Dodání zboží:

1) Plátce pronajímá formou operativního pronájmu soustruh německému

nájemci registrovanému k DPH v Německu a soustruh zůstává

v tuzemsku: a) Jedná se o dodání zboží s osvobozením podle § 64,

b) Jedná se o zapůjčení zboží, takže není předmětem daně,

c) Jedná se o poskytnutí služby podle § 9 odst. 1,

d) Jedná se o dodání zboží v tuzemsku podle § 7 a tím o zdanitelné plnění,

e) Jedná se o poskytnutí služby v tuzemsku, podle spotřeby a použití služby.

2) Plátce pronajímá formou finančního pronájmu soustruh německému

nájemci registrovanému k DPH v Německu a soustruh zůstává

v tuzemsku: a) Jedná se o dodání zboží s osvobozením podle § 64,

b) Jedná se o zapůjčení zboží, takže není předmětem daně,

c) Jedná se o poskytnutí služby podle § 9 odst. 1,

d) Jedná se o dodání zboží v tuzemsku podle § 7 a tím o zdanitelné plnění,

e) Jedná se o poskytnutí služby v tuzemsku, podle spotřeby a použití služby.

3) Plátce dodává zboží v tuzemsku slovenskému pořizovateli, který je na

Slovensku registrován k DPH a zajišťuje přepravu z Prahy do Brna: a) Plátce uplatní tuzemskou daň, protože se jedná o zdanitelné plnění podle § 7,

b) Plátce uplatní systém reverse charge podle § 64, protože pořizovatel je osobou

registrovanou k dani v jiném členském státě,

c) Slovenský pořizovatel se musí v tuzemsku registrovat k dani a uplatní nárok na

odpočet daně,

d) Plátce neuplatní tuzemskou daň, protože slovenský pořizovatel nemůže uplatnit

nárok na odpočet daně,

e) Plátce uplatní tuzemskou daň a slovenský pořizovatel uplatní nárok na odpočet

daně na Slovensku.

4) Plátce dodává zboží ve svém skladě v tuzemsku bez zajištění přepravy,

rakouskému pořizovateli, který je registrován k dani v Rakousku: a) Plátce uplatní na výstupu tuzemskou daň, protože uskutečňuje zdanitelné plnění

podle § 7 a po doložení výstupu zboží pořizovatelem z tuzemska do Rakouska,

vrátí pořizovateli daň,

b) Plátce osvobodí dodání zboží od daně podle § 64, protože pořizovatel je

registrován k dani v jiném členském státě,

c) Plátce uplatní na výstupu daň, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

rakouský pořizovatel má možnost požádat v tuzemsku o vrácení daně podle § 82a,

82b, pokud splní tam stanovené podmínky,

d) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

rakouský pořizovatel registrovaný k DPH v Rakousku je plátce a uplatní nárok na

vrácení daně.

e) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

rakouský pořizovatel nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně, protože je

neplátce daně.

5) Plátce dodává zboží a zajišťuje přepravu do Německa pořizovateli se

sídlem v Německu, který je podnikatel, ale není registrován k dani

v žádném členském státě: a) Plátce uplatní osvobození od daně podle § 64, protože přeprava byla ukončena

v jiném členském státě,

b) Plátce neuplatní osvobození od daně podle § 64, protože pořizovatel není

registrován k dani a plátce tak uskutečňuje zdanitelné plnění dodáním zboží podle

§ 7,

c) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

německý pořizovatel uplatní v tuzemsku nárok na odpočet, protože je

podnikatelem,

d) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

německý pořizovatel uplatní v tuzemsku nárok na vrácení daně podle § 82a, 82b,

protože je podnikatelem,

e) Plátce neuplatní daň na výstupu, protože daň v Německu musí přiznat německý

pořizovatel podle místa, kde byla přeprava ukončena.

6) Plátce dodává zboží a zajišťuje přepravu z tuzemska do Polska ruskému

pořizovateli, který je registrován k DPH v Rusku, ale není registrován

v žádném členském státě: a) Plátce uplatní osvobození od daně podle § 64, protože dodává zboží osobě

registrované k dani do jiného členského státu,

b) Plátce neuplatní daň na výstupu a dodání osvobodí od daně podle § 66, protože

vůči ruskému pořizovateli uskutečňuje vývoz zboží,

c) Plátce neuplatní daň na výstupu, protože povinnost registrace v Polsku má jako

pořizovatel ruská firma,

d) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

ruský pořizovatel uplatní v tuzemsku nárok na odpočet daně, protože je

podnikatelem,

e) Plátce uplatní daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné plnění podle § 7 a

pořizovatel není registrován k dani v žádném členském státě.

7) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa, kde jej uskladní u německé

firmy, registrované k DPH v Německu a podle potřeby bude plátce

dodávat své zboží dalším pořizovatelům v Německu a v jiných členských

státech: a) Plátce osvobodí v tuzemsku dodání vlastního zboží do Německa, protože

přemísťuje svůj majetek podle § 13 odst. 6, bez ohledu na právní úpravu

v Německu, protože následné plnění již není předmětem právní úpravy

v tuzemsku,

b) Plátce osvobodí v tuzemsku dodání vlastního zboží do Německa, protože

přemísťuje svůj majetek podle § 13 odst. 6 a musí se v Německu registrovat k dani

a přiznat daň, protože podle § 64 odst. 4 je osvobození v tuzemsku tímto

přiznáním daně v Německu podmíněno. V Souhrnném hlášení uvede kód 1,

c) Plátce uplatní v tuzemsku daň a nemusí se registrovat k dani v Německu a tím

nepřizná v Německu daň,

d) Plátce uvede přemístění majetku do Souhrnného hlášení v tuzemsku s kódem 0.

e) Plátce neuvede přemístění majetku do daňového přiznání v tuzemsku, protože

v daňovém přiznání není pro takové plnění řádek.

8) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa, kde jej uskladní u německé

firmy, registrované k DPH v Německu a pověří tuto firmu, aby za plátce

zboží podle potřeby a zájmu dodávala zboží dalším pořizovatelům v

Německu a v jiných členských státech: a) Plátce přemísťuje svůj majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 a musí

se v Německu registrovat k dani a v tuzemsku zboží osvobodí od daně podle § 64,

b) Plátce přemísťuje svůj majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 a

nemusí se v Německu registrovat k dani, protože převedl právo nakládat se zbožím

jako vlastník na skladovatele v Německu,

c) Plátce nepřemísťuje svůj majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 a

nemusí se v Německu registrovat k dani, protože převedl právo nakládat se zbožím

jako vlastník na skladovatele v Německu a považuje plnění za dodání zboží

s osvobozením podle § 64 a daň přizná v Německu pořizovatel,

d) Plátce uvede plnění do daňového přiznání v tuzemsku do řádku 20 a do

Souhrnného hlášení kód 1

e) Plátce uvede plnění do daňového přiznání v tuzemsku do řádku 20 a do

Souhrnného hlášení je neuvádí.

9) Plátce přepraví stroj do Německa a zavazuje se německé firmě,

registrované k dani v Německu, že stroj zabuduje a uvede do provozu: a) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa podle § 13 odst. 6, v tuzemsku

osvobodí plnění od daně a musí se kvůli pořízení zboží v Německu registrovat a

přiznat tam daň,

b) Plátce přemísťuje svůj majetek do Německa podle § 13 odst. 6, v tuzemsku

osvobodí plnění od daně a po instalaci se musí se kvůli dodání stroje v Německu

registrovat a uplatit tam daň,

c) Plátce nemůže uplatnit osvobození podle § 64, protože nemá v době uskutečněné

přepravy pořizovatele, na kterého by přenesl povinnost přiznat daň, a proto uplatní

tuzemskou daň,

d) Plátce nepřemísťuje majetek do jiného členského státu podle § 13 odst. 7,

v tuzemsku neuplatní daň, v Německu se nemusí registrovat k dani, protože

poskytuje službu podle § 7 odst. 3 a daň přizná německý příjemce služby až ke dni

splnění závazku, tedy ke dni poskytnutí služby,

e) Plátce přemísťuje majetek do jiného členského státu, po registraci v Německu

přizná daň z pořízení zboží a po ukončení instalace uplatní daň DE za samostatnou

službu instalace vůči německé firmě.

