PŘÍLOHA 4 Ukázky a příklady modelových situací a projektů vztahujících se k návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje A) Model organizační struktury lokální turistické organizace (sdružení) Zástupci obcí a měst LOKÁLNÍ TURISTICKÉ SDRUŽENÍ Výkonný manažer Členové sdružení Výbor sdružení Předseda Lokální TIC podnikatelé v cestovním ruchu zájmová sdružení (mikroregiony, neziskový ostatní zájemci (sponzoři) Odborné komise
Transcript
PŘÍLOHA 4
Ukázky a příklady modelových situací a projektů vztahujících se k návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje
A)Model organizační struktury lokální turistické organizace (sdružení)
Zástupci obcí a měst
LOKÁLNÍ TURISTICKÉ SDRUŽENÍ
Výkonný manažer
Členové sdružení
Výbor sdruženíPředseda
Lokální TICpodnikatelé v cestovním
ruchu
zájmová sdružení (mikroregiony,
neziskový sektor)
ostatní zájemci
(sponzoři)
Odborné komise
B)
Model organizace regionálního turistického sdružení
Lokální turistické sdružení I
Lokální turistické Sdružení II
Lokální turistické Sdružení III
Lokální turistické Sdružení ….
Výbor, představenstvo
Výkonný manager(destinační management)
Č l e n s k á z á k l a d n a
podnikatelé
obce, města
ostatní
podnikatelé
obce, města
ostatní
podnikatelé podnikatelé
obce, města obce, města
ostatní ostatní
v rámci jednotlivých turistických podoblastí se založí lokální turistická sdružení, jejich delegáti (tj. podnikatelé, resp. jejich profesní sdružení, zástupci veřejné správy - města a obce, venkovské mikroregiony, vybraná zájmová sdružení, resp. vybraní sponzoři)
jejich činnost (viz výše) je organizována především v odborných komisích, v místních TIC, při koordinaci výkonného manažera (destinačního managementu)
Regionální turistické sdružení v turistických regionech
Odborné komise (marketingová,
projekty)
C)
Činnost a model organizace Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji
Hlavním cílem Sdružení je koordinovaný rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji, tj. zejména:
a) Podpora rozvoje cestovního ruchu a turistických možností v Libereckém krajib) Koordinace rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji, zejména vypracovávání a
spolupráce na tvorbě strategických dokumentůc) Realizace vlastních investičních i neinvestičních projektů v oblasti cestovního ruchu
Libereckého kraje
Hlavní činnosti Sdružení cestovního ruchu Liberecka:
propagace cestovního ruchu a turistických možností v Libereckém kraji tvorba propagování produktů cestovního ruchu podpora údržby stávající turistické infrastruktury a její smysluplné rozšiřování podpora sdílení informací v cestovním ruchu s důrazem na spolupráci informačních
center a jejich koordinaci poradenství v oblasti cestovního ruchu, sledování nových trendů v této oblasti včetně
spolupráce se zahraničními subjekty koordinace prezentace turistických nabídek v libereckém kraji na tuzemských i
zahraničních výstavách a veletrzích cestovního ruchu spolupráce s dalšími subjekty při zvyšování nabídek v oblasti cestovního ruchu, zejména
provozovateli a správci památkových objektů, přírodních zajímavostí, orgány státní památkové péče a ochrany přírody, organizátory kulturních a sportovních podniků a neziskovými organizacemi
spolupráce při získávání finanční podpory jednotlivých rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu, případně tvorba vlastních grantových programů na podporu těchto aktivit
spolupráce s ostatními státními, veřejnými i soukromými organizace a sdruženími pro rozvoj cestovního ruchu v České republice
přeshraniční spolupráce s horní Lužicí a Dolním Slezskem a vytváření společných přeshraničních turistických nabídek
vyhodnocování aktivit v cestovním ruchu Libereckého okraje, případně odměňování nejlepších subjektů ve stanovených kategoriích
V souvislosti s uvedenými činnosti lze doporučit jejich postupné rozšíření o následující další činnosti:
zastupování společných zájmů a žádostí svých členů v oblasti cestovního ruchu na krajské a celostátní úrovni
podpora a zajišťování dalšího vzdělávání osob zodpovědných nebo jinak činných v cestovním ruchu v Libereckém kraji prostřednictvím speciálních školení, seminářů, vysokoškolského studia, apod. (blíže viz Priorita Marketingová podpora a lidské zdroje v cestovním ruchu)
podpora zavádění moderních technických metod a zařízení pro činnosti spojené s cestovním ruchem
Členství ve sdružení
Členem sdružení mohou být právnické osoby za předpokladu, že: se vstupem vysloví souhlas jejich příslušný řídící orgán, u měst a obcí městské nebo
obecní zastupitelstvo tyto orgány současně vyjádří souhlas se Statutem sdružení, s cíli a účelem sdružení, jakož
i dalšími právy a povinnostmi člena vyplývající ze Statutu tyto právnické osoby mají ze zákona, nebo ze své zřizovací listiny působnost v oblasti
rozvoje cestovního ruchu.
Z tohoto znění nevyplývá v první ověřovací fázi budování Sdružení okamžitá účast podnikatelské sféry (zejm. MSP v cestovním ruchu), což je dáno logickou filosofií nejdříve sjednotit názorovou hladinu a pohled na možnosti veřejné správy v otázce podpory rozvoje cestovního ruchu v regionu. Zatím také nejsou kolektivní partneři – např. profesní sdružení podnikatelů v cestovním ruchu. Nicméně zapojení podnikatelské sféry je bezpodmínečně nutné a Sdružení ho také předpokládá ve druhé fázi činnosti. V této první fázi budování se jeví nanejvýš prospěšné jejich zapojení do činnosti vznikajících poradních komisí.
Orgány sdružení
a) valná hromada sdružení (nejvyšší orgán sdružení, volí předsedu sdružení, volí a odvolává členy rady)
b) rada sdružení (výkonný orgán sdružení)c) předseda sdružení (stojí v čele rady a zastupuje sdružení navenek)d) kancelář sdružení (zřizuje rada, vede ředitel)e) poradní komise (koordinovány radou)f) možnost vytváření dalších institucí a fondů, resp. zakládání dalších subjektů
Rada sdružení - zajišťuje plnění výše uvedených činností sdružení, a to zejména vytvářením poradních komisí ke specifickým úkolům, složených ze zástupců členů sdružení a z odborníků na dotčenou problematiku.
Kancelář sdružení – plní především administrativní úkoly, spojené s činností orgánů sdružení, zajišťuje informační servis členům sdružení, provádí účetní a pokladní servis sdružení a další úkoly související s činností této právnické osoby.
Z důvodů finančních je zatím navrhována Kanceláři sdružení minimální nezbytná servisní a administrativní činnost. Z pohledu zahraničních i domácích zkušeností je však zřejmé, že bez okamžitého budování profesionálního týmu (destinační management), bude většina práce a činností ležet z počátku na poradních komisích. Tento model se však jeví málo účinným a lze zvažovat rozhodující doporučení k budování destinačního managementu (i po vzoru níže přiložených příkladů). Návrh možné organizační struktury i hlavní oblasti jeho činnosti mohou být následující:
Destinační management (činnosti a úkoly)1
Průzkum trhu a statistika Zavádění nových turistických produktů a programů Zajištění odbytu (reklama, podpora prodeje, prodej, atd.)
1 otázky destinačního managementu jsou řešeny v opatření 4. této priority, podrobná činnost v oblasti marketingové podpory je náplní Priority 4 Marketingová podpora a lidské zdroje v cestovním ruchu
Komunikace a Public relations Účast na domácích a zahraničních veletrzích Správa a provoz regionální turistické databanky, po jejím zbudování správa a provoz
celého RTIRS Liberecka Koordinace činnosti místních a regionálních TIC Komunikace s významnými incoming partnery a touroperátory Udržování kontaktů s významnými národními i mezinárodními turistickými institucemi a
sdruženími Spolupráce s iniciovaným profesním sdružením podnikatelů v cestovním ruchu Spolupráce s konzultačními a poradenskými firmami
Návrh organizační struktury Destinačního managementu (6 pracovníků)- vedoucí manažer- finanční a personální záležitosti- podpora prodeje, tiskový spolupracovník- příprava prospektů, brožur, veletrhů- informace pro návštěvníky- spolupráce s TIC, datové základny a informace
Poradní komise
Návrh Statutu zatím nespecifikuje, jaké komise pro svoji činnost Rada sdružení ustaví. Z pohledu zahraničních zkušeností lze navrhnout zřízení jako nejvýznamnější komisi pro marketing a komisi pro podporu turistických projektů, dále pak komisi pro podporu činnosti TIC, komisi pro přípravu a tvorbu Regionálního turistického informačního a rezervačního systému Libereckého kraje a v neposlední řadě komisi pro podporu kvality turistických služeb (kategorizace a certifikace ubytovacích zařízení).
