postupy.
4.2. Sběr a uchovávání rostlinného materiálu
Při práci s rostlinným materiálem nesmíme zapomenout na to, že určitý materiál je dostupný jen v určitou část roku.
Musíme myslet dopředu a sbírat v optimální dobu, materiál zpracovat a uchovávat na období, kdy ho budeme využívat.
Tento fakt je nevýhodou, naopak ho získáme s vynaložením jen minimální částky peněz.
• Listy – můžeme je využívat hned po sběru do různých vazeb, častěji však pracujeme s materiálem sušeným, vylisovaným. Rostlinný materiál lisujeme v savém papíru, mohou to být noviny i staré telefonní seznamy. Častým vyměňováním papíru urychlíme sušení a zachováme tak barevnost listů.
Listy používáme k vytváření koláží, listy nalepujeme na papír, dekorujeme svíčky, lampiony, vytváříme drobné dárky. Spodní stranu listů s výraznou žilnatinou můžeme natírat barvou a otiskovat, vytvořit si tak originální tričko nebo jen obrázek. Překryjeme-li list papírem a přetáhneme naplocho voskovkou, vytvoříme zajímavý obraz listu. Nalepené nebo namalované jednotlivé listy pak také mohou sloužit k další výuce, při poznávání stromů apod. Na čerstvé listy můžeme i malovat propisovačkou nebo fixem a pak obrázek následně vylisovat.
• Květy, rostliny – sbíráme je, uchováváme a používáme podobně jako listy. Navíc je můžeme sušit ve svazcích zavěšených květy dolů ve stínu na vzdušném místě. Specielním oborem, který se zabývá aranžováním čerstvých i sušených květin je floristika.
K práci s dětmi můžeme využít i odkvetlé suché rostliny – len, penízek, chrpy, stonky s plody a plody samotné. Takové tradiční jsou kaštany, žaludy, šípky, jeřabiny, nažky javorů, ale i skořápky ořechů, šišky, makovice atd. Vytváříme z nich různá zvířátka, skřítky, řetězy. Přímo z rostlinného materiálu – trávy, kopřiv, slámy si můžeme udělat papír, je to ovšem dosti zdlouhavý proces a proto je snadnější si ruční papír udělat např. ze starých novin a rostliny použít jen k jeho dekorování.
• Sláma je samostatnou kapitolou. Výrobky z ní jsou dnes spojovány s časem Vánoc. Slámu sbíráme v čase zralosti, kdy obilí ještě stojí na poli. Různé druhy obilnin se hodí na různé výrobky. Na pletené ozdoby je nejlepší sláma ze žita, na vázané ze pšenice, ječnou a ovesnou slámou se zdobí kraslice. Stébla slámy zbavíme kolínek a listů a po dosušení ji uschováme na další použití. Před samotnou prací ji však musíme namočit, aby nám nepraskala. Pokud stébla rozřízneme a vyžehlíme, můžeme je nalepovat na papír a následně vystřihovat tvary jako z papíru. Děti si také mohou stébla rozstříhat na krátké úseky a pomocí jehly je navlékat. Vytvoří si různé typy řetězů a ozdob.
• Šustí, což jsou obalné listy palic kukuřice, patří také k zimě. Stejně jako sláma to byl v minulosti odpadový materiál, ze kterého během zimy hospodáři vyráběli užitné předměty – ošatky a hlavně se stáčel provázek, z kterého se následně pletly tašky a podložky pod hrnce. A pro děti se vázaly panenky. Šustí se sbírá ze zralých palic při sklizni a po vyprání a dokonalém usušení se uschová. Před samotnou prací se rovněž musí na krátkou dobu namočit.
• Proutí, vrbové i březové také patří k tradičním přírodním materiálům. Řeže se v době vegetačního klidu, to je mezi listopadem a únorem a v běžné praxi se zpracovává rovněž v tomto období. Pokud by přeschlo, musí se dlouho vařit, aby znovu nabylo pružnost. Proutí patří k jaru, vyrábíme z něj píšťalky, mrskačky, z proutků splétaných copánkem utvoříme různá zvířátka. Z březového proutí pak kromě košťat můžeme vytvořit morénu k přivítání jara nebo klícky na ptáčky. V minulosti to byl materiál, který se využíval nejenom na koše, klece, ale i na stavební prvky jako ploty i stěny stavení. Dnes jak ubývá potůčků, mizí i prutníky a častěji se k pletení používá dovážený pedig. Drobné dekorační předměty můžeme tvořit z pružných prutů, např. lísek, topolů, ale i ostříhaných jabloní.
