+ All Categories
Home > Documents > PODZEMNÍ VODA - departments.fsv.cvut.czdepartments.fsv.cvut.cz/k135/data/wp-upload/2008/... ·...

PODZEMNÍ VODA - departments.fsv.cvut.czdepartments.fsv.cvut.cz/k135/data/wp-upload/2008/... ·...

Date post: 14-Sep-2018
Category:
Upload: truongduong
View: 220 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
24
PODZEMNÍ VODA Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby • Ovlivňuje fyzikálně- mechanické vlastnosti J. Pruška MH 9. přednáška 1 mechanické vlastnosti Je faktorem současných geodynamických procesů Komplikuje zakládání staveb Podzemní stavby mění ustálený režim podzemních vod
Transcript

PODZEMNÍ VODA

• Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby

• Ovlivňuje fyzikálně-mechanické vlastnosti

J. Pruška MH 9. přednáška 1

mechanické vlastnosti

• Je faktorem současných geodynamických procesů

• Komplikuje zakládání staveb

• Podzemní stavby mění ustálený režim podzemních vod

Úlohy IG průzkumu

• Zjistit výskyt podzemní vody

• Určit hydraulické parametry zvodnělé oblasti

• Zjistit režim podzemních vod a

J. Pruška MH 9. přednáška 2

• Zjistit režim podzemních vod a směr proudění

• Určit agresivitu podzemních vod

• Prognóza vlivu stavby na režim podzemní vody

• Návrh případného odvodnění

Oběh vody v přírodě1 propustné prostředí 2. hydrogeologický poloizolátor3. puklinové prostředí4. HPV5. výpar6. pohyb mraků s deštěm (od moře na kontinent)7. srážky8. studna9. pramen

J. Pruška MH 9. přednáška 3

• Hydrogeologický kolektor geologické prostředí jež akumuluje a vypouští podzemní vodu, patří sem* pórovité prostředí (zeminy, málo stmelené horniny)* puklinové prostředí

J. Pruška MH 9. přednáška 4

* puklinové prostředí (rozpukané skalní horniny)* krasové prostředí (skrasovatělé karbonatické horniny)* puklinovo krasové prostředí

• Hydrogeologický poloizolátorgeologické prostředí, přes které protéká podzemní voda do okolního hydrogeologického kolektoru jen za určitých tlakových podmínek

• Hydrogeologický izolátorgeologické prostředí, které není

J. Pruška MH 9. přednáška 5

geologické prostředí, které není schopné akumulovat a vypouštět podzemní vodu, patří sem poloskalní horniny –jílovité břidlice, jíly, masivní nerozpukané horniny

• ZvodeňZvodeň (nádrž podzemních vod) je hydraulicky spojitá oblast schopná akumulovat, vést a vypouštět gravitační podzemní vodu od místa vsakování do místa výstupu (ať už přírodního či umělého – např. čerpání).

J. Pruška MH 9. přednáška 6

či umělého – např. čerpání).

Určení umístění zvodně a jejích hydrogeologických parametrů je poměrně složitá úloha

• Vadózní oběh podzemní vodymělký oběh podzemní vody probíhající pouze v lokální odvodňované (erozní) oblasti, tvořené jezery, řekami, potoky apod.

Pokud je přírodní doplňování

J. Pruška MH 9. přednáška 7

Pokud je přírodní doplňování vody větší než odtok (drénování) podzemní vody, podzemní voda se akumuluje a její hladina stoupá.

• Profundní oběh podzemní vodyhlubinný oběh podzemní vody zasahující do hloubky stovek metrů a vyznačující se pomalým oběhem a pomalou výměnnou podzemní vody

J. Pruška MH 9. přednáška 8

Fyzikálně-chemické vlastnosti podzemních vod

• Voda svým oběhem zemí mění svoje fyzikálně-chemické vl.

