POHÁDKY

vypravěč

Věnováno

Těm, kteří hrají kvůli hře samotné, ne kvůli víře v moc výsledků.

„To, co následuje, je svět psaný naší rukou.“

kapitoly

Bylo, nebylo

!? Kulka pro prezidenta

Samuel a Francis Já jsem Američan Ochrana impéria

My George Orwell

!? Blbci, géniové a peníze Sociální experimenty

Tragédie studené války Komunismus a další náboženství

!? Medvídek

Zbožné přání Evropská unie

Evropa od pádu Západu do Domu odborů Západ od Domu odborů

Proroci Strachu Slzy mého milujícího srdce

!? Švýcarsko

Sýrie Malajský MH 17 nad Novoruskem

Německu Český osvoboditel

!? Sen o sportu

Batman Mluvčí

Važ si svého nepřítele Bilderberg

John Smith 00X Majdan

!? Moc

Edward Snowden Demokracie svázaných myslí

Sieg Heil !?

Jazyky Angličan

Skotská nezávislost Odstranit impérium

Smrt Jediní správní

Hamburgrář na bojišti Katniss Everdeen

!? Rychlé poznámky ke vzdělání

Neopovažuj se Budoucnost

!? Dobrou noc

Bylo, nebylo

Bylo, nebylo za devatero horami a sedmero řekami devátého května 2014. V den, kdy

slavíme vítězství nad evropským fašismem po letech hrůzné války s německým snem

o rasové čistotě a dostatku životního prostoru, si tu tak sedím, zatímco vláda mé země

s nadšením podporuje nové fašisty vzešlé z únorového převratu v ukrajinském hlavním

městě Kyjevě. Jako by se nic nestalo! Ono se vlastně také nic neděje, neboť je podporují

vlády celé Evropy skrze chobotnici, jež se vynořila na evropském kontinentě. Jistě ji všichni

dobře známe – Evropská unie.

Šedesát devět let. To je doba míru, kterou nám naši dědečkové koupili svými životy. Doba,

během níž jsme cítili velikost a nebezpečí fašistických snů. Šedesát devět let. Vezměme

celkový počet obětí druhé světové války a vydělme je šedesáti devíti. Dostaneme se k číslu,

kolik životů ročně stál každý náš rok v bezpečí od fašistického ohrožení. Miliony životů,

plynové komory, generace zničeného životního Štěstí a radosti lidí, jež „přežili“, kontinent

klečící na kolenou v troskách a ruinách své kdysi veliké minulosti… To všechno jen proto,

abychom po šedesáti devíti letech nastoupili cestu končící v tom samém!

Nejbolestivější skutečností je, že jsme se vůbec nic nenaučili, vůbec ničemu neporozuměli.

Absolutně nijak jsme nereflektovali do našich životů, do našich snů, do našeho porozumění

bytí to, proč se to stalo. Proč přišla hnědá povodeň a unesla s sebou tolik prostého lidského

Štěstí, tolik životů a dětské radosti. Nic jsme se nenaučili! My, kteří se považujeme za

vyspělou civilizaci Západu. My, kdož o sobě mluvíme jako o vrcholu lidského tvoření

a společenského vývoje.

Jak já tomu nevěřím! Jak já nechci vidět, co se děje! Jak já nevěřím naší krátkozrakosti

a vypočítavosti, směšným geopolitickým kalkulacím elity Západu a naivitě těch, kteří věří, že

dokážou ovládat zuřivé tornádo fašistické nenávisti.

„K pláči.“

Nejsme vyspělí! Ne. Ne. Jsme nezměrně arogantní, ale nejsme vyspělí! Rovněž bohužel

nejsme děti! Děti se učí ze svých chyb, reflektují je. My jsme dospělí, arogantní dospělí,

přesvědčení o vlastní dokonalosti a neomylnosti, jež se více učit nemusí – otroci snů o Štěstí

v dostatku osobní moci a bohatství.

~~ (červen 2014)

Tak tu tak sedím, zatímco na území bývalé Ukrajiny probíhá selekce těch „správných“ od těch

„ostatních – nežádoucích“. Šedesát devět let Svobody a bezpečí uplynulo!

Vítej zpět, historie!

~~

Knížka je prosta formální organizace a jiných tradičních náležitostí. Více o účelu formální

organizace knih v Gabriel Artemis – Dokonalost – První.

Na Západě,

v říjnu 2014.

Kulka pro prezidenta

Ne každý generál má koule na to, aby vytáhl pistoli a střelil svého vrchního velitele do hlavy

v okamžiku, kdy onen vrchní velitel rozhodne o použití jaderných zbraní proti prostým

obyvatelům. O tom se obyvatelé japonských ostrovů s nezměrnou bolestí a utrpením

přesvědčili na vlastní kůži!

Druhá světová válka byla jen další válka do seznamu válek, kterých jsou učebnice historie

plné. Plné, až to člověka nudí. Byla rozsáhlá. Svým rozsahem odpovídala tomu, kam člověk

v daném okamžiku dosáhl. Byla světová – v její době již člověk dosáhl po celém světě. Příští

bude svým rozsahem vesmírná válka – válka ve vesmírném prostoru. Budeme-li schopni

v budoucnu obývat jiné planety, budou následovat meziplanetární války. Dosáhneme-li

jiných galaxií, přijdou intergalaktické války.

Od počátku věků můžeme sledovat, jak války rostou a rostou podle toho, jaké území je

člověk s pomocí technologie schopen obsáhnout. Od pravěkého člověka, jenž dosáhl pouze

k hranici sousedního kmene, až po dnešní světové-vesmírné válčení.

Druhou světovou válku učinily výjimečnou dva elementy. Prvním z nich jsou vyhlazovací

plynové komory Osvětimi a míst jí podobných. Druhou byly oslepující nukleární záře

rozlévající se nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki. Nebýt těchto dvou „novinek“, byla

by druhá světová válka další nudnou kapitolou o střetu snů jedné skupiny lidí se sny jiných

skupin. Další řádek do nikdy nekončící školní učebnice dějepisu pro naše děti. Už sama ta

představa je fascinující – ty jako můj potomek se budeš povinně učit o mé otcovské idiocii,

abys mohl moje sny (víru) nést dál a psát další řádky o smrti a zkáze do té samé učebnice. Ale

to je jiná diskuze. Vraťme se zpět!

Šokující je, jak největší prohřešek proti lidem, proti společnosti, proti míru a porozumění ze

strany jedné z válčících zemí zůstal úplně opomenut a nikým náležitě nereflektován! Tato

událost změnila jeden zcela klíčový ukazatel dosavadních válečných událostí. Převrátila

dějinnou šachovnici minulých let na hlavu během několika okamžiků. Jak? Svržením jaderné

zbraně na město – na město (pořád tomu nemůžu uvěřit) – se Spojené státy vzdaly své

pozice vedle takzvaných vítězných států a postavily se vedle zemí vinných válkou, vedle

Německa, Japonska a dalších. Státy podílející se na atomovém bombardování nesou

válečnou vinu stejnou jako Německo a Japonsko. Osvětim, místo a princip vytvářený

nacistickými „málo efektivními“ metodami měsíce a roky, stihli Američané vytvořit během

několika okamžiků. Bombardování Hirošimy a Nagasaki je principiálně stejným činem jako

plynové komory vyhlazovacích táborů. Jen je účinnější.

Američané vyhlazovali města válkou zlomené, poražené země. Poražené země! Hnusí se mi

říci, že kdyby se válka vyvíjela jinak a japonské vojenské síly ovládaly devadesát pět procent

území Spojených států, kdyby se linie fronty nacházela padesát kilometrů od japonskými

nálety rozbombardovaných zdí Bílého domu, že by se na takový čin dalo nahlížet jinak. Tváří

v tvář vlastnímu vyhubení a zničení postavit poslední linii obrany na vyhrožování jadernou

zbraní. V takové situaci se ale Američané nenacházeli. Američané – vítězící strana války

v Pacifiku – vyhladili dvě města poražené země!

Kdo je vinen? Ten, kdo rozhodl, a následně po linii všichni, jež přispěli k realizaci tohoto

rozhodnutí! Každý jeden z nich měl šanci toto šílenství zastavit! Každý jeden z nich měl šanci

ochránit Spojené státy před katastrofální proměnou v agresora. Nikdo to ale neudělal. Ve

chvílích, kdy to tato země potřebovala nejvíce, ji nikdo nebránil, nikdo neochránil, nehledě

na všechny ty hrdiny přísahající, že při její ochraně byť i položí život! Všichni se podvolili

vyplnění rozkazu, nikdo nesebral odvahu na to, ochránit svoji zemi před dech beroucí

hloupostí jejich představitelů. A šanci k tomu měl každý ze zúčastněných. Bomba mohla mít

„poruchu“, letadlo mohlo mít „poruchu“. Bomba se v letadle během letu mohla „samovolně“

uvolnit z držáku v pumovnici kdesi nad oceánem. Piloti mohli „ztratit orientaci“ a zatoulat se.

Někdo mohl „zapomenout“ dát do bomby rozbušku. Letadlo mohlo mít „vážné technické

potíže“ a havarovat. Mohlo dojít k desítkám scénářů, díky nimž by se předešlo té hrůze.

Nedošlo však. Každý, kdo se podílel na vyplnění rozkazu, se pod tento rozkaz podepsal, dal

mu svůj souhlas. Poslední podpis na náhrobek Ameriky-osvoboditele připojil bombometčík,

jenž stiskem tlačítka, které rovněž mohlo v rozhodující okamžik „selhat“, odhodil odjištěnou

jadernou odpornost na město plné prostých lidí.

Tímto poslední stiskem tlačítka k odhození se Spojené státy postavily vedle Německa

a Japonska! Z Ameriky-osvoboditele se stala Amerika-agresor. I z tohoto momentu se ale

ještě dalo dělat mnohé! Američtí lidé mohli povstat a nekompromisně odsoudit tento čin,

sesadit své představitele a postavit je před soud za neuvěřitelný a nezapomenutelný zločin,

podobně jako představitele nacistického Německa. Mohli se od tohoto činu distancovat,

označit ho za největší chybu, jakou kdy udělali, vzdát se jednou pro vždy jaderných zbraní

a jít zachránit vše, co ještě zbývalo z americké lidskosti a japonských životů. Mohli začít prosit

Japonsko a celý svět o odpuštění za svůj čin, jenž nebyl izolovaným činem proti Japonsku,

nýbrž činem proti celému lidstvu, skutkem proti každému jednomu z nás – každému z nás!

Mohli, ale neudělali to! Neudělali. Neudělali a místo požádání o odpuštění naložili do jiného

bombardéru druhou bombu. Nikdo se svému rozkazu opět nepostavil, ani se nedostavily

žádné neočekávané „komplikace“. Další město tedy shořelo v ohni nukleární záře.

Ve chvíli, kdy se Nagasaki obrátilo v prach, přišli Američané o jakoukoli možnost, i o tu

nejmenší šanci, svůj čin odprosit. Vzdát se ho. Distancovat se od něho a vyvinout maximální

možné úsilí k jeho nápravě. První bomba mohla být námi všemi odpuštěna jako obrovská

chyba, jako velký krok do neznáma, udělaný do té doby nepředstavitelným směrem. První

bomba dala pocítit svůj hněv, svoji moc, svoji destruktivní sílu proti opravdovému cíli, i když

tím cílem bylo město plné lidí. Druhá bomba už ale žádná chyba nebyla! Druhá zbraň nebyla

žádný skutek z neznalosti, žádný krok do neznáma! Druhá bomba měla jasný cíl – vyhlazovat!

Za druhou bombou stálo střízlivé rozhodnutí plně podložené informacemi a znalostmi

z „prvního pokusu“. Druhá bomba byla potvrzujícím razítkem toho, že Američané

vyhlazování myslí vážně, že ví, co dělají, a že to dělají, protože to dělat chtějí!

Nejpůsobivější je ovšem fakt, jak jim to celý svět odpustil, aniž by zapochyboval! Dvě města

zmizela z mapy. Tisíce životů vyhasly a nikoho to neudivilo. Natolik byli všichni uneseni snem

o mírném životě bez války, že přehlédli dva – ne jeden, ale DVA – nejodpornější činy své

doby! Za Osvětim a „lékaře“ doktora Mengeleho Němce celý svět nenávidí. Ale Hirošima

a Nagasaki nikoho nezajímá. Nezajímá, jelikož pokud „osvoboditelé“ vyhlazují, tak to není

špatně!

„Američané, vyhladili jste dvě města a svět, ne že by Vám snad odpustil, svět to přehlédl.

Jakoukoli omluvou, kterou se pokusíte svoji vinu smýt či skrýt, se podepisujete pod tento čin,

stáváte se spolupachatelem. Není omluva, ne pro dvě bomby. Udělali jste to jednou

a následně jste to potvrdili tím, že jste to udělali znovu. Chtěli jste předvést sílu? Mohli jste.

Mohli jste říci: „Milý japonský císaři, velitelé a všichni občané. Prohráli jste! Abychom Vám

ukázali jak moc, dívejte se prosím v ten či onen den v brzkých ranních hodinách na západ nad

oceán. Z naší vůle tam vyjde druhé slunce, abyste pochopili, jakou sílu svíráme ve svých

rukou. Budete mít poté čas do západu slunce, abyste se vzdali. Pokud to neuděláte, zažijete

noc jasnější než den!“ Následně shodit bombu nad oceánem tak, aby to všichni viděli.

I největší idiot by pochopil, že proti něčemu takovému nemá šanci. Neuposlechnou – tak

rozsvítit atomové slunce nad nějakým ostrovem, na němž je zakopaná japonská armáda, či

nad letištěm nebo nějakým rozsáhlým vojenským prostorem se sklady zbraní a válečného

materiálu.

Nic takového jste ale neudělali, že ne?! Ne! Vy jste nešli ukončit válku. Vy jste šli vyhlazovat!

A svět oslepený nenávistí k Německu a Japonsku si toho nevšiml. Dodnes! Jaké štěstí, že za

druhou světovou válkou hned následovala studená válka s jiným „strašným“ nepřítelem.

Nebyl ani čas si toho všimnout, neboť dříve, nežli lidé vystřízlivěli ze snu o klidném životě

v míru, byla ta samá bomba najednou nezbytná pro ochranu před tímto novým nepřítelem.

Byla „nezbytná“, ospravedlněná tedy!

Vyhladili jste dvě města. Každý to ví, každý to zná, nikomu to však nepřipadá divné. Ne jedno

– strašným omylem v důsledku skupinového zatmění mozků – dvě. Gratuluji! Dokážete-li

udržet lidi ve snech, realitu máte na hraní celou pro sebe. Ne nadarmo se největší továrny na

sny (Hollywood a jemu podobné) nalézají právě ve Vaší zemi. Braňte je! Pokud ony padnou,

padne celé Vaše impérium. Vždyť realita je něco, čemu si nemůžete dovolit čelit! Vaše moc

neplyne z obludné velikosti Vaší armády. Vaše moc plyne z hloubky snu o Vaší zemi, v němž

dokážete všechny udržet!“

33

Ne každý generál má na to, aby ochránil svoji zemi v momentě, kdy to nejvíce potřebuje!

Samuel a Francis

Žil byl věřící Samuel!1

Proslavil se knihou „Střet civilizací“, v níž nás rozděluje do civilizačních celků. Rozděluje nás!

Nesjednocuje nás! Definuje nás jako rozdílné! Kope mezi námi propasti, nestaví mezi námi

mosty!

Žil byl jiný věřící – Francis!2

Ten se proslavil knihou „Konec dějin a poslední člověk“, v níž konec dějin definuje jako model

společnosti odpovídající modelu Spojených států amerických!

Po mém vstupu na univerzitu jsem vyslechl několik přednášek a debat na téma, v jakém

světě to vlastně žijeme – Samuelově světě, či Francisově? V prvním či v druhém?

My žijeme ve světě Samuela a Francise, nikoli Samuela či Francise! Jeden rozdělil svět,

nakreslil mezi námi zdi a propasti, zatímco druhý řekl, že jen jedna společnost je ta správná

společnost, ta konečná společnost – jeho americká, přirozeně.

Je tedy úplně správně, že Spojené státy jako ty jediné vyspělé chodí po světě a umravňují nás

ostatní nedospělé, nevyspělé hlupáčky, protože ještě nejsme dostatečně američtí! Naše

společnosti nevypadají jako ta americká (poslední, konečná, jediná správná), z toho důvodu

potřebujeme od Američanů pomoc!

Jeden rozdělil svět, zatímco druhý posadil svoji část světa na jeho vrchol a z ostatních udělal

kulhající, nemohoucí chudáčky! Jak překrásný nástroj tito dva idioti vytvořili, vždyť díky němu

je možné ospravedlnit jakoukoli ozbrojenou intervenci, jakékoli vměšování do vnitřních

záležitostí suverénních států, jakoukoli manipulaci společnostmi a lidmi!

„Ano, budeme Vás bombardovat! Budeme do Vás střílet a jezdit po Vašich domovech tanky!

Ale nebojte se, děláme to proto, abyste se stali lepšími, více americkými!“ „Ano,

manipulujeme Vaší politickou scénou. Ale děláme to z Lásky k Vám, neboť Vaše politická

scéna není jako ta naše – poslední, jediná správná!“ „Ano, organizujeme převrat proti

představitelům Vaší země, kterým Vy důvěřujete a nacházíte u nich bezpečí a zastání! Ale

žádný Strach, děláme to jen proto, že Vaši představitelé nejsou jako ti naši, jediní správní,

američtí!“ „Ano, vraždíme a umlčujeme myslitele, vůdce a silné lidi odmítající náš americký

svět! Ale nebojte, děláme to kvůli Vám. Kvůli tomu, abyste mohli být američtí, abyste se

mohli stát příslušníky našeho amerického světa, toho posledního, konečného, jediného

správného, Bohem požehnaného!“

Samuel s Francisem vytvořili dokonalý nástroj na ospravedlňování veškerého po světě

páchaného amerického zla.

1 Samuel Huntington.

2 Francis Fukuyama.

((

Neexistují civilizační okruhy. Existují informační okruhy! Naše mysl je vytvářena,

deformována, manipulována a tvarována tím, jakých informací se nám od narození dostává,

jaké informace přijímáme.

Kam až dosáhne informace, tam se nachází hranice daného informačního okruhu! Za ním

začíná jiný informační okruh. Distributoři informací manipulují svými posluchači skrze jimi

vytvářené informační kanály, kterými proudí informace k posluchačům jejich informačního

okruhu.

Z toho důvodu také příležitostně vypuká taková hysterie a nezměrné zděšení, když

distributor jednoho informačního okruhu má tu drzost začít vytvářet informační kanály na

území informačního okruhu jiného distributora! Ohrožuje tím jeho suverénní vládu nad jeho

informačním okruhem. Proto jsou informační kanály cizích distributorů často zakazovány na

území informačního okruhu domácího distributora. Proto distributoři dbají na to, aby

informace jiných distributorů nebyly na jejich území slyšet!

Možná to Samuel nevěděl. Možná to věděl, a nebylo mu dovoleno to vyslovit, neboť taková

teorie je velmi nebezpečná! Automaticky totiž předpokládá, že jsme všichni manipulováni

distributory informací informačního okruhu, do něhož patříme.

Ve světě, kde je každý bez výjimky manipulován, není možné, aby přišel nějaký Francis a řekl,

že jeho americký distributor je nejlepší manipulátor ze všech, z toho důvodu bude americký

distributor nyní všechny ostatní distributory bombardovat a vyhlazovat, aby se jejich

posluchači mohli stát členy „posledního, jediného správného, nejlepšího“ amerického

informačního okruhu! Nedostávalo by se mu přitom té tolik potřebné ochranitelské aury: „Já

jsem ten nejlepší, poslední, konečný hodný hoch a skrze vraždění, bolest a ničení vytvářím

lepší svět tím, že Vás vedu k jeho konci – tam, kde jsem já!“ Ve světle takové teorie by pouze

předával informační okruh z rukou jednoho distributora do rukou jiného distributora. Měnil

by distributory informací na daném území! Nic víc.

Možná to Samuelovi domácí distributor jeho informačního okruhu nedovolil vyslovit, neboť

by ho tím ohrozil! Možná se bál, a tak raději přišel s teorií střetu civilizačních okruhů. Teorií

o informačních okruzích by totiž ohrozil nejenom svého distributora, nýbrž všechny

distributory, a nezbyl by nadále nikdo, kdo by ho ochránil, nebylo by nikoho, u koho by našel

zastání!

Možná to nevěděl a teorie o „střetu civilizací“ bylo vše, na co se zmohl.

((

Samuel je příkladem toho, že existuje i něco jako akademická popová kultura. Stačí být

členem té správné skupiny, té správné tlupy – akademické instituce – a nehledě na to, že se

kecají nesmysly, člověk se stejně proslaví!

„Existují informační okruhy! Jeden informační okruh má za úkol vytvářet takové „veřejné

mínění“, které poté může nějaká osoba využít pro činnost, jež vyžaduje právě ono „veřejné

mínění“! Jiný informační okruh deformuje „veřejné mínění“ do takového tvaru, díky němuž je

možné činit zase něco jiného. Třetí informační okruh manipuluje své posluchače do něčeho

jiného, aby následně někdo mohl tohoto „veřejného mínění“ využít k naplňování svých cílů, ať

jsou jakékoli.“ Za taková slova by si zasloužil slávu!

Příklad: Před několika lety západní informační okruh zmanipuloval občany Spojených států

a dalších evropských zemí svojí rétorikou o Saddámu Hussainovi a jeho zbraních

hromadného ničení do takové pozice, kdy „veřejné mínění“ občanů těchto zemí umožnilo

Spojeným státům zákeřně a naprosto neuvěřitelně napadnout Irák! Od té doby tato země

fakticky existuje jen na papíře. Miliony mrtvých lidí a zničených domovů jsou ale tvrdou

realitou!

Žádné Saddámovy zbraně hromadného ničení nalezeny nebyly, protože on samozřejmě

žádné neměl! Zato ale byl ospravedlněn začátek války táhnoucí se deset let, během nichž

bylo uneseno tolik prostého lidského Štěstí a dětských úsměvů!

Nevadí. Hlavně že hladce běžel kšeft se zbraněmi „nezbytnými“ pro tuhle válku!

Jakého „veřejného mínění“ se snaží média západního informačního okruhu dosáhnout, když

prezentují Rusko jako říši zla a o jeho představitelích mluví jako o nebezpečných diktátorech

bez kapky citu a kousku srdce? Jakou akci proti Rusku má ospravedlnit to „veřejné mínění“,

jehož se snaží distributoři západního informačního okruhu u svých posluchačů dosáhnout?

Jaký je účel toho zasít do našich srdcí nenávist, Strach a odpor vůči této překrásné zemi?

((

Francis nebyl první, kdo odpískal konec dějin! Být tím, kdo definuje konec dějin, je krajně

důležitá věc! Ve svých očích totiž potom mohu ostatní umravňovat a šikanovat, jelikož já

jsem na konci dějin a ostatní ještě ne, ostatní jsou tedy horší, méně rozvinutí, méně moudří

než já. „Já jsem lepší než ty, proto ty se mi budeš podřizovat!“ Fašisté to udělali, komunisté to

udělali, kapitalisté to udělali, muslimové to udělali, křesťané to udělali, židé to udělali! Každý,

kdo kdy chtěl a chce ovládnout svět, to udělal – definoval konečnou, dokonalou společnost

podle svých představ. Poté nabrousil meč a vyrazil ostatní „hlupáčky“ buď ovládnout

a převychovat podle posledního dokonalého obrazu svého, nebo vyhladit!

Souboj o absolutní vládu nad světem je soubojem o tu „správnou“ definici konce dějin!

((

Každý, kdo definuje konec dějin, ho vždy definuje proti někomu – rozděluje. Kdybychom byli

všichni stejní, nebylo by komu co definovat, protože bychom na konci dějin žili všichni!

Každý, kdo válčí, vždy válčí proti někomu, rozděluje tedy. Kdybychom byli všichni stejní,

nebylo by proti komu válčit. Věřící musí rozdělovat, bourat mosty, hloubit propasti! Bez toho

by neměl nepřítele, jehož potřebuje, aby ho mohl porazit a být šťastný!

Takže ani Samuel ani Francis nic až tak hrozného neudělali! Nic, co by neudělaly desítky lidí

před nimi.

((

Tolik se každému z nás líbilo kreslit mezi námi hranice, bourat mosty porozumění mezi námi,

stavět zdi mezi přáteli, že jsme přivítali příchod Samuelovy teorie bez zavázání a zbytečných

otázek. Co to o nás vypovídá?

((

Oba pánové jsou další jména do (jak se zdá) nikdy nekončícího seznamu vyhlazovačů ze

Západu.

Já jsem Američan

„Ahoj, já jsem Američan.“

Ne, nejsi. Američany jsi vyhladil! Ty jsi člověk žijící na americké půdě, na americké zemi kdysi

obývané Američany, lidmi s neuvěřitelným porozuměním pro ni, její přání a potřeby. Kdybys

přišel, srdečně pozdravil, odložil zbraň, odložil kříž, pokleknul s nimi okolo jejich ohně

porozumění (vědomosti) a stal se jedním z nich, potom bys byl Američanem!

Ale to není to, co jsi udělal. Tys Američany vyhladil!

Netuším, kdo jsi. Nicméně, když vidím, co jsi udělal s Američany, když vidím kobercové nálety

válečných let na německá města, kobercové nálety na japonská města, dvě jaderné zbraně

vržené na bezbranná japonská města, kobercové nálety s napalmem na Vietnam, nálety

a válečná dobrodružství s miliony mrtvých v Iráku, Jugoslávii, Afghánistánu, Libyi,

bombardování a ozbrojené angažmá v …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …, …,

…, …, …, (výrazně kráceno – pozn. autora), hromady jaderných zbraní a tuny

chemických/biologických jedovatých hnusů u tebe ve skladech, je zřejmé, že ses od prvního

dne, co tvá noha spočinula na americké zemi, nezměnil! Stovky let minuly, přesto jsi pořád

stejný. Vyhlazovat je ti vlastní! Skoro jako by ses s tím narodil. Jako by ti touha vyhlazovat,

žhnoucí nenávist ke všemu kromě tebe, kolovala v žilách.

1: „Ahoj, já jsem vyhladil Američany a teď žiji tam, kde žili oni. To jsem já!“

2: „Aha. A cos udělal, abys to napravil?“

1: „Napravil?! Já?! Nic! Ale ještě jednou mi polož takovou drzou otázku a vezmu si i tvoji

zemi!“

**

Dvě poznámky na okraj k učebnicím dějepisu.

První. „Americká válka za nezávislost proběhla mezi tebou a Američany, těmi Američany,

které jsi během této války vyhladil. Válku za nezávislost, válku za svoji Svobodu, Američané

prohráli! Katastrofálně prohráli! Přeživší nyní žijí z tvé neskonalé milosti v rezervacích,

zatímco ty pokojně mrzačíš a vraždíš jejich milující zemi.“

Druhá. „Tvá „Válka o nezávislost“ nebyla válka o nezávislost. To byla válka o vládu nad

kořistí plynoucí z prohrané války Američanů za svoji Svobodu! Potřeboval jsi ale najít způsob,

jak to vhodně prodat okolnímu světu i vlastním dětem a sám přitom zůstat „hodným

hochem“, proto jsi vytvořil „Válku o nezávislost“!“

Jak nezměrná je míra arogance a ignorace píšící západní učebnice dějin! Jak mocné je tvrzení,

že jsou to vítězové, kdo píší dějiny, nikoli poražení!

