POSUDEK - CENIA · Změna technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené...

spol. s r.o. Podkovářská 6, 190 00 Praha 9

POSUDEK

dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy č. 5, zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů

záměru

ZMĚNA TECHNOLOGIE VÝROBY ZÁVODU BIOCEL PASKOV A.S. Z VÝROBY BĚLENÉ PAPÍRENSKÉ BUNIČINY NA VÝROBU BĚLENÉ

VISKÓZOVÉ BUNIČINY – PRODUKCE 300 000 T/R

Zpracovatel posudku: EKOSYSTEM spol.s r.o.

statutární zástupce: Ing. Petr Vučka ředitel společnosti

Oprávněná osoba: Ing. Václav Hammer osvědčení č.j. 707/140/OPV/93 EKOSYSTEM s.r.o., Podkovářská 6, 190 00 Praha 9 tel.: 266 036 035, 605 296 107 [email protected]

Prosinec 2010 Výtisk č.

EKOSYSTEM spol. s r.o. Posudek podle přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění dokumentace EIA záměru „Změna technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny

na výrobu bělené viskózové buničiny – produkce 300 000 t/rok“

2

Posudek jsem zpracoval jako držitel osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 707/140/OPV/93, vydaného dne 6.4. 1993 Ministerstvem životního prostředí České republiky podle paragrafu 6 odst. 3 a paragrafu 9 odst. 2 zákona ČNR č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí s prodloužením autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č.100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů rozhodnutím MŽP ČR č.j. 13047/ENV/06 ze dne 10.4.2006. Datum: 22.12.2010 Podpis:



3

Předmětem posouzení je dokumentace s obsahem a v rozsahu přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona) záměru ZMĚNA TECHNOLOGIE VÝROBY ZÁVODU BIOCEL PASKOV A.S. Z VÝROBY BĚLENÉ PAPÍRENSKÉ BUNIČINY NA VÝROBU BĚLENÉ VISKÓZOVÉ BUNIČINY – PRODUKCE 300 000 T/R řešící změnu stávající výroby bělené sulfitové buničiny pro výrobu papíru na výrobu bělené viskosové buničiny s nezměněnou kapacitou 300 000 t za rok obchodního produktu. (dále bude používán pouze výraz dokumentace, název záměru bude v textu posudku nahrazen zkráceným pracovním názvem „změna technologie výroby“ ) Z hlediska přílohy 1 zákona č. 100/2001 Sb. je záměr zařazen do Kategorie I, bod 5.1. - Průmyslová výroba a zpracování celulózy, papíru nebo lepenky (záměr vždy vyžadující proces EIA). Zpracovatelem výše uvedené dokumentace záměru je CHEMOPROJEKT a.s., Ing. Jaroslav Václavík jako odpovědný řešitel a oprávněná osoba ve smyslu § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. (osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 3340/517/OPV/93 dle vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb., nahrazené vyhláškou č. 457/2001 Sb.), a autorský kolektiv. V souladu s §6, odst. 5 zákona byla předložena dokumentace předmětného záměru podle přílohy č. 4 zákona, a dále bylo postupováno bez Zjišťovacího řízení podle §8 zákona. Jako příslušný úřad bude dále uváděno Ministerstvo životního prostředí České republiky (zkráceně MŽP ČR). Dokumentace a její doplnění jsou posouzeny podle přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb., zahrnující tyto náležitosti resp. obsah posudku: č. stránky I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 7 1. Název záměru 7 2. Kapacita (rozsah) záměru 7 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 8 4. Obchodní firma oznamovatele 9 5. IČ oznamovatele 9 6. Sídlo oznamovatele 9 II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE 9 1. Úplnost dokumentace 9 2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně 12 použitých metod hodnocení 3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na 16 životní prostředí



