UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FILOZOFICKÁ FAKULTA
KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ
SLOUP PANNY MARIE KARMELSKÉ VE
FRÝDLANTU NAD OSTRAVICÍ
bakalářská diplomová práce
Zuzana Skotnicová
Vedoucí práce:
doc. Martin Pavlíček, Ph.D.
Olomouc 2015
Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou diplomovou
práci vypracovala samostatně s využitím uvedených
pramenů a literatury.
Zuzana Skotnicová
V Olomouci dne 7. 5. 2015 ..................
Rozsah práce: 70 436 znaků
Touto cestou bych ráda poděkovala zaměstnancům
Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku, kteří
mi zpřístupnili množství potřebných materiálů. Můj
dík patří také panu faráři Mgr. Petru Fichnovi z
Frýdlantu nad Ostravicí za ochotný přístup při
dohledávání studijního materiálu a cenné
informace. Dále bych chtěla poděkovat všem
osloveným arcibiskupstvím, biskupstvím a
římskokatolickým farnostem za udělené souhlasy s
badatelskou činností, fotografie a poskytnuté
informace. Pracovníkům Národního památkového
ústavu za ochotnou spolupráci a poskytnutí
fotodokumentace. Stejně tak děkuji vedoucímu své
bakalářské práce doc. Martinu Pavlíčkovi, Ph.D. za
cenné rady a odborné vedení. V neposlední řadě
svůj vděk obracím k mé rodině i přátelům za pomoc
a podporu při studiu.
Obsah
1 Úvod ............................................... 5
2 Dosavadní stav bádání .............................. 6
3 Vznik a historie karmelitánského řádu .............. 7
4 Karmelitánský řád v českých zemích ................. 9
5 Škapulířové bratrstvo ve Frýdlantu nad Ostravicí ... 11
6 Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu nad
Ostravicí ........................................... 13
6.1 Popis, formálně stylový a ikonografický rozbor
díla .............................................. 14
6.2 Autorství ..................................... 16
7 Panna Marie Karmelská ............................. 18
8 Panna Marie Karmelská ve výtvarném umění .......... 20
9 Závěr ............................................. 51
10 Prameny .......................................... 54
11 Literatura ....................................... 55
12 Internetové zdroje ............................... 58
13 Seznam vyobrazení v obrazové příloze ............. 60
14 Seznam obrazové přílohy na CD .................... 68
15 Obrazová příloha ................................. 80
16 Anotace ......................................... 108
5
1 Úvod
Barokní sloup Panny Marie Karmelské stojící
na náměstí v centru města Frýdlant nad Ostravicí
připomíná zdejší činnost škapulířového bratrstva.
V době baroka se tato bratrstva i úcta k Panně
Marii Karmelské šířila kraji.
Cílem mé bakalářské práce je ucelit získané
informace ke sloupu Panny Marie Karmelské
ve Frýdlantu nad Ostravicí a ikonograficky jej
popsat spolu s ostatními výtvarnými díly P. Marie
Karmelské v českých zemích.
Úvodní kapitola shrne informace o dosavadním
stavu bádání památky. Dále pro přehled v dané
problematice nastíním obecný vznik a historii
karmelitánského řádu, jeho rozšíření do českých
zemí a zvláště pak usazení karmelitánů
ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Šestá kapitola se bude předně zabývat stylově
formálním a ikonografickým popisem samotného
sloupu Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu
nad Ostravicí. Zde také uvedu veškeré známé
stavebně historické informace, vývoj sloupu
po roce 1731 spolu s restaurátorskými zásahy
a možná autorství.
Součástí bakalářské práce a poslední
obsáhlejší kapitolou je nepřímý katalog míst úcty
k Panně Marii Karmelské skrze výtvarné umění
a ikonografická analýza těchto děl. Na prvních
stranách kapitoly se seznámíme s vybranými
příklady výtvarného umění ze zahraničí a poté se
zaměříme na české území.
6
2 Dosavadní stav bádání
Zmínky v literatuře o této sochařské práci
nejsou mnohé. Ani v kronikách farního úřadu se
o postavení samotného sloupu Panny Marie Karmelské
nenachází nic písemného.
Datace vzniku sochy vychází pouze z rytého
letopočtu na zadní straně sloupu. Ve farní kronice
z pozdějších let se objevují jen informace
o pozdějších opravách a rekonstrukcích.1
Sloup Panny Marie Karmelské zmiňuje tehdejší
farář Pavel G. Cetkovský (1993-1995) v příloze
místního Farníčku, který nalezneme
na internetových stránkách farnosti Frýdlant
nad Ostravicí.2 Píše o údajné dataci vzniku,
následné úctě a světelných průvodech vedených
ke sloupu o svátku P. M. Karmelské.
O sloupu P. Marie Karmelské se dočteme také
v knize Bohumila Samka, Umělecké památky Moravy
a Slezska 13 z roku 1994, kde je pod heslem města
Frýdlant nad Ostravicí mariánský sloup uveden.
V publikaci Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí,
Lubna a Nové Vsi4 vydané r. 2009 Jan Al Saheb
v jednom z odstavců píše o vystavění sloupu
r. 1731 z darů členů škapulířového bratrstva,
což je rozhodně pravděpodobnější nežli pověst
o vybudování sloupu za vlastní náklady občana
Pituchy, obchodníka s máslem.5
1 Kapitola 6, s. 11.
2 http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy
&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 5. 3. 2015 3 Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994, s.
449-450. 4 Jan Al Saheb – Petr Maršálek – David Pindur et al., Dějiny
Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi, Ostrava 2009, s. 127. 5 Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Pamětní kniha farnosti
Frýdlant nad Ostravicí 1. díl, s. 69.
7
3 Vznik a historie karmelitánského řádu
Karmelitánský řád vznikl na hoře Karmel
ve Svaté zemi počátkem 13. století. Poustevníci
původně přišli spolu s vojsky křížových výprav.
Horu Karmel si za své útočiště vybrali díky
pojítku s prorokem Eliášem a obtížnému přístupu
skrze prudké svahy a rokle.6
Poutníky do společenství spojilo sepsání
pravidel pro život, sv. Albertem, patriarchou
jeruzalémským.
Mezi lety 1220-1230 se francouzský poutník
zmiňuje o karmelitánském sídle ´okolo krásného
kostela Panny Marie´, čímž je doložena mariánská
tradice karmelitánů.
V následujících letech se kvůli mnohým vpádům
Saracénů poustevníci od roku 1238 počínají
přesouvat na území Evropy. První kláštery byly
zakládány na Kypru, Sicílii, v Anglii a Francii.
Výrazný poustevnický charakter však v Evropě
již dál nemohl vzkvétat. Řád přesídlil z důvodů
udržitelnosti do měst a tak r. 1247 karmelitáni
požádali papeže Inocence IV. o modifikaci
Albertovy řehole k evropským poměrům ve smyslu
žebravých řádů. Na konci 13. století se řád
výrazně rozšířil v celkovém počtu asi sto padesáti
klášterů.7
Svého významu ve 14. století dosáhlo vzdělání
a otevřenost vůči studiu na univerzitách. Krize
15. století, nejednotná církev, černý mor
a stoletá válka mezi Francií a Anglií přispěla
6 Silvano Giordano (ed.), Karmel ve Svaté zemi, Kostelní Vydří
2006, s. 12-25. 7 Ulrich Dobhan, Spiritualita Karmelu, Kostelní Vydří 1994, s. 45-
52.
8
k duchovnímu zmatku, který v řádu rozpoutal první
velkou reformu zvanou mantovskou. Generální
představený Jan Soreth (1441-1471) se snažil
vzchopit řád z úpadku a obnovit řeholní horlivost.
Položil také základy ženské větve řádu.
Nejdůležitější reformou se ovšem stala reforma
sv. Terezie z Ávily, která usilovala o návrat
ke kontemplaci. Vyústila posléze ve vlastní
nezávislý řád bosých karmelitánů.
Josefínské reformy zasahující do náboženských
poměrů zasáhly i karmelitánský řád, jehož kláštery
byly roku 1782 zrušeny jako neužitečné pro stát.
Reforma postihla nejen Rakousko a země na něm
závislé, ale posléze i Francii, Belgii, Nizozemí
Španělsko a Portugalsko.8
Znovuzrození řádu přichází se založením
klášterů v USA a Austrálii v letech 1864-1882
spolu s obnovením klášterů v evropských zemích
závěrem 19. století a počátkem 20. století.9
8 Ibidem.
9 Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 1996, s. 52.
9
4 Karmelitánský řád v českých zemích
V českých zemích se karmelitáni ze Saska10
usídlili roku 1347 v Praze na pozvání Karla IV.
při nově budovaném klášteře s kostelem Panny Marie
Sněžné. Roku 1351 byl osazen také klášter
v Tachově. Český karmel však neměl dlouhého trvání
a v důsledku husitských sporů docházelo k potížím,
které vyvrcholily roku 1419 vypleněním kláštera
Panny Marie Sněžné v Praze, stejně jako o osm let
později v klášteře Tachovském.
Západní Čechy se s karmelitány setkaly 1483
v Rabštejně a 1485 v Chýši. Díky protestantské
reformaci však také zanikly v 30. - 40. letech
16. století.11
Obnova přišla hlavně díky tourské reformě12
roku 1624 v Chýši a o tři roky později v Praze,
tentokrát však u sv. Havla, neboť kostel Panny
Marie Sněžné již spravovali františkáni.
Následovalo založení řeholních domů v Plané
a Rakovníku.13
Osvícenské hnutí Josefa II. pak zcela zrušilo
i české kláštery karmelitánského řádu
a karmelitáni byli zpět do českých zemí, konkrétně
do Kostelního Vydří povoláni roku 1908 z Rakouska.
Přílišné naději rozrůstání domácích sil však
zabránila doba okupace a komunismu. Až nastolení
demokracie roku 1989 přineslo nejen Karmelu
10 Milan M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních
společností katolické církve v českých zemích, III. díl, II.
svazek: Žebravé řády, Praha 2007, s. 167. 11 Průvodce výstavou z dějin karmelitánského řádu:Karmel v Čechách,
Kostelní Vydří 1993, s. 13-15. 12 Viz Buben (pozn. 10), s. 168.
13 Viz Dobhan (pozn. 7).
10
v Kostelním Vydří nový začátek.14 Menší komunity
započaly svou činnost také na farách ve Frýdlantu
nad Ostravicí, Štípě u Zlína a v Praze-Liboci.15
Nyní na českém území žije 18 bratří
v řeholních domech v Kostelním Vydří, v Olomouci-
Hejčíně a Praze-Liboci.16
14 Matthäus Hösler - Redemptus Maria Valabek, Karmel v české církvi:
650 let: Historická studie, Aktuální nástin karmelitánské
spirituality, Kostelní Vydří 1997, s. 8-19. 15 Viz Buben (pozn. 10), s. 169.
16 Ibidem.
11
5 Škapulířové bratrstvo ve Frýdlantu nad
Ostravicí
Město Frýdlant nad Ostravicí se rozkládá
na levém břehu řeky Ostravice v kotlině mezi Lysou
horou a Ondřejníkem. Přesné datum založení
Frýdlantu nad Ostravicí není historicky známo.
Ke vzniku došlo patrně v druhé polovině
13. století a první písemná zmínka pochází z roku
1395.17
Samostatná farnost zde byla zřízena roku 1665.
Výstavba zděného kostela sv. Bartoloměje [1]
probíhala v letech 1672-1690. Snad od roku 1701
zdobil kostel sv. Bartoloměje i boční oltář Panny
Marie Karmelské, jemuž se r. 1723 za pana faráře
Antonína Hradečného dostalo obnovení a úprav.18
Náboženská seskupení se v době baroka těšila
v rámci společnosti velké oblibě. Množství
zdejších farníků se stalo členy bratrstva Panny
Marie Karmelské v Moravské Ostravě.19 Díky stále
narůstajícímu počtu členů bratrstva v Ostravě
farář Antonín Hradečný (1718-1724) založil roku
1721 škapulířové bratrstvo i ve Frýdlantu
nad Ostravicí.20
Roku 1731 frýdlantské náměstí zvýraznil sloup
Panny Marie Karmelské[2] vystavěný z iniciativy
bratrstva. Tato mariánská zbožnost zde dosáhla
neobyčejné obliby. Ani josefínské období, kdy se
poutě zakázaly, tradici nepotlačilo. V den svátku
Panny Marie Karmelské 16. července se
17 Viz Samek (pozn. 3).
18 http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:proc-
je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno
3. 4. 2015. 19 Viz Saheb – Maršálek – Pindur et al. (pozn. 4).
20 Viz (pozn. 18).
12
uskutečňovaly i nadále slavnostní mariánské
bohoslužby.
Frýdlantský farář Ignác Janák (1902-1916)
13. dubna 1904 znovu obnovil Bratrstvo Panny Marie
Karmelské.
O deset let později, při počátcích první
světové války, se obrátili frýdlantští kněží
a věřící s modlitbami k Panně Marii Karmelské.
Slíbili, že pokud budou ochráněni před hrozícím
nebezpečím, pak se 16. července 1915
a následujících osm dní poté budou scházet
k modlitbám na náměstí u sochy Panny Marie
Karmelské k její poctě. Pobožnosti se pak staly
tradicí, kterou dosvědčují další zápisy z kronik.
S druhou světovou válkou a protináboženským
tlakem již o bratrstvu není zmínky.
Po roce 1989 vyšlo najevo, že farář Josef
Jančář patří k řádu Bratří Panny Marie Karmelské.21
Od jeho dosazení roku 1986 až do roku 2003 byli
faráři zároveň i členy řádu P. Marie Karmelské.22
Tradicí sahajících do dnešních dnů se staly
každoroční poutě 16. července na oslavu svátku
Panny Marie Karmelské.
Dalším důkazem živé karmelitánské zbožnosti
jsou v současnosti terciáři. Řádoví laici, kteří
se orientují na spiritualitu Karmelu. Tento třetí
řád má ve Frýdlantu nad Ostravicí stále se
scházející společenství.
21 http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:proc-
je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno
3. 4. 2015. 22 http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=56:farai
&catid=35:knezi-farnosti&Itemid=54, vyhledáno 3. 4. 2015.
13
6 Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu
nad Ostravicí
Vznik barokního sloupu Panny Marie Karmelské
je datován do roku 1731, a to díky rytému
letopočtu [3] na zadní straně sochy Panny Marie
Karmelské.23
Snad vztyčení sloupu Panny Marie Immaculaty
roku 1730 v nedalekém Frýdku-Místku mohlo farníky
ve Frýdlantu nad Ostravicí inspirovat k výstavbě
sloupu Panny Marie Karmelské.