Proč to nevidíme? Nedokážeme přehlédnout náš „americký sen“, náš sen o americkém snu!

**

„Není ani tak zarážející, že jsi vymyslel „Válku o nezávislost“, abys ospravedlnil další masakr

a vyhlazování. Zarážející je, jak snadno ti to všichni zbaštili! Včetně těch nejlepších!

Pravda, oni ti „nejlepší“, o nichž je po světě nejvíce slyšet, se nacházejí na území tvého

informačního okruhu, jenž držíš pevně ve svých rukou.

Neuvědomil jsem si to – moje chyba!“

**

Jak by asi vypadaly evropské učebnice dějepisu, kdyby Německo pana Hitlera vyhrálo válku?

Jak by reflektovaly vyhlazení židovského národa Evropy? Reflektovaly by ho vůbec?

Jakým způsobem by kreslily obraz pana Hitlera? Jako osvoboditele německého národa

z historického sevření nepřátel?!

Kým by asi byl doktor Mengele? Průkopníkem? Zasloužilým lékařem, jenž se zasadil o tak

mnoho při poznání lidských možností?!

Čím by byla Osvětim? Chrámem osvobození od nečistých, svojí holou existencí pokřivujících

dokonalost německého lidstva?!

Kým by byla vojska SS? Strážci revoluce, jež konečně po stoletích přinesla Německu a jeho

lidem Svobodu a dostatek životního prostoru?!

Nečetli bychom o velké válce za nezávislost s nepřátelskými živly, v jejichž obklíčení do té

doby Německo žilo?! Nečetli bychom o německé válce za Svobodu, kterou si německý národ

zaslouží jako žádný jiný tím, jaký je jedinečný, vyvolený, tím, jak mu Bůh žehná?!

Jak by vypadaly evropské učebnice dějepisu, kdyby sovětský ochránce nedokázal zlomit

válečnou mašinerii pana Hitlera? Nevypadaly by jako ty dnešní jediné správné americké?

Ochrana impéria

Šlápli jste vedle! Responsibility to protect – „Odpovědnost/povinnost ochraňovat“ – něco

takového jste nikdy neměli přivést k životu!

Potřebovali jste najít způsob, jak zaútočit na suverénní státy, bombardovat, vyhlazovat

a zůstat přitom „hodnými hochy“ – zase! Stvořili jste pro tento účel něco neuvěřitelného!

Přijde čas, kdy lidé začnou používat tento Váš nástroj k tomu, aby ochraňovali před Vámi.

„Potřebujeme ochránit muslimský svět, Střední a Jižní Ameriku i Vámi obývanou ukradenou

a znásilňovanou zemi. Je třeba rozetnout řetězy, jimiž dusíte Evropu, aby měla alespoň šanci

se zotavit. Je nutné odpojit lidi od matrixu Vašeho monstrózního informačního okruhu a dát

jim poprvé v životě možnost potkat realitu, pro začátek stačí vzdáleně. Musíme postavit na

nohy Afriku podle jejich pravidel, ochránit ruské prostředí, dát prostor neuvěřitelné asijské

vědomosti a pestrosti. Musíme ochránit nás samotné! Před Vámi! Dnes.

Co navrhujete? Co máme dělat, abychom nás ochránili před Vámi?“

My

Ve dvacátém století nikdy neexistovalo nic takového jako střet Východu se Západem!

Existoval Západ ležící na západě a sestra Západu ležící na východě! Komunismus nebyla

myšlenka zrozená Východem. Ona byla zemí ležící na východě pouze adoptována. Západ se

znovu střetl se Západem!

ii

Ukrajinský fašista vyhlazující z raketometů a děl sídliště plná lidí, to je Západ. Evropa a USA

vítající příchod ukrajinských vyhlazovačů, to je Západ. Piloti NATO sypající bomby na libyjská

města a vesnice, to je Západ. Evropa a USA prodávající zbraně do Sýrie sloužící k vyhlazovaní

mírumilovných Syřanů, to je Západ. NATO bombardující Jugoslávii, to byl Západ. Evropa

a Spojené státy opakovaně napadající Irák, to je Západ. SSSR vyhlazující politicky „nesprávně“

smýšlející lidi, to byl Západ. Sovětský svaz válčící v Afghánistánu, to byl Západ. USA a Evropa

napadající Afghánistán dnes, to je Západ. „Kolik takových ukázek je za posledních několik

desetiletí!“ Evropská unie bez lítosti umlčující volnost a demokracii na celém svém území, to

je Západ. Spojené státy pod rouškou „boje s terorismem“ nemilosrdně vyhlazující jakoukoli

skutečnou opozici, to je Západ. USA ničící skrze své špionážní agentury veškeré soukromí

a s ním Svobodu, to je Západ. Gulag/koncentrační tábor Guantánamo, to je Západ! USA

a státy EU napadající Sýrii, to je Západ! „Ach, jací jsme krásní!“

„Z našich domovů na Západě zbyly kulisy. Kulisy – to jediné, čemu rozumíme, to jediné, co

umíme vidět!“

George Orwell

Mýlíme se, pokud věříme tomu, že George Orwell ve svém slavném románu 1984 kreslil

karikaturu na zemi jinou než svoji vlastní (Západ). Minul se datem. Ne 1984! Byl geniální,

rozuměl tomu, co přijde! Pouze neuměl hledět do křišťálové koule, proto se netrefil datem.

Nevidíme to z toho samého důvodu, jako nevidíme spoustu jiných věcí. My vidíme to, co si

vidět přejeme! Nacházíme to, co nacházet chceme, jak v knihách, tak i mnoha našich

životních situacích.

Díky, Georgi Orwelli, skutečně jsi nejlepší. Díky, Edwarde Snowdene, za odvahu, za

statečnost, za ochotu vzdát se všeho, abys nám ukázal to, co si přes naše sny (víru)

nepřejeme vidět! To ty jsi předložil důkazy o Georgově genialitě.

Četbou Georgeovy vize ve světle Edwardových důkazů si, kromě jeho geniality, všimneme

ještě jedné věci. Buď se mu nedostávalo představivosti ohledně míry možné nesvobody

a totální kontroly „velkého bratra“, nebo byl přesvědčený optimista!

Blbci, géniové a peníze

Blbec nás zotročuje řetězy a pouty, aby nás mohl využívat k budování svých snů. Génius nás

sváže v našich myslích do takových vzorců, abychom všichni dělali jen to, co si přeje on

a přitom ještě věřili, že jsme svobodní!

V této činnosti je géniovi nejvíce nápomocna skutečnost, že člověk je emocionální, nikoli

rozumové stvoření! Stačí ho přinutit dostat Strach! Pak už je to celé hračka. Za slib bezpečí

(života beze Strachu) si s ním můžeš dělat, co chceš!

Chceš lidem sebrat Svobodu? Fajn. Vytvoř nepřítele, kterého budeš mít plně pod kontrolou,

aby ti nenarušil tvé plány. Vystraš je jím! Svaž je panickým Strachem z něho. Potom, až si

budou srát do gatí Strachy na každém kroku, jim nabídni bezpečí. Postav pro ně pevnost-

vězení, kam je všechny umístíš, kde budou pod kontrolou a v naprostém bezpečí od toho

hrozného nepřítele, jehož se tak bojí. Až ho postavíš, zachovej se jako opravdový demokrat,

dej jim možnost „svobodné“ volby: „Můžete být tam venku, kde zuří ten hrozný, krvežíznivý

nepřítel, nebo můžete jít ke mně do vězení, do bezpečí.“ Nejen, že se do tohoto vězení

nechají zavřít, oni ti ještě poděkují za tvoji péči a tvé neskonalé demokratické myšlení

zkoušené v nejistých časech Strachu z hrozného nepřítele!

Ovce. Tupej, odpornej hmyz. Sebrat dítěti na pískovišti traktůrek je složitější a časově

náročnější, než zotročit stomilionové národy dospělých, pokud mají v každém domě alespoň

jednu obrazovku! Z toho důvodu je pro moderního otrokáře také tak důležité pěstovat na ni

v lidech od malička poctivý a upřímný návyk!

Strach je klíčem ke Svobodě!!

/Více v kapitole Batman/

++

Blbec se chopí zbraně a jde válčit s celým světem, aby všechny porazil a mohl vládnout

absolutní mocí a kontrolou nad vším a všemi. Génius vymyslí takový systém, jímž všechny

ovládne, aniž by musel vstát ze židle. Takovým systémem je systém peněz!

Peněžní systém je naprosto zbytečný. Naprosto zbytečný! Přesto nás nějaký génius

přesvědčil o tom, že je nezbytný a přitom sám stanul na jeho vrcholu. Jak? Pojďme si

představit naši společnost jako lidské tělo. To má mnoho různých orgánů, částí a ústrojí.

Kdybychom chtěli být pány celého takového těla, museli bychom ovládnout jeden orgán po

druhém do posledního, ovládat všechny části, veškerá ústrojí. To by nás stálo mnoho sil,

strašné množství úsilí. Navíc poté, co bychom ovládli jeden orgán a šli dobývat další, tento

první orgán, k němuž jsme se zatím otočili zády, abychom vyrazili ovládnout další, by se mohl

vzbouřit a osvobodit se od naší nadvlády. V tak složitém ústrojí s tolika proměnnými a tak

velkým množstvím volných radikál by bylo prakticky nemožné ovládnout celé tělo či jeho

větší část. Proto musíme vymyslet něco jiného!

Krev!

Musíme zkonstruovat chobotnici, která bude zasahovat do každého orgánu a zároveň pro

něho bude životně důležitá. Krevní oběh! Bude-li každý z orgánů svým životem závislý na

krvi, potom stačí, abych já seděl v tom jediném orgánu kontrolujícím proudění krve v těle

– v srdci. Z tohoto místa budu absolutním pánem nad celým tělem! Pokud se nějaký orgán

začne protivit mé totální nadvládě, pohrozím mu smrtí! Pohrozím mu nedostatkem krve

nezbytné pro život.

Největším tajemstvím génia, jenž sedí v srdci společnosti, je, že společnost na rozdíl od

lidského těla krev nepotřebuje! To je géniovo nejpřísněji střežené tajemství! Společnost je

příliš velká, příliš složitá, těžko kontrolovatelná i s vypětím všech sil. Vždy byla, vždy bude!

Proto bylo nezbytné vytvořit krevní oběh společnosti – peníze! A následně je všem vnutit,

každého přesvědčit o jejich existenciální nezbytnosti. Dnes již o jejich nutnosti

nepochybujeme. Nejen že nepátráme po géniově největším tajemství. My více ani nevíme,

že vůbec nějaké má!

Peníze mají ještě jedno plus! Jsou potřebné k hromadění a uchovávání absurdního bohatství!

Nebýt peněz, jediné, co budu vlastnit, bude to, co vyměním proti tomu, co já sám vytvořím.

Upeču-li jako pekař dvacet bochníků chleba, bude veškeré mé bohatství plynout z těchto

dvaceti bochníků chleba vyměněných proti jiným výrobkům a službám od ostatních.

Bochníky chleba se nedají kupit, nedají se shromažďovat do obrovských hromad obehnaných

betonovou zdí a ostnatým drátem! Zkazily by se, ztratily by svoji hodnotu! Odcizený formální

platební prostředek ale kupit jde!

Ke všemu se peníze ještě umí množit! Jak donutit zcela zbytečný, nic nevytvářející platební

prostředek vydělávat? Snadno! Stačí vymyslet instituci úroku!

Geniální. Vytvořím zbytečný, k ničemu nepotřebný platební prostředek. Všechny do něho

vmanipuluji, čímž získám nad všemi kontrolu. Jako poslední část, abych nemusel celý život

pohnout ani prstem a byl každým dnem bohatší, zatímco ostatní musejí vytvářet skutečné

hodnoty uspokojující skutečné lidské potřeby, vytvořím úrok za vypůjčení mnou

vytvořeného, k ničemu nepotřebného platebního prostředku!

„Cha-cha-cha-cha-cha…! Mám Vás! Všechny!“

Když už je někdo tak dobrý a dokáže nás všechny přesvědčit o tom, že je pro nás nezbytné

něco, co vůbec nepotřebujeme, když někdo dokáže vytvořit takovou světovou monstrositu,

jakou peněžní systém je, skoro jako by si zasloužil být tím nejvyšším! Skoro jako by mu to

skutečně náleželo, zatímco my všichni ostatní mu pouze závidíme.

Peníze mají jediný účel – kontrolovat a ovládat prostředí. Jinak jsou naprosto k ničemu!

Onen nikdy se nekazící platební prostředek, jenž se dá kupit v obrovských hromadách, známe

už velmi dlouho. Provází nás od starověku, od doby, kdy génius vynalezl peníze! Je jím zlato.

Když upeču obrovskou hromadu chleba a obeženu ji vysokou zdí s ostnatým drátem, budu za

šaška, neboť mnou upečené boží požehnání zahánějící hlad se za několik dní zkazí. Když

vyrobím mnoho párů bot a obeženu je vysokou zdí s ostnatým drátem, budu rovněž za šaška,

protože mnou vyrobené boty během chvíle sežere klima a čas. Ať postavím, vyrobím či

vypěstuji cokoli, co má co dočinění se skutečnými lidskými životními potřebami, vše se dříve

či později zkazí, rozloží, přestane mít svoji užitkovou hodnotu!

Proto potřebuji odcizený platební prostředek, kolem něhož se dá postavit vysoká zeď

s ostnatým drátem, aniž by se zkazil! Věčný, nikdy se nekazící platební prostředek – zlato (či

jemu podobné). Substance, která nám vždy byla naprosto k ničemu, až do dnešních dnů, kdy

ji využíváme v jemné elektronice a několika dalších odvětvích, ovšem po celou historii

našeho druhu jsme si kvůli této zbytečné, prázdné a nic neříkající blbosti, jejímž úkolem je

uchovávat naše „bohatství“ na věčné časy, podřezávali krky!

„Bochník chleba má větší hodnotu, než kilo zlata! Chlebem se najíš, vodou zaženeš žízeň, ale

co pro tebe udělá zlato?

To my uměle definujeme jeho hodnotu! Naše víra definuje jeho hodnotu!“

++

Dolar.

Zadní strana jednodolarové bankovky, té jediné, nejdůležitější, neboť ta symbolizuje

přítomnost, ostatní bankovky jsou prázdná čísla, tam se nalézá neuvěřitelná, až k breku

vzrušující podívaná! Tam je nakreslený barometr toho, do jaké míry géniové ovládají naši

mysl! Šokující vyobrazení, jehož poselstvím je říkat: „Já jsem tvůj pán! Mně patří tvůj život,

tvoje minulost, přítomnost i budoucnost! Ty jsi jen tím, čím já ti dovolím být!“ Obrázek, který

máme denně na očích, ale přesto ho nevidíme. Jak jsme slepí!

Pyramida!

Pyramida říkající: „Já jsem ta špička, co všechno vidí, všechno slyší a vše kontroluje. Vy jste

ten spodek. Vy jste ti bezmocní, ti kontrolovaní. Vy jste to hloupé stádo, jehož jediným

úkolem je vytvářet pro mě svět podle mých představ!“

Každý z nás ji má na očích, přesto nikoho z nás ani trochu neznepokojuje. Tak pečlivě jsme

ovládáni! Nejen, že nedokážeme svobodně jednat, my nedokážeme ani svobodně myslet!

Do té doby, dokud bude dolar jedinou světovou měnou, bude ovládat ne pouze Spojené

státy, ale i celý svět. Všude, kam dosáhne moc dolaru, tam dosáhne moc geniálního

amerického otrokáře. Jediná místa na Zemi svobodná od amerického otroctví jsou ta, kde

dolar nemá žádnou cenu! Tam, kde je jenom na zeleno obarveným toaletním papírem.

Nejvíce působivý fakt je ten, že americký dolar není státním, nýbrž soukromým podnikem!

Génius drží Spojené státy pod krkem skrze měnu, do níž tuhle zemi vmanipuloval! Iluze

Svobody a demokracie, vytvářená volebním systémem, je nesmyslná hra na kočku a na myš

pro uspokojení občanského ovčího stáda. Skutečnou kontrolu nad tímto územím drží ten,

komu náleží nakládat s dolarem! Tomu náleží diktovat svoji vůli. Ten drží ve svých rukou

skutečnou moc. A ten není volený!

++

Celý peněžní systém je naprosto zbytečný! Stojí na naší víře, že je potřebný a že v naší

společnosti něco cenného vytváří!

Nevytváří! Parazituje na lidech vytvářejících něco skutečného! Je ale ohromující pohledět, jak

gigantický parazitující organismus máme v samém srdci naší společnosti a jak nám to ani

trochu nevadí, jelikož jsme naprosto slepí!

Všichni bankéři, finanční poradci, pojišťovací agenti, burzovní makléři, daňoví poradci a další

lidé, jejichž jedinou činností je zacházet s penězi, jsou naprosto k ničemu. Naprosto

k ničemu!

Sociální experimenty

Je hloupým a velmi arogantním zvykem nazývat pouze komunismus sociálním

experimentem. Všechny námi vytvořené společnosti postavené na formální organizaci,

odcizené distribuci moci, jsou a vždy budou experimenty! I nyní žijeme v sociálním

experimentu. Jaký nese název, podle jakých funguje pravidel, to není důležité.

Každá formální organizace společnosti od pravěku do dnešních dnů je sociálním

experimentem!

//

V sociálním experimentu komunismu měl člověk jasně danou pozici v životě, z níž se dalo

velmi těžko vystoupit. Málo lidí se významněji pohybovalo na sociálním žebříčku nahoru či

dolů.

V sociálním experimentu kapitalismu, kdy všichni jeden druhého neustále přesvědčujeme, že

můžeme být cokoli a kýmkoli, pokud budeme dostatečně tvrdě pracovat, všichni chceme být

tím nejvyšším, jelikož věříme v to, že tam nahoře budeme s dostatečným množstvím

bohatství a osobní moci konečně šťastní! Proto neustále pracujeme a neodpočíváme, proto

neustále hledáme cesty, jak se tam nahoru dostat. Proto bez ustání spěcháme, proto se

pořád za něčím honíme, za něčím, o čem věříme, že nám to přinese vysněnou pozici a s ní

Lásku a Štěstí.

Jak se to projevuje? Máme mezi námi větší množství depresivních lidí, více lidí v léčebnách

se všemi možnými psychickými problémy, více dětí bez rodičů, kteří neustále bez přestávky

pracují, více lidí bez partnerů, více pracovně a sociálně vyhořelých lidí, více totálně

vyčerpaných lidí.

Ne snad že by lidé žijící v komunistickém sociálním experimentu nevěřili v bohatství a moc.

Věřili! Tento experiment jim však nedával šanci jejich víru naplňovat, nedával jim šanci

zoufale se hnát ze všech sil za bohatstvím, nedával jim šanci získávat více osobní moci. To

mohlo nanejvýš pár vyvolených. Komunistický sociální experiment musel padnout. Nedával

totiž věřícím možnost otevřeně vyznávat svoji víru!

V kapitalistickém sociálním experimentu jsme teoreticky vyvolení všichni. Musíme však

nekonečnou prací, rychlostí, agresivitou a průbojností překonat ostatní, každého jednoho

z nich, neboť vítěz je vždy jen jeden! Kapitalistický sociální experiment ničí všechny, i toho

jednoho vítěze, jenž žije v přesvědčení, že on nyní musí být šťastný, jelikož on je ten jediný

vítěz!

Ani on není šťastný! Odpověď na otázku: „Proč to tedy dělá, když ho ani jeho vítězství nad

všemi ostatními neučinilo šťastným?“ zní: „Protože neumí dělat nic jiného, než snažit se nad

všemi vítězit, všechny porážet. Vždyť celý život nedělá nic jiného! Celý život nedělá nic jiného,

než že věří.“

Ani moc, ani bohatství nás v životě neučiní šťastnými! Můžeme akorát věřit, že ano.

Tragédie studené války

Největší tragédií studené války je dědictví, které nám po sobě zanechala. Nadále soudíme, že

máme na výběr pouze ze dvou možností – pravice či levice, komunismu či kapitalismu, těch

nebo oněch, jedněch či druhých! Nebo nějakých hybridů mezi těmito dvěma možnostmi.

Naše myšlení se smrsklo na volbu ze dvou variant, aniž bychom si uvědomovali jeden prostý

fakt, obě jsou jen opačnou stranou stejné mince!

Existují další modely, podle nichž můžeme žít. Neobracíme se k nim však. A tak bimbáme

jako hodinové kyvadélko stále mezi těmito dvěma póly s přesvědčením, že jsme to právě my,

kdož stojí na té správné straně oproti těm druhým, aniž bychom si uvědomovali, že hrajeme

tu samou hru jako oni, akorát stojíme na druhé straně!

Proč je výhodné být takto svázaný? Kapitalismus a komunismus jsou systémy, kde se dají

nejefektivněji ovládat lidé generující ohromné bohatství! Jsou účinnými vězeními, těžko se

z nich uniká!

Je důležité vmanipulovat všechny z nás do takové hry, v níž budeme věřit, že nemáme jinou

možnost!

Komunismus a další náboženství

Komunismus nemůžeme zakázat. Komunismus je náboženstvím! Kdybychom zakázali

komunistické vyznání, museli bychom zakázat i ostatní náboženství – křesťanství, islám,

judaismus, nacionalismus, fašismy všech tvarů a barev, kapitalismus. Jestliže zakážeme jedno

vyznání a ostatní necháme, budeme tím nábožensky diskriminovat!

Komunismus se chová stejně jako ostatní náboženství. Systematicky pronásleduje, umlčuje

a likviduje „nevěřící“. Diskriminuje nečleny té jediné „správné“ obce věřících. Tak se

v minulosti chovalo křesťanství, dokud vládlo Evropě, tak se chová islám na místech, kde

vládne, tak se chová judaismus v místech, kde vládne, tak se chovají fašismy v místech, kde

vládnou.

Komunismus se projevuje podobně! Jako každé náboženství i ono čeká na příchod ráje na

Zemi. V jeho případě očekává příchod dokonalého, skutečného komunismu.

Proto ho nemůžeme zakázat. Nábožensky bychom diskriminovali.

I.

Veškeré naše politické a sociální experimenty (teorie) jsou náboženstvími. Každý jeden

z nich! Náš sen o tom, že právě my stojíme na té správné straně, nám nedovoluje to vidět.

I.

Neuvěřitelné události let od pádu Západu na východě a jejich závratná rychlost nám ukazují,

že demokracie, Svoboda, práva člověka, spravedlnost a volnost nebyly nikdy pro Západ na

západě víc než geniální marketingový tah, nástroj určený k diskreditaci své východní sestry!

Západní elity nikdy nezajímalo nic z těchto hodnot. Bojovaly zuby nehty pouze o to, aby si

udržely své bohatství a svoji moc, o niž by na východě přišly, neboť moc a bohatství tam bylo

distribuované jinak!

Nyní, když je východní sestra více neohrožuje a oni mají v rukou monopol na Pravdu,

monopol na jediný správný svět, nám to otevřeně ukazují. Denně! A informační okruh, jímž

vládnou, nás neustále přesvědčuje o tom, že jsme součástí jediného správného, jediného

možného světa bez alternativ. Není žádná jiná možnost, než žít v jejich jediném správném

světě, podle jejich pravidel!

Musí to dělat, musí nás kontrolovat! Pokud bychom se vydali jinou cestou, pokud bychom

přestali žít podle jejich jediných správných pravidel, přišli by o své bohatství, o svoji moc,

o níž věří, že je v životě činí šťastnými. To, podobně jako v časech Strachu z východní sestry

Západu, nesmí dopustit!

Medvídek

Žil byl jednou jeden medvěd. Ten si velmi ubližoval a velmi se namáhal. Hodně se unavil. Padl

a únavou téměř ztratil vědomí. Spal. Dlouho hluboce spal a přitom umíral. Rychle umíral.

Neuvědomoval si to však, jelikož spal. Teprve nedávno se země zachvěla, on se probral

a všiml si, že umírá! Hleděl na sebe, nerozuměl, přál si ale žít! Začal tedy dělat mnoho proto,

aby nemusel zemřít. Hodně o sebe pečoval, citlivě nacházel cestu k sobě samému, učil se

postavit se sám k sobě čelem a odpustit si své chyby, aby mohl žít nesvazován nenávistí,

chybami a bolestí přicházejícími z minulosti. Míjely měsíce, roky.

Jednoho dne přišli arogantní hlupáci vzít si jeho život! Utratit spícího obra, tak snadné to

podle jejich představ mělo být. Nechtěli se už dále ohlížet na velikost a moc, na přání

medvěda. Jeho domov jim vždy byl až příliš lákavým soustem, než aby ho nechali pokojně žít.

Překážel jim. Přišli tedy a zaútočili! Sami na pokraji svých sil, vyčerpaní, zmítaní vlastní

nenávistí, dva dětské krůčky před pádem do propasti, ovládáni svou arogancí a převelikou

sebestředností zaútočili.

Kdysi umírající medvěd, nyní odpočatý, svěží, bystrý, hrdý na sebe samotného i na svoji

minulost, v níž sice dělal chyby, avšak chyby, které ho poučily a posílily, chyby, které sám

sobě dokázal odpustit, i onu drásající bolest, jež s nimi přicházela, se postavil na zadní,

vycenil své zdravé zuby a přes ně procedil: „Ne! Tohle je můj domov. Jeho krásy se

nedotknete! Přijdete-li jako přátelé, budete vítáni. Přijdete-li se zlými úmysly, nedovolím vám

ohrozit ho!“

Arogantní hlupáci, zahledění sami do sebe, chtěli zabít medvěda, aby mohli znásilňovat jeho

zemi tak surově, až by hořela zaživa a hasily by ji jen její vlastní slzy nesnesitelné bolesti.

Místo toho dali medvědu pocítit jeho znovu nalezenou sílu, jeho mládí a krásu, jež ho provází

a bude provázet tak dlouho, dokud bude umět sám sobě odpouštět a pečovat o sebe

– dokud bude rozumět, že mu náleží být ve svém domově šťastným a že je to právě jeho

domov, kdo ho umí učinit šťastným, nikoli sny o cizích zemích. Ty sny, uměle stvořené, lživé,

jejichž účelem je nutit medvěda spát, snít a nedat mu procitnout!

Kdyby byli chytří, uchlácholili by ho svými ničemnými penězi a sladkými řečmi. Uspali by ho

a počkali, až si čas ve spánku vezme jeho život. Nejsou chytří, jsou nenasytní! Teď si čas

vezme jejich životy, zatímco se medvěd bude v novém životě hřát na sluníčku a šťastně běhat

s větrem o závod ve svém nádherném, znovuobjeveném domově.