• Seno se v poslední době hojně využívá k vytváření zvířátek, kdy na tvar vystřižený z tvrdšího papíru postupně přikládáme seno a omotáváme pevnou nití nebo drátkem a následně dozdobujeme. Ze sena, stejně jako ze slámy si také vytváříme podkladový věneček, který zdobíme dalšími přírodninami.
• Další velkou skupinou jsou semena – luštěniny, kukuřice, obilniny, suchá semena různých keřů a stromů. Vytváříme z nich řetězy, ale můžeme je i nalepovat, zdobit jimi předměty ze slaného těsta. Velice efektní jsou mozaiky, pokud budeme pracovat se sádrou, semena nasucho přepražíme, aby nám nebobtnala a výrobek neponičila. Listy i různé přírodniny můžeme také otiskovat do moduritu, keramické hlíny.
5. Náměty z přírodních materiálů
5.1. Zvykoslovné předměty podzimu a zimy
Do okruhu zvykoslovných předmětů zahrnujeme výtvory, které doprovázely lidové obřady.
Vytvářely se bezprostředně před obřadem a často byly v rámci této příležitosti likvidovány.
Proto se jich dochovalo jen málo.
Vypovídají o atmosféře tradičního lidového života, poznáme z něho mentalitu našeho lidu, jeho vztah k přírodě a cit pro sílu okamžiku.
Civilní rok je stále dělen podle běhu slunce. Hlavní obřady byly soustředěny kolem
kulminačních bodů slunečního běhu, tedy především kolem období zimního a letního
slunovratu a jarní a podzimní rovnodennosti. Do těchto období zasazuje své hlavní svátky i
křesťanské náboženství.
K zimě patří Mikuláš a Vánoce, ozdoby z jablek a sušených plodů, výzdoba místností a
zdobení vánočního stromku. Před Velikonocemi se vynášela smrtka – symbol zimy, nemoci a
nepohody. Morena se vytvářela z mrtvých materiálů – slámy, byla oblečená a za obcí byla
utopena nebo spálena. K jaru patří pučení a rašení nového života, zdobily se ratolesti
k zajištění zdaru úrody. A pak především pomlázka. Letnice a svatojánská noc – to je
čarodějnická magie , devatero kvítí a v dnešní době třeba jízdy králů. Léto je období usilovné
práce se sklizením úrody, oslavy začínají až dožínkami. Dělají se dožínkové věnce a oslavuje
se dobrá úroda.
Při práci s přírodním materiálem si děti musí osvojit základní dovednosti práce s nůžkami,
jehlou a nití a také velice často budou při práci s rostlinným materiálem potřebovat obyčejný
uzel.
Anděl:
• Asi 8 stébel svážeme 1 cm od tenčích konců.
• Delší části opatrně ohneme přes kratší a znovu svážeme.
• Opakujeme, dokud hlavička není dostatečně velká a kulatá.
• Křídla vytvoříme z 5 -6 kratších stébel, která uprostřed propíchneme a svážeme.
• Ze 3 tenčích stébel upleteme copánek jako ruce.
• Pod hlavičkou rozdělíme stébla na polovinu, vložíme křídla a ruce a tělo svážeme v pase.
• Kolem hlavy uvážeme svatozář z rozříznuté slámy. Křídla a délku sukně zastřihneme a zpevníme v plochém stavu obtočením bavlnkou.
Skládaná hvězda:
• Pracujeme s celými stébly nebo se stébly rozříznutými a vyžehlenými.
• Připravíme si 4 stejně široké a dlouhé kousky.
• Postupně je složíme do kříže a nití omotáváme tak, že spodní stébla obtáčíme zespodu a horní shora.
• Dvě takto vytvořené hvězdy položíme na sebe a obdobným způsobem je spojíme.
• Nitě jednotlivých hvězd může e vytáhnout.
