Posouzení větrné zásoby lokality Albrechtice u Frýdlantu · Web viewVýpočet akustického...

Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu

DOKUMENTACEve smyslu § 8, přílohy č. 4 zákona ČNR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

zákonů, ve znění z.č. 93/2004 sb., kterým se mění z.č. 100/2001 Sb.

ZÁMĚRU VĚRNÉ ELEKTRÁRNYALBRECHTICE U FRÝDLANTU

DOPLNĚNÍ

Zpracovatel oznámení: Mgr. Pavel Kučírek

Osvědčení odborné způsobilosti č.j.12531/1960/OHVR/93 ze dne 11.4.1995

Prosinec 2005

Mgr. Pavel Kučírek 1

Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Obsah:Úvodní informace 3A. Údaje o oznamovateli 3B. Údaje o záměru 3 I. Základní údaje 3 1. Název záměru 3 2. Kapacita (rozsah) záměru 3 3. Umístění záměru 4 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými zájmy 4 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 4 6. Popis technického a technologického řešení záměru 4 7. Předpokládaný temín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 5 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 5 II. Údaje o vstupech 5 1. Půda 5 2. Voda 6 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 6 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 6III. Údaje o výstupech 6 1. Ovzduší 6 2. Odpadní vody 7 3. Odpady 7 4. Ostatní – hluk a vibrace 7 5. Doplňující údaje – významné terénní úpravy a zásahy do krajiny 7C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 8 I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 8 II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 8 1. Ovzduší 8 2. Klima 9 3. Vody 9 4. Půda 9 5. Horninové prostředí a přírodní zdroje 9 6. Fauna, flora, územní systém ekologické stability 10 7. Krajina 10 8. Obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky 10III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 10D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí 11 I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 11 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 11 2. Vlivy na ovzduší a klima 11 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 12 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 14 5. Vlivy na půdu 14 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 14 7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy 15 8. Vlivy na krajinu 15 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 16 II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 17III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandartních stavech 18IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 18V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů 19VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace 19E. Porovnání variant řešení záměru 19F. Závěr 19G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru 20H. Přílohy 20


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Seznam zkratek¨

BC BiocentrumBK BiokoridorBPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotkaDP Dobývací prostorDoKP Dotčený krajinný prostorCHLÚ Chráněné ložiskové územíMCHÚ Maloplošné chráněné územíPÚPFL Pozemky určené k plnění fukce lesaÚSES Uzemní systém ekologické stabilityÚPO Územní plán obceVE Větrné elektrárnyVCHÚ Velkoplošné chráněné územíVKP Významný krajinný prvekZPF Zemědělský půdní fond

Úvodní informace

Záměr „Výstavby dvou větrných elektráren Albrechtice u Frýdlantu“ naplňuje znění bodu 3.2., kategorie II. přílohy č. 1. k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Proto bylo zpracováno oznámení pro zjišťovací řízení podle § 7 zákona. Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti, že příslušný úřad v rámci zjišťovacího řízení dojde k závěru, že záměr bude posuzován podle tohoto zákona, bylo oznámení zpracováno s náležitostmi podle přílohy č. 4. zákona. V závěru zjišťovacího řízení č.j. KULK/11236/2003 ze dne 20. února 2004 příslušný úřad skutečně dospěl k závěru, že záměr „ Výstavby dvou větrných elektráren Albrechtice u Frýdlantu“ bude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. Dne 1. května 2004 nabyl účinnosti zákon č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/02001 Sb. Tento zákon však v č.II. Přechodná ustanovení stanovil že posouzení záměrů zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V souladu s uvedeným ustanovením je zpracována i tato Dokumentace.A. Údaje o oznamovateli

Název firmy: FOBOS s.r.o. IČO: 40230147DIČ: 187-40230147Sídlo: Slunná 470

46601 Jablonec nad Nisou Oprávněný oznamovatel : Mgr. Pavel Kučírek , Dobiášova 863, 46006 Liberec

Tel. 737519955

B. Údaje o záměru

Úvod

Záměrem výše uvedeného investora je postavit a následně provozovat dvě větrné elektrárny v lokalitě Albrechtice u Frýdlantu , kraj Liberecký .

I. Základní údaje

1. Název akce:

Stavba dvou větrných elektráren v lokalitě Albrechtice u Frýdlantu .

2. Kapacita (rozsah) záměru:

Dvě větrné elektrárny (dále VE), VE 1, VE 2 o jmenovitém výkonu 1500 kW, celkový instalovaný výkon 3MW, průměr rotoru 77 m, výška tubusu (stožáru) 85 m alternativně 65 m, celková výška nad úrovní terénu cca 123,5 m resp. 103,5 m.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu 3. Umístění záměru:

Kraj: LibereckýObec: Frýdlant , část Albrechtice u Frýdlantu Kat. území: Albrechtice u Frýdlantu č. k.ú. 564028, číslo parcelní 597

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry:

Výstavba dvou nových větrných elektráren firmy REpower Systems AG (Německo) a jejich napojení do distribuční sítě 22 kV společnosti SCE a.s.. Větrná turbína REpower MD77-1500 kW je vyvinuta pro lokality s požadavkem na minimální hlučnost zařízení.V hodnocené lokalitě Albrechtice u Frýdlantu se nepředpokládá kumulace s jinými obdobnými záměry, pouze na Lysém vrchu stojí 6 ks VE 500 kW, výrobce Tacke, ve vzdálenosti cca 1000 m od nejbližší navrhované VE MD77- 1500 kW. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variantVětrná energie patří mezi alternativní, obnovitelné a životní prostředí relativně zanedbatelně zatěžující zdroj energie. Realizace záměru bude přínosem k naplnění cílů státní energetické politiky, tj. dosažení vyššího procentního zastoupení výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Záměr naplňuje státem stanovenou koncepci rozvoje energetiky v ČR, reaguje na Státní program úspor energie a využití obnovitelných zdrojů (schváleno vládou ČR dne 7.11. 2001) a je v souladu se Státní politikou životního prostředí. Výběr lokality pro umístění stavby VE byl proveden s ohledem na dostatečnou energii větru, možnost napojení na distribuční soustavu 22 kV, možnost dojezdu přepravních, stavebních a zvedacích mechanismů a řídké osídlení okolí i nízký stupeň využívání krajiny.Záměr bude zpracován ve dvou variantách. V první variantě ,var. A, (což je i zájem investora) je počítáno s umístěním VE na stožár vysoký 85 metrů, ve druhé variantě, var. B, alternativně stožár vysoký 65 metrů. Záměr je takto navržen vzhledem k zastavěnosti území. Investor hledal soulad mezi nejvyšší energetickou výtěžností lokality a obytnou zástavbou lokality. Obytná zástavba byla určujícím prvkem navržené varianty , ohled na splnění hlukových norem . Noční norma ukládá splnění max. přípustné hladiny hluku 40 dB(A), což při jmenovitém výkonu VTE resp. akustickém výkonu zdroje představuje vzdálenost VTE od nejbližší zástavby min. 500 metrů. Obytná zástavba představuje půlkruh okolo předpokládaných VTE , vymezený domy podél silnice Albrechtice směrem na Mníšek a samotou Vysoký.

6. Popis technického a technologického řešení záměru

Stavba VE má dvě etapy. První etapu tvoří betonáž základové desky, druhá etapa je montáž VE pomocí těžké mechanizace (jeřáb, dopravní trailer). VE budou napojeny podzemním kabelovým vedením na trafostanici spol. Resec s.r.o. mimo území předmětných VE (viz zákres v příloze Dokumentace). Součástí záměru je i úprava (zpevnění) ploch v okolí stožárů VE. Následný bezobslužný provoz VE vyžaduje pouze periodické kontroly a občasné údržbářské zásahy.Dodavatelem větrných turbín byl zvolen přední světový výrobce větrných turbín, firma REpower Systems AG Hamburg, Německo. Z jejich komerčně nabízené výkonové řady byl vybrán výkonově vhodný typ MD 77 - 1500 kW. Elektrárna má třílistou turbínu s regulací náběhového úhlu listů, je bezobslužná, má možnost dálkového ovládání a protibleskovou ochranu. Zařízení musí být pouze periodicky kontrolováno.Asynchronní generátor 50 Hz s napětím na výstupu 690 V má nominální výkon 1500 kW.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Tab B..I.1. Rozměry, provozní parametry a provedení VE: varianta Aprůměr rotoru 77 m Nominální rychlost větru 12,5 m.s-1výška tubusu / stožáru / věže

85 m, rychlost větru pro autom. odstavení VE

20 m.s-1

celková výška 123,5 m otáčky rotoru – nominální 26,0 min-1Hmotnost rotoru 15t otáčky rotoru – interval 14,0–31,4 min-1hmotnost gondoly (strojovny)

38t Nominální výkon 1500 kW

hmotnost věže 30 t napětí / frekvence 690 V / 50 Hzhmotnost celková 83 t Generátor Asynchronní s regulací

rychlostirychlost větru pro start VE 3,5 m.s-1Tab.I. 2. Rozměry, provozní parametry a provedení VE: var. B.průměr rotoru 77 m nominální rychlost větru 12,5 m.s-1výška tubusu / stožáru / věže

65 m rychlost větru pro autom. odstavení VE

20 m.s-1

celková výška 103,5 m otáčky rotoru – nominální 26,0 min-1Hmotnost rotoru 15t otáčky rotoru – interval 14,0–31,4 min-1hmotnost gondoly (strojovny)

38t nominální výkon 1500 kW

hmotnost věže 30 t napětí / frekvence 690 V / 50 Hzhmotnost celková 83 t Generátor Asynchronní s regulací

rychlostirychlost větru pro start VE 3,5 m.s-1

Tubus má spodní průměr cca 4 m a postupně směrem nahoru se rozměr zmenšuje na cca 2,5 m. Při nominální rychlosti větru VE dodává jmenovitý výkon 1500 kW. Turbína je automaticky odstavována při rychlosti větru vyšší než 20 m/s a znovu startuje při rychlosti větru nižší a včetně 20 m/s. Větrná turbína je odstavena při vysoké rychlosti větru, když průměrovaná střední hodnota rychlosti větru je nad odstavovací rychlostí po dobu 100 sekund. Větrná turbína restartuje, když průměrovaná střední hodnota rychlosti větru je po dobu 100 sekund pod resetovací rychlostí větru a zůstává pod touto rychlostí 10 minut. Projektová životnost VE je 20 let. Větrná turbína může být při zvážení hustoty vzduchu, intenzity turbulence a střední hodnoty rychlosti větru nasazena v různých klimatických podmínkách. Nejvyšší bod stožáru VE bude opatřen denním a nočním výstražným leteckým překážkovým značením, které má zamezit možnému střetu letadla, vrtulníku, apod. s větrnými elektrárnami. Objekt není napojen na kanalizaci ani vodovod. Potřeba elektrické energie na osvětlení, vyhřívání apod. bude pokryta z vlastních zdrojů, příp. ve velmi malém množství z připojené distribuční sítě. Při větrných elektrárnách bude postaven na pozemku investora dřevěný srub informačního centra jako lehká stavba o rozměrech. 5 x 3 mPři běžném provozu VE není předpoklad úniku škodlivin do ovzduší, půdy či podzemních vod.