Pověst z kroniky frýdlantské farnosti praví,
že sochu postavil z vlastních nákladů zdejší
obchodník s máslem Pitucha. Druhá, snad
pravdivější verze, vychází z předpokladu darů
členů bratrstva Panny Marie Karmelské.24
Pozdější obnova sloupu Panny Marie Karmelské
proběhla v roce 1854 na náklady dobrodinky kostela
Barbary Schmirové. Sloup měl být opraven zdejšími
kameníky, jelikož však požadovali 80 zlatých,
tak se farář obrátil na zedníka a ten práci se
svými spolupracovníky vyhotovil za pouhých
8 zlatých. Místní občan František Paloch poté
figury natřel olejovou barvou a některé z částí
pozlatil.25 Dalších oprav se sloup dočkal roku 1958
nákladem 5000 Kčs.26 Poslední úprava se uskutečnila
roku 1994 rukou sochaře Aleše Rozehnala za nákladu
120 000 Kč. Rekonstrukci sochy P. Marie Karmelské
23 http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy
&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. 24Viz Saheb – Maršálek – Pindur et al. (pozn. 4).
25 Viz. Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí (pozn. 5),
s. 68-69. 26 Ibidem, s. 233.
14
zajistil odbor kultury a školství Městského úřadu
ve Frýdlantu nad Ostravicí.27
6.1 Popis, formálně stylový a ikonografický rozbor
díla
Barokní sloup Panny Marie Karmelské stojící
na náměstí ve Frýdlantu nad Ostravicí je umístěn
pravým bokem k východní straně farního kostela
sv. Bartoloměje.28
Spočívá na dvou kamenných šesti hvězdicových
stupních, konvexně a konkávně zvlněném soklu
a podstavci zdobeném čtyřmi volutami [4] ukončeném
profilovanou římsou. [5]
Sloup obklopuje polygonální balustrádové
zábradlí [6] s šesticí piniových šišek v rozích.
Přední stranu zdobí kovaná mříž, umožňující
přístup ke sloupu.
Sochu Panny Marie Karmelské z bočních stran
obklopují dva andílci [7,8] nesoucí prázdné
kartuše. [9,10] Výše v oblacích poletují okřídlené
hlavičky andílků. [11,12] Panna Marie trůnící
na oblačném trůnu [13] s nohami opřenými o srpek
měsíce [14] má mimo kamenné královské koruny
i zlacenou kovanou aureolu (obroučku) z dvanácti
hvězd a žezlo. [15] Ježíšek sedící v jejím klíně
na ni pravou rukou poukazuje, zatímco druhou drží
říšské jablko. Spolu s anděly nesoucími kartuše
tvoří Madona pyramidální kompozici.
Ikonografie Panny Marie ve Frýdlantu
nad Ostravicí je naznačena již v podstavci sloupu,
který nese tvar hvězdy. Až do konce 18. století
27 Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Pamětní kniha farnosti
Frýdlant nad Ostravicí 2. díl, nečíslováno.
15
zněl výklad Mariina jména stella maris, hvězda
mořská. Z tohoto důvodu se hvězda ve spojení
s P. Marií objevuje nejen ve výtvarném umění.29
Samotná socha má atributy apokalyptické ženy
ztotožněné středověkými exegety s Pannou Marií
(Zj. 12,1-4): „…oděnou sluncem, s měsícem
pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem
hlavy“.30 Z ikonograficky ustáleného typu Panny
Marie Nanebevzaté je převzat oblačný motiv spolu
s královskou korunou vycházející z již zmíněné
apokalyptické ženy.31
Ikonografie odpovídá také Panně Marii Královně
nebes (Regina coeli) sedící z pohledu zepředu
na trůnu s královskou korunou, žezlem a Ježíškem
žehnajícím Panně Marii.32
Královská koruna stejně jako říšské jablko
bývá zpravidla traktována čtyřmi polovinami kamar.
Zde se na koruně i jablku objevují kamary pouze
tři.
Ježíšek levou rukou objímající říšské jablko
a s ručkou položenou na ruce Panny Marie držící
žezlo snad odkazuje na následné předání vlády
„…dokud nepřijde, jemuž žezlo patří a jehož
poslouchají národové.“ (1 M 49, 10).33
Ač v ikonografii Panny Marie Karmelské bývá
typicky přítomen škapulíř, frýdlantský sloup se
tímto karmelitánským motivem nevyznačuje. Snad jen
blízký vztah Panny Marie s Ježíškem, kterým se
každá karmelská mariánská ikona snaží zviditelnit,
v Panně Marii nese stopy karmelitánství.
29 Jan Royt, Zahrada Mariánská, Sušice 2000, s. 2. 30 Ibidem, s. 6.
31 Vítězslav Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně, Uherské Hradiště
2000, s. 67. 32 Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské
ikonografie, České Budějovice 2006, nečíslováno. 33 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 70.
16
Oblaka při milostné soše jsou místem
neustálého zjevování Panny Marie či její stálé
přítomnosti uprostřed církve. Řádová tradice
oblaka spojuje také s Eliášem, který patronku
Karmelu předpověděl, když v mráčku vystupujícím
z moře zahlédl symbol Mariina panenství.34
Asistence andělů Pannu Marii povyšuje
na Královnu andělů, jak ji tituloval Honorius
z Autun (1080-1137). Základní sestavu tvoří se
sochou dva andělé, zprostředkovatelé Boží vůle,
vynášející trůn či Pannu Marii na oblaku
k nebesům. Na novějších oltářích bývají andělé
Serafové i Cherubové zobrazováni jako pouhé hlavy
s křídly.35
6.2 Autorství
Autor sloupu Panny Marie Karmelské není znám.
V nedalekém Frýdku-Místku však od poloviny
17. století po čtyři generace sídlila sochařská
dílna rodiny Weissmannů. Její zakladatel Filip
Weissmann přišel do Frýdku z polských Žárů roku
1665.36
Dílnu později převzal jeho syn Matyáš
Weissmann (1671-1742), který spolu se svými syny
rozvíjel sochařskou tradici na území Frýdku, okolí
a prakticky celého Těšínska.
Dílna pracovala hlavně pro církev v kostelních
interiérech při výzdobách. Avšak podílela se
i na volně stojících sochách světců, jejichž
objednavateli byla frýdecká vrchnost.
34 Viz Dobhan (pozn. 7), s. 21.
35 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 87.
36 Marie Schenková – Jaromír Olšovský, Barokní malířství
a sochařství ve východní části českého Slezska, Opava 2004, s. 158.
17
Díky značnému množství sochařských zakázek
kvalita prací výrazně kolísá. Produkce Weissmannů
se mnohdy blížila manufakturní výrobě, což je
zřejmé skrze stále obměňované varianty kompozic.
Ve frýdecké dílně se rovněž vyučili mnozí
sochaři, jejichž tvorba nese znaky lokálního
stylu.37
Celou dílenskou tvorbou procházejí typické
okřídlené hlavičky andílků, které se nacházejí
i na sloupu Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu
nad Ostravicí. Fyziognomie andílků Matyáše
Weissmanna je příhodná i pro andílky z Frýdlantu
nad Ostravicí. Charakteristická drobná ústa,
vysoká čela a oválné obličeje tomu nasvědčují.
Pro srovnání fyziognomie andílků se nabízí
socha sv. Jana Nepomuckého ve Frýdku-Místku
před zámkem. [16] Sochy andílků a okřídlených
hlaviček [17] se zdají být identické
s frýdlantskými. Snad jen charakteristické vpadlé
tváře světců Matyáše Weissmanna neodpovídají
tvářím Panny Marie Karmelské z Frýdlantu n. O.
Matyáši je však ve Frýdlantu nad Ostravicí
připisován venkovní basreliéf na východní straně
kostela sv. Bartoloměje. [18] Ač se v basreliéfu
zdá být fyziognomie přítomného andílka výrazně
odlišnou v kvalitě provedení, jeho činnost
ve Frýdlantu nad Ostravicí není nemožná.38
Ať už se pro určení autorství nabízí sám
Matyáš Weissmann, či účast některého z jeho synů
nebo snad jiného vyučeného sochaře z frýdecké
dílny, je pravděpodobná jistá spojitost se
sochařskou dílnou Weissmannů.
37 Ibidem, s. 22.
38 Ibidem, s. 157.
18
7 Panna Marie Karmelská
Karmel spojený s Pannou Marií vychází
z legendy, podle níž P. Marie navštívila horu
Karmel už jako dítě společně s rodiči sv. Jáchymem
a Annou. Další návštěva hory proběhla již
s Ježíškem a sv. Josefem, kdy zde při zpáteční
cestě z Egypta přenocovali v jeskyni. Z tohoto
důvodu byla na hoře Karmel jeskyně pojmenována
podle P. Marie, stejně jako první kostel
karmelitánských poustevníků.39
Jako patronku karmelitánského řádu ji poprvé
formuloval generální převor Pierre de Millaue roku
1282. V bulle Dum attenta meditatione ze dne
28. 11. 1474 Pannu Marii jako Matku Karmelu přijal
i papež Sixtus IV.40
Ikonograficky nejvýraznějším atributem Panny
Marie Karmelské je škapulíř. Jedná se buď o hnědý
pruh látky s otvorem uprostřed pro hlavu, který
však jako řeholní součást oděvu nosily i jiné
řády41, nebo škapulíř v podobě dvou čtvercových
kousků látky s různými motivy spojených stužkami,
které se nosí taktéž přes ramena. Jeden na prsou
a druhý na lopatkách.
Historie škapulíře je spjata nejen s P. Marií,
ale také s osobností Šimona Stocka, generálního
převora řádu od roku 1257. V tíživé situaci řádu
se totiž Stock obrátil s prosbou o pomoc k Panně
Marii. Prosba byla vyslyšena dne 16. 7. 1251, kdy
se P. Marie zjevila Šimonu Stocku a předala
mu škapulíř jako zvláštní privilegium. Duchovní
význam byl vysvětlen slovy: „Přijmi nejdražší synu
39 Viz Buben (pozn. 10), s. 152.
40 Ibidem.
41 Ibidem, s. 154.
19
škapulíř svého řádu jako znamení mého bratrstva,
výsadu pro Tebe a všechny karmelitány. Kdo v něm
zemře, nepozná pekelného ohně. Hle, znamení spásy,
pomoc v nebezpečenství, záruka pokoje a věčné
smlouvy.“42 Na jedné z častých výtvarně ztvárněných
scén vystupuje postava Madony trůnící v oblacích
a osobnost Šimona Stocka, který klečící přijímá
podávaný škapulíř.
Později v roce 1316 se Panna Marie zjevila
také kardinálu Jacquesu Duésovi, kterému mimo
předpověď brzkého zvolení papežem sdělila i novou
výsadu pro nositele škapulíře: „Já, jejich matka,
sestoupím do očistce první sobotu po jejich smrti,
a koho tam naleznu, přivedu do nebe.“ Podle
předpovědi nový papež Jan XXII. přidané
privilegium potvrdil roku 1322 bullou Sacratissimo
uti culmine.43 Tento duchovní význam škapulíře
souvisí s ikonografickým zobrazením spojeným
s P. Marií Karmelskou, konkrétně scénou, kdy
z plamenů očistce andělé vynášejí duše zemřelých,
které přijaly škapulíř a dojdou díky němu
ke spáse.
Madona se dále vyznačuje blízkým vztahem
s Ježíškem a symbolem zlaté hvězdy na plášti podle
vzoru neapolské karmelské ikony La Bruna. Téma
k zobrazení P. Marie Karmelské může mít
i jednoduchou podobu samotné Madony se škapulířem
trůnící v oblacích, jenž bývají podle řádové
tradice spojovány s prorokem Eliášem, který v nich
spatřil symbol Mariina panenství.44
42 Ibidem.
43 Ibidem.
44 Viz Dobhan (pozn. 7), s. 21.
20
8 Panna Marie Karmelská ve výtvarném umění
Neapol (Itálie)
Nejslavnější karmelitánský mariánský obraz
La Bruna [19] je uctíván v chrámu Santa Maria del
Carmine v Neapoli a pochází ze 13. století. Ikona
byla původně považována za dílo sv. Lukáše
vytvořené na hoře Karmel.45
Roku 1500 obraz převezli ve slavném průvodu do
Říma, kde jej dočasně umístili v chrámu sv.
Petra.46 Z důvodu mnoha zázraků při návratu do
Neapole ikonu vystavili na čestném místě, nikoli
na původní místo v kryptě. Její sláva se šířila
skrze kopie vyskytující se po celé Evropě.47
Obraz náleží k ikonografickému typu Eleusa,
v němž Madona vystupuje jako něžná a milující.48
P. Marie zahalena v temné roucho se zlato-červeným
lemováním, má tvář lehce natočenou doleva
k Ježíškovi. Její plášť nese na pravém rameni znak
hvězdy, jeden z atributů.49 Ježíšek, jehož Madona
tiskne ke svému líci, se matčiny tváře pravou
rukou pod bradou dotýká a levou svírá oděv
P. Marie. Z Ježíškovy bílé tuniky a červeného
žebrovaného přehozu vyčnívá jeho holá levá nožka.
Palermo (Itálie)
V diecézním muzeu v Palermu se nachází obraz
Panny Marie Karmelské se světci [20] italského
barokního malíře Pietra Novelliho.50
45 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.
46 Heinrich Petri - Wolfgang Beinert, Učení o Marii, Olomouc 1996,
s. 617. 47 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.
48 Ibidem, s. 186.
49 Stella maris, hvězda mořská.
50 http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli, vyhledáno 8. 3.
2015.
21
Obraz pocházející z roku 1641 má kompozici
zkřížených diagonál. Postavy žen po pravé straně
Panny Marie představují osobnosti sv. Marie
Magdalény de Pazzi a sv. Terezie z Ávily, nad níž
anděl drží ohnivý šíp, atribut spojený s prožitým
stavem jedné z extází sv. Terezie. Místo po levé
straně Panny Marie vyplňuje dvojice mužů. Níže
na modlitebním klekátku klečí patron města
Palerma, sv. Angelus s otevřenou knihou v pravé
ruce a mečem zabodnutým v hrudi. Meč připomíná
jeho smrt způsobenou rukou muže, kterému vytkl
jeho nezákonný život.51 Nad sv. Angelem stojí
postava Šimona Stocka zvedajícího svou pravou ruku
k hnědému škapulíři, daru Panny Marie Karmelské.