10) Plátce dodává zboží z tuzemska na Slovensko osobám nepovinným

k dani. Plátce překročí v měsíci květnu limit 35.000,- EUR, stanovený na

Slovensku pro takové plnění: a) Plátce překročením tohoto limitu nesmí do konce kalendářního roku dodávat na

Slovensko další zboží nepovinným osobám,

b) Jedná se o přemístění majetku plátcem podle § 13 odst. 6 na Slovensko a plátce se

musí registrovat ke dni pořízení zboží na Slovensku a přizná daň z přemístěného

majetku. Při následném dodání zboží musí plátce uplatnit SK daň na výstupu,

c) Do překročení limitu plátce dodání zboží zdaňoval v tuzemsku, jeho překročením

začne přemísťovat svůj majetek podle § 13 odst. 6 na Slovensko a musí tam

z pořízení zboží přiznat daň,

d) Překročením limitu přestane plátce uplatňovat v tuzemsku daň a je povinen se

registrovat k dani na Slovensku a uplatňovat slovenskou daň. Plátce nepřemísťuje

svůj majetek na Slovensko podle § 13 odst. 7 a registrace na Slovensku je

navázána na jeho dodání zboží s místem na Slovensku a nevzniká kvůli pořízení

zboží na Slovensku.

11) Slovenská firma registrovaná k dani na Slovensku zajišťuje

přepravu zboží ze Slovenska do Polska a vystavuje daňový doklad na

tuzemskou firmu, plátce daně a plátce následně vystavuje daňový doklad

na polskou firmu, registrovanou k dani v Polsku: a) Plátce pořizuje zboží od slovenské firmy s místem v Polsku a musí se registrovat

k dani v Polsku a přiznat daň. Následně uplatní polskou daň při dodání s místem

v Polsku,

b) Plátce pořizuje zboží od slovenské firmy s místem v Polsku, nemusí se registrovat

k dani v Polsku kvůli pořízení zboží a nemusí přiznat daň. Následně, při dodání

zboží s místem plnění v Polsku se musí registrovat k dani a uplatní polskou daň

při dodání polské firmě. Plnění uvede v řádku 26 daňového přiznání v tuzemsku,

c) Plátce přizná daň v tuzemsku z pořízení zboží v řádku 3 daňového přiznání,

uplatní nárok na odpočet a následně dodá zboží do Polska a osvobodí plnění podle

§ 64 a v Souhrnném hlášení uvede kód 0,

d) Protože přeprava nesměřuje přes tuzemsko, musí se plátce registrovat k dani na

Slovensku, přizná daň a následně osvobodí zboží od daně na Slovensku, protože

dodává zboží ze Slovenska do Polska osobě registrované k dani. Plnění uvede

v daňovém přiznání v řádku 26,

e) Plátce pořizuje zboží ze Slovenska v Polsku a následně dodává zboží s místem

plnění v Polsku, ale je prostřední osobou v třístranném obchodě a nemá povinnost

se registrovat k dani v Polsku ani při pořízení ani při dodání zboží. V daňovém

přiznání vyplní odstavce 30 a 31 a v Souhrnném hlášení uvede kód 2.

12) Autobazar, plátce daně, dodává ojetá vozidla slovenskému

autobazaru, registrovanému k dani na Slovensku. V kterém případě

postupuje plátce podle § 90, tedy uplatňuje zvláštní režim:

a) Plátce daně uplatní daň pouze ze své přirážky, a protože neuplatňuje osvobození

při dodání zboží, neuvádí jej do Souhrnného hlášení,

b) Plátce daně může uplatnit osvobození od daně na výstupu podle § 64 i u své

přirážky, protože nedodává nový dopravní prostředek,

c) Plátce daně nemůže uplatnit postup podle § 90, pokud pořídil ojeté vozidlo od

neplátce,

d) Protože plátce daně nedodává nový dopravní prostředek, musí uplatnit daň z celé

ceny dodávaného vozidla.

13) Autosalon v tuzemsku, plátce daně, dodává nový dopravní

prostředek podle § 4 odst. 4 písm. b) německému občanovi a německé

firmě neregistrované k dani: a) Autosalon uplatní tuzemskou daň vůči oběma, protože pořizovatel nemá přiděleno

DIČ EU k DPH a neumožňuje to § 19,

b) Autosalon uplatní tuzemskou daň pouze vůči německému občanovi, který není

podnikatelem a německé firmě přenese daňovou povinnost, protože to umožňuje §

19,

c) Autosalon neuplatní tuzemskou daň ani německému občanovi ani německé firmě

neregistrované k dani, protože to umožňuje postup podle § 19,

d) Autosalon neuplatní tuzemskou daň ani německému občanovi ani německé firmě,

ale podmínkou je, že oba pořizovatelé musí zpětně doložit plátci, že přiznali daň

v Německu,

e) Autosalon uplatní oběma pořizovatelům daň v tuzemsku a teprve po prokázání

přiznání daně v Německu jim autosalon vrátí tuzemskou daň.

14) Při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu plátcem,

osobě registrované k dani, je dodržena zásada u nepřímé daně, kdy daň je

odváděna ve státě spotřeby zboží. Jak je tato zásada dodržena, když

pořizovatelem je osoba neregistrovaná k dani: a) Plátce osvobodí dodání podle § 64 a pořizovatel musí přiznat daň registrací ve

svém členském státě, bez ohledu na cenu zboží,

b) Jestliže je pořizovatelem osoba neregistrovaná, bez rozdílu, zda je povinná či

nepovinná k dani, uplatní plátce daň na výstupu, protože uskutečňuje zdanitelné

plnění podle § 7. Pořizovatel, osoba povinná i nepovinná k dani má stanoven ve

svém členském státě limit a jeho překročení znamená jeho povinnou registraci

k dani,

c) Jestliže je pořizovatelem osoba nepovinná k dani, má plátce stanoven limit

členského státu pořizovatele a při jeho překročení uskutečňuje zasílání zboží a

musí se registrovat k dani členského státu pořizovatele. Jestliže je pořizovatelem

osoba povinná k dani, má stanoven limit pro povinnou registraci svým členským

státem tato osoba,

d) Bez ohledu na to, zda je pořizovatelem osoba povinná či nepovinná k dani, má

plátce povinnost uplatňovat v tuzemsku daň, doku mu pořizovatelé nesdělí, že se

registrovali k dani.

Výsledky: 1C, 2D, 3A, 4C, 5B, 6E, 7B, 8C, 9D, 10D, 11E, 12A, 13C, 14C.

Pořízení zboží:

1) Plátce pořizuje zboží z Německa od německé firmy, ale neregistrované

k dani v žádném členském státě. Přeprava je zajištěna z Německa do

tuzemska: a) Plátce je povinen přiznat daň v tuzemsku podle § 108, protože daň v Německu

není dodavatelem uplatněna,

b) Dodavatel v Německu je povinen se registrovat k dani v Německu kvůli dodání

zboží a jako registrovaný přenese povinnost přiznat daň na plátce do tuzemska,

c) Zboží je pořízeno z Německa do tuzemska od osoby neregistrované k dani a plátci

nevzniká povinnost přiznat v tuzemsku daň, protože se nejedná o pořízení zboží

podle § 16, což je totožné s pořízením zboží s místem plnění v tuzemsku, kdy

plátce pořídí zboží od neplátce,

d) Dodavatel se musí v tuzemsku registrovat k dani jako identifikovaná osoba podle §

6g a uplatní vůči plátci tuzemskou daň,

e) Dodavatel se musí registrovat k dani v tuzemsku, jestliže cena zboží, které je

předmětem plnění, překročí částku 326.000,- Kč v kalendářním roce. Do té doby

neuplatní daň ani dodavatel, ani pořizovatel.

2) Plátce pořizuje zboží ze Slovenska do Maďarska od slovenské firmy

registrované k dani a zboží bude v Maďarsku uskladněno. Následně bude

plátce dodávat zboží zájemcům v Maďarsku: a) Pro plátce daně se nejedná o pořízení zboží, protože zboží nebylo dopraveno do

tuzemska,

b) Místem plnění je Slovensko, protože plátce nemá maďarské DIČ k DPH a

slovenský dodavatel uplatní slovenskou daň,

c) Plátce se musí registrovat k dani na Slovensku a uplatní tam nárok na odpočet

daně,

d) Místem plnění je podle § 11 místo ukončení přepravy, tedy Maďarsko a plátce se

tam musí registrovat k dani, aby splnil povinnost přiznat daň,

e) Plátce se nemusí registrovat k dani v Maďarsku, protože je prostřední osobou

v třístranném obchodě podle § 17.