• Význam má interakce hornina-podzemní voda

• Vliv rozpouštění okolní horniny

J. Pruška MH 9. přednáška 9

• Vliv rozpouštění okolní horniny

• Oxidace

• Hydrolýza

Určuji :

• Barvu

• Zápach

• Vůní

• Teplotu

• Elektrickou vodivost

J. Pruška MH 9. přednáška 10

• Elektrickou vodivost

• Chemický rozbor

Chemický rozborZjišťuje rozpuštěné soli ve vodě

nejčastěji iontové formě v mg⋅l-1

Nejčastěji se určují:

• Kationty Ca2+, Mg2+, Na4, K4, Fe2+, Fe3+, Mn2+

J. Pruška MH 9. přednáška 11

Mn

• AniontyCl-, SO4

2-, NO3-, HCO3

-, NO22-

• Celková mineralizace vody

Agresivita vody

Mg+2 HH4+ SO4

2-

(mg⋅⋅⋅⋅l -1) (mg⋅⋅⋅⋅l -1) (mg⋅⋅⋅⋅l -1)

agresivita prostředí

Tvrdost vody °N

Hodnota pH

Agresivní oxid uhli čitý CO2

(mg⋅⋅⋅⋅l -1)

J. Pruška MH 9. přednáška 12

(mg⋅⋅⋅⋅l ) (mg⋅⋅⋅⋅l ) (mg⋅⋅⋅⋅l )slabě agresivní

do 3,0 5,0 až 6,5 4 až 15 od 1000 do 2000

od 100 do 500

od 250 do 500

středně agresivní

- 4,0 až 5,0 15 až 30 nad 2000 nad 500 od 500 do 1000

silně agresivní

- do 4,0 nad 30 - - nad 1000

(mg⋅⋅⋅⋅l )

Hydrofyzikální vlastnosti

• Propustnost

• Koeficient průtoku

• Objemová stlačitelnost geologického prostředí

• Koeficient kapacity

• Difuzivita

J. Pruška MH 9. přednáška 13

• Difuzivita

koeficient průtoku

charakterizuje schopnost zvodnělé vrstvy propouštět kapalinu či plyn, pro homogenní izotropní prostředí je dán vztahem:

J. Pruška MH 9. přednáška 14

kde T koeficient průtoku

k koeficient filtrace

b mocnost zvodnělé vrstvy

T kb=

Objemová stlačitelnost geologického prostředí

Koeficient objemové stlačitelnosti geologického prostředí vyjadřuje změnu původního objemu prostředí vyvolanou změnou tlaku o jednu jednotku

J. Pruška MH 9. přednáška 15

změnou tlaku o jednu jednotku (Pa).:

kde V původní objem prostředídV změna objemudP změna tlaku

dP

dV

Vv ⋅= 1β

Koeficient kapacity

Koeficient kapacity vyjadřuje kapacitu zvodnělé vrstvy, tedy její schopnost akumulovat či propouštět vodu v závislosti na výšce hladiny podzemní vody. Koeficient kapacity je bezrozměrná veličina a pro podzemní vodu s volnou hladinou je dán vztahem:

nSS Sv ′+=

J. Pruška MH 9. přednáška 16

kde Sv koeficient kapacitySs = Ss/bb mocnost zvodnělé vrstvyn´ aktivní pórovitost

Aktivní pórovitost je pórovitost oblasti, z které vytéká či do které přitéká voda při kolísání hladiny podzemní vody

nSS Sv ′+=

Difuzivita

Difuzivita je poměr koeficientu průtoku T a kapacity Sv.Pro prostředí o volné hladině podzemní vody je vyjádřena vztahem:

n

kb

S

TD

v ′==

J. Pruška MH 9. přednáška 17

kde D difuzivitaSv koeficient kapacityk koeficient filtraceb mocnost zvodnělé vrstvyn´ aktivní pórovitost

Podzemní vody v pórovitém prostředí:

Podzemní vody v pórovitém prostředí:Propouštět podzemní vodu může jen

pórovité prostředí - zeminy (nezpevněné sedimenty). Pro posouzení zvodnění zemin je nutné znát jejich zrnitost, pórovitost nebo účinnou pórovitost, koeficient