Horní částí obrazu prostupuje mnoho postav andělů
a okřídlených hlaviček andílků. Jeden z andělů
blízko pravého okraje obrazu drží palmovou
ratolest se třemi korunami, symbol mučednictví
jako vítězství. Protějšek při levém okraji nese
vlající nápisovou pásku. Uprostřed v oblacích
trůní Panna Marie Karmelská přidržující pravou
rukou hnědý škapulíř. Hlavu P. Marie zdobí koruna
z dvanácti hvězd, kterou identifikoval Bernard
z Clairvaux s dvanácti proroky.52 Nahá postava
Ježíška s bílým přehozem stojí po levém boku
Matky. Ježíšek v levé ruce drží druhý konec
škapulíře a pravou rukou ukazuje směrem
k P. Marii.
Beniaján (Španělsko)
Ve španělském městě Beniaján stojí na místě
starší poutní kaple Panny Marie, při které
v 16. století vzniklo karmelitánské bratrstvo,
51 Viz Buben (pozn. 10), s. 164.
52 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 67.
22
chrám sv. Jana Křtitele. V jeho půdorysu byla při
stavbě zahrnuta kaple Panny Marie Karmelské,
rozměrově větší než původní poutní místo.53
Dnešní kapli zdobí barokní sousoší Panny Marie
Karmelské s anděly a dušemi zemřelých v očistci.
[21] Původní dílo řezbáře Antonia Dupara zaniklo
při požáru během občanské války v červenci roku
1936. Nalezené kousky původního sousoší později
zrekonstruoval řezbář José Sanchez Lozano. Novou
tvář sousoší mají obyvatelé Beniajánu před očima
od roku 1956.54
Sochařské dílo se věnuje námětu z bully
Sacratissimo uti culmine papeže Jana XXII. z roku
1322. V dolní části sousoší plameny očistce
pohlcují tři duše zemřelých, které prosí o spásu.
Anděl na levé straně již jednu z duší, která
přijala škapulíř, vynáší do nebe. Ve středu
stříbrné oblačné sféry stojí korunovaná Madona
hledící na duše v očistci a podávající škapulíř
jako příslib ochrany před peklem. Vlevo
nad vrcholem oblaků ubíhajících směrem vzhůru letí
druhý anděl do nebes spolu se zachráněnou lidskou
duší.
53http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Ben
iaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3. 2015. 54http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Ben
iaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3. 2015.
23
Bílý Újezd (Rychnov nad Kněžnou)55
Na návsi zvané „Hlavatka“, která má tvar
protáhlého trojúhelníku, je zhruba uprostřed
prostranství postaven pilíř s pískovcovou sochou
Panny Marie Karmelské. [22]
Farní kronika podává informaci o vysvěcení
pilíře, které se událo dne 28. srpna 1870. Sochu,
vyhotovenou ve Vamberku za 65zl., zaplatil hrabě
z Kolovrat. Převoz a umístění financovali neznámí
manželé částkou 18 zl.56
Na přední straně podstavce stojí nápis:
„Maria! Matko Páně, pod ochranu Tvou se utíkáme“.
Vytesaná písmena na zadní straně podstavce: „H. h.
z K. K. 1870“, značí iniciály zakladatele Hanuše,
hraběte z Kolowrat Krakovského. Obdélníkový pilíř
je v horní části zdoben reliéfem okřídleného
andílka. Na něj navazuje oblačná sféra, v níž
trůní korunovaná Panna Marie Karmelská s Ježíškem.
Zatímco levou rukou P. Marie objímá Ježíška [23],
z pravé ruky ji po koleni spadá škapulíř.
Korunovaný Ježíšek nese v pravé ruce říšské
jablko, znak Boží vlády.57
Borovany (České Budějovice)
Město ležící 17 km jihovýchodně od Českých
Budějovic ukrývá augustiniánský klášter z roku
1455. Nejhonosnějšího rozkvětu se klášter dočkal
v 18. století za působení probošta Augustina
Dubenského (1738-1774), který se během svého
působení zasloužil o stavbu škapulířové kaple.
55 Lokality jsou řazeny abecedně a v závorkách pro upřesnění uvádím
bývalé okresy. 56 Ivana Maxová - Vratislav Nejedlý - Pavel Zahradník, Mariánské,
trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov
nad Kněžnou, Praha 1999, s. 10. 57 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 71.
24
Škapulířová kaple byla vystavěna v letech
1746-1747 k severní straně sakristie kostela
Navštívení Panny Marie v místě původní gotické
kaple Panny Marie Karmelské. Kapli nechalo
postavit škapulířové bratrstvo, jež v Borovanech
působilo od roku 1672 do roku 1783. Mezi členy
bratrstva se řadili obyvatelé Borovan
a nejbližšího okolí.
Autorem výzdoby kaple, a to oltářních obrazů
i nástropních maleb v kopuli, je českobudějovický
malíř František Jakub Prokyš.58
Malba na klenbě ústřední kupole [24] nese
obdobný námět jako nástropní malba Karmelské kaple
v kostele sv. Havla v Praze. Zachycuje Pannu Marii
Karmelskou se škapulířem, její zázraky a pomoc,
kterou v různých pohromách škapulíř přináší.
Středu malby dominuje P. Marie s Ježíškem
podávající škapulíře z oblačné sféry. Přímo
pod Madonou se otevírá výjev očistce v kamenné
jeskyni s pěti dušemi zemřelých [25], kterým anděl
přináší spásu v podobě škapulíře. Výjev doplňuje
nápis: „DATA EST EI CLAVIS PUTEI ABYSSI, Apoc. 9“
(Zj. 9,1: „Byl jí dán klíč od bezedné propasti“).
Vedlejší výjev zachycuje zkázu krupobití
při sklizni. [26] Zde opět zasahuje anděl
nabízející sedláku s rodinou škapulíř jako ochranu
před nepřízní. Pod scénou se nachází nápis:
„PROTEGAM EVM QVONIAM COGNOVIT NOMEN MEUM, Psalm
90“ (Ž 91, 14: „Ochráním ho, protože zná mé
jméno“). Jinde zachraňuje škapulíř potápějící se
loď na rozbouřeném moři [27] s nápisem: „CLAMABIT
58 http://www.npu-
cb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf&original=BOROVANY
_DPn%C3%A1hled%282%29.pdf, 2. 11. 2014.
25
ADME ET EGO EXAUDIAM EUM, Psalm 90“ (Ž 91,15:
„Vyslyším ho, až mne bude vzývat“). V poslední
scéně kopule anděl přináší škapulíř lidem,
v jejichž městě propukl požár. [28,29] Nápis: „CVM
IPSO SVM IN TRIBVLATIONE ERIPIAM EVM, Psalm 90“
(Ž 91,15: „Budu při něm v tísni, zachráním ho“).59
Na jednom ze čtveřice emblémů na pandantivech
klenby se opět objevuje téma škapulíře [30],
na němž anděl drží obraz odrážející paprsek
vedoucí ze škapulíře, který má v rukou Madona
v oblacích. Odražený paprsek pak osvětluje nemocné
a chudé klečící pod oltářem. Na nápise stojí:
„OMNIBUS OMNIA“ (Pro všechny [jsem] vším“,
1Kor 9,22).60
Hlavní oltář [31] škapulířové kaple
v pozlaceném profilovaném rámu nese námět
vycházející z bully Sacratissimo uti culmine
papeže Jana XXII.61 V dolní části obrazu hoří
plameny očistce, v němž se zmítají duše zemřelých.
Anděl v levém okraji jednu z duší, jež přijala
škapulíř, vytahuje z plamenů. Ve středu obrazu
trůní Madona v oblacích, kolem níž poletují další
dva andělé přebírající od Madony škapulíře, díky
nimž pak po sestoupení do očistce mohou zachránit
další duše. V horní části nebes se za dvěma
andílky nesoucími korunu pro P. Marii rozprostírá
záře a osvětluje mračna s okřídlenými hlavičkami
andílků.
Sochařská výzdoba komunikuje s hlavním
obrazem, zvláště postava Šimona Stocka na levé
straně sleduje výjev obrazu a natahuje ruku
k vyobrazení škapulíře. Napravo figura sv. Terezie
59 Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o barokní
imaginaci, Brno 2013, s. 99-100. 60 Ibidem, s. 100.
61 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.
26
z Ávily na hrudi drží své srdce probodnuté šípem
a hledí směrem k vyobrazení Panny Marie
Škapulířové.
Býkov-Larýšov (Bruntál)
Jednolodní zděná stavba kostela Panny Marie
Karmelské, vystavěna v letech 1767-68 s dřevěnou
věží nad vstupem a čtyřbokou sakristií, má
na hlavním oltáři v přízedním retabulu obraz Panny
Marie Karmelské malíře Alberta Adama z roku 1887.
[32] Po bocích retabula jsou obrazy sv. Petra
a Pavla zasazené v maltových rámech od stejného
autora.62
Výjev oltářního obrazu P. Marie Karmelské je
situován do chrámového prostoru s menzou a úsekem
retabula v levém okraji. Vedle menzy klečí Šimon
Stock v řádovém oděvu a bílým pláštěm s kapucí
přijímající od Panny Marie škapulíř se zkratkou
Kristova monogramu IHS.63 Dřevěný stupeň, na kterém
Šimon Stock klečí nese podpis autora: „Gemalt von
Alb[ert] Adam aus Gr[oss] Wallstein“. Při pravém
okraji před Pannou Marií na oblačné kupě klečí
anděl ve světle modrém plášti, snad archanděl
Michael jako průvodce duší do nebes. V oblačné
sféře před klečícími postavami trůní Panna Marie
Karmelská s Ježíškem mezi třemi polopostavami
andělů a několika okřídlenými hlavičkami.
Korunovaná Madona, oděna v červený šat a modrý
plášť, pravou rukou podává privilegium škapulíře.
Na klíně P. Marie sedí Ježíšek oděný v bílé roucho
a pozorující Šimona. Anděl při pravém okraji
obrazu v levé ruce drží lilii, atribut Šimona
62 Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999,
s. 219. 63 Iesus hominum salvator (=Ježíš, spasitel lidí)
27
Stocka. Obraz je zasazen do profilovaného
pozlaceného dřevěného rámu s vytaženým segmentovým
zakončením.
Bystré u Poličky (Svitavy)
Jednolodní barokní kostel sv. Jana Křtitele
s věncem kaplí a dvouvěžovým průčelím byl vystavěn
mezi lety 1722-26. Původní stavba kostela zřejmě
pocházela už z 12. století. První zmínku o něm
nacházíme z roku 1350. Roku 1682 zde tehdejší
hraběnka Anna Kateřina z Martinic založila
s povolením papeže karmelitánské bratrstvo.
Od 17. století až do současnosti se zde v červenci
koná Karmelská pouť.64
V interiéru kostela v místě nad tabernáklem
vystupuje reliéf Panny Marie Karmelské nazývaný
„Královna Českomoravské vysočiny“.65
Zlacený reliéf [33] v profilovaném rámu
zpodobňuje v dolní části tři duše zemřelých
v plamenech očistce ohraničeném polokruhovou
zídkou. Nad scénou očistce se tyčí polopostava
korunované P. Marie v těsném objetí s Ježíškem.
P. Marie obrací hlavu k Ježíškovi, který se dotýká
její tváře a pohled směřuje na diváka. Rozdíl
v zrcadlovém obracení Madony oproti neapolské
ikoně La Bruna, výchozímu obrazu karmelitských
madon, evokuje podobnost také s ikonou Panny Marie
Pasovské. Za hlavou P. Marie se rozprostírají
zlaté paprsky a nad nimi na modré obloze poletuje
pětice oblačných seskupení.
64http://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-pamatky/kostel, vyhledáno
2. 11. 2014 65 Jiří Černý, Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005,
s. 246.
28
Dobrá voda u Záblatí (Prachatice)
Poutní čtyřboká barokní kaple Panny Marie
Karmelské s plochým stropem, zdobeným
vykrajovanými zrcadly v omítce, stojí od roku
1756.66 Z léčivého pramene vyvěrajícího vedle kaple
vznikly r. 1770 lázně.67
Hlavní oltář kaple z poloviny 18. století
zdobí barvotisk Madony [34] stojící v oblacích
a vyzařující světelnou záři. Spolu s Ježíškem oba
nabízejí škapulíře s mariánským vyobrazením.
Dolní Dunajovice (Břeclav)
Na vyvýšeném místě v obci stojí farní kostel
sv. Jiljí, o kterém máme první zmínku již z roku
1271. Jednolodní kostel s odsazeným rovně
ukončeným presbytářem pochází z let 1647-57 a roku
1764 byla na západní straně přistavěna čtyřboká
věž, čímž kostel dostal současnou podobu.68 Boční
oltář nese obraz Panny Marie Škapulířové [35]
z 60. let 18. století malíře Josefa Sterna.69
V profilovaném rámu se nachází výjev stojící
Madony v oblacích s korunou z dvanácti hvězd
v obklopení andílků. Z rukou Panny Marie i Ježíška
visí škapulíř s mariánskými vyobrazeními. V levém
dolním rohu je drobná scéna očistce s dušemi
zemřelých prosících v plamenech o spásu.
Lemující sochy komunikují s titulním obrazem
podobně jako ve škapulířové kapli v Borovanech.
Levá figura Šimona Stocka evidentně vyzdvihuje
ruku směrem ke škapulíři na obraze. Pravá postava
66 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 4, Praha 1982,
s. 318. 67 Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na
Moravě, Praha 2010, s. 24. 68 Viz Samek (pozn. 3), s. 387.
69 Viz Malý – Suchánek (pozn. 59), s. 97.
29
držící otevřenou knihu a brk představuje sv.
Terezii z Ávily.
Dolní Lhota u Luhačovic (Zlín)
Kostel Panny Marie Karmelské, důkaz stálé úcty
ke Karmelu, se řadí mezi nové stavební počiny.
Jeho základní kámen byl položen a vysvěcen v říjnu
roku 2005 olomouckým arcibiskupem Josefem
Graubnerem. Stavební práce započaly roku 2006
a úplné dokončení je plánováno na rok 2015.70
Patronace P. Marie Karmelské se jistě projeví
i ve výzdobě interiéru.
Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)
Ve frýdecké části města se na kopečku vypíná
bazilika Navštívení Panny Marie. Uvnitř kostela
na zdi u hlavního vchodu je zavěšen obraz Panny
Marie Karmelské z poloviny 17. století. Malba
původně pochází ze zbořené kaple Zvěstování Panny
Marie, která stála od roku 1645 na frýdeckém
náměstí.71
Obraz [36] v profilovaném dřevěném rámu
s vytaženým segmentovým zakončením má zlatě
zdobený ornamentální nástavec ve vrcholu
s okřídlenými hlavičkami andělů. V dolní části
obrazu klečí dva členové karmelitánského řádu.