4

4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí 16 přesahujících státní hranice III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA 17 DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, 56 SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ 95 K DOKUMENTACI A JEJÍMU DOPLNĚNÍ VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z 113 HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VII. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU 123 PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 142 VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH SUBJEKTŮ K POSUZOVANÉ DOKUMENTACI PŘÍLOHA Č. 2 143 KVALIFIKAČNÍ DOKLADY VZTAHUJÍCÍ SE KE ZPRACOVATELI POSUDKU Další náležitosti uváděné v posudku Seznam použitých symbolů a zkratek – uveden před kapitolou I. posudku Datum zpracování posudku Jméno, příjmení, adresa a telefon zpracovatele posudku Podpis zpracovatele posudku SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK APK anaerobní předčištění kondenzátů AR analýza rizika ASŘ automatický systém řízení BAT nejlepší dostupná technologie (Best Available Technology) BČOV biologická čistírna odpadních vod Biocel Biocel Paskov a.s. BREF dokument stanovující hlediska BAT (Reference Document on Best Available Techniques) ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSN česká státní norma



5

DP dissolving pulp (viskózová buničina) DS dopravní studie DUR dokumentace pro územní řízení EIA hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (Environment Impact

Assessment) ECO ekonomizér EF emisní faktor EO filtrát filtrát z předbělení v extrakčním a kyslíkovém stupni HS hluková studie IPPC integrovaná prevence a omezování znečištění (Intgrated Pollution

Prevention and Control) IARC Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny KTÚ konečné terénní úpravy KÚ Krajský úřad LNA lehký nákladní automobil MaR měření a regulace MSK Moravskoslezský kraj MŽP Ministerstvo životního prostředí NA nákladní automobil OA osobní automobil OOO Odbor ochrany ovzduší OOV Odbor ochrany vod PC provozní celek PD projektová dokumentace Pila MMH pilařský závod Mayr-Melnhof Holz Paskov, s.r.o. PP paper pulp (papírenská buničina) PS provozní soubor RK regenerační kotel RS rozptylová studie řkm říční kilometr ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic ČR SO stavební objekt SŘTP systém řízení technologických procesů SZÚ Státní zdravotní ústav TES technicko-ekonomická studie TNA těžký nákladní automobil US EPA USA Environment Protection Agency (Úřad pro ochranu životního

prostředí USA) ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚSES územní systém ekologické stability v.d. vodní dílo vzs vzduchosuchý WHO World Heathy Organization (Světová zdravotnická organizace) ŽP životní protředí



6

Produkty, meziprodukty a ostatní média a ukazatelé: AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny a.s. absolutní sušina BaP benzo(a)pyren BSK5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní CHSK chemická spotřeba kyslíku CHSKCr chemická spotřeba kyslíku dvouhodinová s dichromanem NaOH hydroxid sodný Ncelk. celkový dusík NL105 nerozpuštěné látky celkové Pcelk. celkový fosfor pH reakce vody POF polyflokulant RAS rozpuštěné anorganické soli RL105 rozpuštěné látky celkové RL550 rozpuštěné látky žíhané (RL550), někdy se označují jako RAS (většinou při hodnocení kvality odpadních vod) SO4

2- sírany TOC celkový organický uhlík (Total Organic Compounds) VOC těkavé organické látky (Volatile Organic Compounds)



