01 | 02

curriculum vitae

barbora Simajchlov nar. 20.08.1986 v Praze

b.simajchlova@seznam.cz+420 739 563 602

VZDLN 1998 - 2006 veobecn gymnzium jaroslava heyrovskho v Praze2006 - 2012 Fakulta architektury VUT v Praze magistersk studium studijn program: architektura a urbanismus2009 - 2010 Fakulta architektury univerzity PUCP v Lim, Peru

PraXE 2007 - 2009 architektonick studio A91 a Studio 3D v Prazeod 2010 atelir Petra Jandy / Brainwork www.petrjanda.com2011 st MGM Arquitectos, Sevilla - Spain www.morales-giles-mariscal.com

ZNALOSTI software: AutoCAD, ArchiCAD, Rhinoceros, 3Ds Max, Photoshop, InDesign, ..jazyky: anglitina /sttn zkouka/, panltina /vborn/, nmina /zklady/ostatn: idisk prkaz B

WorKShoPY

2009 The New Theatre for the 21th century,Ljubljana, Slovenia2011 IP - UPWARD Intensive Program Urban Project Workshop and Responsible Design, Torino, Italy2011 SUPERSTUDIO 24h Vize pro praskou magistrlu estn uznn2012 Sout na nmst T.G. Masaryka v Tboe, 2.msto

SOUTE

03 | 04

POrtFOliO

03 SOUTE 39/46 Tbor 39 | Superstudio 43

01 DiPlomov PrcE 05/14Mstsk lzn Radlice

02 KOLN PROJEKTY 15/38 Klrov 15| Vtkovice 21| lima 27| Kampa 33

01 05 | 06

atelier Jana Jehlka | FA VUT | 2012

Koncept lzn je zaloen na kontrastech svtla /tmy, hluku/ticha, pohybu/ klidu. Ti rzn prosted maj ti rzn charaktery podle mry intenzity tchto aspekt.

MSTSK LZN NOV RADLICE

09 | 10

zem bval vesnice Radlice je dnes nm, co bychom mohli nazvat vnitn periferi msta. M blzko do krajiny, nachz se zde mnoho sp u nefunknch vrobnch arel a pesto je oblast stednho psma msta. Vesnice byla v 80.letech zniena dky vstavb stanice metra, ale nikdy nedolo k dalmu rozvoji zem. Msto nen urbanisticky ucelen a dnes psob dosti neutenm dojmem. Pesto m zem znan potencil a mon vznam v rmci mstsk sti.

kancelsk prostory

lzn

bydlen

bydlen

lzn

kancelsk prostory

lzn

restaurace, kavrny

obchod, sluby

parkovn, technick prostory

parkovn, technick prostory

3np

2np

1np

1pp

2pp

Koncept lzn je zaloen na kontrastech svtla /tmy, hluku/ticha, po-hybu/ klidu. Ti rzn prosted maj ti rzn charaktery podle mry in-tenzity tchto aspekt.

Nvtvnk se pes recepci, atny a sprchy dostv chodbou do hlavnho dennm svtlem bohat prosvtlenho prostoru. Zde se nachz nejvt vodn plocha bazn na lehk vyplavn. Prostor je peven, z baz-nu je slyet stle tekouc voda. V tto sti je tak umstna vtina odpoinkovch mst a oberstven s vdejem istch runk. Cel pros-tor je prosvtlen pes velk okno orientovan na jih do patia s malou zahradou. Patio je pstupn ven pes brodtko.

Z hlavnho prostoru vstupuje nvtvnk do dvou odlinch relaxanch prosted. Skrze dva zk otvory ve zdi prochz

do potemnl a klidn sti saun a par. Prostor m navozovat pocit jeskyn. Mstnosti saun a par vytvej rzn zkout, otevenj a uzavenj prostory. Svtlo sem pronik otvory z jinch prostor, z mstnost saun a par nebo kvrami ve stn. Soust jsou odpoinkov msta, sprchy, ochlazovac baznek a venkovn prostor - velk svtlk s ochlazovacm baznkem. O nco ve je po schodech pstupn prostor tepidaria. Nemluv se zde. Jedn se o nejklidnj relaxan st.