Šimon Stock po pravé straně v kaštanově hnědém
hábitu a bílém plášti drží v pravé ruce bílou
lilii jako symbol nevinnosti a levou ruku natahuje
ke škapulíři podávanému Pannou Marií. Klečící žena
po levé straně od Panny Marie představuje
sv. Terezii z Ávily. Ve své levici drží planoucí
70 http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/, vyhledáno 3. 11. 2014
71http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.php?clanek=texty/
stala_expo_002, vyhledáno 3. 11. 2014.
30
srdce, atribut připomínající jednu z jejich
extází. Pravicí přijímá od Ježíška škapulíř, čímž
je snad i zvýrazněn vztah sv. Terezie k Ježíši.
Odění sv. Terezie je identické jako u Šimona
Stocka, s rozdílem v tmavé pokrývce hlavy
spadající na ramena. Nad klečícími svatými
v oblacích trůní Panna Marie, snad původně
v červených šatech s průhledným závojem kryjícím
vlasy a modrým vlajícím pláštěm. Ježíška v tunice
usazeného na klíně P. Marie přidržuje levou rukou.
Vrchní část obrazu doplňují dvě okřídlené hlavičky
andílků při levé straně.
Frýdlant nad Ostravicí (Frýdek-Místek)
V podélném trojlodním kostele sv. Bartoloměje
s hranolovou věží, v západním průčelí hlavní lodi
vystavěném mezi lety 1672-1690, stál nejpozději
roku 1701 boční oltář Panny Marie Karmelské.72
Frýdlantská farní kronika v souvislosti
s bočním oltářem zmiňuje rok 1723, kdy byl oltář
Panny Marie Karmelské nově vystavěn za příspěvku
škapulířového bratrstva.
Návrh na zrušení bočních oltářů, z důvodu
získání většího prostoru v kostele, je zmíněn
farářem Františkem Halfarem.73 Dnes jsou v kostele
jen zbytky výzdoby obou zrušených bočních oltářů,
konkrétně socha Panny Marie Karmelské [37] z druhé
čtvrtiny 18. století.74
Polychromovaná socha P. Marie Škapulířové
stojí na dřevěné konzole po levé straně chóru.
72 http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:proc-
je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3.
4. 2015. 73 Viz Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí (pozn. 5),
s. 41. 74 Viz Samek (pozn. 3), s. 450.
31
Červený šat P. Marie doplňuje řeholní modrý
škapulíř se zlatým okrajem. Svrchní bílý plášť,
opět se zlaceným okrajem má pod krkem sepnutý
zlatou sponou. Vlasy zakrývá bílá rouška a koruna.
V levé ruce drží P. Marie Ježíška a pravou podává
škapulíř s nápisem zkratky IHS.75 Ježíšek s korunou
na hlavě, oděn v bílou, zlatě lemovanou tuniku
směřuje svůj pohled na diváka, stejně jako Madona.
Pravou rukou jako Madona taktéž nabízí škapulíř.
Karolinka (Vsetín)
Výstavba kostela Panny Marie Karmelské
v Karolinině Huti byla zmiňována už před druhou
světovou válkou. Slib postavit kostel dal ve svých
modlitbách majitel pily Cyril Orság, jehož syn se
těžce zranil při autonehodě. Samotná výstavba
se však díky politickému režimu začala realizovat
až mnohem později roku 1994, kdy obecní úřad vydal
stavební povolení. Ke konečné fázi a vysvěcení
olomouckým biskupem Janem Graubnerem došlo dne
12. července 1997.76
Dřevěná socha Panny Marie [38], jako dominanta
interiéru kostela s výškou 253cm, byla do kostela
osazena týden před vysvěcením. Atribut Panny Marie
Karmelské zde chybí, avšak nad sochařským dílem
takto zdejší farnost zamýšlí. Sochu vyhotovil
řezbář Ladislav Borák z lipového dřeva a jeho dílo
se díky monumentálnosti zapsalo do Guinessovy
knihy rekordů jako největší dřevěná česká Madona.77
75 Monogram Kristův a také zkratka Iesus hominum salvator(=Ježíš
spasitel lidí). 76http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?option=com_content&vi
ew=article&id=57:historie&catid=48:historie&Itemid=71, vyhledáno
3. 11. 2014. 77 Marie Mikulcová, Velkokarlovický řezbář Ladislav Borák in: Farní
zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky, č. 3, ročník 10, červen
2009, s. 3.
32
Kostelní Vydří (Jindřichův Hradec)
Nad obcí ležící nedaleko Dačic se dnes tyčí
dominanta poutního kostela Panny Marie Karmelské
s klášterem karmelitánů. Toto místo je s Karmelem
spjato už od svého počátku.78
Oblast, na níž se kostel s klášterem rozkládá,
bývala dříve zalesněna. Stál zde pouze zašlý
dřevěný sloup zasvěcený neznámému světci.
Asi od roku 1680, především o sobotách, místní
obyvatelé za nocí spatřovali záři vycházející
z vyderského kopce. Mnozí občané křoviska
prohledávali a k průzkumu se posléze vydal
i samotný majitel panství Gerhard Jindřich Butz
z Rolsbergu. Důvod záře však objasněn nebyl
a Gerhard si jej nakonec vyložil jako připomínku
Boha, který by zde chtěl být uctíván.
Avšak nepovažoval se za oprávněného v řešení této
záhady a proto o radu požádal Karla Felixe
Slavatu, generálního představeného v italské větvi
řádu bosých karmelitánů. Slavata usoudil, že záře
nejčastěji viděná v sobotní dny, které jsou
tradičně zasvěceny Panně Marii, má snad mariánský
význam. Doporučil Gerhardovi umístit zde obraz
Panny Marie Karmelské.79
Majitel vyderského statku na kopci nechal r.
1709 vystavět malou kapli, do níž umístil Slavatou
darovaný obraz kopie neapolské ikony Panny Marie
Karmelské. Po osazení záře zmizela a vzniklo tak
poutní místo.80
Kaplička na kopci Kostelního Vydří později
nevystačila velkému zájmu poutníků a tak nový
majitel, adoptovaný synovec Gerharda, Matěj
78 Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 8.
79 Gorazd Cetkovský - Jindřich Zdík Charouz, Mariánské Vydří,
Kostelní Vydří, 2009, s. 14-16. 80 Ibidem.
33
Jindřich Butza z Rolsbergu požádal o povolení
stavby nové kaple. Návrh konsistoře zněl: přenést
obraz do farního kostela Navštívení Panny Marie.
K uskutečnění návrhu nakonec nedošlo a po dvou
letech žádostí konzistoř přece jen udělila
povolení pro stavbu.
Ke kapli o dva roky později přistavili
dřevěnou loď. Z kaple se tedy stal presbytář,
k němuž roku 1762 vystavěli také sakristii
s oratoří v patře.81
Poutní místo v Kostelním Vydří nezasáhla ani
josefínská reforma, a to díky prohlášení kostela
za farní. V této době přebudovali dřevěnou loď
kostela ve zděnou, přistavili schodiště a bránu
na východní straně.82
Řeholníky karmelitánů do Vydří přivedl až
brněnský biskup Pavel Huyn, který se při oficiální
vizitaci roku 1907 dozvěděl, že stavbu farní
budovy původně vystavěli pro řád karmelitánů.83
Tehdejšího faráře Jana Dvořáka poslal Huyn
do penze a roku 1908 na svátek Panny Marie
Karmelské uvedl jako správce fary i poutního
kostela řeholníky německého původu z Rakouska.
Do roku 1909 karmelitáni domluvili novou
výmalbu kostela a opatřili kostelní lavice, čímž
rozvinuli dosavadní tradici poutního místa. Nešlo
jim však jen o vnější rozkvět, ale i o rozšíření
karmelitánského řádu novými domácími členy.84
Náhlé ukončení čilého života kláštera roku
1920 mělo příčinu v odchodu komunity zpět
do Vídně.
81 Viz Buben (pozn. 10), s. 187.
82 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 23-24.
83 Ibidem, s. 45.
84 Ibidem, s. 57.
34
Ve Vydří zůstal jediný český kněz Albert
Veleba. Od roku 1931, kdy Velebu vystřídal Prokop
Valena, se faráři a převorové v Kostelním Vydří
po různě dlouhých obdobích střídali. I přes
několik těžkostí s režimem zde Karmel přečkal
50. léta 20. století.85
Po listopadové revoluci roku 1989 se v českých
zemích vyskytovalo deset bratří a pět noviců,
neboť život řádu probíhal tajně.86 Žili však mimo
Kostelní Vydří, které v té době spravovali
salesiáni dona Boska. Rok 1990 do Československa
přivedl zástupce generálního převora řádu Johanna
Stenekera, který vykonal vizitaci, čímž
karmelitáni vystoupili z utajení. Dne 16. 7. 1990
se Karmel opět navrátil do kláštera v Kostelním
Vydří, kde působí dodnes.87
Jednolodní neorientovaný poutní kostel
má bohatou freskovou výzdobu z ruky malíře
R. Lorenze z Kremsu v pseudorokokovém stylu,
kterou zde nechal vymalovat po svém příchodu
do Kostelního Vydří první převor a farář Telesfor
Hardt roku 1909.88
Největší malba [39] je umístěna v prostoru
vítězného oblouku mezi presbytářem a hlavní lodí.
Freska představuje vizi karmelitánského nebe
a mnohé osobnosti z dějin karmelitánského řádu.
Hlavní z postav, v oblacích trůnící korunovaná
Panna Marie Karmelská s Ježíškem, podává škapulíř
klečícímu Šimonu Stockovi, prvnímu z představených
řádu. Scénu obklopují andělé, několik okřídlených
andělských hlaviček a po levé straně skupinka
mužů, po straně pravé skupinka žen.
85 Ibidem, s. 63.
86 Viz Buben (pozn. 10), s. 190.
87 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 98.
88 Viz Karmel v Čechách (pozn. 11), s. 19.
35
Přední žena klečící s křížem na rukou
zpodobňuje jednu z hlavních osobností založení
ženské větve ve Francii bl. Františku d´ Amboise.
Za ní stojí spolupracovnice sv. Terezie z Avily,
Anna od Ježíše. Žena nesoucí větší kříž i nástroje
Kristova umučení představuje osobu sv. Marie
Magdaleny de Pazzi, mystičky, které dal Ježíš
účast na svém utrpení skrze extáze. Autorka spisů
o duchovním životě, sv. Terezie z Ávily, stojí
při Magdaléně s knihou, perem a atributem srdce
probodnutého šípem. Poslední z ženské skupinky je
karmelitka bl. Marie od Andělů z Turína a převorka
v Compiegne bl. Terezie od sv. Augustina
s palmovou ratolestí.89
Před skupinkou mužů stojí otec Karmelu, prorok
Eliáš s plamenným mečem. První převor na hoře
Karmel, sv. Bertold, klečí vedle Eliáše s modelem
kostela. Za ním klečí mučedník sv. Angelus
s palmou a také sv. Albert Jeruzalémský s deskami
v rukou, které označují sepsanou řeholi
pro karmelitánský řád. Na opačné straně mužskou
skupinu uzavírá biskup sv. Petr Tomáš nesoucí
korouhev a bl. Jan Soreth s ciboriem v pravé ruce.
Spodní část malby na pravé straně představuje obec
Kostelní Vydří s poutní kaplí.90
Klenutý strop v presbytáři provází text Písně
písní věnující se Panně Marii. Strop nad oltářem
je vymalován věncem růží s textem ´Flos Carmeli´,
karmelitánské mariánské antifony. Čelní strana
za hlavní oltářem nese malbu kláštera na hoře
Karmel. [40]
Hlavní oltář [41] tvoří barokní mramorová
tumba s volutovým svatostánkem, milostným obrazem
89 Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 23-26.
90 Ibidem.
36
Panny Marie Karmelské, rámovaným zlacenými paprsky
a adorujícími anděly po bocích. Paprskový rám
připomíná existenci záře vyskytující se
na vyderském kopci před vystavěním první kaple.91
Celou architekturu oltáře zakrývá ze zadní strany
látkový baldachýn přepadající přes rohy
mariánského obrazu.92
Neznámý malíř obrazu Panny Marie Karmelské
jistě nemohl znát nejčastější vzor karmelských
Madon, neapolský deskový obraz nazývaný La Bruna.
Je však možné, že znal obraz Panny Marie Neapolské
v pražském kostele sv. Havla, kterému vzorem La
Bruna byla. Dokazuje to i věnec květů obklopující
pražskou Madonu, neboť Panna Marie Karmelská
z Kostelního Vydří je obkroužena také věncem
květů.93
Kozlovice (Frýdek-Místek)
Na kopci Strážnice, 200 m od vesnice
Kozlovice, stojí socha Panny Marie Karmelské
vykazující jisté shody se sloupem frýdlantským.
Jistě zde šlo o šíření formy úcty k Panně Marii
Karmelské.
Pískovcovou sochu Madony [42] postavili v roce
1746 zřejmě dělníci z Kozlovic, pracující
ve frýdecko-místecké huti, jako ochranu
před morem.94 Mimo vysázené stromy v rozích, které
soše poskytují stín, ji ochraňuje novodobý železný
plot.
Pilíř pod sochou Panny Marie se skládá
z hranolovitého útvaru, který se v dolní části
91 Viz Buben (pozn. 10), s. 186.
92 Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 23-26.
93 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 18-20.
94 http://www.kozlovice.cz/index.php?tar=clanek&id=234, vyhledáno
7. 11. 2014.
37
rozšiřuje, čtvercové římsy s oblými kraji
a dalšího hranolu se skosenou vrchní i spodní
částí. Celý pilíř ukončuje odstupňovaná římsa,
na níž je umístěna hlavička andílka v kamenných
oblacích. Korunovaná polopostava Panny Marie
Karmelské vystupující jako Regina coeli neboli
Královna nebes trůní v oblacích spolu se třemi
hlavičkami andílků. V levé ruce drží korunovaného
Ježíška, který pravou rukou ukazuje na Matku.
Na čelní straně soklu je vyryt votivní nápis,
z něhož je čitelná část s datací: „FA: SM/AN:
1746“.95
Maková hora u Smolotel (Příbram)
V letech 1719-1722 nechal vystavět Jan Felix
Chanovský z Dlouhé vsi kostel sv. Jana Křtitele
a Panny Marie Karmelské na Makové hoře nedaleko
Smolotel u Příbrami. Tento architektonický počin
pochází z projektu italského architekta Marca
Antonia Canevalleho.96 Vysvěcení kostela proběhlo
roku 1723 Janem Rudolfem Šporkem, kdy současně
přišli karmelitáni, kteří kostel obohatili
o milostnou mariánskou sošku, jež se později stala
cílem poutí na Makovou horu. Smrtí J. F.