7. Předpokládaný termín zahájení a dokončení realizace záměru

Předpokládaný termín zahájení stavebních prací: 04/2006 Ukončení stavby: 08/2006Zahájení komerčního provozu: 12/2006Ukončení provozu: minimálně za 20 let

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj Liberecký Obec III. stupně Město Frýdlant v Čechách

II. Údaje o vstupech

1. Půda

Dotčený pozemek p.p.č. 597 v k.ú. Albrechtice u Frýdlantu má výměru 57220 m2. Jedná se o půdu kultury orná, BPEJ viz. následující tabulka :


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Tab.B.II.1 BPEJBPEJ Výměra

v m2Třídaochrany

83521 15 296 I83051 2 333 I83524 38 834 II83544 757 II

Záměr bude realizován na pozemcích sloužících jako orná půda, jejich vynětí ze zemědělského půdního fondu bude předmětem územního řízení na stavbu VE. Pro stavbu bude požádáno o jejich trvalé vynětí ze ZPF. Jednotlivé stavební objekty mají tyto plošné výměry:

Tab.B. II.2. Zábory půdyVE 2x230 m2Příjezdová komunikace 1 400 m2příjezdová komunikace 2 20 m2celkem 880 m2Srub informačního centra 15 m2

VE budou umístěny na pozemku p.č. 597 v k. ú. Albrechtice u Frýdlantu . Poznámka: Konkrétní vlastnosti půd jsou vyjádřeny pětimístným kódem bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). První číslo kódu vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí číslo přiřazuje půdu k určité hlavní půdní jednotce, čtvrté je kombinací sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

2. Voda

Vlastní provoz VE nevyžaduje napojení na zdroj vody a nebude při něm vznikat žádná voda odpadní.Po dobu výstavby bude voda potřebná k betonáži základů aj. servisním úkonům dovážena mobilními cisternami.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Pro stavbu budou potřebné surovinové vstupy (štěrk, písek, beton) dovezeny.Z energetických zdrojů bude provozem VE spotřebovávána pouze elektrická energie na osvětlení, vyhřívání apod. Roční spotřeba bude činit cca 8 000 kWh a jejím zdrojem bude samotná VE, příp. ve velmi malém množství připojená distribuční síť.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Stavba VE bude v průběhu cca 2 měsíců vyžadovat asi 200 příjezdů nákladních automobilů po stávajících místních komunikacích.Doprava bude zajišťována nákladními automobily z Liberce do Albrechtic . V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší

Při provozu větrných elektráren, instalovaných v lokalitě Albrechtice, nebude docházet k emisím znečišťujících látek do ovzduší. V průběhu výstavby VE bude zdrojem znečištění ovzduší automobilová doprava vyvolaná transportem zemin a stavebních materiálů a dále provoz stavebních mechanismů na ploše staveniště.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv na ovzduší VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu 2. Odpadní vody

Při provozu větrných elektráren, instalovaných v lokalitě Albrechtice, nebude docházet k vzniku odpadních vod. V průběhu výstavby VE bude voda užita pouze pro betonáž a některé servisní úkony. Úniky vody budou minimální v optimálním případě nebo žádné. Dovážená voda bude mít parametry vody pitné, její případní únik nebude pro životní prostředí negativním vlivem. V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv z hlediska odpadních vod VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný , jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

3. Odpady

Při provozu větrných elektráren instalovaných v lokalitě Albrechtice bude docházet k minimálnímu množství odpadů, a to pouze v souvislosti s údržbou rotoru, při které budou vznikat nechlorované minerální motorové, převodové a mazací odpadní oleje, tzn. nebezpečný odpad130205 nechlorované minerální, motorové, převodové a mazací oleje v množství 0,007 t/rokOleje bude vyměňovat a předávat k recyklaci oprávněné osobě servisní firma, které investor zadá údržbu větrných elektráren. V průběhu výstavby VE bude zdrojem odpadů automobilová doprava vyvolaná transportem zemin a stavebních materiálů a dále provoz stavebních mechanismů na ploše staveniště. Bude se jednat o následující druhy odpadů: 150101 papírové a lepenkové obaly O 0,004 t/r150102 plastové obaly O 0,002 t/r150110 obaly obsahující zbytky nebezpečných látek N 0,006 t/r

nebo těmito látkami znečištěné150202 absorpční činidla, filtrační materiály (včetně N 0,010 t/r

olejových filtrů), čistící tkaniny a ochranné oděvyBude se jednat o obaly od stavebních materiálů, nátěrových hmot, mastné hadry (doprava), poškozené ochranné oděvy. Odpady budou ukládány tříděné podle druhu do sběrných nádob na pracovišti. Sběrné nádoby bude vyprazdňovat a odpady odstraňovat či předávat k dalšímu využití oprávněná osoba.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv z hlediska odpadů VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný , jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

4. Hluk a emisní zatížení v době výstavby

Na uvedenou akci je zpracována nová hluková studie (v příloze dokumentace). V průběhu opravování Dokumentace došlo ke změně Nařízením vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízením vlády č. 502/200 Sb. Přesto lze konstatovat že:Hluk a emisní zátěž v období výstavby nepřekročí zákonné limity.Záření ani zápach nebudou provozem větrných elektráren emitovány.Hlukové zatížení ostatních již postavených elektráren v době výstavby nikdo neměřil. Zpracovatel EIA během výstavby VE na Lysém Vrchu lokalitu několikrát navštívil a na základě vlastního akustického vjemu konstatoval, že hluk působený výstavbou VE nepřekročil hladinu akustického tlaku pro den (50 dB) u paty objektu „samoty Vysoká“. V noci výstavba VE nebyla realizována. V osadě Albrechtice u Frýdlantu byl zaznamenatelný pouze převoz dílů VE. Měření se uskutečnilo v roce 2005, provedla ho firma Studio-D Akustika České Budějovice. Toto měření prokázalo splnění limitů akustického tlaku pro noc i den 6ti VE firmy Conotech na Lysém vrchu.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv z hlediska akustického tlaku VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný , jak z výše uvedeného textu a hlukové studie logicky vyplývá.

5. Doplňující údaje

Výstupem z provozu větrných elektráren v lokalitě Albrechtice u Frýdlantu bude narozdíl od tepelných elektráren čistá elektrická energie, která bude beze zbytku prodávána do sítě SČE a.s. Roční předpoklad výroby u var. A z obou kusů VE v lokalitě Albrechtice u Frýdlantu číní (na základě měření větrného potenciálu lokality) max.7200- 8000 MWh ročně. Při var. B bude vzhledem k mírně nižší rychlosti vzdušného proudění (ve výšce 65 m než ve výšce 85 m) výkon adekvátně nižší.Významné terénní úpravy uvedený záměr nevyžaduje. Naopak betonové základy budou zakryty 30 cm mocnou vrstvou ornice. Platí pro obě varianty.Zásah do krajiny (viz. vliv výstavby dvou větrných elektráren v Albrechticích na krajinný ráz v příloze) je snížen elektrárnou Turow, její výsypkou, vedením 110 kW, stožáry mobilních operátorů, realizací 6-ti větrných elektráren na


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu lokalitě Lysý vrch (k.ú. Horní Vítkov a Heřmanice), které mají základ (v nejvyšším bodě) v 643 m.n.m a bude nadále snížen realizací silnice I/13.Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu budou mít základ v 540 mnm. Výška elektráren při 65 m i při 85 m výšky tubusu nepřekročí horizont daný výškou tubusu (50 m) elektráren původně povolených na Lysém vrchu.¨

Demontáž VE po skončení životnosti. Nadzemní části VE tubus a gondola budou demontovány a odvezeny z lokality k využití jako železný šrot. Betonový fundament bude následně rozebrán , materiál z fundamentu bude uložen na řízenou skládku. Štěrk z přístupových komunikací bude odtěžen, prostor přístupových komunikací a fundamentu bude následně zavezeno zeminou a vráceno do ZPF. Vysokonapěťový kabel vyvedení el.výkonu bude rozpojen na místě bývalé VE a v trafostanici RESEC, bude ponechán v zemi.Dřevěný srub informačního centra bude odvezen z lokality.

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území

V řešeném území není žádný prvek územního systému ekologické stability krajiny, a to jak lokálního, tak i regionálního či nadregionálního významu. Nejsou zde zvláště chráněná území, přírodní park, významný krajinný prvek, chráněné ložiskové území, dobývací prostor , pozemky určené k plnění funkce lesa, ani území historického, kulturního nebo archeologického významu. Území není hustě zalidněné, ani zatěžované nad míru únosného zatížení. Na řešeném území nejsou staré ekologické zátěže ani extrémní poměry v dotčeném území.Podobný stav je na území VE na Lysém vrchu. Kumulativní vliv z hlediska nejzávažnějších environmentálních charakteristik území VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný , jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčené území

1. Ovzduší

Přímo v řešeném území není ani nebude žádný zdroj znečištění ovzduší. V blízkosti řešeného území je nejzávažnější zdroj emisí pro severozápadní část Libereckého kraje - tepelná elektrárna, ležící mimo území ČR v blízkosti státní hranice. Jedná o elektrárnu Turów v Polsku. Elektrárna má instalovaný výkon 2000 MW, spaluje málo kvalitní hnědé uhlí, a v současné době je navíc opatřena nedostatečně účinným systémem čištění spalin.

Tab.C. II.1.. Porovnání emisí elektrárny Turów a stacionárních zdrojů v Libereckém kraji Zdroj SO2 t.rok-1 TZL t.rok-1 NOx t.rok-1 Benzen t.rok-1 Cd kg.rok-1Liberecký kraj – stacionární zdroje 7817 4134 10093 872 109

Město Frýdlant 66,5 3,0 46,1 3,6 0,0Elektrárna Turów 39061 9999 14425 194 23Zdroj: Územně energetická koncepce Libereckého kraje

Z tabulky je patrné, že elektrárna produkuje přibližně pětinásobek emisí oxidu siřičitého v porovnání s celým Libereckým krajem. Produkce emisí tuhých znečišťujících látek z elektrárny je na úrovni 2,4-násobku emisí kraje, emise oxidů dusíku jsou v elektrárně vyšší přibližně o 50 % než v Libereckém kraji. V případě benzenu a kadmia produkuje elektrárna Turów přibližně jednu pětinu emisí v porovnání se zdroji v Libereckém kraji. Čistota ovzduší řešeného území je ovlivňována i zdroji znečištění ovzduší Města Frýdlant v Čechách. Přímo v řešeném území není žádná stanice monitorující čistotu ovzduší. Nejbližšími stanicemi je AMS stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) 1020 Albrechtice u Frýdlantu a od r. 1998 AMS stanice ČHMÚ 1420 Albrechtice u Frýdlantu. Stanice 1020 Albrechtice u Frýdlantu monitoruje koncentrace oxidu siřičitého SO2, oxidů dusíku NOx, NO2, NO, oxidu uhelnatého CO, ozónu O3 a frakce prašného aerosolu do 10 μm PM10, stanice ČHMÚ 1420 Albrechtice u Frýdlantu koncentrace prašného aerosolu SPM a těžkých kovů v prašném aerosolu Cd, Pb.

Z podkladů ČHMÚ, na základě údajů uvedených stanic, vyplývá postupné zlepšování imisní situace. Z imisních charakteristik oxidu siřičitého je patrný klesající trend znečištění ovzduší již od r. 1990. Vývoj znečištění ovzduší prašným aerosolem měl mírnější klesající tendenci než oxid siřičitý. U oxidů dusíku byl mírně vzrůstající trend do r. 1998. Tento jev byl převážně způsoben stoupajícím podílem silniční dopravy. V roce 1999 byl uvedený trend přerušen a došlo k poklesu imisí i oxidu dusíku.

