42
PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. *
PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.
*
*
*Rizikové chování a některé osobnostní rysy jsou úzce spojeny
*Rizikové faktory osobnosti se projevují v chování a jednání člověka
*Rizikové aktivity jsou běžnou součástí lidského života a ontogeneze
*Každá druh rizikové aktivity se vyvíjí v čase (například: denní užívání cigaret o 12 % HBSC či další studie popisují pokles od 8 do 12 %)
*Rizikové aktivity mohou být vázány na danou oblast, kulturu a sociální klima
*APA (2007, s. 21–22): „adolescence je období
lidského vývoje, které začíná pubertou
(ve věku 10–12 let) a končí s psychologickou
vyspělostí (přibližně v 19. roku), avšak
přesné věkové rozpětí závisí od jedince.
Během tohoto období se v rozdílném tempu
dějí hlavně změny v sexuálních znacích,
tělesné konstituci, sexuálních zájmech,
sociálních rolích, intelektuálního vývoje
a sebepojetí“.
*Změny na všech úrovních: bio-psycho-socio-
duchovní
*Impulzivitu, jako relativně stálý osobnostní rys, můžeme chápat jako druh nerozvážného, reflexního, rizikového chování a jednání (APA, 2007)
*Eysenck a Eysencková (1985) vnímali impulzivitu jako součást tendencí k vyhledávání dobrodružství, troufalosti, riskování (venturesomeness), vyhledávání vzrušení (sensation seeking), dokonce i jako specifickou komponentu psychoticismu
*Impulzivita má podle Eysencka silné biologické kořeny a možná zde hraje i roli dědičnost (in Vazire and Funder, 2006) – lze jí ale ovlivňovat
*Impulzivita souvisí s rizikovými aktivitami
*Efektivnější se jeví identifikovat rizikové osobnostní rysy (i protektivní) a pracovat s nimi, před tím, než se objeví samotné rizikové aktivity
*Zaměřit se na pozornost, motoriku a dostatečné plánování
*Pojem rizikové chování můžeme snadno definovat jako
„takové chování jedince nebo skupiny, které zapříčiňuje
prokazatelný nárůst sociálních, psychologických,
zdravotních, vývojových, fyziologických a dalších rizik pro
jedince, pro jeho okolí a/nebo pro společnost. Samotný
termín je v úzkém spojení s jinými pojmy – delikventní,
kriminální, asociální, návykové, antisociální a další chování
– přičemž jejich vztahy jsou často velice úzké s rozsáhlými
obsahovými překryvy“ (Dolejš, 2010, s. 9).
*Eklektické (Hamanová a Hellerová (2000, s. 385) „každý jev
rizikového/ problémového – a zvláště už rozvinutého –
chování samozřejmě je třeba samostatně studovat
do hloubky a přistupovat k němu v tomto smyslu specificky
a ,specializovaně‘, současně se ukazuje i nutnost celostního
přístupu k této problematice jako celku“.
*Jessor a kol. (1998):
*Protektivní faktory nalezneme jednak na úrovni:
*Osobnosti jedince – vysoká inteligence, sebeúcta, sebedůvěra, pozitivní orientace na školu, vlastní zdraví;
*Chování jedince – přijímání a plnění povinností (školních, domácích, společenských) a zapojení do dobrovolnických aktivit vyžadující altruistické, empatické chování;
*Sociálního prostředí – vlastní primární rodina (otevřená komunikace, podpora adolescenta, pozitivně orientovaná výchova), vrstevnické skupiny (sociální opora) a společnost.
*Skupina rizikových faktorů je tvořena proměnnými na úrovni
*Osobnost jedince – zdravotní hendikep, některé osobností rysy (impulzivita, extraverze, neuroticismus), dětské traumatické zážitky;
*Chování jedince – odmítání, nedodržování psaných a nepsaných společenských pravidel, školní neúspěch, pořizování si zbraní;
*Sociální prostředí – vlastní primární rodina (příliš autoritativní nebo naopak liberální výchova, rizikové aktivity u rodičů), vrstevnické skupiny (silnější orientace než na rodinu, hodnoty skupiny, rizikové aktivity u vrstevníků) a společnost (chudoba, prostor k nelegální činnosti).
* Příklady interpretace výsledků
* Ve studii Skopala a kol. (2014)
* 3,04 % adolescentů vykouří více než 5 cigaret denně
* a nebo 3,93 % bylo během posledních 30 dnů opilých – problémy s chůzí, artikulací či další důsledky
* Co hraje roli
* Čas testování
* Typ školy
* Věk
* Lokalita
* Ochota spolupracovat
* Absence:
* Adolescenti bez souhlasu zákonných zástupců (s/bez vědomí)
* Nemocný adolescenti
* Adolescenti mimo školní systém (adolescenti na ulici)
* Adolescenti z jiných typů škol než výzkumný soubor – například děti v ústavní výchově
* Adolescenti mimo výuku (školní akce - výběr)
* Další proměnné
* Co z toho vyplívá:
* Že denních kuřáků cigaret (5 a více) může být i o několik procent více – třeba 6 % - protože část vyjmenovaných případů adolescentů jsou velmi rizikový
*Dotazník Výskyt rizikového chování u adolescentů vyšel v roce 2015
*Autorský kolektiv Dolejš a Skopal
*Poskytuje dva druhy výsledků:
* Informace o výskytu určitého rizikového chování u adolescentů
(kouření tabákových výrobků, užívání marihuany, krádeže)
* Informace o faktorech, které metoda měří – abúzus, delikvence a
šikana (oběť)
*Vznikl v rámci rozsáhlé rešerše dotazníků zaměřených na rizikové
chování – ESPAD, HBSC či regionální dotazník
*Obsahuje 18 položek
*Jsou to aktivity, které jsou časté na ZŠ
*Doba administrace cca 10 minut
*Celkový skór a tři faktory
*S celkovým skórem VRCHA korelují položky na 0,28 – 0,57
*Faktorová zátěž položek 0,15 až 0,74
*Jednoduché vyhodnocení přes šablonu – sčítání kladných odpovědí
*Škála impulzivity Dolejš a Skopal – vyšla v roce 2016
*Nástrojem, který poskytuje možnost v krátkém čase získat
informaci o tom, jak impulzivní je daný adolescent
*Vznikl v rámci rozsáhlé studie – cca 800 položek
*Obsahuje 24 položek
*Vychází z dotazníku ŠORA
*Doba administrace cca 10 minut
*Položky korelují s celkovým skórem v rozmezí r = 0,22 až
0,63
*Faktorová zátěž položek 0,19 až 0,65
*Obsahuje několik významově převrácených otázek
*Jednoduché vyhodnocení přes šablonu
*
*
*Průměrná hodnota v celkové rizikovosti v jednotlivých krajích celonárodní studii
*Ve studii Moravskoslezského kraje – dosáhli adolescenti (G + ZŠ) průměrné v celkové rizikovosti = 2,84 bodu
*Nárůst o cca 0,5 bodu oproti české normě
*
* Administrace dotazníku se účastnili žáci 6. až 9. tříd a žáci 1. až 4. ročníků víceletých gymnázií v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o adolescenty ve věku 11 až 16 let.