7

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru Změna technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny – produkce 300 000 t/r. (Dále budou v posudku použity zkrácené výrazy záměr, změna technologie výroby, Biocel) 2. Kapacita (rozsah) záměru Informace o dosavadním vývoji výroby a stávajících produktech závodu Biocel Paskov a.s. Společnost Biocel Paskov a.s. (dále Biocel) je producentem sulfitové buničiny vyráběné ze smrkového dřeva, prodávané pod obchodním názvem „VIAN“, se skutečnou výrobou 277 454 t/rok v roce 2009. Výhledově se počítá s výrobou 300 000 t za rok. Se změnou vlastníka v květnu 2010 a také se změnami požadavků evropských trhů, kde v současnosti dochází k poklesu poptávky po bělené papírenské buničině na úkor bělené viskózové buničiny, vznikl požadavek úpravy výrobní technologie s výhledovým přechodem na výrobu bělené viskózové buničiny. S přechodem na cílový stav výroby viskózové buničiny bude ukončena výroba krmných kvasnic VITEX. Dalším produktem Biocelu, v němž se zhodnocuje část odpadního výluhu, jsou lignosulfonany prodávané pod obchodním názvem VIANPLAST. Jejich produkci vyvolala nízká kapacita stávajícího regeneračního kotle RK1, proto bude v rámci záměru instalován regenerační kotel RK2. Regenerační kotle vyžadují pravidelné odstávky. Pro vyloučení výpadků výroby při jejich odstávkách se i nadále počítá s výrobou lignosulfonanů do výše 20 000 tun ročně. Stávající výroba sulfitové buničiny kyselým magnesium bisulfitovým způsobem na bázi Mg(HSO3)2 sestává z technologické jednotky dělené do provozních celků - dřevosklad, linka vlákna (celulózka), sekundární regenerace. Jako doplňková zařízení jsou v současnosti v provozu energetické jednotky (parní kotle „K1, K2“, najížděcí kotel „Steamblock K3“, kůrový kotel „KK“, průmyslová etážová plynová pec „Lurgi EPP“) zabezpečující zásobování elektrickou a tepelnou energií. Na tato zařízení navazuje provozní celek vodního hospodářství, který zabezpečuje dodávku čisté a demineralizované vody pro závod a čištění odpadních vod z provozních celků závodu. Dalším doplňujícím zařízením je skládka situovaná v k.ú. Paskov asi 1,2 km jižně od obce Oprechtice v údolí lesního potoka. Skládka je rozdělena na sekci inertního odpadu a sekci ostatního odpadu. V rámci změny stávající výroby na výrobu viskózové buničiny bude realizována výstavba nového sulfitového regeneračního kotle RK2 včetně sekundární regenerace chemikálií a nového sodného kotle. Z dalších doplňujících investic do nových zařízení je podstatná především výstavba technologie anaerobního předčištění kondenzátů (APK) z odparky jako investice potřebná pro stav cílové kapacity 300 000 t/rok viskózové buničiny. Výstavba nového regeneračního kotle RK2 umožní spalovat i výluhy, které v současné době z důvodu nedostatečné kapacity stávajícího regeneračního kotle Biocel prodává v podobě lignosulfonanů. Regenerační kotel spolu s kůrovým kotlem produkuje 80 % celkové spotřeby



8

tepelné energie závodu. V případě jeho výpadku je nutné odstavit výrobu buničiny, což má negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti. Zvýšeným spalováním výluhu, který byl uznán jako obnovitelný zdroj energie, se vyrobí vyšší množství páry potřebné jak v technologii tak i k výrobě elektrické energie. Dokumentace uvádí rovněž zdůvodnění záměru: Změna technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny - produkce 300 000 t/r v areálu zohledňuje řadu požadavků a spektrum podmínek zainteresovaných útvarů Biocel Paskov a.s. : • dosažení nominální kapacity výroby bude realizováno s přímou návazností na stávající technologické stupně

• koncepčně je prostor umístění záměru určen k rozvoji výroby buničiny • areál nevyžaduje žádné přeložky podzemních vedení • záměr vyžaduje pouze minimální vzdálenost od skladovacích zásobníků a produktovodů • napojení všech surovin lze řešit na stávající technické a stavební rozvody • po dosažení nominální kapacity výroby bude využíván stávající bezpečnostní a protihavarijní systém ochrany Biocel Paskov a.s.

Realizace předmětného záměru v dané lokalitě je výhodná zejména proto, že: • je snadno dostupná základní surovina – vláknina (dřevní hmota) • areál je situován mimo obytnou zástavbu • umístění záměru je v souladu s územním plánem • v areálu je k dispozici většina inženýrských sítí • nově projektované objekty budou navazovat na stávající objekty • investor má dlouhodobé zkušenosti s výrobou buničiny • areál je zavlečkován a většina vstupních pomocných surovin je dovážena po železnici ● v současné době je v provozu nová účelová komunikace A70, která vede mimo zástavbu podél areálu Pily Mayr-Melnhof Holz (Pila MMH) Paskov s.r.o. a Biocel Paskov a.s. Z těchto důvodů bude tato komunikace využívána i pro vlastní výstavbu a provoz záměru.