Dle Energetické koncepce Libereckého kraje došlo v roce 2001 u přízemního ozonu k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví i limitu pro ochranu ekosystémů.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu 2. Klima

Řešené území dle klimatické regionalizace (Quitt E.- Klimatické oblasti Československa) leží, vzhledem k svému umístění na úpatí Jizerských hor se nachází v klimatické oblasti v mírně teplé oblasti, podoblasti MT 7. MT 7 – mírně teplá oblast, normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Tab. C.II.2. Klimatické charakteristiky řešeného územíKlimatické charakteristiky řešeného území MT7 Klimatické charakteristiky řešeného území MT7Počet dnů letních 30 – 40 Ledových 40 – 50Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více

140 - 160 Průměrná teplota v lednu v oC -2 – -3

Počet dnů mrazových 110 – 130 Průměrná teplota v červenci v oC 16 – 17Ledových 40 – 50 Průměrná teplota v dubnu v oC 6 – 7Průměrná teplota v lednu v oC - 2 - – 3 Průměrná teplota v říjnu v oC 7 – 8Počet dnů mrazivých 110 – 130 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120Podklad - Quitt E.: Klimatické oblasti Československa

Srážky v řešeném území monitoruje stanice Albrechtice u Frýdlantu. Průměrný úhrn srážek se pohybuje kolem 900 mm s maximy v červnu – 100 mm, červenci – 107 mm a srpnu 111 mm.

Dle větrných růžic převládá v lokalitě Albrechtice jižní proudění vzduchu, přičemž převažují rychlosti větru tříd 2 a 3 tzn. 0,5 – 2,5 m.s-1 a 2,5 – 7,5 m.s-1. Kopie větrných růžic období 1997 – 2001 AIM stanice Albrechtice u Frýdlantu jsou v přílohové části.

Stanice Albrechtice u Frýdlantu je původně stanice měřící emisní zatížení oblasti. Okrajově zaznamenává i informace o rychlostech větru a směru proudění. Uvedená stanice je však chybně instalovaná, měření probíhá za vzrostlým stromem uprostřed obytné zástavby. v Albrechticích u Frýdlantu ve výšce 10 metrů nad povrchem. V oblasti převažující jižní proudění stanice zaznamenává zkresleně přes vzrostlý strom. Oproti tomu údaje ze stanice Liberec - letiště 310 m.n.m. je možné brát jako věrohodné. Výsledky měření ze stanice Liberec používají při svých odhadech větrného potenciálu i lokality v Německu v okolí Žitavy a Leutersdorfu.

Od roku 2002 přímo na Lysém Vrchu investor instaloval měřící aparaturu rychlosti větru. Anemometr je umístěn na stožáru mobilního operátora T-Mobile ve výšce 50 metrů nad povrchem mimo veškeré překážky proudění. Zapisovací zařízení anemometru ukládá, kolik jednotlivých kategorií větru v m/s proudilo za dané časové období. Registrů je celkem 20, od 1m/s do 20 m/s. Každý měsíc se stahují uložené údaje. Za zhruba 26 měsíců probíhajícího měření je průměrná naměřená hodnota cca. 6,7 m.s-1 v 50 metrech nad povrchem. Integrovaný energetický koncept mikroregionu Frýdlantsko uvádí pro lokalitu Albrechtice průměrnou roční rychlost větru ve výšce 70 m 6,8 m.s-1, což odpovídá naměřeným hodnotám.

Lze předpokládat že v 85 m (var. A) bude proudění větru v průměru o 0,1 ms-1 rychlejší než v 65 m (var. B).

3. Vody

V řešeném území není žádný povrchový tok, ani zde nejsou kolektory podzemní vody.

4. Půda

Jedná se o ornou půdu I a II. třídy ochrany , v současnosti vlastníkem zemědělsky nevyužívanou. Využívá jí spolu se sousedními pozemky vlastníkovi neznámý subjekt. Vzhledem k velikosti pozemku a současnému stavu zemědělství v ČR by její pouhé zemědělské využití s největší pravděpodobností nebylo pro vlastníka ekonomické.

5. Horninové prostředí a přírodní zdroje

Podle regionálního členění reliéfu ČR Demek (1987) náleží řešené území orograficky provincii Česká vysočina, její nižší geomorfologické jednotce - subprovincii Krkonošsko-jesenické soustavě.Uvedené geomorfologické celky se dále člení takto:IV Krkonoško–jesenická soustavaIVA Krkonošská podsoustavaIVA – 6 Jizerské horyIVA – 6B Jizerská hornatina


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Řešené území leží v západním výběžku Jizerských hor v sedle mezi Oldřichovským Špičákem a Lysým vrchem. Jizerské hory prodělaly několik horotvorných fází. Při asyntském vrásnění v předprvohorním oddobí vzniklo mohutné horstvo


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu složené z metamorfovaných proteozoických hornin. K dalšímu ovlivnění geologických poměrů došlo při kaledonském vrásnění, kdy proteozoický podklad konsolidoval s usazenými palezoickými horninami v pevný blok, který je dodnes základem geologické stavby území. Uvedené horotvorné pohyby byly příčinou toho, že horninové složení oblasti s výjimkou později vzniklého žulového plutonu je velmi pestré a roztříštěné na malé okrsky. Reliéf terénu byl dále formován při hercynském vrásnění v mladších prvohorách s následným vystupováním žulového magmatu (krkonošsko-jizerského plutonu) Toto mohutné těleso proniklo při svém výstupu z hlubin do pestrého souboru starších hornin (ruly, svory, filyty), které jednak nadzvedl, jednak vlivem vyšších teplot a tlaků na místě styku přeměnil. Na jeho obvodu došlo k četnému zrudnění. Krkonošsko- jizerský pluton byl po více než 250 mil. let vystaven intezivnímu zvětrávání a odnosu zvětralin. V mladších třetihorách při saxonských tektonických pohybech byl krkonošsko-jizerský pluton vyzdvižen podél tzv. lužické poruchy.Geologický základ řešeného území tvoří krkonošsko-jizerský pluton z bilolitické žuly a granodioritů, úbočí je překryto kvartérními sedimenty (deluviální, fluviální).V řešeném území nejsou evidovány žádné dobývací prostory, chráněná ložisková území, prognózní zásoby nerostných surovin, nejsou zde ani poddolovaná území či sesuvy.

6. Fauna, flora a ekosystémy

Dle „Výsledků biologického hodnocení lokality u Albrechtic u Frýdlantu v souvislosti s plánovanou výstavbou větrných elektráren“ od Prof. RNDr. Vladímíra Bejčka, CSc a kol. (viz příloha dokumentace), se na řešeném území nevyskytuje žádný chráněný druh fauny i flory. Jediným hodnotným prostředím v blízkosti řešeného území je lipová alej (Tilia cordata) podél silnice. Tento biotop má přímý vliv na většinu zjištěných taxonů, respektive umožňuje jejich prezenci a migraci. Územní sytém ekologické stability, velkoplošná i maloplošná chráněná území, přírodní památky ani významné krajinné prvky se na dotčeném území nevyskytují.

7. Krajina

Řešené území a jeho okolí je tvořeno morfologicky významnou krajinnou mozaiku sestávající z plošně nejvýznamněji zastoupené orné půdy, s přiměřeným podílem permanentních krajinných struktur (lesní enklávy , rozptýlená zeleň) s několika většími bloky konvenčně využívané orné půdy. Prostorově se projevuje relativně nižší heterogenita ve smyslu horizontálním, která kontrastuje s poměrně členitým uspořádáním ve smyslu vertikálním. Tím je do značné míry tlumeno působení monotónní matrix orné půdy. Osou toho místa je Albrechtický potok, který poblíž řešeného území pramení. Zástavba se zde neuplatňuje. Poměr krajinných složek ve vztahu k reliéfu je nevyrovnaný ve prospěch orné půdy. Ze stávajících krajinných složek mírně narušuje harmonické měřítko v krajině nadměrná blokace orné půdy.Krajinný typ je B – krajina harmonická, krajinářská hodnota 0 –průměrná.

8. Obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky

V řešeném území není žádný obytný dům. Lidé zde nežijí. Pouze v širším okolí je řídká zástavba, převážně rekreačně využívaná. Jedná se o Albrechtice u Frýdlantu Větrné elektrárny budou stát minimálně 545 m (nejbližší elektrárna) od první zástavby Albrechtic u Frýdlantu (stodola přestavěná na bydlení). Pod Lysým vrchem je v rekonstrukci jeden objekt, samota Vysoký. Od potenciálního umístění bližší větrné elektrárny je vzdálen 675 m.Kromě půdy a jejího pokryvu v řešeném území jiný hmotný majetek není. Nejsou zde ani žádné kulturní památky. V blízkém okolí lokality VE je vedení plynovodu VTL, 110 kW, silnice I/13, lokalita speciálních zájmů Armády ČR a tři vysílače na Lysém vrchu ( Eurotel, T Mobil, Oskar).

III. Celkové hodnocení kvality životního prostředí na území z hlediska jeho únosného zatížení

Dle Geobotanické mapy od Dr. Rudofa Mikyšky a kol. leží celé zájmové území v prostoru bikových bučin as. Luzulo – Fagetum. Ty jsou ovšem nahrazeny druhově chudými trvale travnatými plochami, obdělávanou ornou, v širším okolí i smrkovými monokulturami. Druhově chudé floře odpovídá i chudé zastoupení druhů fauny. Ani zemědělská činnost zde není nijak výnosná.

Zato lokalita Albrechtic u Frýdlantu resp. Lysého vrchu skýtá dostatečnou větrnou zásobu pro výstavbu větrných elektráren. Na základě ročního měření a orografie okolního terénu je možné konstatovat, že lokalita náleží k největrnějším v Libereckém kraji, kde je možné uvažovat o výstavbě větrných elektráren.

Lokalita Albrechtic u Frýdlantu leží na přirozeném předělu hraničních hor mezi CHKO Jizerské hory a CHKO Lužické hory, v blízkosti státní silnice č.I/35 z Liberce směrem na Frýdlant.

Lokalita je situována na západním úpatí Jizerských hor , jedná se o přirozené sedlo hraničních hor táhnoucí se v délce cca. 2 km od západu na východ v nadmořské výšce 560 až 630 m.n.m.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Okolí lokality s ohledem na přirozené překážky proudění vypadá následovně. Z jihu až jihovýchodu ve směru od Liberce 360 m.n.m se terén postupně zvedá až do výšky sedla 570 m.n. m. z Liberce cca. 8-10 km. Ve stejném směru ve vzdálenosti 14 km od lokality leží Ještědský hřeben s vrcholem Ještěd 1012 m.n.m.. Ještědský hřeben však netvoří překážku proudění větru, neboť je v dostatečné vzdálenosti od lokality. Navíc usměrňuje společně s Jizerskými horami proudění větru do sedla mezi Jizerské a Lužické hory. Proudění větru z české kotliny tedy z jižního kvadrantu naráží u Železného Brodu a Hodkovic nad Mohelkou na hradbu Jizerských hor a je odkláněno západně nad Liberec. Přirozené mantinely proudění směrem na Liberec tvoří na severu Jizerské hory a na jihu Ještědský hřeben. Ještědský hřeben se táhne od jihovýchodu na severozápad (viz. data ze stanic ČHMÚ Liberec a Albrechtice u Frýdlantu). Východním směrem od lokality se nachází CHKO Jizerské hory, terén se pozvolna zvedá až na 1000-1100 m.n.m., je zalesněn. Severovýchodně se lokalita již otevírá do polských rovin. Severně až severozápadně je lokalita prostá veškerých překážek proudění, je otevřená do německých a polských rovin. Západně od lokality je ve vzdálenosti do 1 km kóta Lysý vrch 642 m.n.m. s pozůstatky větrného mlýna. S ohledem na větrnou růžici lokality nepředstavuje kóta Lysý vrch překážku proudění větru. Jihozápadně je lokalita otevřená proudění.