* Výzkumný soubor pocházel z 9 základních škol a 2 víceletých gymnázií. Celkově bylo administrováno a sebráno 1398 testových baterií
* Základní školu navštěvovalo 1183 adolescentů s průměrným věkem 13,27 let. Do této skupiny patřilo 626 chlapců a 557 dívek. Nejpočetnějšími jsou věkové kohorty 13 a 14letých.
* Druhou skupinou jsou gymnazisté na víceletých gymnáziích. V projektu byla vyplněná testová baterie získána od 215 adolescentů, kdy 106 bylo chlapců (u jednoho chlapce nebyl věk, proto bude scházet v některých analýzách, které operují s věkem) a 109 dívek. Průměrný věk celé skupiny je 13,18 let. Nepočetnější jsou věkové kohorty 12 až 15letých.
* Celkem 227 adolescentů nebylo zapojeno do administrace testové baterie, jedná se tedy o 14 % ze sledované populace žáků a žákyň z vybraných škol v Moravskoslezském kraji. Důvodem pro neúčast byla absence souhlasu zákonných zástupců, nemoc či nepřítomnost během administrace z jiných důvodů. Adolescenti, kteří se nezapojili do administrace, mohou vykonávat různé rizikové aktivity, a to v nižší či vyšší míře což může nějakým způsobem ovlivňovat výsledky, které jsou zde prezentovány. Působení může být dvojího druhu: a) buď by průměrné, prevalenční hodnoty snižovali, což je ten akceptovatelnější směr nebo b) by zjištěné hodnoty zvyšovali a pak to poukazuje na to, že počet rizikových adolescentů ve sledované populaci žáků vybraných škol je vyšší a je tedy potřeba být aktivnější v programech primární prevence a v intervencích.
Proměnná Počet Průměr Minimum Maximum
Směrodatná
odchylka
Chlapci ze ZŠ 626 13,31 11 16 1,22
Dívky ze ZŠ 557 13,23 11 16 1,21
Všichni chlapci a dívky ze ZŠ 1183 13,27 11 16 1,21
Chlapci z G (+1 bez věku) 105 13,17 11 15 1,33
Dívky z G 109 13,18 11 15 1,28
Všichni chlapci a dívky z G 214 13,18 11 15 1,31
Všichni chlapci a dívky z G a ZŠ (cca 3,5 %) 1397 13,26 11 16 1,26
*
*Část hodnot je výrazně podobných hodnotám normových souborů.
*Zkušenosti s marihuanou uvádí v normě 12,55 % adolescentů, a ve sledované populaci je to 12,45 %.
*U skupiny jsou některé aktivity realizovány v nižší míře, například pití alkoholických nápojů za posledních 30 dnů nebo zkušenosti se stavem opilosti.
*Ve sledované skupině je 55 adolescentů, kteří jsou denními kuřáky cigaret.
*Vyšší hodnoty pozorujeme například u poškozování cizích věcí jen tak pro zábavu, zkušenost s touto aktivitou má 21,85 % adolescentů. Za své jednání se dostalo do konfliktu s policií 17,36 % oslovených adolescentů.
*Verbální či online zesměšňování není nějak výrazné oproti normám, ale výrazně vyšší počet žáků a žákyň má zkušenost s fyzickým a psychickým ubližováním, tuto zkušenost má za posledních 30 dní jedna pěti sledovaných žáků.
*
*V rámci víceletých gymnázií je většina aktivit realizována s nižší frekvencí, než je tomu u stejně starých žáků a žákyň základní škol, kteří byli součástí této studie.
*Ve sledované skupině gymnazistů není žádný denní kuřák a zkušenosti s opilostí má jen necelé procento.
*Vysoké prevalenční hodnoty pozorujeme hlavně u vandalismu, tedy poškozování cizích věcí jen tak pro zábavu, s touto aktivitou má zkušenosti 22,33 % oslovených adolescentů.
*Oproti výsledkům z normových souborů, má také vyšší počet gymnazistů zkušenosti s policií.
*Zvýšené hodnoty pozorujeme u projevů verbální a fyzické agresivity, například 14,42 % sledovaných gymnazistů v roli oběti má přímé zkušenosti s ubližováním a 19,53 % potvrdilo zkušenosti s verbální agresivitou.
*
*Problémový je faktor delikvence, kdy sledovaná skupina má častěji zkušenosti s vandalismem, krádežemi či s policií.
*Rizikovější jsou hlavně 11letí a 15letí, kdy rozdíl od normy je více než 0,45 bodu.
*V celkové rizikovosti dosáhla sledovaná skupina 3,03 bodů, znamená to, že každý chlapec kladně odpověděl průměrně na 3 otázky z 18.
*U dívek je situace trochu odlišná.
*Nejvyšší rozdíl mezi sledovanou skupinou a normovými soubory je delikvence, což je stejný trend jako u chlapců.
*U dívek je také pozorovatelný vyšší počet těch, které zažívají nějaké agresivní činy od svých spolužáků. Dívky více experimentují s alkoholem či tabákem oproti souboru žákyň Moravskoslezského kraje, ale při porovnání s normovým souborem českých dívek se jedná o menší frekvence výskytu těchto aktivit.
*Rizikovější, při porovnání s normami, se jeví 11, 12 a 15leté dívky.
0,000,501,001,502,002,503,003,50
Výběrový souborchlapců ČR
Výběrový souborchlapců MK
Vaši chlapci ze ZŠ
0,000,501,001,502,002,503,00
Výběrový soubordívek ČR
Výběrový soubordívek MK
Vaše dívky ze ZŠ
*
* V celkové rizikovosti dosáhla sledová skupina chlapců vyšší hodnoty oproti normovému souboru o 0,43 bodu.