3) Plátce pořizuje stroj z Německa formou finančního pronájmu, se

stanovenou lhůtou 48 měsíců a čtvrtletními splátkami, kdy pronajímatel je

německá firma registrována k dani v Německu a stroj byl přepraven

z Německa do tuzemska: a) Jedná se o poskytnutou službu a plátce bude přiznávat daň z jednotlivých

čtvrtletních splátek,

b) Jedná se o poskytnutou službu a plátce přizná daň až uplynutím sjednané lhůty,

c) Jedná se o pořízení zboží, ale daň přizná v tuzemsku plátce až ukončením sjednané

lhůty,

d) Jedná se o pořízení zboží a plátci vzniká povinnost přiznat daň z jednotlivých

splátek,

e) Jedná se o pořízení zboží plátcem, protože byl naplněn § 13 a nájemce nabyl právo

nakládat se zbožím jako vlastník v okamžiku držení zboží. Plátce přizná daň z celé

částky za zdaňovací období, kdy zboží pořídil.

4) Plátce nakoupil v Polsku s polskou daní malý bagr, s kterým po určitou

dobu poskytoval služby s místem v Polsku a následně jej přepravil do

tuzemska: a) Plátce přemísťuje svoje vlastní zboží z Polska do tuzemska a naplňuje § 16 odst. 5

písm. a) a pořizuje tak zboží z jiného členského státu do tuzemska a vzniká mu

podle § 108 povinnost přiznat v tuzemsku daň,

b) Plátce zaplatil za bagr v Polsku cenu včetně polské daně a při přepravě bagru do

tuzemska mu nevzniká v tuzemsku povinnost přiznat daň,

c) Plátci vzniká při přepravení bagru do tuzemska povinnost přiznat daň, protože

polský prodejce neměl uplatnit polskou daň a měl přenést povinnost na kupujícího

plátce do tuzemska,

d) Plátce se měl registrovat k dani v Polsku, protože pak mohl uplatnit nárok na

odpočet daně v Polsku a v tuzemsku by tak neměl povinnost přiznat daň.

5) Slovenský dodavatel zboží, registrovaný k dani na Slovensku, dodává

zboží ze Slovenska do tuzemska tuzemským občanům: a) Slovenský dodavatel bude vždy dodávat zboží se slovenskou daní, protože občané

nemohou být registrováni k DPH,

b) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než překročí

v kalendářním roce v součtu dodaného zboží částku 1 140.000,- Kč a bude se

muset v tuzemsku registrovat k dani a dále již bude dodávat zboží s tuzemskou

daní,

c) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než překročí

v kalendářním roce v součtu dodaného zboží částku 326.000,- Kč a bude se muset

v tuzemsku registrovat k dani a dále již bude dodávat zboží s tuzemskou daní,

d) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než dosáhne

v tuzemsku obrat pro povinnou registraci stanovený v § 6 a bude se muset v

tuzemsku registrovat k dani a dále již bude dodávat zboží s tuzemskou daní,

e) Slovenský dodavatel bude dodávat zboží se slovenskou daní do doby, než překročí

v kalendářním roce v součtu dodaného zboží částku 1 140.000,- Kč a dosažením

tohoto limitu přestane uplatňovat slovenskou daň a tuzemskou daň bude

jednotlivým pořizovatelům vyměřovat celní úřad.

6) Plátce dováží zboží z Číny a v Hamburku je zboží tamními celními

orgány propuštěno do volného oběhu. Následně je přepraveno do

tuzemska: a) Daň byla vyměřena a zaplacena v Německu daňovým zástupcem a plátci již

v tuzemsku nevzniká povinnost přiznat daň,

b) Daň vyměřená a odvedena v Německu daňovým zástupcem bude plátci společně

se clem přeúčtována a plátce může požádat o vrácení daně v Německu podle § 82.

Povinnost přiznat daň v tuzemsku již plátci nevzniká,

c) S daní vyměřenou a odvedenou v Německu nemá plátce nic společného, ale

přepravením zboží do tuzemska dochází k přemístění majetku plátcem z jiného

členského státu podle § 16 odst. 5 písm. b) a plátce má povinnost přiznat

v tuzemsku daň z pořízeného zboží v řádku 3 DAP,

d) Bez ohledu na právní úpravu v Německu, podléhá zboží při přepravení do

tuzemska dani podle § 23, jako by bylo dovezeno do tuzemska a plátce přizná daň

při dovozu,

e) Plátci vyměří daň při dovozu celní úřad v Německu, kde byl dovoz ukončen a

plátce ji zaplatí spolu se clem. Plátce může požádat v Německu o vrácení daně

podle § 82.

7) Plátce pořizuje stroj z Německa od firmy registrované k dani v Německu

a součástí dodávky je závazek dodavatele, že instaluje stroj a uvede jej do

chodu. Doba instalace je stanovena na 2 měsíce: a) Jedná se o pořízení zboží, z kterého vznikne plátci povinnost přiznat daň podle §

108, za období, kdy byl stroj pořízen a samostatně vznikne povinnost při ukončení

instalace,

b) Jedná se o pořízení zboží, kdy základem daně bude cena stroje navýšená o

instalaci a plátci vzniká povinnost přiznat daň při pořízení zboží za období, kdy

byl pořízen,

c) Německá firma přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c) a

následně jej použije pro účely ekonomické činnosti v tuzemsku, což představuje

instalaci stroje a je tudíž povinna se v tuzemsku registrovat jako plátce daně,

d) Jedná se o dodání zboží s instalací nebo s montáží v tuzemsku a místem plnění je

podle § 7 odst. 3 tuzemsko a obsahem uzavřeného závazku se jedná o poskytnutí

služby. Plátci vzniká povinnost přiznat daň za zdaňovací období, kdy je služba

poskytnuta, tedy až po ukončení instalace,

e) Německá firma, která se musí registrovat v tuzemsku, uplatní tuzemskou daň při

pořízení stroje a následně za instalaci, po jejím ukončení.

8) Tuzemský občan nakoupí v německém autosalonu předváděcí osobní

automobil, který má najeto 4.000 km a je v provozu 7 měsíců: a) Protože je občan osobou nepovinnou k dani, prodá autosalon vozidlo s německou

daní,

b) Německý autosalon nemůže postupovat ve zvláštním režimu podle § 19, protože

lhůtou, která je stanovena pro nová vozidla na 6 měsíců provozu, není již vozidlo

považováno za nový dopravní prostředek a uplatní německou daň,

c) Německý autosalon prodá vozidlo s německou daní a po doložení, že vozidlo bylo

vzato do evidence v tuzemsku, vrátí tuzemskému občanovi daň,

d) Tuzemský občan se musí v tuzemsku registrovat k dani a následně mu německý

autosalon uplatní přenos daňové povinnosti a občan přizná v tuzemsku daň,

e) Autosalon prodá vozidlo, které je nové ve smyslu § 4 odst. 4 písm. b) bez německé

daně a občan má povinnost v tuzemsku zaplatit daň.

9) Tuzemský autobazar, plátce daně, pořizuje ojetá vozidla z Německého

autobazaru, který je registrován k dani v Německu. Německý dodavatel

dodává vozidla ve zvláštním režimu podle § 90: a) Německý dodavatel osvobodí od německé daně celou cenu vozidla, včetně své

přirážky a uvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci vzniká povinnost

přiznat daň v tuzemsku podle § 108,

b) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla,

ale zdaní přirážku a uvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci vzniká

povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 z celé ceny vozidla,

c) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla,

ale zdaní přirážku a neuvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci nevzniká

povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 a při dalším prodeji uplatní daň

pouze u své přirážky,

d) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla,

ale zdaní přirážku a uvede dodání ve výši ceny nakoupeného vozidla do svého

Souhrnného hlášení. Plátci nevzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108

z přirážky německého dodavatele, ale pouze z osvobozené ceny vozidla,

e) Německý dodavatel osvobodí od německé daně pouze cenu nakoupeného vozidla,

ale zdaní přirážku a neuvede dodání do svého Souhrnného hlášení. Plátci nevzniká

povinnost přiznat daň v tuzemsku podle § 108 a při dalším prodeji uplatní daň

z celé ceny nakoupeného vozidla, včetně své přirážky.