• Bohatší hvězdu vytvoříme z 2x6 stébel,
• Konce stébel ozdobně zastřihneme
Řetězy a prostorové ozdoby:
• Stébla slámy nastříháme na stejnou délku 3–5 cm (využijeme zbytky) a pomocí 1-2 jehel navlékáme řetězy a prostorové ozdoby podle obrázků. Slámu můžeme kombinovat s korálky, jeřabinkami, mašličkami, kousky textilu apod.
5.2. Zvykoslovné předměty jara a léta
6. Modelování
6.1. Modelovací hmoty
Nejčastěji používanou hmotou je bezesporu plastelína. S úspěchem však můžeme používat i
modurit. Je to hmota bílé barvy, někdy je k dostání i barevný. Bílý modurit můžeme
přibarvovat.
Další modelovací hmotou, kterou již děti dávno znají, je písek. Jeho velkou výhodou je, že je
všude dostupný a navíc rozvíjí prostorové vidění a motoriku dítěte.
Dobrým materiálem jsou těsta.
Práce s tímto materiálem děti velmi baví, avšak jejich nevýhodou je časová náročnost.
Pokud chceme docílit různých barevných variací, můžeme použít potravinářská barviva na dobarvení těsta.
Do práce s těstem zapojujeme žáky v malých skupinkách. Velké uplatnění najdou těsta před
Vánocemi, kdy si můžeme vzniklými figurkami a předměty ozdobit školní stromeček.
Slané těsto
• 20 dkg mouky
• 20 dkg soli
• ¾ šálku vody
• peče se sušením (0,5cm tloušťky sušíme cca 1 hodinu při minimální teplotě, lze sušit i na vzduchu)
• přidáním dvou lžic lepidla na tapety vydrží déle v syrovém stavu
Vizovické těsto
• 1kg hladké mouky
• 2-2,5dcl vody
• lžíce octa (není nutné)
• těsto se po zpracování uloží do igelitu a další den se použije k modelování, po pečení můžeme potřít vejcem, lze obohatit využitím koření před pečením
Cukrové těsto
• hrníček vody
• dva hrníčky cukru
• tři hrníčky mouky
• pečeme cca při 175°C, toto těsto je určeno
i ke konzumaci
7. Šití
• využíváme bavlnek, nitě tenčích průměru mohou děti přetrhnout
• šití je ze začátku vhodné provádět na výkresovém papíru (čtverečkovaný motiv), kde dětem označíme body, které mají vyšít)
• při ukončení šití žákům pomůžeme se zapošitím
Školní záložka – památka na chvíle strávené ve škole
Literatura
Velká kniha pro malé mistry 1 – 6, Praha, Ikar 1995 – 2000
VONDROVÁ, P.: Tvoříme z přírodních materiálů, Brno, Computer Press 2006; Výtvarné
techniky pro děti, Praha, Portál 2001
KOHLOVÁ, M.: 200 výtvarných činností, Praha, Portál 1996
Z dílny malých mistrů, Bratislava, Mladá létta 1997
Pro chytré hlavy a šikovné ruce – rostliny, Říčany, Junior 2003
SKOPOVÁ, K.: Lidová tvorba, Chrudim, Kadence 1995
LANGHAMMEROVÁ, J.: Pro šikovné ruce, Praha, Práce 1975
101 nejkrásnějších nápadů z přírodních materiálů, Ostrava, Anagram 2004
Velká kniha nápadů z přírodních materiálů, Ostrava, Anagram 2005
Vánoční ozdoby z korálků, Ostrava, Anagram 2006
7. Náměty z kovů - drátů
7.1. DRÁTENICTVÍ
I přes všechny pesimistické prognózy v lidech stále zůstává touha po tvůrčí práci.
Jen se dostává do jiných poloh, než tomu bylo v minulosti.
To, co naši předkové dělali z nutnosti, co pro ně bylo otázkou přežití a tvrdé dřiny, je dnes zábavou, formou seberealizace a jen někdy také obživou.
Takový je osud téměř všech řemeslných technik, které se od středověku provozovala v řemeslnických dílnách či venkovských chalupách.
Systém předávání zkušeností z generace na generaci už mnoho let nefunguje a tak někdy
v zachování tradice zahraje svou roli náhoda a jindy třeba módní trend. A je vždycky dobře,
když se z hlubin historie vynoří nějaká zajímavá technika, na kterou se téměř zapomnělo.