Z geografického hlediska je lokalita vhodně položena, pouze východně od lokality se zvedá hřeben Jizerských hor a leží obec Albrechtice u Frýdlantu. Větrnost lokality potvrdilo provedené roční měření rychlosti větru. Větrnost lokality potvrzuje i Integrovaný energetický koncept mikroregionu Frýdlantsko. Předmětné VE jsou dostatečně vzdálené cca 1000 m od lokalit VE již povolených (na Lysém vrchu), takže nedojde k vzájemnému narušení větrné nabídky. Lokalizace předmětných VE na pozemku investora je daná jednak vzdáleností již uvedených lokalit ostatních VE a vzdáleností obytných domů z hlediska izofony 40 dB(A). Záměr je navržen v uvedné variantě vzhledem k zastavěnosti území . Investor hledal soulad mezi nejvyšší energetickou výtěžností lokality a obytnou zástavbou lokality. Obytná zástavba byla určujícím prvkem navržené varianty , ohled na splnění hlukových norem . Noční norma ukládá splnění max. přípustné hladiny hluku 40 dB(A), což při jmenovitém výkonu VE resp. akustickém výkonu zdroje představuje vzdálenost VE od nejbližší zástavby min. 500 metrů. Obytná zástavba představuje půlkruh okolo předpokládaných VE , vymezený domy podél silnice Albrechtice směrem na Mníšek a samotou Vysoký. Jiné varianty umístění záměru nejsou z uvedených důvodů možné.

V minulosti se v blízkosti řešeného území realizovalo vedení 110 KW, VTL a tří vysílačů jejichž dopady z hlediska životního prostředí jsou srovnatelné nebo vyšší. Přesto žádné informace o negativních dopadech na životní prostředí, vyjma vizuálního znečištění nadzemním vedením 110 kW a vysílačů, nejsou známy. V souběhu s vedením 110 kW v brzké budoucnosti započne výstavba nové trasy silnice I/13. Na tuto akci byla zpracována dokumentace EIA a proběhl celý proces jejího schvalování s kladným výsledkem. Vlivy uvedené stavby ze sledovaného hlediska budou rovněž exaktně větší. Jedná se o antropogenně pozměněnou krajinu, která je za sukcesní blokace zemědělstvím poměrně stabilní.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že zatížení životního prostřed záměrem výstavby dvou větrných elektráren na lokalitě Albrechtice u Frýdlantu, var. A i var. B, je únosné.

D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí

I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Zdravotní rizika z větrných elektráren pro obyvatelstvo, na rozdíl od elektráren tepelných, spalujících fosilní paliva nebo využívajících jaderné palivo, nevyplývá. Sociálně ekonomický vliv, vzhledem k tomu, že investor bude dodávat el. energii do sítě ČEZ a.s., bude zanedbatelný. U části populace může dojít k narušení faktoru pohody vlivem snížení estetické hodnoty krajiny výstavbou větrných elektráren. Protože ale v dané lokalitě je již povoleno a realizováno 6 větrných elektráren, postaveno vedení 110 kW a tří telefonních stožárů, stupeň snížení faktoru pohody výstavbou předmětných elektráren je neměřitelný. Vlivy na obyvatelstvo předmětných elektráren v kumulaci s ostatními VE, budou nejvýznamnější pro samotu pod Lysým vrchem. Zde však dominuje vliv VE na Lysém vrchu. Stejně tomu je i pro širší okolí. Z tohoto hlediska nebude mít vliv ani podzemní vedení kabelových tras. Vliv kabelových tras se nekumuluje.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

2. Vlivy na ovzduší a klima

Vlivy na ovzduší a klima budou nezměřitelné a zanedbatelné. To lze konstatovat i pro kumulaci vlivů předmětných elektráren s elektrárnami ostatními. Platí i pro vedení kabelových tras.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv na ovzduší a klima VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

3.1. HlukVětrné elektrárny produkují akustické emise působené prorážení lopatek rotoru vzduchem. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru dle zákona č. 502/2000 Sb., v platném znění se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T.. V denní době se stanoví pro 8 nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely posouzení vlivů na životní prostředí se vyjadřuje 24 hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB(A)a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo: Pro investora to znamená že musí dodržet v nočním období základní hladinu hluku LAeq,T = 40 dB(A) a v denním období LAeq,T = 50 dB(A) u okolních objektů pro bydlení. ). V průběhu opravování Dokumentace došlo ke změně Nařízením vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací . Přesto lze konstatovat že Hlukovou studii není nutné přepracovávat, Krajský hygienik Libereckého kraje jako příslušný orgán z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Dokumentaci nepožadoval.U předmětných větrných elektráren MD 77 je garantován výrobcem akustický výkon 102,9 dB (A) ± 2 dB(A) při rychlosti větru 10 ms-1. Podrobněji viz následující tabulka.

Tab. D.I.1.Technické specifikace větrných elektráren MD 70 Rychlost větru v ms-1 5,5 - 6,4 6,5 - 7,4 7,5 - 8,4 8,5 - 9,4 9,5 – 10Akustický tlak v dB(A) 96,2 99 100,8 101,5 102,9Pozadí HG Lp Aeq 43,3 44,2 44,8 44,9 44,8Průměr dB (A)LWa 96,9 99,6 101,4 101,5 102,7Výkon Ve v kW 467 741 1062 1348 1425

Uvedená data platí pro obě varianty. Rozdíl rychlosti vzduchu 0,1 ms-1 je z hlediska akustického tlaku ve vzdálenosti 500 m od VE zanedbatelný. Elektrárny budou umístěny 563 m a 585 m od nejbližších objektů. Dle hlukové studie bude zajištěno, že na patě objektů pro bydlení nebude překročen limit pro noční období 40 dB(A). Z tabulky vyplývá, že již při rychlosti větru 5,5 ms-1 je akustický tlak přirozeného pozadí vyšší než povoluje zákon pro noční období. V dané věci jsou opět obě varianty srovnatelné.

Příspěvek hluku na lokalitu Vysoký (samota pod Lysým vrchem) je z 2 ks VE investora Fobos s.r.o. stanoven výpočtově na hodnotu 36,3 dB(A). Potud je normě učiněno zadost , neboť je zde oproti noční normě 40 dB(A) rezerva 3,7 dB(A). Pokud však dojde při zprovoznění VE v lokalitě Lysý vrch k příspěvku hlučnosti na samotu Vysoký , vzniká při působení hluku ze dvou odlišných směrů nárůst hlučnosti . Nárůst hlučnosti vlivem působení dvou z různých směrů zdrojů hluku lze odvodit , při hodnotách do 40 dB(A) z každého směru na 2-3 dB(A). Z uvedeného vyplývá , že naše rozmístění VE vytváří dostatečnou rezervu pro případný příspěvek hluku na samotu Vysoký z našich 2 ks VE . Na objekty v Albrechticích u Frýdlantu, Heřmanicích, Chrastavě se kumulovaný vliv hluku z VE neprojeví. Dle Nařízení vlády č.502/2000, ve znění pozdějších předpisů, je vyžadován příspěvek hluku od jakéhokoliv zdroje v maximální přípustné hladině pro danou kategorii hluku. Pro případ akce VE Albrechtice platí příspěvek hluku pro denní dobu 50 dB(A) a pro noční dobu 40 dB(A).Pro účely zjištění požadované kumulované hlučnosti v lokalitě Vysoký ( dle požadavku a připomínek Natura Albrechtice a Krajského úřadu Libereckého kraje), bylo využito souhlasného stanoviska Krajské hygienické stanice Liberce . Uvedené stanovisko povoluje bez omezení provoz VE na Lysém vrchu, z čehož lze odvozovat, že norma hlučnosti není překračována. Podrobněji viz. hluková studie v příloze.Tříoktávová analýza , doložená k dokumentaci , nevypovídá o možnosti snížit práh hlukové normy na 35 dB(A) vlivem vyšších rozdílů hlučnosti při měřeních mezi jednotlivými frekvencemi. V certifikovaném měření není nikde rozdíl 5 dB(A) , který by opravňoval ke snížení hlukové normy .

Hlučnost je objektivní měřitelná veličina, zcela určitě před kolaudací případné stavby bude podmínkou přeměření hlučnosti Státním zdravotním ústavem . Fobos s.r.o. rozmisťuje VE tak , aby splnily hlukové normy , víceméně aby neobtěžovaly v oblasti žijící občany. Zpracovatel hlukové studie je přesvědčen o správnosti výpočtu resp. rozmístění VE s ohledem na hlučnost zařízení. Jsou vytvořeny zde i určité rezervy , skutečná hlučnost zařízení bude nižší. Pokud si uvědomíme , že akustický výkon zdroje se zde počítá jeho 95 % výkon , to je při rychlosti větru 10,5 m/s , je dosažení takovýchto hraničních hodnot v průběhu roku možné,dle našich měření rychlosti větru v lokalitě, pouze po dobu 1750hodin ( součet trvání rychlostí větru 10,5 m/s a vyšších). Dále , tato uvedená rychlost větru je měřena nepřetržitě , je nutné ji proto rozdělit dle denní a noční normy hluku. Platnost denní – vyšší normy hlučnosti 50 dB(A) je od 6 do 22 hodin , to je 16 denních hodin při 50 dB(A) a 8 hodin při 40 dB(A). Z uvedeného vyplývá , že výpočet je prováděn pro


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu cca. 600 hodin v roce tj. 6,8 % ročního času. V lokalitě investor naměřil roční průměrnou rychlost 6,8 m/s ve výšce 50 metrů nad povrchem . Pro tuto rychlost větru odpovídá akustický výkon zdroje 98 dB(A) , což je o více než 4 dB(A) nižší hodnota , než pro výpočet užitá hodnota akustického výkonu zdroje při 95 % výkonu. Dovolujeme si tvrdit , že VE jsou v lokalitě rozmístěny s ohledem na splnění hlukových norem a při provozu bude skutečná hladina hluku nižší než uvažujeme při výpočtech.

3.2. Vrhání stínů (stroboskopický efekt)Obecně:Jedná se o pohyblivý stín, který je vyvoláván střídavým zakrýváním slunečních paprsků listy rotoru. Negativní působení na člověka lze zcela jistě očekávat v blízkosti parku VE a jeho intenzita je různá podle výšky VE (do vzdálenosti několika set metrů). V současné době však neexistují výsledky z dlouhodobě prováděného seriózního výzkumu stroboskopických účinků, na základě kterých by bylo možné přesně stanovit konkrétní vzdálenosti možného významně negativního ovlivnění zdraví lidí. Jedná se zejména o negativní působení na epileptiky nebo i možné vyvolání epileptických záchvatů (Obst 2003), a to i u lidí k tomuto dispozičně náchylných.

Z hlediska míry, resp. dosahu působení nejvyšší intenzity střídání stínů, ve vztahu k vzdálenosti subjektu (člověk) od objektu (VE), lze predikovat výrazné snížení vlivu, působením přirozeného rozptylu, už od vzdálenosti 200 metrů (VE pod výkon 1,8). U vyšších stožárů VE (cca 130 m), lze tento jev pozorovat do vzdáleností 1 000 až 1 500 m, přičemž citlivým osobám může být subjektivně nepříjemný.

