+ All Categories
Home > Documents > PODNIKATELSKÁ ETIKA - pefka.net · • individuální etika sleduje prospěšnost jedince; •...

PODNIKATELSKÁ ETIKA - pefka.net · • individuální etika sleduje prospěšnost jedince; •...

Date post: 17-Oct-2019
Category:
Upload: others
View: 10 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
32
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta PODNIKATELSKÁ ETIKA Přednášky LS 2006/2007 PhDr. Ivo Rolný, Ph.D. Brno 2007
Transcript

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

PODNIKATELSKÁ ETIKA

Přednášky LS 2006/2007

PhDr. Ivo Rolný, Ph.D.

Brno 2007

Informace k předmětu

Doporučená literatura:Rolný, I. Etika v podnikové strategii, Brno: B. I. B. S., 2003.

Zkouška – závěrečný test.Zápočet – povinná docházka (min. 80%), případová studie.

2

Obsah

1 Pojem etika 41.1 Prvky mravního předporozumění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41.2 Morálka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51.3 Podnikatelská etika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51.4 Historie podnikatelské etiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2 Historický vývoj 72.1 Utilitarismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72.2 Marxismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

3 Názory na etiku tržního hospodářství 10

4 Etická dimenze základních ekonomických problémů 134.1 Zažité mýty ekonomického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144.2 Etické hledisko v praxi – problém × dilema . . . . . . . . . . . . . . . 15

5 Základní východiska podnikatelské etiky 165.1 Teoretické východisko

Základní listina lidských práv a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

6 Modely etického rozhodování subjektů v podnikatelské činnosti 20

7 Etické chování firmy jako komparativní výhoda na trhu 23

8 Etika, zisk a podnikatelská kultura 248.1 Podniková kultura a etický auditing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

9 Socializační proces 26

10 Etický kodex firmy 2810.1 Vývoj kodexů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2810.2 Kodex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2810.3 Zásady výstavby etického kodexu podniku . . . . . . . . . . . . . . . 29

11 Integrace etiky do podnikové strategie 31

3

Přednáška 1

1 Pojem etika

• disciplína filosofie;• nauka o morálce (mos = vůle);• ethos = pravidla uspořádání;• nauka o způsobu chování člověka;• mravnost = to, co je žádoucí.

1.1 Prvky mravního předporozumění

1. mravní hodnocení – každý čin se dá z mravního hlediska zhodnotit;

2. svědomí – určuje vnitřní orientaci – schopnost rozeznávat dobro a zlo;

3. dobrovolnost – jednání musí být výsledkem svobodného rozhodnutí;

4. odpovědnost – každý může kdykoli racionálně odpovědět, proč jedná tak čionak;

5. sociální zřetel – morální hodnocení má vždy mezilidský charakter, zlatépravidlo (morální pravidlo, 5. stol. př. n. l.): „Co nechceš, aby bylo činěno tobě,nečiň druhémuÿ;

6. vlastní hodnota – morální hodnota se podstatně liší od ostatních hodnotícíchhledisek.

Dobro vs. zlo

• autonomnost (sám + zákon) – vyplývá z lidské racionality, co člověk cítí jakopovinnost → dobré jednání;

• mravně špatné chování – pokud motivem je náklonnost;

• primárně vlastnosti naší vůle;

• dobro je vše, co odpovídá mravnímu ideálu;

• zlo – úmyslné (např. vražda) nebo neúmyslné (např. srazím chodce na pře-chodu, který mi tam skočil – nejedu s úmyslem ho srazit).

4

1.2 Morálka

• schopnost člověka řídit své chování a jednání souborem pravidel, která vznikalaa vznikají za účelem vyjádření kvality lidského života;

• individuálně se projevuje ve svědomí;

• rovina obecného (vztah člověka k člověku), zvláštního (historický a společenskýkontext) a jedinečného (otázka svědomí).

Výstupem morálky je moralita, práva legalita.

1.3 Podnikatelská etika

Podnikatelská ekonomika zkoumá a využívá morální hodnoty, principy a standardy,které určují a řídí chování všech účastníků ekonomických činností na všech úrovníchekonomického systému.Ethics makes money – zlaté pravidlo, kredibilita (důvěryhodnost).