Jednou z takových rukodělných výrob, která se po letech vrací, je drátování. Práce
s obyčejným drátem, z něhož lze vykouzlit mnoho různých předmětů, rozmanitých tvarů a
ornamentů. Má zajímavou a pestrou minulost, její vývoj prošel mnoha etapami i osudovými
zvraty. Drát sice lidé používali již od pravěku, ale specifický způsob jeho zpracování uvedli
v život až slovenští dráteníci zhruba před dvěma stoletími. Vytvořili svébytný obor lidové
výroby, který postupně zdokonalili až na úroveň uměleckého řemesla a která se dokonce
rozvinula do podoby dílenské a tovární produkce. Po první světové válce však nastal úpadek a
přežití celého oboru záviselo mnoho let jen na několika jednotlivcích, kteří znalost techniky
na Slovensku udržovali a na muzejních pracovnících, kteří ji dokumentovali.
Teprve na konci 20. Století se nejprve na Slovensku a později i v Čechách a na Moravě znovu
probudil zájem o drátování a to hned na několika úrovních – řemeslné, umělecké a také
amatérské.
Každý, kdo s drátem začne pracovat, záhy zjistí výhody materiálu i samotné techniky. Drát je
velmi dobře tvarovatelný a při dobrém zvládnutí techniky vznikají pevné, lehké a trvanlivé
výrobky. Navíc lze drát s úspěchem kombinovat s mnoha dalšími materiály, jako je keramika,
sklo či nejrůznější přírodniny. Tvůrčí fantazie může prostě pracovat naplno.
7.1.1. Historie
Drát provází lidstvo od pravěku především pro své univerzální použití.
Malé měděné, bronzové a výjimečně stříbrné a zlaté drátky se zhotovovaly již v době bronzové.
Jeden z nejstarších nálezů měděného drátu u nás pochází z doby asi 1900 př.n.l, kolem roku 700 př.n.l se již vyráběly i rozmanité dráty ze železa.
Drát byl zpočátku jako vše, co se z kovu vyrábělo, velice drahý a proto sloužil především ke
zhotovování náročných dekoračních předmětů, určených pro nejbohatší členy společnosti,
především kmenové náčelníky. V pravěku se užíval zejména ke zhotovování šperků ( jehlic,
spon, náramků, typických náušnic ) a rozmanitých ozdob, např. keltských nákrčníků, ale také
kultovních předmětů a votivních darů v podobě stylizovaných zvířecích figur. Drát
samozřejmě sloužil i v rámci výroby zbraní a zbroje, vtepával se do podkladového kovu a
zdobily se tak např. jílce krátkých mečů a dýk.
Nejstarší užití drátu bylo ve šperkařství a při dalších umělecko-řemeslných výrobách
v pravěku a na počátku středověku většinou technologicky odlišné od postupů užívaných
později dráteníky. Nejstarší techniky užití drátu spočívaly v tvarování kroužků, spirál, elips a
dalších tvarů přímo z drátů, často různě spojovaných. Ve středověku nabyl železný drát
velikého významu při výrobě vojenské zbroje. Nejprve se oděv z kůže nebo pevného sukna
pošíval kostěnými nebo železnými destičkami, později kovovými kroužky. Časem se kroužky
začaly spojovat navzájem a vznikly typická drátěná košile. Nejstarší doklady pocházejí z 5.
stol. př.n.l. od Keltů. V Evropě se ve větší míře rozšířily až ve 12.století v době křížových
výprav.
Skutečné počátky drátenictví na Slovensku jsou nejasné, především proto, že se o životě
chudých vesnic na severním Slovensku v období feudalismu dochovalo minimum
věrohodných pramenů. Rentabilita zemědělství byla nízká a možnost jiné obživy mizivá.
Proto se od počátku lidé snažili přivydělat si těžbou dřeva, uhlířstvím, pálením smůly,
tkalcovstvím, formanstvím. A někdy v té době se nejspíš objevili první dráteníci. Bezpečně je
doloženo na počátku 19. století. Rozvoj drátenictví byl podmíněn mimo jiné i snadnou
dostupností materiálu a technickou nenáročností výroby.