Seřazení dostupných informací:Stroboskopický efekt nebo také discoefekt (v německé literatuře), případně též efekt rotujícího stínu. Tyto tři nejčastěji používané termíny označují jev, vyvolaný sluncem, svítícím skrz otáčející se rotor elektrárny: stíny, míhající se v pravidelných intervalech krajinou.Zařízením, jehož vliv je hodnocen , je větrný park Albrechtice, sestávající ze dvou větrných elektráren (dále v textu VTE).Hodnocení podobného jevu není dosud v České republice ani formálně ani obsahově upraveno závaznou právní nebo metodickou normou a nejsou stanoveny ani příslušné normy hygienické. Pro potřeby hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí podle zák. 100/2001 Sb. byla tedy použita metodika, vyvinutá autorem při hodnocení větrné farmy Boží Dar (OBST 2002). Metodický postup, modifikovaný a upřesňovaný podle zkušeností z dalších hodnocených lokalit (např. OBST 2003, OBST, OBSTOVÁ 2004), je zaměřen na dvě skupiny faktorů určujících dopad sledovaného jevu v konkrétním hodnoceném území:I. faktory „obecné“, tj. neovlivněné situací na konkrétní lokalitě, ale závislé pouze na rozměrových a provozních parametrech zvoleného typu větrné elektrárny:a) frekvence stroboskopického efektu;b) intenzita jevu (kontrast světlo/stín).II. faktory „speciální“, dané kromě typu a parametrů elektrárny i souřadnicovou pozicí lokality, morfologií terénu, konfigurací windparku a dalšími charakteristikami konkrétního územía) rozsah území v dosahu rotujících stínů;b) vymezení potencionálně problémových partií sledovaného území.

Na základě efemerid, vypočtených pro dvě krajní polohy Slunce na obloze — zimní a letní slunovrat, je možné vymezit modelovou oblast dosahu rotujícího stínu, vrhaného rotorem větrné elektrárny o celkové výšce cca.130 m. Výsledná oblast tvaru „motýlích křídel“ je ve východním a západním směru od elektráren teoreticky protažena do nekonečna (stíny při extrémně nízkých výškách vycházejícího a zapadajícího Slunce nad obzorem). V této teoreticky „nekonečné“ zastiňované oblasti lze ovšem vymezit zónu vnímatelného dosahu rotujícího stínu: S rostoucí vzdáleností pozorovatele od stínícího objektu klesá intenzita zastínění zejména vlivem tří faktorů — difúze světla v atmosféře, difrakce slunečních paprsků na pohledových hranách stínícího objektu a relativně stále menšího zákrytu slunečního kotouče stínícím objektem. Plný geometrický stín v těsné blízkosti věže se tedy ve větších vzdálenostech stává polostínem, který pozvolna zcela zaniká. V praxi patrně oblast vnímatelného dosahu rotujícího stínu elektrárny nebude ve východních a západních směrech sahat dále než asi 1,8 km od paty příslušné věže (cca 20% zákryt slunečního kotouče; odhad podle vlastních pozorování podobných objektů), ve vzdálenostech vyšších bude sledovaný objekt, vzhledem k jeho velmi malé relativní ploše, Sluncem zcela přezářen. Modelovou oblast dosahu rotujících stínů lze tedy příslušným způsobem omezit.Takto vymezená zóna je pro elektrárnu určena jako průnik výše definované oblasti dosahu rotujícího stínu s kulovou výsečí o poloměru 369 m se středem v hlavě rotoru příslušné věže. Tvar výsledného průmětu zóny maximální intenzity na povrch terénu závisí i na konfiguraci reliéfu. V případě lokality Albrechtice nebude tato zóna dosahovat dále než cca 380m od paty dané věže. Zdůvodnění : větrné elektrárny Albrechtice jsou umístěny západně od obce Albrechtice, dílčím způsobem může stroboskopický efekt mít vliv při západu slunce , viz. dále časový efekt a natočení rotoru VTE. Oblast Horního Vítkova nemůže být stroboskopickým efektem ovlivněna , jelikož se nachází VTE východně od obce . Zároveň při východu slunce východně od VTE směrem k Albrechticím se vypíná vrchol zalesněného vrchu 782 m.n.m. . Slunce vycházející bude ponejprv stínit zmíněný vrchol . Později již bude slunce výše na obloze a stín případně vrhaný rotory VTE bude mít krátký dosah. Faktory speciální:


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu - morfologie terénu,další charakteristiky daného území. Morfologie terénu a rozmístění elektráren vzhledem k pozicím obcí bylo již dříve zmíněno. Významným faktorem pro tvrzení, že stroboefekt v dané lokalitě bude nevýznamný je převažující směr proudění větru v lokalitě ( viz. větrné růžice v příloze) , tím natočení rotoru elektráren. Převažující směr proudění větru v lokalitě Albrechtice je dle dlouhodobých měření ( 5 letý průměr) cca. 50 % jižní proudění, 20 % severozápadní směr a 20 % severní směr. Lze tudíž očekávat velmi nízkou četnost proudění ze směrů čistě západní a čistě východní, kdy by byl rotor natočen tak, že může vrhat stín. Ve většině času provozu elektráren je rotor natočen ve směru sever a jih.Posledním klíčovým faktorem je frekvence stroboskopického efektu, která při provozním režimu elektrárny REpower nabývá následujících hodnot:

Tab D.I.2. Stroboskopický jev

Vypočtené frekvence jsou zcela mimo rizikový rozsah 5—30 Hz, uváděný odbornou literaturou , navíc frekvence jsou značně nižší než uváděné rozmezí, tzn. případná fotosenzitivní reakce je velmi nepravděpodobná (NSE 1996).ZávěrStroboskopický efekt (discoefekt, efekt rotujícího stínu), vyvolaný stíny rotorů větrné farmy, bude na lokalitě Albrechtice pochopitelně přítomen. Zónu jeho vyššího kontrastu lze omezit na srpkovité plochy do vzdálenosti cca 380m od příslušných věží , ale ani v této zóně nemá jev ani při maximálních otáčkách rotoru frekvenci dostatečnou ke spouštění fotosenzitivních epileptických záchvatů. Na základě údajů odborné literatury a výsledků předloženého modelu je tedy pravděpodobnost vyvolání fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnou elektrárnou na lokalitě Albrechtice prakticky nulová.U fotosenzitivních jedinců (nižší jednotky % v populaci) nelze ve sledovaném území, zejména v těsné blízkosti posuzovaného objektu, vyloučit krátkodobé subjektivně nepříjemné pocit)‘ ze stínů, pravidelně se míhajících krajinou. Ovšem vzhledem k relativně rychlému pohybu Slunce po obloze bude působení sledovaného jevu na jednom místě omezeno na časový interval řádu max. minut až nižších desítek minut denně a to obvykle pouze po několik dní až týdnů během roku; celková kumulovaná expozice vjednom místě bude tedy v řádu pouze hodin ročně. Na posuzované lokalitě se tento závěr navíc týká pouze neosídlených částí území; v obci Albrechtice nebude stroboefekt prakticky pozorovatelný (nebo jen velmi vzácně, v řádu několika minut až desítek minut za rok).S přihlédnutím k výše uvedeným závěrům lze z hlediska vlivu na okolní populaci a na faktor pohody ve sledovaném území označit stroboskopický efekt větrných elektráren za jev nevýznamný.

Kumulativní vliv z hlediska akustického tlaku i dalších fyzikálních charakteristik (stroboskopický efekt) VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody

Vlivy na povrchové a podzemní vody budou nezměřitelné a zanedbatelné. To platí i pro ostatní VE. Platí i pro vedení kabelových tras.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv na povrchové i podzemní vody VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

5. Vlivy na půdu

Realizace záměru bude znamenat 895 m2 trvalého záboru ZPF. Půjde o BPJ 83524, půdu II. třídy ochrany. Protože betonový základ bude zahrnut 30 cm silnou vrstvou ornice, vyjma pat věží o průměru 4 m, bude trvalý zábor ve skutečnosti 485,24 m2 . Zábor byl navíc snížen tím, že odpadla trafostanice a předávací stanice, jak bylo výše uvedeno. Cesta bude zatravněná, pouze pro kola automobilů budou pásy z betonových zatraňovacích dlaždic. Zbývající části cesty zůstane charakter trvale travní plochy. Skutečný trvalý zábor bude relativně zanedbatelné množství půdy, zejména ve vztahu k malé ekonomické efektivitě tradičního využití místního ZPF. Vyhodnocovat zábor ZPF všech VE které jsou v okolí zamýšleny, nemá význam, protože v současnosti u 6ti VE byl již realizován a Vysoká s.r.o. nedodala zpracovateli potřebné údaje. Není ani její povinností tyto údaje předávat třetí osobě. Vedení kabelových tras, bude podzemní, nebude vyžadovat žádný zábor ZPF.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Zábor ZPF u VE na Lysém vrchu byl již realizován a lze předpokládat že byl povolen příslušným orgánem. Kumulativní vliv na ZPF VE na Lysém vrchu i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje



Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje budou nezměřitelné a zanedbatelné. To lze konstatovat i pro ostatní VE, rovněž pro vedení kabelových tras. V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.Kumulativní vliv na horninové prostředí VE na Lysém vrchu (které jsou již realizovány) i VE Albrechtice je zanedbatelný, jak z výše uvedeného textu logicky vyplývá.

7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy

Jak z výše uvedeného a biologické studie vyplývá, v řešeném území nebylo zjištěno zastoupení chráněných druhů fauny či flory. Nejhodnotnější biotop je lipová alej podél místní komunikace. Tato alej nebude realizací záměru dotčena. Ohrožen nebude žádný ze zjištěných druhů fauny a flory. Není nutno navrhovat speciální opatření, protože v okolí plánované stavby je dostatek prostoru stejného charakteru prostředí. Monitoring tažného ptactva – podzimní šetření – a vyhodnocení vlivu větrných elektráren na migrující ptáky (s ohledem na připomínku Severočeského muzea v Liberci, které poukazuje na to, že Albrechtické sedlo je nejvýznamnější migrační ornitologickou lokalitou regionu)Autoři studie trvají na závěrech své studie. Lokalita byla sledována s dostatečnou podrobností (zde je rozpor – Mgr. Pudil uvádí bez bližší argumentace, že lokalita nebyla podrobně sledována). Poukazuji na značnou zkušenost autorů se studiemi tohoto typu. Jako vůbec první se tímto problémem v rámci České republiky zabývali na lokalitě Dlouhá Louka počátkem 90. let (Šťastný, Bejček 1993, 1994) a od té doby posuzovali více podobných projektů situovaných zejména v Krušných horách, ale i mimo ně.

Průtah dravců probíhá především ve dnech s vhodnými povětrnostními podmínkami. Tehdy využívají vzestupných vzdušných proudů a může se stát, a to nejen v sedlech, ale i na jiných místech najednou protahuje více jedinců. Je třeba zdůraznit, že v každém případě průtah probíhá ve dne a za dobré viditelnosti. V takovém případě považujeme na rozdíl od oponenta za krajně nepravděpodobné, že by docházelo ke kolizím s větrnými elektrárnami. Podobnou strategii jako dravci využívají při tahu například i čápi.

Negace výstavby dvou větrných elektráren na zemědělských plochách v blízkosti zástavby s argumentací existujícího hnízdění čápa černého (údajně 400 m od lokalit výstavby), pravděpodobného hnízdění luňáka červeného a výra velkého a zaletování a průtahu čápa bílého z hnízdiště v Dětřichově, považuji za zcela irelevantní. Podobně lze reagovat na odkazy na výskyt, resp. hnízdění takových zvláště chráněných druhů, jako je ťuhýk obecný, bramborníček hnědý a vlaštovka obecná.

Větrné elektrárny postavené na zemědělských plochách nebudou mít velký vliv na lesní ptáky.