* Ve dvou ze tří faktorů jsou gymnazisté rizikovější, než je tomu u normového souboru českých a moravskoslezských gymnazistů. Jedná se o faktory šikana a delikvence.
* Za rizikovější můžeme považovat 11leté a 14leté chlapce, kteří výrazněji převyšují v průměru normové soubory.
* Výsledky u gymnazistek částečně kopírují výsledky u gymnazistů.
* V celkové rizikovosti dosahují vyšších hodnot, než jsou naměřeny v normových souborech.
* Průměrně jedna dívka kladně odpověděla na 2 z 18 otázek v dotazníku VRCHA.
* Experimentování s tabákem, alkoholem či marihuanou je v součtu nižší, než je tomu u českých gymnazistek, na druhou stranu vyšší než bylo naměřeno u gymnazistek z vašeho kraje (druhý normový soubor).
* Za rizikovější můžeme považovat 11leté a hlavně 13leté dívky (jedna dívka má průměrně zkušenost se třemi aktivitami).
0,000,501,001,502,002,503,00
Výběrový souborchlapců ČR
Výběrový souborchlapců MK
Vaši chlapci z G0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
Výběrový soubordívek ČR
Výběrový soubordívek MK
Vaše dívky z G
*
*Do skupiny zvýšená či vysoká rizikovost spadá 34 % oslovených
chlapců a 30 % dívek.
*Z celkového počtu 1181 je ve skupině velmi rizikových 145
jedinců, což je 12 %.
*Za časté oběti nevhodného, agresivního, ubližujícího chováním
můžeme považovat 36 chlapců (6 %) a 50 dívek (9 %).
*Nejvyšší počet rizikových adolescentů můžeme pozorovat
v delikvenci, kdy chlapci a dívky spadající do vysoké rizikovosti
tvoří skupinu čítající 136 adolescentů.
*Ve stejné skupině, ale u faktoru abúzus jde o 67 adolescentů.
Faktor/Míra
rizikovosti Nerizikovost
Běžná
rizikovost
Zvýšená
rizikovost
Vysoká
rizikovost
abúzus 389 122 83 30
delikvence 206 156 168 94
šikana 362 157 69 36
celková
rizikovost 127 283 132 82
Faktor/Míra
rizikovosti Nerizikovost
Běžná
rizikovost
Zvýšená
rizikovost
Vysoká
rizikovost
abúzus 343 108 69 37
delikvence 224 154 137 42
šikana 302 144 61 50
celková
rizikovost 134 255 105 63
*
*Pokud se podíváme, tak ze 106 gymnazistů spadají v celkové rizikovosti do skupin zvýšená či vysoká rizikovost 30 gymnazistů (28 %). Do těchto dvou skupin spadá 20 % gymnazistek, tedy ze 109 se jedná o 22 adolescentů.
*Potěšující a nízké hodnoty pozorujeme ve faktoru abúzus u obou pohlaví, vysoce rizikového zde máme jednoho chlapce.
*Na druhou stranu vysoké hodnoty máme ve faktoru delikvence, kde 4 a více delikventních aktivit realizovalo 10 chlapců a 6 dívky. Pokud k tomu připočítáme adolescenty ve skupině zvýšená rizikovost (60), tak se celkem jedná o 76 adolescentů (35 %).
*Počet adolescentů, kteří byli středem hrubého zacházení od spolužáků, není až tak vysoký oproti počtu adolescentů s problémy v oblasti delikvence, ale i tak je vhodné zaměřit prevenci i na ně, protože vysoce rizikových je 6 a se zvýšenou rizikovostí je to dalších 30 adolescentů.
Faktor/Míra
rizikovosti Nerizikovost
Běžná
rizikovost
Zvýšená
rizikovost
Vysoká
rizikovost
abúzus 66 28 11 1
delikvence 39 21 36 10
šikana 56 31 17 2
celková
rizikovost 20 56 25 5
Faktor/Míra
rizikovosti Nerizikovost
Běžná
rizikovost
Zvýšená
rizikovost
Vysoká
rizikovost
abúzus 74 21 14 0
delikvence 38 41 24 6
šikana 68 24 13 4
celková
rizikovost 26 61 16 6
*
*Zvýšené hodnoty pozorujeme u krádeží, u problémů s policií či u poškozování cizích věcí. V souboru bylo 55 denních kuřáků a 34 adolescentů zažilo za poslední měsíc stav opilosti.
*Někteří žáci se stávají středem zesměšňování, tuto zkušenost za posledních 30 dní mělo 20,85 % a 13,68 % potvrdilo nějakou formu ubližování.
*Ve sledované populaci je 92 těch (7 %), kteří zažívají častěji různé negativní ataky od svých spolužáků, jsou středem posměchu, verbální a fyzické agrese.
*Nižší počet jedinců je ohrožen závislostí na tabáku, alkoholu či jiných drogách, protože velmi rizikových je jen 68 (5 %).
*Nepočetnější skupinou jsou jedinci realizující různé rizikové aktivity, které jsou na/či za hranicí zákona. Celkem časté zkušenosti tohoto typu má 152 adolescentů (11 %).
*V souboru se nachází jedna třetina adolescentů, kteří vykazují zvýšenou či vysokou rizikovost.
Faktor/Míra rizikovosti Nerizikovost Běžná rizikovost Zvýšená rizikovost Vysoká rizikovost
Abúzus 872 279 177 68
Delikvence 507 372 365 152
Šikana 788 356 160 92
celková rizikovost 307 655 278 156
*
*Pozorujeme, že impulzivnější jsou chlapci ve všech věkových
kohortách oproti dívkám, což potvrzuje teoretické koncepty.
*Dívky ani chlapci v žádné věkové kohortě nepřesáhli průměrné
hodnoty z normového souboru českých žáků a žákyň.
*Nejvyšší míru impulzivity vykazují starší věkové kohorty, hlavně 14
a 15letí adolescenti.
*I když u chlapců stojí za pozornost také 11letí, kteří dosahují
vyšších hodnot než například 12 či 13letí chlapci.
54,00
56,00
58,00
60,00
62,00
64,00
66,00
11let 12let 13let 14let 15let 16let
Výběrový souborchlapců ČR
Výběrový souborchlapců MK
Vaši chlapci ze ZŠ
52,00
53,00
54,00
55,00
56,00
57,00
58,00
59,00
60,00
61,00
11let 12let 13let 14let 15let 16let
Výběrový soubordívek ČR
Výběrový soubordívek MK
Vaše dívky ze ZŠ
*
* Ve skupině chlapců jsou impulzivnější hlavně 14 a 15letí chlapci, kteří se průměrnou
hodnotou dostali na úroveň standardizačního souboru českých gymnazistů.