„Kéž by to byly poslední řádky z pohádky o odvěkém západním snu o neomezené moci nad

medvědí zemí! Kéž by! To je mé veliké přání. Kéž by ani medvěd nikdy více nehledal Štěstí ve

víře!

Děkuji.“

Zbožné přání

Rusko není Evropa. Rusko skrze své chování v době takzvané „ukrajinské krize“ není nadále

Západem považováno za „evropskou“ zemi. Evropa (Západ) sama sebe považuje za jedinou

správnou. Pokud Rusko není Evropa, znamená to, že Rusko není jediné správné. To Evropané

chápou jako veliký trest pro Rusko a jeho lidi! Rusko bylo Evropou vyhozeno z gangu těch

jediných správných. Evropané asi věří, že to Rusko a ruské lidi bude mrzet a přilezou po

kolenou s prosíkem a žadoněním zpět!

První věc. Není nic takového jako „ukrajinská krize“! Ne. Situace, v níž se díky událostem na

Ukrajině nalézáme, je evropská krize! Masivní evropská krize tomuto kontinentu neznámá od

konce druhé světové války. Paralyzující krize hodnot, politické a sociální odpovědnosti

a naprosté opovržení nad nedávnou pohnutou historií našeho kontinentu. Vždyť

podporujeme fašisty! My v Evropě! Vědomě, úmyslně, otevřeně, všemi dostupnými

prostředky a s odhodláním podporujeme fašisty. Neuvěřitelné! Poetické, hrůzostrašné,

neuvěřitelné.

Druhá věc. Je zbožným přáním evropských (západních) elit, aby si Rusko přálo být Evropou!

Potom by totiž bylo možné politicky, akademicky a mediálně prodávat Rusko tak, že se má

od Evropy ještě hodně co učit o „demokracii“, o „otevřené občanské společnosti“,

o „lidských právech“ a dalších prázdných politických konstruktech. Díky takovým nástrojům

by se dalo velmi nevybíravě tlačit na Rusko, ukazovat ho jako druhořadou zemi, jako toho

mladšího bratra, který potřebuje od nás starších sourozenců měnit plenky pokaždé, když se

posere. Geniální strategie určená k tomu rozmačkat svobodnou, láskyplnou zemi naší

arogancí a svázat ji řetězy do úplného otroctví!

Vše, co z Evropy zůstalo po únorových událostech v Kyjevě a květnových událostech

v oděském Domě odborů, cokoli dobrého, co z Evropy zbylo, nyní žije v Rusku! Naši státníci,

myslitelé a společenská elita vrazili Evropě nůž do zad tím, jak se k těmto událostem

postavili. Jako hladoví vlci trhají kořist, aniž by si uvědomili, že tím ničí svůj vlastní domov!

Nevím, co teď leží mezi Atlantickým oceánem a západní hranicí Ruské federace. Nevím, co to

je! Nevím, jak to nazvat. Nevím, co to reprezentuje. Nevím, co je tomu cenné, co to

ochraňuje, co to vytváří. Ukrajina a Evropa s ní zemřely v květnu 2014 spolu s desítkami lidí

v plamenech Domu odborů v kdysi překrásné a mírumilovné Oděse. Vše láskyplné, co zůstalo

z Evropy díky jejímu v minulosti intenzivnímu kontaktu s Ruskem, nyní žije dále v Rusku!

Přejeme-li si ochránit to krásné, co z Evropy zbylo, musíme ochránit Rusko! Musíme ochránit

jeho lidi! To v nich nyní žije Evropa, v jejich srdcích, jejich myslích, jejich činech a hodnotách.

Musíme ochránit Rusko před námi samými, namyšlenými, do sebe zahleděnými západními

vyhlazovači!

Odpověď na otázku, co se nalézá mezi Atlantickým oceánem a západní hranicí Ruska, je

třeba najít. Jak dlouho to bude trvat a kolik nás to bude stát, to nevím. Opravdu ne! To, co

ale vím, je, že dnes stojíme na začátku naší cesty za odpovědí, nikoli kdesi u konce.

‚‘

Co tedy je ta „západní demokracie“, ta „západní otevřená občanská společnost“, co jsou to

ta „lidská práva“? Nic! Iluze! Mistrovský marketingový tah západních států určený

k propagaci svých imperiálních vězení jako rájů života, Lásky a Štěstí proto, abys ty snil, abys

ty uvěřil, že tvá vlastní země je bezcenná, dokud nevypadá jako ty na Západě! Aby ty ses

změnil, aby ses vzdal všeho toho, kdo a co jsi, a byl ochotný podvolit se vůli těch

„dokonalých“, těch „vyspělých“, těch západních.

Přijeď do jakéhokoli většího města západního světa, sundej si z očí brýle upletené

z mediálních snů a rozhlédni se. Uvidíš lidi, jež chodí k volbám, přesto však nemají šanci

ovlivnit osud své země! Uvidíš společnost lidí ovládanou skrze média do takové míry, že

místo vlastní hlavy nosí na krku obrazovky televizních a internetových zpravodajství a jen

tupě jako poslušné ovečky opakují ty absurdní nesmysly, které tam vidí a slyší. Pokusíš-li se

této realitě postavit, přijdou tě usměrnit a převychovat lidé, pro něž jsou lidská práva to

poslední, co je zajímá!

Edward Snowden, skutečný hrdina boje za Svobodu 21. století, dobře ví, proč musí zůstat od

Západu vzdálený co nejvíce, jak vůbec to je možné! Julian Assange, další opravdový hrdina

naší doby, si to včas neuvědomil! Je nyní uvězněný na malém ostrůvku Svobody a bezpečí

uprostřed jednoho z nervových center Západu.

Jsi ve vězení, ovšem nevnímáš ho, nebolí tě ani nesvazuje, jelikož jsi opilej a sjetej svým

snem. Aby tě bolelo, abys ho mohl vnímat a cítit, jak tě dusí jeho sevření, nato musíš nejprve

vystřízlivět!

‚‘

Že Rusko není dokonalé?! To jistě ne! Není! S tím si ale není třeba dělat starosti! „Pohleď do

zrcadla, abys uviděl, kým jsme my!“

‚‘

Podivuhodná je drzost západních zemí „trestajících“ Rusko sankcemi za to, že se nechová

podle našich představ. S upřímnou vírou, že my, Západ, jsme jediní správní, to jde snadno!

„My jsme jediní správní a všichni ostatní se nám budou přizpůsobovat. Všichni ostatní se

budou chovat podle našich představ, podle našich požadavků. Pokud ne, potrestáme je!

Donutíme je!“

Tyto tresty mají směřovat na oligarchy vládnoucí Rusku, aby je naše konání tak bolelo, až se

rozhodnou odstranit prezidenta Putina sami a dosadit za něho nějakou na slovo poslušnou

směšnou figurku!

Naši západní političtí představitelé projektují svoji situaci do Ruska. V den, kdy začnou

oligarchové bezuzdně vládnout Rusku, se tato země vrátí zpět do 90. let. Jsou to západní

političtí představitelé, kdo jsou pouhými mluvčími velkých průmyslníků a finančních

oligarchů. Nemají žádnou reálnou rozhodovací moc, jsou ústy oligarchů, skutečných vládců

Západu, ničím víc!

Naši prezidenti a představitelé vlád jistě uléhají každý večer s nezměrnou závistí a tajným

přáním: „Kéž bych třímal ve svých rukou sílu a důvěru svých lidí, jakou svírá v dlaních

prezident Putin! Kéž bych nemusel být jenom mluvčím, loutkou svých pánů!“ Je velmi

mazanou strategií navléci prezidenta Putina do situace, v níž se oni sami nalézají, a tím

udělat z něho toho špatného a ze sebe ty lidem zvolené, demokratické, hodné vládce!

Rusku vládne prezident – silný ochránce – a skupina jiných silných ochránců své země

a svých lidí okolo něho. Západu vládnou oligarchové ústy svých mluvčích, jimi ochočených

prezidentů a premiérů dosazených do úřadů skrze mistrně kontrolované „demokratické“

a „svobodné“ volby.

Evropská unie

Evropská unie je pro Evropu stejná katastrofa, jako pro ni byli němečtí fašisté či sovětští

komunisté. Jedni si přáli přebarvit Evropu na hnědo, druzí na rudo. Evropská unie chce

přebarvit všechny na modro.

Evropa je malá, ale vždy byla velmi pestrá a barevná. Evropská unie všechny evropské barvy,

veškerou rozmanitost a národní bohatství vyhlazuje a zanechává za sebou jenom prázdný,

modrý prostor. Evropská unie nestaví na společných hodnotách. Ona vytváří společné

hodnoty tím, že všechny hodnoty vyhladí a nechává za sebou ty jediné, jí vytvořené

– „společné“!

Má-li Evropa ještě někdy žít, potom bude žít jako Evropa dýchající přátelstvím mezi rovnými

sousedy, Evropa žádajících lidských společenství, přátel! Nikoli jako na modro nabarvené

kontinentální vězení svých obyvatel. Nikoli jako odcizená mocenská struktura diktující svoji

vůli.

Kulatý stůl, okolo něhož jeden druhého žádá, jeden druhému naslouchá a učí se cítit a sdílet

jeho bolest, strast i radost. Žádný odcizený mocenský vztah! V takovém životě může žít

a volně dýchat svobodné evropské společenství. Ostatní formy soužití budou nevyhnutelně

vyhlazovat ve prospěch imaginárních „společných evropských hodnot“!

My, naše Láska, naše minulost, naše moudrost a city našich lidí jsou reálné, „společné

evropské hodnoty“ jsou mediální marketingová strategie vytvořená k tomu, abychom mohli

být přebarveni na jednotnou modrou a naše Láska k místům a lidem, které nosíme v srdci,

mohla být vyhlazena a nahrazena tou jedinou správnou, „evropskou společnou“, spolu s tím

jediným správným evropským společným vládcem!

Evropskou unii vytvořil vyhlazovač – génius! To je změna oproti předchozím vyhlazovačům

– idiotům – kteří vždy šlapali (nebo chtěli šlapat) po Evropě se zbraní v ruce. Z toho důvodu

máme problém všimnout si, že je pro nás stejně nebezpečná, jako oni!

Buď žádat, nebo zůstat ležet v prachu! Víc možností evropský kontinent do nového života

nemá.

@@

V zoufalém snažení nepřijít o moc, jež plyne z jejich funkce ve středu Evropské unie, budou

říkat, že bez EU by nebylo dlouhého míru na kontinentu, bez EU by nebylo otevřených hranic

a intenzivního kontaktu mezi národy Evropy. Budou říkat mnoho dalšího, aby nás nutili bát

se konce EU, aby nás svázali Strachem, jehož využijí k udržení svého unijního impéria a své

pozice bohatství a moci v něm!

@@

Mír na evropském kontinentě není dílem porozumění životu, Lásce či přátelství jeho

obyvatel. To je dílem šoku! Šoku z toho, kam až vede lidská nenávist. Šoku z toho, že Západ

vyrazil, aby ovládl a vyhladil ostatní, přitom ale málem zničil sám sebe! Strach z opakování

tohoto scénáře stál mezi námi a naší západní nenávistí. Tento Strach jsme pomalu ztráceli, až

nám nakonec žádný nezbyl. Z toho důvodu jsme přivítali příchod vyhlazovačů na Ukrajinu.

Ztratili jsme Strach! Nebojíme se již více oné nenávisti. Nevadí nám, nepřekáží nám!

Evropa od pádu Západu do Domu odborů

Evropa umírala! Od pádu své západní sestry na východě umírala Evropa na paralyzující

systémové onemocnění. Onemocnění plíživě zasahující a otravující jednu její část za druhou

až do doby, než z ní na začátku roku 2014 zbylo jenom prázdné torzo, stín její staré, zašlé

krásy. Dvacet pět let, během nichž se Evropa vzdala všech svých principů a kořenů. Dvacet

pět let, během nichž se historicky bezprecedentně obracela zády k vlastním dějinám, své

moudrosti a nejhůře ze všeho – vlastní identitě!

Kontinent umírající před očima, něco takového tady dlouho nebylo! Evropa by umírala ještě

pár let, než by padla bez dechu. Tedy za předpokladu, že by se nerozhodla mobilizovat své

poslední síly k tomu, aby se postavila svému vražednému onemocnění. Kdo ví, co by se

v takovém případě stalo. Možná by přece podlehla. Možná by se dokázala uzdravit! Na to je

však dnes již příliš pozdě.

Na začátku roku 2014 přišla vysvobozující rána. Nepředstavitelná. Nepochopitelná. Evropská

elita a my, lidé, kteří jí to dovolili, jsme popravili Evropu (tisíce let starý kontinent, jenž za

svého života viděl příchod a odchod mnoha různých věřících idiotů) během okamžiku!

S otevřenou náručí jsme přivítali ukrajinské vyhlazovače, v hlavách a srdcích na chlup stejné

vyhlazovače, jež před několika desetiletími srovnali se zemí své Německo a spolu s ním

velkou část Evropy. Evropané po veškeré té utrpěné bolesti, když po tváři jejich kontinentu

pochodovali hnědí snílci v parádních, naleštěných holínkách, přivítali opětovný příchod

těchto lidí kvůli tomu, aby naše západní elita mohla konečně realizovat svůj sen o rozvrácení,

znásilnění a vyhlazení medvědí země a říší dále na východě, stojících v cestě jejich

nenasytnému, absolutnímu impériu!

„Ďáble! Kde jsi? Potřebuju Tě!

Tady jsi! Poslouchej! Podepíšu Ti vlastní krví směnku na svoji duši, když mi dáš nástroj, jak

zabít medvěda! Jsem zoufalý! Kromě Tebe jsem zkusil všechno a ta bestie pořád ne a ne

chcípnout!“

Zachování a nafukování impéria. Po dobu dvaceti pěti let od odchodu své sestry zahazovala

Evropa ve jménu těchto dvou „hodnot“ vše, čím byla, vše, co vytvářela, o co pečovala, co

ochraňovala. Pak přišla poslední rána!

Západ od Domu odborů

„Západ není středem světa!“ Toto prosté sdělení zní pro lidi z Evropy a Severní Ameriky

stejně děsivě a neuvěřitelně jako konstatování: „Zítra již nevyjde slunce!“ Zasvětíme-li celý

svůj život přesvědčování sebe sama o opaku, stane se pro nás takové sdělení nepochopitelné

a absurdní, neakceptovatelné za žádnou cenu.

Musíme to však udělat, říci: „Zítra již nevyjde slunce! Ať tomu chceš věřit či ne, zítra více

nevyjde slunce. Západ není středem světa!“ Dokud toto prosté sdělení nepochopíme

a nepřijmeme, nebudeme mít šanci najít ve světě bez Západu pro sebe místo. O zhrzené,

vzteklé, arogantní parchanty, jakými dnes jsme, nikdo nestojí a stát nebude! Proč by také

měl?! Cožpak máme světu co nabídnout?

„Kdybys sám sebe celý život nepřesvědčoval o opaku, s lehkostí by ses poklonil tomuto

konstatování, Evropane/Američane. Tvůj svět není středem světa!“

Dokud budeme snít náš sen o tom, že my na Západě jsme ti nejdůležitější a nejvyspělejší,

a dokud budeme mít tolik zbraní, kolik máme, budeme světu smrtelným nebezpečím!

Ale zpět k tématu! Západ od Domu odborů.

Veškeré následující události budou logickým vyústěním toho, čím je Západ nyní. Budou další

přirozenou fází vývoje společnosti, která dospěla až do bodu, v němž právě na Západě

stojíme.

Následovat bude kolaps! Celospolečenský kolaps, nikoli pouze ekonomický – ten, jenž nám

dělá největší starosti, jelikož počítat peníze je to jediné, co na Západě opravdu umíme.

Celospolečenský kolaps. Zničující kolaps mezilidských vztahů, vytvářejících alespoň trochu

fungující prostředí, a naprostý kolaps zdravého selského rozumu každého z nás!

Jedna plus jedna se na Západě už dávno nerovná dvěma! Tato situace se ještě zhorší! Jedna

plus jedna se rovná tolik, kolik je v daný moment potřeba, aby se to rovnalo! Tuhle instantní

pravdu na dnešní den poté rychlostí blesku rozšíří naše mediální obluda všude tam, kam

dosáhne, podobně jako předpověď počasí.

Příklad: Po 11. září 2001 se stala Al-Kaida největší hrozbou pro celý civilizovaný svět (Západ

tedy). Proto bylo nezbytné všechny její členy vyhladit. Ovšem najednou ti samí lidé jsou tím

samým civilizovaným světem označováni za osvoboditele bojující proti syrskému režimu,

jelikož Západu vadí prezident Bašár Assad. On si dovoluje na slovo neposlouchat západní

rozkazy. Musí tedy zmizet! A tak je správné podporovat všemi možnými prostředky

„osvoboditele“ – tu samou Al-Kaidu („Islámský stát“)!

Nebo: Fašisté byli po druhé světové válce generálně ti špatní, ovšem najednou, když v nich

Západ uviděl možnost, jak skrze Ukrajinu zaútočit na medvědí zemi, jsou oni ti dobří a je

správné je na území dnes již bývalé Ukrajiny podporovat! Jsou to bojovníci proti diktátorovi,

bojovníci za Svobodu! A tak dále, a tak dále.

To není konec světa! To je konec našeho západního světa! Ještě že Západ není celým světem

ani jeho středem!

Pan Hitler sebou přinesl nepopsatelnou katastrofu, ale i on byl dalším logickým krokem těch

dějin, podle jejichž pravidel na Západě žijeme. On nebyl jeho koncem. On byl jen dalším

krokem. I nyní bude následovat další přirozený krok, nevyhnutelný jako příchod zítřejšího

dne. A je-li nevyhnutelný, není třeba se ho bát!

Jakmile náš Západ zkolabuje, budeme mít krátké časové okénko na to, abychom si vybrali.

Buď nás tento pád definitivně pohřbí, nebo nás znovuzrodí do nového života podle jiných

pravidel. Toho, že těch několik málo životně důležitých okamžiků promrháme na tupé

žvástání, obviňování těch „druhých“, vraždění a ničení, toho se můžeme bát, neboť to není

nevyhnutelné!

..

Západ je dnes opravdu na nohou stojící mrtvola, pokud si bývalí vysocí představitelé

západních vlád a tajných služeb dovolí VEŘEJNĚ navádět k vraždám vůdců lidí a představitelů

zemí překážejících Západu na cestě za totálním impériem moci! Nyní nám chybí ze stoje

upadnout – zkolabovat! Naše společnost je prázdnou, mrtvou schránkou!

Primitivní západní kecalové svými slovy čistě reflektují své porozumění světu! Projektují do

těchto lidí svoji vlastní situaci! Jsou produkty prázdného mediálního divadélka, trapné

realityshow zvané demokracie. Jsou rozkazujícími, vynucujícími násilníky, přičemž jejich lidé

za nimi nestojí! Jsou sami! Jsou prázdnými schránkami, jakož i místa, kde se zrodili! Jsou sami

a vždy byli sami. Jejich lidé je nikdy nezajímali. Vždy je zajímala jedině moc a bohatství

plynoucí z jimi podřízených, do klubíčka svázaných lidí! Neumí si představit, že na světě

existují vůdci, za nimiž stojí jejich národ! Neumí si představit existenci států dávajících život

silným mužům ochráncům! Neumí si to představit, neboť Západ už nekonečně dlouho rodí

výhradně ufňukané bezmocné poloholčičky! Neumí si to představit, jelikož i oni jsou jednou

takovou ubohou poloholčičkou!

Proroci Strachu

Dokud se budeš bát prohrát, budeš vždy kreslit takové scénáře, v nichž jsi vítězem!

Dokud budeš mít Strach, nebudeš mít šanci dotknout se reality, nebudeš mít šanci rozumět

přítomnosti a slyšet přicházet budoucnost. Budeš žít slepě ve snech, v nichž jsi vítězem!

Slzy mého milujícího srdce

Medvěd k sobě našel cestu a dokázal si odpustit. Jeho minulost ho nyní obohacuje, místo aby

ho svazovala. My ne!

Medvěd je silnější, dokáže čelit sobě samotnému. My to nedokážeme! České, pivem

a svíčkovou vykrmené, za pecí u obrazovky zalezlé kočky domácí vedou chytré řeči o světě,

nic ovšem nereprezentují, nic cenného neochraňují, nic krásného nevytvářejí! Dnem i nocí

sní a samy sebe přesvědčují o tom, jaké jsou důležité a nepostradatelné, jak jim všichni

naslouchají… tam v srdci Evropy.

Ze lva shnilou, zlenivělou, slabou kočkou neschopnou postarat se ani sama o sebe. To jsme

my. Ale jsme na Západě – a to je správně! Jsme v NATO – a to je správně! Jsme členy

nechutného evropského superstátu s absolutní mocí nad námi – a to je správně! Čeští idioti!

11

Nejdražší lidé ruské duše.

Přijde čas, kdy západní nenávist opět exploduje. Tehdy bude můj malý, ale nesmírně

arogantní, nevděčný český národ opět rýt ksichtem po zemi. Prosím, nepomáhejte nám!

Nevěnujte nám svoji pečující pozornost! Snažně Vás prosím, nedělejte to!

Již jednou jste nám pomohli! Zachránili jste nás ze spárů vraždícího fašistického snílka.

Generace lidí Vámi zachráněných ještě ani nestačila odejít ze světa a míra našeho opovržení,

našeho nevděku nad Vaší obětí, již Vaši dědečkové a babičky skládali k našim nohám,

dosahuje takových výšin, až je mi neznámá!

Vaši předci svými životy vykupovali naši Svobodu. My Češi však Svobodou naší účastí ve

vyhlazovacích organizacích jediného správného Západu opovrhujeme! Opovrhujeme obětí

složenou Vašimi předky. Svoji vlastní zemi nepoznávám! Moji vlastní lidé se mi stávají cizími

při pohledu na to, v co se měníme, kým se stáváme!

Bude to bolest, Strach a smrt, kdo nás buď zabije, nebo nás naučí vděčnosti! Do té doby jsme

zmetci nehodní Vaší laskavé péče.

„Žádám Vás z Lásky ke svým lidem, nikoli nenávisti. Bez schopnosti projevovat vděčnost,

ani lidem nám tak blízkým, jako jste Vy, sestřičky a bratři Slované, jsme jenom prázdnými

nádobami. Není třeba, milí ruští lidé, pečovat o existenci prázdných nádob. Prázdné nádoby

nejsou živé! Prázdné nádoby nejsou ničím.

Děkuji Vám. Až přijde čas, učiníte to správné rozhodnutí. Vím to!“

Švýcarsko

Zcela přirozeně tam formální mocenské struktury fungují jako nikde na světě. Vždyť tato

země není ničím jiným, než největším bankovním domem světa! Bankovním domem světa,

do něhož lidé, nejvíce oddaní své upřímné víře, ukládají své bohatství zakládající jejich moc.

Formální struktury zde musí fungovat efektivně a zcela podle pravidel, neboť kdyby to tak

nebylo, věřící by se nemohli spolehnout na to, že své bohatství ještě někdy uvidí! Absolutní

věrnost jasným pravidlům je pro každý bankovní dům existenciální nutnost, jinak ztratí

důvěru svých klientů!

Z toho důvodu nemůže nikdo z nás hledat u Švýcarska inspiraci! Leda že by byl připravený

proměnit svoji zemi v trezor na schraňování a opečovávání bohatství. Švýcarsko je bankovní

dům, chrám, do něhož se lidé přicházejí klanět víře v bohatství. Bohatství, kterého tam díky

tomu mají přirozeně hodně.

YY

Švýcarsko a jemu podobné „země“ mnoho nevytvářejí, ani nereprezentují. Jsou to jenom

emocionálně prázdné, šedivé, studené sejfy na peníze. Schraňovat víru lidí v moc bohatství,

to je jejich úkolem!

Sýrie

Milovaní Syřané.

Nevěřte nám! Nikdy více! I když Vám budeme chtít někdy pomoci, nevěřte nám. Vždy

budeme sledovat naše vlastní zájmy. Vždy budeme chtít vydělávat peníze a rozšiřovat naši

moc, naše impérium. Neumíme nic jiného! Nepřemýšlíme tak jako Vy! Přátelství nás

nezajímá! Bohatství ano, moc ano. Budeme-li někdy stát o spolupráci, tak ne kvůli přátelství,

nýbrž kvůli tomu, abychom Vás mohli využít na naší cestě za bohatstvím a osobní mocí.

O přátelství nestojíme. Sami dávno nevíme, co to vlastně znamená, jak vypadá, jaký je to

pocit mít přátele. Ke všem jsme se ve jménu bohatství a moci otočili zády!

Vy umíráte, abychom my mohli dál vydělávat na prodeji zbraní a obchodu s nerostnými

surovinami. Přátelství je nám nebezpečné, neboť po přátelích se přece nestřílí! Ovšem pokud

se nestřílí, nikomu nic neprodáme. Je nezbytné, aby se střílelo! Pořád, co nejvíce!

„K čemu potřebuješ přátele, když můžeš mít peníze!“ Stačí pohledět na místa jako Las Vegas,

New York, Londýn či jiná jim podobná, místa tvořená výhradně penězi a odcizenými

mocenskými vztahy mezi lidmi, nikoli přátelstvím, a je ve vteřině jasné, kdo jsme! Tato místa

jako žádná jiná reflektují naše porozumění světu. Jsou zrcadly toho, čím pro nás život je!

Přátelství, mír a klidný život jsou nám největším nebezpečím. Na ničem z toho se nedá

vydělat! Kulky musejí létat, bomby musejí padat, neustále! Vaše životy nejsou důležité. Vy

nejste nic, než čísla, statistika do novinových článků, které nikdo nečte, protože na to nikdo

nemá čas. Nějaká umělá popová píč@ si totiž zrovna koupila nové průhledné tričko a nenosí

pod něj podprsenku! Dovedete si tu katastrofu představit?

Měsíc je pro nás méně vzdálený, než Vaše krásná země, neboť měsíc vidíme každou noc,

když zvedneme oči směrem k nebi. Ale kde jste Vy? Kde je Sýrie?! Tak daleko, že nás vůbec

nemusí zajímat, co se tam u Vás, drazí Syřané, děje. Hlavně že tam můžeme prodávat

zbraně! Vy neexistujete. Vy nejste reální. Nejreálněji Vaše země vypadá, když vypisujeme

dodací adresu na novou bednu se zbraněmi směřující k Vám.

„Nezasloužíme si Vaši důvěru, ani Vaše přátelství, drazí Syřané. Najděte způsob, jak se od nás

– od Západu – držet co nejdále! Ochraňte svoji společnost! Prosím!“

I.

Pokud Západ skutečně někdy porazí všechny, kdo ho ohrožují na cestě za absolutní

světovládou, v den, kdy se tak stane, se jeho jednotlivé země a části opět obrátí proti sobě!

Naše směšné západní aliance nejsou pakty míru a přátelství, jsou to dočasné pracovní

skupiny vytvářené za účelem vyhlazení těch, kdo nám překáží v naší cestě za

nezpochybnitelným, Bohem požehnaným impériem. Jakmile oni zmizí, začne další souboj

Západu se Západem o to, jestli na vlajce onoho totálního impéria budou hvězdičky, proužky

či kolečka, jestli bude modrá, červená, žlutá, bílá, zelená, fialová, oranžová…!