Navrhované řešení je dle dokumentace na úrovni BAT – nejlepších dostupných technologií (zdůvodnění viz vypořádání vyjádření č. 1). Realizaci budou provádět přední světoví dodavatelé a výrobci těchto technologií. 3. Umístění záměru Kraj: Moravskoslezský Obec: 598569 Paskov Katastrální území: Paskov 718211 - v zóně výroby Dopravní trasa štěpek vede přes: obec Žabeň Katastrální území: Žabeň 794139



9

4. Obchodní firma oznamovatele Biocel Paskov, a.s. 5. IČ oznamovatele IČ: 26420317 6. Sídlo oznamovatele Zahradní 762 739 21 Paskov Stanovisko zpracovatele posudku Výše uvedené údaje dostatečně identifikují základní údaje o záměru. Ke zdůvodnění záměru lze konstatovat, že se jedná o legitimní podnikatelský záměr účelně využívající stávající areál Biocelu a jeho vybavení. Dokumentací uváděné zdůvodnění lze doplnit o zásadní důvod navrhované změny výroby, a tím je obchodní a ekonomická situace závodu a jeho rozvoj ve vazbě na tržní poptávku po jednotlivých druzích buničiny, a to s výhodnějšími podmínkami pro výrobu viskózové buničiny ve srovnání s papírenskou buničinou jako stávajícím výrobkem.¨ Z pohledu procesu EIA lze uvedené důvody akceptovat za podmínky, že minimálně nedojde k nepřijatelnému zhoršení stávající úrovně vlivů na složky životního prostředí nebo bude navrhovanými změnami zajištěno případné zlepšení stávající úrovně vlivů. Blíže bude tato podmínka posouzena v dalších částech posudku.

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE 1. Úplnost dokumentace Úplnost dokumentace je hodnocena z hlediska souladu s přílohou č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů vč. poslední změny č. 163/2006 Sb., a ve vztahu k charakteru záměru a potřebným přílohám. Posuzovaná dokumentace zahrnuje: Část A – Údaje o oznamovateli Uvedené údaje jsou v souladu s přílohou č. 4 zákona. Část B – Údaje o záměru Údaje uvedené v části B jsou v souladu s požadavky přílohy č. 4 zákona členěny na základní části B.I. Základní údaje, B.II. Údaje o vstupech a B.III. Údaje o výstupech. Formálně se od dokumentace liší názvy kapitol formulované dle přílohy č. 4 zákona takto:

- B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1.



10

Formální obsah dle přílohy č. 4 zákona je v dokumentaci účelně doplněn o kap. B.I.10 Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů příl. č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. Ve vztahu k charakteru záměru a z hlediska vlastního zpracování a obsahu naplňují kapitoly části B dokumentace dikci zákona. Část C – Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Z hlediska obsahové stránky naplňuje tato část dokumentace všechny pasáže dané přílohou č. 4. zákona s výjimkou chybějících charakteristik v kap. C.II vztahujících se k obyvatelstvu, hmotnému majetku a kulturním památkám. Vzhledem k charakteru záměru a jeho umístění i k hodnocení jeho vlivů na tyto složky životního prostředí (dále ŽP) v dalších kapitolách lze absenci těchto údajů v kap. C.II považovat za zcela formální.

Část D – Komplexní charakteristika a hodnocení záměru na obyvatelstvo a životní prostředí

Z hlediska obsahové stránky naplňuje tato část dokumentace všechny pasáže dané přílohou č. 4. zákona s tím, že formálně je kap. D.II dle přílohy č. 4 rozdělena v dokumentaci na kap. D.II a D.III s odlišným názvem. Formální obsah dle přílohy č. 4 zákona je v kap. D.I dokumentace účelně doplněn o kap. Odpady, zařazenou jako D.I.9.

Část E – Porovnání variant řešení záměru Záměr není řešen v realizačních variantách ve smyslu jejich zpracování v souladu s přílohou č. 4 zákona. Pro takto zpracované varianty nebyly zpracovateli dokumentace předloženy příslušné požadavky ani podklady. Dokumentace uvádí informativně přehled možných hypotetických variant z hlediska vlivů na životní prostředí s tím, že ve vztahu k oprávněnému podnikatelskému záměru a možnému umístění záměru je reálná pouze varianta předkládaná oznamovatelem, a tato je předmětem posuzování v rámci procesu EIA. Část F – Doplňující údaje Tato část pouze informuje o přílohách dokumentace a nahrazuje část F-Závěr podle přílohy č. 4 zákona. Uváděný název této části pochází z dokumentace Oznámení podle přílohy č. 3 zákona. Lze konstatovat, že souhrnné shrnutí podstaty záměru a závěrů týkajících se vlivu záměru na životní prostředí jsou dostatečně predikovány v ostatních kapitolách dokumentace. Část G – Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Zahrnuje souhrnné stručné zhodnocení rozsahu a účelu záměru, jeho funkce a souhrn očekávaných vlivů na životní a přírodní prostředí a na obyvatelstvo. Dokumentace nezahrnuje formální Část H – Přílohy uváděné přílohou č. 4 zákona. Tyto jsou uvedeny v předepsaném i ostatním potřebném a přínosném rozsahu a kvalitě v samostatné přílohové části dokumentace a na CD nosiči.



