Polní opevnění za americké občanské války/Field forifications during American civil war

7/27/2019 Poln opevnn za americk obansk vlky/Field forifications during American civil war

1/76

Poln opevnn budovan za Americk obanskvlky

I. vod

Dstojnick sbor obou zneptelench stran se bhem vlky snail vyvinout tunejlep vojenskou taktiku. Velmi asto se inspirovali teoretickmi studiemi a praktickmizkuenostmi evropskch vojenskch odbornk. Amerit vojent teoretici studovali taktiku,vcvik a organizaci francouzskch vojsk bhem Napoleonskch vlek.

Za Napoleonskch vlek se pouvaly mukety a kanny s hladkm vvrtem hlavn.Pchota se po bojiti pohybovala v sevench formacch a vedla palbu salvami. toc vojskapouvala s spchem bodkovou taktiku. Tehdej run paln zbran mli dosti omezen

inn dostel (cca 50 m). Proto se mohla toc vojska dostat k obrncm na relativnkrtkou vzdlenost, ne na n byla zahjena inn palba. Obrnci stihli ped pchodemtonk na vzdlenost vhodnou pro bajonetov tok vyplit maximln dv salvy. Krtkdostel runch palnch zbran rovn umooval dlostelectvu tonka, aby postupovalov mal vzdlenosti za vlastnmi vojsky a vedl palbu na brnc se jednotky. Jezdectvo se v tdob pouvalo k ochran postupujc pchoty, k pepadm a k przkumnm kolm. Dalmkolem jezdectva bylo napadn a pronsledovn neptelskch jednotek po prlomu jejichobrannho postaven. Se zavdnm muket s drkovanm vvrtem hlavn a po vynlezucylindricko-konickho projektilu, se situace na bojiti zaala mnit.

Amerit dstojnci krom jinho studovali tak problematiku polnho opevovn.

Zdrojem informac byla pro n nap. francouzsk pruka s nzvem Ecole Polytecnnique.V napoleonsk armd se poln opevnn pouvala bhem toku i pi obran. Francouzsk

jednotky se opevovaly kadou noc a pi delch pestvkch v boji a to na takovch mstech,kter byla vhodn k obran. Napoleonovy armdy budovaly opevnn po cel Evrop. Jedenz Napoleonovch nejlepch velitel, generl Foy se nechal slyet e: cel Evropa je posetaredutami a polnmi opevnnmi.

V ostatnch evropskch armdch byl obecn pouvn koncept opevnnho tbora.Tato obrann postaven mla chrnit cel armdy pi pestvkch v boji a pi vleklchstupech. Amerit vojevdci tuto taktiku pouili s nepli dobrmi vsledky bhemAmerick obansk vlky. Vojent teoretici se inspirovali opevnnmi lorda, Wellingtona,

vybudovanmi v z a jnu 1809, bhem stupu jeho vojsk od Lisabonu. Taktikaopevnnho tbora byla pouita generlem Halleckem bhem bitvy u Shilohu.

Poln pevnstky a opevnn linie byly budovny tak, aby se palby z nich vedennavzjem pekrvaly. Dky malmu dostelu zbran s hladkm vvrtem byly jednotliv prvkypolnch opevnn budovny v pomrn mal vzjemn vzdlenosti. Takto se opevnnbudovala a do druh poloviny konfliktu. A technick rozvoj palnch zbran umonil pozdjivojenskm inenrm tyto zsady pehodnotit a pln vyuvat vt dostel zbrans drkovanm vvrtem.


2/76

Pravdpodobn nejvznamnjm americkm vojenskm teoretikem, kter se mimojin zabval tak polnm opevnnm, byl Denis Hart Mahan. Ve sv prci Treatise on fieldfortifications z roku 1856 shrnul poznatky z evropskch boji 19. stolet. V knize vysvtlil,

jak a kde se jednotliv typy polnch opevnn maj pouvat. Soust knihy jsou takpodrobn tabulky udvajc, jak je prraznost v t dob pouvanho steliva. Dle se

v pruce pojednv o stavb polnch opevnn a pekek. Popsny byly rovn rznzpsoby dobvn opevnn. Je vak celkem pekvapiv, e popisovan taktika oblhn adobvn stle pot pedevm s pouitm zbran s hladkm vvrtem hlavn as bajonetovmi toky i kdy roku 1855 u zaali bt zavdny zbran drkovan. Vzhledemk rozsahu knihy je tak zarejc, e problematice dobvn je vnovno pouze osm stran.Mahanova slabina spovala v tom, e byl opravdu pouze teoretik a neml s popisovanouproblematikou tm dn praktick zkuenosti. Rovn se pli nezabval tm, jaktechnick rozvoj ovlivoval modern vlenictv.

Obr. 1: Ukzka jedn z ilustrac obsaench v prci D. H. Mahana (kaponira naobranu pkopu)

Jak dobrovolnci, tak i dstojnci z povoln mli v roce 1861 znan problmys problematikou budovn polnch opevnn. Jen mal st z nich mla monost seznmit ses touto problematikou po praktick strnce, na bojiti. V roce 1850 byly do Evropy odeslnipouze ti vojent pozorovatel, kte mli monost sbrat poznatky bhem prv probhajctzv. Krymsk vlky. Jednm z nich byl pozdj federln generl George B. McClellan.McClellanovy poznatky o problematice polnho opevovn vak byly shrnuty na pouhchesti stranch zvren zprvy. Bylo to pedevm proto, e generl slouil u jezdectva a takse bhem svho pobytu na Krymu zabval hlavn studiem operac, kterch se astnila jzda.

Vtina toho, co sepsal o innosti enijnch jednotek se tkala pedevm jejichorganizace a zvltnho vybaven, kter pouvaly. Pmo polnmu opevnn byl vnovnpouze jeden odstavec, ve kterm byly uvedeny zkladn rozmry pevnostnch prvk. Soustizprvy nebyly dn nrtky opevnn ani tabulky odolnost apod.


3/76

V kapitole nazvan Organizace prce pi stavb polnch opevnn McClellandetailn popsal organizaci pracovnch skupin a jejich povinnosti. Jednotliv pracovnci typicktya ptilenn skupiny byli rozmstni v rozestupech 1,8 m. Tato vzdlenost mla zajistit,aby se pracovnci v prbhu kopn nemohli navzjem poranit pracovnm ninm. Pibudovn pkopu se vykopan hornina ukldala tak, aby zrove vznikala pedprse. Dle

McClelleanova nzoru mlo touto organizac prce dojt k urychlen vstavby opevnn.Pracovn skupina byla vybavena jednm krumpem nebo motykou, tymi lopatami a jednmpchovadlem zeminy. Na vybudpvn kad mle opevnn linie bylo poteba 880 krump,3 529 lopat, 880 pchovadel a 3 520 mu (u tylennch pracovnch skupin). Uptilennch pracovnch skupin se poet pracovnk navil na 4 400.

V prbhu americk obansk vlky jet nebyli vojci vybaveni nosnm enijnmninm. Vechno nad se tak pevelo v zsobovacch vozech. Tento fakt zpsobovalvelk logistick problmy. Je zajmav, e tato skutenost nebyla nijak pipomnkovna anebyly vzneseny poadavky na doplnn standardn vstroje vojska. Je vak zajmav, e

jeden z americkch vrobc nad, s vidinou snadnho zisku, vyvinul vlastn typ enijnho

nad a nabzel jej jednotkm, kter si ho mohli dovolit zakoupit. Nstroj bylo mono upevnitna puku stejn jako bodk. Problm vak vznikal, kdy jej bylo pouito pi kopn v tvrdmpodlo. V takovchto ppadech dochzelo k ohnut hlavn puky. V ppad, e se vojcidostali do neptelsk palby a nemli po ruce enijn vybaven, pouvali ke kopn krytmisky, bajonety, noe a nebo tak rozplen poln lahve.

Zprva kapitna McClellana a manul profesora Mahana byly v podstat pouhmipeklady manul vydanch v zahrani. Prce s nzvem Vojensk slovnk napsanunionistickm generlplukovnkem H. L. Scottem a vydan v roce 1863 u kombinovalazsady zskan studiem cizojazynch pruek a praktick zkuenosti zskan v prbhuboj. V podstat se jedn opravdu o slovnk, ve kterm jsou abecedn seazeny pojmyz vojensk terminologie. Kad pojem je zde podrobn vysvtlen, event. doplnn ilustracemi.V dobch ped vydnm anglicky psanch manul museli bt velitel bu absolventy WestPointu nebo museli mt znalosti francouzskho i nmeckho jazyka, aby byli schopni zskatnjak informace o stavb polnch opevnn. Nap. vstavba Konfederanch opevnn uAtlanty byla provdna podle francouzskho manulu.

Scottova prce pekonala tu McClellanovu ve vech ohledech. Nejednalo se pouze opeklad francouzskch a pruskch manul, ale jsou v nm popsny tak vechny tehdypouvan typy polnch opevovacch staveb. Jeho prce je doplnna znanm mnostvmschmat polnch opevovacch staveb, vetn rozpisu potebnho materilu. Podailo se mu

zredukovat mnostv pracovnho nin, pracovnch sil a tak

as pot

ebn k budovnpolnch opevnn. V knize byly dle popsny operace spojen s oblhnm opevnnho

postaven neptele. Kdyby byl tento manul napsn dve a byl vce rozen, zajist by seuetilo mnoho lidskch ivot.


4/76

Obr. 2: Pklad jedn z ilustrac obsaench v prci H. L. Scotta (ez valem, pkopem apekkami)

Poln opevnn budovan za obansk vlky slouila k ochran vojska a strategickchmst ped pekvapivm tokem nkolikansobn silnjch jednotek. Poln opevnnposkytovala mn poetnm obrncm jistou vhodu oproti pesile tonk. Pouvala se jakpi obran, tak pi tonch operacch. Dle se pouvala k zabezpeen zsobovacch lini,kiovatek vznamnch komunikac, zsobovacch zkladen, silninch a elezninch most.Armda, kter si bhem pestvek v boji nebudovala poln opevnn byla velice zraniteln pipekvapivm neptelskm toku a mohla bt snadno poraena.

V bitv u Shilohu nebyl chopen generl Sherman schopen odolat tokukonfederanch jednotek. Nejene nevybudoval dn poln opevnn, dokonce kolem tboraani nenechal rozmstit stre. 6. dubna 1862 konfederan jednotky do tbora vtrhly a pistihlyvojky bhem ppravy sndan nebo pi odpoinku ve stanech. Na tuto lekci generl Shermannikdy nezapomnl a vinil z nespchu pedevm sv podzen.