My neumíme vytvářet mírumilovné lidské společnosti. Nestojíme o ně. To, o co stojíme, jsou

pyramidy moci!

Malajský MH 17 nad Novoruskem

„Vážení pozůstalí po lidech letu malajských aerolinií MH 17.

Nesmutněte, neplačte. Naopak, radujte se! Vašim milovaným se dostalo té nejvyšší možné cti

v našem světě! Té samé cti, jaké se dostalo několika tisícům lidí 11. září 2001! Tím, že zemřeli,

se stali nástroji k ospravedlnění našeho západního vyhlazování ruské země na území bývalé

východní Ukrajiny. To díky jejich oběti nyní můžeme zase o kousek rozšířit naše impérium na

východ! To díky nim nyní máme všichni možnost být zase o trochu šťastnější, neboť naše

impérium bude větší, mocnější a bohatší!

Vašim milovaným se dostalo té nejvyšší možné cti, skutečně! Oni ztratili své životy kvůli tomu,

aby naše společné impérium mohlo nadále růst! Proto netruchlete. Slavte, buďte šťastni! My

máme díky jejich oběti nyní šanci být šťastnější, neboť naše impérium se rozroste o to, oč

znásilníme ruskou zemi.

Cožpak to nechápete? To jste tak omezení, tak krátkozrací? Jejich smrt je radostná událost,

nikoli příkoří!“

Tak zní stanovisko víry našeho jediného správného západního světa.

11

Za Gabriela Artemida:

„Drazí přátelé, je mi líto, co se stalo. Cítím s Vámi Vaši nezměrnou bolest. Přeji si žít ve světě,

kde se podobné věci nedějí, aby nikdo z nás nikdy více nemusel oplakávat násilnou ztrátu

svých milovaných!

Budete-li hledat klid a mír pro své zraněné srdce prosím hledejte ho tam, kde ho naleznete,

v odpuštění, nikoli ve zlobě, nikoli v touze po pomstě či trestu.

Nejste sami! Gabriel.“

11

„… teroristé sestřelují civilní letadla plná lidí. Teroristé hromadně bez soudu popravují a poté

pohřbívají do masových hrobů. Teroristé ostřelují z děl a raketometů civilní obyvatelstvo,

rodinné a bytové domy. To všechno teroristé dělají!“

Rétorika na území bývalé Ukrajiny se změnila. Změnila se s příjezdem amerických poradců!

Není totiž možné prodávat na „zpravodajských“ obrazovkách masovou vyhlazovací operaci

proti vlastním lidem bez náležitého slovníku, bez odpovídající mediální prezentace! Proto

museli ukrajinským fašistům přijet na pomoc poradci pro daný úkol ze všech nejpovolanější!

Museli přijet, aby ukázali nevzdělaným a nezkušeným Ukrajincům, jak se to dělá správně, aby

to bylo efektivní a aby to přinášelo požadované výsledky. A tak od té doby lidé bránící své

domovy před vlnou ukrajinského fašismu, před hordami krvelačných nacionalistů nejsou

ochránci svých domovů, nejsou to ani příslušníci svého národa, jsou to „teroristé“!

Na území chráněném a spravovaném těmito „teroristy“ už tedy neprobíhá plošný masakr

vlastních lidí, neprobíhá vyhlazování lidí nepohodlných novému fašistickému režimu, ale

probíhá tam „protiteroristická operace“! A na světě přece každý ví, že likvidovat teroristy je

správné! Na světě přece každý ví, že dokud na území státu volně pobíhají ozbrojení teroristé,

nemůže a nebude bezpečno! Takže vše, co se tam děje, je správné!

„Teroristi udělali támhleto…! Teroristi udělali tohleto…!“ To je strategie, jak nahnat lidem

žijícím na zbylém území bývalé Ukrajiny Strach, aby neprotestovali a nepřekáželi při

vyhlazování vlastních lidí! Je to klíčový faktor, aby se nebouřili, když mají poslat své otce

a syny neozbrojené, napůl bosé umřít do absurdní války proti vlastním lidem!

Jak vděčné je slovo „terorista“ a mediálně vytvořená aura přicházející s ním! Takových věcí se

do boje s „terorismem“ schová! Ukrajinští náckové plošně masakrují ty otce a syny, jež

nejsou otupělí mediálním hlukem, odmítají přistoupit na jejich hru a vyrazit zabíjet své bratry

– ty „teroristy“. Hází je do masových hrobů, zahrnou je bagry a o týden, dva později tento

masový hrob „z ničeho nic“ najdou „humanitární pracovníci“. Kdo je tímto hrobem a zvěrstvy

vinen? Teroristé! Samozřejmě, že teroristé, vždyť takové věci přece teroristé dělají! Proto

jsou to teroristé! To je zcela přirozené!

Stejně tak teroristé sestřelují civilní letadla plná lidí! Kdo to udělal? Ale samozřejmě že

teroristé! Jak tě vůbec může napadnout o tom přemýšlet! Vždyť to přece teroristé dělají!

Rovněž jsou to teroristé, kdo je vinen ostřelováním jimi kontrolovaného území z děl

a raketometů, aby udrželi lidi žijící na tomto území pod svojí kontrolou! Vždyť to přece

teroristé dělají!

Ukrajinská fašistická vláda je naprosto bez viny, rovněž jejich západní pomocníci! Vždyť nová

ukrajinská vláda, to jsou ti osvícení lidé s přáním připojit se k Evropě, jež je humánní, laskavá,

demokratická a svobodná jako žádná jiná! Chtějí se připojit k Evropě, jíž jsou práva člověka to

nejdražší, co vůbec existuje! Ne, nová ukrajinská vláda nemůže mít v ničem z toho prsty. To

všechno teroristé! Teroristé podporovaní jinými odpornými teroristy – Ruskem!

O přítomnosti amerických poradců a jejich velmi silném zapojení do probíhajících hrůz svědčí

ještě jedna nechutná věc. Totiž ta, že ukrajinská armáda a na Majdanu vytvořené SS oddíly

ukrajinské národní gardy (strážci revoluce) nyní používají stejnou strategii boje, jako

americká vojenská mašinérie – plošné vyhlazování z bezpečné vzdálenosti! Ukrajinští fašisté

nemají k dispozici dostatek letadel, aby mohli bombardovat-vyhlazovat rychle a efektivně,

jako to dělají Američané, tak alespoň využívají toho, čeho mají dostatek. Střílejí po vesnicích

a městech, po domovech lidí z děl velké ráže a raketometů Grad, Směrč a Točka! Ovšem

američtí mediální poradci ukrajinských fašistů toto poté na obrazovkách prodávají tak, že to

dělají ti „teroristé“, neboť to je přece něco, co teroristé dělají, zbaběle vraždí, terorizují!

Na území bývalé Ukrajiny je skutečně mnoho teroristů! Avšak ne mezi těmi, kdo ochraňují

své domovy a své lidi před novým kyjevským vedením! Slovo ochránce se mediálně špatně

prodává. Je špatné vyhlazovat ochránce svých milovaných! Masakrovat teroristy je ovšem

správně! To ví každý!

11

Hodinky, mobilní telefony, počítače a veškeré další technologie odlož doma. Najdi si klidné

místo v lese, na louce, u řeky, na břehu moře … někde, kde neexistuje čas. Posaď se a jen

klidně dýchej. Dýchej. Poslouchej svůj dech. Svoji mysl nech plynout, nesnaž se ji násilím

kontrolovat. Nesnaž se ji násilím zastavit. Pouze klidně seď, hleď do dálky a volně dýchej.

Pomalu poslouchej svůj dech, šum moře či lesa, poslouchej, jak vítr hladí stromy a trávu, jak

obrací zrnka písku. Dej své mysli čas, aby se uspokojila sama, abys mohl být tam a jenom

tam, kde nyní jsi. Do ničeho ji netlač. Jen klidně, pomalu a volně dýchej.

Dýchej volně dál, nech svoji mysl plynout jejími vlastními cestami tam, kam ona sama chce

jít, volně, nenásilně… Nyní zavři oči. A zase jenom dýchej, naslouchej klidnému prostředí

okolo tebe. Naslouchej něžné symfonii přírody, naslouchej záři slunce, prociť vítr, jak hladí

tvoji tvář… a pořád jen zvolna dýchej.

Máš zavřené oči, tvá mysl plyne svým rytmem, přirozeně lehce dýcháš, nasloucháš jen svému

dechu a hudbě Země kolem tebe. Nyní si představ řeku, třeba tu, u které sedíš, představ si,

jak do ní vstupuješ. Představ si, jak tě obklopuje, jak tě obstupuje, jak tě hladí její proud. Jak

voda přitéká k tobě, něžně tě hladí, a poté pokračuje dále. Stůj v ní, prociť její něžný dotek,

nespoutanou moc, stůj v ní tak dlouho, než se i ty staneš tou řekou, jednou z jejich částí. Stůj

v ní a jen klidně dýchej. Prožij její objetí, její laskavou pozornost věnovanou tobě.

Nyní si představ svůj Strach. Představ si svoji úzkost. Představ si, jak jako řetěz svírá tvé

srdce, jak paralyzuje tvoji mysl. Klidně dýchej, stůj v řece, naslouchej zemi a pomalu po

kouskách objevuj svůj Strach, Strach ze všeho, co si v životě prožil, ze všech, které jsi v životě

potkal, Strach z toho, co tě čeká zítra. Prociť ho. Prociť jeho moc nad tvým životem, nad tvou

minulostí, nad tvou současností, nad tvou budoucností. Prociť ho, abys uviděl, jak velkou část

z tebe samého vytváří tvůj Strach.

Teď, když už ho cítíš, když už vidíš, kolik z tebe je tvořeno tvým Strachem, popros řeku

nejláskyplněji, jak umíš, beze slov, pouze citem popros, aby tento tvůj Strach rozpustila

a odnesla. Popros, aby tě přicházející voda něžně hladila a přitom rozpouštěla a sebou

odnášela tvůj Strach. Popros ji nejláskyplněji, jak jen umíš, beze slov, pouze svým citem,

pouze svým srdcem. Popros ji, aby s sebou odnesla tvůj Strach, celou tu část tvého Já

tvořenou tvým Strachem. Celým srdcem požádej, stůj a volně dýchej.

Prožij, jak milující řeka rozpouští tvůj Strach. Prociť její obrovskou moc, jíž rozbíjí silné řetězy

Strachu okolo tvého srdce, jak bourá ty vysoké zdi, do nichž Strach uvěznil tvoji otrávenou

mysl. Prociť klidnou Lásku řeky, která tě nyní osvobozuje.

Jen stůj, sleduj, jak živá voda řeky, v níž stojíš, odnáší tvůj Strach, děkuj a dýchej. Klidně stůj

v řece, sleduj, jak její živá voda odnáší tvůj Strach, děkuj a dýchej. Jen dále stůj, děkuj

a dýchej. Stůj, děkuj a dýchej. Děkuj a dýchej. Děkuj a dýchej, klidně, volně, s Láskou, děkuj

a dýchej… děkuj a dýchej.

Potom otevři oči, pokloň se řece, pokloň se místu, kde jsi zanechal svůj Strach, vstaň

a nadechni Svobodu. Zhluboka se nadechni, poprvé od svých čtyř, pěti let, kdy do tvého

života vstoupil Strach, se nadechni svobodně. Zvedni oči od země, jíž ses klaněl a pohleď na

svět beze Strachu, beze snů. Pohleď na svět takový, jaký je, nespoutaný Strachem,

nepokřivený brýlemi, které jsi měl skálopevně nasazené na očích.

Polož si otázku: „Proč by měli ti, jež západní informační okruh označuje jako „proruské

separatisty“, sestřelovat dopravní letadlo plné lidí? Vždyť tím by přece promrhali jakoukoli

šanci na podporu, jakoukoli šanci na to, aby se na ně hledělo jako na ty bránící spravedlivou

věc! Tím by ztratili všechny své přátele!

Na druhou stranu kyjevští fašističtí vyhlazovači – co ti mohou získat, když sestřelí letadlo plné

lidí a nahrají to tak, že to udělali ti „proruští separatisté“, ti „teroristé“?“

Přemýšlej. Klidně, volně, nespoutaný Strachem dýchej a přemýšlej…

Německu

„Nejdražší sousedé, vážení přátelé, milí Němci,

dobrý den.

Bolest a strasti, jakými si prošli v minulosti Vaši lidé, jsou srdcervoucí. Vy, jako nikdo jiný na

světě, víte, co to znamená, když fašisté ovládnou Vaši zemi, když fašisté ovládnou myšlení

Vašich lidí. Vy jako nikdo rozumíte, jaké následky takové události mají. Vy sami a Vaše krásná

země jste zaplatili strašnou cenu. Temný stín stigmatu, který tyto události vrhly na Vaši zemi,

Vás i Vaše děti, je rovněž převeliký.

Dvakrát jste uvěřili, že můžete ovládnout svět. Dvakrát jste za svůj sen o světovládě zaplatili

obrovskou cenu. Nikoli jednou – dvakrát! Mým nejhlubším přáním je požádat Vás o to, abyste

se vzdali třetího pokusu! Přál bych si Vás požádat, abyste vystoupili ze Severoatlantické

aliance!

Tato organizace vznikla za doby, jež více neexistuje. Jejím posláním bylo sdružovat jednotlivé

státy do většího celku za účelem společné ochrany před ohromným nepřítelem. Po jeho

odchodu ze světové scény se Severoatlantická aliance změnila. Není více nástrojem ochrany

před strašným nepřítelem. Změnila se v nástroj k ovládnutí světa. A Vy, němečtí lidé, se svým

členstvím v ní této poutě zúčastňujete! Potřetí ve Vašich dějinách se pokoušíte ovládnout

svět, tentokrát prostřednictvím této aliance. Ovšem Vy víte nejlépe ze všech jejich členů, jak

zničující je to podnik. Jak hrozivou cenu společnost zaplatí za takové konání. Proto Vás

prosím, přátelé, odejděte! Ochraňte svůj domov před další zničující ranou, jež Vás již dvakrát

v nedávné minulosti zasáhla.

Členství v Severoatlantické alianci odnaučuje jednomu základnímu principu zdravého,

šťastného života, totiž schopnosti vytvářet si přátele a spolu s nimi mírumilovný svět plný

vzájemného naslouchání, mírného dialogu a porozumění. Severoatlantická aliance od

rozpadu světa, v němž vznikla, stojí na iluzi, že přátelství mezi lidmi a národy lze nahradit

mocenským vztahem!

Nelze! Vy tomu rozumíte, jako nikdo z nás! Prosím, odejděte ze Severoatlantické aliance!

Pojďme spolu být partnery, pojďme být přáteli, jimiž můžeme být, budeme-li si to přát.

Pojďme spolu dát světu alternativu prodchnutou partnerstvím a kooperací, alternativu proti

násilnému podřizování!

Z celého srdce za nás všechny Vaši čeští sousedé.“

‚‘

Není ani tak bolestné sledovat to, co děláte, jak hloupě a krátkozrace se vyjadřuje Vaše

politická reprezentace, jaké nesnesitelné, slaboduché nesmysly se derou z úst Vašich

společenských elit, jako spíše sledovat to, co neděláte. Nyní, v době, kdy prázdný, mrtvý

kontinent potřebuje Vaši zkušenost, Vaši moudrost, sedíte se založenýma rukama a tváříte

se, jako by se nic nedělo!

Jak je možné, že nebijete na poplach při pohledu na to, jak do evropského prostoru opět

vplouvá fašistická nenávist? Jak je možné, že Vy, kteří této nenávisti rozumíte nejlépe z nás

všech, nebráníte vší silou a všemi prostředky Vaší země Ukrajinu před jejími krvelačnými

přestaviteli zmítanými touhou vyhlazovat? Jak je možné, že Vaši vojáci, policisté a další

ochránci svobodné společnosti nedezertují, aby mohli odjet na východ Ukrajiny bránit

hodnoty přátelství a Svobody mezi lidmi před hnědou přílivovou vlnou zloby trávící Lásku

a Štěstí? Proč se otáčíte zády k vlastní moudrosti? Proč se otáčíte zády k oné agónii, jíž si Vaši

lidé museli projít, aby do té moudrosti dospěli? Proč ji zahazujete? Cožpak jste vůbec ničemu

neporozuměli?!

Slovy si můžete sypat popel na hlavu za minulost Vaší země, jak chcete, milí Němci. Definují

Vás ale činy! Bez činů Vám Vaše slova nikdo neuvěří! Teď, když můžete díky Vaší strašlivé

minulosti provést kontinent temnou nocí a přivést ho do nového života právě díky

porozumění a moudrosti, za niž Vaše země a její lidé tak šíleně zaplatili, Vy neděláte nic!

Sedíte a neděláte nic!

Vaši dědečkové tedy umírali pro svůj fašistický sen zbytečně, Vaše babičky trpěly pro svůj

fašistický sen zbytečně, neboť jejich vnuci nejsou lepší než oni. Nic jste se nenaučili z jejich

činů. Nijak jste neporozuměli důsledkům snů svých předků!

Možná sníte stejný sen, jako i oni snili! Možná vidíte v ukrajinských událostech další

příležitost, nikoli ohrožení! Moje česká země, moji čeští lidé vždy byli jedni z prvních, kdo

ucítili velikost a moc Vašich snů nad Vašimi životy. Ani tentokrát tomu nebude jinak, drazí

sousedé.

Můžete dát smysl Vaší strašné minulosti! Můžete s její pomocí znovuzrodit náš kontinent,

Vy Němci, právě díky Vaší neuvěřitelně bolestivé historii! Můžete, pokud se rozhodnete!

Snad se rozhodnete dříve, než bude pozdě!

…

„Vážení členové německých ozbrojených sil.

Dezertovat neznamená zradit své lidi! Dezertovat ve světle toho, jak se evropské společenské

elity postavily k dění na území, kde kdysi bývala Ukrajina, znamená zříci se tohoto postoje. To

znamená přestat být vojákem zodpovědným za tupé plnění rozkazů svých velitelů (právě těch

elit používajících Evropu jako toaletní papír) a stát se ochráncem svých lidí! Ochráncem

přejímajícím na sebe skrze své vlastní rozhodnutí odpovědnost za krásu a bezpečí své země.

To evropské vlády a elity zradily své lidi, když se nepostavily opětovnému příchodu masových

vyhlazovačů na evropský kontinent, na Ukrajinu. Vy se můžete otočit zády k nim. Nemůžete

však zradit své lidi!“

1: „Artemide, ty vážně vyzýváš příslušníky německých ozbrojených sborů k dezerci?“

2: „Ne! Já je žádám, aby udělali správnou věc. Ale žádný Strach, oni nic dělat nebudou!“

1: „Jak víš, že nic dělat nebudou?“

2: „Z toho samého důvodu, z jakého vytvářejí nejvýkonnější evropskou ekonomiku, z toho

samého důvodu, z jakého dvakrát málem ovládli svět – protože jsou disciplinovaní! Dokud jim

jejich vůdce neřekne „jděte!“, nehnou se z místa.“

‚‘

Kdybych já řekl svým lidem, že zítra půjdeme se zbraní v ruce dobýt svět, vysmějí se mi.

Pošlou mě k čertu, vynadají mi do pomatených debilů a odejdou. Vy ne, drazí Němci! Vy jste

disciplinovaní, velmi disciplinovaní. Ona disciplína a osobní výkonnost každého z Vás se

projevuje v mnoha ohledech. Není náhodou, že vládnete nejsilnější evropskou ekonomikou!

Vytvářet výkonnou ekonomiku, pro takový podnik je třeba velká disciplinovanost a osobní

nasazení. Nezměrná disciplína a plné osobní nasazení je nutné ještě pro jednu činnost

– vedení války!

Vy jste své úsilí jen nasměrovali jiným směrem, ale principy, podle nichž žijete své životy, ve

Vás dýchají pořád stejné! Jednoho dne, až bez porozumění vlastní minulosti, svému životu

zapomenete a přestanete se bát onoho běsnícího démona ve Vás, kterého se nyní snažíte

ošálit prací, obejmou Vaše dlaně zbraň znovu! A znovu se stanete těmi disciplinovanými,

výkonnými válečníky-vyhlazovači, jakými jste byli.

Moji lidé nemají disciplínu proto, aby mohli vyrazit dobývat svět. Moji lidé nemají disciplínu

ani osobní nasazení proto, aby mohli vytvářet výkonnou ekonomiku podobnou té Vaší. To

jenom hloupí politici mé země se neustále srovnávají s Vámi. Přejí si vládnout takovou

mocnou ekonomikou, jako je ta Vaše. Potom by totiž vládli velkým bohatstvím! „Za deset,

patnáct, dvacet, třicet let ekonomicky doženeme Německo a s ním i zbytek „vyspělé“

Evropy…“ Nedoženeme! My nemáme disciplínu. Neobětujeme tolik z našich životů vytváření

bohatství. Vy ano!

Víra v to, že s mocí přichází Láska, že s bohatstvím přichází životní Štěstí, Vás dnes žene do

disciplíny, do obrovského osobního nasazení věnovaného vytváření bohatství a účinných

nástrojů moci a kontroly.

Do čeho Vás bude hnát zítra?

‚‘

Podobně jako Vy, milí Němci, se sami sebe snaží ošálit prací i Japonci, lidé bezbřeze

disciplinovaní s obrovským osobním nasazením!

Jak dlouho to ještě bude fungovat? Jak dlouho ještě bude Vaší víře v bohatství a moc stačit

vytvářet pouze nejvýkonnější ekonomiky? Jak dlouho bude ještě trvat, než se sami sebe

přestanete bát?

Soudě podle toho, s jakou lehkostí odjíždějí příslušníci německého Bundeswehru zastřílet si

na safari do Afghánistánu – soudě podle toho, s jakou lehkostí přivítaly německé elity

a politická reprezentace ukrajinské vyhlazovače – soudě podle toho, s jakou lehkostí se

Japonsko vzdalo 1. 7. 2014 svého rozhodnutí zříci se jednou pro vždy války a použití síly, díky

čemuž opět změnilo svůj obranný sbor ve vyhlazovací imperiální armádu – asi ne příliš

dlouho!

‚‘

Už se Vám, drazí němečtí sousedé, Američané s Brity omluvili za kobercové nálety, jimiž

vyhlazovali Vaše krásná města plná Vašich lidí, Vašich rodičů, Vašich žen a dívek, Vašich

dětí?!

Ano, Vaši nacisté vyhlazovali. Nepředstavitelně! Oni – „osvoboditelé“ – ovšem taktéž

vyhlazovali. Vyhlazovali Vás! Na tvářích ale vždy měli hluboké přesvědčení říkající, že byli

lepší než Vy, humánnější, láskyplnější, dýchající odpuštěním, zatímco Vy jste byli ti bastardi

z pekla!

Kdy přesně přišel ten okamžik, jenž z jejich úst přinesl slova: „Odpusťte nám, prosím! Ano,

vyhlazovali jsme Vás. Prosíme Vás, odpusťte nám!“ Kdy přesně přišel ten okamžik, kdy

požádali svět o odpuštění za to, v co se změnili, aby zastavili Vás?

Kobercový nálet na město. Dělá se mi mdlo, když zavřu oči, abych si to představil! Jakou

radost mám z toho, že Vaše země a Vaši lidé byli alespoň ušetřeni amerického jaderného

vyhlazování! Neumím si představit, kým byste dnes byli. Neumím si představit, s kým by

sousedila moje země, koho by potkávali moji lidé. Neumím si představit to bezedné trauma

ve Vašich očích!

‚‘

Vy trpíte americká okupační-vyhlazovací vojska ve své zemi? Po tom všem? Cožpak jste padlí

na hlavu, milí Němci?

‚‘

Zeptejte se sami sebe, proč jste se, drazí sousedé, neodvrátili zády k volání pana Hitlera, když

si stoupl na vrchol pyramidy moci Vaší krásné země? Jak je možné, že lidé jihovýchodu

bývalé Ukrajiny byli schopni postavit se vyhlazovačům, jež stanuli na vedoucích státních

postech, zatímco Vaši lidé před svým vedením sklonili hlavu?

Jste disciplinovaní! Přes svoji touhu vytvářet mocnou a bohatou společnost nevidíte to, co je

lidskému srdci drahé. Vidíte a žijete tím, co Vám dovoluje Vaše víra! Lidé jihovýchodu

Ukrajiny tak disciplinovaní nejsou. Nepodvolili se! Poslouchají více svá srdce, než křik jejich

víry. Z toho důvodu nebude jimi vytvářená společnost nikdy tak mocná a bohatá, jako ta

Vaše. Kulisy jejich společnosti nikdy nebudou tak zářivé a blýskavé jako Vaše. Vždy ale budou

žít více srdcem. Vždy bude mezi nimi více místa pro porozumění, pro přátelství, pro Lásku,

pro sdílení svých životních příběhů jednoho s druhým!

V den, kdy z řad Vašich lidí znovu vzejde věřící, schopný génius-imperialista a nabídne Vám

říši Vaší víry, říši bohatství a moci, co uděláte?

Český osvoboditel

Václav Havel.

Česká osobnost definovaná médii našeho informačního okruhu. Člověk, jehož PR bylo

neskonale větší než on. On nebyl ničím jiným než ničitelem! Pokoušel se tvořit, ale jeho

pokusy jsou svědky toho, jak zoufale to neuměl. Nemohl ani, vždyť svůj život zasvěcoval

jenom ničení! Stačí přehlédnout živá svědectví jeho konání – přispěl ke zničení komunismu,

zničil/nedokázal ochránit Československo před zničením (rozpadem), zničil/nedokázal

ochránit československé hospodářství živící jeho lidi, zničil/nedokázal ochránit Česko před

vstupem do Severoatlantické aliance, zničil/nedokázal ochránit Česko před vstupem do

Evropské unie, zničil/nedokázal ochránit své lidi před médii nahánějícími Strach,

zničil/nedokázal ochránit českou společnost vychovávající silné muže ochránce…

Abychom mohli plně porozumět tomu, kým on byl bez mediálního hluku, jenž ho vytvářel

a definoval, musíme na vlastní kůži cítit, jaké to je být bombardován. Musíme

bezpodmínečně rozumět tomu, jaké to je, když nám nad hlavou létají bohové v hrozivých

bitevních strojích a díky svým mocným zbraním rozhodují o tom, kdo z nás bude žít a kdo ne.

Aniž bychom rozuměli tomu, jaké to je, když nám bohové ve válečných letadlech berou

milované přátele, děti a rodiče, neboť právě tak se bohové chovali při bombardování

Jugoslávie, nemáme šanci poznat, kým opravdu byl Václav Havel.

Jedině s touto zkušeností budeme moci opravdu porozumět hluchotě jeho srdce a tuposti

jeho mysli, když celou svou bytostí obhajoval

BOMBARDOVÁNÍ JUGOSLÁVIE BOHY SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE JAKO HUMANITÁRNÍ ČIN!