1.4 Historie podnikatelské etiky

1. 1900–1920 – období diskuse

• dravost kapitalismu (negativní jevy);

• ideologie liberalismu a socialismu;

• úsilí vytvořit pozitivní obraz podnikání;

• problém státního intervencionismu (makroekonomické regulace)

2. 1920–1950 – období institucionalismu

• nová dělba práce;

• vznik managementu;

• institut průmyslového managementu ve Velké Británii (1920);

• křesťanská asociace podnikových ředitelů (1935);

3. 1950–1980 – období teoretizace

• vznik interdisciplinárního předmětu „podnikatelská etikaÿ;

• výzkum, výchova, praxe.

5

Základní mravní hodnoty v podnikání

1. promise keeping – dodržuj své sliby a závazky, dohody a smlouvy;

2. non-malevolence – nikdy nejednej se zlou vůlí a zlobou v srdci;

3. mutual aid – buď vždy vstřícný vzájemné pomoci a spolupráci;

4. respect for people – respektuj lidi kolem sebe, važ si jich a nepodváděj je;

5. respect for property – respektuj hmotné a duševní vlastnictví každého, mějsmysl pro spravedlnost a vzájemnou reciprocitu.

Problém spravedlnosti v ekonomické sféře – problém konpetence makroekono-mických zásahů do ekonomického sektoru, státní redistribuce úhrného společenskéhoproduktu.

6

Přednáška 2

2 Historický vývoj

Aristoteles (384–322 př. n. l.)

• dílo Etika Nikomachova – rozbor termínu spravedlnost, základní předpoklad= stát je založen na vnitřní nerovnosti – takové uspořádání je spravedlivé;

• spravedlnost – rozdílecí (distribuce) a opravná:

– princip při směnách – dobrovolné (koupě, prodej), nedobrovolné (podvod,krádež);

– prostřednictvím práva má dojít k nápravě;

– komutativní a rozdělovací spravedlnost.

2.1 Utilitarismus

Jeremy Bentham (1748–1832) a John S. Mill (1806–1873)

• správný a žádoucí je čin, kde se předpokládá, že přinese co největší štěstí,prospěch, užitek pro co nejvíc lidí.;

• štěstí = suma libosti, má být maximalizována;

• nadřazuje duchovní hodnoty nad materiální, vše by mělo vycházet z rozumu.

Immanuel Kant (1724–1804)

• dílo Etika povinnosti ;

• člověk je svobodná a rozumová bytost, dokáže si ukládat určité povinnosti ⇒správné a spravedlivé rozhodnutí;

• kategorický imperativ – jednoznačně nastavený příkaz

→ jednej vždy tak, aby příkaz tvé vůle mohl být zákonodárstvím provšechny;

→ být důstojný znamená uznat důstojnost druhého.

7

2.2 Marxismus

Karel Marx (1818–1883) a Bedřich Engels (1820–1895)

• sociální spravedlnost → komunistická společnost;

• společensko-ekonomická formace – základem a podstatou všeho jsou vztahy vevýrobě, určují charakter ve výrobě;

• společnost rozdělena do tříd, kritériem je vlastnictví výrobních prostředků –vlastníci × pracovní síly;

• mezi třídami nesmiřitelný vztah → třídní boj;

• buržoazie – vlastníci, proletariát – pracovníci;

• vykořisťování – přivlastňování si nadhodnoty (co je vyrobeno navíc);

• socialismus – mezi třídami už není třídní boj, odstraněno vykořisťování.

Friedrich A. Hayek (1899–1992)

• dílo Právo, zákonodárství a svoboda – Nový výklad liberálních principů spra-vedlnosti a politické ekonomie;

• sociální spravedlnost = nesmysl;

• dva základní předpoklady – spravedlnost se váže výhradně na člověka;

• trh rozděluje produkty nepředvídatelným způsobem;

• výchozím stavem společnosti je nespravedlnost;

• pravidla spravedlnosti mají povahu zákazů;

• důraz na svobodu člověka.