Rozvojové aktivity:- ověření pilotního modelu činnosti Sdružení v roce 2003- vytvoření nezbytných organizačních struktur Sdružení v roce 2004- zahájení koordinované podpory cestovního ruchu Liberecka od roku 2004
Návrh budoucí struktury Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji
D)
Možnosti financování podpory vytváření a činnosti turistických sdružení
Poradní komise Destinační management
(kancelář sdružení)
Komise pro kategorizaci a certifikaci
ubytovacích zařízení
Marketing (propagace,
reklama, prodej)
Lokální a regionální TIC
Incoming partneři
Další smluvní partneři
Hospodářské komory
Liberecký kraj
Profesní sdružení podnikatelů
Turistická oblast 1 (města, obce,
sdružení)
Turistická oblast 2 (města, obce,
sdružení)
Turistická oblast 3 (města, obce,
sdružení)
Komise pro RTIRS
Turistická oblast.. (města, obce,
sdružení)
Města a obce
Komise turistických
projektů
Komise pro TIC
Komise pro marketing
Valná hromada sdružení
Rada a předseda sdružení
Sdružení cestovního ruchu Liberecka
Realizační tým pro tvorbu RTIRS
Řídící a obchodní jednotka DM
V současné době neexistuje v ČR na úrovni státní či regionální politiky cestovního ruchu žádná zákonná norma pro veřejnou podporu činnosti turistických organizací a sdružení, jak je tomu obvyklé v sousedních turisticky vyspělých zemích (Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko). Tuto úlohu plní zatím více či méně úspěšně především místní samospráva (města), částečně podnikatelský sektor (profesní sdružení a svazy, TIC).
Modelů financování jejich činnosti je mnoho, na tomto místě lze např. uvést systém financování turistických organizací ve spolkových zemích Rakouska v rámci jejich zemských turistických zákonů.2 Jejich rozpočet se povětšinou skládá z příspěvků obcí na jedné straně (místní poplatky a daně, lázeňské poplatky) a ze zemských příspěvků na straně druhé. Obvyklé jsou také dobrovolné příspěvky dalších aktérů v cestovním ruchu, resp. sponzorů.
Z hodnocení způsobů financování marketingu cestovního ruchu v jednotlivých zahraničních zemí i regionů jasně vyplývá, že významným zdrojem financí na podporu CR jsou kromě jiných zejména přímé dotace státu, které v některých případech pokrývají až 100 % rozpočtu. Většina regionálních marketingových organizací je nucena zajišťovat také vlastní zdroje financí. Například podíl vlastních zdrojů financování turistických regionů v Dánsku činí 50 %. Zbylých 50 % rozpočtu je hrazeno příslušným okresem (regionem). V Maďarsku bylo ze státních prostředků zřízeno 66 regionálních TIC a plně financován výstavba celostátního turistického informačního a rezervačního systému. V podmínkách turistických regionů ČR však zatím není možné počítat s garantovanou podporou státu. Proto musí být kromě příjmů z vlastní činnosti hledány jiné zdroje financování. Těmito jinými zdroji mohou být na základě zpracovaných projektů například i dotace od státu. Vzhledem k tomu, že je v rámci navržené struktury organizace počítáno i se zapojením příslušných „malých“ okresů, Krajského úřadu a hospodářských komor, mohly by i jejich finanční zdroje sehrát významnou roli v celkovém plnění potřebného rozpočtu.
V souladu s našimi zákonnými normami lze doporučit a navrhnout následující systém podpory činnosti turistických oblastí a podoblastí, resp. jejich turistických sdružení následovně3:
Prvním zdrojem by měly být členské příspěvky členů jednotlivých turistických sdružení, které budou z počátku vytvářet vybraná města, příp. venkovské mikroregiony, resp. zájmová sdružení. Aniž bychom složitě spekulovali o variantách velikosti členské základny či výše podílů jednotlivých členů, minimální základnu pro činnost a plnění nastíněných úkolů představuje cca 2 mil. Kč ročně.
Druhým významným zdrojem by mohla být část výtěžku z výběru místních poplatků za přenocování hosta v oblastech koncentrovaného cestovního ruchu. To v případě Libereckého kraje znamená prakticky celé jeho území, i když s většími místními rozdíly. Zvláštním případem mohou být malé turisticky atraktivní obce, pro něž tyto poplatky znamenají významnou část místních příjmů a jejich ztráta by byla bolestivá. Nicméně, při úrovni cca 3.700.000 přenocování ročně v rámci regionu a při maximální výši poplatku 15 Kč se jedná celkem o cca 55 mil. Kč. Uvolnění alespoň jedné třetiny, tj. cca 18 mil. Kč, by znamenalo reálnou podporu pro základní činnost (marketing, příprava projektů) všech lokální turistických sdružení.
2 ze zákona jsou všechny turistické organizace a sdružení neziskovými organizacemi3 Neřešíme zde způsob financování jednotlivých úrovní, tedy lokální, regionální a nadregionální. To musí
dohodnout až nově vzniklá sdružení (reálné podíly by mohly být na činnost ve třech úrovních – 75 % lokální sdružení, 15 %, regionální a 10 % krajská).
Třetí podobný finanční zdroj představuje poplatek 2 Kč za jedno využité turistické lůžko. V našem případě jde o částku kolem 7,4 milionů Kč (při plném výběru od všech obcí tj. 2 x 3.700.000 přenocování). Uvolnění alespoň jedné třetiny, tj. cca 2,5 mil. Kč, by znamenalo další reálnou podporu pro činnost lokální turistická sdružení.
Čtvrtým významným zdrojem by měl být Krajský fond na podporu rozvoje cestovního ruchu, v rámci budovaného systému grantové podpory. V rámci podprogramu "Podpora budování organizační turistické struktury" by mohlo jít cca o 2-3 mil. Kč ročně.
Pátý a reálný zdroj může představovat také podpora z úrovně státní politiky podpory cestovního ruchu (podpora činnosti turistických sdružení a organizací a TIC - zejména podpora hardware a software, marketingové aktivity, nové technologie, standardy kvality, granty, apod.), zejména v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu. Pro rok 2003 je na tuto podporu vypsán Podprogram Podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu. Cílem podprogramu je vytvořit ekonomické podmínky pro rozvoj propagačních a marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu, které přispějí k oživení zájmu o ČR. Podpora je určena na propagační a marketingové aktivity ve formě dotace až do výše 50 % celkových rozpočtových neinvestičních nákladů akce v příslušném roce . Příjemcem podpory může být obec, svazek obcí, kraj, podnikatelský subjekt (právnická nebo fyzická osoba), sdružení nebo obecně prospěšná společnost působící v oblasti cestovního ruchu.
Další doplňkové zdroje mohou představovat dobrovolné členské příspěvky - sponzoring (místní a regionální dopravci, bankovní sektor, exportní podniky, apod.).
Příspěvky podnikatelů v cestovním ruchu (hotely, penziony, gastronomická zařízení, cestovní kanceláře, půjčovny aut, touroperátoři, atd.), resp. zavedení poplatků v rámci profesního sdružení podnikatelů, která by mělo být v Libereckém kraji jako nosný prvek celého systému turistických sdružení ustaveno..
Nezanedbatelné příjmy by měly také od roku 2004 existovat ze strukturálních fondů EU. Podpora budování a zkvalitňování turistických organizačních struktur v součinnosti s tvorbou turistických informačních a rezervačních sítí a systémů byla v posledních letech zřetelně podporovanou prioritou v evropském cestovním ruchu. Tato podpora by měla být iniciována regionem NUTS II Severovýchod v rámci opatření problematiky cestovního ruchu v S-ROP4.
Ostatní příjmy (např. publikační činnost, vydávání regionálního turistického časopisu, poskytování služeb apod.).