11

Stanovisko zpracovatele posudku k úplnosti dokumentace Posuzovaná dokumentace z hlediska kompletnosti a potřebného základního obsahu a rozsahu odpovídá požadavkům zákona a ve vztahu k naplnění podstaty přílohy č. 4 a dikce zákona jsou požadavky na obsah dokumentace splněny s tím, že pro účely posudku byly u oznamovatele vyžádány některé doplňující a upřesňující informace. V přílohové části dokumentace jsou uvedeny doplňující materiály v potřebném a dostatečném rozsahu: 1. Přehledná situace zájmového území - umístění areálu Biocel Paskov a.s. 2. Letecký snímek širších vztahů 3. Vyjádření Městského úřadu Frýdek-Místek, stavebního úřadu 4. Vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ve vztahu k NATUŘE 2000 5. Přehledná celková situace se zákresem nově projektovaných objektů M - 1 : 5 000 6. Podrobná celková situace se zákresem nově projektovaných objektů M - 1 : 1 500 7. Blokové technologické schéma výroby 8. Kopie rozhodnutí o vydání integrovaného povolení

pro výrobu sulfitové buničiny 300 000 t 9. Kopie stavebního povolení pro stavbu nového regeneračního kotle RK2 10. Mapa územního systému ekologické stability 11.-11/2 Výpisy z územního systému ekologické stability 12. Situace stávajících geologických vrtů v zájmovém území M - 1 : 1 000 13. Mapa sedání půdy v letech 1998-2003 M - 1 : 10 000 14. Mapa sedání půdy do roku 2002 M - 1 : 10 000 15. Dopravní studie 15/1 Situace dopravy v závodě M - 1 : 5 000 16. Rozptylová studie 16/1 Situace referenčních bodů M - 1 : 7 900 16/2 Situace stávajících a nových bodových zdrojů

znečištění ovzduší z provozu Biocel Paskov a.s. M - 1 : 7 900 a Pily Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. 16/3 Větrná růžice pro lokalitu Paskov

16/4 Izolinie ročních koncentrací znečišťujících látek 17. Posouzení pachových imisí Biocel Paskov a.s. a jejich vliv na okolí

za rok 2005 17/1-17/6 Protokoly o autorizovaném měření emisí a o akreditovaných zkouškách

vydané v letech 2008 a 2009 18. Hluková studie 18/1 Situace referenčních bodů M - 1 : 7 900 18/2 Situace stávajících a nových bodových

zdrojů hluku z provozu Biocel Paskov a.s. a Pily Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. M - 1 : 7 900

18/3 Situace nových bodových zdrojů hluku u sodného kotle M - 1 : 1 000 18/4 Situace odstavených bodových zdrojů hluku spojených s ukončením provozu výroby kvasnic M - 1 : 1 500 18/5 Měření hluku 18/5/1 LABTECH s.r.o.Paskov - Protokol o měření hluku č. H 393/09 (21.9 a 9.11.2009)

18/5/2 ENVIFORM Třinec a.s. - Měření hluku 13.6.2010 18/6 Vyhledávací hluková studie návrh protihlukových

opatření 19. Posouzení vlivu na veřejné zdraví 20. Studie následků možné havárie stavby 21. Bezpečnostní listy (samostatný CD nosič)