Jinou monost relaxace je prosted vodnch lzn. Od hlavnho pros-toru jsou oddleny zd, ale pronik sem mnohem vce svtla. Jednotliv lzn maj rznou teplotu a sloen vody. Kad z baznk je osvtlen ambientnmi oknky, ktermi pronik do prostoru slunen svtlo pes barevn skla. Hork a studen lze jsou uzaven do vlastnch komrek.

02 15 | 16

ZAHRADA NA KLROV

Zahrada je typickm prvkem Mal Strany. Kad zahrada je obehnna zd. Co se skrv za zd?

atelier Jana Jehlka | FA VUT | 2011

17 | 18

Navrhovan een reaguje na otzku, m je vlastn dnen Klrov. Nen ani nmstm, ani parkem, neodehrvaj se zde trhy ani vt akce, nen dostaten vyuit. Nvrh se proto sna vymezit dan prostor, dt mu jasnj charakter, njakou novou hodnotu. Klrov se nachz na vznamn kiovatce mstsk hromadn dopravy, m blzko k ece

Klrov je pemnn v novou zahradu, veejn sad.

Zahrada je typickm prvkem Mal Strany. Zahrady a sady zde zabraj vtinu plochy volnho nezastavnho zem. Kad zahrada je obehnna zd. Ze jasnji vymezuje trajektorii ulic a ulin profil, tvo hranici mezi runou ko-munikac a klidnm prostedm zahrady. Vyvolv tak trochu tajemnou otzkuCo je za zd?

zem nvrhu je rozdleno do t hlavnch st: horn plcek, sad, doln plcek. Na hornm plcku je umstna nov budova restaurace a kavrny. Horn plcek pmo navazuje na prostor kolem Malostransk. Sad terasovit kles a na rove hladiny eky Vltavy. Terasy jsou tvoeny rampami, ty se neustle sniuj. Lze pout zkratky sadov schodit. Sad je osazen okrasnmi jablonmi. Doln plcek je u soust nbe. Prochz tudy cesta spojujc Kosrkovo nbe s Ma-lou Stranou. Prostranstv na dolnm plcku je relativn velk, ale hlavn voln bez pekek. Vytv tak prostor mnoha monch vyuit a aktivit. Velkou zmnou oproti stvajcmu stavu je nov vytvoen ztoka. Dky n se prostor o trochu vc uzave. Na rozdl od bnho nbe je tady voda klidn. Zahrada je pstupn ze vech stran a nabz nvtvnkovi mnoho monost kudy jt a jak prostranstv Klrova vyut.

19 | 20

02 21 | 22

OSTRAVA - VTKOVICE

Hranice a bariry jako trn rny v organismu msta, kter je mon set stehy. Stehy = mosty = domy.

atelier Jana pky a Mirky Tmov | FA VUT | 2011

Struktura tvrti Vtkovice je pevn dan z minulosti. Komunistick plnovn upednostnilo rozvoj prmyslu na kor obansk vybavenosti. Zastaven provozu vysokch pec padek jen prohloubilo. Dsledkem je souasn stav tvrti - Vtkovice se staly toitm socil-nch ppad a nepizpsobivch oban. Zstavba je drav, obrovsk mnostv proluk, nedostatek slueb. Velk problm vidme tak v samotnm vymezen Vtkovic. tvr je vymezena rozshlmi neprostupnmi prmyslovmi arely, typroudovou komunikac Msteck a elezninmi kolejemi.

V penesenm vznamu chpeme tyto hranice jako trn rny v organismu msta, kter je potebn set stehy. Stehy pedstavuj v naem nvrhu domy, ktermi pekonvme bariry. Jejich lohou nen jen pemostit, fyzicky spojit, ale zrove ze sv strategick polohy tit a nezbytn pechod z jedn strany na druhou obohatit. Aby rna srostla sprvnm tkanivem, je poteba zvolit vhodn program, kter vyuije a podpo potencil obou spojovanch st. Hlavnm clem na prce je najt vhodn impulsy, kter nastar-tuj regeneraci a vvoj Vtkovic. Tyto impulsy by vyvolaly pirozen zhutn zstavby, vyplnn proluk a pchod novch obyvatel.

!!!?!!!x x

!!!?!!!x x!!!?!!!x x

25 | 26

02 27 | 28

atelier Antonio Graa, Pablo Salcedo a Juan Gutirrez | FA PUCP | 2010

NOV TV STANICE V LIM

Budova televiznho kanluje ve sv podstat uzavenm a veejnosti nepstupnm prostorem. V kontextu vce ne desetimilionovho hlavnho msta Peru naopak znamen pleitost vytvoit prolnut s veejn prospnou a kulturn instituc.