Služby pro partnery CR (účast na veletrzích, reklama atd.).
4 Na úrovni celostátní nebude realizován SOP Cestovní ruch a lázeňství, problematika podpory cestovního ruchu se objeví pouze v rámci S - ROP
E)
Návrh statutu budoucího reprezentanta cestovního ruchu v Jihomoravském kraji
Existují v zásadě dvě možnosti. Integrace nového subjektu v rámci již existujících regionálně-hospodářských agentur a komor, nebo zřízení autonomní organizace CR na bázi obchodní společnosti. Evropské trendy v cestovním ruchu hovoří jasně. Stále častěji se jedná o obchodní aktivity v rámci obchodní společnosti, avšak s důslednou aplikací zásad PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Je zřejmé, že JMK může ztratit další roky, pokud se nepokusí využít této znalosti a nepokusí vydat zhruba stejnou cestou. Proto se lze důvodně domnívat, že stejně jako JMK se chce angažoval v obchodních typech společností v jiných odvětvích (namátkou lze zmínit údržbu silnic a koordinaci dopravních služeb), neexistuje žádný důvod, který by bránil JMK se angažovat v obchodním typu regionální destinační společnosti (RDS), orientované na rozvoj cestovního ruchu.
RDS může mít statut společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Tento návrh nenahrazuje podnikatelský plán na založení a provoz takové společnosti, nicméně načrtává jeho hlavní obrysy. RDS by s ohledem na výše uvedené mohla mít strukturu dle schématu na konci této kapitoly. Směr šipek v obrázku přitom přibližně naznačuje povahu a orientaci pohybu, kterým se vyznačují hlavní role jednotlivých členů budoucího subjektu.
Východiska pro personální obsazení a tvorbu rozpočtu
RDS by v cílovém tvaru mohla disponovat 5 – 6 stálými zaměstnanci. V podstatě je možné uvažovat o následující skladbě personálu: 1 VŠ – manažer RDS 4 SŠ – referent/tka cestovního ruchu (1 pro každý PTR) 1 SŠ – technická asistence
Základní kvalifikační předpoklady jsou uvedeny u jednotlivých pozic, samozřejmá je trilingualita (JČ, JA, JN) zejména u manažerské a referentských pozic. RDS by v cílovém stavu vykazovala náklady (bez investic a přijatých dotací, pouze provoz RDS) cca 3,0 – 3,5 mil Kč/rok.
Provozní rozpočet RDS lze pokrýt: členskými vklady přímých členů (PTR, JMK) členskými příspěvky asociovaných členů ATI SM (zřejmě také mikroregionů a infocenter)
Investiční rozpočet RDS bude odrážet potřeby, které vyplynou z povahy a náplně práce RDS v oblasti distribuce přímých investic v CR v kraji. Nicméně obvyklou a hlavní náplní RDS v zahraničí je a v případě RDS může být dlouhodobě: hlavní zodpovědnost za realizaci a monitorování výstupů Strategie zajišťování dofinancování projektů ve vztahu k EU a SR zajišťování promotion destinace jako celku prodej destinačních produktů provoz rezervačního a informačního systému aktivní obchodní politika ve vztahu k zájmům asociovaných členů organizační podpora akcí zajišťovaných jednotlivými asociovanými členy aktivní statistika
Schéma turistické organizační struktury – návrh pro Jihomoravský kraj
Vysvětlivky: PTR – přirozené turistické regiony
a) reprezentanti PTRTělem destinace jsou míněny 4 přirozené turistické regiony. Nová organizační a řídící struktura by měla zahrnovat reprezentanty jednotlivých PTR. Reprezentantem PTR se rozumí město/obec daného PTR, které jedná na základě mandátu daného mu ze strany PTR. Zdá se, že nejschůdnější bude, aby PTR v tomto ohledu vystupovaly jako sdružení právnických osob ve smyslu zákona o obcích a další příslušné legislativy. Z povahy věcí vyplývá, že reprezentanti PTR by měli tvořit jedny z klíčových partnerů budoucí OaM struktury. Jejich role při tvorbě koncepcí, zajišťování/distribuce externí podpory a celkové zodpovědnosti za realizaci Strategie v JMK je zásadní.
b) reprezentanti mikroregionůMikroregiony jsou typickými představiteli „bottom-up“ proudu aktivit v CR. Dnes ještě často vystupují jako tvůrci koncepcí. Jejich síla je ovšem jinde. V budoucí organizační a řídící struktuře by měli hrát jednu z hlavních rolí při tvorbě a formulací projektů a následně jako místa pro alokaci potřebných projektových zdrojů tam, kde jednotlivé obce mohou být považovány za příliš utilitární jednotky. Za nejasné v tuto chvíli lze považovat, zdali mikroregiony by měly vstupovat samostatně, tedy každý sám za sebe, nebo jako sdružení či asociace.
c) Jihomoravský krajTypický partner v nové organizační a řídící struktuře s koordinační, koncepční a marketingově podpůrnou rolí. Předpokládá se, že se stane jedním z hlavních iniciátorů vzniku nového subjektu. Měl by být zodpovědný za realizaci a monitorování strategie v prvních letech, a to minimálně do doby (je však možné, že i poté), než bude zřetelně vyprofilováno personální a odborné zázemí nové OaM.
Regionální destinační společnost (RDS)
Jihomoravský kraj PTR
MK
Centrum
Asociace přidružených členů ATI SM
Mikroregiony
InfocentraInfocentra
PTR LVA
PTR P PTR SPTR BO
d) „Centrum“Bez podpory z centrálních orgánů je činnost v nové organizační a řídící struktuře nemyslitelná. V zahraničních modelech je obvykle „Centrum“ – v Rakousku např. zastoupeno spolkovými vládami jednotlivých zemí – jediným subjektem, který v destinačních společnostech jedná na základě plné autonomity. V našich podmínkách se jeví dvě možná řešení. Za centrum může vystupovat ČCCR, nebo přímo MMR ČR. Hlavní role „Centra“ v budoucí OaM je financující a legislativní.
e) Regionální turistická informační centraJsou považována za reprezentanty se specifickou – informační – rolí, proto jsou uvedeni explicitně jako samostatná skupina, mimo asociované členy, kterými by ostatně mohly být také. Opět by mělo platit pravidlo, že každý PTR jmenuje reprezentanta jako zástupce budoucí OaM.
g) Asociace přidružených členů (Asociace pro CR JMK/Association for Travel Industry in Southern Moravia region – ATI SM)
Rozhodující článek budoucí organizační a řídící struktury, který zajistí její úspěch. Je tvořen zejména organizacemi a institucemi soukromého sektoru. Za klíčové členy ATI SM jsou považováni vinaři, restauratéři, hoteliéři, incomingové CK, směnárny, dopravci, stavební společnosti a maloobchodníci. ATI SM by však měla být otevřenou množinou institucí, kde najdou místo např. zástupci neziskového sektoru a další, dosud explicitně neuvedené instituce, které jakýmkoli způsobem cítí, že mohou profitovat na rozvoji CR. Namátkou lze jmenovat kulturní instituce, muzea, divadla, odborné školy a mnohé další. Hlavní rolí členů ATI SM by mělo být formulování a předkládání projektů v souladu se Strategií. Je rovněž obvyklé, že asociovaní členové se ujímají role částečně financující. Zde se však jedná pouze o dva explicitně stanovené případy. Jde o úhradu členského příspěvku a zejména potom podpora, financování a promotion konkrétních akcí s vlivem na CR v konkrétních regionech s finanční účastí konkrétního člena ATI SM.
F)
Návrh projektu v opatření 2.2
Projekt Vybudování regionálních turistických informačních a návštěvnických center
Popis současného stavu Na území Libereckého kraje se nacházejí 3 turistické regiony- Český sever, Český ráj a Krkonoše. V jejich přirozených centrech je účelné vytvoření standardního poskytování informací a služeb v rozsahu celého turistického regionu (kraje). Realizace projektu umožní připravit podmínky pro kvalitnější poskytování informací, zajišťování rezervačních služeb v regionálním rozsahu. Jeho vlastní koordinační činnost bude významně podporovat také příslušné kraje a nově vznikající Sdružení cestovního ruchu.V rámci projektu bude navrženo obsahové a optimální funkční řešení (ve vazbě na možnosti přebudování vybraného místního TIC na vyšší tj. regionální úroveň). Bude vybudováno regionální TIC, které zajistí poskytování informací a služeb na regionální úrovni. V regionálním TIC budou postupně vytvořeny také prezentační prostory návštěvnického centra pro všechny turistické oblasti a podoblasti, budou zde probíhat výstavy s tématikou cestovního ruchu v regionu, setkání s novináři, zástupci CK, apod.