5/76

II. Typy polnch opevnn

Poln stavby byly rozdleny do tech td. Opevnn prvn tdy byla z tlu oteven.Patily sem nap. redan, dvojit redan, redan s boky a lunety. Do druh tdy byly zaazeny

objekty obklopen valy ze vech stran. Do tto kategorie byly zaazeny reduty a pevnstkys bastionovm pdorysem. Do tet tdy patily opevnn linie. A u souvisl, nebobudovan v intervalech mezi jinmi pevnostnmi prvky. Linie mohly bt zalamovan,kleov, s vystupujcmi redany apod.

Pi budovn polnch opevnn bylo aplikovaly ob vlc strany nkolik zsadnchprincip:

1) Poln opevnn byla budovna na dostel od svch soused. Tm bylozajitno, e se mohli navzjem podporovat palbou.

2) Konce opevnnch lini byly zalamovny do pravho hlu. Z taktozalomench konc mohla bt vedena palba na obranu sousednchpevnostnch prvk. Toto opaten zrove zabraovalo tomu, aby bylaosdka ohroovna palbou svch soused, nachzejcch se po stranch avce vzadu.

3) Vystupujc sti opevnnch lini nemvaly v pdorysu zapiatl, alezaoblen tvar. Toto opaten poskytovalo pchot a dlostelectvu irpalebn sektor.

4) Pkopy byly v co mon nejvt me postelovny z pchotnch postaven.Palba do pkopu byla vedena z dopedu vystupujcch st pevnostnchprvk. Ze stejnch pozic byly tak pozorovny a postelovny pekky

lec v pedpol.5) Pevnostn stavby mly pedem stanoven palebn pln na podporu

sousednch pozic a postelovn pekek. Palebn plny byly vypracovnyjak pro palbu z pchotnch zbran, tak i pro dlostelectvo.

6) Velikost opevnn pozice musela odpovdat mnostv jednotek, kter v nmly bt umstny.

7) Pedpol muselo bt zbaveno vegetace a vech krajinnch prvk, kter bymohly nepteli poskytnout kryt a kter by brnily vhledu a vsteluobrnc.

Zkladnm prvkem vech polnch opevnn byl val. Byl to prv val, kter mlodolvat zsahm dlosteleckch projektil. Budoval z rznch materil, kter mlypoadovanou odolnost. Nejastji pouvanm materilem byla pochopiteln zemina.V tabulce . 1 jsou uvedeny potebn tlouky val, kter byly schopny odolvat tehdejmpalebnm prostedkm. Materil pro stavbu val byl nejastji zskvn pi hlouben pkop.


6/76

Tabulka . 1: Odolnosti zemnch val

Aby val odolal nejtm kalibrm (24 libern kann) musel bt nejmn 6 7,2 msiln. Pi navrhovn sly val, kter mly odolvat kalibrm 18 liber a menm se potalos 0,3 m na kadou libru. Nap. pro dvanctilibern kann se potalo s valem o minimln

sle 3,6 m (viz. tabulka). Rovn byla zkouena odolnost ocelovch desek. Deska o sle 115mm odolvala zsahm z Dvaaticetilibernho ze vzdlenosti 440 m. Projektilyz hladkohlavovch muket pronikaly 460 mm silnou vrstvou udusan zeminy nebodevnmi deskami (jilm) o sle 150 280 mm. Prraznost projektil muket s drkovanmvvrtem byla dvojnsobn.

Rozmry pkop byly nsledujc. Hloubka 2,4 m a ka 4,8 m. Rozmry bylystanoveny tak, aby pkop nemohl bn pk peskoit a nemohl z nj bez pomoci vylzt.Kdy se k hloubce pkopu pipote vka valu, lecho za nm, musel pk pekonat pkrsvah o celkov vce cca 4,2 m. Na dn pkop byly rozmisovny dodaten pekkyztujc pohyb po jeho dn. K tomuto elu se pouvali stromov zseky nebo fugasy.Obrnci obvykle tonky v hojn me zasypvali tonky, kte uvzli v pkopu, runmigranty a dlosteleckmi projektily mench r.

Obr. 3: ez valem a pkopem se zkladnmi rozmry

Zbra Sla valuMukety s hladkm vvrtem 0,9 mMukety s drkovanm vvrtem 1,5 mestilibern kanny 1,8 mDevtilibern kanny 2,7 mDvanctilibern kanny 3,6 mOsmnctilibern kanny 5,4 mDvacetitylibern kanny 6 7,2 m


7/76

Reduty

Reduty mly ve vtin ppad nepravideln polygonln pdorys. Pdorysnuspodn bylo dno ternnmi podmnkami a taktickou situac. Ve vtin ppad mlyreduty pdorys pravidelnho nebo nepravidelnho tyhelnku i ptihelnku. Reduty byly

pizpsobeny ke kruhov obran a rozmsovny do lini v takov vzjemn vzdlenosti, abyse navzjem mohly podporovat palbou. Tern mezi redutami byl pokryt kovou palbou.Dalm typickm umstnm byly kiovatky dleitch komunikac.

Obr. 4: Pklad tyhelnkov reduty


8/76

Pevnstky (forty) s hvzdicovm pdorysem

Tento typ pevnostnch staveb byl obklopen valy uspodanmi tak, e v pdorysumly vcemn tvar hvzdy. Budovaly se pedevm v potenm obdob americk obanskvlky. V obdob po napoleonskch vlkch byl ji tento typ stavby pekonan. Hvzdicov

pdorys ml mnoh nevhody. Bon palba do pkopu nebyla pli efektivn, a lcevystupujcch prvk bylo mono brnit pouze kosmi palbami. Vzhledem k relativn malploe, kterou stavba zabrala mla pomrn dlouh valy, kter musely bt obsazeny velkmmnostvm pchoty. Lce vystupujcch prvk byly velmi zraniteln pi neptelsk enfilovacpalb. Jako ochrana proti enfilovn se budovaly traverzy. Ty vak omezovaly mnostvpchoty rozmstn na valech.

Obr. 5: Pklad tzv. hvzdicovho fortu (Fort Phelps)

Redany

Redan (obr. 7) byla velice jednoduch pevnstka skldajc se ze dvou lc. Tlovstrana byla oteven. V nkterch ppadech mohly bt jeho lce oproti zkladnmu proveden

jet prodloueny nebo zalomeny (obr. 6). Nkdy se tak navzjem spojovaly a vytvoily taktzv. dvojit nebo i trojit redan. Redan byl stavn pomrn asto, nap. v konfederanchobrannch postavench kolem Petersburgu jich bylo vybudovno 55. Redany se stavly pedhlavn obrannou lini, na ochranu pedmost a hlavnch komunikac.


9/76

Obr. 6: Jeden z typickch pklad pouit redanu a redut k obran mostu pes eku.

Obr. 7: Dva redany spojen valem

Lunety

Lunety mly podobn vyuit jako redany. Tvoily je dva lce a dva paraleln boky(obr. 9). Tvar lunety nemusel bt striktn pravideln. Dlky jednotlivch st sepizpsobovaly ternnm podmnkm a taktickm poadavkm. Obecn vak dlka lcnepekraovala 50 m a dlka bok 25 m.

Obr. 9: Schematick znzornn lunety


10/76

Bastiony

Popis bastionovho zpsobu opevovn by, vzhledem k jeho znanmu historickmuvznamu, vydal na samostatn pojednn. Vzhledem k rozsahu tto prce zde budeproblematika popsan velmi strun.

Bastiony jsou ptihelnkov baty navzjem spojen valem (u permanentnchfortifikac zd kurtinou). Bastion tvoily dva lce, dva boky a je. Z bok bastion bylomono vst palbu na obranu pkopu a lc sousednch bastion. Bvalo na nich rozmstnodlostelectvo i pchota. Ped bastiony se do pkopu umisovaly dal prvky, jako napkladplmsce.

Obr. 10: Bastion (vez z plnu jednoho z fort vybudovanch konfederanmi vojskyv okol msta Mobile)

Dlosteleck baterie

V baterich bylo umstno 2 a vce dl (lehkch, tkch, mod,). Dlosteleckbaterie mohly bt budovny bu samostatn (v intervalech mezi pevnostnmi objekty, napobe, na vznanch vinch apod.) nebo jako sousti rznch typ fortifikac (lunety,redany, bastiony atd.). Dla mohla stlet bu skrz stlny (obr. 11) nebo pes pedprse (obr.12 barbeta).

Obr. 11: ez bateri se stlnami proraenmi v pedprsni


11/76

Obr. 12: ez barbetovou bateri

Oba typy bateri mly sv vhody i nevhody. Dla umstn v barbetch mlamnohem ir palebn vj. Jejich obsluha vak byla mn chrnna ped neptelskmostelovnm. Dla, kter stlela skrze stlny mla zase pomrn zk palebn vj, ale

jejich obsluha byla lpe chrnna. Stlny pedstavovaly nejvce ohroenou st cel baterie.Pi neptelskm toku se jimi obvykle snaila do baterie proniknout pchota, kter dkycelkov vce valu nemohla bt ostelovna z pchotnch zbran obrnce (dobe patrn na

obr. 13). Dlostelectvo mohlo bt umstno v jakkoliv sti opevnn linie, respektive pocelm obvodu pevnostn stavby. Nejastji se vak rozmisovala ve vystupujcch stechlinie (nap. v redanech) tak, aby pokryla palbou co nejvt st prostoru lecho ped n.Dle se mohlo dlostelectvo nachzet tak na bocch pevnostnch prvk, aby mohlo podlnostelovat celou linii a dostat toc jednotky do kov palby.

Obr. 13: Dlo umstn v palebnm postaven se stlnou


12/76

Pro dla umstn v baterich, obzvlt pro tk kusy, bylo nutno dostaten zpevnitpodlo, aby se postupn nepropadala a nehloubila v nm rhy (obr. 14). Toto opaten znanzvyovalo pesnost palby. U malch r postaovalo ukotvit do podlo dle dobovchpruek pouze ti prkna pro kola a oprku lafety. V praxi se vak mnohem astji prknyzpevovala mnohem vt plocha (obr. 15). Palebn postaven v baterich bvala navzjem

oddlena traverzami, kter slouily ke snen niivho inku pi pmm zsahu jednohoz dl neptelskm projektilem (obr. 16, 17, 18, 19).Zvltnm ppadem dlosteleckho postaven byla dlosteleck kasemata. Vkres

jedn z takovch kasemat je na obr. 24. Tato konkrtn kasemata byla vybudovna ve fortuBurnham. Jedn se o klasickou, roubenou, devozemn konstrukci.

