Politick a finann dimenze EU

Politick a finann dimenze EUEVSE 2013rka HorkovHistorie jednotn mnyKolaps Bretton-Woodskho systmu (1971),nadle vak poteba fixace smnnch kurs

Evropsk mnov systm (EMS) 1979, od roku 1981 ECU (evropsk mnov jednotka)

Budovn Hospodsk a mnov unie (HMU) 1992: Maastrichtsk smlouvaTi fze budovn HMU19901993: nezvislost CB, liberalizace pohybu kapitlu19941998: institucionln fze (Evropsk mnov institut, od 1998 Evropsk centrln banka ECB), plnn Maastrichtskch (konvergennch) kritri, rozhodnut o sttech postupujcch do 3. fzeOd 1999: neodvolateln fixace smnnch kurs 11 stt, ECU nahrazeno eurem v bezhotovostnm styku, ECB d mnovou politiku, ecko lenem eurozny (2001), euro v hotovosti (2002)Budovn HMU fze 11. fze (1990 - 1993): hlavnm clem bylo zavren procesu budovn jednotnho trhu a podpora konvergence (inflace, rokov sazby, kurz);

dle dokonen liberalizace pohybu kapitlu a posilovn nezvislosti centrlnch bank;

poadavek zakzat pm financovn veejnho sektoru centrlnmi bankami.4Budovn HMU fze 22. fze (1994 - 1998): hlavnm clem bylo dosaen vraznho pokroku ve fiskln oblasti;dle dosaen nominln konvergence na zklad stanovench kritri (viz dle);r.1994 byl zaloen Evropsk mnov institut (EMI), kter pipravoval podmnky pro zaveden eura do vzniku Evropsk centrln banky (ECB) - 1.6.1998Budovn HMU fze 2na Amsterdamskm zasedn Evropsk rady v r. 1997 byl pijat tzv. Pakt stability a rstu (mj. zakotvuje do t doby chybjc sankce za nadmrn fiskln deficity pro lensk zem)

2.5.1998 rozhodla Evropsk rada o zemch, kter se kvalifikovaly pro vstup do eurozny (11 zem), ecko a od ledna 2001Budovn HMU fze 33. fze (od ledna1999):neodvolateln zafixovn kurz mn pslunch zem k euru k 1.1.1999 a nahrazen ECU eurem v pomru 1:1 (v bezhotovostn podob)k tmu datu ECB zaala dit jednotnou mnovou politiku k 1.1. 2002 euro v hotovostn podobroziovn Eurozny: Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko, EstonskoMaastrichtsk kritriajsou uvedena v Maastrichtsk smlouv, kter vstoupila v platnost v roce 1992, jsou v n stanoveny podmnky, kter mus splnit zem dajc o lenstv v Eurozn;