Cíle Zkvalitnění a propojení turistických informací Libereckého kraje
Dílčí etapy Náklady(v tis. Kč)
Období realizace
1 Návrh a projekt obsahové a funkční struktury regionálního TIC
300 2003
2 Vybudování regionálního TIC (vlastní provoz, prostory pro prezentaci turistických oblastí, včetně vybavení potřebným technickým zázemím)
8 000 2004-2005
3 Vlastní činnost (minimální varianta): Metodické a praktické řízení a spolupráce s
lokální sítí TIC Společná propagace území v ČR i
v zahraničí Kooperační spolupráce v Euroregionu NISA Poradenství při tvorbě webových stránek
regionů, měst a lokálních TIC Koordinace a spolupráce při tvorbě
Regionálního turistického informačního a rezervačního systému Liberecka
Metodické a organizační zajištění průzkumů návštěvnosti TIC
Roční rozpočet
6 000
Od roku 2005
Očekávané výstupy (kvantifikovatelné i obecné):
Zvýšení účinnosti reklamy a prezentace Libereckého kraje Zlepšení informovanosti návštěvníků o celém regionu
Realizátor projektu Vybraná města, Liberecký krajGarant projektu Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji, Sdružení cestovního ruchu
Český ráj, ARR NisaPříjemci projektu Lokální a regionální TIC, návštěvníci
G)
Projekt Zkvalitnění a standardizace TIC
Popis současného stavu V Libereckém kraji poskytuje své služby téměř 30 TIC. Jejich úroveň je sice jako celek ve srovnání s jiným regiony ČR na dobré úrovni, přesto však existují rozdíly v jejich technické vybavenosti, rozsahu a kvalitě poskytovaných informací a služeb. TIC zatím kategorizována, resp. certifikována. Nejsou také doposud mezi sebou propojena.
Cíle Zkvalitnění a propojení sítě TIC na lokální a regionální úrovni
Dílčí etapy Náklady(v tis. Kč)
Období realizace
1 Návrh systému (standardu) činnosti TIC
100 2004
2 Technické vybavení, software, školení personálu, vybavení interiérů,tiskové materiály, aktualizace informací infoboxů
3 000 2005
3 Kategorizace a standardizace TIC 4004 Vytvoření regionální sítě informací,
zavedení regionálního turistického informačního a rezervačního systému Liberecka5
- 2005
Očekávané efekty Zařazení většiny TIC na základě standardů informačního systému pro cestovní ruch garantovaného ČCCR do nejvyšší kategorie.
Realizátor projektu Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji, Liberecký kraj
Garant projektu ARR Liberec
Příjemci projektu TIC
5 projekt tvorby Regionálního turistického informačního a rezervačního systému řešen v prioritě Marketingová podpora a lidské zdroje v cestovním ruchu
H)
Projekt Zakládání destinačního managementu
Základem pro existenci a konkurenceschopnost turistického regionu je vytváření produktů6 a turistické nabídky. Tento proces je v regionu teprve v počátku. Pro úspěšné zvládnutí procesu přípravy, tvorby a prodeje regionálních produktů je potřebné zvolit optimální strategii. Tu v současnosti představuje vytváření destinačního managementu v turistických regionech.
Co je smyslem jeho vytvoření? V rámci regionů existují vedle sebe relativně nezávisle obce a města, turistická zařízení a provozovatelé dalších služeb a informací. Prvním stupněm pro jejich koordinaci je vytvoření turistické organizace. Ta však svojí strukturou (rovnoprávnost všech členů, pomalost okamžitých reakcí, neziskovost) nestačí reagovat na dynamické změny na turistickém trhu (stále větší konkurenční tlak, vytváření nadregionálních a nadnárodních turistických korporací). Proto začaly regionální turistické organizace ve vyspělých zemí rozvíjet strategii destinačního managementu. Jeho hlavním úkolem je vytvořit síť vazeb, formy spolupráce a systémy kooperace rozhodujících turistických aktérů tak, aby celý turistický region bylo možno řídit jako normální podniky. Zjednodušeně řečeno, strategickým cílem destinačního managementu je přilákání hostů do regionu.
Úkoly a kompetence destinačního managementu
vývoj a aktivní prodej hlavních turistických produktů koordinace a řízení tvorby balíků služeb (packages) vytváření a propojování informačních a rezervačních systémů řízení cenové politiky, kvality značky, reklamy a aktivního prodeje
Destinační management je v podstatě nezávislá výkonná obchodní jednotka turistického sdružení (organizace) v určitém turistickém regionu.
Tato strategie je použitelná v našich poměrech na regionální úrovni. Optimální řešení se nachází v současnosti na úrovni celého turistického region “Český sever“ (resp. Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji) , „Český ráj“ (zde již přípravy založení začaly) a nově Krkonoše.
Základní funkční prvky, které musí postupně destinační management vytvořit pro podporu prodeje turistické nabídky regionu, jsou následující:
Obchodní jednotka, která vytváří cíleně organizované komplexy nabídek a služeb pro všechny turistické oblasti. Jejím hlavním partnerem by mělo být profesní sdružení poskytovatelů turistických služeb, které bude garantovat kvalitativní a cenové standardy (např. přijetím kategorizace a certifikace kvality nabízených turistických služeb - ubytování, gastronomie, aj.) a dále navrhované pracovní komise v nadregionálních turistických sdruženích (zprostředkovaně také místní a regionální TIC).
Prodejní síť, která nabízí přímou rezervaci turistických produktů (v našem případě vytvoření internetové formy navrhovaného RTIRS), připravuje tištěnou a
6 turistickým produktem se rozumí komplex služeb a programů, které si host nárokuje v určitém prostoru (destinaci) u poskytovatelů služeb
internetovou nabídku pro touroperátory a incomingové cestovní kanceláře, rozvíjí spolupráci s atraktivními sponzory. Tuto prodejní síť mohou postupně představovat místní a regionální TIC, resp. vybrané incomingové CK (příp. založení celokorajské incomingové CK).
Značková politika7, tedy vytvoření značky a loga nadregionálního významu (např. Český sever), vytvoření značek a loga pro turistické oblasti s podmínkou profilace v rámci jednoduché nosné značky, případně vytvoření podznaček a log turistických podoblastí.
Management kvality, zajišťující a garantující servis a péči o hosta, ubytování, kvalitní poskytování služeb.
Know-how management - nasazení elektronických informačních a rezervačních systémů a stále se měnící systémy prodeje na mezinárodních turistických trzích vyžadují stále více nové know-how a vědecký potenciál.
Destination Management Company (DMC) - výkonná a řídící jednotka, financovaná obvykle nejsilnějšími partnery regionu (ti ji také obvykle vytvoří a vlastní) a řízená jako holding, tzn. že většina obchodů je realizována malou operativní jednotkou.
7 Značka šetří čas, je symbolem zájmu hosta, znalost značky snižuje nákupní riziko, za značkové zboží jsou hosté ochotni zaplatit více peněz. Značky vytvářejí a podporují identitu regionu.
I)
Návrh projektu: Podpora propagace a reklamy
Za základní reklamní prostředky je navrhována příprava a tvorba následujících druhů a forem reklamních prostředků, a to na společné celokrajské úrovni (geografická regionalizace, tj. zahrnutí všech prostorově orientovaných segmentů – turistická střediska, turistické podoblasti, oblasti a regiony – jsou v nich zahrnuty).8
a) Reklamní plakáty
- Panoramatická turistická mapa Libereckého kraje (měřítko 1.100 000) - lícní strana - letní mapa, rubová strana - zimní mapa
- Panoramatická cyklomapa Libereckého kraje - měřítko 1:100 000
- Rodinná dovolená v Libereckém kraji
- Český sever a Český ráj - turistické oblasti Liberecka se představují (letní i zimní motivy, logo a motto turistických regionů, případně turistických oblastí)
b) Základní prospekty 9
- Turistická mapa Libereckého kraje - barevná turistická mapa formátu A2 skládaná do formátu A4 obsahující na lícové straně přehled turistických oblastí Liberecka s místopisem významných turistických středisek, na rubové straně pak texty a obrázky popisující jednotlivá turistická střediska (zajímavosti, atraktivity, historie, kultura, volný čas, sport) a stručný popis Liberecka jako celku. Součástí tohoto prospektu bude také informační příloha s popisem turistických informací (vybraná ubytovací a gastronomická zařízení, TIC, taxi, nabídka zajímavých míst pro letní a zimní pobyty, půjčovny, možnosti koupání, atrakce, aj.).