Aniž by někdo – kdokoli – rozbombardoval naši zemi společně s námi, budeme dál snít náš

odporný český sen o velkém humanistovi a tvořiteli Václavu Havlovi. Do té doby, než nás něčí

bomby roztrhají na kousky, budeme bránit tohoto našeho velkého ochránce lidské Svobody

před každým, kdo by nám byť malíčkem chtěl naznačit, že Václav Havel byl zrůda, která se

naučila chápat to, že jediné, na čem záleží, je umět dobře ovládat mediální prostor! Byl

monstrum, jenž ovšem bojovalo proti jinému monstru – monstróznímu systému. Asi proto si

toho nikdo včas nevšiml!

Pokud by skutečně Václav Havel byl tím, kým si my Češi přejeme, aby byl, neboť chceme

v tomhle našem světě plném velkých lidí mít také svého českého zástupce, na něhož bychom

mohli být pyšní, vypravil by se do Jugoslávie, přivázal by se k nějaké veřejné budově určené

ke zničení při jednom z božích náletů a vyslovil by něco ve stylu: „Chcete-li bombardovat

tuhle zemi, chcete-li zabíjet její děti, lidi, co v ní žijí, musíte shodit bombu i na mě. Já jsem

tady, abych Vám nic z toho nedovolil!“

To ale není to, co udělal! Místo toho reflektoval veškeré své porozumění Lásce, životu,

Svobodě a Štěstí tím, že obhajoval vyhlazování ze vzduchu slovy o bombardování nesoucí

humanitární charakter!

To je to, kým byl! To je to, koho uvidíme beze snů, beze Strachu. Abychom mohli přestat snít

a začít rozumět hloubce jeho opovržení nad lidmi a jejich životy, musí nás nejdříve někdo

vybombardovat! Pak budeme připraveni potkat skutečného Václava Havla. Čím dříve nás

někdo vybombarduje, tím dříve budeme mít šanci ho poznat.

Pravda a Láska z jeho úst byla prázdná slova. Každý, kdo kdy někoho ztratil při bombardování

na celém světě, každý, ne pouze v Jugoslávii, tomu rozumí. My Češi ne! My dál sníme náš sen

o Václavu Havlovi, osobnosti, již bychom si zoufale přáli mít!

On si dokonce nechal umístit velké svítící srdce na Pražský hrad během doby svého kralování.

Geniální PR tah od člověka, jenž se sám, tím jak žil, o tento orgán připravil.

Není důležité, co je Pravda. Důležité je pouze to, čemu lidé věří! Ještě že je v dobách

masových mediálních prostředků tak snadné ovládat to, čemu lidé věří. Ještě že je tak

snadné s jejich pomocí „naladit“ člověka na pozitivní emocionální vztah k jinému člověku!

Kým by bez toho on byl?! Sám sebou?

//

Jak by asi mluvil doktor Goebbels, ministr propagandy říše pana Hitlera, kdyby měl

k dispozici jazykové prostředky Václava Havla? Vyhlazení Židů a jiných evropských

„nečistých“ by jistě také bylo humanitárním činem: „Na základě našeho důkladného

vědeckého a politického uvážení jsme se rozhodli přistoupit k fyzické likvidaci těchto podlidí.

Jedná se výhradně o humanitární řešení! Pro ně samotné je mnohem lepší, když budou

zlikvidováni, než aby dále žili své malé, ubohé, mrzké životy vedle naší německé dokonalosti!

Vybudovali jsme speciální zařízení v Osvětimi a na několika dalších místech naší říše tak, aby

tato humanitární mise proběhla co možná nejrychleji a nejefektivněji za dodržení našich

nejpřísnějších říšských humanitárních standardů při nakládání s těmito nešťastníky!“

//

Tři nejefektivnější způsoby, jak ochránit mediální obraz Václava Havla:

První – méně efektivní – tvrdit, že se nikdy nijak podobně ohledně bombardování Jugoslávie

nevyjádřil!

Druhý – více efektivní – znemožnit a zničit toho, kdo ničí jeho mediální obraz!

Třetí – nejvíce efektivní – zlikvidovat toho, kdo se chystá rozbít Havlův mediální obraz dříve,

než vůbec začne! (Úkolem špionů odposlouchávačů NSA a jim podobných je najít takové lidi

včas! Úkolem CIA a jim podobných je postarat se o to, aby to vypadalo jako nehoda!)

Pojďme tedy ochraňovat!

//

Klečíc, oči zavřené, s tváří plnou blýskavých slz nejsoucitnější žádosti: „Prosím nedovol mi být

jako on! Nedovol mi změnit se v ničitele! Ukaž mi cestu, jak žít v tichém odpuštění. Prodchni

můj život vědomostí. Veď mě k něžnosti a procítěnému doteku. Uč mě odpustit si Strach. Uč

mě být ochráncem!

Děkuji. Děkuji Ti, drahý příteli!“

Sen o sportu

„Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“ To jsou slova člověka, jenž v sobě našel dostatek

něžnosti, aby si odpustil svoji víru. To jsou slova bytosti žijící v porozumění, ve vědomosti,

nikoli ve víře.

Batman

Jak ovládnout lidi?

V první fázi je nejdůležitější všechny náležitě izolovat! Jakmile máš pouze stádo jednotlivců,

nikoli komunitu lidí, kteří drží jeden druhého za ruku, jeden druhého znají a jeden druhému

důvěřují, přistoupíš ke druhé velmi důležité fázi. Naženeš jim Strach!

Vytvoříš nepřítele! Musíš vytvořit nepřítele strašného, všudypřítomného, skrývajícího se za

každým rohem, v každém temném průchodu, v každém stínu. Ale musíš ho mít pod

kontrolou! Pokud nebudeš, mohl by ti skutečně uškodit a zhatit tvé plány na ovládnutí lidí.

Pro náležité splnění téhle podmínky je důležité, aby národ, jenž chceš ovládnout, byl

národem slabochů, ufňukanejch holčiček, feťáků, gayů, metrosexuálů trávících před

zrcadlem hodiny denně, fotbalovejch simulantů a hospodskejch pivních kecalů. Je důležité

mít celý národ mužů chudáčků, ubožáčků!

Budeš-li mít silnou komunitu, v níž si lidé důvěřují, znají jeden druhého, dýchají jeden za

druhého, komunitu, jejíž páteří jsou silní muži ochránci, žádná tlupa nagelovanejch,

sebevědomejch, držkatejch buzíků, nikomu Strach nenaženeš. Ne! Nejprve musíš všechny

izolovat, nejlépe tak, aby každý měl svoji vlastní obrazovku, před níž tráví většinu svého času.

Potom je musíš k smrti vystrašit a potom udělat poslední věc, tu nejlehčí, nepříjemnější. Tu si

budeš moci velmi vychutnat, jelikož tě udělá slavnějším než rockovou hvězdu! Nabídneš jim

bezpečí!

Nabídneš jim bezpečí před tebou vytvořeným nepřítelem. Nabídneš jim bezpečí před

Strachem, který jsi jim nahnal. Nabídneš jim bezpečí výměnou za jejich Svobodu. Oni ti ještě

poděkují, zaplatí ti za to, aby sis jejich Svobodu vzal! Hlavně že budou v bezpečí! Čím více je

dokážeš izolovat, čím větší slaboši muži budou, čím větší Strach jim dokážeš nahnat, tím více

si s nimi budeš moci dělat to, co chceš!

Rozhlédni se, všichni to dělají! I ty to dokážeš! Stačí si uvědomit, že člověk je emocionální

stvoření a ne chladnokrevně přemýšlející, kalkulující bytost. Kalkulovat musíš ty, abys je

ovládl. Je ale musíš nechat topit se v jejich emocích, v jejich bezmezném Strachu! Strach je

tvůj největší pomocník!

TT

Pojďme si projít pár příkladů, aby ses inspiroval.

Izolovat ty blbce je snadné. Stačí se postarat o to, aby na každý pár očí byla nejlépe jedna

obrazovka, aby před ní seděli sami. Čím více obrazovek tím lépe! Nejlépe, aby ty ovce ani

neznaly jména svých sousedů. Čím více je izoluješ, tím snazší to budeš mít dále a tím větší

bude konečný efekt.

Nahnat jim Strach v situaci, kdy už nemáš lidi vytvářející mezi sebou vztahy plné důvěry, ale

pouze stádo izolovaných jednotlivců, je snadné. Základem všeho je začít včas! Odepři jim

tedy náležité vzdělání a zabraň tomu, aby si sami udělali přehled o světě! Využij to, co mají

rádi! Cpi jim neustále pod nos nové filmy, novou muziku, nové popové hvězdy řešící naprosté

kraviny. Co řeší, na tom nezáleží, hlavně o tom musí být všude slyšet!

Odepři jim vzdělání! Odepři jim široké porozumění minulosti a současnosti. Změň státní

bezplatný školní systém dávající přehled o světě ve frašku, zatímco důkladné vzdělání

podmiň takovými šílenými platbami, aby student, ještě než absolvuje, neměl v hlavě nic

jiného, než starosti s tím, jak všechny ty dluhy za školné a ostatní výdaje spojené se

vzděláním zaplatí. Nebude tak mít energii na to, aby své nové důkladné vzdělání použil ke

konfrontaci tvé politiky a tvých rozhodnutí. A protože bude dlužit tobě, bankám a finančním

institucím, které ty ovládáš, budeš ho mít celého v hrsti od samého začátku!

Dále. Vytvářej mylný dojem, že bezpečnostní složky státu bojují proti drogám. Drogy jsou pro

tebe požehnáním! Není tupější ovce, nad zfetovaného, hulením vygumovaného mozečka

sedícího před obrazovkou! Musíš se postarat o to, aby návykové látky do země, již chceš

ovládnout, nepřestávaly proudit! Nejlépe mít drogové kanály pod svojí kontrolou! Nejlépe

návykové látky gumující mozek a ohlušující srdce legalizovat! „Ach, kéž by všichni byli feťáci!

Kdyby všichni byli feťáci, bylo by to o tolik snazší, člověk by sám ani nemusel tolik používat

hlavu proto, aby někoho zotročil.“

Vnucuj jim úvěry a všechny možné hypotéky, aby se zadlužili, mohli si koupit dostatečné

množství obrazovek, aut a jiných nesmyslů, museli celý den pracovat a neměli čas vůbec na

nic kromě vydělávání peněz na splácení půjček a soucítění s popovými a filmovými hvězdami!

Facebook, Twitter a podobné musíš vždy všemi deseti podporovat. Oni opět izolují lidi! Přes

iluzi komunikace jednoho s druhým nevidí tvrdou realitu, že zase sedí sami izolovaní

u obrazovky!

Další důležitá věc! Sám víš, jak je výhodné prodávat zbraně! Každému tedy prodáš

bouchačku, nejlépe tu z tvojí továrny, ale nikomu nedáš výcvik v tom, jak ji používat!

Každému ji necháš jako hračku, aby se cítil bezpečně a mocně. Nikomu ale nedáš vojenský

výcvik, jen těm, koho ty sám můžeš úplně ovládat! Plošná branná povinnost je jeden z tvých

největších nepřátel! Tu musíš zrušit! Pokud je zrušena, musíš udělat všechno, aby zůstala

zrušena! Neexistuje, abys plošně poskytoval vojenský výcvik mladým mužům! Nesmíš

dopustit, aby někdo v národu vytvářel silné ochránce! Nesmíš dopustit existenci žádné

instituce vychovávající silné muže ochránce! Muži musí být chudáčci, slabí, ubrečení

simulanti! Prodej jim kvér, ať si připadají mocně. Ale v srdci a v mysli musí zůstat slaboši,

jinak se ti nepovede je vystrašit! Když budou příliš silní, nedokážeš jim nahnat Strach!

Proto musíš muže držet v sebepojetí, že jsou slaboši, pokud nejsou superhrdinové! Musíš

aktivně vytvářet nadpřirozené hrdiny a od malička je na ně všechny navykat! Bezpodmínečně

musíš vytvářet Batmany, Supermany, Kapitány Amerika (Kapitán Amerika – no to mě p.ser!),

Iron Many, Avangery, Transformery, Strážce vesmíru, Ramby, Terminátory, X-meny,

Spidermany a jim podobné kretény! Musíš vytvářet kult nepřemožitelnosti různých

zásahových a speciálních jednotek a od malička muže držet v představě, že dokud nevypadají

jako oni, dokud nejsou jako Batman či Superman, nemají nárok kohokoli/cokoli ochraňovat!

Naopak, musíš je neustále držet v přesvědčení, že právě kvůli tomu, že nejsou jako Batman

nebo příslušník tajných komandos, tak jsou to oni, kdo musí být ochraňováni! Musíš je naučit

slabosti a poté je v ní celý život držet! Na muže musí z každého koutu křičet: „Nejsi hrdina,

nejsi jako oni, nemáš fešný obtažený hadry, neumíš létat, nejsi napůl nesmrtelný, nejsi

superbohatej génius, jsi slaboch a nenáleží ti nic ochraňovat!“

Hrdiny musíš vytvářet neustále, tím udržíš ostatní v přesvědčení, že jsou slaboši bez práva na

to pečovat a ochraňovat! Vytvoříš tím jejich závislost na tom, být ochraňováni, čekat na to,

až přijde nějaký ten bájný hrdina a ochrání je – hrdina, kterého ty ovládáš, jehož obraz ty

vytváříš! Neopovažuj se vyprávět příběhy o malých kloučcích narozených do ničeho, jež sami

svým vlastním úsilím získali přehled o světě bez snových brýlí, skutečné vzdělání tedy, naučili

se být silnými a nyní ochraňují své lidi! Neopovažuj se! Ještě bys mohl někoho inspirovat

vydat se touto cestou! Někoho, kdo by potom stál mezi tebou a lidmi, na nichž mu záleží!

Následujícím krokem je vytvořit nepřítele odpovídajícího tvým ambicím. Čím více lidí chceš

ovládnout, tím strašnější musí být! Chceš-li ovládnout velkou zemi s mnoha lidmi, potřebuješ

velkého a strašného nepřítele. V této fázi poznáš, jak moc jsi odbyl fáze předešlé. Dostatečná

izolace, dostatečná slabost mužů a absence přehledu o světě ti výrazně usnadní situaci!

Vezmi si za příklad Spojené státy! Zdejší otrokáři mají převeliké ambice. Podle toho také

vytvářejí odpovídajícího nepřítele. Nejprve ho musíš světu (těm, koho chceš ovládnout)

představit. Potřebuješ alespoň jeden veliký čin, jenž každý uvidí, všichni ucítí. Potřebuješ

otřesnou událost všem na očích, již každý pocítí. Potřebuješ vytvořit svoji verzi 11. září 2001!

Tuhle událost vymyslel absolutní génius! Manhattan je samý střed amerického světa

s nejvyššími budovami světa. Manhattan je místo s miliony lidí, místo, které každý zná,

o němž všichni sní. Není ideálnějšího terče! Vezmeš letadla na dálkové ovládání a vrazíš

jedním do každé z věží nejvyšších budov. Už to samo o sobě je strašlivé. Ano, ale ne dost!

Letadlo je bezmocná, křehká skořápka, nemá proti podobným budovám šanci! Obě budovy

tedy odstřelíš výbušninou. Musíš!

Představ si to. Tolik práce si dáš, abys všechno naplánoval a provedl, letadla vrazí do budov,

ty se zasmějí tvému směšnému snažení, hasiči za několik desítek minut uhasí vzniklý požár

a ty máš dva baráky, v každém jednu díru a hotovo. To je málo! To je zoufale málo! To s lidmi

otřese, to je znejistí, vystraší na týden, dva, možná tři, než se díry v mrakodrapech spraví

a vše pojede zase dál ve starých kolejích. To by bylo hodně namáhavé plácnutí rukou do

vody! To je málo, příliš málo na to, aby ti na základě takového činu automaticky odsouhlasili

nové válečné tažení, příliš málo na to, aby ti dovolili připravit je o jejich práva, příliš málo na

to, aby ti dovolili provozovat koncentrační tábory (jako ten americký na Kubě,

nepředstavitelné místo, kde lidem není dopřáno ani té jediné Svobody, totiž připravit se

o život hlady, místo, z něhož skutečně není úniku), příliš málo na to, aby ti odsouhlasili

absurdní výdaje na zbrojení, z čehož většina půjde do tvé kapsy. Ne. Ty baráky prostě musí

padnout! Musíš jim zasít Strach do morku kostí, musíš je opařit! Pokud jim chceš skutečně

sebrat ty základní Svobody vyplývající z čistého selského rozumu, musíš vytvořit zážitek,

který jim ten selský rozum do posledního spálí! Musíš je všechny provést událostí, po níž

v jejich srdcích zůstane Strach, nic víc!

Ona událost by zůstala do značné míry izolovaná právě místem, kde jsi ji provedl. Musíš ji

ještě nafouknout, náležitě prodat, démonizovat! K tomu ti poslouží tvůj velký služebník – tvé

informační kanály napříč tvým informačním okruhem. Jakmile to vypukne, musíš o tom

v jednom kuse mluvit, bez přestání, bez oddechu, celý den, celou noc! Ten čin musí být

v televizi skutečnější a děsivější než v realitě! Nesmíš polevit do té doby, dokud všichni

neuvěří, že pokud je taková hrůza možná v nejlépe chráněném centru jejich světa, potom je

to možné i u nich, ať je to kdekoli. Všichni musí dýchat Strach!

„Terorista, teroristé, smrt, únos, vražda, nebezpečí, útok, Strach, extremisté,

fundamentalisté, ohrožení …“ To je nová páteř tvé slovní zásoby!

Geniální plán, geniální provedení a naprosto dokonalá mediální manipulace skutečně hodná

Spojených států amerických! 11. září 2001 vytvořily Spojené státy nového nepřítele,

neviditelného, neslyšitelného, všudypřítomného, smrtícího muslimského „teroristu“! Celý

muslimský svět se najednou změnil v potencionální zdroj „teroristické“ hrozby. A muslimové

na celém světě – pošetilí hlupáci, místo aby se proti tomu kategoricky ohradili, než aby se

proti tomuto výkladu událostí postavili a sebrali Američanům onu šanci, kvůli níž celé to

vražedné divadlo na Manhattanu dělali (možnost udělat z muslimů „teroristy“), tak onu

událost přivítali! Měli radost, že konečně těm americkejm kurvám někdo z „našich

spravedlivých“ nakopal prdel! Zabedněnci se nechali využít k tomu, aby ze sebe udělali

nepřítele a Západ jim mohl začít házet bomby na hlavu!

Spolehnout se na to, že zafunguje islámská nenávist vůči Západu, to je ta část plánu

zanechávající nejhlubší dojem! Vložit obrovské prostředky do přípravy, trefit se letadly do

budov, odstřelit za bílého dne nejvyšší budovy světa na jednom z nejrušnějších míst na Zemi

a navléci to na někoho jiného, to všechno je neuvěřitelně náročné! Ovšem každá z těchto

aktivit se dá ovládat, držet pevně v rukou. Poslední část mít pevně v rukou nelze! Totiž tu, že

se islámský svět bude, když ne otevřeně, tak alespoň tiše radovat, místo toho aby jako jeden

povstal, prohlédl ono divadlo a ústy svých mluvčích i každého jednoho vyslovil: „Ne ne, drazí

Američané, to jsme nebyli my! To Vy se snažíte vytvořit nového nepřítele potom, co Vám

Sovětský svaz zvedl do obličeje prostředníček a řekl, že už jste si spolu dost zablbli, že je to

nebaví, serou na to a odchází ze hry!“ Tuhle část plánu jako jedinou nemůžeš kontrolovat!

Tady můžeš pouze věřit. Ledaže bys měl pod palcem všechny vysoké islámské duchovní.

Proto také zanechává nejsilnější dojem! Kdyby ta část neproběhla podle představ designéra,

tak by designér i investor/zadavatel 11. září 2001 skončili se svojí hlavou na katově špalku za

neuvěřitelný čin terorismu proti vlastním lidem! Skutečného terorismu!

Na druhou stranu, abychom americké stratégy nepřechválili, jak těžké může být spolehnout

se na to, že muslimové takovou událost přivítají s radostí a nikoli s odporem, když jejich

zbožňovaný islám žádá všechny jeho „protivníky“ vyhlazovat a ne jim odpouštět?!

Muslimové měli možnost nedat Američanům šanci změnit je v nového nepřítele! Promrhali

ji! Oni sami jim dali potvrzení, pečetící razítko jejich plánu na vytvoření nového nepřítele. Oni

sami skrze svoji radost z jednoho malého „vítězství“ nad americkým ďáblem řekli: „Ano! My

přijímáme Vaši výzvu stát se Vaším novým nepřítelem!“

Geniální plán, geniální provedení, dokonalá mediální manipulace. Skutečně impozantní! Pro

ospravedlnění začátku třetí světové války (aby si Američané zachovali svoji tradiční tvář

hodných hochů osvoboditelů) zinscenují něco, co se bude rovnat útoku na Bílý dům. To je

největší znak americké státnosti, ať to ve světle americké minulosti znamená cokoli. Každý

ho zná, všichni ho mají na očích, každý k němu má silný vztah, neboť je to právě Bílý dům,

kdo je „ochraňuje“ v tomto světě plném „nebezpečí“, „nepřátel“ a „teroristů“!

Poslední fáze ovládnutí lidí je snadná. Není třeba ji nějak intenzivně probírat. Přijdeš

a řekneš: „Drazí spoluobčané, v těchto časech plných nebezpečí a teroristických hrozeb… Vás

ochráním, ale bude to za cenu…!“ Pokud všechny úkoly uděláš pečlivě, dají ti cokoli! Vzdají se

všeho, hlavně, když je „ochráníš“! Budou ti ležet u nohou!

„Pokaždé, když budeš potřebovat inspiraci, podívej se na Západ, podívej se na Spojené státy.

Tam ji najdeš. Vždyť Spojené státy nejsou dnes nic, než vězením obývaným od reality

odtrženými, ve snu žijícími šílenci. Takové Spojené státy uvidíš bez brýlí, nebudeš-li snít!

Nandej si je znovu a uvidíš „americký sen“, sen o americkém snu, sen o americké Svobodě.“

Je to skutečně jednoduché jako sebrat tříletému dítěti na pískovišti traktůrek. Jdi tedy

a ovládej! Nechť ti moc nad životy lidí přinese Štěstí!

TT

Američané hodili 11. září 2001 muslimům do ringu rukavici a muslimové, místo aby se jim

vysmáli, místo aby se k ní, k této výzvě, otočili zády, ji sebrali.

TT

O tom, že 11. září 2001 měla sehrát hlavní úlohu média západního informačního okruhu,

svědčí ještě jedna událost. Velmi úsměvná věc!

Odstřelené budovy byly tři, nikoli dvě, jak se o tom všude píše a mluví. Tři! Do dvou narazila

letadla, ty jsou notoricky známé. Třetí byla budova 7 Světového obchodního centra (WTC 7),

do níž žádné letadlo nenarazilo. V ní vzplálo jenom několik minoritních požárů. Přesto se tato

budova nedožila nového dne! Rovněž „spadla“.

O pádu budovy 7 Světového obchodního centra ovšem britská BBC „informovala“ už v 17

hodin, zatímco budova sama „spadla“ až o 21 minut později v 17:21!

Ten samý člověk, designující události na Manhattanu 11. září, psal i zpravodajský skript pro

BBC (a ostatní klíčová média západního informačního okruhu)!

Ano. BBC informovala o události, která se teprve měla stát! Proč? Protože události 11. září

skutečně měly být a byly hlavně mediální událostí! Méně již reálnou událostí. To média

a informační prostředky sevřely Američany a zbytek Západu nepředstavitelným Strachem! To

byl jejich úkol. To byl jejich největší úkol! Kdyby média selhala, celé to srdceryvné divadélko

by bylo k ničemu!

Reálné události 11. září byly nástrojem. Nástrojem pro uskutečnění mediální hysterie

nemající srovnání v celých dějinách lidstva! Nástrojem k uskutečnění totálního západního

zatmění mozku a ohlušení srdce Strachem! Vždyť ani Japonci se za celou dobu válečného

konfliktu se Spojenými státy nezmohli na něco podobného, jako ten den údajný pasáček koz

z Afghánistánu! Z toho se dají vyvodit dva závěry. Buď jsou afghánští pasáčci koz super

schopní géniové, tudíž by měli působit jako poradci pro všechny velké společnosti a vlády,

neboť pak by jistě nebylo žádných krizí a potíží, nebo jsou Japonci naprosto neschopní idioti,

když nedokázali ani to, co dokáže prostý afghánský pasáček koz – sestřelit uprostřed bílého

dne pár nebe se dotýkajících stavení uprostřed hlavního města západního světa!

Nebo jsme v naší úvaze úplně vedle!

Designér 11. září udělal chybu. Jeho „zpravodajství“ o provedených událostech předběhlo

sled jím prováděných událostí. Jak se v anglicky mluvících zemích jistě říká: „Time

management is a bitch (Načasování je svině)!“ Nu což. Stará moudrost praví: „I mistr tesař se

někdy utne.“ Vzhledem k mistrovství, s nímž zvládl do té doby nepředstavitelný útok proti

vlastní zemi a vlastním lidem, vzhledem k mistrovství, s nímž zvládl gigantickou mediální

manipulaci, mu odpustíme tenhle malý přehmat. Zaslouží si to!

TT

Teď na okamžik z jiného soudku.

Peklo, ohromující konstrukt našich náboženství, plní ten samý účel jako 11. září 2001! Jeho

úkolem je nahnat lidem Strach, svazující, paralyzující Strach!

„Budeš se vařit v pekle, budeš trpět, svíjet se v agónii, hořet … bla bla bla.“ Všichni ty řeči

známe. „Mám pro tebe ale dobrou zprávu! Ochráním tě před peklem! Nebudeš muset věčně

trpět, ani prožívat žádnou z jeho nekonečných hrůz! Stačí jen, když budeš dělat to, co ti

řeknu! Budeš-li náležitě plnit všechna má přikázání, nepůjdeš do pekla. Půjdeš za odměnu do

ráje!“

Izolace jednotlivce (před soudícím Bohem budeš stát sám) – sevření ohlušujícím Strachem

– nabídka bezpečí výměnou za…!

Geniálně jednoduchý, elegantní, historicky absolutně účinný vzorec zotročení člověka.

TT

Neexistuje nic takového jako teokracie! Násilí existuje pouze jediné! Není žádné násilí

světské a násilí božské. Bůh nezná Strach! Člověk ano!

Představ si, že chceš ovládnout nějaké území, kde žijí lidé. Přicházíš však pozdě, neboť na

daném území již existuje formální mocenská struktura. Lidé už mají krále, mají vládce. Místo,

které jsi chtěl zaplnit, je obsazené. Jenže ty nejsi žádnej tupec. Ty jsi génius! A tak najdeš

řešení – vytvoříš paralelní mocenskou strukturu!