* Vyšší míru impulzivity pozorujeme také u 11letých, ale zde má na výsledek určitý vliv
počet sledovaných žáků (poukazuje na to směrodatná odchylka).
* Křivka míry impulzivity u chlapců, kopíruje křivku, která byla získána z dat
standardizační studie.
* Při porovnání gymnazistů se žáky základních škol, kteří byli v tomto výzkumu, nebyly
nalezeny výrazné rozdíly či obecné tendence.
* Dívky, které studují na víceletých gymnáziích, jsou oproti svým spolužákům méně
impulzivní, přičemž jedinou výjimkou jsou 13leté, které také výrazně přesáhli
populační průměr.
48,00
50,00
52,00
54,00
56,00
58,00
60,00
62,00
64,00
11let 12let 13let 14let 15let
Výběrový souborchlapců ČR
Výběrový souborchlapců MK
Vaši chlapci z G
50,00
52,00
54,00
56,00
58,00
60,00
62,00
11let 12let 13let 14let 15let
Výběrový soubordívek ČR
Výběrový soubordívek MK
Vaše dívky z G
*
*Můžeme pozorovat, že nad průměr plus jednu směrodatnou odchylku bylo 102 (9 %).
*Nejvyšší počet byl identifikován ve věkové kohortě 14letých dívek, u chlapců jsou to kohorty 14letých a 15letých.
*Za impulzivnější (nad 65 bodů), a pro intervenci vhodné žáky, můžeme počítat 217 adolescentů, tj. 129 chlapců a 88 dívek.
*Vybrali jsme 5 chlapců, kteří získali v dotazníku SIDS více než 85 bodů (jedná se o vysoké skóre). Jak lze vyčíst z dané tabulky, tak i v dotazníku VRCHA 5 respondentů dosahuje vysokých hodnot, tedy hodnot, které jsou ve skupině zvýšená či vysoká rizikovost.
SIDS 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let
Chlapci 8 8 8 10 10 2
Dívky 6 10 14 18 8 0
Věk Pohlaví SIDS Abúzus
VRCHA
Delikvence
VRCHA
Šikana
VRCHA
Celkový skór
VRCHA
13 Chlapec 87 4 5 1 10
16 Chlapec 88 7 7 2 16
15 Chlapec 85 6 7 2 15
15 Chlapec 90 5 7 2 14
15 Chlapec 87 5 5 4 14
*
* Za velmi impulzivní adolescenty můžeme považovat ty, kteří dosáhnou v součtu více bodů než je průměr
plus jedna směrodatná odchylka a nejvíce takových dívek je ve věkové kohortě 13letých a u chlapců
jsou to 15letí.
* Velmi zajímavý je počet 11letých, z celkového počtu 21 adolescentů je 8 velmi impulzivních (38 %).
* Celkem bylo ve všech věkových kohortách identifikováno 31 adolescentů (14 %), v rámci pohlaví je počet
vyrovnaný.
* Zvýšená impulzivita (nad 65 bodů) byla zjištěna u 49 adolescentů (poměr dívek chlapců 1:1), což je cca
jedna čtvrtina sledované skupiny, v populaci moravskoslezských gymnazistů bude také cca 25 % vhodná
pro práci s tímto rysem.
* Prezentuje 5 adolescentů, 4 chlapce a 1 dívku, kteří získali ve škále impulzivity vyšší počet bodů (nad
76). Tito impulzivní adolescenti jsou častějšími účastníky, realizátory rizikových aktivit. Je vidět, že u
adolescentů převládají hlavně ty aktivity, která jsou spojeny s porušováním pravidel.
* Adolescenti jsou ve vyšší míře aktivní v různých formách krádeží, vandalizmu či podvádění.
SIDS 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let
Chlapci 4 2 2 2 5
Dívky 4 3 6 0 3
Věk Pohlaví SIDS Abúzus
VRCHA
Delikvence
VRCHA
Šikana
VRCHA
Celkový skór
VRCHA
13 Chlapec 76 0 2 2 4
14 Chlapec 81 1 3 1 5
13 Chlapec 79 1 4 1 6
13 Dívka 86 1 5 2 8
14 Chlapec 76 1 6 2 9
*
Otázka/sledovaný soubor Výběrový
soubor ČR
Chlapci a dívky
ze ZŠ a G MSK
Chlapci a
dívky ze
ZŠ a G ZK
Pil/a jsi během posledních 30 dnů nějaký alkoholický nápoj? 31,19 24,57 27,70
Kouřil/a jsi nebo jinak užil/a někdy během svého života marihuanu ("trávu") nebo hašiš? 10,86 11,10 7,27
Kouřil/a jsi během posledních 30 dnů cigarety? 10,88 12,89 8,35
Měl/a jsi někdy během svého života pohlavní styk? 5,55 7,09 5,70
Vykouříš denně více než 5 cigaret? 3,04 3,94 2,26
Byl/a jsi někdy během posledních 30 dnů opilý/á tak, že jsi měl/a problémy s chůzí, s
mluvením, zvracel/a jsi nebo sis nepamatoval/a, co se stalo? 3,93 2,44 3,14
Užil/a jsi někdy během života léky, aniž bys je potřeboval/a (zdravotní problémy) a
aniž by o tom věděli rodiče? 8,95 11,46 8,64
Zfalšoval/a jsi někdy podpis rodičů? 29,87 31,16 36,44
Ukradl/a jsi někdy peníze rodičům nebo někomu jinému? 11,89 13,47 15,82
Byl/a jsi někdy během svého života "za školou"? 8,30 10,03 7,27
Ukradl/a jsi někdy něco někomu? 23,31 29,73 30,35
Poškodil/a jsi někdy během života cizí majetek jen tak pro zábavu? 14,96 21,92 20,24
Měl/a jsi někdy „opletačky“ s policií kvůli tomu, co jsi udělal/a? 7,36 15,76 7,76
Ukradl/a jsi někdy něco v obchodě? 10,71 18,27 10,81
Už sis někdy během života záměrně fyzicky ublížil/a? 25,16 25,93 17,78
Byl/a jsi někdy během posledních 30 dnů středem hrubých a vulgárních urážek od
spolužáků? 17,61 20,85 20,73
Ublížil ti někdo nebo tě zesměšňoval v posledních 30 dnech na internetu (sociální sítě,
nevhodná videa, blogy a jiné)? 7,12 9,24 7,47
Ublížil ti některý ze spolužáků během posledních 30 dnů? 11,68 13,68 12,38
*0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
abúzus delikvence šikana celkovárizikovost
Dívky ZŠ ČR
Dívky ZŠ MSK
Dívky ZŠ ZK
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
Chlapci ZŠ ČR
Chlapci ZŠ MSK