- Jizerské hory a západní Krkonoše – informační brožura – barevné desky na 4 stranách jako image část, uvnitř černobílá informační příloha – historie, města, kultura, přírodní atraktivity, zimní a letní nabídka pobytů, turistické služby a informace.
- Nabídka pro krásu a zdraví – černobílá informační brožura s nabídkou pro lázeňské a ozdravné pobyty, fitness, regeneraci a relaxaci.
- Kempinky na Liberecku - barevný brožovaný informační průvodce, první dvě strany – přehledná mapa a obsah, dále pak přehled jednotlivých turistických oblastí, následně stručný textový a obrázkový popis jednotlivých kempinků – informace o nich formou piktogramů (vysvětlivky piktogramů v cizojazyčných mutacích).
8 Je přitom jasné, že jejich obdobná tvorba na místní úrovni – obce, města, turistická střediska i mikroregionální úrovni – sdružení obcí a venkovské mikroregiony probíhá dlouhodobě a jejich výčet by byl mnohostránkový. 9 výběr nosných témat pro každý rok konzultovat a harmonizovat s připravovanými nosnými tématy Českou centrálou cestovního ruchu (+ možnost spolufinancování)
- Hobby katalog – brožovaná informační nabídka o možnostech jednotlivých aktivit volného času – vodní sporty, turistika, jízda na koni, golf, zimní sporty. Na přední straně – panoramatická mapa, následuje stručný přehled dané aktivity s nabídkou vhodného ubytování, turistické informace, možnosti rezervace.
- Panoramatická cyklomapa Libereckého kraje - měřítko 1:100 000, barevná skládaná mapa s návrhy vhodných výletních tras podle obtížnosti (pro náročné, rodiny s dětmi, aj.), s nabídkou dobré gastronomie a vhodného ubytování
- Panoramatická turistická mapa Libereckého kraje - měřítko 1:100 000, barevná skládaná mapa, lícní strana - letní mapa, rubová strana - zimní mapa
- Zima na Českém severu – hobby prospekt – první dvě strany panoramatická mapa včetně znázornění lyžařských oblastí a obsahu. Následuje představení jednotlivých turistických oblastí se svojí nabídkou a poté podrobný popis jednotlivých zimních středisek s informacemi formou piktogramů (jejich vysvětlivky cizojazyčně na konci prospektu).
- Pěší turistika a cykloturistika – brožovaný prospekt, na prvních 4 stranách panoramatické mapy s vyznačením hlavních dálkových pěších a cyklotras. V textu dále Závěrem informace a služby v piktogramech (půjčovny a opravny kol, nabídka vhodného ubytování, lékařská služba, taxi).
- Historie Libereckého kraje – průvodce po nejznámějších historických a kulturních památkách a zajímavostech (hrady, zámky, církevní památky, architektura, města) – texty fotografie. Informace a doporučení výletních tras, otevírací doby památek, příjezdy, adresy, vybraná gastronomická zařízení.
- Rodinná dovolená na Českém Severu – prospekt – průvodce výletními programy s atrakcemi pro děti, přehled výstav, muzeí, ZOO, sport a zábava – tipy pro dobré i špatné počasí. Jako příloha k tomuto základnímu prospektu – přehled vhodných ubytovacích zařízení pro dovolenou s dětmi (venkovská zařízení), popis vybrané nabídky piktogramy, informace o nabídkách TIC, možnosti koupání, lékařská pomoc, vlaková spojení, apod.
- Propagační dárky a suvenýry - v rámci propagačních kampaní připravit drobné upomínkové dárky resp. prodejní suvenýry pro návštěvníky s nosnými logy a značkami turistických regionů Český Sever a Český ráj (propisovačky, čepice, trička, klíčenky, otvírače na pivo, aj. Možný je také způsob získání suvenýrů v soutěži – např. sbíráním kartiček vybraných 50 turistických atraktivit a zajímavostí – ty budou v těchto atraktivitách k dispozici).
- Turistický průvodce Liberecka – prodejný podrobný průvodce pro profesionální pracovníky v cestovním ruchu i pro veřejnost. Kromě tradiční textové a fotografické části průvodce zde budou dále podrobné informace o možnostech příjezdů, adresy a kontakty na touroperátory, CK a incoming partnery, dopravce, taxi, dále návrhy výletních tras, seznamy ubytovacích zařízeních včetně informace o cenách nabídky, aj. Vydání také v angličtině, němčině.
- Kulturní kalendář Libereckého kraje – barevný kalendář členěný do tří částí. První představí nejvýznamnější akce celého regionu podle turistických oblastí a měst, druhá část bude obsahovat tématické členění všech akcí a třetí část seznam a adresy všech míst. Vydání také v angličtině, němčině, polštině, ruštině.
- Informační letáky – pro návštěvu vybraných atrakcí (např. vyhlídkové lety v balónu, návštěva pivovarů, návštěva Babylónu, svatby v historickém prostředí, pronájem rekreačních chat, hosté na zámku, výlety na koni, aj.
J)
Návrh projektu: Vytvoření regionálního turistického informačního a rezervačního systému Libereckého kraje
Cíl projektu
Nejen příznivá cena a garance pěkného počasí mnoha našich turistických regionů dává turistům podnět, aby se pro jejich nabídku rozhodli, důležitá je také jejich pohotová nabídka. Dnes je často mnohem snazší si pomocí Internetu okamžitě rezervovat dovolenou např. na Maledivách včetně letu, hotelu, zavazadel a dalších služeb než víkendový pobyt ve zdejším regionu. Ukazuje se přitom, že fungující informační transfer mezi turistickým regionem a hosty je rozhodujícím faktorem úspěchu v konkurenci turistických destinací.
Zúčastněné subjekty: obce a města, místní TIC, subjekty podnikající v cestovním ruchu, budoucí turistické organizace a sdružení, ARR Liberec – koordinační pracoviště. Délka realizace: První fáze budování - 2003, další činnost – 2004 - 2005
Popis projektu a navrhované postupové fáze: a) Sestavení managementu projektu (činnost v oblasti sběru a pořizování dat, datové
zpracování, součinnost obcí, podnikatelů, turistických sdružení, TIC)b) Vybudování regionální turistické databankyc) Vybudování regionálního turistického informačního systému (internetová verze)d) Vybudování regionálního turistického rezervačního systému (internetová verze)
ad a) Sestavení managementu projektu (činnost v oblasti sběru a pořizování dat, datové zpracování, součinnost obcí, podnikatelů, turistických sdružení, TIC)
Na projektu se zúčastní všechna stávající TIC, rozdělená do turistických oblastí. Jejich úkolem bude pořizovat a aktualizovat turistickou databanku (viz níže). Celkovou metodickou a koordinační činností bude vhodné pověřit v stávajících podmínkách ARR Liberec
ad b) Vybudování regionální turistické databanky
V rámci analytické části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje byly postupně získávány a shromažďovány dostupné údaje pro potvoru tvorby Turistického katalogu Libereckého kraje, a to ve formě jednotlivých databází. Byly navrženy jeho dvě konkrétní formy, a to verze internetová (vytvoření www. stránek kompletní turistické nabídky Libereckého kraje) a verze tištěná.
Po analýzách a hodnocení obdobných a dostupných našich i zahraničních turistických katalogů, nabídek a informačních WWW stránek lze navrhnout následující obsahovou strukturu regionálního turistického informačního a rezervačního systému Libereckého kraje .