Chanovského kostel ztratil donátora a zřízené
bratrstvo, náhle bez zabezpečení, klášter
opustilo.97
V interiéru kostela se mimo plastiku Panny
Marie Škapulířové [43] z hruškového dřeva
ve zlacené schránce na hlavním oltáři nachází také
baldachýnový boční oltář [44] zasvěcený Panně
95 http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-a-
pilire/vypis/detail/257/, vyhledáno 7. 11. 2014 96 Viz Koutecká (pozn. 67), s. 21.
97 Viz Buben (pozn. 10), s. 225.
38
Marii Královně škapulíře.98 Retabulum zdobí obraz
P. Marie Karmelské.
Klečící Šimon Stock v dolní části obrazu
pokorně upírá zrak vzhůru, kde k němu natahuje
svou pravou ruku se škapulířem sedící Madona.
Korunovaná P. Marie levou rukou přidržuje Ježíška,
jehož hlavu obklopuje záře. Celou scénou
diagonálně prostupují šedavá oblaka s mnoha
dětskými postavami andělů. Protilehlou diagonálu
tvoří zlaté světlo ozařující P. Marii, které se
vpravo dole mění v plameny očistce, ze kterých
andělé vynášejí skrze škapulíře spasené duše
zemřelých do nebes. Tento námět, vycházející
z bully papeže Jana XXII. z roku 132299, jistě
kopíruje pražský obraz Petra Brandla z bočního
oltáře Šimona Stocka v kostele P. Marie Vítězné
na Malé Straně.
Martínkov (Třebíč)
Zdejší jednolodní kostel Navštívení Panny
Marie s gotickým jádrem a přistavenou věží prošel
roku 1713 barokní přestavbou.100
V presbytáři nad hlavním oltářem je počátkem
18. století v akantovém rámu umístěn jeden
z nejcennějších předmětů kostela, obraz Panny
Marie Karmelské [45] zřejmě z roku 1836. V horní
polovině obrazu vystupuje poprsí Panny Marie se
skloněnou hlavou, zahalenou v modrou roušku.
Na hrudi a nad hlavou Panny Marie výjev doplňuje
zlaté zdobení ve tvaru půlměsíců. Dolní část
obrazu pokrývá nápis: „Monstra Teesse Matrem“
a text v češtině: „Zázračný obraz Navštívení
98 Ibidem.
99 Ibidem, s. 154.
100 Viz Černý (pozn. 65), s. 54.
39
bl. P. Marie, původní založení tohoto chrámu.
Obraz tento byl od ctihodného kněze P. Dominika
řádu Karmelitánského v nečisté hromadě bláta
nalezen a utřen. Na znamení pak poděkování
naklonila hlavu Rodička Boží.“
Nový Jičín (Nový Jičín)
Historie farního kostela Nanebevzetí Panny
Marie sahá až do středověku. První zmínka o něm
pochází z roku 1366. Ke konci roku 1503 se zde
počalo s výstavbou zděného kostela ve slohu pozdní
gotiky. Poté velikostně nedostačující kostel
jezuité zbořili a základní kámen nového barokního
trojlodí položili roku 1729. Jakub Arnošt
z Lichtenštejna dne 31. července 1742 kostel
i s oltářem vysvětil. Do současných dnů kostel
prošel několika požáry, následnými úpravami
a rekonstrukcemi.101
V přilehlé Justinské kapli se nachází malý
oltář [46] druhotně věnovaný Panně Marii
Karmelské. Na oltáři s pilastrovým retabulem
z konce 18. století je zavěšen obraz P. Marie
Karmelské z počátku 19. Století, obecně označovaný
jako ´Černá Madona´. Boky oltáře lemují sochy
sv. Anny a Jáchyma, patronů řádu karmelitánů.102
V nástavci umístěnou poloplastiku Boha Otce
v oblacích doprovází dva andělé. Autorem sochařské
složky je pravděpodobně tentýž sochař jako
na protějším bočním oltáři Justínské kaple.103
Malba zobrazuje sedící, korunovanou P. Marii
držící Ježíška, který ji objímá a tiskne se k její
tváři. Madona má oděný červený šat a modrý plášť
101 http://www.fnj.cz/?page_id=2523, vyhledáno 3. 11. 2014.
102 Viz Buben (pozn. 10), s. 145.
103 Viz Samek (pozn. 62), s. 710.
40
přehozený i přes hlavu. Na levém rameni plášť
zdobí zlatě vyšitá hvězda podle vzoru neapolské
ikony La Bruna. V rukou Panna Marie nese mimo
Ježíška i škapulíř s mariánským anagramem.
V oválné kartuši nástavce zlaceného rámu
s vegetabilními prvky stojí nápis: „Decor/
Carmeli/“. Kartuš obehnaná vavřínovým věncem je
zasazena v rozvilinách s křížem na vrcholku
nástavce.
Obraz vykazuje podobnost nejen s pražským
obrazem P. Marie Karmelské v květinovém věnci
z kostela sv. Havla, ale také s ikonou Panny Marie
Pasovské, a to díky rozdílu zrcadlového obrácení.
Ostrava (Ostrava)
Kostel sv. Josefa ve Slezské Ostravě, jehož
spolupatronkou je Panna Marie Karmelská, vystavěli
v letech 1780-1783 na místě původního dřevěného
kostela sv. Jiří. Jedná se o pozdně barokní stavbu
ovlivněnou klasicismem.104
V kostele se v současné
době každoročně koná pouť k Panně Marii
Karmelské.105
Deskový obraz Madony [47] na hlavním oltáři
z let 1420-1440 vznikl za období krásného slohu.
Škapulířové bratrstvo sídlící v Ostravě
ve 20. letech 20. století obrazu udělilo
škapulíř.106
Na obraze stojí Panna Marie v modrých šatech
se zeleně podšitým modrým pláštěm, jenž levou
rukou drží Ježíška a pravou přidržuje jeho nožku.
Oběma postavám okolo hlavy září svatozář
a P. Marii korunují dva andělé. Panna Marie je zde
104 Martin Juřica, Ostravské svatostánky, Ostrava 2006, s. 11.
105http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/index.php?str=po
ut_pmkarmelska, vyhledáno 12. 11. 2014. 106 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 259.
41
vyobrazena jako Královna nebes a Královna andělů.
Zlaté pozadí za anděly střídá červená látka
vyplňující pozadí zbylé scény. V dolní části
obrazu Pannu Marii po bočních stranách adoruje muž
a žena, donátoři obrazu. Z mužských i ženských
sepjatých dlaní vlají směrem vzhůru dvě nápisové
pásky. Nad mužem: „Marie Mater dei miserere mei“ –
Maria, Matko Boží, smiluj se nade mnou. Nápis nad
postavou ženy: „Marie dei genetrix sis nobis
auxiliatrix“- Maria, Rodičko Boží, buď naší
pomocnicí. Klečící žena je zahalena v plášti
a bílé roušce. Muž v polozbroji s výrazným mečem
a kolčí přilbou na zádech představuje rytíře
z rodu pánů z Tvorkova, neboť ti byli
vlastníky tehdy Polské Ostravy od roku 1380
do 15. století. 107
Pístov (Tachov)
Poutní kostel sv. Bartoloměje, původně z roku
1359, prošel barokní proměnou v letech 1750-1765.
V jednolodí obklopeném přízemními ambity sedí
ve vitríně levého postranního oltáře [48] socha
Milostné Panny Marie Karmelské, jenž je
buď barokní kopií, nebo úpravou staršího
originálu. Po stranách ji lemují sochy, které
vznikly pravděpodobně roku 1760 rukou některého
žáka z dílny sochaře Ignáce Františka Platzera.108
Soška Panny Marie Karmelské trůnící s Ježíškem
v oblacích nese v rukou a na hlavě královské
insignie: korunu i žezlo. Ježíšek má na hlavě
taktéž korunu a v rukou drží škapulíř. Na sochu
ve vitríně gesty poukazují postranní sochy
107https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjXN6ZrBecAJmFaaEz
MdmQQJJw-OgbgMdt9Iw, vyhledáno 20. 3. 2015. 108 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980,
s. 57-59.
42
na konzolách. Zleva postava sv. Anny a po pravé
straně sv. Jáchyma, rodičů P. Marie a patronů řádu
karmelitánů.109
Nástavec oltáře zdobí oblačná sféra
s andílky a okřídlenými hlavičkami, v jejímž
středu dominuje holubice Ducha svatého v záři
paprsků.
Praha, Staré město- kostel sv. Havla
Původně gotický kostel z 30. let 13. století110
obdrželi karmelitáni jako náhradu za kostel
P. Marie Sněžné, který byl vypleněn husity a poté
na počátku 17. století předán do správy
františkánům. Dne 27. 4. 1627 císař Ferdinand II.
věnoval kostel sv. Havla i přilehlé budovy do
rukou karmelitánů.111
Přestavba havelského kostela proběhla zřejmě
v době po roce 1704 do vysvěcení kostela roku
1738. Po zrušení kláštera roku 1786 byl kostel
předán do rukou náboženského fondu a stal se
farním.112
V současné době kostel znovu spravuje
řád karmelitánů, a to od roku 2006.113
Trojlodní bazilika s dvouvěžovým průčelím
a velkou sakristií má za hlavním oltářem dvě
kaple. Na straně evangelijní kapli sv. Kříže
a na epištolní straně kapli P. Marie Karmelské.
Titulní obraz hlavního oltáře [49] v lodi
kostela sv. Havla z roku 1696, pocházející z ruky
Jana Kryštofa Lišky, nese scénu Oslavy
karmelitánského řádu s Pannou Marií, sv. Havlem,
109 Viz Buben (pozn. 10), s. 145.
110 Ibidem, s. 179.
111 Ibidem, s. 180.
112 Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré město,
Josefov, Praha 1996, s. 73.
113 Viz Buben (pozn. 10), s. 184.
43
karmelitánskými světci a císařem Leopoldem I. se
svými syny Josefem I. a Karlem VI.114
V dolní části obrazu klečící císař Leopold I.
s císařskými insigniemi u nohou a naproti jeho dva
synové Josef I. a Karel VI. s doprovodem tvoří
zemskou sféru. K císaři se ve středu kompozice
sklání sv. Havel v černém benediktýnském hábitu
poukazující levou rukou na nebesa. Andělé
po stranách světce nesou jeho atributy. Nalevo
anděl drží model kostela sv. Havla a anděl
po pravé straně opatovskou berlu. Horní část
kompozice se věnuje zobrazením karmelitánských
světců a andělů zahalených v oparu červánků.
Na středu nebeské sféry je usazena P. Marie
v bílých šatech a modrém vlajícím plášti. Matka
Boží klade svou pravou ruku na hlavu Šimona
Stocka, zatímco anděl vedle přidržuje škapulíř.
Albert z Trapani tvořící protějšek Stocka ve svém
náručí nese Ježíška. Výše sv. Josef s lilií obrací
svůj pohled ke sv. Terezii z Ávily, za kterou
vystupuje postava anděla s šípem mířícím na její
srdce. Za ramenem sv. Terezie vystupují dvě hlavy,
staršího muže s vousem a bezvousého středního
věku. Tyto tváře jsou identifikovány jako sv. Petr
z Alcántary s poustevníkem sv. Hilarionem Velkým.
Níže se nachází papež sv. Telesfor nesoucí kalich
se třemi hostiemi.115
Anděl pod papežem drží jeho
patriarší kříž. Protějšková postava při pravém
okraji obrazu v albě a modré mariánské kazuli
s palliem na krku představuje osobnost sv. Cyrila
Cařihradského. Andílek po jeho boku nese knihu se
zápisy. Méně zřetelná tvář nad sv. Cyrilem patří
114 Viz Vlček a kol. (pozn. 112), s. 74.
115 Tři hostie nad kalichem připomínají svolení sv. Telesfora
každému knězi odsloužit na Boží hod vánoční tři mše místo jedné.
44
mučedníku sv. Angelovi s dýkou v hrudi. Poslední
dvě polopostavy patří sv. Marii Magdaleně de´Pazzi
líbající krucifix a bl. Anděle České vyzdvihující
monstranci s hostií, která je světicí historicky
neprokázanou.116
Sochařská výzdoba hlavního oltáře pochází
z rukou neznámého řezbáře snad z okruhu Matouše
Václava Jäckela. Po bocích oltáře výzdobě dominují
dvě nadživotní postavy. Prorok Eliáš s hořícím
mečem po levé straně a prorok Elizeus opírající se
o hůl a čtoucí knihu s medvědem u nohou napravo
oltáře. Postavy Nejsvětější trojice zdobí střed
nástavce. Po jeho stranách schéma lemují dva
biskupové karmelitánského řádu. Vlevo sv. Petr
Tomáš a vpravo sv. Ondřej Corsini s atributem
beránka117
. Scénu doprovází andělé, visící
na festonech z nástavce či sedící na římse.118
Barokní oltář v Karmelské kapli po stranách
doplňují sochy Šimona Stocka se škapulířem
a sv. Jana z Kříže s křížem v levé ruce. Na bočních
konzolách stojí další dvě sochy světců. Zleva se
patrně jedná o sv. Petra Tomáše s palliem
a patriarši křížem. Na pravé konzole stojí
sv. Ondřej Corsini, tentokrát s atributem vlka
u nohou. Sochy zdobící oltář jsou přisuzovány Janu
Antonínu Quitainerovi.119
Obraz P. Marie Neapolské (původně P. Marie
Karmelské) v květinovém věnci na retabulu hlavního
oltáře [50] pochází snad z roku 1673.120 Obraz je
116 Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al.,
Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-
95, zvl. 34-35. 117 Podle legendy se matce sv. Ondřeje před narozením zdál sen, že
porodila vlka, jenž vběhl do karmelitánského kostela a proměnil se
v beránka. 118 Viz Hösler – Cetkovský – Čižínská et al. (pozn. 116), zvl. 38.
119 Ibidem, zvl. 41-42.
120 Viz Vlček a kol. (pozn. 112), s. 75.
45
volnou kopií italské ikony z karmelitánského
kostela Santa Maria del Carmine Maggiore
v Neapoli.121
Ikonografický typ Eleusy vyzdvihuje niterný
vztah P. Marie s Ježíškem. Oproti neapolské ikoně
zdobí hlavu pražské Madony koruna a Ježíšek
má oblečen na místo bílé, červenou tuniku. Mezi
pravou rukou P. Marie a tělem Ježíška na stužkách
visí atribut škapulíře. Květinový věnec
obklopující dvojici ve vrchní části drží
pyramidově umístění tři andílci. Květinové rámce
nejčastěji symbolizují čistotu, nevinnost,
ale i pomíjivost.