12

22. Fotodokumentace 23. Seznam použitých zkratek 24. Osvědčení odborné způsobilosti Z hlediska požadavků přílohy č. 4 zákona na strukturu a obsah příloh lze konstatovat, že tyto jsou splněny v relevantním a dostatečném rozsahu, bližší posouzení příloh je uvedeno v následujících kapitolách. 2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení Stanovisko zpracovatele posudku Z hlediska úplnosti a správnosti údajů a vstupních informací uvedených v dokumentaci a jejích přílohách lze konstatovat, že tyto materiály obsahují podklady a informace s akceptovatelnou vypovídající schopností pro pokračování procesu posuzování vlivů na životní prostředí a zpracování posudku s návrhem stanoviska příslušného úřadu vč. návrhu doporučení pro realizaci záměru a podmínek pro příslušná následná správní řízení. Dokumentace včetně příloh je vyhovujícím materiálem pro vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí s některými připomínkami, doplňky a doporučeními, které jsou uvedeny a komentovány v následujících kapitolách tohoto posudku. Dále je nutno konstatovat, že posuzovaná dokumentace vychází z řady podkladů souhrnně komentovaných v kap. II posudku, a je na kvalitu a úplnost těchto podkladů vázána. Ve vztahu k použitým metodám lze konstatovat:

- dopravní studie (příloha č. 15) byla zpracována na základě příslušných platných technických norem (např. ČSN 73 61 110 - Projektování místních komunikací), údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR o skutečných výsledcích sčítání dopravy v roce 2005 a relevantních koeficientů pro modelování výhledové intenzity dopravy. DS uvádí celkový přehled dopravovaných vstupních a výstupních materiálů a v členění na silniční a železniční dopravu, a to za r. 2009 a pro nový stav po realizaci záměru. Dále DS uvádí intenzity dopravy v počtech železničních vagonů, TNA a osobních aut za rok a odpovídající denní intenzity dopravy. DS popisuje stávající silniční a železniční infrastrukturu s údaji o intenzitách dopravy z databáze ŘSD ČR za rok 2005 s přepočtem na r. 2010. V obecné části tohoto popisu jsou uvedeny potřebné mapové doklady o umístění záměru v zájmovém území a v jeho komunikační síti vč. mapy dopravních intenzit této sítě. DS rovněž zmiňuje další dopravní aktivity v území. Vyhodnocení vlivu záměru na dopravní infrastrukturu je provedeno pro období výstavby a období provozu záměru. DS je zakončena stručnými závěry a doporučeními vyplývajícími z posuzovaných intenzit dopravy. Studie je doplněna situací dopravy v závodě. Ke způsobu zpracování dopravní studie nebyly vzneseny žádné připomínky či výhrady.

Dopravní studie je zpracována osobou s příslušným odborným vzděláním.



13

- k rozptylové studii (příloha č. 16 v členění na 16/1 až 16/4) a posuzování vlivu na ovzduší jsou ze strany některých správních úřadů a obcí (viz kap. V posudku) vzneseny připomínky týkající se stávající imisní situace, a to v ukazateli TZL vyjádřených jako PM10 a SO2, a dále k problematice pachových látek a jejich měření vč. vlivu záměru na dálkový přenos pachových látek produkovaných podnikem. Tyto požadavky budou blíže posouzeny ve vztahu k dokumentaci a dostupným podkladům v následujících kapitolách posudku. Posouzení stacionárních zdrojů vychází z měření stávajícího stavu a přírůstků záměru. Nejvýznamnější stávající a nové bodové zdroje znečišťování ovzduší jsou uvedeny na přehledné situaci.

Posouzení liniových zdrojů znečišťování ovzduší vychází z dopravní studie uvedené v příloze č. 15. Výpočty vlivu intenzity dopravy na ovzduší byly provedeny s použitím emisních faktorů stanovených podle metodiky MŽP ČR –PC program MEFA v.02 (Mobilní emisní faktory, verze 2002). Imisní situace je posouzena na základě výsledků měření vybraných monitorovacích stanic automatizovaného imisního monitoringu. Výsledky vlivu záměru na imisní situaci jsou přehledně graficky znázorněny na mapách izolinií koncentrací znečišťujících látek. Rozptylová studie zohledňuje všechny relevantní ukazatele znečišťování ovzduší (SO2, PM10, NO2, CO, TOC jako suma org. C, benzen a benzo(a)pyren). Posouzeny byly tři varianty: varianta 0 (stávající stav), varianta 1 (stav po realizaci záměru), varianta výstavby záměru. Výpočty byly provedeny pro dostatečný počet 23 referenčních bodů, vhodně situovaných, uvedených na přehledné situaci. RS uvádí platné hodnoty imisních limitů.