John Rawls (1921–2003)

• dílo Teorie spravedlnosti ;

• hájí termín „sociální spravedlnostÿ;

• fairness;

• vychází z hypotetické situace – lidé se chtějí spojit ke spolupráci – dohodnoutse, jak se rozdělit, jak bude probíhat makroekonomická regulace – rozumnéosoby, každému jde o svůj prospěch, smysl pro spravedlnost;

8

• závoj nevědomosti – nezaměřovat se pouze sami na sebe, neznevýhodňovatvlastní osobu;

• zásady spravedlnosti – co nejvyšší míra svobody, každý má právo na totéž,princip rozdílu a čestné rovnosti šancí – omezuje nás jen zásada úspornosti;

• dva principy spravedlnosti:

1. vertikální – spravedlivý přístup k jednotlivcům, kteří se nacházejí v růz-ném společenském postavení;

2. horizontální – stejný přístup k jednotlivcům, kteří se nacházejí ve shod-ných podmínkách bez ohledu na kvalitu ekonomického prostředí, rovnýpřístup ke všem nemocným.

9

Přednáška 3

3 Názory na etiku tržního hospodářství

Adam Smith (1723–1790)

• narozen ve Skotsku, univerzitní profesor;• ve Švýcarsku studoval bankovnictví, ekonomiku;• dílo Bohatství národů

– výklad přirozeného samoregulujícího mechanismu trhu, přínos dělby práce,pohybu a tvorby kapitálu, obchodní činnosti na fungování trhu⇒ základyliberalismu;

– etické principy tvoří mravní infrastrukturu a základ právního rámce trhu;

– trh = hlavní regulační mechanismus hospodářského procesu, hladkéfungování trhu:

a) konkurence;b) efektivní výkon vlastnických práv;c) podnikavost – tvůrčí myšlení.

– základem teorie „neviditelné ruky trhuÿ dvě ideje:

1. idea přirozené svobody – člověk je již od přírody svobodný⇒ výchozípozice lidské existence;

2. idea dokonalé spravedlnosti – obecně stavem společnosti a trhu jespravedlnost (harmonie);

– neviditelná ruka trhu – základní samoregulující princip, na jehož základětrh funguje;

– lidé vstupují na trh se svými individuálními cíli ⇒ jsou vedeni neviditel-nou rukou trhu ⇒ regulace jejich zájmů obecným zájmem;

– myšlenky:

∗ důraz na hodnocení lidského jednání – všechny následky našich činůmají morální hodnotu (spravedlnost, tolerance, . . . );

∗ správnost jednání je vázána na rozsah – čím více lidí dosáhne mož-ného štěstí, tím větší efekt to bude mít na morálku celé společnosti;

∗ princip užitečnosti – ideál, ke kterému by měla společnost a ekono-mika směřovat – být užitečný;

∗ zachování lidské individuality – aby tržní prostředí nečinilo člověkamravotvorným ⇒ aby trh nebyl zdrojem lidské újmy;

– ekonomický růst společnosti je možný pouze tehdy, pokud vedou úřadymravní – instituce – garant kvality ekonomiky a ekonomického růstu;

10

– trh sám je zdrojem pricipu samoregulace ⇒ řád trhu není třeba vytvářet→ stačí pouze objevit a pochopit.

• dílo Teorie morálních citů

– „Člověk není pouze homoekonimicus, ale zejména homomoralis.ÿ

– v uspokojování mravního zájmu vidí efektivní hospodářství ⇒ nebere tojako egoismus⇒ člověk je nositelem morálních citů – podstata solidárníhochování a lidskosti:

∗ soucit;

∗ milosrdenství;

∗ empatie – vcítění se;

– myšlenka – přirozeným stavem je harmonie.

Karel Marx (1818–1883)

• představitel ekonomického determinismu;

• tržní hospodářství je amorální → zdroj vykořisťování člověka člověkem;

• spravedlivá, morální komunistická společnost;

• dílo Kapitál ;

• termíny vystihující zápory tržního mechanismu – odcizení člověka – nástroj,pracovní síla ⇒ odcizuje ve své podstatě, dvě podoby díky kapitalismu:

1. odcizená práce – díky kapitalistickému výrobnímu způsobu je dělníkodcizen výsledku své práce, podstatou práce je tvorba hodnoty⇒ pásovávýroba – je dělníkovi jedno, co dělá, protože chodí do práce pro peníze;