10) Tuzemská firma, neplátce daně, pořizuje ze Slovenska zboží

v hodnotě 450.000,- Kč: a) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani

v tuzemsku jako identifikovaná osoba, protože překročila v kalendářním roce

částku 326.000,- Kč. Přizná daň podle § 108, ale nemá nárok na uplatnění odpočtu

daně,

b) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v

tuzemsku jako identifikovaná osoba, protože překročila v kalendářním roce částku

326.000,- Kč. Přizná daň podle § 108 a má nárok na uplatnění odpočtu daně,

c) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v

tuzemsku jako plátce daně, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,-

Kč. Přizná daň podle § 108 a má nárok na uplatnění odpočtu daně,

d) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se musí povinně registrovat k dani v

tuzemsku jako plátce daně, protože překročila v kalendářním roce částku 326.000,-

Kč. Přizná daň podle § 108 a nemá nárok na uplatnění odpočtu daně,

e) Tuzemská firma, jako osoba povinná k dani se může dobrovolně registrovat k dani

v tuzemsku podle § 94a jako plátce daně, protože překročila v kalendářním roce

částku 326.000,- Kč. Přizná daň podle § 108 a má nárok na uplatnění odpočtu

daně.

11) Tuzemská firma A, plátce daně, provozuje skladovací služby a také

konsignační sklad. Zboží dodává do skladu německá firma B,

registrována k dani v Německu, která pověřila firmu A, aby za dohodnuté

ceny dodávala zboží dalším zájemcům. Firma A se nestává vlastníkem

zboží a vystupuje jako komisionář: a) Německá firma B přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c)

a musí se v tuzemsku registrovat k dani a má povinnost přiznat daň podle § 108,

b) Německá firma B přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c)

a nemusí se v tuzemsku registrovat k dani kvůli pořízení zboží, ale až bude zboží

dodávat dalším pořizovatelům,

c) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm.

c) a nemusí se v tuzemsku registrovat k dani kvůli pořízení zboží, ale podle § 6c

odst. 2 ji vzniká povinná registrace, až bude zboží dodávat dalším pořizovatelům,

d) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska, protože přenesla právo

nakládat se zbožím jako vlastník na firmu A a firma A přizná daň při pořízení

podle § 108 a na výstupu uplatní daň při následném dodání dalším pořizovatelům.

12) Tuzemská firma A, plátce daně, provozuje skladovací služby a také

konsignační sklad. Zboží dodává do skladu německá firma B,

registrována k dani v Německu, která si bude zboží dodávat

z konsignačního skladu sama a firma A poskytuje firmě B pouze služby: a) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska, firma A nemá ze

zákona důvod pro přiznání daně a firma B se musí registrovat v tuzemsku k dani

podle § 6c odst. 2 až následným dodáním zboží dalším pořizovatelům,

b) Německá firma B přemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm. c)

a vzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat daň.

Následné dodání zboží je již jejím plněním a uplatní tuzemskou daň na výstupu,

c) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm.

c) a nevzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat

daň. Daň při pořízení přizná provozovatel skladu firma A. Následné dodání zboží

je již plněním firmy B a ta se musí registrovat k dani podle § 6c odst. 2,

d) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm.

c) a nevzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat

daň. Daň při pořízení přizná provozovatel skladu firma A. Následné dodání zboží

je již plněním firmy B a ta uplatní na výstupu německou daň,

e) Německá firma B nepřemísťuje svůj majetek do tuzemska podle § 16 odst. 5 písm.

c) a nevzniká ji povinnost registrace k dani v tuzemsku a tím povinnost přiznat

daň. Daň při pořízení nepřizná nikdo a následné dodání zboží je již plněním firmy

B a ta se musí registrovat k dani podle § 6c odst. 2.

13) Plátce pořídil zboží z Polska v květnu, zaplatil za zboží v červnu a

v červenci obdržel od dodavatele daňový doklad. Za jaké zdaňovací

období vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 25 a kdy má nárok na

uplatnění odpočtu daně podle § 72 a násl: a) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období květen, kdy pořídil zboží a nárok na

odpočet uplatní rovněž za květen,

b) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období květen, kdy pořídil zboží, ale nárok

na odpočet uplatní rovněž za červenec, kdy obdržel daňový doklad,

c) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období červenec, až za zdaňovací období,

kdy má k dispozici daňový doklad a nárok na odpočet uplatní rovněž za červenec,

kdy obdržel daňový doklad,

d) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období červen, kdy zaplatil za zboží a to je

datum, kdy může nakládat se zbožím jako vlastník. Nárok na odpočet má plátce za

červenec, kdy obdržel daňový doklad,

e) Plátce musí přiznat daň za zdaňovací období červen, a to k 15. dni a nárok na

odpočet může uplatnit podle § 73 odst. 1 písm. b) za stejné období, i když nemá

k dispozici daňový doklad.

Výsledky: 1C, 2D, 3E, 4A, 5B, 6C, 7D, 8E, 9C, 10A, 11D, 12B, 13E.

Vývoz zboží.

1) Plátce vyváží zboží z tuzemska do Ruska a je na rozhodnutí celního úřadu

uveden jako deklarant. Fakturu však vystavuje na německou firmu

neregistrovanou v žádném členském státě: a) Nejedná se o vývoz, protože zboží je dodáno osobě z jiného členského státu, ale o

dodání zboží s místem v tuzemsku podle § 7 a plátce uplatní daň v tuzemsku,

b) Nejedná se o vývoz, protože zboží je dodáno osobě z jiného členského státu, ale o

dodání zboží s místem v Německu podle § 64 a plátce uplatní osvobození od daně,

c) Jedná se o vývoz podle § 66, protože zboží vystupuje do třetí země a plátce má

daňový doklad s náležitostmi podle § 33a. Faktura je pouze účetním dokladem,

d) Rozhodující je vztah mezi subjekty a tím je vystavená faktura, která je současně i

daňovým dokladem, takže se nejedná o vývoz,

e) Protože německá osoba není registrována k dani v žádném členském státě, nemůže

se jednat ani o osvobozené plnění podle § 64, ani o vývoz, ale o zdanitelné plnění

podle § 7.

2) Plátce vyváží zboží z tuzemska do Švýcarska v režimu pasivního

zušlechťovacího styku, ale zboží je neopravitelné a zůstane sešrotováno

ve Švýcarsku: a) Plátce nemůže zboží osvobodit od daně podle § 66, protože nebude vráceno zpět

do tuzemska, což je podmínkou režimu, do kterého bylo zboží propuštěno,

b) Plátce považuje takové plnění za vývoz, protože byly splněny podmínky § 66 a

osvobození není podmíněno vrácením zboží formou zpětného dovozu,

c) Zboží nemůže být propuštěno do vývozu v režimu pasivního zušlechťovacího

styku, ale do režimu aktivního zušlechťovacího styku,

d) Plátce přemístil svůj majetek do třetí země a musí se ve Švýcarsku registrovat

k dani a přiznat tam daň a touto registrací je uskutečněn vývoz ve smyslu § 66,

e) Plátce může uskutečnit vývoz zboží pouze v režimu vývoz a jedině tento režim

znamená uskutečnění vývozu podle § 66 s osvobozením od daně.

3) Plátce dováží zboží z Číny v režimu tranzit do tuzemska a v režimu vnější

tranzit je zboží vyvezeno do Ruska:

a) Plátce považuje vývoz v režimu vnější tranzit za vývoz podle § 66, protože

propuštění zboží do režimu vnější tranzit je vývozem s osvobozením od daně a

daňovým dokladem je tranzitní doklad,

b) V režimu vnější tranzit nelze uskutečnit vývoz podle § 66 a dochází tak ke

zdanitelnému plnění dodáním zboží ruské firmě,

c) Režim vnější tranzit nemůže být považován za vývoz ve smyslu § 66, protože proti

uvedenému vývozu v řádku 22 nelze na vstupu uvést dovoz do žádného řádku

DAP,

d) Režim tranzit musí být ukončen propuštěním do režimu, ve kterém vzniká

povinnost přiznat daň a teprve potom lze zboží vyvézt ve smyslu § 66,

e) Zboží může být dovezeno v režimu tranzit, ale vyvezeno pouze v režimu vývoz,

takže vývoz v režimu vnější tranzit není vývozem ve smyslu § 66.