clem bylo vytvoit stabiln ekonomick prosted a usnadnit pechod na spolenou mnuMaastrichtsk konvergenn kritriamonetrncenov stabilitarokov sazbyfisklndeficitcelkov dluhmnov stabilita devizovho kurzuKritrium cenov stabilitydlouhodob udriteln cenov stabilita a prmrn mra inflace 1 rok ped etenm nepekraujc o vce ne 1,5 p.b. prmrnou inflaci ve tech zemch EU s nejlepmi vsledky, sledovna pomoc indexu HICPKritrium rokovch sazebprmrn dlouhodob nominln rokov sazba 1 rok ped etenm nepekrauje o vce ne 2 p.b. prmrnou rokovou sazbu tech zem s nejlepmi vsledky v oblasti cenov stabilityKritrium veejnho deficitupodl skutenho i plnovanho deficitu veejnch financ nepekrauje 3 % HDP; krom ppadu, kdy deficit podstatn poklesl i se neustle snioval k rovni blzk referenn hodnot, pop. kdy pekroen bylo vjimen a doasnKritrium veejnho dluhuveejn dluh nepekrauje 60 % HDP krom ppadu, kdy se dostaten sniuje a bl se uspokojivm tempem referenn hodnotKritrium stability kurzuKritrium stability kurzu: alespo dva roky ped etenm ast v ERM alespo dva roky ped etenm dodrovn stanovenho rozpt bez znanho naptv tomto obdob nedevalvovat kurz sv mny vi jakkoli mn jinho lenskho sttukritrium neplnily vdsko a VB z dvodu neasti v ERMIrsko kritrium splnilo, akoli kurz vybooval z psma -ovem na aprecian stran, take ve bylo v podku (obdobn tomu bylo i v ppad ecka ped pijetm do Eurozny v r. 2001)Pro inflace?2 dvody:poadavek Nmecka udret stabiln rst cenov hladiny (tzn. pizpsobit monetrn politiku potebm lenskho sttu, kter preferuje nzkou inflaci)problm s postupnou ztrtou konkurenceschopnosti ekonomiky s rychlejm rstem cenov hladiny v ppad existence spolen mny a nemonost kompenzace inflanho diferencilu nominln devalvac mnyPro rokov sazby?rozdln rokov sazby by v ppad existence spolen mny (a tm neexistence devizovho rizika) vedly k vysokmu plivu kapitlu do ekonomiky s vy rokovou sazbou;takov tok bude pokraovat tak dlouho, a dojde k vyrovnn vnosnosti ze srovnateln investice (nap. u obligac k poklesu ceny v ekonomice s ni rokovou sazbou a rstu jej ceny v ekonomice s vy sazbou);vsledkem by pak byly dodaten zisky dritel obligac v zem s vy rokovou sazbou a naopak;z ve uvedenho dvodu je nutn poadavek na sjednocen rokovch sazeb ped vstupem do mnov unieDvody pro existenci rozdlu v rokovch sazbch ve vi 2 p.b.Dva dvody:i po zaveden jednotn mny existuj transakn nklady spojen s prodejem cennho papru v jedn zemi a nkupem v druh;zem s vy rovn zadluen jsou z pohledu investor rizikovj a pro financovn sv dluhov sluby mus nabdnout tzv. rizikovou prmiiPro veejn deficit a veejn dluh?Podobn dvody jako u inflace:zem s vysokm zadluenm maj tendenci sniovat celkov dluh v relnm vyjden i nklady s nm spojen (rokov platby) prostednictvm neoekvanho zvyovn cenov hladiny;zem s tradic nzk inflace proto poaduj snen dluhov zte ped vstupem do HMU;to stejn plat pro max. strop ronch deficit veejnch financ Navc je poadavek na snen dluhov zte motivovn hrozbou platebn neschopnosti dan ekonomiky a s tm spojenou hrozbou sttnho bankrotuOtzky spojen se stanovenm kritria pro veejn dluhpro prv 60%? v dob jednn o Maastrichtsk smlouv se jednalo o prmrnou hodnotu vech zem(a pedevm Nmecka)

Stanoven nominlnho rstu HDP na 5% ronv ppad, e skuten nominln rst HDP bude vy (ni) ne 5%, mohl by bt pro udren kritria 60% ron deficit veejnch rozpot vy (ni) ne poadovan max. 3%Pro poadavek stability devizovho kurzu?2 dvody:kritrium m zabrnit vstupujcm zemm provst tsn ped vstupem do MU nominln devalvaci za elem zven sv konkurenceschopnosti;

zem m prokzat schopnost udret stabilitu sv mny ve vztahu ke spolen mn (to vyaduje i dostaten sladn monetrn politiky)Pakt stability a rstuSoubor regulanch, resp. kontrolnch a sanknch pravidel pro udren fiskln disciplny, jakoto prostedku pro poslen cenov stability a pro siln a udriteln hospodsk rst napomhajc tvorb pracovnch mst (Usnesen Evropsk rady o Paktu stability a rstu, Amsterdam, 17. ervna 1997), i po vstupu do HMUVymezuje povinnosti lenskch stt pi realizaci nrodnch fisklnch politikSvuje do rukou vybranch instituc EU pravomoc k vynucovn fiskln disciplnyPedstavuje prolongaci Maastrichtskch poadavk na stabilitu fiskln oblastiPakt stability a rstuDvody vzniku-nutn pravidla i po vstupu do Eurozny, obavy NmeckaStabilizan (lensk zem) a konvergenn programy (nelensk zem)Procedura pi nadmrnm schodku (EDP)-sankce