Návrh Turistického katalogu Libereckého krajeZákladní tématické okruhy Obsahová specifikace
Základní informační částHistorie A 1 Zámky
A 2 Hrady (zříceniny), tvrzeA 3 Kostely, kláštery, kaple, poutní místa, faryA 4 Městské památkové rezervaceA 5 Městské památkové zóny, městská architekturaA 6 Vesnické památkové zónyA 7 Lidová architekturaA 8 Židovské památkyA 9 Technické památkyA 10 Ostatní památkyA11 archeologieA12 Významné osobnostiA 13 Rozhledny
Kultura B 1 MuzeaB 2 Galerie, výstavní síněB 3 KinaB 4 DivadlaB 5 FestivalyB 6 FolklórB 7 SkanzenyB 8 PamátníkyB 9 Kongresová centraB 10 Vinné sklepyB 11 Kulturní sály a domy, klubyB 12 Městská kulturní střediskaB 13 Veřejné knihovnyB 14 Diskotéky
Příroda D 1 Národní parkyD 2 Chráněné krajinné oblastiD 3 Přírodní parkyD 4 Přírodní rezervaceD 5 Přírodní památkyD 6 Naučné stezkyD 7 JeskyněD 8 ArboretaD 9 parkyD10 Výhledy, rozhledyD11 Ostatní přírodní atraktivity a zajímavosti
Ubytování E 1 HotelyE 2 MotelyE 3 PenzionyE 4 Turistické ubytovnyE 5 Kempy, autokempyE 6 Rekreační střediska a zařízeníE 7 ChatyE 8 AgrofarmyE 9 TábořištěE 10 Ubytování v soukromí
Turistické informace a služby G 1 Turistická informační centraG 2 Cestovní kancelářeG 3 Dopravní informaceG 4 TaxiG 5 Čerpací staniceG 6 AutoservisG 7 Nemocnice, polikliniky, zdravotní střediskaG 8 LékárnyG 9 Banky, směnárny, spořitelnyG 10 Internetové staniceG 11 InfoboxyG 12 Havarijní službyG 13 Tísňová volání (policie, hasiči, aj.)G 14 Pošta
Ostatní služby H 1 Běžné obchodyH 2 Speciální obchodyH 3 Kadeřnictví
Cyklotrasy a cyklostezky CH 1 MezinárodníCH 2 RegionálníCH 3 Lokální
Geografie obcí a turistických regionů, oblastí a podoblastí
I 1 Tématické mapy
I 2 Turistické regiony, oblasti a podoblastiI 3 Obce a města
I 4 Turistická střediska1. tématická nadstavba
Tématické akce J 1 Kulturní akceJ 2 Společenské akceJ 3 Sportovní akceJ 4 Církevní akceJ 5 Ostatní akce
Turistické programy a produkty
Poznávací turistika
K 1 Kulturně-historické programyK 2 Dovolená v létě a v ziměK 3 Dovolená na koleK 4 Dovolená na farměK 5 Programy pro postiženéK 6 Léčebné a rehabilitační programyK 7 Kongresová turistikaK 8 Sportovně-rekreační programyK 9 Programy pro senioryK 10 Sklaní města Českého rájeK 11 Městská turistikaK 12 WesternK 13 Speciální víkendyK 14 Toulky přírodou
2. tématická nadstavbaTuristický rezervační systém L 1 Ubytování
L 2 DopravaL 3 Akce a programyL 4 Ostatní
ad c) Vybudování regionálního turistického informačního systému (internetová verze)
V první fázi bude vypracován projekt grafického a datového řešení systému odbornou firmou, ve druhé následuje vlastní výstavba systému. Ve třetí fázi dojde k naplňování věcné struktury (databáze, textové a obrázkové přílohy), a to pracovníky TIC za jednotlivé turistické oblasti.
ad d) Vybudování regionálního turistického rezervačního systému (internetová verze)
Jednotlivá TIC ve spolupráci s ubytovacími zařízení (vybavenými komunikačními prostředky – internet – E-mail) postupně budují rezervační systém ubytování.
K)
Návrh projektu: Šetření podnikatelského klimatu cestovního ruchu
Oblast a problémy malého a středního podnikání v cestovním ruchu je (resp. byla) u nás dlouhodobě přehlížena na celostátní i regionální úrovni.. Aby mohly být účinněji prosazovány zájmy MSP v cestovním ruchu nejen v rozvojových dokumentech ale i v konkrétních opatřeních veřejné správy pro jejich podporu, je potřebné dlouhodobě monitorovat stav a trendy situace v tomto do určité míry rizikovém podnikání.
Z uvedených důvodů je navrhován v rámci vnitřního marketingu pravidelné šetření problematiky podnikatelského klimatu v oblasti cestovního ruchu v rámci Libereckého kraje. Cílem je zahájit pravidelné sledování základních vývojových trendů v oblasti činnosti ubytovacích zařízení, cestovních kanceláří a gastronomických zařízení. Pravidelná šetření by měla být realizována vždy za letní a zimní sezónu. Šetření je zaměřeno na hodnocení uplynulé sezóny (porovnání s minulou sezónou) a na hodnocení očekávání pro příští sezónu. Základními problémovými okruhy šetření jsou navrhovány :
Hodnocení ekonomické situace (celková situace, obrat, výnosy, pozitivní a negativní vlivy)
Hodnocení kvantitativních ukazatelů a výkonů (např. počet hostů, počet přenocování, počet klientů, apod.)
Očekávání pro příští sezónu (ekonomická situace, cenová úroveň, vývoj zaměstnanosti, plánované investice)
Metodika
Vlastní výzkum lze realizovat např. anketním šetřením prostřednictvím Internetu, a to oslovením reprezentativního významných poskytovatelů turistických služeb v regionu v oblasti ubytovacích a gastronomických zařízení, resp. cestovních kanceláří (reprezentativní vzorek by představovalo min. 200 ubytovacích zařízení, 50 cestovních kanceláří a 100 gastronomických zařízení, s požadavkem reprezentativního zahrnutí také podle turistických oblastí Libereckého kraje.
Otázky pro hodnocení podnikatelského klimatu jsou navrhovány následující:a) ubytovací zařízení
a) hodnocení současné situace
1 Vaše ekonomická situace byla v letní sezóně 2002dobráuspokojivášpatná
2 Ve srovnání s loňskou letní sezónou Váš obratstouplzůstal stejnýsnížil se
3 Ve srovnání s loňskou letní sezónou Vaše výnosystouplyzůstaly stejnésnížily se
4 Vaše obchodní činnost byla příznivě ovlivněnapodnikovými opatřenímimimopodnikovými opatřeními
10 Vaše ekonomická situace bude dobráuspokojivášpatná
11 Vaše ceny za ubytování stoupnouzůstanou stejnésníží se
12 Počet Vašich zaměstnanců stoupne zůstane stejný sníží se
13 Vaše plánované investice stoupnou zůstanou stejné žádné investice
14 Vaše případné investice plánujete na
rozšíření kapacity modernizaci zlepšení nabídky služeb zlepšení životního prostředí
Gastronomická zařízení, cestovní kanceláře
a) hodnocení současné situace
1 Vaše ekonomická situace byla v letní sezóně 2002
dobrá uspokojivá špatná
2 Ve srovnání s loňskou letní sezónou Váš obrat stoupl zůstal stejný snížil se
3 Ve srovnání s loňskou letní sezónou Vaše výnosy
stouply zůstaly stejné snížily se
4 Vaše obchodní činnost byla příznivě ovlivněna podnikovými opatřeními mimopodnikovými opatřeními
5 Vaše obchodní činnost byla nepříznivě ovlivněna
špatnou sezónou nedostatkem pracovních sil hospodářskou situací jinak
6 Ve srovnání s loňskou letní sezónou celkový počet Vašich klientů
stoupl zůstal stejný snížil se
b) Vaše očekávání pro příští letní sezónu
7 Vaše ekonomická situace bude Dobrá uspokojivá Špatná
8 Vaše ceny za poskytované služby stoupnou zůstanou stejné Sníží se
9 Počet Vašich zaměstnanců stoupne zůstane stejný Sníží se
10 Vaše plánované investice stoupnou zůstanou stejné žádné investice
11 Vaše případné investice plánujete na
rozšíření kapacity modernizaci zlepšení nabídky služeb zlepšení životního prostředí
Pravidelné šetření podnikatelského klimatu by mělo spadat do úkolů vnitřního marketingu Sdružení cestovního ruchu Liberecka. Jako vhodný garantující management se jeví v současnosti ARR Liberec.