2. zbožní fetišismus – zboží se stává objektem zbožštění ⇒ reprezentujekvalitu života;

Max Weber (1864–1920)

• řešil jakým způsobem se společnost mění, co je podstatou kapitalismu;

• nejdřív se musí změnit něco u lidí, aby začali jinak vyrábět⇒ změna myšlení,pak ve výrobě;

• dílo Protestantská etika a duch kapitalismu – vidí tu změnu myšlení v reforměkatolické církve;

• opírá se o švýcarský protestantismus – Kalvín → reforma přetvořila člověkana pracovitost a podnikavost;

11

• Bůh je chápán jako stvořitel a vlastník světa;

• idea protestantismu – predestinace – předurčení → člověk je předurčen kespáse nebo zatracení ⇒ musí ukázat, že je hoden spásy, potřeba dokázat, codokáže.

Ve středověku byla práce brána jako trest. Protestanti začali zavírat lidi, kteřínepracovali, prý je to urážka Boha. Preferována skromnost, úspora, investice nadspotřebou.Sekularizace dogmat (zesvětštění článku víry) – to, co mělo zprvu ryze nábožen-

ský charakter, bylo zesvětštěno.Milodar – dříve ryze náboženský charakter, dnes sponzoring.

12

Přednáška 4

4 Etická dimenze základních ekonomickýchproblémů

Paul A. Samuelson

1. Co a v jakém množství se má vyrábět?

• veškerá ekonomická činnost se odvíjí od nabídky a poptávky;

• potřeby – základní (jídlo, spánek, . . . ) × odvozené;

• Má společnost vytvářet podmínky pro uspokojení i takových potřeb, pokterých existuje reálná poptávka, ale které ve svých důsledcích realizacepůsobí protispolečensky?

• Smíme skutečně vyrábět naprosto vše, co lze technicky zhotovit a codokáže vyvolat poptávkový efekt?

• Kde leží kvantitativní hranice produkce vzhledem ke spotřebě omezenýchnebo neobnovitelných přirozených zdrojů?

2. Jak se má vyrábět?

• otázka alokace zdrojů;

• Lze požadavek maximální efektivity výroby realizovat bez zřetele napřírodní a lidské změny?

• nakládání s výrobními faktory:

– půda – vzácný statek, neobnovitelný zdroj → zvýšená odpovědnostza hospodaření;

– práce – nositelem je člověk;

– kapitál – účetní jednotka, záleží, z jakých zdrojů kapitál pocházía k jakým účelům je použit;

3. Kdo je spotřebitelský subjekt – pro koho vyrábět?

• Makroekonomické hledisko – do jaké míry má stát nést odpovědnost připřerozdělování společenského produktu vůči jednotlivým občanům?

• Mikroekonomické hledisko – z jakých důvodů a do jaké míry je možné přivýrobě a produkci preferovat určité skupiny spotřebitelů před ostatními?

13

4.1 Zažité mýty ekonomického myšlení

Mýtus – kolektivní představa, která je na iracionálním základě, ale ovlivňuje našejinak racionální soudy.

1. Mýtus úspěchu

• člověk nerealisticky nahlíží na své možnosti a schopnosti;

• úspěch stotožňován s majetkem;

• úspěch tkví v pocitu vlastního uspokojení.

2. Mýtus práce

• do práce vkládány kvality a vlastnosti, které ve skutečnosti nemá;

• „Práce šlechtí člověka.ÿ

• „Práce tvoří hodnoty.ÿ – hodnotu ale vytváří člověk, ne práce.

3. Mýtus osobního zájmu

• založen na racionální myšlence – člověk veškerou činnost dělá výhradněpro sebe;

• altruistické chování – zaměřeno pro druhé;

• tři typy lidí:

a) narcisistní – egoistický, výlučně osobní zájem;

b) závistivý – motivace úspěchem jiných a deficitem vlastního úspěchu;

c) expanzivní – začíná sám u sebe, ale překračuje hranice vlastnísobeckosti.