31 | 32

Nov budova televiznho kanlu se nachz na dleitm dopravnm ken v hlavnm mst Peru, Lim. To byl jeden z faktor pi vbru pozemku.Krom toho, e projekt mus splovat psn podmnky provozu televiznho kanlu, kter jako takov absolutn chyb v celm Peru, sna se maximln zpstupnit sv prostory co nejir veejnost, kter ve vtin ppad budov televiznch kanl po celm svt tuto monost nem. Budova se nachz na znan frekventovanm mst a tak do sebe mus zahrnout dal funkce komernho, kulturnho a vzdlvacho charateru.

budova televiznho kanlu a jej stikomplementrn funkce komernho typu: obchody, kavrna, oberstven, restaurace, kancele k pronajmut, zasedac snkulturn - vzdlvacho st: knihovna, promtac sl, vstavn sl - galerie, auditorium

KOMUNITN CENTRUM

NA KAMP

02 33 | 34

KOMUNITN CENTRUM

NA KAMP

Komunitn centrum je prostorem pro vzjemnou komunikaci mezi dtmi i rodii. Princip vysouvn uplk umouje vytvoit spolen prostor v tle skky pro vechny aktivity v jednotlivch uplcch.

atelier Jna Stempela a Ondeje Benee | FA VUT | 2009bakalsk prce

Velk draz je kladen na fakt, e dtsk komunitn centrum slou nejen dtem pedkolnho a pedkolkovho vku, ale hlavn jejich matkm. Komunitn centrum jim poskytuje monost uniknout z izol-ace matesk dovolen. Pleitost je spousta: vtvarn dlny, work-shopy, sezen, promtn, cvien, herny a nejrznj jednorzov akce podan dobrovolnky.

Vzjemn komunikace mezi dtmi ale hlavn mezi maminkami je ve-lice dleit. Toto hledisko jsem vzala jako jedno z hlavnch kriteri. Mou snahou bylo vytvoit njakm zpsobem spolen prostor set-kvn. K tomu jsem vyuila princip vysouvn uplk, po kterch v tle skky pesn takov prostor vznikne. Kad innosti (vtvarn dlna, modelovna, promtac mstnost, mstnost na cvien, herna, klubovna,..) jsem urila jej vlastn uplk tak, aby se pi svm pro-vozu vzjemn neruily, ale pitom byly stle v kontaktu - to zajiuje spolen komunitn prosor s galeri. Toto een zrove umouje vytvoit dispozici bez chodby. Peven hala spolenho prostoru ko-munikuje s okolm dky prosklen fasd na severn stran. Dti jsou pi hran chrnn od vnjho prosted, ale zrove maj monost toto prosted vnmat a pozorovat. uplky pak tvo tu intimnj st centra a jsou propojeny se zahradou.

NMST T.G. MASARYKA

V TBOE

03 39 | 40

NMST T.G. MASARYKA

V TBOE

Koncept je inspirovn botanickou zahradou, kter dve zasahovala do prostoru dnenho nmst T. G. Masaryka. Nmst jako souborpolek, kde kad jednotliv pole pedstavuje rzn pojet a reim uvn dan sti nmst.

sout 2013, 2. msto + Zuzana Bohov a Jaromr Hainc

cykl

oste

zka

pojz

dn

ps

pole

- le

s

voln

pr

ostr

anst

v

kom

unik

ace

cykl

oste

zka

chod

nk

bota

nick

za

hrad

a

pole

- le

s

voln

pr

ostr

anst

v

pojz

dn

ps

kom

unik

ace

cykl

oste

zka

chod

nk

SUPERSTUDIO 24hVIZE PRO PRASKOU MAGISTRLU

03 43 | 44

SUPERSTUDIO 24h

Dnen magistrla prochz zemm skldajcm se z st rznho charakteru a proto eme problm magistrly ve tech zemch jinak. Spolenm prvkem een ve vech stech magistrly je snaha spojitdan zem, kter bylo v minulosti oddleno runou komunikac.

sout 2011, estn uznn+ Michaela Roensk

VIZE PRO PRASKOU MAGISTRLU