Obr. 14: Tk dlo v palebnm postaven

Obr. 15: Dlo men re v palebnm postaven


13/76

Obr. 16: Traverzy oddlujc jednotliv palebn postaven v dlosteleck baterii

Obr. 17: Traverzy oddlujc jednotliv palebn postaven v dlosteleck baterii

Obr. 18: ez traverzou

Obr. 19: Traverza pouit k ochran vstupu do objektu


14/76

Obr. 20: Pklad bateri pro mode (nahoe) a pro oblhac dlostelectvo (d


15/76

Obr. 21: Pklad baterie polnho dlostelectva


16/76

Obr. 22: Baterie polnho dlostelectva


17/76

Obr. 23: Poben baterie (pro tk dlostelectvo)


18/76

Obr. 24: Devozemn dlosteleck kasemata


19/76

Blokhausy

Soust vtch pevnostnch staveb vtinou bvaly tak blokhausy (obr. 25, 26, 27).Stavly se tak v blzkosti most, kiovatek dleitch komunikac apod. Mli za kolochrnit posdku ped neekanm neptelskm tokem. Vtinou slouily k veden palby

z pchotnch zbran, nkdy vak mohly bt vyzbrojeny tak dlostelectvem. Byly budovnypedevm ze deva. Mohly mt jedno nebo dv patra a v pdorysu tvar tverce, ke neboestihelnku. Stny a stropy byly stavny z kld o minimlnm prmru 30 cm. Toto eenbylo povaovno za dostaten odoln proti stelm pchotnch zbran. Kldy mohly btuloeny bu vertikln nebo horizontln. Horizontln kldy byly v rozch spojovnyklasickmi tesaskmi spoji jako nap. u roubench staveb. Vertikln uloen kldy bylyzaputny 0,9 m do zem. Ve vrchnsti byly spojeny epy nebo vodorovnou litou, aby senemohly rozjdt. Stny blokhaus byly asto a do rovn stlen zahrnuty zeminou, aby sezvila jejich odolnost proti dlosteleckmu ostelovn. Aby si stelci uvnit blokhausnavzjem nepekeli, byly stanoveny jejich zkladn rozmry. Minimln dlka jedn stnybyla 3,6 m. V krat stn nebylo mon zhotovit takov poet stlen, kter by zajioval

dostatenou hustotu palby. Maximln dlka stny byla stanovena na 7,2 m. U blokhaus sestnami delmi ne 4,8 m se musela uvnit zbudovat konstrukce nesouc thu stropu. Stropbval obvykle stejn siln jako obvodov stny. U vtch pdorysnch rozmr mlpochopiteln znanou hmotnost.

Blokhausy budovan na ochranu most a eleznic mly obvykle dvojnsobnou slustn a strop, aby byly schopny odolat dlosteleck palb. Ke stavb se pouvaly kldy oprmru 45 cm umstn ve dvou vrstvch. Vnitn vrstva kld byla uloena svisle a vnjhorizontln. Okraje stlnovch otvor byly na vnj stran zesleny svisle umstnmisloupky (tzv. blokhaus americkho vzoru).

Stlny pro pchotn zbran byly od sebe vzdleny 0,9 m a byly umstny 1,8 m nadrovn ternu. Takovto vkov umstn mlo zabrnit neptelsk pchot v tom, aby jimimohla plit dovnitobjektu. Stlny se zuovaly smrem ven (obr. 28, 29).

Obr. 25: Dvoupatrov blokhaus podle francouzskho vzoru


20/76

Obr. 26: Blokhaus jeho stny jsou tvoeny svisle umstnmi kldami


21/76

Obr. 27: Dvoupatrov blokhaus zeslen zemnm valem

Obr. 28: Horizontln a vertiklnez stlnou

Obr. 29: Pohledy a ez stlnou pouvanou ve vych patrech


22/76

Strop blokhaus byl budovn ve stejn odolnosti jako jeho stny. Pouvaly se kldy oprmru 30 cm. Stecha byla zeikmen za elem odvodu srkov vody. Takto bylabudovna stecha u blokhaus inspirovanch francouzskmi vzory. U ryze americkchkonstrukc byla jet stecha pokryta udusanou zeminou. U hebene mvala vrstva zeminy slu0,9 m a na okrajch 15 22 cm. Vrstva zeminy byla ped psobenm poas chrnna jet

vrstvou prken. Stechou tak prochzely ocelov komny k odvodu koue z kamen.U dvoupatrovch blokhaus tvoil strop spodnho patra zrove podlahu patrahornho. Stecha hornho patra byla vybudovna dle ve uvedench zsad. Pdorys hornhopatra obvykle pesahoval pes pdorys patra spodnho. Patro mohlo pesahovat po celmobvodu nebo jen v rozch. Pesahujc sti podlahy hornho patra byly nleit zesleny.Z pesahujcch st hornho patra bylo mono brnit mrtv prostor u paty objektu (obdobastedovkho podsebit).

Nejmn odolnou st blokhaus byly vchody. U dvoupatrovch blokhaus bylvchod obvykle situovn v pate. Byl pstupn pomoc samostatn stojcch schdk. Odvrcholu schodit ke vchodu vedl mstek, kter bylo mono v ppad poteby zathnoutdovnit(obr. 32) . Toto een vak mlo jednu velkou nevhodu. Po zataen schod nemla

osdka monost objekt opustit a mohl se tak pro ni stt smrtelnou past. Daleko lepmeenm bylo pouit zalomen vstupn chodbiky (viz. obr. 26, 27, 33). Vstupn chodbikubylo mono zevnitblokhausu postelovat.

Obr. 30: Jednopatrov blokhaus zeslen zemnm valem a vrstvou kld


23/76

Obr. 31: Jednopatrov blokhaus zeslen americk konstrukce

Obr. 32: Dvoupatrov blokhaus se vstupem v hornm pate


24/76

Obr. 33: Dvoupatrov blokhaus zeslen americk konstrukce. Uprosted snmku je patrnvystn vstupn chodbiky.

Obr. 34: Dal mon proveden blokhauzu podle D. H. Mahana


25/76

Obr. 35: ezy a pohled na stnu se stlnami americkho blokhauzu (srovnej s obr. 31)

Kaponiry

Kaponiry jsou stavby slouc k ochran dna pkopu. Budovaly se dva zkladn typy jednostrann (plkaponira), oboustrann (dvojkaponira). Jejich stavebn proveden bylovelice podobn ve popisovanm blokhausm. Z jednostrann kaponiry mohla bt vedenapalba pouze jednm smrem, vtinou mla podobu devn palisdy vybudovan na koncchpkop (typick pouit nap. u redan). Jednostrann kaponiry byly obsazovny av okamiku, kdy se neptel dostal do pkopu. Oboustrann kaponira byla obvyklevybudovna zhruba v polovin dlky pkopu. Bylo mono z n vst palbu dvma smry (obr.1 a 36). ka a vka vtinou inila 2,4 m. Podlaha kaponiry se mohla nachzet bu vestejn vkov rovni jako dno pkopu nebo ne. V ppad, e se podlaha kaponirynachzela ne ne dno pkopu, byly stlny vybudovny ve vce max. 45 cm nad jeho

rovn. Kolem kaponiry mohl bt tak vybudovn zk pkop. Zemina zskan p

i hloubenpkopu se mohla pout k obsypn jejch stn. V mst napojen kaponiry na eskarpu se dle

budovala palisda, ze kter mohla bt vedena palba na ochranu jejch bok a lc. Vzdlenostod vrcholu kontreskarpy ke kaponie musela bt minimln 3,6 m, aby neptelsk pchotanemohla peskoit z okraje pkopu na jej strop. Strop kaponiry musel bt vybudovnv takov vkov rovni, aby byl ped palbou z pedpol chrnn masivem glacis a vrcholemkontreskarpy. Pstup do kaponiry byl mon podzemn chodbou.


26/76

Obr. 36: Pn ez oboustrannou kaponirou

Kontreskarpov galerie

Jak nzev napovd budovaly se na kontreskarpov stran pkopu, v jeho zalomench.Slouily k ochran pkopu. Jednalo se o rmovou konstrukci shora pokrytou trmy o sle 30 40 cm a zemnm nakrytm o minimln sle 0,9 m. elo bylo tvoeno svisle zabudovanmitrmy o prezu 20 25 cm. V eln stn byly zhotoveny pukov stlny. Zadn stna mlaslu podobnou jako strop. Byla vak budovna pouze do vky 150 cm nad podlahu. Volnprostor nad touto vkou slouil k usnadnn manipulace s nabijkem (dobe patrno z ezuuvedenho na obr. 37). Celkov vka galerie obvykle nepesahovala 2,1 m a ka 1,2 m.Stejn jako u kaponir se u eln strany galeri budovaly pkopy, kter zabraovalyneptelsk pchot v pstupu ke stlnm a jejich zablokovn pytli se zeminou, fainamiapod. Do galeri se vstupovalo zkmi dvemi.

Obr. 37: ez kontreskarpovou galeri


27/76

Eskarpov galerie

Budovaly se na eskarpov stran pkopu, mohly v nich bt krom pchoty umstnyjeden nebo dva kanny. Slouily k flankovn pkopu. Stavebn proveden bylo opt velmipodobn oboustrannm kaponirm. Stropn konstrukce vak musela bt mnohem vce

robustn, jeliko nesla thu valu nachzejcho se nad n. Zadn strana tto galerie bvalaoteven. Musel bt rovn zajitn odvod dmu. Vystn tchto vvod se obvyklenachzelo na berm valu. K ochran dlovch stlen se mohly budovat rzn typy clon, ktermly za kol chrnit dla a jejich obsluhu ped neptelskou palbou. Dlov stlny mohly bttak zodolnny gabiony nebo pytli naplnnmi zeminou.