Základ všeho je sevřít lidi Strachem! Dokonale! Beze Strachu jsi ze hry! Ten, kdo se nebojí, tě

nebude poslouchat! Proto vytvoříš ďábla, vytvoříš peklo! Vytvoříš nejstrašnější posmrtné

trestanecké zařízení! Káznice a Strach nahánějící tresty pro živé ovládá stávající vládce,

stávající mocenská struktura. Trestat živé náleží vládci. Ty tedy vytvoříš posmrtnou káznici

a všechny s její pomocí svážeš Strachem! Každého budeš přesvědčovat o jejích hrůzách,

nekonečném utrpení, bolesti, jíž se lidé bojí! Tak dlouho jim to budeš opakovat, tak dlouho je

budeš přesvědčovat, až ti nakonec uvěří. Až dostanou Strach!

Poté vystoupíš jako „Vykupitel“, jako „Mesiáš“, jako ten jediný správný „Prorok“: „Nepůjdete

do pekla, pokud budete následovat mé jediné správné vedení! Půjdete do ráje, budete-li se

řídit mými pokyny a svůj život prožijete podle mých přikázání! Když se budete řídit mými

přikázáními, Bůh Vás za to odmění rájem, nikoli peklem!

První mé přikázání: Svrhněte svého stávajícího vládce! Osvoboďte se od jeho nesprávných

nařízení, za které on i ostatní nevěřící v moji vykupitelskou moc, v má jediná správná slova,

půjdou nevyhnutelně do pekla!

Druhé mé přikázání: Vyhlaďte všechny, kdož nejsou ochotni následovat mé jediné správné

boží vedení! Oni nejdou po jediné správné cestě! Oni jsou všichni ďáblovi sluhové! Oni jsou

všichni nevěřící! Vyhlaďte je! Bůh Vás za to odmění rájem se vším, po čem toužíte a čeho se

Vám zde na zemi nedostává – pannami čistými jako padlý sníh, vodou, luxusem – vším, co si

budete přát! Jděte a zaslužte si svými činy ráj!

…

… Zabíjejte je všude, kde je dostihnete …

… Pro ty z Vás, kdož od náboženství svého odpadnou a jako nevěřící zemřou, marné bude

jejich konání na tomto i onom světě - ti ohně obyvateli se stanou a nesmrtelní v něm budou …

… V ten den nebudou nevěřícím majetky ani děti jejich proti Bohu nic platny a stanou se

palivem pro oheň pekelný …

… Bojte se ohně pekelného, připraveného pro nevěřící …

… Připravte tedy proti nim všechno, co schopni jste postavit ze síly a oddílů jezdeckých, abyste

zastrašili nepřátele Boží …

… Zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti

nim všemožné nástrahy …

… Jestliže se naopak zády odvrátí, potrestá je Bůh trestem bolestným na tomto i na onom

světě …

…“

Cožpak takhle vypadá odpuštění?! Cožpak takhle vypadá cesta za osvícením? Ne! Takhle

vypadá víra! Tahle vypadá víra v to, že budu konečně šťastný, až vyhladím všechny, jež

neposlouchají má přikázání, má jediná správná slova!

„Ty jsi vytvořil ďábla/peklo, ty jsi vytvořil ráj/nebe. Ty jsi vytvořil soudícího Boha, který tvými

ústy promlouvá a definuje, co je dobré a co je špatné, kdo je ten správný a kdo je ten špatný!

Ty jsi to vše vytvořil, jelikož jsi přišel pozdě a nemohl ses při první příležitosti stát vládcem nad

životy lidí, nade vším bohatstvím! Z toho důvodu jsi vytvořil nástroje ke svržení stávající

mocenské struktury!

Zajímá tě tvá osobní moc! Zajímá tě bohatství! Cesta za osvícením tě nezajímá! Pokud by tě

zajímala, nevěřil bys. Věděl bys, rozuměl bys, že Bůh nesoudí, jelikož nemá Strach. Rozuměl

bys, že ti nenáleží nic, než jen žádat! Nic, než jen žádat! Nikomu z nás nenáleží nic, než

žádat!

Jsi chytrý věřící imperialista, pokusíš se zvrátit jakoukoli situaci ve svůj prospěch: „Ano, Bůh

nemá Strach. Žádá. Jenže boží prosby musejí být pro člověka rozkazem!“ Těmito slovy se zase

postavíš do pozice, kdy budeš soudit, kdo „správně a nesprávně“ plní boží „prosby“. Tvá

upřímná touha po moci bude vždy přicházet s cestičkami k tomu, jak se stát soudcem

rozhodujícím o tom, co je „správné“ a co je „špatné“!“

Více o boží žádosti v Gabriel Artemis – Dokonalost – Veliký Stvořitel.

Později přišli ještě další. Rovněž toužili po moci! Nebyli už tak chytří jako ten, kdo vymyslel

peklo a ráj! Byli však dost chytří na to, aby této koncepce využili! A tak začali vytvářet vlastní

– jediné správné – verze pekla a ráje. Vznikla židovská jediná správná verze pekla a ráje,

křesťanská jediná správná verze pekla a ráje, a jako jedna z posledních muslimská jediná

správná verze pekla a ráje. Každý, kdo přišel a nebyl dost chytrý na to, aby vymyslel svůj

vlastní nástroj Strachu, jímž by nás všechny vyděsil a svázal do svého jediného správného

područí, alespoň rozdělil stávající peklem vystrašené věřící tím, že vymyslel svoji vlastní

jedinou správnou verzi tohoto nástroje.

„Ano, peklo je skutečné! Ovšem ne takové, jak říkají oni (ti druzí), a i cesta vykoupení se

z hříchů je jiná! Ne ta, jakou prezentují oni, nýbrž ta, již prezentuji já! Jen ta má je správná!

Oni jsou lháři, ďáblovi sluhové, nevěřící svádějící z té jediné správné cesty! Odvracet od víry je

horší než vraždit! Svádět pozornost od mých jediných správných slov je ten nejhorší hřích!“

Vražděním vládnoucího, věřícího imperialistu připravíš o jednu, dvě, tři (…) ovečky z jeho

stáda, kdežto odvracením od víry ohrožuješ celou jeho mocenskou strukturu! Proto je v jím

definovaném světě odvracení od víry horší než vraždění! Proto je odvracení od jeho jediné

správné víry ten největší, nejhorší „hřích“!

Každý, kdo přišel později a nebyl dost chytrý, parazitoval na genialitě toho jediného, jenž

stvořil peklo/ďábla a soudícího Boha promlouvajícího jeho jedinými správnými prorockými

ústy! Z našich velkých náboženství to byl Mohamed, kdo přišel jako poslední s upřímnou

vírou v bohatství a moc, s upřímným přáním všechny a všechno ovládnout! Nepřišel, aby

vytvořil cestu za osvícením, nýbrž aby vytvořil pyramidu moci, na jejímž vrcholu on stanul!

Mohamed stvořil islám – odevzdání se. Ne však odevzdání se do vůle druhého člověka, jehož

mi nepřísluší nic víc než žádat! Mohamed vytvořil absolutní odevzdání se jeho slovům!

Bezmezné odevzdání se jeho jediným správným slovům, jeho jediné správné verzi „dobrého

a špatného“, jeho jediné správné verzi pekla a ráje!

Ano, nám skutečně náleží žít v odevzdání se! V odevzdání se do vůle druhých lidí, k nimž

můžeme přistupovat jedině – JEDINĚ – s láskyplnou žádostí, nikoli však s násilím! Náleží nám

jedině žádat! A poté žít v odevzdání vůči tomu člověku, jehož jsme žádali! Násilí neexistuje!

S násilím neexistuje odevzdání se! S násilím existuje ovládání!

Žádal Mohamed? Klečel na kolenou před těmi „nevěřícími“, před těmi „odvraceči od víry“

a žádal je? Nebo chodil a rozšiřoval svoji jedinou správnou víru násilím? Žil v odevzdání skrze

vůli druhého člověka, jehož celý život žádal? Nebo třímal meč?

On skutečně vytvořil islám – odevzdání se. Nikoli však odevzdání se skrze láskyplnou žádost

druhému člověku, nýbrž totální odevzdání se jeho slovům, jeho jedinému správnému vedení,

aby mohl vytvořit své vlastní impérium, s jehož pomocí věřil, že bude v životě konečně

šťastný! To vše skrze podrobení a vyhlazení ostatních, těch „nevěřících“ odmítajících jeho

jediné správné vedení, jeho jediná správná slova.

Nejelegantnější na tom všem je, že z vězení jeho jediných správných slov není možné nijak

odejít! „Islám“ („odevzdání se“) totiž trestá (vynucuje!) smrtí odchod z jeho lůna! Člověk

vstupuje do islámu, aby ho naučil žádat, aby ho naučil žít v odevzdání vůči vůli druhého

člověka, jenž je pro nás samotným Bohem, pokud ho žádáme, neboť to on skrze naši

láskyplnou žádost, skrze naše požádání, rozhoduje o našem osudu. Avšak toho se v islámu

nedočká! Přichází do náruče islámu, aby se vydal na cestu za osvícením, na cestu, která ho

dovede k porozumění, daleko od víry. Ovšem to v něm nenalezne! Islám neučí odevzdání se

vůli druhého člověka, k němuž jediný možný vztah, jaký mi náleží mít, je skrze láskyplnou

žádost! Nikoli. Islám učí absolutnímu odevzdání se jediným správným slovům, jež jsou od

samotného začátku využívána k budování impéria bohatství a moci!

Zatouží tedy odejít, vydat se jinou cestou, aby ho dovedla ze sevření víry do náruče

porozumění, do opravdového umění islámu – odevzdání se! To však víra nemůže dovolit!

Nemůže za žádnou cenu dovolit člověku, který ji poznal a uviděl, že je nástrojem na

uspokojování víry v bohatství a moc, nikoli cestou za osvícením, odejít! Takový člověk je pro

ni smrtelně nebezpečný! To je důvod, proč musí za každou cenu zemřít!

Co by takový člověk mohl udělat? To, co by udělal každý člověk na cestě za porozuměním.

Podělil by se s ostatními o to, že Mohamedův islám není učení vedoucí člověka k osvícení,

k umění tichého a úplného odevzdání se skrze láskyplnou žádost! Že je to pouze další

z nástrojů na ovládání lidí, další prostředek určený k budování totálního impéria! Díky tomu

by „islám“ přišel o veškeré lidi, jež by v jeho objetí toužili najít umění odevzdání se,

vědomost, život bez víry! Něco takového nástroj na vytváření moci nemůže nikdy dopustit!

Každý, kdo odejde z „islámu“, musí bezpodmínečně zemřít, aby nemohl ohrozit impérium

jeho moci! Aby neměl šanci odvracet od víry, ničit jeho mocenskou strukturu!

Pokud by odevzdání se bylo skutečně odevzdáním se, pokud by „islám“ byl skutečně

islámem, žádal by! Z jeho úst by bylo slyšet výhradně: „Prosím neodcházej. Neplýtvej svým

časem na hledání jiných cest za osvícením. Jestli ale cítíš, že musíš odejít prosím jdi. Jsi volný!

Vždy jsi byl v mém náručí volný a svobodný! Cítil-li ses někdy jinak než úplně svobodný, to

znamená, že jsem se já k tobě nechoval s opravdovým odevzdáním se. To znamená, že jsem

tě nutil, že jsem tě nežádal! To znamená, že já sám neumím žít v islámu, v odevzdání se!

Omlouvám se ti. Jsi volný! Nechť odpuštění a láskyplná odevzdaná žádost vedou tvé kroky,

drahý příteli.“

To ale nedělá! Není cestou za osvícením! Není učením Lásky, není učením odpuštění, není

učením odevzdání se. Je dalším konstruktem na vytváření formální mocenské struktury! Je

dalším nástrojem víry v bohatství a moc, dalším naším nástrojem k budování impérií. Je

nelítostným vězením toužícím po smrti každého, koho nemůže ovládat!

TT

“Neposlouchejte ho! Artemis kecá nebezpečné nesmysly! Samozřejmě, že peklo existuje! A je

opravdu takové, jaké říkám Já! A vykoupit se z něho můžete výhradně tím způsobem, jakým

říkám Já! Artemis v něm bude hořet! On, nevěřící kacíř, pozná všechny jeho hrůzy do

poslední! On, nevěřící odvracející od jediné správné víry!“

Více o víře a porozumění (vědomosti) v Gabriel Artemis – Dokonalost.

TT

Chceš-li být úspěšným imperialistou, musíš umět mistrně ovládat jejich Strach!

Mluvčí

Z úst černého prezidenta v Bílém domě, vykonávajícího funkci mluvčího skutečných vládců

Západu, se najednou na přelomu července/srpna 2014 dozvídáme, že Američané mučili

„teroristy“ podezřívané z podílu na útoku 11. září 2001 na Manhattanu! „Mučili jsme lidi. Ale

to nic! My jsme ti správní, my můžeme! Když to děláme my, tak se to nepočítá!“ – klídek,

jakoby se nic nestalo. „Kdyby to dělal někdo jiný, koho potřebujeme mediálně očernit, koho

potřebujeme změnit v nepřítele (Rusové, Číňané, Íránci, Venezuelané, muslimové …), tak je to

neomluvitelný zločin proti lidským právům a Svobodě člověka! A my to budeme v médiích

našeho informačního okruhu tak dlouho a tak hluboce rozmazávat, než dostaneme naše

posluchače do takové pozice, do takového „veřejného mínění“, kdy nám dovolí tato

„odporná, nehumánní zvířata mučící lidi“ vybombardovat a rozstřílet jejich domovy

radioaktivním tankovým střelivem, aby na jejich zemi několik dalších dekád nic nerostlo

a jejich děti se rodily bez rukou, bez nohou, s naprosto nepředstavitelnými genetickými

vadami, jako po naší válce v Iráku! Tam jsme odvedli kus dobré práce!“

Kdo to asi byl, koho podrobovali waterboardingu a podobným praktikám? Že by to byl

objednavatel/zadavatel 11. září? Pochybuji! Sami sebe přece nebudou trestat. Že by to byl

architekt/designér 11. září? Rovněž pochybuji. S tak schopným géniem nemůžete takhle

zacházet, ani ho nemůžete prostě odstranit. Takoví lidé/takový člověk by se mohl ještě někdy

hodit! Tak kdo to byl, koho mučili Američané na Guantanámu a dalších „neexistujících“

koncentračních kempech tajných služeb v Polsku a jinde po Evropě a po světě? Kdo to byl,

když ne ti, kdo útočili na své vlastní lidi!? Kdo? A čeho se snažili mučením těchto lidí

Američané docílit? Jaké informace chtěli od těchto „teroristů“ získat? Nebo to bylo

obráceně? Mučili je tak dlouho, než se tito „teroristé“ „přiznali“ k činům, jež nespáchali, aby

Američané měli možnost svalit vinu za 11. září na „ty správné lidi“, ochránili skutečné

provinilce a docílili toho, kvůli čemu celé 11. září prováděli?!

Nebyli oněmi oběťmi mučení muslimové, kteří nechtěli dovolit Spojeným státům změnit je

v nového nepřítele? Nebyli to jedni z posledních svobodomyslných lidí přežívajících na

Západě, jež chtěli ukázat na ty skutečné viníky – ty skutečné teroristy? „Když už odstřelím

dva mrakodrapy plné mých lidí, tak se nebudu pozastavovat nad tím, že bych měl mučit

a umlčet ještě pár mých lidí, aby mi to celé prošlo. To je drobnost oproti tomu, co jsem

udělal!“

Kdo to byl? Kdo to byl?! A co se od pana prezidenta-mluvčího dozvíme zítra? Snad ne to, že

poté, co tyto lidi unesli a mučili, je museli chladnokrevně popravit, jelikož není v žádném

případě možné nechat takové lidi odejít! „Není možné nechat odejít člověka, jenž ví, co jsi

zač, aby na tebe a tvé činy strhával pozornost! Není možné nechat odejít člověka, který má

o tobě dost informací na to, aby rozbořil tvé vzdušné zámky! Ty vzdušné zámky, na nichž ti

tak záleží. Ty vzdušné zámky, z nichž pramení tvá moc a tvé bohatství.“ Nechcete snad říci, že

ty lidi držíte a budete držet bez soudu, bez šance na život, po evropských sklepech a na

Guantánamu do konce jejich života!?

Važ si svého nepřítele

Milá elito Západu, měli jste Sovětský svaz ochraňovat, ne ho ničit! Měly to být Vaše peníze

podporující sovětské hospodářství tak, aby se nesesypalo. Vaše armáda špionů měla za

každou cenu zabraňovat jakýmkoli pokusům o reformu Sovětského svazu. Měli to být Vaši

politici říkající, že nic takového, jako přerod Sovětského svazu, není za žádných okolností

možný, neboť je dokonalý takový, jaký je!

SSSR jste, Američané a Evropané Západu, měli chránit před odchodem ze scény vlastníma

rukama, vlastními penězi! SSSR odešel a koho nyní máte?

„Chtěli jste všechno. Teď to máte…!“

Neuměli jste si vážit svého nepřítele! Ten odešel a bez něho nemáte nic. 11. září 2001 jste

v New Yorku dělali, co jste mohli. A pravda, byla to skutečně působivá letecká show

zakončená grandiózním ohňostrojem! Sovětským svazem a komunistickým blokem jste

naháněli svým lidem Strach po desítky let. Myslíte, že pro Vás 11. září dokáže udělat tu

samou službu? Ano, byla to veliká podívaná! Ale byla skutečně tak veliká?

%%

O svého nepřítele pečujte, ochraňujte ho! To on je Vaším nejlepším přítelem, Vaším

nejvěrnějším služebníkem! To díky němu se vymezujete! To proti němu se definujete! Kým

byste byli bez svého nepřítele?!

Bilderberg

Nezešílíš z toho, když vidíš, v co se mění svět, aby uspokojil naši víru.

Zešílíš, když rozumíš tomu, že nehledě na to, kolik peněz kdokoli z nás vydělá, nehledě na to,

kolik lidí kdokoli z nás zotročí, nehledě na to, kolik válek kdokoli z nás vyhraje, nehledě na to,

kolik lidí kdokoli z nás vyhladí, nic z toho nikomu z nás nebude fungovat! Nic z toho nikomu

z nás do života nepřinese Štěstí!

Zešílíš z toho, jelikož už rozumíš, že to nefunguje, ale neumíš nic jiného než věřit, neboť to je

to jediné, co po celý život od dětství děláš!

Tisíce let našich dějin jsou svědky toho, jak zoufale to nefunguje. Zároveň jsou ale i svědky

hloubky naší víry – přestože to nefunguje, nepřestáváme se k ní obracet!

++

Koukat na staré šedivé dědky a babky, jimž patří většina světa, jak se schází tajně

po hotelech za vysokými zdmi a kreslí tam budoucnost nás všech, aby mohli vydělat ještě

více, ještě více a ještě více, a být ještě mocnějšími, ještě mocnějšími a ještě mocnějšími,

neboť nehledě na to, jak moc se topí v penězích či osobní moci, nejsou šťastní! Je to

k smíchu? Nebo k pláči?

Jak vím, že nejsou šťastní? Snadno. Proč by to jinak dělali, kdyby byli šťastní? Nejsou šťastní

a víra je to jediné, co v životě znají. Proto se jí oddávají neustále hlouběji! Věří, že Štěstí

a Láska se s jistotou skrývají bezprostředně za tím dalším rohem. Ještě ovládnou tenhle

kousek země, ještě tyhle lidi zotročí, ještě o trochu více vydělají a už konečně budou šťastní,

konečně je bude životem provázet Láska! Z toho důvodu neustále chtějí víc! Věří v moc

bohatství a moci. Narodili se do rodin, kde Lásku nepoznali, zato poznali víru! Nikdo je neučil

rozumět Lásce, ovšem každý je učil věřit v jejich impérium, v moc jejich impéria. Víra je

jediné, co umí a znají! Za celý život nepoznali nic jiného!

Je to k smíchu koukat na staré babky a dědky, jak zoufale chtějí neustále víc, místo toho, aby

si hráli s dětmi na pískovišti a pečovali o ostatní, kteří je potřebují? Nebo je to k pláči?

Více o bohatství v Gabriel Artemis – Dokonalost – Svoboda a solidarita.

John Smith 00X

Je nádherné sledovat, kolik lidí přesně ví, co se děje, v jakém světě žijeme, kdo mu vládne,

kam směřujeme… avšak bojíme se to říkat nahlas!

Teroristé nad námi opravdu zvítězili! My máme Strach! Máme Strach, protože každý z nás ví,

přes ty hory západních mediálních sraček o „lidských právech“, „Svobodě“, „demokracii“

a „občanské společnosti“, že James Bond je skutečná postava, žádná knižní/filmová fikce!

Vrazi stojící mimo zákon, placení a ochraňovaní těmi, jejichž jména se bojíme vyslovovat

nahlas, jsou realita, nikoli výmysl nějakého zkrekovaného mozku vymytého jediným

správným, požehnaným západním informačním okruhem!

Každý z nás cítí, že se nezastaví před ničím, ani před hlavami států, jak nám ukázali v roce

1963 v Dallasu! Důležité je pouze impérium, to musí žít za jakoukoli cenu! Jejich impérium

– pramen jejich životního Štěstí.

??

Úkolem vraha je připravit nás o náš život. Úkolem teroristy je svázat nás Strachem. Teroristé

nad námi zvítězili! My žijeme ve Strachu!

Majdan

Na ukrajinském Majdanu vál vítr rozdmýchávající oheň nepokojů ze Západu. Nyní Západ ústy

svých mluvčích vyjádřil přání zopakovat podobnou poctivě zorganizovanou, mezinárodní,

štědře financovanou pařbu v hlavním městě Ruska – Moskvě. Podle vzoru Oktoberfestu,

Wacken festivalu, Love Parade či jiných párty bychom to mohli nazvat „Festival demokracie

v Rusku“! Každá velká akce si zaslouží nést jméno! Díky němu se bude hladce mediálně

prodávat! Každý přece ví, že Rusko je peklo na Zemi, kde vládne ďábel, tedy Putin! „Festival

demokracie“ Rusku v tom případě nijak neuškodí!

Co kdybychom my všichni společně zhluboka zafoukali a rozdmýchali Majdan v Londýně?!

Jenom si tak zablbnout s královnou Alžbětou, dokud ještě žije. Nebo s Williho krásnou

manželkou Catherine, dokud je ještě krásná! Víte, co myslím, jako tehdy na Ukrajině – zapálit

pár aut, zapálit pár baráků spolu s Buckinghamským palácem, zaválčit si s policajtama, sem

tam někoho zastřelit, pustit si do toho metal, nocovat ve stanech pod širým nebem, krmit se

pečínkou dělanou nad ohněm ze sudu, příležitostně někoho znásilnit. To zní jako větší vzrůšo

než obvyklá dovolená s all-inclusive na pláži nějakýho pitomýho ostrova! Nemyslíte?

Nebo třeba dát život Majdanu ve Washingtonu! To by bylo! Bílej dům, parchant jeden,

stovky let stojí na sluníčku a pořád ne a ne se opálit! Navíc teď, když už do Bílého domu

západní elita pustila i svého černého mluvčího, by nebylo od věci, aby trochu chytil barvu!

Sluníčku odolává! Co zkusit, jak bude odolávat vražednému černému dýmu z hořících

pneumatik obestavěných okolo něho, podobně jako kyjevská náměstí?!

Když my to vlastně nemůžeme udělat! Jakmile se pokusíme domluvit se, abychom podobnou

párty ve Washingtonu zorganizovali, NSA nás vyčenichá, dá echo CIA, FBI, Jamesi Bondovi

(nebo jak se všichni ti superhrdinové neustále zachraňující svět jmenují) a ti se postarají o to,

abychom měli nehodu!

Možná ani to ne. Pokud si vysocí členové státní správy západních zemí dovolí v médiích

otevřeně navádět k vraždě představitelů cizích zemí, možná bychom neměli ani nehodu. To

si již můžou dovolit všechno! „Příslušníci našich tajných služeb byli nuceni fyzicky zlikvidovat

větší počet aktivistů (teroristů), plánujících kampaň před dveřmi Bílého domu, ohrožující naši

národní bezpečnost! Zní to hrozivě, ale je to v naprostém pořádku, neboť my to dělat

můžeme! Nezapomínejte, milí diváci/posluchači, my jsme ti správní! Bůh žehnej Americe!“

Ledaže bychom si mezi sebou posílali poštovní holuby! To je snad jediný způsob komunikace,

který ještě není napíchnutý NSA! I když… zkoušel někdo pitvat amerického holuba? Nemají

také v palicích čipy?

Proklouzneme-li jim náhodou mezi prsty a stihneme-li dojít se stany a pneumatikami

k Bílému domu, ještě než rozvineme jediný stan, dříve, než stihneme postavit jedinou

barikádu, dorazí po zuby ozbrojená policie s automatickými zbraněmi velkými jako koňská

erekce Rocca Siffrediho, obrněnými vozy, granátomety, kulomety, bombami a kdoví čím

ještě, a roznese nás na kopytech!

„K čemu myslíš, že ona policie všechny ty zbraně má? Naše policie dávno není policie! Je to

plnohodnotná armáda! Její základní úkol je stejný jako základní úkol jakékoli armády

– vyhlazovat a umlčovat!

„Sloužit a chránit“ je PR strategie pro uchlácholení tebe a tobě podobných! Ano, oni slouží,

ale ne tobě. Ano, oni chrání, ale ne tebe. Vůči tobě platí „vyhlazovat a umlčovat“!

Vítej ve „svobodné“ zemi! Vítej ve „Svobodě“, kde máš právo na „protest“!“

§§

Která země dýchá více Svobody? Bývalá Ukrajina, jež dovolila lidem týdny a měsíce pařit na

Majdanu? Nebo země, kde jakoukoli formu protestu okamžitě srazí na kolena slzným

plynem, vodními děly, gumovými projektily či jinými nástroji „demokracie“ a následně

rozjezdí obrněnými vozy?

§§

Západ nesnese opozici! Bytostně, hystericky ji nesnese!

Bojí se svého konce!

Moc

Dříve jsme byli nesvobodní fyzicky. Skrze pouta, okovy a řetězy jsme byli otroky těch či oněch

pánů. Nyní náš boj proti otroctví oslavujeme jako velikou událost. Jsme už fyzicky svobodní,

volní. Nesvazujeme více naše těla řetězy a pouty, nejsme již více majetkem.

Avšak v naší současnosti jsme se uvrhli do jiného otroctví. Nyní máme svázanou mysl! Skrze

informační technologie jsme ovládáni těmi z nás, kteří těmito technologiemi vládnou. To oni

nám diktují, jak máme myslet, v jakých vzorcích máme rozumět světu, jeho obyvatelům,

myšlenkám, učením, nápadům i sami sobě.

Dnes jsme se stali otroky v naší nesvobodné mysli, otroky totální kontroly, neviditelného

programování našeho porozumění světu, jenž je tak efektivní díky tomu, že mu čelíme

v každém televizním vysílání, v každé relaci rádia, na každém řádku internetového

zpravodajství, v počítačových hrách, billboardech, časopisech, novinách, knihách… Každou

minutou strávenou ve společnosti distributorů informací jsme svazováni lidmi ovládajícími

média našeho informačního okruhu!