Chlapci ZŠ ZK
Chlapci ZŠ
ČR
Chlapci ZŠ
MSK
Chlapci ZŠ
ZK
abúzus 0,80 0,75 0,66
delikvence 1,32 1,62 1,56
šikana 0,69 0,66 0,58
celková
rizikovost 2,80 3,03 2,80
Dívky ZŠ
ČR
Dívky ZŠ
MSK
Dívky ZŠ
ZK
abúzus 0,90 0,81 0,66
delikvence 0,97 1,22 1,08
šikana 0,70 0,77 0,59
celková
rizikovost 2,57 2,79 2,33
*
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
Chlapci G ČR
Chlapci G MSK
Chlapci G ZK
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
Dívky G ČR
Dívky G MSK
Dívky G ZK
Chlapci G
ČR
Chlapci G
MSK
Chlapci G
ZK
abúzus 0,58 0,56 0,36
delikvence 1,07 1,37 1,32
šikana 0,52 0,68 0,82
celková
rizikovost 2,17 2,60 2,50
Dívky G ČR Dívky G MSK Dívky G ZK
abúzus 0,60 0,46 0,34
delikvence 0,84 1,15 1,03
šikana 0,50 0,58 0,41
celková
rizikovost 1,94 2,18 1,79
*
52
54
56
58
60
62
64
66
11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let
Impulzivita chlapciZŠ ČR
Impulzivita chlapciZŠ MSK
Impulzivita chlapciZŠ ZK
50
52
54
56
58
60
62
11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let
Impulzivita dívkyZŠ ČR
Impulzivita dívkyZŠ MSK
Impulzivita dívkyZŠ ZK
52,00
53,00
54,00
55,00
56,00
57,00
58,00
59,00
60,00
61,00
11 let 12 let 13 let 14 let 15 let
Impulzivitachlapci G ČR
Impulzivitachlapci G MSK
Impulzivitachlapci G ZK
46,00
48,00
50,00
52,00
54,00
56,00
58,00
60,00
11 let 12 let 13 let 14 let 15 let
Impulzivitadívky G ČR
Impulzivitadívky G MSK
Impulzivitadívky G ZK
*Kdo se zásadně odchyluje od průměru populace, tak s ním by měla být realizována intervence, poradenství a aktivní odborná práce
*Při analyzování výsledku, který byl naměřen metodou SIDS a VRCHA, je nutné zohlednit i další informace, které lze během diagnostického procesu získat
*Další proměnné
* Výsledky ve škole
* Absence, neomluvené hodiny
* Chování ve škole
* Další přestupky
* Plnění povinností
* Další – vyšetření od odborníků, znalost rodinného zázemí atd.
*Pro detailnější poznání problematiky není vhodné využit jen nástroj SIDS či VRCHU
*Odborník by měl použít i další nástroje:
* kvalitativní nástroje (rozhovor, anamnézy atd.)
* kvantitativní metody měřící impulzivitu či podobný osobnostní rys, příkladem může být faktor impulzivita v Škále osobnostních rysů představující riziko z hlediska užívání návykových látek SURPS (Dolejš, Miovský, Řehan, 2013) nebo faktor Urgency v Impulsive Behaviour Scale UPPS (Whiteside, Lynam, 2001; experimentální překlad Dolejš a kol., 2014).
*Při realizaci preventivních programů doporučujeme:
*Komplexní, vzájemně propojené a kombinované preventivní
strategie, které budou působit na adolescenty z vašich škol.
*Připravit programy, které budou na sebe navazovat a
vzájemně se doplňovat. Efektivní nejsou například
jednorázové preventivní aktivity. Nedoporučujeme
jednostranné a zjednodušující informace, které mohou mít
negativní dopad na chování adolescentů.
*Preventivní programy by měly být vodné pro vaše žáky a
studenty, a při výběru těchto programů je potřeba brát
v úvahu věkové, demografické a sociokulturní charakteristiky.
*Zahájit prevenci včas. Do šetření byli zapojeni adolescenti ve
věku 11-15 let, a lze z výsledků vyčíst, že některé rizikové
aktivity se objevují již ve věku 11 let. Z tohoto důvodu
doporučujeme včasný začátek primární prevence, a to již na
prvním stupni základního vzdělání.
*Podporovat zdravý životní styl a využívat pozitivních modelů.
Nabízejte vhodné a zajímavé volnočasové aktivity, nebo k nim
alespoň adolescenty směřujete.
*Zaměřit se na to, aby adolescenti získali relevantní sociální
dovednosti a dovednosti potřebné pro zdravý životní styl.
Jedná se na příklad o nácvik asertivity, schopnost odmítat,
zkvalitnění sociální komunikace, schopnosti obstát
v kolektivu, řešit problémy sociálně přiměřeným způsobem.
*V preventivních programech určených pro určitou skupinu
adolescentů využívat „peer“ prvky a zapojit starší
adolescenty, kteří mají vliv na utváření postojů a názorů těch
mladších. Aktivní účast adolescentů na programech, jejich
iniciativa a spontánní výměna názorů zvyšuje úspěšnost
preventivního programu.
*Vytvořit ve školách prostředí a sociální klima, které není
nakloněno k podpoře a rozvoji rizikového chování.
*V rámci preventivních programů podporovat a tvořit
podmínky pro společensky přijatelné aktivity.
*Vyvarovat se využívání neúčinných preventivních prostředků a
aktivit, které evaluační projekty identifikovali. Za velmi málo
efektivní jsou považovány programy postavené na
odstrašování, zastrašování, zakazování, přehánění následků
rizikových aktivit, moralizování.
*Dlouhodobé a aktivní plánování preventivních programů a při
plánování využívejte výsledky poukazující na sledované
fenomény.
*Dlouhodobě plánovaný odborný růst školních metodiků
prevence a pedagogů a podporu v jejich preventivních
aktivitách.
*Spolupráci s širší odbornou veřejností, s nízkoprahovými
centry, ale i se státním aparátem na strategii primární
prevence ve Vašem kraji a jeho blízkém okolí.