Palisdy

Palisdy byly s vhodou pouvny pro poln opevnn s nzkm profilem a v mstech,kter nebyla ohroena dlosteleckou palbou. V obdob ped obansko vlkou se palisdypouvaly pedevm jako ochrana ped toky indin. Budovaly se z neopracovanch kmenmladch strom o prmru 25 30 cm a dlce 3,6 4,2 m. Kmeny se zapoutly do podlotsn vedle sebe. Horn konce kmen byly otesny do tvaru pice. V mezerch mezi delmikmeny byla umstna ada kratch (obr. 38). V palisd bvaly zhotoveny stlny a to tak, edel kly (sousedc) byly svisle seznuty. Vznikla trbina o ce cca 20 cm na vnitn a 7cm na vnitn stran. Vzdlenosti mezi osami sousedcch stlen nemly bt men ne 0,9 m.Spodn okraj stlny se umisoval 1,8 m nad rove ternu ped palisdou. Toto opaten mloneptelsk pchot zabrnit v jejich zablokovn, event. k jejich pouit pro palbu dovnitopevnnho prostoru. Na eln stran mohl bt navren val sahajc tsn pod stlny, kterml nepteli zabrnit v rozebrn palisdy (obr. 39). Na tlov stran palisdy mohl bt

vybudovn nzk val s banketem o vce cca 53 cm. Ped palisdu mohl bt ve vzdlenosti1,2 m pedsunut pkop o ce 3,6 m a hloubce 0,9 m. Na eln stran pkopu mohly bt

pedsunuty zseky. V ppad poteby mohla bt palisda flankovna z blokhausu.

Obr. 38: Palisda dle H. L. Scotta


28/76

Obr. 39: Palisda podle D. H. Mahana

kryty

Rzn druhy kryt byly bhem vlky velice rozen. Slouily k ukryt iv sly,materilu, rznch druh zsob, munice a technickch zazen (pedevm telegrafu). Mlyrznou odolnost. Proti stelm z pchotnch zbran, proti stepinm (v dobov terminologiisplinterproofs) nebo proti dlosteleckm projektilm rzn re (v dobov terminologiibombproofs). kryty mohly stt samostatn uvnit pevnostnho prvku, nebo mohly btzabudovny do val. kryty pro munici se zsadn neumisovaly do tlu, v osedlosteleckho postaven, jeliko se jednalo o jednu z nejvce ohroench st baterie.Obsluhy dl asto preferovaly dva men kryty umstn po obou stranch dlosteleckhopostaven.

kryty pro uskladnn stelnho prachu se nachzely pobl dlosteleckch bateri.

Munin kryty mohly bt postaveny samostatn nebo mohly bt vestavny do traverzoddlujcch jednotliv palebn postaven. Bylo tak mono je postavit jako podzemn.Vnitek kryt musel bt dobe vtran a chrnn proti vlhkosti. Vtrn se tkalo takprostoru pod prkennou podlahou. Na strop krytu vtinou stily ventilan roury. Jakoochrana proti vlhkosti slouila vrstva trov lepenky. Podle Mahana mly mt krytyminimln profil 1,8 x 1,8 m. Dlka se volila podle mnostv uskladnn munice. Obvyklmstavebnm materilem byly devo, fainy, gabiony (obr. 46) a pytle naplnn zeminou.

Pokud byly ke zpevnn stn krytu pouity fainy, musel se vkop pro kryt smremnahoru roziovat (viz. obr. 40). Fainy bylo teba upevnit pomoc devnch kolk avrbovho prout. Trmy podprajc strop mly prez 15 x 15 cm a byly uloeny vevzdlenosti 0,6 0,8 m od sebe. Na trmech leely dv vrstvy fain rozmstn kolmo na

sebe. Cel strop byl nakonec pekryt vrstvou zeminy o sle alespo 0,9 m. Strop byl protivlhkosti izolovn vrstvou trov lepenky. Na lepence mohla bt jet poloena vrstva pytlnaplnnch zeminou, kter ji chrnila ped protrenm stepinami dlosteleckch grant.Podlaha se budovala z trm a prken. Pod podlahou byl vyhlouben lbek vyspdovansmrem ke vchodu, aby byl umonn odtok vody. Vnitek krytu mohl bt vystln slmou zaelem pohlcovn vlhkosti. Toto een vak bylo, vzhledem k monosti snadnho vzncenslmy, ponkud nebezpen, take se vtinou k izolaci proti vlhkosti pouvala ve zmnntrov lepenka. Tento zpsob izolace byl shledn naprosto spolehlivm.


29/76

Obr. 40: ez krytem se stnami a stropem vybudovanmi z fain

kryty vybudovan ze deva byly zhotoveny z devnch rm obitch prkny. Rmybyly zhotoveny z devnch trm o prezu 15 x 15 cm rozmstnch 70 80 od sebe. ka

rm

inila 1,8 m, vka byla tak 1,8 m. Prkna pouit na st

ny a strop m

la slu 4 cm. Stropbyl dle zeslen dvma vrstvami klden nebo fain a vrstvou zeminy.

Obr. 41: kryt rmov konstrukce

ez krytem postavenm z gabion je na obr. 42. Pro kryt se hloubila mlk jma,gabiony se sten zapoutly do zem, aby byla zajitna jejich stabilita. Po usazen se

naplnily zeminou. Strop by vybudovn stejnm zpsobem jako v ppad krytu z fain.

Obr. 42: ez krytem vybudovanm z gabion


30/76

ez krytem podle H. L. Scotta je na obr. 43. Profil krytu byl trojhelnkov.Nosnky byly z kld o dlce 2,4 2,7 m a prmru 20 30 cm. Nosnky byly pokryty jednounebo dvma vrstvami fain. Nsledovala vrstva hnoje nebo hutn zeminy o sle 0,9 1,2 m.

Obr. 43: kryt trojhelnkovho profilu

Dal monost bylo zabudovat kryt do eln stny palebnho postaven. Jednalo se onotoricky znm vklenek budovan ve stnch zkop a okop i v pozdjch historickchobdobch. Strop takovho krytu byl tvoen kldami o prmru 20 25 cm a dlce 3,6 m.Pot nsledovala vrstva trov lepenky a dv vrstvy pytl naplnnch zeminou. Za detivhopoas byl pes kryt pehozena jet jedna vrstva trov lepenky.

Vchody do kryt byly proti vnikn stepin, kamen a zeminy zajitny ikmoustnou, tvoc jakousi chodbiku (viz. obr. 44). Chodbika byla tvoena trmy upevnnmi kestn krytu a ukotvenmi v zemi pod hlem cca 45. Trmy byly uloeny pmo vedle sebe.Dle byly pekryty vrstvou zeminy (nebo pytl naplnnch zeminou) a trovou lepenkou.Lepenka mohla bt poloena jak na trmech, tak i pes ochrann nsyp.

Obr. 44: Ochrana vstupu do krytu


31/76

kryty pro uskladnn zsob a jinho materilu, odoln proti dlosteleckmubombardovn byly stavny podle vzoru uvedenho na obr. 45. Stavly se pedevm ze devaa zeminy. Velice dleit bylo vtrn a odvodnn kryt. Vchod do krytu bval zalomen.Stny a strop byly stavny z kld o prmru 40 cm zaputnch kolmo do zem. V hornstibyly kldy zajitny prkny o sle 5 cm, kter zabraovaly jejich rozjet. Strop byl obvykle

tvoen nkolika vrstvami kld, poloenmi kolmo pes sebe. asto se po uvaly kldynkolika rznch prmr, aby byla stecha dostaten vyspdovna. Zemina byla pchovnamezi jednotlivmi vrstvami kld a samozejm tak tvoila posledn vrstvu nakryt. Hornvrstva upchovan zeminy byla dle pekryta dvma vrstvami prken. Kad vrstva prken bylanatena asfaltem. Podlaha kryt byla zhotovena z devnch trm a prken. Zemn nsyp bylvybudovn tak kolem bonch stn krytu. Na nejvce exponovanch mstech ml slu a 3m, kolem ostatnch stn 1,8 m. Mezi vnj stnou krytu a zemnm obsypem se nachzelprzdn prostor. Tato komora vznikla umstnm kld pipevnnch na hran stropu azaputnch v urit vzdlenosti 0,9 1,2 m od paty stny krytu. Uprosted byly podepenyrozprkami, aby odolaly tze zemnho nsypu. Na ikmo umstn kldy byla ve vodorovnpoloze pitluena kulatina menho prmru. Komora zabraovala pronikn vlhkosti ze

zemnho nsypu do vnitku krytu. Potebn ventilace byla zajitna trubkami prochzejcmistnami tsn pod stropem a vyvedenmi nad zemn nakryt. Ventilan trubky prochzejcprotilehlmi stnami nesmly bt umstny pmo naproti sob. Vvod byl zajitn protivnikn vody, kamen, hlny apod. Podlaha krytu byla vyspdovna smrem ke vchodu.Voda se shromaovala u paty schodit vedoucho do krytu.

kryty pro mustvo se budovaly ve dvou provedench, odoln proti stepinm (vdobov terminologii splinterproofs) a proti dlosteleckmu bombardovn. Budovaly seuvnitrznch druh polnch staveb (reduta, luneta, zkopy atd.). V nkterch ppadech bylyopateny stlnami pro pchotn zbran. Tlov strana krytu byla velmi asto oteven, nkdyvak tak tvoena kldami nebo prkny a opatena ve zmnnmi stlnami. kryty sebudovaly nejastji podle vzoru uvedenho na obr. 47. Stavny byly stejn jako ostatn typykryt z kld o prmru 20 30 cm. Nejvce exponovan (eln) stna byla tvoena adoukld zaputnch kolmo do zem. Nsledovala dal stna z kld uloench bu vodorovn,nebo vertikln. Ob stny mohly bt vybudovny s malm vzjemnm odstupem a prostormezi nimi vyplnn upchovanou zeminou. Vnitn strana eln stny mohla bt izolovnaproti pronikn vlhkosti trovou lepenkou. Zemn obsyp a nakryt stropu, o sle cca 1,8 m,byly prokldny rznm materilem (fainy apod.), aby bylo zajitno jejich dostatenodvodnn. Toto opaten se samozejm tkalo vech typ kryt, ne jen kryt pro mustvo.Strop byl jako obvykle tvoen jednou nebo vce vrstvami kld a zemnm nakrytm.

Podlaha krytu se nachzela v urit hloubce pod rovn okolnho ternu. Pi pohledu

z tlu tak byla vidt zk mezera mezi spodnm okrajem stropu a povrchem okolnho ternu.Tlov stna nebyla zakryta z toho dvodu, aby mohla posdka kryt, v ppad poteby, co

nejrychleji opustit. Nkdy se pro zakryt mezery pouvaly ocelov plechy opaten stlnami.