Z výše uvedených důvodů nepovažujeme za nutné provést na lokalitě s výstavbou dvou větrných elektráren v blízkosti Albrechtic u Frýdlantu monitoring tažného ptactva. Trváme na stanovisku uvedeném ve „Výsledcích biologického hodnocení lokality u Albrechtic u Frýdlantu v souvislosti s výstavbou větrných elektráren“.Vyhodnocení kumulativního vlivu na faunu, floru a ekosystémy všech VE které jsou v okolí zamýšleny, vyplývá z výše uvedeného textu (převzatého z reakce autorů Bejček, Šťastný 24.9.2004) i z místních šetření zpracovatele dokumentace u VE na Lysém vrchu, při kterém nezjistil úhyn žádného druhu migrujícího ptactva v souvislosti s VE ani kolizi žádného druhu migrujícího ptactva s nimi. Ptačí oblast vymezená pro sýce rousného a tetřívka obecného je mimo řešené území. Tyto druhy se v řešeném území nevyskytují. Kolize ptáků s VE je krajně nepravděpodobná i z hlediska jejich fyziologických vlastností. Velcí ptáci např. dravci vidí v průměru 14 x lépe a 24 x lépe vnímají a reagují než člověk.

Při místních šetřeních na Lysém vrchu zpracovatel několikrát pozoroval mez VE pozoroval poštolku při lovu hrabošů. Tento druh skupinu VE využívá jako loviště, VE zřejmě odvádí pozornost hrabošů následkem čehož jsou snáze složitelní. Podobná pozorování dokládající pozitivní vliv malých skupin VE na avifaunu je zaznamenán v odborné zahraniční literatuře.

Kumulativní vliv VE Lysý vrch na migrující ptáky je zanedbatelný. U VE Albrechtice lze předpokládat totéž.Vedení kabelových tras bude bez vlivu na faunu, floru i ekosystémy.

V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

8. Vlivy na krajinu

V příloze dokumentace je posouzení krajinného rázu s pohledovou studií pod názvem „Vliv výstavby dvou větrných elektráren v Albrechticích na krajinný ráz“ od Doc. Ing. Petr Sklenička CSc.z katedry ekologie lesnické fakulty CZU Praha. Dle uvedeného posouzení je dotčený krajinný prostor, v rámci něhož dojde ke snížení charakteristik a hodnot krajinného rázu, relativně malý. Příčinou je členitý reliéf s významným podílem lesních porostů, které definují četné pohledové horizonty a bariéry.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Velmi významnou skutečností z hlediska vlivu dvou větrných elektráren na krajinný ráz je fakt, že jsou navrženy na lokalitě, kde je již šest jiných větrných elektráren povoleno (v současné době stojí 6 ks VE na lokalitě Lysý Vrch). Navíc mezi Albrechticemi u Frýdlantu a lokalitou VE vede 110 kW a na Lysém vrchu stojí tři vysílací věže. Tyto stavby se staly první negativní dominantou v dotčeném území přesahujících lokální význam. Výstavba dalších dvou větrných elektráren, které budou umístěny oproti povoleným a postaveným VE a vysílačům o 100 m níže, již není z hlediska krajinného rázu tak významná.Dotčený prostor krajinného rázu byl vymezen v souladu se všemi metodickými postupy, které jsou v současné době doporučeny pro hodnocení krajinného rázu (nejnověji Vorel et al., 2004). Pokud přijmeme vzdálenost 5 km, na kterou se stavba podobného charakteru uplatní v dálkových pohledech (v zahraniční vědecké literatuře se uvádí 3 – 5 km, v posudku byla vyhodnocena delší varianta) nebyly v tomto okruhu identifikovány jiné dílčí dotčené krajinné prostory. A to žádným z předpokládaných vlivů větrných elektráren (vizuální, akustický). Z tohoto důvodu není možné hodnotit vliv krajinného rázu v jiných než dotčených prostorech. I pokud bychom zvětšili vzdálenost potenciální viditelnosti na 7-8- km, výsledek by byl stejný.Jinými slovy, sousední krajinné prostory mimo vymezený dotčený krajinný prostor byly hodnoceny, avšak nebyly shledány dotčenými vlivy stavby. Lesní porosty se z tohoto pohledu považují za nedotčené vyjma okrajových lemů. I přes vysokou konstrukci elektráren (123,5 m tj. stožár + poloměr rotoru) jsou tyto potenciálně viditelné pouze v relativně malém prostoru a to díky poměrně proměnlivému reliéfu a vysokému podílu lesních porostů.Možná lze chápat navržené dvě elektrárny jako „novou skupinu“ ve smyslu relativně blízkému odstupu (cca 500 m) a to pouze z pohledu od osady Albrechtice. Ve větších vzdálenostech však již zřetelně dominuje precepce všech, tedy včetně již schválených větrných elektráren. V tomto smyslu má již povolená skupina na Lysém vrchu dominantnější postavení vzhledem k vyšší nadmořské výšce jejich umístění. Rozsahem a hloubkou zpracování je studie hodnocení vlivu na krajinný ráz ( v příloze) zpracována nad rámec standardních požadavků dokumentace EIA. Její přepracování z hlediska kumulace vlivů všech větrných elektráren v tomto směru již nemohla vyjevit nové skutečnosti, naopak hrozí, že klíčová problematika je rozmělněna víceméně formálním posouzením ostatních faktorů.

K připomínce „doplnit informace o budoucí kumulaci vlivů …“ posudek rozhodně nevyznívá tak, jak je v připomínce uvedeno. Existence původně schválených 10 VE (dle nových skutečností povolených a realizovaných 6 VE) je sice významným faktorem, který promlouvá ve prospěch umístění dalších dvou, nelze však tuto skutečnost interpretovat tak , že „ vliv dvou elektráren na krajinný ráz je přípustný s ohledem na existenci 6 dalších“.

K připomínce „hodnocení, jakým způsobem záměr …. ovlivní sousední krajinné prostory … „. Hodnocen byl tzv. dotčený krajinný prostor (DoKP), který determinoval vlivy, které se na daném území uplatní a jsou relevantní z hlediska krajinného rázu, tady především vlivy vizuální a akustické. Z hlediska DoKP je možné o sousedních krajinných prostorech pouze říci, že krajinné prostory sousedící s DoKP nejsou z hlediska krajinného rázu hodnocenými dvěmi VE dotčeny. Dle metodického doporučení - Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (1999) (dále jen "metodika") je hodnocení krajinného rázu chápáno jako obsahové hodnocení smyslově vnímatelných, zejména vzhledových vlastností krajiny, jejichž obsahy jsou neseny jak estetickými (estetická hodnota), tak přírodními (přírodní hodnota), případně dalšími hodnotami.Za dominantu krajiny je obecně považována převládající, hlavní, základní složka krajiny. Krajinné dominanty se dále podle původu rozdělují na přírodní, kulturní nebo smíšeného původu a dále na historické a soudobé. U všech těchto krajinných dominant se určuje estetická hodnota, z nichž estetická hodnota soudobých kulturních dominant se určuje na základě harmonie či kontrastu (disharmonii) s okolím.Harmonické měřítko krajiny je vyjádřením měřítka krajiny s měřítkem jednotlivých krajinných prvků. Tzn. takového členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí.Harmonické vztahy v krajině jsou součástí estetické hodnoty krajinného rázu. Stanovují se na základě integrity obsahového hodnocení ekologického a estetického, zejména co do vztahu lidských děl a přírody.

Z hlediska kumulativního vlivu všech VE na krajinný ráz, lze konstatovat, že stávající VE vizuálně přehluší vliv na krajinný ráz obou navržených VE a to z podstatně vzdálenějších oblastí než je požadováno. VE na Lysém vrchu jsou viditelné z Liberce, vyvýšených míst Frýdlantského výběžku, z Polska i Německa.

Vedení kabelových tras z tohoto hlediska vliv nemá.

Platí pro variantu A i B. Vzhledem k výše uvedeným ostatním větrným elektrárnám je výškový rozdíl 20m mezi var A a B zanedbatelný.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Pozemky na kterých budou postaveny předmětné větrné elektrárny jsou ve vlastnictví investora. Jeho hmotný majetek bude realizací záměru zhodnocen. Kulturní památky nebudou záměrem dotčeny. Vedení zemního plynovodu VTL, 110 kW,


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu lokalita speciálních zájmů Armády ČR a vysílače na Lysém vrchu nebudou záměrem dotčeny. Záměr nezasáhne bezpečnostní pásma ani ochranná pásma VTL, 110 kW , silnice I/13 včetně její navržené přeložky i vysílačů. Kumulativní vliv všech VE je nesouměřitelný. VE na Lysém vrchu stojí v trase televizního signálu, narušují televizní příjem pro Heřmanice. Jsou podstatně hlučnější než nový typ VE MD 77. Je možné že VE na Lysém vrchu budou mít vliv na pokles hodnot pozemků a nemovitostí v jejich okolí. Zatím se tato skutečnost nepotvrdila. Jisté je že navržené VE již k dalšímu poklesu cen nemovitostí příliš nepřispějí.Vedení kabelových tras půjde protlakem pod stávající komunikací, ochranného pásma VTL, 110 kW, lokality speciálních zájmů Armády ČR , silnice I/13 ani koridoru její přeložky se nedotkne. Trafostanice firmy Resec s.r.o, do které bude kabelové vedení vyústěno je rovněž mimo střet s výše uvedenými zájmy. Podzemní trasa kabelového vedení i návrh trafostanice není v rozporu s Konceptem ÚP VÚC Libereckého kraje i změnou ÚPO města Frýdlantu.V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

Ve srovnáním se současným stavem životního prostředí, v němž bylo původně povoleno postavit 10 větrných elektráren ( v současné době se situace vyvíjí, povoleno a realizováno je 6 VE ), jsou z hlediska velikosti a významnosti nejzávažnější vlivy na hlukovou situaci, na krajinný ráz a na obyvatelstvo (faktor pohody). Vlivy na ovzduší a klima, na povrchové a podzemní vody, na půdu, na horninové prostředí a přírodní zdroje, na ekosystémy, na faunu a flóru, na hmotný majetek a kulturní památky jsou zanedbatelné. Vyhodnocení kumulativního vlivu všech VE je uvedeno u jednotlivých kapitol výše.