4) Plátce navrhuje umístění zboží do svobodného skladu v tuzemsku. Ve

svobodném skladu prodá zboží jinému plátci a ten jej vyveze do Ruska: a) Umístění zboží do svobodného skladu v tuzemsku není vývozem a prodej zboží

uvnitř skladu je zdanitelným plněním podle § 7, vývoz uvádí plátce do DAP až

výstupem do Ruska,

b) Svobodný sklad je tuzemskem a umístění do svobodného skladu není zdanitelným

plněním, protože plátce zboží nikomu nedodává. Vývozem je až výstup zboží ze

svobodného skladu do Ruska,

c) Svobodný sklad je považován za třetí zemi a umístění do něj za vývoz podle § 66 a

prodej zboží uvnitř skladu je dodáním zboží s místem plnění ve třetí zemi,

d) Svobodný sklad je tuzemskem, ale umístění zboží do něj před vývozem je

považováno za vývoz podle § 66. Prodej zboží ve svobodném skladu je osvobozen

od daně podle § 68 odst. 15, vývoz uvádí plátce do DAP za zdaňovací období, kdy

bylo zboží umístěno do svobodného skladu,

e) Svobodný sklad a celní sklad je totožný celní režim a propuštěním zboží před

vývozem do těchto skladů nedochází k vývozu. Prodej zboží uvnitř skladu je

osvobozen, pokud k němu dochází ve svobodném skladu i v celním skladu.

5) Plátce navrhuje zboží na propuštění do režimu uskladnění v celním skladu

před vývozem a v celním skladu prodá zboží dalšímu plátci: a) Propuštění zboží do celního skladu před vývozem je považováno za vývoz podle §

66 a následný prodej uvnitř skladu za plnění s místem ve třetí zemi,

b) Propuštění zboží do celního skladu před vývozem je považováno za vývoz podle §

66 a následný prodej uvnitř skladu za zdanitelné plnění,

c) Plátce uvádí vývoz do DAP za zdaňovací období, kdy bylo zboží propuštěno do

režimu uskladnění v celním skladu,

d) Plátce musí považovat propuštění zboží do režimu uskladnění v celním skladu za

vývoz, za toto období uvede vývoz do DAP, ale prodej zboží uvnitř skladu je

zdanitelným plněním

e) Propuštění zboží před vývozem do režimu uskladnění v celním skladu nemá žádný

smysl, protože celní sklady jsou tuzemskem a případný prodej zboží uvnitř skladu

by byl zdanitelným plněním. Plátce uvede vývoz do DAP až za zdaňovací období,

kdy je zboží navrženo a propuštěno do režimů, které podle § 66 znamenají vývoz

zboží.

6) Daňovým dokladem při vývozu zboží je: a) Vývozní faktura, která je jako u zdanitelných i intrakomunitárních plnění také

daňovým dokladem,

b) Přepravní doklad, tj. nákladní list CMR, CIF, lodní konosament, letecký nákl. list

apod., potvrzený celním výstupním pohraničním celním úřadem členského státu

EU,

c) Místopřísežné prohlášení vystavené osobou, která zajišťuje vývoz,

d) Rozhodnutí celního úřadu v elektronické podobě (datová zpráva), která obsahuje

potvrzení o výstupu zboží z EU do třetí země,

e) Právní úprava umožňuje dokazovat vývoz jakýmikoliv důkazními prostředky, ve

smyslu právní zásady volného hodnocení důkazních prostředků.

7) Plátce vykazuje vývoz v daňovém přiznání v řádku 22 za období: a) Podle data, kterým celní úřad rozhodl o propuštění zboží,

b) Podle data, kdy bylo plátci za zboží zaplaceno zahraniční osobou za vyvezené

zboží,

c) Podle data, kdy je celním úřadem potvrzeno vystoupení zboží z EU do třetí země,

d) Podle data ukončení přepravy na přepravním dokladu ve třetí zemi,

e) Podle data, kdy bylo ve třetí zemi zboží při dovozu procleno a uvolněno pro

použití zahraniční osoby.

8) Plátce vyváží zboží na Ukrajinu a přepravu zajišťuje ukrajinská firma,

která má v tuzemsku provozovnu, která je plátcem daně: a) Pokud bude mít plátce řádný daňový doklad s náležitostmi ve smyslu § 33a,

osvobodí vývoz od daně,

b) Pokud přepravu při vývozu zajišťuje kupující, který má v tuzemsku sídlo nebo

provozovnu, nemůže být plátci uznáno osvobození od daně, protože to blokuje §

66 odst. 2 a musí se uskutečnit zdanitelné plnění a následně vývoz uskuteční

ukrajinská firma,

c) Existence provozovny v tuzemsku, kterou zřídil kupující, nemá vliv na osvobození

vývozu, bez ohledu na to, kdo přepravu uskutečňuje,

d) Protože ukrajinská firma nemá sídlo v EU, nemůže být podle Celního kodexu

deklarantem v celním řízení, a proto musí být vývoz uznán plátci jako osvobozené

plnění,

e) Vývoz může být plátci uznán, protože kupující by nesměl mít v tuzemsku sídlo,

ale provozovna nemá vliv na vývoz plátce.

9) Vývoz do Ruska uskutečňuje z tuzemska firma, která má sídlo

v tuzemsku, ale není plátcem: a) Neplátce daně nemůže uskutečnit vývoz zboží,

b) Neplátce daně se musí registrovat nejprve jako plátce a pak může vývoz

uskutečnit,

c) Neplátce daně se musí nejprve povinně registrovat jako osoba identifikovaná a pak

může uskutečnit vývoz,

d) Vývoz může uskutečnit jak osoba povinná, tak nepovinná, stejně jako registrovaná

k dani nebo neregistrovaná k dani. Neplátce daně nemůže vývoz uvádět v DAP,

protože je nepodává, ale vývoz uskutečnit může,

e) Jestliže vyváží zboží neplátce, je správcem daně celní úřad a daň neplátci vyměří.

10) Plátce se při vývozu nechal zastoupit v celním řízení nepřímým

zástupcem, který je také plátcem. Kdo uvede vývoz do daňového přiznání: a) Nepřímý zástupce je osobou, která jedná vlastním jménem na účet zastoupeného, a

proto vývoz vždy uvede do daňového přiznání zastoupená osoba, která má

k vyváženému zboží takový vztah, že může se zbožím nakládat jako vlastník,

b) Vývoz uvede do DAP nepřímý zástupce, protože jedná vlastním jménem,

c) Vývoz uvedou do svých DAP oba, zastoupená osoba proto, že může nakládat se

zbožím jako vlastník a nepřímý zástupce proto, že jedná vlastním jménem,

d) Vývoz uvede v DAP ten, koho určí správce daně,

e) Vývoz uvede v DAP ten, koho určí celní úřad.

Výsledky: 1C, 2B, 3A, 4D, 5E, 6D, 7C, 8B, 9D, 10A.

Dovoz zboží:

1) Při dovozu zboží vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 23, jestliže

navrhuje zboží do těchto celních režimů: a) Volný oběh, tranzit, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému,

b) Volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v podmíněním systému, dočasné použití,

c) Volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení, dočasné použití,

d) Volný oběh, uskladnění zboží v celním skladu, dočasné použití,

e) Volný oběh, přepracování pod celním dohledem, tranzit.

2) Plátce dováží zboží z Ruska a navrhuje celnímu úřadu propuštění zboží do

celního režimu uskladnění zboží v celním skladu: a) Plátci vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 dnem vstupu zboží na území EU,

tedy propuštěním do režimu tranzit,

b) Plátci vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 dnem rozhodnutí o propuštění zboží

do celního skladu,

c) Plátci daně vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 jedině tehdy, pokud bude

zboží v režimu uskladnění v celním skladu prodávat další osobě,

d) Plátci daně v režimu uskladnění zboží v celním skladu podle § 23 povinnost

přiznat daň nevzniká,

e) Plátci daně v režimu uskladnění zboží v celním skladu podle § 68 odst. 15

povinnost přiznat daň nevzniká.