*Při plánování preventivní strategie a při tvorbě minimálně
preventivních programů vhodně využívat kvalitní relevantní
vědecké zdroje a informace (například výstupy Kliniky
adiktologie Univerzity Karlovy nebo informační portály, jako
je drogy-info.cz). Sledovat vývojové trendy, které přinášejí
studie jako je ESPAD, HBSC či studie Dolejše a kol.
*Do primární prevence by školní metodici prevence měli
zapojovat nové poznatky, nové preventivní programy a know-
how odborníků působících a realizujících prevenci v jejích
různých formách.
*Při plánování preventivních programů by měla být realizována
analýza protektivních a rizikových faktorů na úrovni a) školy,
b) výuky, c) interakce mezi zúčastněnými stranami a d)
komunity, ve které se škola nachází.
*
*
* Čerešník, M., & Dolejš, M. (Eds.). (2015). Spoločný projekt dvoch národov alebo podobnosti a rozdiely v procese a
výsledkoch výskumu zameraného na rizikové správanie a osobnostné rysy dospievajúcich na Slovensku a v Českej republike:
PHD EXISTENCE 2015 česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci.
* Dolejš M., Miovský, M., & Řehan, V. (2012) Testová příručka ke škále osobnostních rysů představujících riziko z hlediska
užívání návykových látek (SURPS- SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE). Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.
* Dolejš, M. (2010). Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci.
* Dolejš, M. (2013). Aktualizace populačních norem pro osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ): PHD EXISTENCE III Česko-
slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
* Dolejš, M., Skopal, O. (v tisku). Škála úzkostnosti Dolejš a Skopal. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
* Dolejš, M., Skopal, O. Suchá, J. (v tisku). Škála depresivity Dolejš, Skopal a Suchá. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci.
* Dolejš, M., Skopal, O., Suchá, J., Cakirpaloglu, P., & Vavrysová, L. (2014). Protektivní a rizikové osobnostní rysy u
adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
* Dolejš, M., Suchá, J., Skopal, O. (v tisku). Škála agresivity Dolejš, Suchá a Skopal. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci.
* Dolejš, M., Suchá, J., Skopal, O., Vavrysová, L. (v tisku). Agresivita u českých adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci.
* Skopal, O., Dolejš, M. & Suchá, J. (2014). Vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování u českých žáků a žákyň.
Olomouc: Univerzita Palackého.
* Skopal, O., Dolejš, M., Suchá, J. (Eds.). (2015). Základní psychometrické vlastnosti dotazníku agresivity Busse a Perryho u
žáků ve věku 11 až 15 let: PHD EXISTENCE 2015 česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o
doktorandech. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
* Suchá, J. Dolejš, M., Skopal, O., & Vavrysová, L. (Eds.). (2015). Změna sebehodnocení u žáků druhého stupně posuzovaná
na základě Rosenbergovy škály sebehodnocení (RŠS): PHD EXISTENCE 2015 česko-slovenská psychologická konference (nejen)
pro doktorandy a o doktorandech. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
* Suchá, J., Dolejš, M. (v tisku). Agresivita, depresivita, impulzivita a sebehodnocení u českých adolescentů. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci.
* Štefková, I., Dolejš, M. (2016). Resilience u adolescentů v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci.
* Baumgartner, F. (1995). Posudzovanie situácií interpersonálnej agresie a jeho vztah k stratégiám agresívního správania.
Československá psychologie, XXXIX, 4, 289–299.
* Conrod, P. J., Castellanos, N., & Mackie, C. (2008). Personality-targeted interventions delay the growth of adolescent
drinking and binge drinking. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 49(2), 181-190.
* Csémy, L., Chomynová, P. (2012) Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) a podtitul Přehledhlavních
výsledků studie v České republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky.
* Cvečková M., (2010). Úraz není náhoda. WWW user survey. (n. d.). Retrived from http://www.urazneninahoda.cz/ke-
stazeni/#pro-pedagogy.
* Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
* Gerevich, J., Bácskai, E., Czobor, P. (2007). Th e Generalizability of the Buss & Perry Aggression Questionnaire [Electronic
version]. International Journal of Methods in Psychiatric Research, 16(3), 124–136.
* Hamanová, J., Hellerová, P. (2000). Syndrom rizikového chování v dospívání. Československá pediatrie, 55 (6), 380–387.
* Hartl, P., Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál
* Hodovský I., Dopita, M., ed. (2002). Etika a sociální deviace. Olomouc: Univerzita Palackého.
* Hrčka, M. (2001). Sociální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství.
* Jessor, R. (1991). Risk behavior in adolescence: A psychosocial framework for understanding and action. JAH, 12 (8), 597–
605.
* Klener, P. ed. (1996). Velký sociologický dotazník. Praha: Karolinum.
* Koudelková, A. (1995). Psychologické otázky delikvence. Praha: Victoria Publishing.
* Kudrjavcev, V. N., Něrsesjanc, V. S., Kudrjavcev, J. V. (1988). Sociální deviace – úvod do obecné teorie. Praha: Svoboda.
* Kuja, J., Floder, J. (1989). Etopedie. Olomouc: Univerzita Palackého.
* Labáth, V. (2001). Riziková mládež - Možnosti potenciálnych zmien. Praha: Slon
* Lang, V. (2006). Analýza rizikových forem chování mladistvých. Brno: Masarykova univerzita.
* Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. 2.vyd . Praha: Grada Publishing.
* Luhmann, N. (1996): Modern Society Shocked by Its Risk. Hong Kong: Uni. of Hong Kong
* Macek, P. (1999). Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.
* Zemanová, V. & Dolejš, M. (2015). Životní spokojenost, sebehodnocení a výskyt rizikového chování u klientů
nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Olomouc: Univerzita Palackého.
* Matoušek, V., Kroftová, A. (2003). Mládež a delikvence. Praha: Portál.
* Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. (Eds.) (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství.
Praha: Sdružení SCAN, Univerzita Karlova v Praze & Togga.
* MŠMT ČR, Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a
tělovýchovy na období 2009–2012.
* MŠMT ČR, Metodický pokyn MŠMT k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (č. j. 28275/2000-51).
* Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. Praha: Academia.
* Schraggeová, M., Rošková, E. (2000). Riziko z pohľadu hodnotenia a zvládania. Československá psychologie, XLIV, 6, 515–
527. 164
* Širůček, J., Širůčková, M., Macek, P. (2007). Sociální opora rodičů a vrstevníků a její význam pro rozvoj problémového
chování v adolescenci. Československá psychologie, LI (5), 476–488.