V Karmelské kapli se také nachází nástropní
malba [51] na klenbě. Předvádí scénu vztahující se
k příslibu P. Marie interpretovaného bullou papeže
Jana XXII. z roku 1322 a spojeného se sobotní
návštěvou očistce a spásou duší skrze škapulíř.122
Ve středu malby stojí Kristus, před nímž klečí
P. Marie a přimlouvá se za duše zemřelých.
Z očistce duše vynášejí andělé pomocí škapulíře.
Jiní andílci spolu s alegorickými postavami drží
svitky buly. Jeden z andělů zachraňuje dva muže
potápějící se v loďce pomocí škapulíře a pádla.
Další přináší lebku a škapulíř dvojici truchlící
po zemřelém. Jiný anděl daruje škapulíře muži,
kterého ohrožuje had a také dvojici mužů, z nichž
jeden svírá v rukou meč.123
Malba má věřící
přesvědčit o výhodách škapulíře, který jim může
zajistit zvláštní ochranu.
Zobrazení P. Marie Karmelské se vyskytuje
i v exteriéru, na průčelí kostela pod segmentem
121 Viz Buben (pozn. 10), s. 186.
122 Ibidem, s. 154.
123 Viz Hösler – Cetkovský – Čižínská et al. (pozn. 116), zvl. 41.
46
zvlněné římsy. Polopostavu Madony v pozlaceném
štuku [52] korunují dva andělé. Levý anděl v druhé
ruce přináší Panně Marii také škapulíř. Výjev je
zasazen do oblačné sféry plné okřídlených hlaviček
andílků. Autorem tohoto štuku je Giovanni
Bartolomeo Cometa.124
Praha, Malá Strana- kostel Panny Marie Vítězné
Pozdně renesanční novostavba luteránského
kostela Nejsvětější trojice z roku 1611-1613 se
zachovala pouze střední částí. Průčelí a závěr
po úpravách přísluší od roku 1624 zasvěcení Panny
Marie Vítězné, kdy stavbu kostela získali bosí
karmelitáni.125
Podporu kostel získal díky slávě
zázraků voskové sošky Pražského Jezulátka, jež řád
obdržel roku 1628 z odkazu Polyxeny z Lobkowicz.126
Roku 1784 Josef II. klášter zrušil a poté se
o již farní kostel starali Maltézští rytíři.
Budovy nakonec získal Studijní fond v roce 1836.127
Bosí karmelitáni se zde vrátili na žádost
pražského arcibiskupa Miloslava Vlka až roku
1993.128
Sálový jednolodní kostel římského typu
s jedinou věží na jižní straně má při bocích
presbytáře dva schodišťové prostory. Po levé
straně za schodištěm na chór navazuje sakristie.
Po bočních stranách u hlavního vchodu se nachází
kaple Svatého Kříže a kaple Panny Marie.129
V retabulu bočního oltáře Šimona Stocka
na evangelijní straně hlavní lodi je zasazen obraz
124 Ibidem, zvl. 26.
125 Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy, Malá strana, Praha
1999, s. 75. 126 Viz Buben (pozn. 10), s. 216-217.
127 Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 76.
128 Viz Buben (pozn. 10), s. 220.
129 Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 78.
47
[53] Madony udělující škapulíř Šimonu Stockovi,
který namaloval Petr Brandl kolem roku 1720.130
Kompozici zkřížených diagonál na obraze určuje
oblačná sféra s Madonou a andílky a druhou
diagonálu světelná záře osvětlující P. Marii
s plameny vycházejícími z očistce v dolní části.
V levém dolním rohu sedí dva andílci. Jeden z nich
hledí na diváka a svou pravou rukou ukazuje
na rozevřenou knihu. Uprostřed dolní části klečí
postava Šimona Stocka směřující svůj pohled
andělu, který poukazuje na Madonu. P. Marie
shlížející na Šimona z oblačné sféry pravou rukou
objímá Ježíška a levou svěřuje Šimonu hnědý
škapulíř. Diagonální oblačná sféra doplněná
o okřídlené hlavičky andílků vrcholí skupinkou
dalších andělů rozhazujících květy, které se
snášejí k P. Marii. Na protější straně obrazu
v dálce vystupují duše zemřelých v plamenech
očistce, z něhož andělé vynášejí duše, které
přijaly škapulíř, do nebe podle sobotního
privilegia.131
Součástí oltáře jsou sochy papežů, kardinálů
a arcibiskupů z karmelitánského řádu.
Praha, Malá Strana- kostel sv. Josefa
Ženská větev řádu bosých karmelitánů přišla
roku 1656 z Rakouska do Prahy. Mezi lety 1662-1671
si nechala vystavět předně klášterní budovy132
a roku 1673 byl položen také základní kámen
barokního kostela sv. Josefa. I po vysvěcení
kostela roku 1692 práce ještě rok pokračovaly,
130 Ibidem, s. 79.
131 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.
132 Viz Karmel v Čechách (pozn. 11), s. 41.
48
stejně jako zařizování interiéru, jenž trvalo
až do roku 1702.133
V centrální stavbě s kupolí se v nástavci
bočního oltáře sv. Terezie z Ávily nachází sousoší
Madony předávající škapulíř Šimonu Stockovi [54]
z roku 1697 sochaře Matyáše Václava Jäckela.134
Sousoší umístěné na střed nástavce obklopují
celkem čtyři sošky andílků. Andělé blíže umístění
z pravé i levé strany jsou dětskými postavami,
zatímco vzdálenější již dospělejšími anděly. Panna
Marie Karmelská trůní s Ježíškem v oblacích,
jenž se snášejí až na dosah ruky Šimona Stocka.
V pozlaceném sousoší v pravé ruce Madony lehce
zaniká škapulíř, který přijímá klečící Šimon
Stock.
Rožďálovice (Nymburk)
V obci Rožďálovice bylo roku 1718 založeno
škapulířové bratrstvo. Později velkému množství
přicházejících poutníků přestal dostačovat starý
gotický kostel. Nový barokní kostel sv. Havla tedy
nechal v roce 1726-33 vystavět Václav Josef, hrabě
z Valdštejna.135
V bočním oltáři Panny Marie Karmelské z roku
1760 se nachází v zlaceném profilovaném rámu
mariánský obraz [55] od libereckého malíře
Františka Laubnera z roku 1774.136 Jedná se o kopii
pražského obrazu Petra Brandla z bočního oltáře
Šimona Stocka z kostela Panny Marie Vítězné
na Malé Straně.
V levém dolním rohu obrazu sedí ve stínu zády
otočený andílek, pravděpodobně si kreslící scénu
133 Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 87-88.
134 Ibidem, s. 90.
135 Viz Koutecká (pozn. 67), s. 49.
136 Viz Poche (pozn. 108), s. 254-255.
49
před sebou. Světlem ozářený anděl v červeném hávu
výše nabízí diváku škapulíř jako možnou ochranu
před nebezpečím. V pokračující diagonále oblačné
sféry sedí usazená P. Marie s Ježíškem podávající
Šimonu Stocku škapulíř. Madonu doprovázejí andělé
a okřídlené hlavičky andílků. Vrchol obrazu
korunuje temný mrak formující se v podobu
okřídlené hlavičky. Pod nebeskou sférou na zemi
klečí Šimon Stock, vděčně přijímající hnědý
škapulíř. Za ním je při pravém okraji obrazu
v dálce patrná scéna s dušemi zemřelých v očistci.
Andělé zde skrze škapulíř vynášejí duše zemřelých
na nebesa. Výjev připomíná příslib Panny Marie
Karmelské sestupující do očistce vždy v sobotu
po smrti těch, jež přijali škapulíř.137
Obraz po bocích lemují dvě sochy žen. Jedná se
o karmelitánské řeholnice sv. Terezii z Ávily
s atributem knihy a sv. Marii Magdalénu de´Pazzi
s krucifixem, otevřenou knihou a trnovou korunou.
Sušice (Klatovy)
V Sušicích na Klatovsku v původním
augustiniánském klášteře stojí při severní straně
jednolodní kostel sv. Felixe.138
V bočním oltáři
pod obrazy Ecce Homo a Bolestné Panny Marie
z poloviny 17. století visí kopie neapolského
obrazu La Bruna se škapulířem. [56]
Na obraze osmiúhelníkového tvaru z oblak
ve zlaté záři vystupuje portrét polopostavy Panny
Marie Karmelské typu Eleusa v objetí s Ježíškem.
Spodní oděv P. Marie má červenou barvu, svrchní
plášť modrou a hlavu pokrývá bílá rouška se
zlatými výšivkami, konkrétně hvězdou na rameni
137 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.
138 Viz Poche (pozn. 108), s. 468-469.
50
a křížkem na čele. Ježíšek tisknoucí tvář k líci
P. Marie je oděn do bílé tuniky. Pod levou nohou
Ježíška spadá na břicho P. Marie atribut
škapulíře. Výše přilétají dva andílci snášející
z nebes korunu na hlavu Panny Marie. Vrchol obrazu
korunuje bílá holubice Ducha svatého.
Znojmo (Znojmo)
Počátkem 12. století v centru kupecké osady
stával románský kostelík sv. Mikuláše. První
zmínka pochází z roku 1190. Výstavba gotického
halového trojlodí probíhala od roku 1338 do první
třetiny 16. století. Při kostele působilo
bratrstvo Matky Boží z hory Karmel od roku 1692,
které mělo ve správě Křestní kapli na jižní straně
blíže presbytáře.139
V kostele dnes najdeme
pozůstatek bratrstva, a to volně zavěšený obraz
Panny Marie Škapulířové s archandělem Michaelem a
Šimonem Stockem z první třetiny 18. století. [57]
Obraz snad původně patřil k oltáři v Křestní
kapli, kde se také na klenbě nachází drobná
nástropní malba podobného motivu jako na obraze.140
Ve středu obrazu neznámého autora trůní
usazená Madona s korunou, žezlem i aureolou
z dvanácti hvězd. Spolu s Ježíškem oba shlížejí
k Šimonu Stocku klečícímu po pravé straně. Vlevo
P. Marii doprovází archanděl Michael, průvodce
duší do nebes, který z její ruky přebírá škapulíř
a nabízí jej duši zemřelého v očistci vyplňujícím
dolní část obrazu.
139Ladislav Plch – Libor Šturc, Chrám svatého Mikuláše ve Znojmě,
Brno 2008, s. 7, 9. 140 Viz Malý – Suchánek (pozn. 59), s. 154.
51
9 Závěr
První část předkládané práce věnující se
sloupu Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu
nad Ostravicí vyzdvihuje významný počin bratrstva
z menšího města, které vystavěním sloupu Panny
Marie Karmelské položilo základy neobyčejné
mariánské oblibě prostupující až do dnešních dnů.
V kapitole věnující se výtvarnému umění
spojenému s P. Marií Karmelskou jsem se zaměřila
na 23 lokalit rozmístěných v různých krajích České
republiky. Jen do Moravskoslezského kraje, odkud
pocházím, patří šestice z nich. Zřízení
škapulířového bratrstva v Moravské Ostravě
v 80. letech 17. století, které sdružovalo nejen
místní, ale i věřící z okolí, podnítilo vznik
frýdlantského bratrstva. Obě seskupení pak zřejmě
společně krajem šířily úctu k Panně Marii
Karmelské. Příkladem může být mariánský pilíř
z Kozlovic, který svou kompozicí jistě vychází
z frýdlantského sloupu Panny Marie Karmelské.
Předpokládám, že v této problematice šíření
úcty je možno stále hledat a bádat, neboť se
v českých zemích bez pochyb nachází další mým očím
zatím skrytá místa, kde se P. Marie Karmelská těší
tiché úctě.
Nepřehlédnutelné hledisko práce nalezneme také
v ikonografii zmíněných malířských či sochařských
děl. Výsledkem pak může být zhodnocení
rozšířenosti jednotlivých ikonografických schémat
Panny Marie Karmelské.
Za jednu z nejrozšířenějších scén v českých
zemích můžeme označit Pannu Marii Karmelskou
předávající privilegium škapulíře generálnímu
52
představenému řádu, Šimonu Stocku. Toto téma
nalezneme v obci Býkov-Larýšov, městě Frýdek-
Místek, na Makové hoře u Smolotel, v Praze u Panny
Marie Vítězné, Roždálovicích, Znojmě
a v sochařském podání u sv. Josefa na Malé Straně
v Praze, z nichž oltářní obrazy v Rožďálovicích
a na Makové hoře jasně kopírují pražský obraz
Petra Brandla z bočního oltáře sv. Šimona Stocka
v pražském kostele Panny Marie Vítězné.
Druhý nejčastější motiv vychází ze vzoru
nejslavnější karmelské ikony La Bruna. Kopie
obrazu P. Marie Karmelské v květinovém věnci
na oltáři Karmelské kaple při pražském kostele
sv. Havla se stala inspirací pro malíře obrazu
Panny Marie Škapulířové na hlavním oltáři
v Kostelním Vydří. Ostatní volné kopie se
nacházejí v Martínkově, Novém Jičíně a v Sušici.
Ani sochařské podání Panny Marie Karmelské
nezůstalo pozadu. Kamenné sochy madon se škapulíři
stojí mimo Frýdlant n. O. v Bílém Újezdu
a Kozlovicích. Dřevěná socha Madony se nachází
v Karolince a menší sošky se škapulíři
při hlavních oltářích na Makové hoře a v Pístově.
Poslední ikonografické téma spojené s P. Marií
Karmelskou na českém území vychází z bully Jana
XXII. z roku 1322. Sestoupení P. Marie do očistce
pro duše zemřelých se promítlo do oltářního obrazu
v Borovanech, ve Znojmě a v reliéfním provedení
v Bystré u Poličky. Drobné scény očistce nalezneme
na oltářním obraze z Dolních Dunajovicích
i u Panny Marie Vítězné v Praze a jejích dvou výše
zmíněných kopiích. Významné jsou k tomuto tématu
také nástropní malby. Klenba Škapulířové kaple
v Borovanech námětem pravděpodobně vychází
53
z nástropní malby Karmelské kaple v pražském
kostele sv. Havla, kde andělé přinášejí škapulíře
lidem v různých situacích prosících o ochranu
a pomoc.
V práci se mimo jiné blíže věnuji Kostelnímu
Vydří, neboť jím karmelitánský řád prochází
od počátku až do současnosti. Místo disponuje také
Karmelitánským nakladatelstvím, jemuž skrze řádku
vydaných knih vděčím za orientaci nejen v historii
karmelitánského řádu.
Doufám, že mnou vypracované téma nalezne
uplatnění při dalším bádání spojeném s řádem
karmelitánů.
54
10 Prameny
Státní okresní archiv (SOkA) Frýdek-Místek, Archiv
městečka (AM) Frýdlant nad Ostravicí, i. č. 53.