Nedokážeme svobodně myslet, kriticky uvažovat, vidět vlastníma otevřenýma očima. Z úst

médií každým okamžikem slyšíme, že jedna plus jedna se rovná tři a půl. A slýcháme to tak

dlouho a tak často, až tomu uvěříme a postavíme okolo toho celý náš život. Proto nám v něm

také nic pořádně nefunguje!

To je otroctví naší současnosti!

Chybí akorát jedna velmi důležitá umlčující komponenta – udržet posluchače svého

informačního okruhu ve víře ve vlastní Svobodu! Nedovolit jim všimnout si toho, v jak

pevném sevření médií se nacházejí! Bez toho by se bouřili!

))

„Bůh žehná nám a nikomu jinému! Jsme jediní výjimeční, jediní vyvolení, nejsvobodnější,

nejdemokratičtější, nejrozvinutější, jediní správní…!“ To je největší americký přínos světové

lidské civilizaci – mistrovská kontrola mysli posluchačů svého informačního okruhu!

Nejúspěšnější společnosti ovládající internetový prostor, nejlepší filmová, televizní a hudební

studia na světě ani nemohou být jinde, než na půdě Spojených států! Nejvyhlášenější

a „nejlepší“ světové univerzity definující svojí „naukou“ rámce našeho myšlení a porozumění

světu okolo nás se ani nemohou nalézat jinde na světě, než na území Spojených států (či

Británie)!

))

Ve Spojených státech existuje přibližně 1500 novin, 1100 časopisů, 9000 rádiových stanic

a 1500 televizních stanic. Tento gigantický vyhlazovací mediální kapitál se nachází v rukou

pouze šesti společností, z nichž čtyři jsou zbrojařské společnosti a dvě jsou energetické

společnosti!

Že je to k nevíře? Není! Je to docela prosté. Přesně takhle vypadá absolutní moc nad svým

informačním okruhem! Jak může vůbec někdo spojit slova „Spojené státy“ a „Svoboda“ do

jedné věty?!

Spojené státy jsou totální vězení mysli i srdce.

))

V Česku lidé platí státním médiím poplatek na provoz! Těm médiím (televizním a rádiovým

stanicím), jež nás za naše vlastní peníze manipulují do toho požadovaného správného

„veřejného mínění“ umožňujícího impotentním přizdisráčům, českým vládcům, dělat to, po

čem touží, například posílat naše kluky „budovat demokracii“ podle jediného správného

amerického vzoru, nejlépe podél ropovodů a plynovodů, jako v Iráku a Afghánistánu, neboť

tam je bezpochyby nejvíce třeba rozvíjet „občanskou společnost“, bránit „lidská práva“

a pěstovat „Svobodu“!

My jsme za naše vlastní prostředky svazováni Strachem! My jsme za naše vlastní peníze

terorizováni našimi vlastními státními médii!

Když se na tuhle situaci podíváme s dostatečným odstupem, je překrásně vidět génius

věřícího imperialisty, jenž je toho autorem. Protože je to opravdu krása! Jen brilantní mysl

dokáže vdechnout život do něčeho tak elegantního!

))

Je čas!

Díky mobilním zařízením s připojením k internetu a výkonnými kamerami a fotoaparáty

může dnes být reportérem každý z nás! Pojďme na internetu vytvořit zpravodajský portál

podobný Youtubu, Facebooku a Twitteru, jenž bude prázdným místem, do něhož budeme

my sami přispívat! My sami budeme informovat druhé o událostech dějících se okolo nás!

Bez toho abychom čekali na imperiální „profesionální“ média našeho informačního okruhu.

Pojďme vytvořit strukturu, díky níž budeme opravdu informovaní! Pojďme vytvořit síť, v níž

budeme jeden druhého informovat bez toho, abychom dovolili velkým mediálním domům

obelhávat nás a manipulovat nás do pozic, v nichž nás potřebují mít, abychom jim dovolili

další válku, další vyhlazování, další žraločí útok na naši Svobodu a nás samotné! Pojďme najít

způsob, jakým se vysvobodíme z vězení našich informačních mediálních okruhů!

Neumím programovat. Ale někdo z Vás snad ano! Prosím vytvořte prostor, kde my sami

budeme jeden druhému zpravodajcem! Vytvořte jednoduché a přehledné místo pro sdílení

informací o událostech probíhajících kolem nás podle dní, míst a klíčových slov. Prosím,

vytvořte ho tak, abychom my všichni byli jeho vlastníky, nesvazujte ho pyramidou moci!

My sami nejlépe rozumíme tomu, co se děje v našem okolí! Tak proč ještě pořád dovolujeme

elitám ovládajícím média našeho informačního okruhu překrucovat a konstruovat události

do takových tvarů, jaké oni potřebují k dosažení svých cílů?!

Pojďme vytvořit náš vlastní informační okruh! Takový, jehož majitelem a tvořitelem bude

každý jeden z nás! Ne zuřivý věřící imperialista stojící na vrcholu pyramidy moci utírající si

s námi svoji arogantní zadnici.

„Budou své informační okruhy bránit všemi prostředky! Bez kontroly nad naší myslí

a emocemi nemají žádnou moc! Z toho důvodu nám nebudou chtít dovolit opustit jejich

informační okruh za žádnou cenu!“

Edward Snowden

Je povznášející sledovat hysterický výstup médií západního informačního okruhu, co se týče

věci okolo Edwarda Snowdena. Sami sebe sabotují tím, jak se chovají. Nedokážou unést

porážku. Útočí tedy! Ukazují nám, že NSA a nejhlučnějšími médii západního informačního

okruhu vládnou jedni a ti samí lidé!

Edward Snowden byl prý jakási nula, kulhající mrzáček s autismem, jehož hlavním úkolem

bylo vařit kávu velkým šéfům v NSA. A tak se chopil první možnosti, jaká se naskytla, aby ze

sebe udělal hvězdu a dostalo se mu slávy, po níž při tom vaření kávy tolik toužil! Vynesl

informace o tom, že nic takového, jako soukromí s příchodem mobilních technologií

a internetu, už dávno pro nikoho nikde na Zemi neexistuje!

To by znamenalo, že americká NSA zaměstnává blbce a i vařičům kafe i „podržtaškám“

i uklízečkám dopřává přístup k supertajným informacím! No, třeba to tak je. Možná je to

nová strategie k odhalení a infiltrování „nepřítele“. U Američanů člověk nikdy neví.

Nebo to tak není a Edward Snowden je skutečně prvotřídní agent se silným citem pro

Svobodu a volnost člověka, který se rozhodl otočit se zády k vládě, jež zrazuje své vlastní lidi

a většinu světa tím, že je připravuje o soukromí a Svobodu pod záminkou ochrany před

„terorismem“ a „nebezpečnými nepřáteli“.

Západní informační okruh dělá to jediné, co v dané situaci může dělat – programovat nás

emocionálně do pozice negativního postoje vůči Edwardovi. Necháme-li si to projít hlavou,

nemůžeme než konstatovat, že pro nás Edward udělal něco, čeho nikdo další nebyl schopen!

Ukázal nám mříže onoho vězení, do něhož nás posadily Spojené státy skrze svoji NSA. Jediné,

co tedy zbývá, je dohnat nás k emocionální reakci – k nenávisti vůči němu. Proto ty

neutuchající mediální řeči o zrádci, o ničemovi toužícím po slávě a podobné naprosté

nesmysly, jejichž úkolem není zaměstnávat náš mozek, náš rozum, nýbrž naše emoce!

Bez Edwarda bychom nevěděli o permanentním sledování americkými tajnými službami

prakticky každého z nás. Nyní jsme si toho vědomi, díky jeho hrdinským činům, díky jeho

silnému rozhodnutí, kdy místo aby zasalutoval před svým nadřízeným a jeho rozkazy, se

odvrátil a pomyslel si: „NE! Nedovolím Vám brát lidem Svobodu a volnost!“

Představte si, co všechno ještě nevíme! Kolik Edwardů bude ještě potřeba, než budeme mít

alespoň hrubou představu o oné chobotnici dusící náš svět!

„Každému z armády špionů Západu musí být od začátku jasné, co je 11. září zač. Přesto mlčí!

Proč?

Pracují pro západní tajné služby zabedněnci nebo zbabělci?“

##

Nesnesitelným ponížením pro západní informační okruh je skutečnost, že je to Rusko, kde

Edward nachází bezpečí právě před Západem! To Rusko, o němž západní informační okruh

mluví jako o místě odporném pro život.

Podobný je obraz ruského prezidenta Putina v médiích západního informačního okruhu.

Výčet činů, jimiž přispěl k obnově své země po přespříliš dlouhé vládě zrádců, výčet jeho

osobních obětí, které učinil ve jménu krásy své země, je téměř nekonečný! Přestože není

dokonalý, jakákoli hlavou vedená diskuze o prezidentu Putinovi ve srovnání se západními

představiteli států by byla okamžitě ztracená. To jediné, co zbývá, je „naladit“ nás

emocionálně na tu „správnou“ vlnu! A tak téměř denně slýcháme o Putlerovi (Putin + Hitler),

malém, umatlaném chudáčkovi, tyranovi, jenž touží po tom, aby ho měli všichni rádi, a proto

se neustále snaží plnit přední strany zpravodajství různými svými kousky od sportu přes

motorkářský gang až po invaze tam či onam, aby si ho alespoň někdo všiml!

Zesměšnit člověka, udělat z něho toho posledního ubožáčka hodného naší lítosti, to je

emocionální programování, manipulace, nastavení našeho citu vůči nějaké zemi, lidem či

osobnosti, skrze které následně jednáme a přijímáme reálná rozhodnutí vytvářející realitu

našeho světa. To je cíl západního informačního okruhu! Nemám argumenty na to, abych

ukázal, že ten člověk je ničema. Nemůžu to tedy udělat. To, co můžu udělat, je

naprogramovat své posluchače, aby ho neměli rádi, popřípadě aby ho litovali jako toho

třínohého, vypelichaného, jednookého, slintajícího psa toužícího po jediném – být krásný

a dokonalý jako ostatní!

Člověk, každý jeden z nás, je emocionální stvoření! Nikoli chladně kalkulující rozumová

bytost. Rozhodující úlohou a jediným skutečným úkolem všech informačních okruhů je

manipulovat, usměrňovat a kontrolovat naše emoce. Neboť ty nás ovládají!

Kontrolovat naše emoce, především pak náš Strach!

##

Prohlédnout čistou hlavou 11. září 2001 není nijak složité! Jedna plus jedna se rovná dvěma.

Až tak prosté to je. Je to ale onen sen, ona emocionální bariéra po desetiletí vytvářená

poctivou prací médii západního informačního okruhu, co nám nedovoluje ony události

střízlivě vidět a posoudit!

1: „Naše americké (západní) elity odstřelující budovy plné lidí za bílého dne uprostřed

Manhattanu? Jsi šílený, něco takového prostě není možné! Vždyť my, Američané, jsme ti

dobří. To nevíš? To ostatní jsou ti špatní! Vždyť to přece ví každý!“

2: „Odkud to víš?“

Demokracie svázaných myslí

Demokracie v perfektně izolovaném a dokonale kontrolovaném prostředí, jako je to naše,

neexistuje! Demokracie je jeden z novějších nástrojů kontroly nad námi speciálně vytvořený

proto, abychom měli pocit svobodné volby. Je to pouze iluze zkonstruovaná k tomu,

abychom se cítili svobodnými bytostmi s možností volby vlastního osudu!

Těžko říci, zdali Západ vůbec někdy zažil demokracii. Pokud ano, kdy to vlastně bylo? Možná

to byla vždy ta krátká chvíle po obrovských katastrofách, kdy staré informační struktury,

definující naše dosavadní myšlení, padly a ještě se nevytvořily nové. Těch pár okamžiků

nespoutané, svobodné mysli v mediálně prázdném prostoru, tehdy bývá prostor pro

demokracii! Jakmile přijdou nové informační struktury, začnou nás od první vteřiny

manipulovat, formovat a svazovat naši mysl do tvarů potřebných k dosažení jejich snů, snů

o maximální moci nad společností, nad námi.

Diskuze se stala jednou z největších ztrát času, neboť k obohacující diskuzi je nezbytná

otevřená a nespoutaná mysl! Nenosíme-li na krku vlastní hlavu, nic takového od diskuze

nedostaneme. Opakujeme nesmysly běžící v televizním a internetovém zpravodajství,

nesmysly natištěné na novinovém papíře, rozsypaná písmenka seskládaná do nesmyslů

časopisů komentujících společenské dění, víc rozsypaných písmenek seskládaných do ještě

větších nesmyslů svázaných v knížkách politologů, sociologů, teologů, ekonomů a dalších

kazatelů víry a náboženských absolutních Pravd své doby! Jaké náboženství to je v daný

okamžik, to není důležité. Všechna se chovají stejně!

Dokud nosíme na krku místo našich hlav televizní či počítačové obrazovky, knížky nebo

časopisy definující naše myšlení, naše porozumění světu okolo nás a událostem v něm, nic

takového, jako demokracie, nebude existovat! V naší mysli přetížené informačním odpadem

pro ni není prostor.

--

„Rozšiřování demokracie“ je úžasný, velmi efektivní marketingový tah, nachlup podobný

„lidským právům“, sloužící k ospravedlnění agrese jedné skupiny lidí proti jiné skupině! Ničím

víc není. Ničím víc není, dokud nevypneme televizi, odpojíme se od internetu, přestaneme

číst blbosti a všimneme si, že na krku nám vězí místo obrazovky či papírové stránky naše

vlastní hlava. Volná, nespoutaná…

Sieg Heil

„Byla by dnes v naší „informační“ společnosti v Evropě (na Západě) možná Osvětim?“

Kolik lidí již zadávalo tuhle zbytečnou a prázdnou otázku! Samozřejmě že ano! Události

v Jugoslávii devadesátých let nám to ukazují, 11. září 2001 na Manhattanu nám to ukazuje,

fašistické marše po bývalé Ukrajině roku 2014 nám to ukazují!

Samozřejmě že by dnes Osvětim byla možná. Dnes by bylo možné ji ještě efektivněji skrýt

než dříve! Dříve totiž lidé věřili svým vlastním smyslům, své vlastní zkušenosti, svým

instinktům. To my neumíme! My dnes reflektujeme svět výhradně skrze nejhlasitější masové

informační prostředky, nikoli skrze vlastní smysly, vlastní rozum, vlastní cit. Dokud něco

neproběhne na obrazovkách, tak se to nestalo!

„Že na tvůj dům a celou tvoji milovanou rodinu vystřelili ukrajinští fašisté raketu a zabili

v něm tvoji ženu, tvé děti i tebe?

Ne!

Nikdo na nikoho nic nestřílel!!“ Jak to vím? Neproběhlo to na obrazovkách nejuřvanějších

médií našeho informačního okruhu! Ty nejsi mrtvý! Ani nikdo z tvých milovaných! Masová

média našeho informačního okruhu o tom neinformovala, proto se nic z toho nestalo!!

Nestalo! Prostě nestalo!

„A vůbec, Artemide, jak jsi přišel na to, že Ukrajina roku 2014 je fašistickej stát? Nejsi tak

trochu pomatenej?! Nemáš to náhodou obráceně?! To nevíš, že s Ukrajinou, demokratickou,

svobodnou, evropskou, láskyplnou zemí, válčí ten odporný Putin?!“

My neumíme používat své smysly! Neumíme vidět! Neumíme slyšet! Neumíme cítit!

Neumíme myslet! Umíme konzumovat jediné správné nejhlučnější zpravodajství, jehož

úkolem není a nikdy nebylo informovat o světě, nýbrž ho vytvářet!

To je výsledek poctivého návyku na obrazovku pěstovaného v nás od samého nejútlejšího

dětství! „Není důvod používat vlastní smysly, hlavu, srdce ani cokoli jiného. Obrazovka ti

řekne, co máš dělat, jak se máš chovat, co máš cítit, na kom ti má záležet, koho máš

nenávidět. Obrazovka ti sdělí, kdo jsi ty a kdo jsou ti ostatní. Obrazovka ti dá odpovědi na

všechny tvé otázky!

Obrazovka tě naučí neptat se na nic, pouze poslušně poslouchat a po ní opakovat! Obrazovka

tě naučí být neustále připojený! Obrazovka je to jediné, co pro život potřebuješ! Obrazovka je

to jediné, po čem v životě toužíš, ty tupá ovce!“

Ukrajinští fašisté střílejí raketami Točka U, zbraní podobnou německé V2, po sídlištích plných

lidí. Zbraní, pro niž není problém srovnat devítipatrový bytový dům z betonu se zemí jediným

zásahem. Vidíme kolem sebe snad lidi, které by to znepokojovalo? Vidíme média našeho

informačního okruhu znepokojená? Ta média prodávající nám „lidská práva“ jako nejvyšší

společenskou hodnotu!? Nevidíme! Vidíme někoho ze Západu znepokojeného tímto

jednáním? Nevidíme!

Nevidíme. Ono se to totiž neděje, neběží to na zpravodajských obrazovkách našeho

informačního okruhu! Neděje se to! Neděje se to a basta! Na východě bývalé Ukrajiny

probíhá „protiteroristická operace“, kdy ti dobří představitelé nového ukrajinského

proevropského vedení vyhlazují ty špatné „teroristy“ odmítající se jim podvolit! To je to, co

se děje! To nám ukazuje obrazovka.

Co vidíme? Vidíme představitele americké administrativy, jak s radostí přijíždějí do Kyjeva

potřást si rukou s novým kyjevským vedením. Vidíme představitele Evropské unie

s potěšením se scházet s novou kyjevskou vládou, vidíme představitele ostatních západních

zemí projevovat těmto novým vládcům svoji vřelou přízeň a svoji přátelskou náklonnost!

Vidíme, jak snadné a samozřejmé to pro ně je! Vidíme, jak lehké to pro ně je! Proč? Protože

jsou stejní jako oni! Rozumí si, neboť jsou to jedni a ti samí lidé – monstra s natolik hlasitou

marketingovou strategií, s natolik efektivním PR, že si toho nikdo z nás poslušných

připojených oveček nemá šanci všimnout!

„Dokud nejsi příslušníkem toho jediného správného (mého) impéria a dokud se nechováš

podle těch jediných správných (mých) pravidel tohoto jediného správného impéria, tvůj život

nemá žádnou cenu! Jsi postradatelný! Jsi s čistým svědomím vyhladitelný. Bůh (vládce)

odměňuje za vyhlazení nevěřících, špatných bytostí, jako jsi ty, rájem (americkým snem).“

BB

Člověka ukazujícího nám na naše dnešní verze Osvětimi buď za pomoci NSA a CIA (či jim

podobných) umlčíme, nebo ho mediálně zničíme. Nikdo takový nám nesmí překážet!

„Byla by dnes v naší informační společnosti možná Osvětim?“ Takovou otázku může s vážnou

tváří položit akorát úplný imbecil. „Kde si myslíš, že žiješ?“

Jazyky

Angličtina je nejrozšířenější jazyk našeho světa. Angličané vždy někam připluli, poklonili se

domorodým obyvatelům, stali se upřímnými přáteli a ukázali jim, že jejich jazyk je

soucitnější, láskyplnější, emocionálnější, barvitější a bohatší, načež ho domorodým

obyvatelům klečíce na kolenou svobodně nabídli. Domorodí obyvatelé porozuměli, že

s anglickým jazykem bude jejich společenství mírumilovnější, více prodchnuté porozuměním

postaveném na komunikaci láskyplným anglickým jazykem plným odpuštění, přijali ho za svůj

a od té doby žijí šťastněji než předtím, protože skrze něžnost a odpuštění anglického jazyka

jeden druhému lépe rozumí a naslouchají.

Angličané, lidé žijící srdcem, vždy dbali na to, aby si lidé co nejlépe rozuměli, a tak tento

proces zopakovali na mnoha místech naší krásné planety. Kromě nich se o bohatství naší

komunikace starali ještě další lidé žijící odpouštějící Láskou – Francouzi, Španělé, Arabové,

Portugalci… Jejich srdce, podobně jako srdce Angličanů, vždy bila jenom z toho důvodu, aby

mohli obohatit svět svým mírumilovným, láskyplným jazykem nesoucím odpuštění. I Němci

před několika desítkami let sebrali všechnu svoji Lásku a vyrazili dát světu svůj soucitný jazyk.

Bylo to tak, že ano? Pokud by jejich jazyky byly šířeny násilím, skrze ničení a vraždění, přece

bychom je nepoužívali!! Nebo ne?! Ne?!

„Bože, odpusť mi mé nezměrné hříchy proti kráse, bohatství srdce a jazyka, jichž jsem se

dopustil. Nemám nikoho, před kým bych poklekl! Nemám nikoho, koho bych poprosil

o odpuštění, kromě Tebe. Všechny jsem vyhladil!“

Jeden příklad z mnoha: V Austrálii žilo více než dvě stě padesát jazyků (přes 600 dialektů)

předtím, než připluli západní vyhlazovači. Smazali je, aby zde roztáhli tu svoji anglickou

zrůdnost plnou nenávisti, zloby, ničení a vraždění, jež křišťálově čistě reflektuje své nositele.

Dvě stě padesát jazyků vyhlazených, utopených v krvi svých stvořitelů, z nichž každý byl

láskyplnější než anglický, neboť to nebyl žádný z australských jazyků, kdo připlul na lodích do

Anglie a vyhladil Angličany i s jejich jazykem, ale byla to angličtina, kdo připlula do Austrálie

a vyhladila Australany i s jejich nesmírným jazykovým bohatstvím! Každý z těchto

vyhlazených jazyků by nám byl lepším prostředkem komunikace než anglický jazyk, neboť

každý z nich byl láskyplnější. Každý z nich!

Jak můžeme budovat mírumilovný, láskyplný svět odpuštění a porozumění, když spolu

komunikujeme nenávistným, krvelačným svinstvem? Každý jazyk vždy do posledního

reflektuje své tvůrce – své nositele!

OO

Ano, univerzální jazyk někdo sestaví. Umělý, zcela nový jazyk tak, aby to bylo férové vůči

všem. Nic takového, že se jedni budou učit, zatímco ostatní se do něho budou rodit. Tedy za

předpokladu, že se nevzdají vlastního jazyka ve prospěch toho nového, umělého.

Ať už ho vytvoří jednotlivec nebo skupina lidí, rozhodně to nebude nikdo ze západních,

arabských či jiných vyhlazovačů!

Již máme umělé jazyky i jazyky znějící velmi ladně, například elfštinu. Ovšem člověk, jenž

stvořil tento jazyk, byl britský voják! Nemůžeme ho tedy akceptovat jako univerzální jazyk.

Bytostně totiž reflektuje svého stvořitele! Pokud je mi známo, úkolem britských vojáků není

a nikdy nebylo učit lidi žít srdcem, učit žít v odpuštění a souznění s lidmi a přírodou okolo.

Úkolem britských vojáků vždy bylo něco zcela jiného! Z toho důvodu je i tento jazyk

nepřijatelný.

Esperanto. Koho ono reflektuje? Můžeme ho používat?

OO

Jazyk je živá emocionální bytost. Nikoli mrtvá logická struktura.

Angličan

Dříve jsem považoval anglický humor za důsledek dysfunkce mozku. Mýlil jsem se! Velice

jsem se mýlil! Anglický humor je dysfunkce srdce! Je to srdeční vada, choroba, poškození,

zohavení, pokřivení, ukázka prázdné, hluché nefunkčnosti orgánu klíčového pro veškeré

– VEŠKERÉ – spojení se světem, sama se sebou, s Bohem, s vesmírem, se vším!

Chceme-li budovat impérium, musíme být nemilosrdní, nelítostní, bez legrace prosazovat své

zájmy na úkor ostatních, neohlížet se, nepochybovat o svém konání. Toho jsou schopní lidé

bez srdce! Bytosti se zdravým srdcem oplývají lehkostí, odpuštěním, přijetím, objetím

a pohlazením, vědomostí.

S žádnou z těchto kvalit impérium nikdy nevybudujeme, jelikož nebudeme dostatečně

sobečtí a otupělí, než abychom mohli podrobovat ostatní svým zájmům a představám

o světě. Budovat impéria mohou výhradně lidé bez srdce nebo se srdcem ledovým,

kamenným, velmi nemocným! Není třeba zmiňovat slovo násilí – násilím budovat impéria.

Násilí je samozřejmostí impéria. Je to jeho ekvivalent (až sem sahá mé impérium, až sem

sáhá moc mého násilí).

Jedině lidé bez srdce mohou budovat impérium, jedině lidé bez lehkosti, bez humoru, bez

smyslu pro humor. Angličané jsou tak pověstní svým „humorem“!

I

To není všechno! My jsme dovolili, aby britské a americké symboly (symboly lidí se

smrtelnou srdeční chorobou, dysfunkcí, či naprostou absencí onoho ultimativního orgánu)

byly symboly Svobody a Lásky, lepšího světa, zítřku života v tichém naplnění a Štěstí.

Proč? Jakým směrem jsme koukali? Čemu jsme podlehli, že jsme těmto symbolům uvěřili?

Snad ne moci jejich impéria?! Jak může být svět lepší, když svět míru a porozumění, svět

prodchnutý srdcem chceme budovat (a také budujeme) s pomocí symbolů, vzorců a principů,

které jsou srdci nejvíce vzdálené ze všech? Jsou jim nejvíce vzdálené! Vždyť právě proto byly

(a i nadále jsou) nejúspěšnějšími budovateli impérií! Ty nejvíce úspěšné jsou ty od srdce

nejvíce vzdálené!

Nejen to. Nyní se jazyk lidí bez srdce má stát planetárním komunikačním prostředkem!!!

Cožpak nám definitivně přeskočilo?!!

Jazyk je živá, dýchající bytost. Jazyk je bezprostřední svědek toho, jací jsme! A tento jazyk bez

srdce, bez humoru, bez lehkosti se má stát celosvětovým prostředkem na cestě za

budováním míru a porozumění mezi lidmi?! Jak může?! S jeho pomocí nedokážeme stavět

zítřek porozumění a lehkosti, jelikož on sám – svědek toho, jací jsou jeho stvořitelé – není

způsobilý pro podobný úkol! Něco takového není v jeho moci! Je jako dítě sedící na židli

a jeho příliš krátké nožičky mu nedovolí dosáhnout na zem. Je to jazyk impéria, budování

bezcitných, emocionálně prázdných formálních vztahů, nikoli jazyk Lásky a soucitného

porozumění!

Humor je lehkost. Nemáme-li lehkost, nemáme srdce. A tedy nemáme (a ani nemůžeme mít)

nic! Nic. Zůstane nám víra v bohatství a moc, což je dílo Strachu, ne srdce. Víra v bohatství

a moc buduje impéria. Té je třeba čelit, najít ji v sobě a odpustit si ji, aby nás nikdy více

neovládala, aby nám přestala diktovat!

Se symboly, myšlením a jazykem lidí s tak závažnou srdeční chorobou, či úplnou absencí

srdce nemůžeme tvořit zítřek. Ne takový, v němž je místo pro nás všechny! Ne takový, kde je

místo pro porozumění, Lásku mezi námi.

Jazyky tvůrců impérií se nemohou stát jazyky Svobody a Lásky, nemohou se stát jazyky

porozumění. Ne proto, že by snad nechtěly, ale prostě proto, že to není v jejich moci!