* Širůčková, M. (2009). Psychosociální souvislosti rizikového chování v adolescenci: role vrstevnických a rodinných vztahů.
Brno: Masarykova univerzita.
* Šubová, E. (2010). Drogová scéna v ČR. Psychologické a právní problémy. Brno: Masarykova univerzita.
* Švarcová, E. (2002). Úvod do etopedie. Hradec Králové: Gaudeamus.
* Syřišťová, E. ed. (1972). Normalita osobnosti. Praha: Avicenum.
* Urban, L., Dubský, J. (2008). Sociální deviace. Plzeň: Aleš Čeněk.
* Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie 1 : dětství a dospívání. Praha: Karolinum.
* VandenBos, G. R., ed. (2007). APA Dictionary of Psychology. Washington: American Psychological Association.
* Večerka, K., Holas, J., Štechová, M., Diblíková, S., Neumann, J. (2004). Mladiství na prahu tisíciletí. Praha: Institut pro
kriminologii a sociální prevenci.
* Vojtová, V. (2008). Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. Brno: Masarykova univerzita.
* Vykopalová, H. (2001). Sociálně patologické jevy v současné společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého.
* Marek, P. (2010). Riziko – přístupy k jeho vymezení. Ostrava: VŠB-TU Ostrava.
* Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Avicenum.
* APA/ American Psychiatric Association (2007). Diagnostic and statistical manual of mental disorders (6th ed.).
Washington, DC: APA.
* Arain M, Haque M, Johal L, Mathur P, Nel W, Rais A, Sandhu R, Sharma S. (2013). Maturation of the adolescent brain.
Neuropsychiatr Dis Treat.;9:449-61.
* Braithwaite, V., Duncan-Jones, P., Bosly-Craft , R., Goodchild, M. (1984). A Psychometric Investigation of the Usefulness
of the EASI-II Temperament Survey in the Australian general population. Australian Journal of Psychology, 36, 85–95.
* Brunelle, C., Douglas, R. L., Pilh, R. O., Stewart, S. H. (2009). Personality and Substance Use Disorders in Female Off
enders: A Matched Controlled Study. Personality and Indvidual Diff erencces, 46, 472–476.
* Buss, A. H., Plomin, R. (1975). A Temperament Th eory of Personality Development. New York: John Wiley & Sons.
* Castellanos, N., & Conrod, P. (2006). Brief interventions targeting personality risk factors for adolescent substance misuse
reduce depression, panic and risk-taking behaviours. Journal of Mental Health, 15(6), 645–658.
* Cloninger, C. R., Przybeck, T. R., Svrakic, D. M. (1991). The Tridimensional Personality Questionnaire: US normative data.
Psychological Reports, 69, 1047–1057.
* Cloninger, C. R., Svrakic, D. M., Przybeck, T. R. (1993). A psychobiological model of temperament and character. Archives
of General Psychiatry, 50, 975–990.
* Coghlan M, Macdonald S. (2010). The role of substance use and psychosocial characteristics in explaining unintentional
injuries. Accid Anal Prev.;42(2):476-9.
* Conrod, P. J., Pihl, R. O., Stewart, S. H., & Dongier, M. (2000a). Validation of a system of classifying female substance
abusers based on personality and motivational risk factors for substance abuse. Psychology of Addictive Behaviors, 14,
243-256. Cooper, M. L., Frone, M. R., Russell, M., Mudar, P. (1994). Drinking to regulate positive and negative emotions: A
motivational model of alcohol use. Journal of Personality and Social Psychology, 69, 990–1005.
* Conrod, P. J., Stewart, S. H., Pihl, R. O., Côté, S., Fontaine, V., & Dongier, M. (2000b). Efficacy of brief coping skills
interventions that match different personality profiles of female substance abusers. Psychology of Addictive Behaviors,
14(3), 231-242.
* Costa, P. T., McCrae, R. R. (1992). NEO PI-R Revised NEO Personality Inventory (NEO PI-R). Odessa, FL: Psychological
Assessment Resources, Inc.
* Cyders, M. A., Smith, G. T., Spillane, N. S., Fischer, S., Annus, A. M., Peterson, C. (2007). Integration of Impulsivity and
Positive Mood to Predict Risky Behavior: Development and Validation of a Measure of Positive urgency. Psychological
Assessment, 19, 107–118.
* Dickman, S. J. (1990). Functional and dysfunctional impulsivity: personality and cognitive correlates. Journal of
Personality and Social Psychology, 58, 95-102.
* Eysenck, H. J., Eysenck, S. B. G. (1975). Manual of the Eysenck Personality Questionnaire. London: Hodder and Stoughton.
* Fernie G, Peeters M, Gullo MJ, Christiansen P, Cole JC, Sumnall H, Field M. (2013). Multiple behavioural impulsivity tasks
predict prospective alcohol involvement in adolescents. Addiction. (6) 2013.
* Fields SA, Sabet M, Reynolds B. (2013). Dimensions of impulsive behavior in obese, overweight, and healthy-weight
adolescents. Appetite 2013; 70:60-66.
* Finn P.R., Sharkansky E. J, Brandt K. M., Turcotte N. (2000). The effects of familial risk, personality, and expectancies on
alcohol use and abuse. J Abnorm Psychol. 2000 Feb;109(1):122-33.
* Howard MO, Perron BE, Vaughn MG, Bender KA, Garland E. (2010). Inhalant use, inhalant-use disorders, and antisocial
behavior: findings from the National Epidemiologic Survey on Alcohol and Related Conditions (NESARC). J Stud Alcohol
Drugs. 2010;71(2):201-9.
* Hřebíčková, M., Urbánek, T. (2001). NEO pětifaktorový osobnostní inventář (podle NEO Five-Factor Inventory P. T. Costy a
R. R. McCraee). Praha: Testcentrum.
* Jackson, D. N. (1984). Personality Research from Manual. Goshen, NY: Research Psychologists Press.
* Jaff ee, J. W., D’Zurilla, T. J. (2009). Personality, Problem Solving, and Adolescent Substance Use. Behavior Therapy, 40,
93–101.
* Krueger RF, Hicks BM, Patrick CJ, Carlson SR, Iacono WG, McGue M. (2002). Etiologic connections among substance
dependence, antisocial behavior, and personality: modeling the externalizing spectrum. J Abnorm Psychol. 2002
Aug;111(3):411-24.
* Maierová, E., Šťastná, L., Charvát, M., Dolejš, M. (2012). Preventure metoda indikované primární prevence užívání
návykových látek a jiného rizikového chování. 103–114. In Širůčková, M., Miovský, M., Skácelová, L., Gabrhelík, R. et al.