32/76

Obr. 45: Pdorys krytu (skladit) odolnho proti dlosteleckmu bombardovn

Obr. 46: Pn ez krytem z obr. 44


33/76

Obr. 47: ez krytem pro mustvo

Obr. 48: kryt vybudovan z gabion a kld


34/76

Obr. 49: kryt postaven na vnitn ploe fortu Sedgwick

Obr. 50: kryt vybudovan ze silnch kld (Petersburg)


35/76

Obr. 51: kryt pro telegraf obloen pytli naplnnmi zeminou. V krytu bylo velitelskstanovit, pracovit telegrafisty, sklad a toalety Morris Island, Jin Karolna (podrobnj

popis viz. Ploha 1)

Obr. 52: kryty pro mustvo


36/76

Obr. 53: V lev sti snmku odolnj kryt z devn kulatiny, v prav sti, do tluoteven kryt pro mustvo

Obr. 54: Stejn kryty jako na obr. 53 vyfocen z vt vzdlenosti


37/76

Obr. 55: kryt pro telegraf (Morris Island, Jin Karolna)

Zkopy

V prbhu vlky se od budovn mohutnch val a pkop zaalo ustupovat. Mstotoho se hloubily zkopy a zemina zskan z vkopu se pouvala k budovn pedprsn.Vojci se tak ped neptelskou palbu kryli v zkopech a pi stelb vystupovali na steleck

stupe (banket). as potebn k vybudovn opevnn linie se dky tomu zkrtil na jednutetinu. Na obr. 56 je ez zkladnm typem zkopu o hloubce 0,6 m a s pedprsn o vce 0,75m. Do zkopu bylo mono umstit pouze jednu adu stelc. Vojci byly ped neptelskoupalbou dostaten chrnni pouze v ppad, kdy se shrbili nebo sedli na stupnkuvyhloubenm v tlov stn zkopu. Celkov kryc vka inila 1,35 m. Na obr. 57 je ezdalm typem zkopu. Ten u jeho osazenstvu poskytoval vy stupe ochrany. Stle do njvak bylo mon umstit pouze jednu adu stelc.

Obr. 56: ez zkladnm typem steleckho zkopu


38/76

Obr. 57: ez odolnjm typem steleckho zkopu

Na obr. 58 je vyobrazen steleck zkop o plnm profilu. Kryc vka zkopu v tomtoppad in 1,8 m. Bylo zde mono umstit dv ady stelc. Na obr. 59 je ez zkopembudovanm v mstech se skalnatm podlom nebo s vysokou hladinou spodn vody.V takovmto prosted bylo mnohem praktitj, vzhledem k mnostv vynaloen prce,budovat zkopy u.

Obr. 58: Steleck zkop s plnm profilem

Obr. 59: Steleck zkop budovan v mstech se skalnatm podlom nebo s vysokouhladinou spodn vody


39/76

Zkopy podle D. H. Mahana mly ponkud jinou podobu. Navrhoval je mnohem ir.Evidentn vychzel z francouzskho vzoru. Na obr. 60 je uveden standardn steleck zkop.Zkop na obr. 61 je rozen, aby se v nm mohlo pesunovat dlostelectvo.

Obr. 60: Steleck zkop podle D. H. Mahana

Obr. 61: Rozen steleck zkop podle D. H. Mahana

V prostoru ped pkopem nebo pedprsn zkopu se budovala samostatn steleckpostaven pro stre, odstelovae a stelce uren k postelovn pekek (obr. 62). Steleckpostaven obsazovali dva mui. Byly hlubok cca 0,9 m, v jejich zadn stn byl zhotovenstupnek k sezen. Hornina vykopan pi stavb okopu byla pouvna na budovn

pedprsn. Pedprse se zesilovala pytli naplnnmi zeminou. Z pytl se tak budovalystlny. Samostatn steleck postaven mla dv funkce. Jednotky zde umstn mly za kolvas odhalit neptelsk tok a upozornit na nj obrnce umstn v hlavnm obrannmpostaven. Dalm kolem bylo, pesn menou palbou, naruit toc neptelsk formace.

Obr. 62: Samostatn steleck postaven


40/76

III. Pekky

Pekky slouily obrnci k nasmrovn jednotek tonka do prostor, kter mohlybt efektivn pokryty palbou z obrannch postaven. Dle mly za kol neptelsk postup

zpomalit tak, aby byl neptel po co mon nejdel dobu vystaven palb

obrnce. To vemlo za nsledek, e neptelsk ton formace byly narueny a asov harmonogram jejich

postupu byl znan zpomalen.

Velmi asto pouvanou pekkou byly rzn typy palisd z naostench kl.Palisdy mohly bt bu pmo zaputn do zem, nebo mohly mt formu penosnch rm.Kly mly vtinou prmr v rozmez 15 20 cm a dlku 2,7 3 m. Palisdy mohly btukotveny u paty elnho nsypu (pedprsn, valu), aby znemonily jezdcm na konch pstupna pedprse.

Dle bvaly zaputny u paty pedn stny pkopu, aby zabrnily jezdcm jehopeskoen nebo ped pkopem (obr. 67). V takovm ppad byly zaputny do zkho

vkopu o hloubce cca 1,2 m a pipevnny ke kld uloen vodorovn na jeho dn (obr. 63).Pkop byl pot vyplnn udusanou zeminou, aby neptelt enist nemohli pekku snadnoodstranit. Nkdy se tak cel linie palisd umisovala do pkopu, aby pli nevynvala nadrove okolnho ternu. Toto opaten chrnilo pekku ped rozstlenm neptelskmdlostelectvem. Krom devnch kl mohla bt palisda budovna tak z kolejnic,naostench lat a rznho jinho materilu, kter bylo mono zskat v mst jej stavby.

Obr. 63: Palisda ukotven v pkopu

Obr. 64: Palisda ukotven u paty eln stny pkopu


41/76

Dal velice asto pouvanou pekkou proti pchot a jezdectvu byl tzv. frsk k(v dobov terminologii tak chevaux-de-frize nebo cheval de frise). Jednalo se o penosnpekky, kter se, kdy byly umstny v linii, spojovaly etzy. Vyrbly se pedevm zedeva a mnasto z oceli. Zkladem pekky byl kl (nkdy tak hranol) o dlce 1,8 m aprmru nejmn 10 cm. V klu byly provrtny otvory, skrz kter bylo prostreno dvanct

dalch kl o menm prmru a dlce 1,5 m.

Proti jezdectvu se dle velmi osvdily ocelov rozsoche (v americk terminologiicrows feet, viz. obr. 70). Vhodou tto pekky bylo, e jeden z trn vdy smovalsmrem nahoru. Dlka trnu byla cca 6,5 cm. Pekky se rozhzely v mstech, kde bylpedpokldn tok jezdectva. Podmnkou bylo tvrd podlo, aby se rozsoche nemohlyzaboit do mkkho povrchu. Z toho vyplv, e byly rozmisovny pedevm na cestch,mostech a u vstup do redut a pevnost. Nkdy se rozsoche kombinovaly s deskami, skrzkter byly zalueny hebky. Prkno se zapustilo do zem tak, aby hebky vyuhovaly nadpovrch ternu. Desky s hebky mly za kol pekku jednak zeslit a jednak zabrnit tomu,aby byly rozsochohe snadno odvreny tlakovou vlnou vbuchu.

Obr. 65: Palisda umstn ped pkopem


42/76

Obr. 66: Palisda umstna na dn pkopu

Obr. 67: Palisda vybudovan ped lini opevnn


43/76

Obr. 68: Pekka z tzv. frskch jezdc

Obr. 69: Frsk k

Obr. 70: Ocelov rozsoch


44/76

Samostatnou kapitolou jsou pekky proti pchot. Ty musely bt vhodnkombinovny s pekkami proti jezdectvu. Pkop obklopujc opevnn byl ji v pedchozmtextu popsn. Pkop byl vak a posledn pekkou ped samotnmi pevnostnmi valy.Pekkov psmo muselo bt, aby bylo efektivn, mnohem hlub. Pk kter uvzl na dnpkopu se z nj bez pomoci dostval velmi obtn. Dno pkopu bylo navc jet poseto

dalmi typy pekek, kter ztovaly postup tocch jednotek. Pkop mohl bt takzatopen vodou.

Obr. 71: Zatopen pkop s dodaten rozmstnmi pekkami

Nejpouvanjm typem pekky proti pchot byly bezpochyby stromov zseky(abatis). Velice efektivn byly v ppad, e byly pokryty palbou obrnce. Tyto pekky mlyvelice irok pouit. Pouvaly se k zatarasen zkch cest v horskm ternu, zezelezninch trat, prostor, kter nebylo mono pokrt palbou (mrtvch prostor), dvenchotvor v opevnnch domech a samozejm se rozmsovaly tak ped liniemi opevnn.Zseky vybudovan v tzv. mrtvch prostorech nemly ani tak za kol zpomalovat postupneptele, ale spe mu zabrnit, aby se zde mohl ukrt, event. peskupit ped pokraovnmtoku. Zseky byly budovny z pokcench strom. V nkterch ppadech byl strom

pokcen tak, aby st kmene byla stle spojena s paezem. Dle mohly bt pokcen stromyna msto pouit peneseny (obr. 72). V takovm ppad se kmeny kotvily k zemi pomocdevnch kolk. Zseky ped lini opevnn byly asto umsovny do vkop, aby bylyskryty ped pozorovnm a dlosteleckou palbou (obr. 74). Stromy se pokldaly korunousmrem k pedpokldanmu postupu neptele. Vtve byly mezi sebou znan propleten a

jejich konce nkdy naosten. Jednotliv stromy mohly bt mezi sebou jet svzny drtemnebo etzy.


45/76

Obr. 72: Stromov zseka ped fortem Brady

Obr. 73: Dal mon proveden stromov zseky. V tomto ppad k zatarasen komunikace.Kmeny nejsou oddleny od paez.

Obr. 74: Stromov zseka umstn ve vkopu


46/76

Dalm typem pekky proti pchot byly tzv. vl jmy (obr. 75). Pekku tvoilavelk mnostv achovnicovit rozmstnch jam, na jejich dn byl zaputn naosten kl,ppadn znan zmenen stromov zseka. Pouvaly se dva typy vlch jam. Prvn typ

slouil jako pekka proti postupu pchoty. Jma byla hlubok 2,4 m. Pokud v n uvzl vojka nenabodl se na kl, bez pomoci jinch se z n dostval jen velmi obtn. Druh typpekky byl pouze cca 0,8 m hlubok. Nevhodou druhho typu vl jmy bylo, eposkytovala toc pchot jistou ochranu ped palbou obrnc. Vl jmy se budovalyv pedpol opevnnch lini a pevnostnch staveb.

Obr. 75: Schma vlch jam v proveden proti pchot

Obr. 76: Jin proveden vlch jam


47/76

Pekka z hladkho ocelovho drtu se pouvala jak proti pchot, tak protijezdectvu. Drt byl napnut mezi kly zaraenmi do zem. Pekka se natahovala nzko nadzem, aby o ni postupujc pchota kloptala. Pekka z drtu byla se znanm spchempouita unionisty bhem druh bitvy u Drewrys Bluff.