Tradiční produkce slovenských dráteníků měla silnou návaznost na hrnčířskou výrobu. Od
středověku patřily hrnčířské výrobky k základnímu vybavení venkovských kuchyní a
zemědělských hospodářství. Kde se nádobí používalo, tam se taky rozbíjelo. A oprava byla
vždy levnější než pořízení nového. Dráteník prasklé hrnce, mísy a další nádoby opletl
drátěnými oky tak, že se daly dále používat, drátovaly se preventivně i věci nové.
První polovina 20. Století znamenala postupný zánik drátenické výroby v původní podobě.
Vznikaly nové technologie, zlevňovala se výroba a nástup plastů vytlačil celou řadu
tradičních výrobků. Svou roli hrála i politická situace mezi západem a východem, která
omezovala volný pohyb řemeslníků.
Klíčový význam pro uchování a oživení drátenické tradice na Slovensku měly dvě instituce a
to specializované muzeum v Žilině a ÚLUV Bratislava. Drát byl znovu objeven, ale už ne pro
opravy prasklých hrnců nebo výrobu pastiček na myši, ale zejména pro tvorbu dekorativních
předmětů.
7.1.2. Práce s dětmi
Zpracováváme-li se žáky kovový materiál, uplatňujeme především měkký drát, drátěnou
síťovinu, kovovou folii, alobal, drobný kovový odpad apod.
Drát je lehce tvarovatelný materiál, který má široké uplatnění v různých oborech výtvarné
tvorby. Pro naši práci jsou vhodné tenké dráty do tloušťky 1 mm, které snadno tvarujeme
prsty bez použití pracovního nástroje. Vhodné jsou dráty měděné lakované, ale i dráty
hliníkové, měkké železné. V poslední době velkou oblibu získaly tzv. plyšové drátky, které
mají rozmanitou barevnost, jsou veselé a dětmi oblíbené. Z plošných materiálů, které
využíváme při práci s malými dětmi, preferujeme silnější hliníkovou folii. Často ji získáme
jako odpadový materiál, např. z čajových svíček, jako misky od buchet a barevný bývá na
paštikách. Lehce se stříhá obyčejnými nůžkami, dá se na něj malovat i vrývat do něj
nejrůznější ornamenty.
Při práci se žáky se důsledně vyhýbáme rezavým drátům a také všem nebezpečným
spojovacím technikám, jako je pájení. Spoje raději vytváříme svazováním nebo splétáním
drátu. Ale i tak dbáme na bezpečnost, okraje i hrany jsou ostré. Drát můžeme kombinovat
s drátěnou síťovinou, pletivem, hliníkovou fólií, ale i keramikou, sklem, korálky, kamínky i
jinými přírodninami.
Práci s měkkým drátem obvykle začínáme tvarováním prsty a vytváříme tak jednoduché
ornamenty – kruhy, spirály, vlnovky. Oblé tvary získáme navíjením přes prst či váleček,
hranatých tvarů docílíme navíjením přes dřevěný hranolek, častěji však pomocí kleští. Také
můžeme použít tvary vykrajovátek vánočního cukroví. Při omotávání kamínků nebo třeba
ořechů nesmíme zapomenou občas drát provázat obtočením, aby předmět nevypadl. Bylo by
jen přínosem, aby se učitelé seznámili s širší škálou základních drátenických technik, aby lépe
porozuměli materiálu a lépe tak pomohli dětem se zvládnutím úkolů.
Drát i jiný kovový materiál často využíváme jako pomocný. Navlékáme na něj korálky,
přírodniny, děláme z něj očka na zavěšení keramiky, drobných předmětů ze slaného těsta,
moduritu. Spojením jednotlivých výrobků dětí vytvoříme velkoplošná díla, děti se naučí
spolupracovat, být součástí kolektivu.
Literatura
VONDROUŠKOVÁ, A.: Drátenictví, Praha, Grada 2003
PLACHÁ, E.: Dárky z drátků, Brno, Computer Press 2006
Veselé figurky z plyšových drátků, Ostrava, Anagram 2006
Otázky a úkoly
• Co je cílem RVP?
• Proč je důležitá motivace?
• Jaké jsou nejčastěji používané materiály na základních školách?
• Vyjmenujte alespoň 5 způsobů využití papíru.
• Jak staré je řemeslo drátenictví?