Vpoet sankc EDPSkuten schodek % HDPfixn sloka% HDPvariabiln sloka% HDPsankce celkem% HDP(oddo>- 3000340,200,2450,20,10,3560,20,20,460,20,30,5Pakt stability a rstuAni v dob zaveden Eura stty nedodrely kritria (Belgie, Rakousko, Itlie, Nizozemsko, panlsko, Nmecko)Jak je mon, e pijaly Euro?Otzka prestie, kreativn etnictvBelgick vlda provedla transakce mezi rozpotem a penzijnmi fondy, francouzsk vlda pevzala pebytkov penzijn fondy, vItlii byla zavedena zvltn proevropsk da, ecko piznalo elov plnn fisklnch kritri pouitm jednorzovch a neopakovatelnch krok.

Pakt stability a rstuPrvn roky fungovn bez problmALE v roce 2002-Francie a NmeckoNsledovala ztrta kredibility Paktu, nutn reformaPila v roce 2004-nepin nic pevratnho, jen dal soubor vjimek a pravu dlky lht2005-2007 rst v eurozn prmrn 3% HDP, stty mly vyut tto pzniv situace ke sniovn deficit a tvorb pebytkSpolen mnaVhodyNevhodyTransparentnost cenTransakn nkladyKurzov rizikoZahranin obchodEkonomick rst..Ztrta autonomieRiziko asymetrickho okuNklady na zaveden nov mnyZtrta raebnho..Krize EuroznyNedodrovn fisklnch pravidelVliv finann krizeProblmy eckaProblmy stt PIIGSFinann krizeLto 2007, nejvt od povlen dobyCharakteristika: pedchzel siln nrst vr, nzk rizikov prmie a zejmna bublina na realitnm trhuAkutn nedostatek likvidity finannch instituc, rostly obava, ale nikdo se nebl systmov kolapsuTo se zmnilo s pdem Lehman Brothers (lto 2008)Rychl penos do reln ekonomiky pes omezen vr, ztrta dvry, snen investin aktivity podnik a poptvky domcnost zejmna po zbo dlouhodob spoteby a bydlen

Finann krizeDo budoucna nutn se zamyslet nad:Jak pedejt takovm udlostem (preventivn mechanismy)Stabilizace relnch ekonomik a finannch systm (kontroln mechanismy)een kriz (npravn mechanismy)

Kontroln mechanismyEvropsk semestr (z 2010): jeho clem je poskytnout strukturovan rmec, vnm budou lensk zem koordinovat sv rozpotov a hospodsk politiky vsouladu sPaktem stability a rstu a Strategi EU 2020na zklad ron analzy rstu sestaveny hlavn vzvy EU pro nadchzejc rok. Na adu se dostvaj programy konvergence ppadn stability a jejich stedndob strategie rozpot spolen sreformnmi plny, kter jsou zaslny kposouzen Komisi a Rada vprbhu ervna nebo ervence na tomto zklad vyd vlastn stanovisko (viz preventivn mechanismus Paktu). Hlavn krok pichz vervenci, kdy Rada a Evropsk rada vydvaj politick doporuen sttm, kter vedou ksystematick koordinaci fisklnch politik, a to jet ped termnem schvalovn sttnho rozpotu na nadchzejc rok zdvodu mon vasn implementace zmn.

Kontroln mechanismyPakt euro plus (bezen 2011): poslen konkurenceschopnosti, zamstnanosti, udritelnosti veejnch financ a finann stability, co by mlo zajistit konvergenci ekonomik vech stt eurozny a zbvajcch stt EU, kter Pakt euro plus dobrovoln pijaly. kad astnick stt pedlo opaten, kter povedou knaplovn ve uvedench clKontroln mechanismySmlouva o stabilit, koordinaci a zen vhospodsk a mnov unii (leden 2012)stty eurozny a vechny zbvajc stty EU krom Spojenho krlovstv a esk republikyimplementovat rozpotovou kze do vech astnnch stt na nrodn rovni maximln povolen ve stedndobho strukturlnho schodku 0,5 % HDP