Velmi innou pekkou byly naosten devn kolky zaraen do zem. Pouvalyse nap. k zeslen pkop, byly zakotveny v jeho dn (obr. 77). Kolky mvaly dlku 70 90cm a byly zaraeny achovnicovit v rozestupech cca 45 cm. Pekka mohla bt zeslenapropletenm drtem, provazy, mezi kolky mohly bt pohozeny vtv, trnit kee apod.

Obr. 77: Dno pkopu zeslen pekkou z naostench kolk

Do kategorie vbunch pekek patily tzv. fugasy. Byly tvoen vkopem o hloubce1,5 1,8 m ve tvaru naklonnho trychte (45) a nlo ze stelnho prachu. Trycht bylvyplnn 2,3 3 m3 kamen, lomky cihel a jinm vhodnm materilem (obr. 78). Nlo ohmotnosti 25 kg byla uloena ve vodotsn bedn a odpalovna tzv. prkem (prun hadicenaplnn stelnm prachem). Prek byl uloen v devnm kanlu, kter stil v zadn stnvkopu . Ped zastnm do vkopu probhal paraleln s povrchem ternu v hloubce 0,6 0,9m. Dal monost, jak uvst fugas v innost bylo uloit nabitou muketu do hromdky

stelnho prachu a pothnutm za drt uvzan k jejmu kohoutku nlo odplit. Mezi bednous nlo a kamennou vpln byla umstna stna (o sle 15 cm) ze silnch prken vzjemnspojench hebky. Zbytek vkopu byl naplnn zeminou a udusn, aby se vbuch neil donedoucho smru. Po odplen fugasu se jeho npl v idelnm ppad rozptlila na ploe60 x 70 m. Fugasy se asto umsovaly v pkopech nebo ve vybhajcch hlech opevnnlinie nebo uzavenho pevnostnho prvku.

Velmi dleit bylo odhadnout ten sprvn okamik, kdy ml bt fugas odplen, tj.v okamiku, kdy se v jeho dosahu nachzela neptelsk vojska. asto se stvalo, eexplodoval pli brzo nebo pli pozd. Doporuovalo se tak povrch fugasu chrnitnkterm typem protipchotn pekky (nejastji zseka, frsk k) a odplit jejv okamiku, kdy ji neptel pekonval.

Ponkud zjednoduen fugas byl tvoen bednou kter byla naplnna dlovmi koulemia zahrabna do zem. Systm odpalovn byl velice podobn (obr. 79).


48/76

Obr. 78: Fugas naplnn kamenm

Obr. 79: Fugas naplnn dlovmi kolulemi

Dalm typem vbun pekky byly miny (v podstat se jednalo o nstrahu). Jejichpouvn odpozorovali amerit pozorovatel v prbhu Krymsk vlky, kde je Rusovpouvali pi obran Sevastopolu. Nlo o hmotnosti 16 kg byla umstna ve dvouplov,vodotsn schrnce. Do horn sti schrnky byla vertikln zastna cnov trubka, kterbyla spojena s trubkou horizontln uloenou na povrchu ternu (obr. 80). Ve svisl trubcez cnu byla vloena druh trubka vyroben ze skla. Trubka byla naplnna kyselinou srovou ana jej vnj povrch byla nanesena vrstva tvoen sms chlorenanu draselnho, sry aarabsk gumy. Tato sms se pi kontaktu s kyselinou vzntila. Prostor mezi cnovou asklennou trubic byl vyplnn stelnm prachem. Cel mina byla zasypna tenkou vrstvouzeminy. Pi nalpnut na horizontln uloenou cnovou trubici dolo k rozbit t sklenn,k uvolnn kyseliny a nsledn k explozi nloe.


49/76

Obr. 80: Rusk mina


50/76

IV. Pizpsoben polnch opevnn rznm typm ternu

Steleck postaven ve svaitm ternu

Na velmi pkrch se v

tinou neumis

ovalo d

lost

electvo, jeliko d

la na b

nchpolnch lafetch nebyla schopna stlet s potebnou depres. Vtinou se hloubila steleck

postaven ve form mlkch zkop. Materil zskan pi hlouben zkop byl vyuitk vybudovn pednho nsypu. V ternu s kamenitm podlom mohla bt pedprsenahrazena kamennou zdkou. Ped steleckmi postavenmi se nebudovaly pkopy. Ve svahunad zkopem se hloubily odvodovac strouhy. Jako pekky proti pchot se pouvalypedevm zseky. Aby obrnci ztily postup tonka, zasypvaly jej kamenm nebokldami. Hromady kld nebo kamen byly navreny ped pedprsn a ve sprvn okamikuvolovny. Prudk svahy, kter by eventueln mohla neptelsk pchota pekonat bylyseezvny, aby vznikly ternn stupn a zezy (obr. 82).

Obr. 81: Zkopy vybudovan v pruskm svahu

Obr. 82a: Seznut svah tvoc pekku proti postupu pchoty


51/76

Obr. 82b: Seznut svah tvoc pekku proti postupu pchoty

Uzp

soben ivch plot

k obran

Na obr. 83 je uvedeno, jak bylo mono vyut k obran okraje cesty lemovanho

pkopem ivm plotem. V tomto ppad se jedn o situaci, kdy bylo steleck postavenvybudovno za adou ke. Jak je z obrzku patrn, zemina zskan pi hlouben zkopu bylapouita k navren pedprsn. Pedprse musela bt v korun alespo 45 cm siln. Pokud bylykee vy ne 1,8 m, byly seezvny a zskan vtve se propltaly do pedprsn. D. H.Mahan doporuoval vybudovat za kei regulrn val s banketem. Ped iv plot ml bt dlepedsunut pkop (obr. 84).

Obr. 83: Steleck postaven za ivm plotem podle H. L. Scotta

Obr. 84: Steleck postaven za ivm plotem podle D. H. Mahana

Pokud bylo obrann postaven vybudovno na opan stran ivho plotu, byl vyuit

ji existujc pkop. Podle poteby byl pouze prohlouben (obr. 85). V ppad, e byl pkoppli hlubok, mohl bt na jeho eln stran vybudovn banket.


52/76

Obr. 85: Druh varianta steleckho postaven za ivm plotem podle H. L. Scotta

Obr. 86: Druh varianta steleckho postaven za ivm plotem podle D. H. Mahana

Steleck postaven za zd

K obran se doporuovalo vyuvat zd o minimln vce 2 m a sle 20 cm. Taktosiln ze poskytovala dostatenou ochranu ped palbou z runch zbran. Ve zdech sev rozestupech 0,9 m prorely stlny (obr. 87). U zd o sle 0,6 m se doporuovaly nsledujcrozmry stlen: ka x vka na vnitn stran 38 x 30 cm, ka x vka, na vnj stranbyla ka 10 cm a vka dle poteby (podle toho, zda byl tern ped zd ploch nebo svait).Stlny nemly mt pravideln tvar a rozmstn, aby nebyly pi pohledu zepedu plinpadn. Zdi, kter byly ni ne 2 m se zvyovaly pomoc pytl naplnnch zeminou. Mezipytli se vytvely stlny. Dal mon prava nich zd spovala v jejich snen na 1,3 mave vybudovn banketu na jejich zadn stran (obr. 89). V tlu se pak vykopal mlk zkop

(podobn

jako pi vyuit ivch plot

). Pokud byl dostatek

asu, kopal se p

ed zd p

kop ohloubce 0,9 m. Zskan zemina se navrila k eln stran zdi (obr. 88). Spodn okraj stlny (na

vnitn stran) se ml nachzet ve vce 1,3 m nad rovn ternu.

Obr. 87: Ze upraven na steleck postaven


53/76

Obr. 88: Ze upraven na steleck postaven, zven pomoc pytl naplnnch zeminou

Obr. 89: Dal mon prava zdi ni ne 2 m

Zdi o vce 2,4 m bylo mono upravit pro palbu ze dvou vkov rozdlnch rovn.(obr. 90). U paty zdi byla proraena jedna ada stlen a na zadn stran byl vykopn zkop.Pro palbu z druh vkov rovn byl ke zdi pistavn ochoz podepen devnmi kozaminebo sudy. Pkop se ped zd nebudoval, jeliko neptel v podstat neml monost stlnyzven zablokovat nebo vyut ke stelb dovnit.

Obr. 90: prava zdi o vce 2,4 m (vlevo pohled na vnitn stranu, vpravo ez)


54/76

Obr. 91: Jin monost pravy zdi o vce 2,4 m. V hornm pat e jsou proraeny stlny.

Ve zdech o vce 4,5 m se prorely stlny ve dvou vkovch rovnch. Rozdloproti pedchozmu ppadu spoval v tom, e spodnada stlen byla situovna do vky 2,4m nad povrchem ternu a horn ada byla proraena v korun zdi. Stelci se pohybovali podvoupatrovm ochozu (obr. 92).

Na obrzcch 93 a 94 je velmi srozumiteln znzornno, jak bylo dleit vyhloubitped zd pkop a event. navrit zemn val, kter brnily tonkovi v palb na obrnce stojcza zd.

Obr. 92: prava zdi o vce 4,5 m


55/76

Obr. 93: Zajmav nvrh pravy velmi nzk zdi.

Obr. 94: Ze s pedsunutm pkopem

Pi vyuit dlouhch, rovnch sek zd k obran bylo nutno dle zajistit jejich

flankovn. K tomuto elu se budovaly tzv. tamboury (obr. 95). Tambour byl tvoen dvmalci, svrajcmi hel 60, kter pilhaly ke zdi. Co se te stavebnho proveden, jednalo sev podstat o palisdu postavenou z devnch trm nebo z kulatiny. Palisda byla opatenastlnami. Do tambouru se vstupovala otvorem proraenm ve zdi.