4. Mýtus trhu

• zažitá představa, že trh je naprosto něco svobodného, kde existuje jennabídka nebo poptávka;

• diktát trhu – trh nás činí nesvobodnými (diktát ceny, kvality, . . . )

14

4.2 Etické hledisko v praxi – problém × dilema

Obr. 1: Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu

Subjekt je ovlivněn:

• vlastními dispozicemi – psychická, fyzická výbava, míra inteligence;

• socializačním procesem – zkušenosti;

• konkrétností situace – legálnost.

Tři základní znaky etického hlediska:

1. analýza důsledků konání;

2. nestrannost;

3. empatie do pozice oběti.

Tab. 1: Konflikt

Konflikt jako etický problém Konflikt jako etické dilema

Lze jej snadno pojmenovat. Je obtížné jej snadno pojmenovat.

Stojí mimo specifickou situaci. Je zasazen do specifické situace.

Existuje názorová shoda, že konflikt jeetický.

Není názorová shoda, že daný konflikt jejednoznačně etického charakteru.

Vyjadřuje nárok jednotlivého účastníka. Vyjadřuje nároky vícerých, často sikonkurujících účastníků.

Týká se jedné správné a nesprávné hodnoty. Týká se vícerých, často si konkurujícíchhodnot.

Předpokládá, že jednotlivci mohou konatsprávně, když chtějí.

Předpokládá, že jednotlivci chtějí konatsprávně, ale nevědí jak.

15

Přednáška 5

5 Základní východiska podnikatelské etiky

• střet indiviuální a sociální etiky;• individuální etika sleduje prospěšnost jedince;• sociální etika sleduje prospěšnost celku, společenská morálka.

Obr. 2: Struktura etiky v ekonomice

Obr. 3: Ferrelovo schéma – vymezení rastru zájmů, kde se každá firma pohybuje

Základním mravním požadavkem státu na kakoukoli firmu je požadavek spole-čensky odpovědného chování.

16

Obr. 4: Faktory ovlivňující společensky odpovědné chování podniku

5.1 Teoretické východiskoZákladní listina lidských práv a svobod

V ekonomické činnosti existují čtyři typy práv:

1. smluvní právo

• všechna práva vycházejí ze smluv;

• psané × nepsané;

• vychází ze vzájemného konsensu obou smluvních stran;

2. právo na ocenění

• pramení z hodnocení zásluh → právo na odměnu;

3. pozitivní právo

• všechna psaná práva, vznikají na základě legislativy (např. Zákoníkpráce);

4. právo na důstojnost

17

Morální práva a povinnosti zaměstnanců

Právo

• na odpovídající pracovní vytíženost;

• na spravedlivou odměnu;

• se volně a svobodně sdružovat v odborech a stávkovat;

• na soukromí a normální rodinný život;

• na svobodu vědomí a projevu;

• na zákonné, čestné a otevřené jednání;

• na participaci (míře spolurozhodování);

• na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky;

• na smysluplnou práci přinášející uspokojení.

Povinnost

• respektovat a naplňovat pracovní smlouvu;

• být loajální k firmě;

• jednat podle zákonných a etických norem.

Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů

Právo

• požadovat aktivní a produktivní přístup k práci;

• na loajální spolupráci;

• požadovat čestné korektní jednání na pracovišti.

Povinnost

• řídit se při výběru nebo propouštění zaměstnanců nediskriminačními hledisky;

• kompenzovat znevýhodnění vzniklá výkonem zaměstnání;

• respektovat obory a jejich aktivity;

• stanovit jednoznačná pravidla pracovních vztahů;

• akceptovat kritiku zaměstnanců bez represivních následků;

18

• řešit pracovní spory podle právních a morálních norem;

• informovat a konzultovat rozhodující záměry podniku se zaměstanci;

• garantovat všechny úmluvy a dohody se zaměstnanci a nést odpovědnost;

• průběžně zlepšovat pracovní podmínky.

19

Přednáška 6

6 Modely etického rozhodování subjektův podnikatelské činnosti

Šest důvodů porušování norem etického chování ve vnitropodnikové sféře:

1. neznalost etických norem nebo podceňování jejich důležitosti;2. silné tlaky na neetické chování jednotlivců;3. nerozhodnost a nevýkonnost nadřízených pracovníků;4. neetické chování spolupracovníků na pracovišti;5. ignorování etických prohřešků vedení podniku;6. jedinci orientovaní výhradně na svůj prospěch.