3) Plátce dováží stoj ze Švýcarska a navrhuje celnímu úřadu propuštění do

celního režimu dočasného použití. Po 12 měsících bude stroj vyvezen zpět

do Švýcarska: a) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití nevzniká celní dluh a tudíž

nevzniká ani povinnost přiznat daň,

b) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití vzniká celní dluh a tudíž vzniká

i povinnost přiznat daň,

c) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití nevzniká celní dluh, ale vzniká

povinnost přiznat daň. Clo i daň budou vyměřeny 3% za každý měsíc používání,

takže clo i daň ve výši 36%,

d) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití vzniká celní dluh a tudíž vzniká

i povinnost přiznat daň. Ukončením režimu a zpětným vývozem bude vráceno clo

a vrácena daň v částce, kterou tvoří rozdíl 100% - 36%,

e) Při propuštění zboží do režimu dočasného použití nevzniká celní dluh, ale vzniká

povinnost přiznat daň a to v celé výši ze základu daně, bez ohledu na to, jak

dlouho bude zboží v tuzemsku používáno. Clo bude vybráno ve výši 36%

ukončením režimu a zpětným vývozem, daň přizná plátce propuštěním zboží do

režimu dočasného použití v plné výši.

4) Plátce dováží zboží z Norska a navrhuje celnímu úřadu propuštění do

celního režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení

(AZSN). Po 6 měsících je zboží dodáno do Maďarska: a) V režimu AZSN nevzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej musí vyvézt,

b) V režimu AZSN vzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej nemusí vyvézt,

ale pokud by bylo zboží vyvezeno, vrátí mu celní úřad vybrané clo, u daně nelze

vrátit, protože plátce má nárok na odpočet daně už při splnění povinnosti přiznat

daň,

c) V režimu AZSN vzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej nemusí vyvézt,

ale pokud bylo zboží vyvezeno do Maďarska, vrátí mu celní úřad vybrané clo, u

daně nelze vrátit, protože plátce má nárok na odpočet daně už při splnění

povinnosti přiznat daň,

d) V režimu AZSN vzniká plátci povinnost přiznat daň, protože jej nemusí vyvézt,

ale pokud bylo zboží vyvezeno do Maďarska, vrátí mu celní úřad vybrané clo i

přiznanou daň, protože u tohoto režimu je správcem daně celní úřad.

5) Plátce dovezl zboží z USA a navrhuje celnímu úřadu umístění do

svobodného pásma. V době umístění ve svobodném pásmu prodá plátce

zboží další osobě: a) Plátci vzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma, ale

prodej zboží ve svobodném pásmu je zdanitelným plněním,

b) Plátci vzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma, ale

prodej zboží ve svobodném pásmu je osvobozeným plněním,

c) Plátci nevzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma, ale

prodej zboží ve svobodném pásmu je zdanitelným plněním,

d) Plátci nevzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma a

prodej zboží ve svobodném pásmu je osvobozeným plněním,

e) Plátci nevzniká povinnost přiznat daň dnem umístění do svobodného pásma a

prodej zboží ve svobodném pásmu je osvobozeným plněním, ale podmínkou pro

osvobození je, že zboží musí být z tuzemska vyvezeno ve smyslu § 66.

6) Plátce dovezl zboží a navrhuje celnímu úřadu propuštění do volného

oběhu. Plátci je vyměřeno celním úřadem clo a je mu fakturována

přeprava ze Švýcarska do tuzemska a služby celní deklarace: a) Plátce započte do základu daně pouze základ pro vyměření cla a zaplacené clo,

b) Plátce započte do základu daně pouze základ pro vyměření cla a služby poskytnuté

celní deklarací,

c) Plátce započte do základu daně základ pro vyměření cla, vybrané clo, služby

poskytnuté celní deklarací a část přepravy na území EU,

d) Plátce započte do základu daně základ pro vyměření cla, vybrané clo, služby

poskytnuté celní deklarací a celou přepravu z místa ve třetí zemi do místa určení v

tuzemsku,

e) Plátce započte do základu daně vybrané clo, služby poskytnuté celní deklarací a

celou přepravu z místa ve třetí zemi do místa určení v tuzemsku.

7) Plátce navrhuje umístění zboží před vývozem do svobodného skladu, ve

kterém je zboží prodáno další osobě za vyšší cenu. Po určité době

navrhuje nový vlastník, aby zboží bylo vráceno zpět do tuzemska: a) Základem daně bude původní cena zboží při umístění do svobodného skladu,

b) Základem daně bude rozdíl mezi cenou původní a cenou prodejní,

c) Základem daně bude 0, protože umístěním zboží do svobodného skladu bylo zboží

vyvezeno,

d) Základem daně bude nová cena, navýšena o marži plátce, který zboží prodal ve

svobodném pásmu,

e) Podle celních předpisů se nejedná o dovoz, a proto zboží nepodléhá dani.

8) Plátce dováží zboží a sazba cla podle celního sazebníku je označena jako

„zboží prosté cla“: a) Takto označené zboží je osvobozeno od cla a tudíž je podle § 71 osvobozeno od

daně,

b) Takto označené zboží není osvobozeno od cla, a proto má plátce povinnost přiznat

daň,

c) Tzv. „nulová“ sazba cla, jak je označováno zboží prosté cla, je v celním sazebníku

stanoveno na roveň institutu osvobození od cla,

d) Jestliže je zboží prosté cla, není důvodem řídit se podmínkami stanovenými v § 71

a tím je zboží osvobozeno od daně.

Výsledky: 1C, 2D, 3E, 4B, 5D, 6C, 7D, 8B.

Poskytování služeb.

1) U poskytovaných služeb mezi osobami z jiných členských států a osobami

z třetích zemí přiznává daň: a) Osoba, která služby poskytuje, bez ohledu na to, která osoba je příjemcem služby,

b) Osoba, která služby přijímá, pokud je registrovanou k dani a nemusí mít sídlo nebo

provozovnu v místě plnění,

c) Osoba, která služby poskytuje, vyjma příjemců z třetích zemí,

d) Osoba, která služby přijímá, pokud je osobou povinnou k dani a má sídlo nebo

provozovnu v místě, kde je stanoveno místo plnění,

e) Osoba, která služby přijímá, pokud je osobou registrovanou k dani a má sídlo nebo

provozovnu v místě, kde je stanoveno místo plnění.

2) Osoba povinná k dani podle § 5 je osoba: a) Registrovaná k dani v jiném členském státě,

b) Neregistrovaná k dani, ale podnikatel v jiném členském státě,

c) Pouze zahraniční osoba, bez ohledu, zda je registrovaná v třetí zemi,

d) Pouze tuzemská osoba, která je nebo není registrovaná k dani, ale je podnikatelem,

e) Všechny osoby, které jsou podnikatelskými subjekty, bez ohledu na to, zda jsou

registrovanými k dani.

3) Služby osvobozené od daně znamenají: a) Poskytovatel je osvobozuje od daně a příjemce musí přiznat daň ve svém členském

státě nebo ve třetí zemi,

b) Poskytovatel je osvobozuje od daně pouze při poskytnutí osobám povinným

k dani,

c) Poskytovatel je osvobozuje všem osobám, povinným nebo nepovinným k dani a

příjemcům služeb nevzniká povinnost přiznat daň,

d) Poskytovatel je osvobozuje pouze osobám registrovaným k dani v jiném členském

státě nebo zahraničním osobám povinným k dani,

e) Poskytovatel je osvobozuje pouze zahraničním osobám povinným k dani.

4) Do řádku 21 DAP a do Souhrnného hlášení s kódem 3 uvádí plátce nebo

identifikovaná osoba služby: a) Všechny služby poskytnuté s místem plnění mimo tuzemsko,

b) Služby s místem plnění stanoveného podle § 9 odst. 1, pokud jsou poskytnuty

osobě registrované k dani v jiném členském státě,

c) Pouze služby osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně,

d) Pouze služby s místem plnění mimo tuzemsko, s výjimkou služeb poskytnutých

s místem plnění ve třetí zemi,

e) Pouze služby poskytnuté osobám povinným k dani, se sídlem v jiných členských

státech.