Vzhledem k možnosti akustického znečištění prostředí pozemek investora je dostatečně veliký, aby bylo možné dodržet dostatečnou vzdálenost varianty A i B od objektů pro bydlení, pro dodržení povolené hladiny akustického tlaku pro noční období. Vliv na krajinný ráz a na faktor pohody obyvatelstva bude mít i přeshraniční význam. Větrné elektrárny stojí v multifunkčním turistickém koridoru Euroregionu Nisa. Z mnoha míst tohoto koridoru bude vidět současně větrné elektrárny a elektrárnu Turow, s jejími výsypkami, chladícími věžemi s bílými oblaky par, tmavošedým kouřem vysokých komínů, kontaminovaným širokým spektrem polutantů ze spalování fyzikálně i chemicky nehomogenního mladého uhlí (lignit). Emise této elektrárny mají podíl na rozpadu lesních ekosystémů Jizerských hor i na obsahu těžkých kovů v půdách. Jiné větrné elektrárny již na Polské i Německé straně v okolí elektrárny Turow již stojí. Z tohoto úhlu pohledu můžou všechny uvedené větrné elektrárny na krajinný ráz i na faktor pohody člověka působit pozitivně a na přeshraniční úrovni (dík mezinárodní turistice) ekologicky výchovně. To neplatí pro VE na Lysém vrchu, kde se jedná o archaický, zastaralý typ, s rovnými vysoce hlučnými lopatkami, neestetickými gonzolami a díky umístění a bílému nátěru viditelným z dalekého okolí. Z blízkosti je dobře patrné, že se jedná o starý repasovaný materiál s omezenou životností. Je velmi pravděpodobné, že cca do 10ti let přestanou sloužit převodovky těchto VE. Tyto VE navíc nejsou schopny využít větrný potenciál lokality.Při ekologickém hodnocení jsou harmonické vztahy dány požadavky trvalé udržitelnosti ve smyslu zákona 17/1992 Sb. o životním prostředí při daných způsobech využívání oblasti nebo místa krajinného rázu.Za ekologický přínos větrných elektráren je v "Dokumentaci" považován především znak trvalé udržitelnosti využívání krajiny, kdy:větrná energie patří mezi alternativní, obnovitelné a životní prostředí relativně zanedbatelně zatěžující typy energetických zdrojů;provoz větrných elektráren je ekologicky nezávadný;provoz včetně údržby nemá vážný dopad na přírodní prostředí;výhodou je rovněž její snadná likvidace po ukončení životnosti.Z tohoto pohledu (ekologického pojetí) lze považovat vliv větrných elektráren za pozitivní.Za dominantu krajiny lze považovat více méně každý lidský výtvor, který vystupuje nad terénem. Každý nový prvek v krajině (nová dominanta) může působit negativně. Negativní vliv na krajinný ráz mohly mít v minulosti stavby hradů, kostelů, kaplí, větrných mlýnů apod., které byly stavěny na vyvýšených místech. Jednalo se o nové prvky v krajině (stejně jako větrné elektrárny nyní), které tvořily novou, dnes již historickou dominantu krajiny. V současné době jsou tyto stavby většinou chráněnými objekty (památkami) a chápeme je jako přirozenou součást krajiny.Výstavbou větrných elektráren v lokalitě Albrechtice ( společně s VTE již provozovanými na Lysém vrchu) vznikne nová (soudobá) kulturní dominanta regionálního významu, která bude s okolím v disharmonii. Poněvadž estetické vnímání je subjektivním pocitem (různé u každého jedince), lze říci, že stavba nebude mít z hlediska estetického zcela pozitivní, resp. zcela negativní vliv. Lze však s jistotu konstatovat, že z hlediska ekologického (viz výše) jsou stavby větrných elektráren (a dalších alternativních zdrojů energie, tzv. čisté energie) vnímány pozitivně.

Ekologický přínos větrných elektráren lze také vyhodnotit následujícím porovnáním konkrétních čísel (tj. objektivní zhodnocení):Provozem dvou VE v Albrechticích bude vyrobeno každý rok cca 2x 3600 MWh ELE = cca 7200 MWh (energetická hodnota 25 920 GJ). Na vyrobení stejného množství elektrické energie je zapotřebí např.884 tun měrného paliva nebo 1080 tun černého uhlí.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Energetická hodnota dalších energ. ekvivalentů je uvedena v následující tabulce.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Tab D.II.1 Energetická hodnota GJ.

název jednotka energetická hodnota GJelektrická energie 1 MWh 3,6měrné palivo 1 t 29,31černé uhlí 1 t 24,0hnědé uhlí 1 t 14,6koks 1 t 26,4zemní plyn 1000 m3 33,41svítiplyn 1000 m3 14,45nafta 1 t 42,50nafta 1000 l 35,28benzin 1 t 43,64benzin 1000 l 32,29LTO 1 t 42,30

Provozem jedné VE po dobu 2,5 měsíců uchrání tato elektrárna atmosféru před větším množstvím oxidu uhličitého, než kolik ho bylo při její výrobě a výstavbě vypuštěno do ovzduší. Nejnovějšími průzkumy bylo upřesněno, že se během 20-tileté provozní doby jedné VE ušetří zhruba 49.000 tun oxidu uhličitého, více než 52 tun oxidu siřičitého a téměř 45 tun oxidů dusíku.Další uváděnou výhodou moderní větrné turbíny je skutečnost, že potřebuje méně než tři měsíce na to, aby vyrobily tolik energie, kolik je zapotřebí na jejich výrobu a výstavbu.V řešeném území antropogenní činnost inhibuje sukcesi a rozšíření druhové diversity fauny a flory. Klimatické vlivy zase omezují efektivnost zemědělské činnosti. Využití větrných poměrů pro výrobu ekologicky čistou energii s potenciálním využitím pro ekologickou výchovu a se zachováním zemědělské funkce pozemku se jeví z hlediska životního prostředí pozitivně. V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nadstandartních postupech.

S výstavbou větrných elektráren souvisí riziko havarijního úniku ropných látek z dopravních a stavebních mechanismů a v důsledku toho riziko ohrožení kvality podzemních vod.Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti vodních zdrojů lze pokládat riziko jejich bezprostředního ohrožení za nízké.Rovněž nízké riziko ohrožení povrchového toku Jeřice vyplývá z poměrně velké vzdálenosti dotčeného území od jejího toku.

U VE na Lysém vrchu je vzhledem k stáří materiálu možné jejich zřícení při vysokých rychlostech vzdušného proudění.

V daném případě var. A i B jsou srovnatelné.

IV. Charakteristika opatření k prevenci, k vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí pro var. A i var. B.

* Důslednou údržbou a kontrolou mechanismů používaných pro výstavbu větrných elektráren preventivně zabránit nekontrolovatelným úkapům a únikům pohonných hmot a mazadel.* Pro případ havarijního úniku mít připraven sorbční materiál. Havarijní situaci okamžitě eliminovat vlastními silami, při nezvládnutelném rozsahu volat Hasičskou službu (tel155).* O havárii okamžitě informovat investora a příslušný úřad (MěÚ Frýdlant, ČIŽP).* Větrné elektrárny na pozemku investora umístit v dostatečné vzdálenosti (563 m, 585 m), aby jejich zapříčiněním nedošlo k překročení přípustné hladiny akustického tlaku, tzn. v nočním období základní hladinu hluku LAeq,T = 40 dB(A) a v denním období LAeq,T = 50 dB(A), u objektů pro bydlení. * Po realizaci VE Albrechtice provést měření akustického tlaku.* V případě překročení přípustné hladiny akustického tlaku, u objektů pro bydlení, zapříčiněného provozem předmětných větrných elektráren, investor zastaví jejich rotory.* Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet přípustné hladiny hluku dlouhodobě, zajistí investor potřebnou ochranu chráněných prostorů staveb před hlukem tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11 Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. Přitom musí být zachována možnost jejich potřebného větrání.Tato opatření mohou platit pro všechny VE které jsou v okolí zamýšleny.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

Výchozími podklady při hodnocení vlivů a zpracování oznámení dle přílohy č. 4 zákona byly:Vliv výstavby dvou větrných elektráren v Albrechticích u Frýdlantu na krajinný ráz, Doc. Ing Petr Sklenička CSc, 2003Výsledky biologického hodnocení lokality u Albrechtic u Frýdlantu v souvislosti s plánovanou výstavbou větrných elektráren, Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc a kol.2003Nařízení vlády č. 5002/200 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, změna č. 88/2004 Sb. Hluková studie dvou větrných elektráren Albrechtice u Frýdlantu, Ing. Tomáš Kros, 2005Technická data větrných elektráren, Ing. Tomáš Kros,2003 Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje, Ing. Arch. Ladislav Hron a kol., 2003Energetická koncepce Libereckého kraje, Atem Praha, 2002Odpověď na vyjádření SCHKO Jizerské hory ke studii hodnocení vlivu dvou větrných elektráren v Albrechticích na krajinný ráz, Lareco Doc. Ing. Petr Sklenička CSc, Říčany, 2004 VE Albrechtice II souhlas s připojením 2 VTE firmy Fobos, Ivo Svěrčina Resec s.r.o., Jindřichovice pod Smrkem, 2004VE Albrechtice II změna stanoviska k připojení, SČE Děčín, 2004Integrovaný koncept mikroregionu Frýdlantsko, Enviros s.r.o., Praha. 2004 Odpověď na vyjádření SCHKO Jizerské hory ke studii hodnocení vlivů dvou VE v Albrechticích u Frýdlantu na krajinný ráz, Lareco Doc. Ing. P.Sklenička CSc, Říčany 13.3.2004Odpovědi na připomínky, Doc. Ing. P. Sklenička CSc, Praha 20.9.2004Reakce na Vyjádření k Dokumentaci E.I.A – Záměr větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu, Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc a kol, Praha 10.8. 2004Reakce na připomínky OŽP Krajského úřadu Libereckého kraje, RNDr. Vladimír Bejček, CSc a kol, Praha 24.9. 2004Vlastní šetření VE Lysý vrch, Mgr. Pavel Kučírek, Lysý vrch říjen – prosinec 2004Vlastní šetření VE Lysý vrch, Mgr. Pavel Kučírek, Lysý vrch duben - září 2005Větrné růžice Albrechtice u Frýdlantu, Liberec, ČHMÚ Praha, 1997 - 2001

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace.

Za hlavní neurčitost lze pokládat skutečnou hladinu akustického tlaku v daných podmínkách, který přes garance výrobce bude možné přesně určit až po realizaci větrných elektráren a jejich uvedení do chodu. Větší odchylky od udávaných hodnot však nepředpokládáme. Další neurčitostí je vliv na krajinný ráz a na faktor pohody u jednotlivých osob. Obojí je čistě subjektivní věcí, závislé na stupni vzdělání, estetického citu pro krajinu, ale i na času.

E. Porovnání variant řešení záměru

Záměr je navržen ve dvou variantách. V první variantě var. A. ( což je i zájem investora ) je počítáno s umístěním VE na stožár vysoký 85 metrů, ve druhé variantě var. B. alternativně stožár vysoký 65 metrů. Var A. 85 m vysoká nepřekročí výškový horizont daný povolenou výškou větrných elektráren v sousedství. Emise akustického tlaku garantované výrobcem 102,9 dB(A) ± 2 dB(A) při 10 ms-1Var. B 65 m vysoká, nepřekročí výškový horizont daný povolenou výškou větrných elektráren v sousedství. Emise akustického tlaku garantované výrobcem 102,9 dB(A) ± 2 dB(A) při 10 ms-1Jak z výše uvedeného vyplývá vlivy na složky životního prostředí, včetně krajinného rázu, jsou u obou variant srovnatelné. Rozdíl činí pouze předpokládaná o 0,1 ms-1 vyšší rychlost proudění větru v 85 m než v 65 m. Následkem toho var. A bude mít i větší výkon. Akustické emise var. A i B jsou ve vzdálenosti 400 – 500 m srovnatelné. Vzdálenosti od nejbližších obytných objektů 545 m, přestavěná stodola Albrechtice u Frýdlantu, 675 m objekt pod Lysým vrchem, dle hlukové studie pro ně zajišťují, že nebudou překračovány limity akustického tlaku pro den i noc.Z uvedených důvodu navrhuji variantu A.

F. Závěr

Předložená Dokumentace k záměru „Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu“ je zpracována dle § 8 a podle přílohy č. 3. k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Vyhodnocení vlivu všech VE které jsou v okolí zamýšleny bylo provedeno na základě současného stavu, kdy je na Lysém vrchu postaveno 6 VE, u jednotlivých kapitol. Realizace předmětného záměru je v souladu s Energetickou koncepcí Libereckého kraje i s Integrovaným energetickým konceptem mikroregionu Frýdlantsko.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

Předložená Dokumentace k záměru „Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu“ byla zpracována v rozsahu podle přílohy č. 3. k tomuto zákonu.Záměr reprezentuje vybudování dvou větrných elektráren na k.ú. Albrechtice u Frýdlantu pro výrobu „environmentálně čisté“ elektrické energie. Technické zařízení větrných elektráren budou tvořit dvě příjezdové komunikace.