Příklady dobré praxe programů školské prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.
* McCrae, R. R., Costa, P. T. Jr. (1990). Personality in Adulthood. New York: Guilford.
* Miller, D. J., Derefi nko, K. J., Lynam, D. R., Milich, R., Fillmore, M. T. (2010). Impulsivity and Attention Deficit--
Hyperactivity Disorder: Subtype Classification Using the UPPS Impulsive Behavior Scale. Journal of Psychopathology and
Behavioral Assessment, 32 (3), 323–332.
* Miller J. D., Flory K., Lynam D. R., Leukefeld C. (2003). A test of the four-factor model of impulsivity-related traits.
Personality and Individual Differences. 2003; 34:1403–1418.
* MKN-10 (2014). Staženo 19. 6. 2015 z http://www.uzis.cz/cz/mkn/seznam.html
* Nešpor K. (2013). Sebeovládání. Praha. Portál
* Nešpor, K., Csémy, L. (2013). Impulzivní chování a jeho léčba. Staženo 16. 6. 2015
z http://www.drnespor.eu/
* Patton, J. H., Stanford, M. S., Barratt, E. S. (1995). Factor Structure of the Barratt Impulsiveness Scale. Journal of
Clinical Psychology, 51, 768–774.
* Pihl, R., & Peterson, J. (1995). Drugs and aggression: Correlations, crime and human manipulative studies and some
proposed mechanisms. Journal of Psychiatry and Neuroscience, 20, 141–149.
* Reid RC, Bramen JE, Anderson A, Cohen MS. (2013). Mindfulness, Emotional Dysregulation, Impulsivity, and Stress
Proneness Among Hypersexual Patients. J Clin Psychol. 2013 Jul 12.
* Seitz J., Kahraman-Lanzerath B., Legenbauer T., Sarrar L., Herpertz S., Salbach-Andrae H., Konrad K., Herpertz-Swahn M.
H., Ali B., Bossarte R. M., Van Dulmen M., Crosby A., Jones A. C., Schinka K. C. (2012). Self-harm and suicide attempts
among high-risk, urban youth in the U.S.: shared and unique risk and protective factors. Int J Environ Res Public Health.
2012;9(1):178-91.
* Sobotková, V., Blatný, M., Jelínek, M., Hdrlička, M., Urbánek, T. (2009). Typologie antisociálního chován v rané
adolescenci a jeho vztah k dalším formám rizikového chování. Československá psychologie, 53 (5), 428-440.
* Swahn MH, Bossarte RM, Sullivent EE. Age of alcohol use initiation, suicidal behavior, and peer and dating violence
victimization and perpetration among high-risk, seventh-grade adolescents. Pediatrics. 2008; 121(2):297-305.
* Širůčková, M. (2009). Psychosociální souvislosti rizikového chování v adolescenci: role vrstevnických a rodinných vztahů.
Brno: Masarykova univerzita.
* Tellegen, A. (1982). Multidimensional Personality Questionnaire Manual. 688 S. P. Whiteside, D. R. Lynam. Personality and
Individual Diff erences 30 (2001), 669–689. Minneapolis, MN: University of Minnesota Press.
* Theobald D., Farrington D. P. (2012). Child and adolescent predictors of male intimate partner violence. J Child Psychol
Psychiatry. 2012;53(12):1242-9.
* Vavrysová, L. (2011). Osobnostní charakteristiky adolescentů umístněných v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné
výchovy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
* APA/ American Psychiatric Association (2007). Diagnostic and statistical manual of mental disorders (6th ed.).
Washington, DC: APA.
* Arain M, Haque M, Johal L, Mathur P, Nel W, Rais A, Sandhu R, Sharma S. (2013). Maturation of the adolescent brain.
Neuropsychiatr Dis Treat.;9:449-61.
* Braithwaite, V., Duncan-Jones, P., Bosly-Craft , R., Goodchild, M. (1984). A Psychometric Investigation of the Usefulness
of the EASI-II Temperament Survey in the Australian general population. Australian Journal of Psychology, 36, 85–95.
* Brunelle, C., Douglas, R. L., Pilh, R. O., Stewart, S. H. (2009). Personality and Substance Use Disorders in Female Off
enders: A Matched Controlled Study. Personality and Indvidual Diff erencces, 46, 472–476.
* Buss, A. H., Plomin, R. (1975). A Temperament Th eory of Personality Development. New York: John Wiley & Sons.
* Castellanos, N., & Conrod, P. (2006). Brief interventions targeting personality risk factors for adolescent substance misuse
reduce depression, panic and risk-taking behaviours. Journal of Mental Health, 15(6), 645–658.
* Cloninger, C. R., Przybeck, T. R., Svrakic, D. M. (1991). The Tridimensional Personality Questionnaire: US normative data.
Psychological Reports, 69, 1047–1057.
* Cloninger, C. R., Svrakic, D. M., Przybeck, T. R. (1993). A psychobiological model of temperament and character. Archives
of General Psychiatry, 50, 975–990.
* Coghlan M, Macdonald S. (2010). The role of substance use and psychosocial characteristics in explaining unintentional
injuries. Accid Anal Prev.;42(2):476-9.
* Conrod, P. J., Pihl, R. O., Stewart, S. H., & Dongier, M. (2000a). Validation of a system of classifying female substance
abusers based on personality and motivational risk factors for substance abuse. Psychology of Addictive Behaviors, 14,
243-256. Cooper, M. L., Frone, M. R., Russell, M., Mudar, P. (1994). Drinking to regulate positive and negative emotions: A
motivational model of alcohol use. Journal of Personality and Social Psychology, 69, 990–1005.
* Conrod, P. J., Stewart, S. H., Pihl, R. O., Côté, S., Fontaine, V., & Dongier, M. (2000b). Efficacy of brief coping skills
interventions that match different personality profiles of female substance abusers. Psychology of Addictive Behaviors,
14(3), 231-242.
* Costa, P. T., McCrae, R. R. (1992). NEO PI-R Revised NEO Personality Inventory (NEO PI-R). Odessa, FL: Psychological
Assessment Resources, Inc.
* Cyders, M. A., Smith, G. T., Spillane, N. S., Fischer, S., Annus, A. M., Peterson, C. (2007). Integration of Impulsivity and
Positive Mood to Predict Risky Behavior: Development and Validation of a Measure of Positive urgency. Psychological
Assessment, 19, 107–118.