5) Podle § 9 odst. 1 se stanoví místo plnění v těchto případech: a) Pouze u poskytnutých služeb osobám povinným k dani se sídlem v tuzemsku,

v jiných členských státech a ve třetích zemích,

b) Pouze u poskytnutých služeb osobám registrovaným k dani se sídlem v tuzemsku

nebo v jiných členských státech,

c) Všem osobám, povinným i nepovinným k dani, pokud není místo plnění stanoveno

v jiných ustanoveních zákona o DPH,

d) Pouze osobám povinným a nepovinným k dani se sídlem ve třetích zemích,

e) Všem osobám nepovinným k dani, kdy se musí registrovat k dani v místě plnění

poskytovatel služby.

6) Při poskytnutí služby tuzemskou osobou povinnou k dani, ale neplátcem

daně, se musí poskytovatel registrovat v tuzemsku: a) Jako plátce daně, při poskytnutí jakékoliv služby s místem plnění mimo tuzemsko

pro osobu povinnou k dani podle § 6c,

b) Jako identifikovaná osoba při poskytnutí jakékoliv služby s místem plnění mimo

tuzemsko pro osobu povinnou k dani podle § 6i,

c) Jako identifikovaná osoba podle § 6i, při poskytnutí služby s místem plnění podle

§ 9 odst. 1, pokud je místem plnění jiný členský stát,

d) Jako plátce daně podle § 6i, při poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst.

1, pokud je místem plnění jiný členský stát,

e) Jako identifikovaná osoba podle § 6i, při poskytnutí služby s místem plnění ve třetí

zemi.

7) Při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku tuzemskou osobou

povinnou k dani, ale neplátcem, je povinen přiznat daň podle § 108 a má

nárok na odpočet: a) Příjemce služby, který se musí registrovat k dani v tuzemsku jako osoba

identifikovaná podle § 6h, ale nemá nárok na uplatnění odpočtu daně,

b) Poskytovatel služby podle § 6c, jestliže je osobou registrovanou k dani v jiném

členském státě, který daň v tuzemsku odvede,

c) Poskytovatel služby podle § 6c, jestliže je osobou povinnou k dani se sídlem ve

třetí zemi, který daň v tuzemsku odvede,

d) Příjemce služby, který se musí registrovat k dani v tuzemsku jako plátce daně

podle § 6 a má nárok na uplatnění odpočtu daně,

e) Příjemce služby, který se musí registrovat k dani v tuzemsku jako osoba

identifikovaná podle § 6h, avšak pouze u služeb, u kterých bylo místo v tuzemsku

stanoveno podle § 9 odst. 1, ale nemá nárok na odpočet daně.

8) Při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku plátcem nebo

identifikovanou osobou, uvádí tyto osoby povinnost přiznat daň podle §

108 do těchto řádků DAP: a) Do řádku 5 DAP, bez ohledu na ustanovení, podle kterého bylo místo plnění

stanoveno v tuzemsku a bez ohledu na to, která osoba služby poskytla,

b) Do řádku 12 DAP, bez ohledu na ustanovení, podle kterého bylo místo plnění

stanoveno v tuzemsku a bez ohledu na to, která osoba služby poskytla,

c) Do řádku 5 DAP, jestliže u služby bylo stanoveno místo plnění v tuzemsku podle

§ 9 odst. 1 a poskytovatelem služby byla osoba registrovaná k dani v jiném

členském státě. Do řádku 12 budou uvedeny ostatní služby s místem plnění

v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně,

d) Do řádku 5 DAP, jestliže u služby bylo stanoveno místo plnění v tuzemsku podle

§ 9 odst. 1 a poskytovatelem služby byla osoba registrovaná k dani v jiném

členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani. Do řádku 12 budou uvedeny

ostatní služby s místem plnění v tuzemsku,

e) Do řádku 5 DAP je uvede pouze plátce daně, jestliže u služby bylo stanoveno

místo plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 a poskytovatelem služby byla osoba

registrovaná k dani v jiném členském státě. Identifikovaná osoba a plátce daně

uvede do řádku 12 DAP ostatní služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou

služeb osvobozených od daně.

9) Podle § 108 vzniká plátci a identifikované osobě povinnost přiznat daň,

pokud je služba poskytnuta s místem plnění v tuzemsku a služby poskytla

osoba neusazená v tuzemsku podle § 4 odst. 4 písm. n). Osoba neusazená

v tuzemsku je: a) Osoba povinná k dani, se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě,

b) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo ani

provozovnu,

c) Osoba povinná k dani, se sídlem v jiném členském státě, registrovaná i

neregistrovaná a zahraniční osoba, které nemají v tuzemsku sídlo nebo

provozovnu,

d) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a zahraniční osoba povinná

k dani, které nemají v tuzemsku sídlo nebo provozovnu,

e) Všechny osoby povinné i nepovinné k dani, které nemají v tuzemsku sídlo nebo

provozovnu.

10) U služby poskytnuté s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou

k dani, ale neregistrovanou k dani, která má sídlo v jiném členském státě,

vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku: a) Povinnost přiznat daň nevzniká, protože službu poskytuje osoba neregistrovaná

k dani,

b) Povinnost přiznat daň vzniká plátci i identifikované osobě,

c) Povinnost přiznat daň nevzniká tuzemské osobě povinné k dani, ale neplátci a

tuzemské osobě nepovinné k dani,

d) Povinnost přiznat daň vzniká plátci, identifikované osobě i osobě nepovinné

k dani,

e) U všech poskytnutých služeb vzniká poskytovateli povinnost registrace k dani

v jeho členském státě, stává se osobou registrovanou v jiném členském státě a

následně vzniká plátci a osobě identifikované povinnost přiznat daň.

Výsledky: 1D, 2E, 3C, 4B, 5A, 6C, 7A, 8C, 9C, 10B.

Poskytnuté služby v konkrétních případech:

1) Slovenský živnostník, neregistrovaný k dani na Slovensku provede

stavební práce v tuzemsku, tuzemskému živnostníkovi, který má budovu

v majetku. Daň přizná: a) Nikdo, protože ani jeden ze živnostníků není registrován k dani,

b) Tuzemský živnostník se musí registrovat k dani jako plátce daně podle § 6h,

přizná daň a má nárok na odpočet daně,

c) Tuzemský živnostník, se musí registrovat jako identifikovaná osoba podle § 6h,

protože službu poskytuje osoba neusazena v tuzemsku. Nemá nárok na odpočet

daně,

d) Tuzemský živnostník, jako identifikovaná osoba podle § 6h, protože službu

poskytuje osoba neusazena v tuzemsku. Uplatní nárok na odpočet daně,

e) Slovenský živnostník se musí registrovat k dani v tuzemsku jako identifikovaná

osoba podle § 6h a odvede v tuzemsku daň.

2) Tuzemský dopravce, plátce daně, uskuteční přepravu z Prahy do Brna pro

slovenskou firmu neregistrovanou k dani na Slovensku. Kdo přizná daň: a) Dopravce uplatní podle § 9 odst. 1 přenos povinnosti přiznat daň na osobu

povinnou k dani se sídlem na Slovensku,

b) Dopravce neuplatní přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1 na osobu

povinnou k dani se sídlem na Slovensku, protože není registrována k dani a uplatní

tuzemskou daň,

c) Dopravce neuplatní přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1 na osobu

povinnou k dani se sídlem na Slovensku, protože přeprava je uskutečněna a

spotřebována v tuzemsku a uplatní tuzemskou daň,

d) Přeprava bude osvobozena od daně, protože příjemce služby není registrován

k dani a nemohl by uplatnit nárok na odpočet daně,

e) Slovenský objednatel přepravy se musí v tuzemsku registrovat k dani podle § 6

jako plátce daně a dopravce uplatní tuzemskou daň a objednatel přepravy uplatní

nárok na odpočet daně.

3) Tuzemský živnostník, tlumočník, poskytuje tlumočnické služby

v tuzemsku ruské firmě. Kdo přizná daň: a) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6i registrovat

jako identifikovaná osoba a uplatní přenos povinnosti přiznat daň na ruskou firmu,

b) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani, ale nemusí se podle § 6i

registrovat jako identifikovaná osoba a jako neplátce nemůže uplatnit daň, ani

přenos povinnosti přiznat daň na ruskou firmu,

c) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6 registrovat

jako plátce daně a uplatní přenos povinnosti přiznat daň na ruskou firmu,

d) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat

k dani jako plátce daně podle § 6 a uplatní tuzemskou daň,

e) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat

k dani jako identifikovaná osoba podle § 6 a uplatní tuzemskou daň.