J. Pruška MH 9. přednáška 18

účinnou pórovitost, koeficient filtrace popř. další hydrofyzikální parametry. Pohyb podzemní vody v pórovitém prostředí je velmi složitý proces, a tak se pro zjednodušení řešení nahrazuje fiktivním filtračním prouděním kapaliny plně nasyceným prostředím. Fiktivní filtrační rychlost můžeme pak zapsat následujícím vztahem:

kde Q skutečný průtok

A průtočná plocha

Z filtrační rychlosti se dá určit skutečná průměrná rychlost proudění v pórech, tzv. efektivní rychlost:

vQ

A=

J. Pruška MH 9. přednáška 19

efektivní rychlost:

vv

ne f =′

kde vef efektivní rychlostv fiktivní filtra ční rychlost

n´ účinná pórovitost

U stálené proudění nastává v zemině při konstantní filtrační rychlosti a piezometrickém tlaku. V přírodních podmínkách je v pórovitém prostředí nejčastěji proudění laminární, pro které platí Darcyho filtrační zákon. Přechod od laminárního proudění k turbulentnímu je dán hodnotou Reynoldsova čísla (Re >5 až 10):

J. Pruška MH 9. přednáška 20

R vd

ve s

e f=

kde Re Reynoldsovo číslovs průměrná průtoková rychlostde efektivní průměr zrnv viskozita kapaliny (pro vodu při 18°C

1,145⋅10-6 m2⋅s-1)

Proudění podzemní vody v puklinovém prostředí

• Ve skalních horninách se pohybuje podzemní voda plochami nespojitosti (puklinami, trhlinami, zlomy apod.). Hydrogeologický význam ploch nespojitosti je dán

J. Pruška MH 9. přednáška 21

význam ploch nespojitosti je dán jejich vznikem (genezí) a určuje se řadou charakteristik, jako jsou otevřenost, průběžnost, výplň, drsnost stěn apod. Plochy nespojitosti tvoří vzhledem k pórům v zeminách (nezpevněných sedimentech) podstatně menší síť plošných cest pro podzemní vodu, mají menší kapacitu a výrazně větší průtok.

• Při proudění podzemní vody puklinami navíc často dochází k vyplavování jemných částic horniny. Proudění podzemní vody puklinami je převážně turbulentní a neplatí zde Darcyho zákon. Hydrogeologicky se dá puklinové prostředí popsat pomocí koeficientu

J. Pruška MH 9. přednáška 22

prostředí popsat pomocí koeficientu filtrace k, koeficientem průtoku T, koeficientem kapacity Sv a hydraulickou vodivostí D. Určení těchto parametrů je možné většinou jen pomocí velmi náročných měřeních

Proudění podzemní vody diskontinuitami

3

12 L

geQ H

vL= ⋅

g gravitační zrychleníe vzdálenost rovnoběžných desekv kinematická viskozita (pro vodu v = 1⋅10-6

m2s-1)

J. Pruška MH 9. přednáška 23

m2s-1)L délka desek ve směru prouděníHL rozdíl hladin

3

12

ge LK

v T

λ =

λ četnost diskontinuitg gravitační zrychleníe vzdálenost rovnoběžných desekv kinematická viskozita (pro vodu v = 1⋅10-6

m2s-1)

Proudění soustavou diskontinuit

14 24 34 0Q Q Q+ + = ( )ij ij i jQ c H H= −

Qij proudění z uzlu i do uzlu jHi hydraulická výška v uzlu i

i j ij

i j

c HH

c= ∑

∑Hi hydraulická výška v uzlu ic hydraulická vodivost mezi uzly i a j

J. Pruška MH 9. přednáška 24

cij hydraulická vodivost mezi uzly i a j

1

H1

3

42

H4

H2

H3

Q14

Q24

Q34

c34

c24

c14


Recommended