PENÍZENUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K

VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ

Čím se běžně platilo v českých zemích a co si lidé za peníze mohli koupit

• 10., 11., 12. století

Denár

1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní

• 13. století

Denár, takzvaný plecháč neboli brakteát

2 až 4 plecháče = kus sýra

12 plecháčů = jehně

120 plecháčů = pytel žita v době hladu

• 14. století

Groš (12 haléřů neboli parvů)

2 haléře = jedno vejce

2 až 32 haléřů = slepice

1 groš = nůž

1 groš = kus másla nebo sýra

3 groše = sekyra

3 až 8 grošů = boty

5 až 29 grošů = vepř

22 až 55 grošů = kráva

50 grošů = pluh

Kolik si tehdy vydělávali?

tesař 16 nebo 20 grošů týdně

nádeník 4 nebo 6 grošů týdně

• 15. století

Groš (7 peněz nebo 14 haléřů)

12 haléřů až 1 groš = slepice

1 groš = 18 cihel

2 groše 2 peníze = korec ovsa

6 grošů = vůz písku

6 grošů = uzda

15 grošů = kabátec

24 až 40 grošů = kráva

30 grošů = sud piva

120 grošů = kůň

Kolik si tehdy vydělávali?

noční hlídač 1/2 groše denně

pacholek 1 1/2 groše denně

ponocný 7 grošů týdně

• 16. století

Groš, tolar, zlatník (60 krejcarů)

1 groš = uzda

3 groše = hrábě

4 1/2 groše = strych ovsa

5 grošů = kopa vajec

9 až 12 grošů = sud piva

15 grošů = chomout

18 grošů = boty

45 grošů = korec žita

Kolik si tehdy vydělávali?

tesař 3 groše denně

havíř 6 grošů týdně

šafářka 210 grošů ročně

• 17. století

Tolar, zlatník (60 krejcarů)

3 1/2 krejcaru = loket plátna

5 krejcarů = slepice

14 krejcarů = sáh dříví

15 krejcarů = kopa vajec

(2. polovina století)

Kolik si tehdy vydělávali?

havíř a tesař 1 zlatník týdně

nádeník 8 krejcarů denně

• 18. stoletíTolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule4 až 5 krejcarů = libra hovězího48 krejcarů = střevíce7 zlatek = kráva8 zlatek 30 krejcarů = sud piva(ceny z 1. poloviny století)Kolik si tehdy vydělávali?(1. polovina století)tesař mistr 9 ½ krejcaru týdnětovaryš 7 krejcarů týdně

• 19. stoletíTolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, rakouská měna, koruna15 krejcarů = slepice1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec12 až 32 zlatek = sud piva60 až 100 zlatek = kráva(ceny z 1. poloviny století)Kolik si tehdy vydělávali?(1. polovina století)zedník mistr 57 až 60 krejcarů dennětovaryš 42 až 48 krejcarů denněnádeník 18 až 24 krejcarů denně

• 20. a 21. století

Koruna

rok 1921 1939 1949 1969 1989 2001

1 vejce 1,20 0,70 3 1 1,20 2,60

1/2 l piva 1,60 1,45 3,20 1,70 2,50 7,80

kg hovězí zadní 16 14,40 48 29 46 142

pánské boty 216 89 458 170 347 1330

Kolik si tehdy vydělávali?

rok 1921

kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně

vyšší úředník 20 tisíc korun ročně

rok 1939

průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun

rok 1949

zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně

rok 1969

roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun

rok 1989

průměrný měsíční příjem 3161 korun

rok 1999

průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc ročně

Dějiny peněz: od křišťálu ke krejcaru

• Konec starší doby kamenné- 80 000 a až 10 000 let před n. l.- směna za různé suroviny (jantar, krevel, křišťál, kostěné předměty)- později ozdobné věci (náhrdelník z lastur)• Doba bronzová- 1. pol. 2. tis. až 1. pol. 1. tis. před n. l.- platba kovem- měď a bronz v podobě svitku, spirály, sekery, různé ozdoby- v době železné- železné předměty• Keltské období- 2. a 1. stol. před n. l.- první mince-zlaté keltské statéry (duhovky)- náměty:Alexandr III. Veliký, podoba mušlí, motiv hada, koně, bojovníci, nápisy- ražba i stříbrných mincí• Počátek letopočtu až 10. století- platba plátnem-šátečky- peníze z ciziny- římské stříbrné denáry, bronzové sestercie, antoniniány

• 10. a 11. století

- ražba prvních českých mincí-stříbrné přemyslovské denáry

- ražené v Praze, Kouřimi, Plzni

- motivy: starší- kříž (líc), stříška s křížkem (rub); novější- Bůh, knížata

• 12. století

- zlepšení výtvarné podoby mince (mince panovník zabíjí ďábla)

- ražba = jediný příjem panovníka,oběh minci v rámci jednoho území->znehodnocování

• 13. století

- Přemysl Ot. I. –konec znehodnocování

- zavedeny brakteáty (plecháče, němé mince)

- žádný nápis, obraz na jedné straně (sedící panovník,

zvířecí nebo architektonické motivy)

- na brakteátu Přemysla Ot. II. poprvé použit dvouocasý lev

- velmi tenké-> daly se těžko šidit

- obíhaly spolu s denáry

- razil je panovník i panstvo

- na Moravě i feniky

• 14. století

- stažení denárů

- raženy groše

- za vlády Jana Lucemburského- zlatý dukát (florin)

- portrét panovníka a českého lva

• 15. století

- vliv husitských válek

- omezení ražby velkých grošů, ražena drobná mince- malé penízky

- obnova velkého groše za vlády Jiřího z Poděbrad

- rozvoj těžby stříbra v Kutné Hoře• 16. století

- v blízkosti Jáchymova naleziště stříbra

- hrabata právo razit

- velký stříbrný peníz, 29 gramů, šedesátkové členění = tolar

- jméno si vypůjčili Američané- dolar

- tolar vládní mincí, groš začíná končit

- Ferdinand I. Habsburský bere hrabatům právo razit

- nahradil tolar zlatníkem, rozděleným na šedesát krejcarů

- zlatníkový systém trval 12 let, poté české stavy prosadily tolary• 17. století

- potlačeno povstání českých pánů- nahrazen tolar zlatníkem

- po bitvě na Bílé hoře měna v úpadku

Dějiny peněz: od bankocetlí k rakousko – uherské koruně a současné měně

• 18. století

- Marie Terezie- reformy

- ražba kreditní měděné mince kryté státem, obdoba státovek

- bankocedule = první papírové peníze

- posílení měny• 19. století

- špatné období pro měnu z důvodu napoleonských válek

- vydány měnové listy (šajny)

- současně obíhaly měděné, stříbrné a zlaté mince

- 1816 vydány bankovky kryté zákonem

- peníze založené na stříbře platily do r.1892,nahrazeny korunovou měnou postavenou na zlatě

• 20. století

- Rakousko- uherská korunová měna platila do r.1919

- 1922- první československé mince

- kolkované bankovky nahrazeny prvními československými státovkami

- 1926- Národní banka československá

- 1928- první bankovky vytištěné v NBČS

- 1939-zákonné platidlo- říšské marky, protektorátní koruna

- 1945- československá koruna, zavedeny vázané vklady

- 1953- reforma- peníze vytištěné v SSSR- výtvarně i technicky na nízké úrovni, platí do počátku 60. let

- změny motivů v průběhu let

- připraveny mince s lepší ochranou

- 90. léta- příprava federálních peněz, které nakonec nebyly vydány

- tisk současných českých bankovek, podle návrhů Oldřicha Kulhánka