4) Tuzemská firma, plátce daně, opraví stroj v Německu, slovenské firmě

registrované k dani na Slovensku. Stroj po opravě zůstává v Německu,

protože jej tam slovenská firma používá. Daň z opravy stroje přizná: a) Tuzemská firma se musí registrovat k dani v Německu a uplatní vůči slovenské

firmě německou daň,

b) Tuzemská firma se nemusí registrovat k dani v Německu a uplatní vůči slovenské

firmě tuzemskou daň, protože je registrována k dani v tuzemsku,

c) Tuzemská firma se nemusí registrovat k dani v Německu a neuplatní vůči

slovenské firmě žádnou daň a přenese povinnost přiznat daň na slovenskou firmu,

která se musí registrovat k dani v Německu a přizná tam daň,

d) Tuzemská firma se nemusí registrovat k dani v Německu a neuplatní vůči

slovenské firmě žádnou daň a přenese povinnost přiznat daň na slovenskou firmu,

která se nemusí registrovat k dani v Německu, protože místem plnění je její sídlo

na Slovensku a tam přizná daň,

e) Místem plnění je podle § 9 odst. 1 Slovensko a tuzemská firma se musí registrovat

k dani na Slovensku a uplatní vůči slovenské firmě slovenskou daň.

5) Tuzemský dopravce, plátce daně, uskuteční přepravu z tuzemska do

Ruska pro tuzemskou společnost, která je osobou nepovinnou k dani. Daň

přizná: a) Tuzemský dopravce, protože vůči osobě nepovinné k dani stanoví místo plnění

podle § 10f, tedy tam, kde je přeprava zahájena,

b) Tuzemský dopravce, protože vůči osobě nepovinné k dani stanoví místo plnění

podle § 9 odst. 2, tedy podle svého sídla,

c) Osoba nepovinná k dani se musí registrovat k dani v tuzemsku jako plátce daně a

daň, kterou vůči ní uplatní dopravce může získat uplatněním nároku na odpočet

daně,

d) Osoba nepovinná k dani se musí registrovat k dani v tuzemsku jako identifikovaná

osoba podle § 6i a daň, kterou vůči ní uplatní dopravce nemůže získat uplatněním

nároku na odpočet daně,

e) Nikdo, protože se jedná o přepravu při vývozu, která je osvobozena od daně podle

§ 69, bez ohledu na to, zda je poskytnuta osobě povinné či nepovinné k dani.

6) Plátce daně pronajímá formou operativního pronájmu stroj slovenské

firmě, která není na Slovensku registrována k dani. Lhůta pronájmu je

stanovena na 3 roky a jsou smluvně stanoveny čtvrtletní splátky. Stroj se

nachází v Polsku. Kdo přizná daň: a) Jedná se o dodání zboží z tuzemska do Polska a plátce uplatní vůči slovenské

firmě přenos daňové povinnosti a slovenská firma přizná daň v Polsku,

b) Jedná se o dodání zboží z tuzemska do Polska a plátce neuplatní vůči slovenské

firmě přenos povinnosti přiznat daň, protože není registrována k dani a uplatní

podle § 7 tuzemskou daň,

c) Jedná se o poskytnutí služeb s místem plnění podle § 9 odst. 1 a plátce přenese

povinnost přiznat daň na slovenskou osobu, která se musí na Slovensku registrovat

k dani a přizná daň,

d) Jedná se o poskytnutí služeb s místem plnění podle spotřeby a použití služby v

Polsku a plátce přenese povinnost přiznat daň na slovenskou osobu, která se musí

v Polsku registrovat k dani a přizná tam daň,

e) Jedná se o dodání zboží z tuzemska do Polska a plátce uplatní vůči slovenské

firmě přenos daňové povinnosti, pokud se slovenská firma registruje k dani

v Polsku.

7) Tuzemský živnostník, tlumočník, poskytuje tlumočnické služby v

tuzemsku německé firmě, neregistrované k dani. Kdo přizná daň: a) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6i registrovat

jako identifikovaná osoba a uplatní přenos daňové povinnosti na německou firmu,

b) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani, ale nemusí se podle § 6i

registrovat jako

identifikovaná osoba a jako neplátce nemůže uplatnit daň, ani přenos povinnosti

přiznat daň na německou firmu,

c) Tuzemský tlumočník je osobou povinnou k dani a musí se podle § 6 registrovat

jako plátce

daně a uplatní přenos povinnosti přiznat daň na německou firmu,

d) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat

k dani jako plátce daně podle § 6 a uplatní tuzemskou daň,

e) Tlumočnická služba byla spotřebována v tuzemsku a tlumočník se musí registrovat

k dani jako identifikovaná osoba podle § 6 a uplatní tuzemskou daň.

8) Německý dopravce, registrovaný k dani v Německu, přepraví tuzemské

firmě, neplátci, zboží z Francie do Španělska. Kdo přizná daň: a) Francouzský dopravce uplatní francouzskou daň podle místa zahájení přepravního

výkonu,

b) Francouzský dopravce se musí registrovat k dani ve Španělsku, podle místa

ukončení přepravy a uplatní španělskou daň,

c) Francouzský dopravce uplatní přenos povinnosti přiznat daň na tuzemskou firmu,

protože je osobou povinnou k dani a tuzemský příjemce se musí v tuzemsku

registrovat k dani podle § 6 jako plátce daně a přizná daň a uplatní nárok na

odpočet daně,

d) Francouzský dopravce uplatní přenos povinnosti přiznat daň na tuzemskou firmu,

protože je osobou povinnou k dani a tuzemský příjemce se musí v tuzemsku

registrovat k dani podle § 6i jako identifikovaná osoba a přizná daň, ale nemůže

uplatnit nárok na odpočet daně,

e) Francouzský dopravce uplatní přenos povinnosti přiznat daň na tuzemskou firmu,

protože je osobou povinnou k dani a tuzemský příjemce se musí v tuzemsku

registrovat k dani podle § 6i jako identifikovaná osoba a přizná daň a uplatní nárok

na odpočet daně.

9) Plátce daně poskytuje elektronické služby a dodává výukový program

slovenským a ukrajinským státním gymnáziím. Kdo přizná daň: a) Slovenským i ukrajinským gymnáziím uplatní plátce tuzemskou daň podle místa

plnění, které se stanoví podle § 9 odst. 2 v tuzemsku,

b) Slovenským gymnáziím uplatní daň plátce podle místa plnění, které se stanoví podle §

9 odst. 2 v tuzemsku a ukrajinským gymnáziím neuplatní tuzemskou daň, protože

místem plnění je podle § 10h Ukrajina,

c) Slovenským i ukrajinským gymnáziím plátce služby elektronické osvobodí od daně

podle § 10h,

d) Slovenským gymnáziím uplatní plátce přenos povinnosti přiznat daň podle § 9 odst. 1

a ukrajinským gymnáziím osvobodí od daně podle § 10h,

e) Slovenským i ukrajinským gymnáziím uplatní plátce přenos povinnosti přiznat daň

podle § 9 odst. 1.

10) Plátce uskutečňuje přepravu zboží z Německa do tuzemska pro

švýcarskou firmu, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, ale je

v tuzemsku registrována k dani. Kdo přizná daň z přepravy: a) Plátce stanoví u přepravy místo plnění podle § 9 odst. 1 a přenese povinnost

přiznat daň na švýcarskou firmu,

b) Plátce se musí registrovat k dani v Německu, kde začíná přepravní výkon a kde je

místo plnění podle § 10f a uplatní německou daň,

c) Plátce neuplatní přenos povinnosti přiznat daň a nestanoví místo plnění podle § 9

odst. 1, protože byly splněny podmínky pro stanovení místa plnění v tuzemsku

podle § 10k a plátce uplatní tuzemskou daň,

d) Plátce uskutečňuje přepravu pro zahraniční firmu a taková přeprava zboží je

osvobozena od daně podle § 69,

e) Plátce stanoví místo plnění podle ukončení přepravy v tuzemsku, protože

ukončením přepravy je přeprava spotřebována v tuzemsku.

Výsledky: 1C, 2A, 3B, 4D, 5E, 6C, 7A, 8D, 9B, 10C

JUDr. Svatopluk Galočík