Přejeme-li si tvořit svět dýchající porozuměním (vědomostí), musíme k tomu najít

odpovídající prostředky. Bez správných nástrojů, respektive s těmi stávajícími nástroji, bude

svět vypadat nadále jako dnes. Jen budeme mít s každým dnem stále méně svobodného

prostoru. Budeme, jelikož víra v bohatství a moc nevyhnutelně kolabuje sama do sebe!

Nepřináší Štěstí, není to v její moci. A tak se my věřící uchylujeme k jediné známé odpovědi.

Vrháme se do náručí víry ještě vehementněji, ještě fundamentálněji, ještě extrémněji… až

nakonec naše víra zničí všechny, kdo se nalézají v dosahu jejích chapadel!

Vytvořit jiný svět je velice snadné. Ano, je! Skutečně je. Je to snadné tak, jako cokoli jiného,

máme-li pro danou činnost ty správné nástroje, v tomto případě nástroje žijící srdcem.

I

Jaké jsou ty správné nástroje pro tento úkol? Není jich příliš. Nejdůležitější je jazyk – nástroj

komunikace mezi námi! Není nic důležitějšího! Pojďme najít ten správný. A jestli zatím

neexistuje, pojďme ho vytvořit!

Jazyk je nejdůležitější, neboť jazykem žádáme druhého člověka!

Skotská nezávislost

Milí Skotové,

opravdu věříte, že Vám dají šanci rozhodnout o vlastním osudu? Vždyť s Vaším odchodem by

se celé jejich impérium rozpadlo! S Vaším odchodem by oni přišli o svůj zdroj bohatství

a moci! Opravdu věříte, že by Vám to dovolili? Že by, byť náznakem, svěřili osud jejich

impéria do Vašich rukou, do Vašeho svobodného rozhodnutí?

O osudu Vaší krásné země jste nerozhodli Vy, drazí Skotové! Nikdy jste neměli ani šanci o ní

rozhodnout. O výsledku Vašeho referenda bylo rozhodnuto kdesi v kanceláři Jamese Bonda

na Temži. Vy jste se pouze zúčastnili dalšího kola reality show, jejímž cílem bylo Vás

uchlácholit! „Vždyť jste přece dostali šanci se vyjádřit! Měli jste své referendum! Tak držte

hubu a dál dělejte, co se Vám řekne!“

//

Všimli jste si, jak se Vás jejich informační okruh snažil svázat Strachem?! „S Vaším odchodem

přijdete o měnu, což Vás zničí!“ „Pokud získáte nezávislost, přestanete být členy Evropské

unie! Jiné státy, jako Španělsko, jenž se bojí o svoji vlastní celistvost, Vám nedovolí se do ní

vrátit! Budete sami!“ „Vaše hospodářství se sesype!“ „…Bla bla bla, bla bla bla…!“ „Stanete

se bezbrannými a přesně v ten moment udeří na Vaši zemi Putin se svými hordami ruské

špíny toužícími po krvi! Podřeže Vaše muže, znásilní a prodá do otroctví Vaše ženy a Vaše děti

bude zaživa vařené, smažené, dušené či grilované snídat, obědvat a večeřet jedno po druhém

do posledního!“ „Bla bla bla!“

//

Získejte svoji Svobodu!

Vzdejte se jejich jazyka!

Postarejte se o to, aby Vaše země dávala život silným mužům, pečujícím ochráncům

bránícím svoji zemi a její lidi před imperiálními sny Vašich sousedů z jihu!

A to nejdůležitější – NEBOJTE SE!

Odstranit impérium

Dobře. Dnes spolu pohřbíme americké impérium! Proměníme ho v záležitost minulosti.

Odkoulíme ho na hřbitov všech ostatních našich impérií.

Vezmi si stopky, spusť je v momentě, kdy americké impérium zkolabuje, a změř, jak dlouho

bude trvat, než se vynoří impérium nové, které bude stejně strašným nepřítelem Svobodě

a přátelství mezi námi, jako je nyní to americké! Přijde! S naprostou jistotou přijde. Dokud

budeme věřit v bohatství a moc, vždy přijde další! Vždy budeme budovat impéria, místní,

kontinentální, světová, meziplanetární, intergalaktické koncentrační tábory generující

bohatství a moc.

My neumíme životu rozumět, neumíme žít ve vědomosti. My v něj umíme pouze věřit. Díky

tomu nás všude bude provázet pyramida moci – impéria!

Smrt

Spojené státy – před očima kolabující impérium – jsou připraveny všechny a všechno

vyhladit, aby mohly žít dále jako ta jediná správná, výjimečná země, jíž jediné žehná Bůh. My

všichni ostatní můžeme být bez výčitek vyhlazeni! Na nás nezáleží! My nejsme jediní správní,

nejsme američtí, z toho důvodu není náš osud důležitý. To jediné, na čem záleží, je ochránit

jediné správné Spojené státy!

Nyní je to jasně vidět! Na nikom z nás ostatních nezáleží! Nezáleží! Záleží jenom na tom, aby

dále žily jediné správné, výjimečné, Bohem požehnané Spojené státy. Už jednou to udělaly!

Na samém začátku všechny vyhladily, aby oni mohli žít! Stojíce před svým koncem, jsou

připraveni udělat to znovu! Nemají žádnou další možnost jak si uchovat svoji „výjimečnost“!

Jak to později budou reflektovat jejich učebnice dějepisu? Stejně, jako by německé učebnice

dějepisu reflektovaly holocaust, kdyby Německo vyhrálo válku. Stejně, jako americké

stávající učebnice reflektují vyhlazení Američanů. Stejně, jako jejich stávající učebnice

reflektují válku o kořist, jež po Američanech zbyla (válku za „nezávislost“). Stejně, jako

reflektují vyhlazování atomovými bombami v Japonsku. Stejně, jako reflektují 11. září 2001.

Událost sama o sobě není důležitá. Aura, jakou okolo ní autor učebnic dějin tvoří, je!

Emocionální programování je zcela klíčové! Vytvoří se pohádka o „bezprostředním ohrožení

americké bezpečnosti“, o „nutnosti ochrany jediného správného, Bohem požehnaného,

nejvyspělejšího amerického způsobu života“, nebo nějaká podobná nesnesitelná hovadina

a na ni se navine událost – vyhlazování, obrovské, nepředstavitelné vyhlazování!

Ovšem, cožpak se my chováme jinak? My, židé, cožpak nejsme připraveni v případě potřeby

vyhladit všechny, aby nadále žila naše jediná správná víra? Cožpak my, muslimové, nejsme

připraveni vyhladit všechny, aby nadále mohla žít naše jediná správná víra? Cožpak my,

křesťané, nejsme připraveni všechny ostatní vyhladit, aby přežila naše jediná správná víra?

Cožpak jsme my, Němci, nebyli připraveni všechny vyhladit, abychom zachovali náš sen

o rasově čistém německém národě? Tak i Spojené státy jsou připraveny vyhladit všechny,

aby přežila jejich jediná správná víra, víra v jejich jedinou správnou, Bohem vyvolenou

a výjimečnou zemi.

Cožpak my jsme jiní než oni? Za co je vlastně nenávidíme? Za to, že oni jsou chytřejší,

mocnější a úspěšnější imperialisté než my? Čeho se bojíme? Snad ne toho, že to bude zrovna

ten náš jediný správný svět, který podlehne jejich jedinému správnému světu?!

::

Odhodlání vyhlazovat můžeme s neuvěřitelnou názorností sledovat u Izraelců, Bohem

vyvolených lidí. Na ostatních nezáleží! Není špatné ostatní okrást, znásilnit, jezdit po jejich

domovech tanky, bombardovat je, vysmívat se jim, upalovat jejich děti, a když na to přijde,

tak do posledního vyhladit! Nezáleží na nich, záleží jen na těch jediných správných, Bohem

vyvolených lidech – židech!

Z jakého důvodu myslíte, že má Izrael jaderné zbraně?! Dokud má pod kontrolou probíhající

události, bude se na ně nadále prášit v tajných, „neexistujících“ vojenských skladech. Ovšem,

jakmile se Izraeli začne vymykat situace z rukou, jakmile přestanou mít kontrolu, jakmile

budou čelit potencionální porážce od podlidí, jakmile se vlna arabské muslimské špíny začne

nezastavitelně přelívat přes izraelské zdi, potom židé přikročí ke kroku poslední záchrany,

k ultimativnímu restartu, aby ochránili svoji jedinou správnou víru! Nebudou váhat! Budou

vyhlazovat, bez otázek, bez zaváhání, neboť oni jsou jediní, Bohem vyvolení lidé, oni jsou

jediní správní a na ostatních nezáleží!

::

Cožpak my nejsme připraveni vyhladit všechny ostatní, abychom si uchovali náš sen o Štěstí?

Jediní správní

Není to legrace sledovat, jak jediní správní lidé, izraelští židé, vyhlazují jiné jediné správné

lidi, palestinské muslimy? Není to zábava sledovat, jak jediní správní lidé masakrují jiné

jediné správné lidi? A jak ti jiní jediní správní slibují boží trest těm vyhlazujícím jediným

správným lidem, které vyvolil sám Bůh?

Člověku z toho jde hlava kolem!

UU

Největší legrace ovšem je sledovat skupiny lidí, jak si na kopečku s výhledem do dálky na

Gazu staví židličky, otevírají si své oblíbené pití a při každém výbuchu bomby, jíž jediní

správní lidé vyhlazují jiné jediné správné lidi, křičí radostí a pobavením, skoro jako by

sledovali fotbalový zápas! To je největší zábava – vidět plody toho, jak jsme od malička médii

našeho informačního okruhu přivykáni na násilí, až už ho téměř nevnímáme, neboť nám

připadá zcela přirozené! Od nejútlejšího dětství je nám totiž průvodcem.

Není nic zábavnějšího než koukat na otupělé jediné správné blbce, jak se baví tím, že sledují

bomby padající na domovy lidí. „K zblití!“

UU

I mezi těmi jedinými správnými, Bohem vyvolenými lidmi, jsou lidé vyvolenější a správnější

než ostatní – pyramidová struktura moci. Na jejím vrcholu stojí ten jediný správný

nejvyvolenější, pod ním stojí jediní správní, Bohem o něco méně vyvolení. Dole stojí jediní

správní, Bohem vyvolení, ovšem ne tolik vyvolení jako všichni ti nad nimi.

Nedivím se, že člověk musí chodit roky do náboženských škol, aby ten blázinec pochopil,

zvnitřnil se s ním a začal ho reprodukovat třeba i násilím. Začal ho reprodukovat přirozeně

podle těch jediných správných, Bohem požehnaných, Proroky na zem snesených pravidel.

Hamburgrář na bojišti

Narodí se člověk, od malička poslouchá, jak mu žehná Bůh, jak Bůh žehná jeho zemi

a nikomu jinému. Od malička je rozmazlovaný nesmyslnými hračkami, navyknutý na sezení

u televize a sledování dětských seriálů, jejichž účelem je přivyknout už toho nejmenšího

člověka na koncept víry, boje, peněz, dobra a zla, těch hodných chlapců, přičemž on je

jedním z nich, a pak těch zlých zrůd žijících kdesi za hranicemi jediné správné říše, jíž žehná

Bůh.

Povyroste, začne se cpát hranolkami a hamburgery, objeví počítačové hry, které ho opět

manipulují do pozice, kdy on je člen týmu těch hodných a brání svět proti „těm zlým“,

přičemž v mnoha hrách se již konkrétně jmenuje. Národy a společnosti ve hře odpovídají

skutečnosti a nevyhnutelně tedy vytváří automatické asociace v hlavě a srdci tohoto malého

člověka! Amerika rovná se „Ti dobří“, Čína, muslimové, Rusové, negři, Hispánci… vůbec

všichni ostatní Neameričané, „Ti špatní“, Ti soupeři, Ti zlí ďáblové ničící svět.

Roste a roste. Poté v daném věku s dočista vymytým mozkem předprogramovaným na

nenávist vůči „těm špatným“ vstoupí do povinné instituce, kde se mu začne dostávat

„vzdělání“. V této instituci možná i slyší něco o těch ostatních, ale to je pro něho zbytečný,

nejasný hluk, jelikož to, po čem on touží, je slyšet, že to vše, co od dětství slýchal, je Pravda,

že Bůh mu skutečně žehná, přičemž sere na všechny ostatní, že on je členem té jediné

výjimečné americké společnosti a že všichni ostatní jsou na žebříčku níže než on, neboť

nejsou výjimeční, nejsou Američany. Nevadí, že Paříž je hlavní město Kanady, nevadí, že

Praha je město v Japonsku, na něž jeho pradědeček hrdě shodil atomovou bombu, aby zabil

všechny ty šikmooký svině, a že samotné Japonsko je ten ostrov pod Floridou, aby to s tou

bombou pradědeček neměl moc daleko. Nevadí. Nic z toho nevadí!

Posedlý sexem, pornem, jedinými správnými, požehnanými zelenými penězi, žraním

hamburgrů, pitím koka koly, hulením marihuany a jinými omamnými látkami, odchází do

sebe zamilovaný počítačový hráč s upřímným návykem na televizní žvásty o vlastní

výjimečnosti s hlavou čistou jak padlý sníh do armády, aby bránil tuhle výjimečnou zemi,

krásnou společnost před těmi zlými, těmi, jež ji ohrožují.

Kdyby ohrožovali alespoň ji. On odchází do armády bránit ji především před těmi, kdo ve

světě ohrožují její zájmy! Ne ji samotnou, její zájmy. Tuhle frázi, od dětství neustále

opakovanou televizí, hrami, učiteli, prezidenty a všemi okolo, přijme za svoji rovněž brzy tak,

aby se zakořenila velmi hluboko v jeho mysli a tvořila základ jeho porozumění životu. Bránit

americké zájmy, to je důležité! Že přitom bude muset vymlátit půl světa, to není důležité, to

nevadí. Stejnak jsou to vesměs všichni ti špatní. Nejsou to Američané, takže jsou to ti

druhořadí. Důležité jsou jenom zájmy jeho země, jeho výjimečné, Bohem požehnané

domoviny, nalézající se na planetě Mléčná dráha v galaxii Země.

Tento „produkt“ přichází do kasáren, aby se naučil střílet ty zlé hochy. Do kasáren s teplou,

čistou, povlečenou postelí, do kasáren s teplou kuchyní, splachovacím záchodem, teplou

sprchou, televizí, telefonem, počítači s internetem a dalšími naprostými životními

nezbytnostmi. Tam se během několika měsíců naučí střílet. Když už ne do terče, tak alespoň

tím správným směrem. Po několika měsících, oděn do parádní uniformy, předvede na

vyřazovací ceremonii absolventů, jak se naučil pochodovat a vypadat jako hrdina před svými

blízkými.

Poté konečně přijde jeho čas! Nasazení!

…

„Nebýt značné technologické převahy nikdo z hamburgrářů by se z boje nevrátil! Několik

měsíců skotačení po cvičáku neudělá z hamburgráře nic víc, než čím je.

Hamburgrář bytostně přesvědčený o vlastní výjimečnosti bránící „Svobodu“ a „zájmy“ své

země je prase vraždící za ty jediné správné, Bohem požehnané zelené papírky. Takový člověk

není ochráncem. Takový člověk je ničitelem!“

KK

Je módní záležitostí stavět proti sobě Rusko se Spojenými státy a srovnávat jejich vojenské

kapacity. Můžeme vést prázdné hospodské řeči. Žádné takové srovnání ovšem není možné

ani vzdáleně.

Reálné střetnutí ruských ochránců s hamburgráři je pro samotné hamburgráře naprosto

nepřípustné. Ukázalo by se totiž, že hamburgráří armáda je stejná jako celá jejich země

– jedno velké prázdné nic s dokonale zvládnutou marketingovou strategií a učebnicovým PR,

obrovský vzdušný zámek vytvořený ohlušujícími masovými médii!

Západní informační okruh se pokouší proměnit silného ruského ochránce v toho samého

chudáčka, ničemného hamburgráře, huliče metrosexuála závislého na online pornu, tupých

reality show a počítačových hrách, aby ho tím oslabil. Aby oslabil jeho zemi a následně ji

mohl díky své technologické převaze napadnout a převálcovat!

V nejlepším případě udělat ze všech ruských mužů ochránců zženštělé homosexuály!

KK

Hamburgráří učebnice dějepisu si nemohou dovolit vyprávět příběhy z východní fronty druhé

světové války! Americké elity nesmí dopustit, aby někdo seznamoval mladé hamburgráře

s tím, čeho byli ruští ochránci schopni ve Velké vlastenecké válce! Hrozilo by, že hamburgráři

dostanou Strach, kdyby poznali, že to byli ruští ochránci, kdo zastavili Hitlerova vyhlazovací

vojska, že bez toho, aniž by oni zlomili nezastavitelný marš fašistických vojsk světem, by

nebylo žádného západní mediální hysterií nafouknutého vylodění v Normandii 1944! A to

nejstrašnější, co se za žádnou cenu nikdo nesmí dozvědět, totiž že ruští ochránci zastavili

nejlépe vyzbrojenou, špičkově vycvičenou a do morku kosti o své výjimečnosti přesvědčenou

německou armádu napůl holýma rukama silou a mocí svého ochraňujícího srdce! O tom se

na Západě nesmí mluvit ani šeptem!

Hamburgrář by se mohl zastavit a vypustit z pusy něco americkým informačním okruhem

a elitami neodpustitelného: „Hele, když Rusové dokázali téměř holýma rukama rozsápat

Hitlerovu armádu plnou skvěle vycvičených, odhodlaných, výkonných, nad slunce

disciplinovaných vojáků darujících německé armádě a vůdci své absolutní osobní nasazení, co

asi udělají s námi, jestli se my byť jen dotkneme jejich milované ruské země?

Možná není úplně nejlepší nápad být tak držkatý! Možná by bylo moudré držet se od ruských

ochránců dál, abychom nepocítili moc jejich ochraňujícího srdce tak, jako to pocítili Němci.“

Dokud hamburgráři žijí v odevzdaném přesvědčení, že to byli oni, kdo počínaje ohromným

vyloděním v Normandii rozsekali německou armádu, a tím osvobodili Evropu od těch zlých

hochů, může americká administrativa vést arogantní řeči o jedinečnosti a zásluhách

Spojených států v boji proti zlu a bezpráví a chvástat se tím, jak jim nikdo jiný nesahá ani po

kolena.

Kvůli tomu západní učebnice dějepisu musí největší možnou měrou ignorovat dění na

východní frontě druhé světové války. Velká vlastenecká válka musí zůstat na Západě ne

pouze zapomenutým, nýbrž nikdy neobjeveným pojmem. Jedině tak si Západ může zachovat

svoji „nepřemožitelnost“!

Katniss Everdeen

Nejdražší Jennifer, andílku mezi všemi!

Při pohledu na tvoji zemi, na to, jak zoufale potřebuje krásu, kterou jí dáváš, barvy, kterými

do ní kreslíš, cit a Lásku, jimiž ji naplňuješ, bezpečí a přijetí, které kolem sebe vytváříš, je tu

ještě jedna věc, jíž se jí nedostává! Palčivě potřebuje srdce a mysl té odhodlané bytosti

s dlouhými tmavými vlásky zapletenými do copánku přes rameno, která umí odpouštět, ale

nezapomíná, která díky svému umění vidět světlo ve tmě vede a inspiruje ty, kdož se v ní

dávno ztratili! Tvá země zoufale potřebuje ženskost, schopnou dát jí budoucnost

prodchnutou Svobodou, Láskou a porozuměním!

Dokážeš být ženou stojící za něčím opravdovým? Najdeš v sobě sílu a dostatek odpuštění,

abys dokázala něco velkého a cenného reprezentovat, svým srdcem hájit a ochraňovat?

Nebo jsi skutečně jenom herečka, člověk, jenž nás baví a odvádí daleko od reality, zářivé

a oslnivé stvoření svádící naši mysl do snového světa tak, abychom nevěnovali pozornost

našim skutečným problémům?

Kdo jsi dnes, milovaná Jennifer?

A kým by sis přála být zítra?

Rychlé poznámky ke vzdělání

Veškeré naše masové vzdělávací instituce a školství vůbec stojí na aroganci a násilí. Veškeré!

Tyto dvě kvality jsou základními kameny našeho vzdělávání. Mnoho lidí toto sdělení shledává

šokujícím. Netuším proč. Vždyť je tak do očí bijící!

Jak je možné, že najednou úroveň našeho vzdělání tak prudce padá? Na to je velmi snadná

odpověď! Arogantní vůči dětem a mladým lidem jsme pořád stejně. Pořád k nim my dospělí

přistupujeme se slovy: „Budeš se učit tohle a budeš to dělat, protože ti to říkám!“

Nepoužíváme však už tolik násilí proto, abychom naši aroganci na dětech a mladých lidech

vynutili. V zemích a místech, kde se vůči dětem využívá násilí pro vynucení naší dospělé

arogance, nic takového jako pokles úrovně vzdělanosti neprobíhá.

Možná je pro nás tak těžké přijmout, že naše školství a vzdělávací instituce (ať už „sekulární“

či „náboženské“) stojí na základech arogance a násilí, jelikož sami sebe přesvědčujeme

o tom, jak je vzdělání osvobozující a prospěšné, jak blahodárně na nás působí a rozvíjí nás!

Nemůže tedy stát na základech těchto dvou hrůz!

Háček tkví v tom, že naše vzdělávací instituce a koncepce vzdělání („sekulární“

i „náboženské“) vůbec nestojí o to někoho vzdělávat! Všude na světě je základním posláním

institucionálního vzdělání replikovat stávající společnost, nikoli dávat člověku křídla!

„Nepřichází v úvahu, aby tu sem tam chodili lidé se svobodnou, nespoutanou myslí! To by

také mohli hned prokouknout moji lest s peklem a rájem! To by najednou mohli vidět, že

peníze jsou mnou stvořený prostředek určený k jejich kontrole a ovládání bez jakékoli

společenské hodnoty; že naše formální organizace od státu přes náboženství po golfový klub

jsou jenom továrny na vytváření moci a bohatství!“

Kdepak. Úkolem našich „vzdělávacích“ institucí je svazovat nás do génii vytvořených

myšlenkových a emocionálních vzorců, s jejichž pomocí nás následně celý život ovládají,

nikoli dávat nám Svobodu a volnost!

PP

Jsi věřící imperialista. Nyní zavři oči a představ si, že jsi geniální věřící imperialista! Představ

si, že jsi stvořil něco, čím svážeš všechny ostatní do pyramidy moci a staneš na jejím vrcholu.

Co uděláš pro to, aby se ti celé tvé impérium moci nerozpadlo poté, co na svět začne

přicházet nová generace v mysli i srdci prosta tvého nástroje? Jak to uděláš, abys získal

kontrolu nade všemi malými dětmi a svázal je do spárů svého impéria? Jak to uděláš?

Snadno! Postavíš školu, v níž se budou učit malí, čistí lidé o zákonech, na nichž stojí tvé

impérium moci. Vytvoříš systém školství s povinnou školní docházkou pro všechny děti.

Vytvoříš systém „vzdělávání“, v němž se všichni budou povinně učit opakovat a nazpaměť

znát formulky a zákony, jimiž jsi zotročil jejich rodiče. Díky tomu, že toto „vzdělání“ bude

povinné, neunikne ti ani jeden! Všichni se stanou dalšími kolečky rozšiřujícími tvoji moc a tvé

bohatství.

Vytvoříš systém, kde ty budeš hodnotit, známkovat, kdo je nejlepší v opakování tvých

formulek, jimiž jsi svázal společnost do svého područí. A jen ti nejlepší opakovači budou

hodni Lásky, jen ti s nejlepšími známkami, s nejlepším hodnocením. Ti se špatnými

známkami, se špatným hodnocením, ti, jež jsou špatní v opakování zákonů vytvářejících tvé

impérium moci, nejsou hodni Lásky a musejí být učiněny kroky k jejich nápravě, aby i oni byli

dostatečně dobrými znalci pravidel a osnov tvého jediného správného impéria!

…a tak máme v muslimském světě děti, které sotva umí chodit, zato ale umí perfektně

zpaměti opakovat formulky islámu v jazyce, jemuž ani nerozumí! …a tak máme po světě děti,

jež sotva umí chodit, zato ale jsou již sevřeni Strachem ze Satana, z pekelných ohňů a všech

jeho dalších hrůz! …a tak máme po světě děti, které sotva umí chodit, zato ale již znají, že

přeje-li si někdo něco, co má někdo druhý, musí za to zaplatit penězi, nikoli o to beze Strachu

láskyplně požádat! …a tak máme po světě děti, jež sotva umí chodit, zato ale již znají, že Bůh

není laskavý žádající učitel, jenž nás vede životem, abychom se v něm tiše učili, ale že je to

trestající soudce měřící naše „hříchy“ a naši „neposlušnost“! …a tak máme na světě děti, jež

sotva umí chodit, zato ale už vědí, že protiví-li se někdo jediné správné víře, je nutné ho

bezpodmínečně umlčet a vyhladit, protože bránit jedinou správnou víru je ten největší dobrý

skutek! …a tak máme na světě děti, které sotva umí chodit, zato ale už vědí, že odvracet od

jediné správné víry je ten největší hřích! … a tak máme po světě děti, jež sotva umí chodit,

zato ale již vědí, že …!

Jediným úkolem povinné školy je replikovat jediné správné impérium – jedinou správnou

společnost té jediné správné víry! Nikoli dávat lidem křídla, nikoli dávat lidem Svobodu

a skrze ni život plný Lásky a Štěstí.

PP

K slzám směšné je, že se školy na území mnoha impérií začaly srovnávat mezi sebou

a soutěžit o to, kdo vychovává nejlepší opakovače daných imperiálních svatých formulek

a zákonů!

Rodiče i děti se této hrůzy zúčastňují, snaží se získat pro sebe či svého potomka „nejlepší“

možné „vzdělání“! Samy děti/studenti bývají následně velmi hrdí na to, že se jim v dané

„dobré/těžké/nejlepší“ instituci dostalo „vzdělání“ a honosí se tím, jak

dobrými/skvělými/nejlepšími opakovači zákonů a pravidel jejich impéria se v této

dobré/těžké/nejlepší škole stali!

Kam až vede naše víra?

Více o vzdělání v Gabriel Artemis – Dokonalost – Věda neexistuje, Učitel, Škola.

Neopovažuj se

„Neopovažuj se vyprávět příběhy lidí žádajících jeden druhého! Neopovažuj se! Ještě bys

mohl někoho inspirovat!!

Neopovažuj se vyprávět příběhy o odpuštění!! Jak by k tomu přišla tvá víra?!“

Budoucnost

Existují modely společnosti, kde všichni žijeme v harmonii, v kooperaci, nikoli v konkurenci.

Nežijeme však podle nich. Nechceme kooperovat, chceme vítězit! Chceme vítězit – porážet

ostatní! Věříme, že bohatství a moc přicházející s vítězstvím nás učiní šťastnými.

Dobrou noc

Konspirace neexistuje. Existuje realita naší víry.

Díky za Váš čas a pozornost!

Váš vypravěč

(2014)