SOkA Frýdek-Místek, Archiv městečka (AM) Frýdlant
nad Ostravicí, i. č. 54.
SOkA Frýdek-Místek, Farní úřad Frýdlant
nad Ostravicí, i. č. 111.
SOkA Frýdek-Místek, Farní úřad Frýdlant
nad Ostravicí, i. č. 122.
SOkA Frýdek-Místek, Farní úřad Frýdlant
nad Ostravicí, i. č. 171.
SOkA Frýdek-Místek, Farní úřad Frýdlant
nad Ostravicí, i. č. 198.
SOkA Frýdek-Místek, Farní úřad Frýdlant
nad Ostravicí, Pamětní kniha farnosti Frýdlant
nad Ostravicí, díl 1-2.
55
11 Literatura
Milan M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací
a řeholních společností katolické církve v českých
zemích, III.díl, II.svazek: Žebravé řády, Praha
2007.
Gorazd Cetkovský - Jindřich Zdík Charouz,
Mariánské Vydří, Kostelní vydří 2009.
Jiří Černý, Poutní místa jihozápadní Moravy:
Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti,
Pelhřimov 2005.
Ulrich Dobhan, Spiritualita Karmelu, Kostelní
Vydří 1994.
Silvano Giordano (ed.), Karmel ve Svaté zemi,
Kostelní Vydří 2006.
James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném
umění, Praha 2008.
Matthäus Hössler – Gorazd Cetkovský – Helena
Čižínská et al., Dějiny Karmelitánů v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
Matthäus Hössler - Redemptus Maria Valabek, Karmel
v české církvi 650 let, Kostelní Vydří 1997.
Martin Juřica, Ostravské svatostánky, Ostrava
2006.
Engelbert Kirschbaum (ed.), Lexikon der
christlichen Ikonographie 3, Rom 1994.
Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 1996.
Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty
v Čechách a na Moravě, Praha 2010.
Ivo Krsek - Zdeněk Kudělka - Miloš Stehlík - Josef
Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha
1996.
Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce.
Studie o barokní imaginaci, Brno 2013.
56
Ivana Maxová – Vratislav Nejedlý – Pavel
Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké
sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou,
Praha 1999.
Marie Mikulcová, Velkokarlovický řezbář Ladislav
Borák, Farní zpravodaj Nového Hrozenkova
a Karolinky 10, červen 2009, č. 3, s. 3.
František Odehnal, Poutní místa Moravy a Slezska,
Praha 1995.
Heinrich Petri – Wolfgang Beinert, Učení o Marii,
Olomouc 1996.
Ladislav Plch – Libor Šturc, Chrám svatého
Mikuláše ve Znojmě, Brno 2008.
Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 2,
Praha 1978.
Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3,
Praha 1980.
Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 4,
Praha 1982.
Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 1,
Praha 1997.
Průvodce výstavou z dějin karmelitánského řádu:
Karmel v Čechách, Kostelní Vydří 1993.
Jan Royt, Zahrada mariánská: Mariánská úcta
ve výtvarném umění od středověku do 20. století,
Sušice 2000.
Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha
2006.
Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník
křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006.
Jan Al Saheb - Petr Maršálek - David Pindur et
al., Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové
Vsi, Ostrava 2009.
57
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska
1, Praha 1994.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska
2, Praha 1999.
Vera Schauber - Hanns Michael Schindler, Rok
se svatými, Kostelní Vydří 1994.
Marie Schenková - Jaromír Olšovský, Barokní
malířství a sochařství ve východní části českého
Slezska, Opava 2004.
Antonio Maria Sicari, Svatí Karmelu, Kostelní
Vydří 2011.
Jiří Slouka, Mariánské a morové sloupy Čech
a Moravy, Praha 2010.
Antonín Šorm - Antonín Krajča, Mariánské sloupy
v Čechách a na Moravě, Praha 1939.
Vítězslav Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně,
Uherské Hradiště 2000.
Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 1.
Staré město, Josefov, Praha 1996.
Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 3. Malá
strana, Praha 1999.
Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 4.
Pražský hrad a Hradčany, Praha 2000.
58
12 Internetové zdroje
http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar
ticle&id=66:proc-je-dvakrat-
pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55,
vyhledáno 3. 4. 2015.
http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar
ticle&id=56:farai&catid=35:knezi-
farnosti&Itemid=54, vyhledáno 3. 4. 2015.
http://www.farnost-
frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar
ticle&id=65:sochy&catid=36:historie-
farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015
http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli,
vyhledáno 8. 3. 2015.
http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_d
el_Carmen_%28Beniaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3.
2015.
http://www.npu-
cb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf&
original=BOROVANY_DPn%C3%A1hled%282%29.pdf,
vyhledáno 2. 11. 2014.
http://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-
pamatky/kostel, vyhledáno 2. 11. 2014.
http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/, vyhledáno
3. 11. 2014.
http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.p
hp?clanek=texty/stala_expo_002, vyhledáno 3. 11.
2014.
http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?optio
n=com_content&view=article&id=57:historie&catid=48
:historie&Itemid=71, vyhledáno 3. 11. 2014.
59
http://www.kozlovice.cz/index.php?tar=clanek&id=23
4, vyhledáno 7. 11. 2014.
http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-a-
pilire/vypis/detail/257/, vyhledáno 7. 11. 2014.
http://www.fnj.cz/?page_id=2523, vyhledáno 3. 11.
2014.
https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjX
N6ZrBecAJmFaaEzMdmQQJJw-OgbgMdt9Iw, vyhledáno 20.
3. 2015.
http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/i
ndex.php?str=pout_pmkarmelska, vyhledáno 12. 11.
2014.
60
13 Seznam vyobrazení v obrazové příloze
1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv.
Bartoloměje, konec 17. století, pohled
z jihu. Foto: Zuzana Skotnicová
2. Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant
nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
4. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
5. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
6. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
7. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
8. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
9. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
10. Panny Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
61
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
12. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
13. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
14. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
15. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727,
pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí. Foto:
Zuzana Skotnicová
17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail,
1727, pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.
Foto: Zuzana Skotnicová
18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje,
venkovní nika kostela sv. Bartoloměje,
Frýdlant nad Ostravicí. Foto: Zuzana
Skotnicová
19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz,
Neapol, Basilica Santuario del Carmine
Maggiore. Foto: převzato
http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDID
IO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg
, vyhledáno 11. 10. 2014.
20. Pietro Novelli, Panna Marie Karmelská se
světci, 1641, olej, Diecézní muzeum, Palermo.
Foto: převzato
62
http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&alb
um=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&sta
rt=0, vyhledáno 5. 2. 2015.
21. Antonio Dupar - José Sánchez Lozano, Panna
Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci,
18. století, Capilla-Santuario del Carmen,
Beniaján. Foto: převzato
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carm
en_de_Beniajan-general.jpg, vyhledáno 5. 2.
2015.
22. Panna Marie Karmelská, 1870, pilíř, Bílý
Újezd- Hlavatka. Foto: NPÚ, ÚOP v Josefově
23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pilíř,
Bílý Újezd- Hlavatka. Foto NPÚ, ÚOP
v Josefově
24. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny
Marie, Borovany. Foto: NPÚ, ÚOP v Českých
Budějovicích
25. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
26. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
27. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
63
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
28. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
29. František Jakub Prokyš, Oslava Panna Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
30. František Jakub Prokyš, emblém na
pandantivu, 1746-1747, Škapulířová kaple,
kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
Foto: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích
31. František Jakub Prokyš, boční oltář P. Marie
Karmelské, 1746-1747, Škapulířová kaple,
kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
Foto: NPÚ, UOP v Českých Budějovicích
32. Adam Albert, Panna Marie Karmelská, 1887,
hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské,
Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP v Ostravě
33. Panna Marie Karmelská, první polovina 18.
století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv.
Jana Křtitele. Foto: NPÚ, ÚOP v Pardubicích –
Milan Krištof.
34. Panna Marie Karmelská, polovina 18. století,
barvotisk, Dobrá voda u Záblatí, kaple Panny
Marie Karmelské. Foto: Kateřina Stejkozová
35. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60.
léta 18. století, Dolní Dunajovice, kostel
sv. Jiljí. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý
64
– Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o
barokní imaginaci, Brno 2013.
36. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století,
olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení
Panny Marie, zeď u hlavního vchodu. Foto:
Zuzana Skotnicová
37. Panna Marie Karmelská, 2. čtvrtina
18. století, polychromovaná socha, Frýdlant
nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, levá
strana presbytáře. Foto: Zuzana Skotnicová
38. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové
dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské,
Karolinka. Foto: Ingrid Petřeková
39. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe,
po roce 1909, nástropní malba, Kostel P.
Marie Karmelské, Kostelní Vydří. Foto:
převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-012.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
40. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po
roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie
Karmelské, Kostelní Vydří. Foto: převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-016.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
41. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz,
Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské,
presbytář. Foto: převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-010.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014
42. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový
pilíř, Kozlovice. Foto: převzato
65
http://www.npu.cz/download/1303290383/Kozlovi
ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celk
ov%C3%BD+pohled.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014
43. Panna Marie Škapulířová, první polovina
17. století, soška z hruškového dřeva, Maková
hora u Smolotel, kostel Panny Marie
Karmelské, hlavní oltář. Foto: NPÚ, ÚOP
středních Čech
44. Panna Marie Královna škapulíře, polovina
18. století, oltářní obraz, Maková hora u
Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské. Foto:
NPÚ, ÚOP středních Čech
45. Panna Marie Karmelská, 1836, olej, Martínkov,
kostel Navštívení Panny Marie, presbytář nad
hlavním oltářem. Foto: Biskupství Brněnské
46. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století,
oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí
Panny Marie, Justinská kaple. Foto:
Římskokatolická farnost Nový Jičín.
47. Madona s uděleným škapulířem, 1420-1440,
deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv.
Josefa, hlavní oltář. Foto: převzato
http://www.eurolift.cz/ostravska-
farnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.j
pg, vyhledáno 2. 11. 2014.
48. Panna Marie Karmelská, polychromovaná soška,
Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční
oltář. Foto: NPÚ, ÚOP v Plzni
49. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696,
kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto:
převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd
Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny
karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI,
2010, č. 2, s. 2-95.
66
50. Panna Marie Karmelská, po 1671, oltářní
obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,
Karmelská kaple. Foto: převzato z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena
Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
51. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta
18. století, nástropní malba, Praha- Staré
město, kostel sv. Havla, Karmelská kaple.
Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler –
Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al.,
Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha
XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
52. Panna Marie Karmelská, kol. 1725, zlacený
štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,
západní průčelí. Foto: převzato z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena
Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
53. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř Šimonu
Stocku, 1720, boční oltář Šimona Stocka,
kostel Panny Marie Vítězné, Praha- Malá
Strana. Foto: Zuzana Skotnicová
54. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního oltáře
sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa,
Praha- Malá Strana. Foto: Congregatio Jesu,
sestra Beatrix
55. František Laubner, Panna Marie Škapulířová,
1774, oltářní obraz, kostel sv. Havla,
Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech
56. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století,
olej, Sušice, kostel sv. Felixe. Foto:
Klášter kapucínů, Sušice
67
57. Panna Marie Škapulířová s archandělem
Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první
třetina 18. století, Znojmo, kostel sv.
Mikuláše. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý –
Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o
barokní imaginaci, Brno 2013.
68
14 Seznam obrazové přílohy na CD
1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv.
Bartoloměje, konec 17. století, pohled
z jihu. Foto: Zuzana Skotnicová
2. Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant
nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
4. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
5. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
6. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
7. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
8. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
9. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
10. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
69
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
12. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
13. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
14. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
15. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana
Skotnicová
16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727,
pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí. Foto:
Zuzana Skotnicová
17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail,
1727, pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.
Foto: Zuzana Skotnicová
18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje,
venkovní nika kostela sv. Bartoloměje,
Frýdlant nad Ostravicí. Foto: Zuzana
Skotnicová
19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz,
Neapol, Basilica Santuario del Carmine
Maggiore. Foto: převzato
http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDID
IO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg
, vyhledáno 11. 10. 2014.
20. Pietro Novelli, Panna Marie Karmelská se
světci, 1641, olej, Diecézní muzeum, Palermo.
Foto: převzato
70
http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&alb
um=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&sta
rt=0, vyhledáno 5. 2. 2015.
21. Antonio Dupar - José Sánchez Lozano, Panna
Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci,
18. století, Capilla-Santuario del Carmen,
Beniaján. Foto: převzato
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carm
en_de_Beniajan-general.jpg, vyhledáno 5. 2.
2015.
22. Panna Marie Karmelská, 1870, pilíř, Bílý
Újezd- Hlavatka. Foto: NPÚ, ÚOP v Josefově
23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pilíř,
Bílý Újezd- Hlavatka. Foto NPÚ, ÚOP
v Josefově
24. Borovany, Škapulířová kaple, 1746-1747
kostel Navštívení Panny Marie. Foto: převzato
http://www.borovansko.cz/VismoOnline_ActionSc
ripts/Image.aspx?id_org=200131&id_obrazky=108
8, nalezeno 2. 11. 2014.
25. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny
Marie, Borovany. Foto: NPÚ, ÚOP v Českých
Budějovicích
26. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
27. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
71
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
28. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
29. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
30. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní
malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP
v Českých Budějovicích
31. František Jakub Prokyš, emblém na
pandantivu, 1746-1747, Škapulířová kaple,
kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
Foto: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích
32. František Jakub Prokyš, boční oltář P. Marie
Karmelské, 1746-1747, Škapulířová kaple,
kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
Foto: NPÚ, UOP v Českých Budějovicích
33. Býkov-Larýšov, kostel Panny Marie Karmelské,
1767-1768, pohled z jihovýchodu. Foto:
převzato
http://www.bykov-larysov.cz/galerie/25_v.jpg,
vyhledáno 2. 11. 2014.
34. Adam Albert, Panna Marie Karmelská, 1887,
hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské,
Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP v Ostravě
72
35. Adam Albert, Panna Marie Karmelská- detail,
1887, hlavní oltář, kostel Panny Marie
Karmelské, Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP
v Ostravě
36. Bystré u Poličky, kostel sv. Jana Křtitele,
1722-26, pohled od severozápadu. Foto:
převzato
http://www.bihk.cz/repository/images/_katalog
/fotografie-kostelu/bystre-u-policky-jana-
krtitele_velka.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
37. Panna Marie Karmelská, první polovina
18. století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel
sv. Jana Křtitele. Foto: NPÚ, ÚOP
v Pardubicích – Milan Krištof
38. Panna Marie Karmelská, polovina 18. století,
barvotisk, Dobrá voda u Záblatí, kaple Panny
Marie Karmelské. Foto: Kateřina Stejkozová
39. Dolní Dunajovice, kostel sv. Jiljí, 1647-
1657, pohled od severovýchodu. Foto: převzato
http://files.dolnidunajovice.webnode.cz/20000
0076-bd327bf267/P1020893.JPG, vyhledáno
12. 4. 2015.
40. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60.
léta 18. století, Dolní Dunajovice, kostel
sv. Jiljí. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý
– Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o
barokní imaginaci, Brno 2013.
41. Frýdek-Místek, bazilika Navštívení Panny
Marie, 1740-1777, pohled z jihozápadu. Foto:
Zuzana Skotnicová
42. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století,
olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení
Panny Marie, zeď u hlavního vchodu. Foto:
Zuzana Skotnicová
73
43. Panna Marie Karmelská, 2 čtvrtina 18.
století, polychromovaná socha, Frýdlant nad
Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, levá
strana presbytáře. Foto: Zuzana Skotnicová
44. Karolinka, kostel Panny Marie Karmelské,
1994-1997, pohled z jihu. Foto: Ingrid
Petřeková
45. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové
dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské,
Karolinka. Foto: Ingrid Petřeková
46. Kostelní Vydří, kostel Panny Marie
Karmelské, 1787-1789, pohled z jihu. Foto:
převzato
http://www.zemesveta.cz/data/pictures_items/K
ostelni-Vydri1_v.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.
47. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe,
po roce 1909, nástropní malba, Kostel P.
Marie Karmelské, Kostelní Vydří. Foto:
převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-012.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
48. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po
roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie
Karmelské, Kostelní Vydří. Foto: převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-016.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
49. Panna Marie Karmelská, 1709, hlavní oltář,
Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské,
presbytář. Foto: převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-010.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014
74
50. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz,
Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské,
presbytář.Foto:převzato
http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost
elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-
int-011.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
51. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový
pilíř, Kozlovice. Foto: převzato
http://www.npu.cz/download/1303290383_8gz7/Ko
zlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99+
+celkov%C3%BD+pohled+na+um%C3%ADst%C4%9Bn%C3%
AD+sloupu.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.
52. Panna Marie Karmelská- detail, 1746,
pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato
http://www.npu.cz/download/1303290383/Kozlovi
ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celk
ov%C3%BD+pohled.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.
53. Panna Marie Karmelská- detail, 1746,
pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato
http://www.npu.cz/download/1303290384_6l5v/Ko
zlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99+
+detail+zadn%C3%AD+strany+sochy.jpg,
vyhledáno 2. 11. 2014.
54. Panna Marie Karmelská- detail, 1746,
pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato
http://www.npu.cz/download/1303290384/Kozlovi
ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++deta
il+votivn%C3%ADho+n%C3%A1pisu+na+%C4%8Deln%C3
%AD+stran%C4%9B.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.
55. Maková hora u Smolotel, kostel Panny Marie
Karmelské a sv. Jana Křtitele, 1719-1722,
pohled od západu. Foto: převzato
http://www.varhany.slansko.cz/upload/2013/12/
01-makova-hora.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.
75
56. Panna Marie Škapulířová, první polovina
17. století, soška z hruškového dřeva, Maková
hora u Smolotel, kostel Panny Marie
Karmelské, hlavní oltář. Foto: NPÚ, ÚOP
středních Čech
57. Panna Marie Královna škapulíře, polovina
18. století, oltářní obraz, Maková hora u
Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské. Foto:
NPÚ, ÚOP středních Čech
58. Martínkov, kostel Navštívení Panny Marie,
1713, pohled od východu. Foto: převzato
http://nd06.jxs.cz/906/337/4818ccd27a_9851541
7_o2.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.
59. Panna Marie Karmelská, 1836, olej,
Martínkov, kostel Navštívení Panny Marie,
presbytář nad hlavním oltářem. Foto:
Biskupství Brněnské
60. Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny Marie,
1729-1742, pohled od jihozápadu. Foto:
převzato
http://www.nockostelu.cz/f/repository/2222/No
vy_Jicin_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie_111.J
PG, nalezeno 2. 11. 2014.
61. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století,
boční oltář, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí
Panny Marie, Justinská kaple. Foto:
Římskokatolická farnost Nový Jičín
62. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století,
oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí
Panny Marie, Justinská kaple. Foto:
Římskokatolická farnost Nový Jičín.
63. Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa, 1780-83,
pohled od jihozápadu. Foto: převzato
76
http://mw2.google.com/mw-
panoramio/photos/medium/104162485.jpg,
nalezeno 2. 11. 2014.
64. Madona s uděleným škapulířem, 1420-1440,
deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv.
Josefa, hlavní oltář. Foto: převzato
http://www.eurolift.cz/ostravska-
farnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.j
pg, vyhledáno 2. 11. 2014.
65. Pístov, kostel sv. Bartoloměje, 1750-1765,
pohled od severozápadu. Foto: převzato
http://tachovsky.denik.cz/galerie/foto.html?m
m=pistov_2_cb, nalezeno 2. 11. 2014.
66. Panna Marie Karmelská, polychromovaná soška,
Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční
oltář. Foto: NPÚ, ÚOP v Plzni
67. Praha- Staré město, kostel sv. Havla, 1704-
1738, pohled ze západu. Foto: převzato
http://www.prague.eu/file/edee/object/1216/sv
-havel-kostel.jpg, nalezeno 12. 3. 2015.
68. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696,
boční oltář, kostel sv. Havla, Praha- Staré
město. Foto: převzato
http://www.photo-
prague.net/photo/2618/948e0cf05a215fd97c56bb0
e7af42592.jpg, nalezeno 7. 3. 2015.
69. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696,
kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto:
převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd
Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny
karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI,
2010, č. 2, s. 2-95.
70. Panna Marie Karmelská, po 1671, boční oltář,
Praha- Staré město, kostel sv. Havla,
77
Karmelská kaple. Foto: převzato z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena
Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
71. Panna Marie Neapolská, po 1671, oltářní
obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,
Karmelská kaple. Foto: převzato z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena
Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
72. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta
18. století, nástropní malba, Praha- Staré
město, kostel sv. Havla, Karmelská kaple.
Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler –
Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al.,
Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha
XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
73. Panna Marie Karmelská, kol. 1725, zlacený
štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,
západní průčelí. Foto: převzato z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena
Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.
74. Praha- Malá Strana, kostel Panny Marie
Vítězné, 1624-1642, pohled ze severozápadu.
Foto: převzato
http://www.navstevapapeze.cz/_d/4_kostel-
maly.jpg, nalezeno 7. 3. 2015.
75. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř
Šimonu Stocku, 1720, boční oltář Šimona
Stocka, kostel Panny Marie Vítězné, Praha-
Malá Strana. Foto: Zuzana Skotnicová
76. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř
Šimonu Stocku, 1720, oltářní obraz, kostel
78
Panny Marie Vítězné, Praha- Malá Strana.
Foto: Zuzana Skotnicová
77. Praha- Malá Strana, kostel sv. Josefa, 1673-
1702, pohled od západu. Foto: převzato
http://www.digital-
guide.cz/media/thumbs/digital_guide/pamatky_b
y_divine/Mala_Strana/Kostel_sv_Jozefa/001_Kos
tel_Sv_Jozefa_jpg_800x800_q85.jpg, nalezeno
7. 3. 2015.
78. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního
oltáře sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv.
Josefa, Praha- Malá Strana. Foto: Congregatio
Jesu, sestra Beatrix
79. Rožďálovice, kostel sv. Havla, 1726-33,
pohled od severu. Foto: převzato
http://im.foto.mapy.cz//pub/big/000/045/00004
53e4_2ca50b, nalezeno 7. 3. 2015.
80. František Laubner, Panna Marie Škapulířová,
1774, boční oltář, kostel sv. Havla,
Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech
81. František Laubner, Panna Marie Škapulířová,
1774, oltářní obraz, kostel sv. Havla,
Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech
82. Sušice, kostel sv. Felixe, 1651-1655, pohled
od západu. Foto: převzato
http://foto.turistika.cz/foto/136136/82616/fu
ll_b988ec_dsc03487.jpg, nalezeno 7. 3. 2015.
83. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století,
olej, Sušice, kostel sv. Felixe. Foto:
Klášter kapucínů, Sušice
84. Znojmo, kostel sv. Mikuláše, první třetina
16. století, pohled od severovýchodu. Foto:
převzato
79
http://www.tripzone.cz/content_img_cs/009/zno
jmo-kostel-sv-mikulase-w-9708.jpg, vyhledáno
12. 4. 2015.
85. Panna Marie Škapulířová s archandělem
Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první
třetina 18. století, volně zavěšený obraz,
Znojmo, kostel sv. Mikuláše. Foto: převzato
z knihy Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy
očistce. Studie o barokní imaginaci, Brno
2013.
80
15 Obrazová příloha
1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje,
konec 17. století, pohled z jihu.
2.Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant nad
Ostravicí, náměstí.
81
3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
4. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
82
5. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
6. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
83
8. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
9. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
10. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
84
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
12. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
85
13. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
14. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
86
15. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,
Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727,
pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.
87
17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail,
1727, pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.
18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje,
venkovní nika kostela sv. Bartoloměje, Frýdlant
nad Ostravicí.
88
19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz,
Neapol, Basilica Santuario del Carmine Maggiore.
20. Pietro Novelli, Panna Marie Karmelská se
světci, 1641, olej, Diecézní muzeum Palermo.
89
21. Antonio Dupar - José Sánchez Lozano, Panna
Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci,
18. století, Capilla-Santuario del Carmen,
Beniaján.
90
22. Panna Marie Karmelská, 1870, pískovcový pilíř,
Bílý Újezd- Hlavatka.
23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870,
pískovcový pilíř, Bílý Újezd- Hlavatka.
24. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové, nástropní malba, 1746-1747,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,
Borovany.
91
25. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,
Borovany.
26. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,
Borovany.
92
27. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,
Borovany.
28. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,
Borovany.
29. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie
Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba,
Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,
Borovany.
30. František Jakub Prokyš, emblém na pandantivu,
18. století, Škapulířová kaple, kostel Navštívení
P. Marie, Borovany.
93
31. František Jakub Prokyš, boční oltář Panny
Marie Škapulířové, 1746-1747, Škapulířová kaple,
kostel Navštívení P. Marie, Borovany.
94
32. Adam Albert, Madona udělující škapulíř sv.
Šimonu Stocku, 1887, hlavní oltář, kostel Panny
Marie Karmelské, Býkov-Larýšov.
33. Panna Marie Karmelská, první polovina 18.
století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv. Jana
Křtitele.
95
35. Škapulířová Madona, polovina 18. století,
barvotisk, Dobrá Voda u Záblatí, kaple Panny
Marie Karmelské, hlavní oltář.
35. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60. léta
18. století, boční oltář, kostel sv. Jiljí.
96
36. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století,
olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení Panny
Marie, zeď u hlavního vchodu.
37. Panna Marie Karmelská, 2.čvrtina 18. století,
polychromovaná socha, Frýdlant nad Ostravicí,
kostel sv. Bartoloměje, levá strana presbytáře.
97
38. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové
dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské,
presbytář.
39. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe, po
roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie
Karmelské, Kostelní Vydří.
98
40. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po
roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie
Karmelské, Kostelní Vydří.
41. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz,
Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské,
presbytář.
99
42. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový pilíř,
Kozlovice.
43. Panna Marie Škapulířová, první polovina 17.
století, soška z hruškového dřeva, Maková hora u
Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské, hlavní
oltář.
100
44. Panna Marie Královna škapulíře, 18. století,
boční oltář, Maková hora u Smolotel, kostel Panny
Marie Karmelské.
101
45. Panna Marie Karmelská, 1836, olej, Martínkov,
kostel Navštívení Panny Marie, nástavec hlavního
oltáře.
46. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století,
oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí
Panny Marie, Justinská kaple.
47. Madona s uděleným škapulířem, 1420-1440,
deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa,
hlavní oltář.
102
48. Panna Marie Škapulířová, polychromovaná soška,
Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční oltář.
103
49. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696, kostel
sv. Havla, Praha- Staré město.
50. Panna Marie Karmelská, po 1671, oltářní obraz,
Praha- Staré město, kostel sv. Havla, Karmelská
kaple.
104
51. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta 18.
století, nástropní malba, Praha- Staré město,
kostel sv. Havla, Karmelská kaple.
52. Panna Marie Karmelská, kol. 1725, zlacený
štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,
západní průčelí.
105
53. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř Šimonu
Stocku, 1720, boční oltář Šimona Stocka, kostel
Panny Marie Vítězné, Praha- Malá Strana.
54. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního oltáře
sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa,
Praha- Malá Strana.
106
55. František Laubner, Panna Marie Škapulířová,
1774, kostel sv. Havla, Rožďálovice.
56. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století,
olej, Sušice, kostel sv. Felixe.
107
57. Panna Marie Škapulířová s archandělem
Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první třetina 18.
století, Znojmo, kostel sv. Mikuláše.
108
16 Anotace
Jméno a příjmení: Zuzana Skotnicová
Katedra: Katedra dějin umění
Vedoucí práce: doc. Martin Pavlíček, Ph.D.
Rok obhajoby: 2015
Název práce: Sloup Panny Marie Karmelské ve
Frýdlantu nad Ostravicí
Název v angličtině: Column of Our Lady of Mount
Carmel in Frýdlant nad
Ostravicí
Anotace práce: Bakalářská diplomová práce
představuje sloup Panny Marie
Karmelské ve Frýdlantu nad
Ostravicí. Obsahuje jeho
krátkou historii, popis a
ikonografický rozbor. Uvádí
možná autorství a dále se
věnuje ikonografii Panny Marie
Karmelské ve výtvarném umění,
hlavně v českých zemích a
období baroka.
Klíčová slova: Sloup, Frýdlant nad Ostravicí,
Panna Marie Karmelská, baroko
Anotace
v angličtině:
This thesis presents a column
of Our Lady of Mount Carmel
situated in Frýdlant nad
Ostravicí. It concerns its
short history, description and
iconographic analyses. It also
deals with possible authorship
and further with iconography
of Our Lady of Mount Carmel in
art mainly in the Czech
Republic during the Baroque
period.
109
Klíčová slova
v angličtině:
Column, Frýdlant nad Ostravicí,
Our Lady of Mount Carmel,
baroque
Přílohy vázané
v práci:
Obrazová příloha a CD
s rozšířenou obrazovou přílohou
Rozsah práce: 109
Jazyk práce: čeština