Obr. 95: Tambour uren k flankovn dlouhch, rovnch sek zd


56/76

Opevovn budov

Domy postaven ze deva byly k vybudovn oprnho bodu nevhodn. Jejich stnynemly poadovanou odolnost proti palb a bylo velice pravdpodobn, e v prbhu bojbudou znieny porem. Jako vhodn pro obranu byly povaovny kostely, venkovsk

staven, tovrny a vznice. Dleit bylo, aby brnn budova mla nsledujc vlastnosti.Musela bt dostaten vysok, aby z n bylo mono pehldnout a postelovat cel brnnprostor. Vnitn prostor v budov ml bt dostaten velk, aby pojmul potebn poetobrnc. Budovu muselo bt mono v ppad poteby bezpen a rychle opustit. Sly zdmusely bt minimln 0,6 0,9 m. Dle bylo preferovno spe cihlov ne kamenn zdivo.Pi zsahu kamenn budovy sice vznikne relativn mal krter, ale zdivo na velkch plochchprask a bort se. Rovn vznikalo velk mnostv kamennch odtpk, kter zpsobovalytk porann, stejn jako stepiny. V cihlovch zdech se rovn mnohem snadnji prorejstlny.

Pi obran osad a mst slouily opevnn budovy jako pevnstky, ze kterch mohlabt ostelovna zalomen obrannch lini, dleit komunikan uzly apod. Zdi budov se

zesilovaly pytli naplnnmi zeminou, zemnmi valy, devem, kolejnicemi apod.Vstupy do budov byly velice zraniteln, proto se jejich zabarikdovn vnovala

znan pozornost. K jejich zaslepen se pouvaly bedny naplnn zeminou, pskem nebohnojem. Dle pytle naplnn zeminou. Barikda mla vku min. 1,8 m. V jej hornsti sezhotovovaly stlny. Mezi horn sti barikdy a vrchn st vstupnho otvoru mohla btponechna mezera slouc k veden palby. Mezera mohla bt sten vyplnna, aby bylystelci lpe chrnni. K zatarasen vstupu se pouvalo tak devo. Kldy o potebn dlcebyly ukldny horizontln a jejich konce se upevovaly ke zdi nebo ke svisle zaputnmklm. Vynechnm jedn kldy vznikly stlnov otvory. V ppad, e byly k dispozicicihly, byl vstupn otvor zazdn. V cihlov zdi se rovn budovaly stlny. Pokud bylopravdpodobn, e neptel bude moci vchod ostelovat z dl, bylo teba pistoupit k dalmopatenm. Vstup byl v takovm ppad pehrazen vrstvou zeminy, hnoje, kamen apod. osle 2,4 3 m. Dle mohla bt ped vchodem vybudovna z kld jaksi ohrdka, kterpilhala ke zdi, ve kter byl situovn vstup. Voln prostor mezi stnou z kld a zd byl pakvyplnn zeminou. K umonn komunikace s okolm se v domech budovaly vchody orozmrech cca 0,9 x 0,9 m. Byly uzaveny dostaten odolnmi dvky.

Okna nebylo nutn zabezpeovat tak odoln jako vstupy (s vjimkou oken umstnchv suternu). Hlavnm poadavkem bylo poskytnout dostatenou ochranu stelcm. Okna sezaslepovala do vky 1,8 m od podlahy. Okenn otvory byly vyplnny temi vrstvami pytlnaplnnmi zeminou, kter mohla vevnitpodprat devn konstrukce. Ve stn z pytl bylyponechny otvory, slouc jako stlny (obr. 96). Krom pytl se k vyplnn oken pouvaly

tak krtk kldy, srolovan koberce, pikrvky nebo matrace (obr. 96). K vybudovn stlense pouval jakkoliv vhodn materil. Pi nedostatku asu se okenn otvory pouze zastralyzvsy, pikrvkami apod. Stelec plil v poloze klee. Dleit bylo, aby se jeho siluetav okn zeteln nersovala. V takovm ppad by pedstavoval velice snadn cl. Sklo bylopochopiteln ped zahjenm palby vytlueno, aby pi jeho zsazch nebyli stelci porannistepy.

Okolo domu, pedevm v prostoru zatarasenho vchodu a oken v suternu, se hloubilypkopy o ce 2,1 a hloubce 1,5 m. Pi dostatku asu se pkopy propojovaly a budovalyokolo celho domu.


57/76

Stlny se prorely ve vzjemnch vzdlenostech 0,9 m. Pokud bylo k dispozicidostaten mnostv stol, lavic apod., kter mohly poslouit jako steleck stupn, prorelyse stlny ve dvou vkovch rovnch (podobn een jako pi obran vysokch zd). Vsuternu se stlny nachzely co mon nejne nad rovn okolnho ternu. To vyadovalosten odstrann podlah, event. vyhlouben malho zkopu uvnit domu. Velice

jednoduch stlny vznikly odstrannm sti sten krytiny v blzkosti okapu.

Obr. 96: Vyplnn okennch otvor pytli se zeminou (vlevo) a devem (vpravo)

Pro poteby flankovn se v mstech nkterch oken budovaly balkny vybavenstlnami, kter mly vysunuty 0,9 1,2 m ped vnj stranu zdi. Tyto pstavby mly rovnotvor v podlaze, aby mohla bt postelovna tak pata zdi (viz. obr. 97). Nosn trmy muselybt dostaten upevnny k podlaze pslunho podla domu. Pl takovto pevnstkytvoily dubov fony o sle 10 13 cm. K vybudovn st eleckho postaven lo samozejmvyut tak ji existujcch balkon (obr. 101).

Ped vchodem a do tch mst, kter nemohla bt z budovy ostelovna se umisovalytamboury (viz. obr. 95). pika tambouru vybudovanho ped vchodem dosahoval dovzdlenosti cca 3 m. Tamboury mohly mt trojhelnkov pdorys (v rovnch secch), neborzn zakiven (na rozch budov). Tyto prvky zajiovaly dostaten flankovn celhoobvodu budovy (obr. 100). Stlny se prorely tak ve zdech. Budova mohla bt obklopenapkopem, palisdou a rznmi pekkami. Stecha, pokud nebyla odoln proti ohni muselybt strena. Podlaha hornho podla se pokrvala cca 0,6 m silnou vrstvou zeminy nebovlhkho hnoje. I vnitek samotn budovy mohl bt rozdlen na sti, kter mohly bt,v ppad proniknut neptele dovnit, brnny samostatn. Schody mezi jednotlivmipodlami byly streny a nahrazeny ebky, kter mohly bt v ppad poteby vytaeny nabrnn podla. Schodit, kter neslouila obrncm v pohybu po budov, mohla bt rovnzatarasena stromovmi zseky nebo pehrazena palisdami. V podlahch se dle vyezvalyotvory, aby mohl bt na neptele vedena palba, hzeny rzn pedmty a lita vrouc voda.

Pro usnadnn pohybu v budovch byly ve zdech sousedcch mstnost prorenyprchody. To sam se tkalo tak budov stojcch v jedn ad, kter byly takto navzjempropojeny. V mstech prchod byly samozejm umisovny prostedky slouc k jejichuzaven.

Jako stavebn materil se pouvalo ve, co bylo po ruce. stenm rozebrnmkomna byly zskvny cihly, kter mohly bt pouity k vyplnn okennch otvor. Prknavytrhan z podlahy byla tak velmi cennm materilem. Tak nbytek naplnn zeminou,pskem, knihami a jinm materilem mohl obrncm dobe poslouit.


58/76

Obr. 97: Balkn umoujc flankovn zdi a obranu jej paty

Obr. 98: Dal mon proveden pstavby pro obranu paty zdi

Obr. 99: Tzv. Machicoulis gallery. Stelec byl lpe chrnn ped pedmty vrhanmi do oken.


59/76

Obr. 100: Tamboury uren k flankovn obvodu budovy

Obr. 101: Klasick balkon upraven na palebn postaven

Kolem opevnnch dom se budovaly pekky proti pchot a jezdectvu. Z potkuse zhotovovaly jako provizorn. Po zodolnn stavby a proraen stlen se pistupovalok jejich zdokonalovn. Jako pekky se nejastji pouvaly stromov zseky, poloen vevzdlenosti 20 30 metr od domu. Do prostoru pekek mohly bt vrhny tak rungranty. Podle dobovch pruek mohly bt granty bn vrhny do vzdlenosti 20 m.Vzdlenost, na kterou byly run granty inn se vymezovala pomoc kolk.


60/76

Obr. 102: ez domem pizpsobenm k obran

Obr. 103: Pohled na opevnn dm


61/76

Obr. 104: Pohled na opevnn dm a jeho okol. Do domu se vstupuje ze zkopu, otvoremproraenm v jeho rohu. Stelba mohla bt vedena zpoza palisdy nebo sud naplnnch

zeminou. Pekku proti pchot tvo stromov zseky.

V okol dom se obvykle nachzej dal, men budovy nebo zdi, kter se daj vyutpi obran. V ppad dostatku asu se rovn provd jejich pravy. Zdi se upravovaly dlezsad popsanch v pedchoz sti tto prce. Vechny brnn stavby byly navzjempropojeny zkopy nebo palisdami (obr. 104). Tyto komunikace byly stavny vtinou tak,

aby z nich mohla bt vedena palba na ob strany. Pokud z njakho dvodu nemohly btvyhloubeny spojovac zkopy nebo postaveny palisdy, musely bt pstupov cesty alespomaskovny proti neptelskmu pozorovn.

Barikdy

Barikdy se pouvaly k zatarasen komunikac a prchod. Barikdy mohly bttvoeny palisdami (bu pevnmi nebo penosnmi), stnou z devnch trm, zemnmvalem s pedsunutm pkopem a stromovou zsekou. Dle se k zatarasen komunikac

pouval veker dostupn materil jako nap. sudy, pytle se zeminou, bedny, vozy, nbytekapod. Pokud byly v barikdch zhotoveny stlny, nachzely se minimln 2,4 m nad rovn

okolnho ternu (ze strany neptele).

Obr. 105: Zatarasen ulice


62/76

Obr. 106: Barikda vybudovan z mstn dostupnho materilu. Soust barikdy je rovnsteleck postaven.

Obr. 107: Palisda se steleckm postavenm s pedsunutou pekkou proti pchot.


63/76

Obr. 108: Zatarasen prchodu mezi dvma domy palisdou a kamenm.

V. Stlny pro dlosteleck zbran

Stlnou se rozum otvor proraen ve valu slouc k veden palby. Rozestupy mezistlnami pro dla bvaly obvykle 4,5 5,4 m. ka stlny na vnitn stran bvala 0,6 m.Stlna se ve smru palby roziovala na cca polovinu sly valu. Na obr. 109 je pohled zestrany palebnho stanovit na stlny pro dv dla. Stny palebnho postaven a boky stlen

jsou zpevnny gabiony. Na obr. 110 je znzornn pdorys.