L)
Návrh projektu: Šetření letní a zimní návštěvnosti v turistických regionech Libereckého kraje
Pro první analýzu struktury návštěvnosti, profilu a přání návštěvníků bylo provedeno v rámci analytické části Programu letní a zimní šetření v turistických oblastech Libereckého kraje. Pro hodnocení trvalejších rozvojových trendů v Libereckém kraji je potřebné toto šetření provádět každoročně. Vzhledem k náročnosti terénního šetření a pořizovací ceně nebude vhodné dále šetření provádět „cizí“ firmou, ale vlastními silami. Jako vhodné řešení se jeví zajištění pracovníky jednotlivých TIC v regionu. Metodické vedení a vlastní zpracování může být rovněž úkolem a standardní činností vnitřního marketingu Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji. Jako vhodný garantující management se jeví ARR Liberec.
Struktura anketního dotazníku
ŠETŘENÍ LETNÍ NÁVŠTĚVNOSTI V LIBERECKÉM KRAJI
1. Místo Vašeho pobytu: ………………………………….
2. Kolikrát jste v průběhu posledních 5-ti let navštívil Liberecký kraj? …………3. Jaký je hlavní důvod Vašeho pobytu?
1 rekreace 2 návštěva příbuzných, známých3 sportovní dovolená4 návštěvy měst5 zdravotní dovolená6 turistika7 služební cesta8 nákupy9 zdejší region je jednou z více zastávek na mé dovolené
4. Délka Vašeho pobytu (počet nocí) v Libereckém kraji: ……………….5. V jakém zařízení jste ubytován?
1 hotel2 penzion3 ubytování v soukromí4 kemp5 u příbuzných, známých6 jiné zařízení
6. Odkud jste získal informace o Libereckém kraji?1 z turistických průvodců2 z propagačních materiálů a prospektů3 doporučení známých, příbuzných4 na internetu5 prostřednictvím cestovní kanceláře6 z novin a časopisů7 z turistických veletrhů8 žádné informace jsem nezískával9 znám region
7. Organizace Vašeho pobytu 1 sám2 přímá rezervace u přepravce/ubytovatele3 využití služeb cestovní kanceláře4 rezervace na internetu
8. S kým zde trávíte svůj pobyt?1 sám2 s partnerem, partnerkou3 s rodinou s dětmi4 se známými, příbuznými5 s obchodními partnery, pracovními kolegy6 účastník skupinové cesty7 jiná možnost …………………………………………………….
9. Kterým aktivitám se při svém pobytu věnujete (1 – často, 2 - někdy, 3 - málo, 4 - vůbec ne):1 návštěva kulturních a historických památek 1 2 3 42 návštěva kulturních a společenských akcí (koncerty, festivaly, divadlo) 1 2 3 43 návštěva přírodních zajímavostí 1 2 3 44 pěší turistika 1 2 3 45 cykloturistika 1 2 3 46 agroturistika (projížďky na koních, aj.) 1 2 3 47 koupání, plavání 1 2 3 48 ostatní sporty (např. tenis, golf) 1 2 3 49 výlety do okolí 1 2 3 410 nákupy 1 2 3 411 jen relaxace 1 2 3 412 jiné …………………………………… 1 2 3 4
10. Uveďte, prosím, výši Vašich denních výdajů v průměru za osobu:a) za ubytování b) za stravování
1 do 100 Kč 1 do 100 Kč 2 101 – 200 Kč 2 101 – 200 Kč3 201 – 500 Kč 3 201 – 500 Kč4 nad 500 Kč 4 nad 500 Kč
11. Vaše ostatní výdaje: (uveďte, prosím, výši denních výdajů v průměru na osobu) v Kč
1 nákupy ………………………………………………………………….2 výdaje na kulturní akce…………………………………………………3 sport, zábava……………………………………………………………4 dopravní náklady……………………………………………………….5 služby (např. telefon ,kadeřník, sauna, masáže)……………………….6 ostatní výdaje, zde neuvedené………………………………………….
12. Uveďte, prosím, hlavní nedostatky v poskytovaných službách (např. nečistota, neochota provozovatelů, kvalita služeb neodpovídá ceně, nedostatek informací, apod.)13. Jak byste svoje pocity z dovolené v tomto regionu označili celkově:
1 jsem nadšen2 jsem celkem spokojen3 je více negativních faktorů na zdejší dovolené4 s dovolenou nejsem spokojen
14. Přijedete v nejbližších 2 – 3 letech znovu do zdejšího regionu na dovolenou?1 ano2 asi ano3 asi ne4 ne
15. Doporučíte návštěvu regionu Liberecko svým známým či příbuzným?
1 ano2 asi ano3 asi ne4 ne
16. Vaše pohlaví1 muž2 žena
17. Váš věk:18. Vaše vzdělání:
1 základní2 středoškolské bez maturity (vyučen)3 středoškolské s maturitou4 vysokoškolské
19. Vaše povolání:1 OSVČ, soukromý podnikatel bez zaměstnanců obor, ve kterém pracujete: 2 soukromý podnikatel se zaměstnanci 1 zemědělství a lesnictví3 Zaměstnanec 2 průmysl4 Nezaměstnaný 3 stavebnictví5 v domácnosti, tč. na mateřské dovolené 4 obchod a služby (konkretizujte ……………)6 Student7 důchodce, invalidní důchodce
22. Velikost Vašeho bydliště: do 5 000 obyvatel 5001 – 20 000 20 001 – 50 000 50 001 – 100 000 100 001 – 500 000 500 001 a více obyvatel22. Stát, ve kterém žijete:
M)
Návrh projektu: Statistika ubytovacích zařízení
Současná situace
Jedním z hlavních problémů při určování významnosti cestovního ruchu na regionální a především na lokální úrovni (města, obce turistická střediska) je velmi obtížné získání informací o kapacitách a výkonech ubytovacích zařízení (např. počet pokojů a lůžek, počet a struktura hostů, počet přenocování, rozložení sezónnosti).10 Přitom je zřejmé, že tyto informace jsou velmi důležité při hodnocení aktuální situace na trhu turistické poptávky, očekávaných trendů návštěvnosti, budování nových ubytovacích kapacit, apod. Iniciace tohoto projektu musí být založena na bázi dobrovolnosti a zajištění anonymity zařízení při publikování údajů, poskytování těchto informací není v naší situaci vynutitelné od provozovatelů zařízení.11
Návrh obsahové struktury o kapacitách a výkonech ubytovacích zařízení (vykazovací karta za ubytovací zařízení).
Druh zařízeníLetní sezóna Zimní sezóna Celkem
Počet pokojůPočet lůžekPočet hostůZ toho:Domácí celkemZahraniční celkemZ toho z:SRNPolskoNizozemíSlovenskoOstatníPočet přenocováníZ toho:Domácí celkemZahraniční celkemZ toho z:SRNPolskoNizozemíSlovenskoOstatní
10 Údaje pořizuje Český statistický úřad, obecně je možné tuto údaje za úplatu získat, ale pouze za obce, v nichž je více než 3 ubytovací zařízení (individuální ochrana dat)11 v některý zemích běžně ano, např. v Rakousku, kde tyto údaje musí provozovatelé ubytovacích zařízení poskytovat lokálním turistickým sdružením v zákonem vymezených turistických regionech
N)
Návrh projektu: Podpora zvyšování kvality turistické nabídky
a) Návrh zavedení hotelové kategorizace a certifikace
V České republice zatím neexistuje zákonná úprava kategorizace ubytovacích zařízení. To je značným nedostatkem z hlediska mezinárodní konkurence. Systém kategorizace již existuje a byl vypracován Českou centrálou cestovního ruchu ve spolupráci s národními zájmovými svazy a je propagován (je uveden na stránkách www.cccr-info.cz). Zavádění systému kategorizace na území Libereckého kraje je nanejvýš žádoucí pro kvalitní informování návštěvníků o kvalitě nabídky ubytovacích zařízení (zejména při sestavování katalogů ubytovacích zařízení). To platí nejen u hotelových zařízení ale zejména pro penziony, kterých je v Libereckém kraji většina (počtem zařízení i počtem lůžek). Zavedení kategorizace povede i pozitivní konkurenci mezi ubytovateli.
b) Organizace soutěží mezi poskytovateli turistických služebV rámci navrhované činnosti Sdružení cestovního ruchu Liberecka je také avizována snaha o zvyšování kvality turistické nabídky na území Libereckého kraje. Jedním z motivačních prostředků může být organizace tématických soutěží pro různé poskytovatele turistických služeb (nejlepší TIC roku, nejlepší hotel, penzion, lyžařský areál, apod.). Vhodným metodickým garantem aktivity může být ARR Liberec (podobné soutěže i v rámci přeshraniční spolupráce v Euroregionu NISA).