Podmínky pro rozhodování:

• vždy v rovině racionality;

• individuální hierarchie hodnot;

• informace – přímé, prověřené;

• vlastní svoboda bez omezování.

Obecné zádady rozhodovacích procesů etického charakteru:

• vyhodnotit každé rozhodnutí ke vztahu k normám a mravům společnosti, vekteré subjekt žije;

• vyhodnotit každé rozhodnutí s ohledem na obecné, všelidské morální standardya zažité morální konvence (slušnost, čestnost, pravdomluvnost, úcta k člověku,vlastnictví, . . . );

• vyhodnotit každé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí (řešení musí býtv souladu s mojí individuální morálkou);

• řešení by mělo projít tzv.precedentním testem – domýšlet jeho následkytak, aby bylo obecně pozitivním řešením, pokud by sloužilo jako model projiná rozhodnutí;

• řešení by mělo projít testem veřejnosti, mělo by být obhájeno veřejným fórema konzultováno s nezainteresovanými osobami.

20

Obr. 5: Obecný model morálního rozhodnutí

Pořadí řešení otázek vyplývajících z tohoto modelu:

• (Zjistit) jaká jsou fakta?

• V čem tkví etický problém?

• Kdo jsou účastníci dané situace?

• Jaké jsou možnosti, alternativy řešení?

• Jaké budou morální dopady těchto alternativ?

• Jaké praktické následky a na koho situace obsahuje?

• Jak má být situace s konečnou platností řešena?

21

Obr. 6: Kohlbergův model stádií morálního růstu

Obr. 7: Interakční model Lindy K. Trevinové (Obecný model etického rozhodování v organizaci)

22

Obr. 8: Ferrelův a Greshamův model

7 Etické chování firmy jako komparativní výhodana trhu

Proč by se firma měla chovat na trhu eticky?

• v zájmu firmy samotné, pokud chce dlouhodobě působit;

• v zájmu celé společnosti – čím je společnost mravnější, tím je méně nákladová;

• každý podnikatelský subjekt očekává etické chování ostatních účastníků;

• je amorální jednostranně odstoupit od dohody a očekávat od ostatních jejíplnění;

• je společensky mravně neúnosné se proklamativně přihlásit k dodržováníetických pravidel a skrytě je porušovat, jedná se o zásadu souladu slov a činů;

• porušování morálních pravidel podnikatelskými subjekty destruuje prostředínezbytné pro podnikání – může dojít k ekonomickému kolapsu.

John von Neumann a Oskar Morgenstein (1944) – Teorie her

• dílo Teorie her a ekonomické chování – aplikace na tržní mechanismus;

• pokud je zaručena opakovatelnost hry→ subjekty spolu začnou spolupracovat– velký vliv má stabilita politického systému.

23

Přednáška 7

8 Etika, zisk a podnikatelská kultura

Zisk

• nemusí nic vypovídat o morální kvalitě podniku, vztah mezi ziskem a způso-bem jeho dosahování dává charakter celému podniku;

• mravní charakter zisku vyplývá z mravních hodnocení aktivit, prostřednictvímkterých ho bylo dosaženo;

• firma by měla usilovat o optimalizaci (maximalizaci) zisku;

• vztah mezi ziskem a etikou vyjadřuje míru etičnosti podniku jako celku;

• pokud zisk neslouží ke spotřebě, bývá reinvestován, působí vysoce morálně vespolečnosti – zvyšuje životní úroveň.

Šedá ekonomika

• protipól legální ekonomiky;

• platí zde stejné ekonomické principy, ale produkce je realizována na černémtrhu → špinavé peníze – zisky z nelegálních činností (drogy, . . . ) → musí býtlegalizovány – praní špinavých peněz (Al Capone – Chicago – prádelny).

Obr. 9: Model morálního rozvoje podniku

Ne všechny podniky musí projít všemi stupni modelu.

24

8.1 Podniková kultura a etický auditing

Kultura

• z latiny kolére = pečovat, zlepšovat ⇒ jakákoli činnost, která zvyšuje kvalitulidského života a jeho prostředí;

• váže se výhradně na člověka;

• dvě základní podoby:

1. duchovní;

2. materiální – architektura, móda, . . .