Při VE bude postaven srub informačního centra jako lehká stavba o rozměrech. 5 x 3 m. Ve srubu budou srozumitelné dostatečně podrobné informace o větných elektrárnách.VE budou připojeny podzemním kabelovým vedením do trafostanice Resec s.r.o. (viz situace v příloze). Výška větrných elektráren bude 85 m, celková výška 123,5 m. Zábor ZPF bude 895 m2 . Po zahrnutí betonových základů zeminou se trvalý zábor ZPF sníží na 485,24 m2.

H. Přílohy

Vyhodnocení přuipomínekVětrné růžice Liberec a Albrechtice u Frýdlantu 1997 – 2001Situace „Umístění větrných elektráren, trafostanice, kabelových rozvodů, napojení do sítě VN“Vyjádření příslušného stavebního úřadu (Městský úřad Frýdlant)Samostatné přílohyHluková studie včetně německého podkladuVýsledky biologického hodnocení lokality u Albrechtic u Frýdlantu v souvislosti s plánovanou výstavbou větrných elektrárenVliv výstavby dvou větrných elektráren v Albrechticích na krajinný ráz

V Liberci dne 13.12.2005

Zpracoval:

Mgr. Pavel Kučíreknositel osvědčení MŽP o odborné způsobilosti

č.j. 1253/1960/OHRV/93


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Vyhodnocení připomínek

1. Připomínka Občanského sdružení ( dále jen OS) Svítání Horní VítkovNelze doplnit, neboť se jedná o otevřený dopis představitelům Libereckého kraje s obecnými připomínkami k větrným parkům a větrným elektrárnám na území Libereckého kraje. Nejedná se o připomínky k předložené dokumentaci.

2. Připomínka OS Natura Albrechtice (str.5. požadavky na doplnění dokumentace)2.1. V příloze dokumentace je stanovisko zpracovatele posudku Krajinného rázu Doc.Ing. Petra Skleničky CSc ze dne 23.11.2005 k připomínkám OS Natura.2.2. Viz. Příloha dopracovaná hluková studie2.3. Shodné s bodem 2.2.2.4. V dokumentaci je uvedeno, že na Lysém vrchu je 6 VE. Dokumentace včetně příloh byla s ohledem na tuto skutečnost zpracována. Střet uvedeného záměru s VE na Lysém vrchu nenastane. Kumulace vlivů na životní prostředí 6 VE na Lysém vrchu a 2 VE Albrechtice je zanedbatelná vzhledem ke vzdálenosti (1 km) a různých výškových úrovní.2.5. Předpokládaná životnost VTE činí 20 let . Stavba resp. projekt VTE se sestává z :betonový fundament průměr 16 metrů a hloubka 3 metry na betonový fundament je na patce připevněn tubus včetně gondolypřístupové komunikace zpevněné štěrkem vyvedení el.výkonu do trafostanice 22/110 kV společnosti RESEC, trafostanice bude na cizím pozemkuinformační centrum- dřevěný srub bez základů. Zpracovatel dokumentace navrhuje připojit do podmínek výstavby VTE demontáž po skončení životnosti. Nadzemní části VTE tubus a gondola budou demontovány a odvezeny z lokality k využití jako železný šrot. Betonový fundament bude následně rozebrán , materiál z fundamentu bude uložen na řízenou skládku. Štěrk z přístupových komunikací bude odtěžen, prostor přístupových komunikací a fundamentu bude následně zavezeno zeminou a vráceno do ZPF. Vysokonapěťový kabel vyvedení el.výkonu bude rozpojen na místě bývalé VTE a v trafostanici RESEC, bude ponechán v zemi.Dřevěný srub informačního centra bude odvezen z lokality. 2.6. Viz doplněná hluková studie. Výpočet akustického tlaku u chráněného venkovního prostoru neprokázal překročení limitu pro noc (40dB)2.7. Hodnocení vlivů na faunu a floru je obsaženo v příloze dokumentace (biologické hodnocení) a doplněno v dokumentaci. Prvky USES, VKP ani lesní pozemky v řešeném území nejsou. 2.8. Vlivy na ŽP v průběhu výstavby jsou zanedbatelné. Důkazem je průběh výstavby 6ti VE na Lysém Vrchu. Nebyly zaznamenány žádné újmy na ŽP ani žádné negativní připomínky. Čas realizace je řádů týdnů.2.9. Moderní typ VE, jako navržené Repower MD77 televizní signál neruší, na rozdíl od zastaralých VE na Lysém vrchu. Stroboskopický efekt byl doplněn do dokumentace kap. D.I.3.2.2.10. Akustický tlak (limity pro den a noc), respektive jeho izofona nepřesáhne hranice. Krajinný ráz viz. Studie krajinného rázu.2.11. V současnosti probíhá změna ÚPO Frýdlant, která řeší předmětné VE.2.12. V příloze je vyjádření zpracovatelů biologického průzkumu – Prof. Bejček a kol. ze dne 31.10.2005. Zpracovatelé jsou držiteli autorizace dle § 67 podle § 45i. z.č. 114/1992 Sb., v platném znění. 2.13. V dokumentaci je uvedeno že prvky ÚSES v řešeném území se nevyskytují.2.14. Předmětná vyjádření adekvátně zahrnuta v dokumentaci jsou.

3. Mysliveckého sdružení Kohoutí VrchPřipomínky relativně shodné (méně konkrétní) s OS Natura. Jejich vyhodnocení viz předešlý bod 2.

4. Připomínka společná , Krajského úřadu Libereckého kraje a Krajské hygienické stanice se sídlem v Liberci – zjištění reálného hlukového pozadí, respektive zjištění kumulované hlučnosti lokality. Námitka se týká kontrolního bodu č. 1 samota Vysoký , kde může docházet ke kumulovaným vlivům hlučnosti. Působit zde mohou taktéž větrné elektrárny provozované na Lysém vrchu. Ostatní lokality bydlení, většina v Albrechticích , nebudou dotčeny jinou hlukovou zátěží ( další VTE) , než z plánovaných – dle této studie. Mezi objekty bydlení v Albrechticích a větrnou elektrárnou č. 1 je schválena výstavba rychlostní komunikace I/13, která bude mít zásadní význam pro hlučnost lokality. Pro tento druh hlukového znečištění (automobilový provoz ) je norma 60 dB(A). Hluk způsobený provozem větrných elektráren v Albrechticích je stanoven na 38,3 dB(A). Hluk od větrných elektráren je o více než 15 dB(A) nižší ( oproti normě silničního provozu), tudíž je zanedbatelný. Lokalita,samota Vysoký- požadované měření hlukového pozadí u samoty Vysoký, působení větrných elektráren provozovaných na Lysém vrchu, je dlouhodobá záležitost. Jelikož akustický výkon větrných elektráren je závislý na rychlosti větru, resp. výkonu elektrárny. Běžně se spíše uděluje se stavbou podmínečný souhlas, za předpokladu přeměření zdroje po spuštění, Státním zdravotním ústavem. Větrné elektrárny zpravidla po instalaci v lokalitě podstupují roční zkušební provoz, přičemž dojde k dlouhodobému měření Státním zdravotním ústavem ( respektované měření i výsledky) . Pokud jsou splněny zákonem stanovené normy hlučnosti ( zároveň i další případné podmínky výstavby), přistupuje se teprve ke kolaudaci. „Hlučnost“ je objektivní měřitelná veličina.


Větrné elektrárny Albrechtice u Frýdlantu Pro náš případ lze rovněž využít souhlasné stanovisko, Krajské hygienické stanice Liberec s provozem větrných elektráren na Lysém vrchu, ke kolaudaci. Zákon ukládá, aby příspěvek jednotlivého zdroje hluku na znečištěném místě nepřesáhl normu předepsanou pro daný zdroj hluku. Proto jsme nuceni plnit pro samotu Vysoký normu pro noční provoz 40 dB(A). Příspěvek větrných elektráren investora Fobos na samotu Vysoký je 36,4 dB(A).

5. Agentura regionálního rozvojeSoulad dokumentace s energetickou koncepcí i ÚP VÚC LK v dokumentaci uveden je. Další část připomínky se netýká investora a ani zpracovatele, ale Libereckého kraje.

6. KÚLK odbor rozvoje

V současně zpracovávaných Dokumentech ( Krajinný ráz Frýdlantska z hlediska VE, ÚP VÚC LK apod.) s lokalitou Albrechtice je počítáno, zejména z důvodu vysoké větrné zásoby, absence VCHÚ, MCHÚ, VKP, ÚSES, CHLÚ, DP.

7. KÚLK odbor cestovního ruchuJedná se o subjektivní pocit pracovníka oddělení cestovního ruchu, neboť neexistuje přímá souvislost mezi výstavbou větrných elektráren a návštěvností dané lokality . Natož aby došlo k výraznému potlačení cestovního ruchu. Jako příklad můžeme uvést nedaleké Jindřichovice pod Smrkem, jež jsou součástí Libereckého kraje . V této obci pracují již po 2 roky dvě větrné elektrárny a podle představitelů obce ( Ing. Pávek –starosta, p. Novotný – správce majetku)se provozované větrné elektrárny staly vyhledávaným turistickým cílem . Přestože se návštěvníci větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem neevidují, lze alespoň číselně vyjádřit předem ohlášené návštěvníky v ekologickém centru, jež je součástí „větrné farmy“. Slečna Kolačná, která zajišťuje provoz ekologického centra potvrdila roční ohlášené návštěvy v počtu cca. 12 tisíc osob v roce 2004 a cca. 11tisíc osob v roce 2005. Návštěvníky netvoří pouze „obdivovatelé“ větrných elektráren, ale skupinu osob tvoří školy ( základní, střední, vysoké), starostové a představitelé obcí z celé ČR ( jež si chtějí utvořit objektivní názor), zájmová sdružení,apod.Investor stavby větrných elektráren v Albrechticích společnost FOBOS s.r.o., chce jíti podobnou cestou jako představitelé obce v Jindřichovicích . Zamýšlíme postavit na pozemku č.p. 597 v k.ú. Albrechtice u Frýdlantu pod tubusy obou VTE malý dřevěný přístřešek , kde budou návštěvníci seznámeni s výstavbou elektráren, jejich ekologickým přínosem . Rovněž se toto místo nabízí jako konfrontace dvou přístupů k výrobě energií : větrné energie a energie z hnědého uhlí v nedaleké ( na dohled na polské straně hranice) hnědouhelné elektrárně Turow. Tato hnědouhelná elektrárna společně s povrchovým dolem je skutečnou negativní dominantou celé oblasti. Jakým způsobem elektrárna Turow přispívá ke znečišťování Libereckého kraje bylo pojednáno dříve v dokumentaci.Dřevěný přístřešek pod tubusy VTE může zároveň sloužit jako místo odpočinku pro kolemjdoucí turisty, případně pro přečkání krátkodobé nepřízně počasí.Z naší práce mohou mít prospěch i naši spoluobčané, jak tomu bylo například i při budování a obnově vodního díla ve Frýdlantě v Čechách, kde jsme přispěli svojí činností k vybudování euro-cyklo-stezky vedoucí podél malebné řeky Smědá. Cyklisté, ale i pěší turisté zde mohou obdivovat krásný tok horské řeky a z druhé strany pozorovat klidně tekoucí vodu v přírodním otevřeném náhonu vedoucímu k vodní elektrárně.

Mgr. Pavel Kučírek






Date post:	19-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Posouzení větrné zásoby lokality Albrechtice u Frýdlantu · Web viewVýpočet akustického...

Documents