Obr. 109: Stlny vyztuen gabiony

Obr. 110: Pdorys stlny vyztuen gabiony


64/76

Na obr. 111 je ez stlnou, kter je svrchu chrnna pytli naplnnmi zeminou. Jednse o stlnu s vt depres, kter se budovala v palebnch postavench na umstnchvyvench mstech. Dalm typickm pkladem je jej pouit v oblhacch baterichumstnch na vrcholu glacis oblhan pevnosti.

Obr. 111: ez stlnou s vt depres

Ne vdy se stavitel opevnn striktn dili pokyny uvedenmi v dobovchprukch. Jak je patrno z historickch fotografi, stlny mvaly asto tvar uzpsobenternnm podmnkm a taktick situaci. Jejich stny bvaly zpevovny tak prkny, drny,pytli s pskem a je znm tak pklad, kdy byly pouity oky s bavlnou (obr. 113).

Obr. 112: Stlny zhotoven z prken a pytl

napln

nch zeminou


65/76

Obr. 113: Ponien palebn postaven, jeho stny byly obloeny oky s bavlnou

VI. Obkldn stn polnch opevnn

Pokud se pedpokldalo, e opevnn postaven bude vyuvno po del dobu,pistupovalo se ke zpevovn stn zkop, val, pkop a dlosteleckch postaven.elem tohoto opaten bylo zabrnit sesouvn zeminy vlivem povtrnostnch podmnek aneptelsk palby. K obkldn stn se pouvaly fainy, gabiony (valov koe), pytle se

zeminou, kldy, prkna, trmy, drny, prout a dal vhodn materil.

Fainy

Fainy jsou vlce zhotoven svznm erstvho prout. Ke svazovn se pouvalovrbov prout nebo jin poddajn materil. Fainy se podle pouit vyrbly v rznchrozmrech. Nejastji pouvan typ ml prmr 23 cm a byl 5,4 m dlouh. Takovto svazekvil piblin 60 kg. Vroba jedn fainy, vetn naezn prout, zabrala pti mum zhruba

jednu hodinu. K vrob se pouvalo kozlk (ve tvaru X) zhotovench z kl zaraenchikmo do zem (obr. 114). Kad pr kl byl uprosted svzn piblin ve vce 0,9 m nadpovrchem ternu. Vzdlenost mezi kozlky byla piblin 1,2 m. Pokud bylo k dispozicikvalitn prout, pouvalo se pro zhotoven fainy o dlce 5,4 m 5 kozlk. Pi pouit mnkvalitnho prout se poet kozlk zvyoval.

Obr. 114: Ppravek pro vrobu fain


66/76

Svazovn fain se provdlo pomoc utahovku zhotovenho z etzu a dvoudevnch pk o dlce 1,2 m. Pi svazovn se etz umstil pod fainu a pky se pekilynahoe (obr. 115). S utahovkem pracovali dva mui. Tet len pracovn skupiny provdlsvazovn v co mon nejmen vzdlenosti od utahovku. Prut pouvan ke svzn byl 1,5m dlouh. Ped pouitm byl uinn vce ohebnm a to tak, e jeden jeho konec se pilpl

k zemi a s druhm koncem se kroutilo kolem jeho podln osy. Sla prutu nemla bt menne prmr malku dosplho mue. Zpsob, jakm byl prut svzn je uveden na obr. 116.po svzn fain byly jejich konce seznuty pilou.

Obr. 115: Pouit utahovku pro svazovn fain

Obr. 116: Svazovn prut

Ke zpevovanm stnm byly fainy ukotveny pomoc devnch kolk. Pro vepopsan typ fainy se pouvalo 6 kolk o prmru 10 mm a dlce 1,2 m. Jejich piky mlytrojhelnkov prez. Stny se obkldaly postupn. V okamiku, kdy mla stna 1/4plnovan vky, poalo se s pokldnm fain (horizontln) a jejich upevovnm. Vevtch vkch se fainy jet pivazovaly ke kolmo zaputnm kolkm (Obr. 117).


67/76

Obr. 117: Obkldn stny fainami

Gabiony (valov koe)

Gabiony jsou koe bez dna, usazen do zem a naplnn zeminou. K jejich vrob sepouvalo pedevm prout. Podle pouit se vyrbly v rznch rozmrech. Koe pouvanke zpevovn stn mly prmr 0,6 a vku 0,9 m. Gabiony se vyrbly nsledovn. Napevnm a rovnm podlo se vyznaila krunice o prmru 0,6 m. Obvod kruhu byl rozdlenna tvrtiny a tyto tvrtiny dle na 4 5 stejnch st. Do takto oznaench bod se zarely

kolky o dlce 1 m. Kolem kolk se propltalo prout. Najednou se propltaly 2 nebo 3 pruty(obr. 118). Konce prut byly po zapleten vzjemn svazovny.

Obr. 118: Vypltn gabion

Pi zpevovn stn se pro gabiony nejprve muselo upravit lko. Dleit bylo, abystna gabionu byla rovnobn s obkldanou stnou (obr. 119). Po vyskldn prvnady segalony naplnily upchovanou zeminou. Nsledovala jedna vrstva fain, na kterou se pokldaladal vrstva gabion. Posledn vrstvu opt tvoily fainy. Ke zpevnn stn val a zkopobvykle postaovaly dv ady gabion a fain. Pro valy a zkopy s banketem postaovala

jedna ada gabion a dv vrstvy fain.


68/76

Obr. 119: Obloen stny valu gabiony a fainami

Obr. 120: Obloen stn stlny pomoc gabion

Obr. 121: Ukzka stny zpevnn dvma adami gabion a dvma vrstvami fain


69/76

Koiny

Koiny byly jednoduch proutn pltky pouvan k ohrazen zemdlskchpozemk (obr. 122). Byly ovem tak shledny vhodnmi pro zpevovn stn polnch

opevnn. Oproti gabionm nebo fainm vak nemly pli velkou vdr. Byly vtinou 0,9 1,2 m vysok a 1,8 2,7 m dlouh. Koiny bylo nutn pi instalaci upevnit ke kolkmzaraenm v pedprsni (podobn jako hornady fain na obr. 117). asto se tak pokldalyna dno zkop, k usnadnn pohybu pi detivm poas.

Obr. 122: Koina

Obr. 123: Stny dlosteleckho postaven zpevnn koinami. V tomto ppad se vaknejsp nejedn o pouit pltk z obr. 121. Zd se, e stna je opletena prbn kolem

pedem zaraench kolk

Drny

Drny se pouvaly ke zpevovn stn val a stlen. Drny musely mt dostaten hustkoenov systm a pi pokldn se obvykle navlhovaly. Pokldaly se travou smrem dolpodobn jako cihly pi stavb zdi (obr. 124, 125). Jejich horn a spodn plocha byly kolm kesvaujc se, obkldan, stn. Rozmry blok a drn bvaly 30-45 x 30 x 10-12 (d x x v).Pi pouit vesu byly rozmry 60 x 30-45 x 20-25. Sprvn proveden obloen z drn bylovelmi odoln.


70/76

Obr. 124: Pohled a pdorys na obloen z drn

Obr. 125: ez obloenm z drn

Obr. 126: Stna zpevnn drny


71/76

Pytle se zeminou

Pytle o piblinm objemu 35 litr (v originle 1 bul) byly vyrobeny z pevnhopltna. Pytle naplnn zeminou se dokaly velmi irokho vyuit. Pouvaly se k obkldnstn val, zkop, kryt apod. asto tvoily jednu z vrstev stropu kryt. Daly se snadno

pout k vybudovn stlen jak u polnch opevnn, tak pi opevovn budov (stlny prorun paln zbran). Hodily se tak na stavbu barikd. Podle dobovch pruek vak pytleasto polhaly psoben vlhosti. Rovn dajn nebylo vhodn s nimi obkldat stny stlenpro dlostelectvo, jeliko pi vstelech mohlo dojt k jejich vzplanut. V mstechs kamenitm podlom, ve kterm se velmi tko provdly vkopov prce, se pytles horninou pouvaly ke stavb celch bateri, sap apod. Naplnn pytle se ne sebe opt kladlystejn jako pi cihly pi stavb zd (obr. 127, 128).

Obr. 127: Zpsob kladen pytl naplnnch zeminou

Obr. 128: ez stnou obloenou pytli se zeminou


72/76

Obr. 129: Dlosteleck postaven obloen pytli naplnnmi zeminou

Obr. 130: Hornst stny krytu zpevnn pytli s pskem


73/76

Obr. 131: Dlosteleck postaven obloen pytli naplnnmi zeminou

Obr. 132: Traverzy, jej stny jsou zpevnny pytli naplnnmi horninou


74/76

Devo, ezivo

Devo se pouvalo vhradn tam, kde se pedpokldalo, e poln opevnn budouobsazena dlouhodob. Devem se obkldaly velmi pkr svahy (nap. stny pkop).Kulatina a ezivo se bu kotvily svisle do povrchu ternu, nebo se ukldaly vodorovn za

oprn sloupky (rozmstn ve vzdlenostech 0,9 1,2 m). Sloupky se, na hornm konci,kotvily k vodorovn poloen kld. Svisle zaraen kldy se v horn sti dle kotvily, abynedochzelo k jejich vyvrcen (obr. 133, 134).

Obr. 134: Zpevnn stny dlosteleckho postaven kulatinou

Obr. 134: Zpevnn stny pkopu devnmi trmy


75/76

Devo bylo nejastji cedrov, dubov nebo katanov. Kldy mvaly prmr 10 15cm. Obecn se dvala pednost kldm ukotvenm svisle. Horizontln uloen kldy totiposkytovaly slunou oporu neptelsk pchot, kter se snaila vyplhat z takto zpevnnhopkopu. V praxi se to provdlo tak, e do kvry mezi kldy byl zastren bajonet, kterposlouil jako stupnek.

Obr. 135: Stny dlosteleck baterie obloen prkny

Obr. 136: Stna dlosteleckho postaven zpevnn svisle ukotvenou kulatinou


76/76

Obr. 137: Stny palebnho postaven obloen horizontln uloenou kulatinou

Pouit prameny a literatura

Military dictionary, comprising technical definitions, information on raising and keeping

troops, actual service, Colonel H. L. Soty, New York, 1861

An elementary course of military engineering, part I, D. H. Mahan, New York, 1867

A manual of practical military engineering, Captain O. H. Ernst, New York, 1873

American Civil War Fortifications (2), R. Field, P. Denis, Osprey publishing, 2005

Field fortifications during the American civil war, D. C. Chuber, Fort Leavenworth, 1996

www.wikipedia.org

Date post:	14-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	vladimirpolasek
View:	217 times
Download:	0 times

Polní opevnění za americké občanské války/Field forifications during American civil war

Documents