• v podniku existují dva zásadní významy:

1. podnikatelská – širší význam, zahrnuje veškeré kulturní prvky, které seváží na určitý trh;

2. podniková – odvozena z podnikatelské, má jedinečný charakter, každáfirma má svou specifickou kulturu, vytváří osobitý podnikatelský styl ⇒firma je na trhu nezaměnitelná, má bezprostřední vliv na morální klimauvnitř podniku, podniková kultura by se měla zdokonalovat, ale stagnuje;

• bariéry, které brzdí proces kultury:

1. zažité postupy práce a striktně vymezené role;

2. vysoká skupinová soudržnost – koheze – psychologie vozové hradby –tým neventiluje problémy, které jsou uvnitř, mezi týmy předimenzovanákonkurence;

3. nejasné priority – víme, co máme dělat, ale nevíme jak;

4. izolace před vnějšími vlivy – ve firmě špatná komunikace a informačnípolitika.

Etický auditing

• zjišťuje se morální úroveň podniku, vyhodnocuje se úroveň morality způsobuvedení a vědomosti a znalosti zaměstnanců;

• dva základní způsoby:

1. forma písemného testu – laciné, rychlejší;

2. ústní pohovory – větší vypovídací hodnota, otázky ve čtyřech tématickýchblocích:

(a) úroveň znalostí;(b) úroveň dovedností;

25

(c) shoda hodnot podniku s hodnotami zaměstnanců → hodnotováshoda = konkruence;

(d) zjištění postojů zaměstnanců v etickém vývoji podniku.

9 Socializační proces

• proces osvojování si podnikové kultury zaměstnanci;

• od nástupu do pracovního poměru až do jeho ukončení;

• podstatou je působení firmy na zaměstnance – forma výchovy;

• tři základní fáze:

1. porozumění – srozumitelně a jasně deklarovat principy, zásady;

2. přijetí – zaměstnanec přijímá informace a bere je za své;

3. konání – zaměstnanec jedná ve smyslu dané podnikové kultury;

• výraz psychologické dohody mezi zaměstnancem a podnikem – vzájemnéočekávání splnění určitých požadavků.

Obr. 10: Kottlerův model

Příznaky špatného socializačního procesu:

• výpověď;

• bezmyšlenkovitá poslušnost;

• úspěšnost za každou cenu (na úkor druhých);

• anonymní zveřejnění problémů.

Klíčové etické hodnoty firmy

• jsou znakem dobré podnikové kultury;

• obsaženy v logu, jsou součástí reklamního sloganu;

26

• identifikují firmu;

• tři základní funkce:

1. definiční – kdo jsme a co tu chceme;

2. strategická – jak budeme uspokojovat potřeby;

3. kontrolní – závazek;

• tři základní principy:

1. nadčasovost – nevázat se na ideologii, náboženství;

2. přiměřenost;

3. garance;

• páteř podnikové kultury – součást podnikové strategie.

Obr. 11: Maslowova pyramida

27

Přednáška 8

10 Etický kodex firmy

Kodex – systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, které vymezují a upra-vují vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex – má zásadní a univerzalistickýcharakter, vztahuje se na chování a jednání každého člena komunity.Kodex může být:

• psaný;

• nepsaný.

10.1 Vývoj kodexů

Robert Wood Johnson

• ve 40. letech vytvořil etický kodex;

• zakladatel firmy Johnson&Johnson – první etický kodex: „Naše krédoÿ;

• rozšiřování etických kodexů – 80. léta;

• dnes vznikají etické kodexy profesních skupin – nestačí práva, musí býti moralita (kodexy), např. v bankovnictví, kodexy auditorů, kodex reklamy, . . .

10.2 Kodex

• rozpracování klíčových etických hodnot (ty jsou základem), detailnější;

• přináší vedení i managementu, zaměstnancům, společnosti jasná pravidla,podle kterých mohou být řešeny konkrétní problémy firmy.