Návrh projektu : Školení a vzdělávání personálu a managementu v cestovním ruchu
Navrhované aktivity: Vytvoření programu odborného vzdělávání s praxí odborníků v tuzemsku i v zahraničí Program vzdělávání a školení v oblasti turistického marketingu a managementu
Profesní úroveň mnoha aktérů v oblasti cestovního ruchu (od podnikatelské sféry po místní samosprávu) je dosud na nízké úrovni. Nefungují možnosti vzájemné spolupráce, výměna zkušeností a informací. Dosavadní obsahová náplň a rozsah výuky na středních školách sice poskytuje nezbytné základy12, neustálé zvyšování kvalifikace, školení a profesní vzdělávání je celoživotním cyklem a nadstavbou středního vzdělání.
Projekt předpokládá tří semestrové kurzy dalšího vzdělávání a školení. Jejich obsah a strukturu lze doporučit rozvrhnout do následujících problémových oblastí:
a) Všeobecné znalosti
Základy cestovního ruchu, turistického marketingu a managementu Geografie cestovního ruchu a volného času Trendy světového cestovního ruchu (ekonomický význam - HDP, zaměstnanost,
globalizace - doprava, informace, nabídka, programy, komplexní služby) Mezinárodní cestovní ruch - vývoj, současný stav, perspektivy, regionální
diferenciace Významné světové turistické instituce a organizace Evropa, Evropská unie a cestovní ruch Cestovní ruch v ČR (vývoj, současný stav, problémy a perspektivy, regionální
diferenciace, sezónnost, vnější konkurence, současný návštěvník) Státní a regionální politika cestovního ruchu v ČR (programové dokumenty -
koncepce politiky cestovního ruchu, SOP CR, Strategie rozvoje krajů, ROP, PRK) Statistika cestovního ruchu (česká statistika a její problémy, satelitní turistické účty,
iniciativy EU)
b) Praktické otázky Strategický management a marketing v turismu Produktová a cenová politika v turismu Politika komunikace v cestovním ruchu Politika distribuce (prodeje) v cestovním ruchu Aplikovaný turistický marketing (praktické projekty, případové studie) Destinační management
12 Např. Obchodní akademie a hotelová škola v Turnově v oboru Hotelnictví a turismus vyučuje předměty gastronomické ( provozně technologické: technologie přípravy pokrmů (vaření) technika obsluhy a služeb, nauka o výživě, hotelový provoz, ekonomické(ekonomika, účetnictví, management a marketing, technika administrativy, obchodní korespondence, právo), cestovní ruch (zeměpis cestovního ruchu, cestovní ruch), výběrové (technika cestovního ruchu, dějiny kultury nebo speciální technologie, speciální obsluha, zařízení provozoven). Podobné obsahové zaměření má také soukromá Hotelová škola HERGESELL s. s r. o. v Liberci v oboru hotelnictví a turismus.
Vybrané dílčí problémy turistického managementu Turistické destinace Turistické organizační struktury Úloha a postavení TIC Standardy TIC Regionální rozvoj a plánování cestovního ruchu Právní záležitosti spojené s cestováním Turismus a Internet Turistické informační a rezervační systémy
Cíle: Zvýšit vzdělanostní a profesní přípravu aktérů v cestovním ruchu (kvalita, nové technologie, vzájemná spolupráce).
Očekávané efekty zvýšení kvality turistických služeb a informací profesionalismus v turistické nabídce
Realizátor projektu: MMR ČR, Technická univerzita Liberec, ARR Liberec, praktičtí odborníci z podnikatelské sféry
Garant projektu: Liberecký kraj, ARR Liberec
Příjemci projektu: podnikatelský sektor v cestovním ruchu (podnikatelé a zaměstnanci), pracovníci TIC, místní samospráva, lokální a regionální turistické organizace
P)
Návrh projektu:Vysokoškolské vzdělávání v oboru cestovní ruch
V České republice je vysokoškolské studium oboru cestovní ruch zatím jen ojedinělou záležitostí. Výuka tohoto oboru je v plném rozsahu zajišťována prakticky pouze na VŠE v Praze a soukromé Vysoké škole hotelové v Praze) , a to pro absolventy bakalářského studia.
Založení bakalářského studia oboru cestovního ruchu v Libereckém kraji by bylo velmi pozitivním dlouhodobým opatřením podpory vzdělávání svých lidských zdrojů v této perspektivní a ekonomicky významné oblasti Liberecka. Možné založení oboru se jeví zejména na Technické univerzitě v Liberci na Hospodářské fakultě (spolupráce na již existujících katedrách Ekonomie a Marketingu), ve vybraných otázkách geografie a regionálního rozvoje by byla možná i spolupráce s Katedrou geografie Pedagogické fakulty. Další spolupráce při budování oboru Cestovní ruch by mohla mít i mezinárodní dimenzi – ve spolupráci s Betriebswirtschaftslehre, Internationales Hochschulinstitut Zittau (Mezinárodní vysokoškolský institut Zittau) , který je partnerem Technické univerzity v Liberci.
Základním doporučením je ekonomická orientace oboru, např. ve spojení s problematikou regionální ekonomie nebo regionálního rozvoje.
Finanční zdroje bude možné hledat jednak na MŠMT a pravděpodobně i v rámci SOP Lidské zdroje.
Návrh bakalářského studia oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj
Stručná charakteristika oboru:
Obor Cestovní ruch a regionální rozvoj bude připravovat studenty pro vrcholovou manažerskou oblast cestovního ruchu v rámci regionální i národní ekonomiky. Studenti získávají široké znalosti základního makroekonomického pojetí cestovního ruchu, a to z hlediska územního, podnikového a mezinárodního. Absolventi se uplatní jak ve vrcholovém managementu regionální i lokální veřejné správy, tak i v podnikatelské činnosti v oblasti cestovního ruchu.
Návrh obsahové struktury a zaměření oboru:
1. semestr 2. semestrNázev předmětu Název předmětu
Mikroekonomie MakroekonomieZáklady práva Obchodní právo Ekonomická geografie MatematikaSociologie Cestovní ruchJazyk Jazyk
3. semestr 4. semestrNázev předmětu Název předmětuSprávní právo Environmentální ekonomieStatistika Geografie cestovního ruchuÚčetnictví a rozbory Územní a hmotné podmínky podnikání v cestovním
ruchuOdborná praxe Odborná praxe
5. semestr 6. semestrNázev předmětu Název předmětu
Podnikatelská činnost cestovních kanceláří Mezinárodní cestovní ruchStrukturální politika EU Politiky a nástroje podpory cestovního ruchuRegionální ekonomie a politika Informační a rezervační technologie v cestovním ruchuManagement cestovního ruchu Veřejná politika a územní správa a samosprávaMarketing cestovního ruchu Bakalářská práceOdborná praxe
Literatura, prameny
1. Hessen Touristik Service e. V. Verbandsprofil. Wiesbaden 2001.
2. Tourismusverband München-Oberbayern e.V. München 2002.
3. Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj–2. etapa: Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj. ARR Nisa 2002.
4. Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj–3. etapa: Návrh modelu řízení cestovního ruchu v turistické destinaci Český ráj. ARR Nisa 2002.
5. Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj–3. etapa: Střednědobý plán. ARR Nisa 2002.
6. Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj – 3. etapa: Akční plán na období 2002-2004. ARR Nisa 2002.
7. Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Brno, DHV 2002.
8. Landesgesetz vom 12. Oktober 1989 über den Tourismus in Oberösterreich.
9. Verordnung (EG) Nr. 2760/98 Über die Durchführung eines Programms für grenzübergreifende Zusammmenarbeit im Rahmen des PHARE - Programms Stellungsnahme des Ausschüsses der Regionen zum Thema "Die Rolle der lokallen und regionalen Gebietskörperschaften bei der Förderung des Fremdenverkehrs und der Beitrag des Massnahmen der EU in diesem Bereich". Brussel, EK 1999.