Přínosy kodexu pro vedení firmy:

1. eliminuje nežádoucí praktiky, které mohou vést k odlivu zákazníků, zaměst-nanců, investorů a které ve svém důsledku mohou způsobit dlouhodobé eko-nomické ztráty;

2. objasňuje politiku firmy;

3. usnadňuje vedení podniku zavádění inovací, pomoc při restrukturalizaci, po-kud získává nové partnery;

4. posiluje vnitropodnikovou disciplínu tím, že snižuje potřebu donucovacícha restriktivních opatření;

28

5. zamezuje nadřízeným zneužívání jejich postavení vůči ostatním zaměstnan-cům;

6. vodítkem pro řídící články podniku při rozhodování;

7. pozitivně motivuje zaměstnance.

Přínosy kodexu pro management:

1. pomáhá řešit morální problémy a dilema, která se vyskytují u práce managerů;

2. pomáhá čelit neetickým požadavkům zaměstnanců, případně zákazníků, do-davatelů, nadřízených či podřízených;

3. praktický nástroj, jak může obhajovat svá rozhodnutí, jak uvnitř, tak vněpodniku;

4. výrazně zjednodušuje vnitropodnikovou komunikaci;

5. umožňuje zdůvodnit své návrhy na disciplinární opatření;

6. nástroj, který urychlí identifikaci problémových praktik a odhalení případnýchpodvodů.

10.3 Zásady výstavby etického kodexu podniku

1. pro rozhodování slouží vždy deklarované hodnoty podniku;

2. etický kodex musí být vzájemně provázaný a souviset s posláním, cíli, strategiía politikou podniku, měl by obsahovat jasně formulované konkrétní priority,závazky a požadavky na zaměstnance, . . . a srozumitelné vymezení etickýchrolí;

3. etický kodex musí být přiměřený;

4. etický kodex musí obsahovat mechanismus řešení konfliktů, jeho interpretacia aplikaci;

5. etický kodex by měl také poskytovat možnost ustanovení výjimek, a to zejménapro důvody morálního charakteru.

29

Obr. 12: Obecné funkce etického kodexu firmy

Formální zásada – zásadní firemní dokument, měl by být veřejně přístupný, psánpozitivním jazykem, jednotlivé body v duchu tzv. „zlatého pravidlaÿ.

30

Přednáška 9

11 Integrace etiky do podnikové strategie

Ústřední myšlenkou integrace etiky do podnikové strategie je teze, že morální kvalitajednání podniku netkví ve sledování kvalifikace zisku, ale ve volbě prostředků, jakýmilze zisku dosahovat. Právní rámec pouze vymezuje legalitu jednotlivých činností,ale není přímým zdrojem morality. (Co zákon nezakazuje, to je povoleno, ovšemz morálního hlediska to nemusí být správné.) Existuje několik základních nedostatkůpráva:

1. Časové zpoždění – všechny zákony vychází „ex postÿ, dynamika realityje rychlejší než vývoj zákonů, nastávají nové situace, na které právo neumíreagovat.

2. Přílišná obecnost – zákony jsou formulovány tak, že jejich specifikace nakonkrétní případ je obtížná, problém abstrakce – zákony jsou příliš obecné(abstraktní), a proto připouští více výkladů.

3. Deficit jeho výkonů – právo nemůže být vždy a všude za všech okolnostípřítomno, neexistují kontrolní mechanismy, všechno a vždy nemůže být právempostiženo.

4. Nejasnost adresáta – zákon se vždy obrací ke všem (každý, kdo se do-pustí . . . ), ve své konkrétnosti je těžké určit, ke komu → otvrzují nutnostpodniku zavádět vnitřní pravidla a principy, které by nahrazovaly tyto právnínedostatky → etické nástroje.

Proč vůbec integrovat etiku do podnikové strategie? Protože právo obecněv dynamice rozvoje podniku vykazuje určité nedostatky, které etika může vhodnědoplnit, zejména v situacích, kdy je právo obtížně aplikovatelné.Proces integrace etiky do podnikového prostředí by měla probíhat ve třech

úrovních, a to souběžně.

1. Podniková kultura

• klíčové etické hodnoty;

• etický kodex firmy;

• tradice podniku;

• vnitropodniková organizační kultura.

2. Etické vedení

• strategické plánování;

31

• organizační struktury;

• komunikace;

• kontrola a hodnocení.

3. Socializační proces

• motivace, stimulace;

• školení, vzdělávání;

• „training in the jobÿ;

• výběr kandidáta.

32


Recommended