Výpočty a modelování imisní situace byly provedeny s použitím programu SYMOS´97, verze 2001 vyvinutém na základě „Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí pro výpočet znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů SYMOS 97´“.

Uvedený metodický pokyn se stal metodikou nejprve v roce 2002 závaznou (viz příloha č. 8 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.), později v roce 2004 jen referenční. K metodice SYMOS’97 byl dále vydán dodatek, ve kterém jsou provedeny další úpravy metodiky SYMOS’97, mimo jiné pro konverzi emisí NO na NO2 a pro průměrování koncentrací z 30 minut na 1 hodinu (u CO na 8 hodin), jak požadují platné imisní limity.

Rozptylová studie je zpracována v souladu s uvedenou metodikou a dalšími požadavky danými legislativou platnou v době zpracování, a je zpracována osobou s autorizací ke zpracování rozptylových studií podle příslušné legislativy.

RS se nezabývá problematikou emisí pachových látek a jejich vlivu na imisní situaci (akceptovatelným důvodem je absence legislativních emisních a imisních limitů pachových látek).

Na základě požadavku OOO MŽP byly doplněny měrné emise znečišťujících látek z dopravy použité pro výpočet vlivu výstavby na ovzduší.

- k posouzení a kontrole pachových emisí závodu Biocel a jejich vlivu na okolí závodu

(příloha č. 17 a 17/1 až 17/6) lze konstatovat, že vychází z olfaktometrické metody měření pachů v souladu s legislativou platnou v době zpracování uvedeného



14

posouzení. Příloha č. 17 zahrnuje dokumentaci kontroly pachových emisí komínu sušárny a výstupu z fermentačních nádrží a imisí prostoru na okraji obce Žabeň a na hranici pozemku Biocelu u nákladového parkoviště. Uvedené měření bylo provedeno OLFAKTOMETREM – model 1158. Dílčí přílohy 17/1 až 17/6 jsou protokoly z měření emisí pachových látek u vybraných zdrojů dynamickou olfaktometrií provedených olfaktometrem typ TO 8-8 Ecoma. Při měření bylo postupováno v souladu s § 10 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění, vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725. Předmětná kontrola i veškerá měření byly provedeny autorizovanými osobami podle zákona o ochraně ovzduší pro měření emisí a imisí, zpracování rozptylových studií a odborných posudků. Ke způsobu posouzení a měření pachových emisí a imisí nebyly vzneseny konkrétní připomínky. Ze strany ČIŽP, občanů obce Žabeň a obce Paskov jsou vzneseny požadavky na provedení doplňujících měření a modelování příspěvku pachových látek v obcích Žabeň a Paskov v souvislosti se zavedením technologie anaerobního předčištění kondenzátů s produkcí bioplynu a na případné návrhy opatření k eliminaci resp. minimalizaci pachové zátěže okolí závodu.

- posouzení liniových zdrojů hlukové zátěže vychází z dopravní studie k předmětnému

záměru uvedené v příloze č. 15. Posouzení bodových zdrojů hluku zahrnuje veškeré významné zdroje hluku, a to zdroje při stavební činnosti v průběhu výstavby, zdroje hluku před výstavbou a při provozu záměru. Posuzované zdroje hluku se dále dělí na liniové (z dopravy v rámci Biocelu a Pily MMH), bodové (zahrnují nejvýznamnější stávající zdroje v areálu závodu, zdroje spojené s navrhovaným záměrem a zdroje odstavené po realizaci záměru). Přehled zadávaných stacionárních zdrojů hluku a výstup z programu Hluk+ zohledňují variantu 0 (stávající stav), variantu 1 (stav po realizaci záměru a s výstavbou RK 2 vč. zohlednění vnějších zdrojů) a variantu 2 (zohlednění pouze zdrojů v areálu závodu bez rušených zdrojů).

K hlukové studii (příloha č.18) lze konstatovat, že je zpracována v souladu se schválenými a obvyklými postupy a k formě a způsobu jejího zpracování nebyly vzneseny žádné připomínky. Pro výpočet byl použit programový produkt HLUK +, verze 7.16 profi (reg. Č. 5162) ze schválené novely metodiky pro výpočet dopravního a průmyslového hluku. Tento program je plně kompatibilní s „Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004“ publikovanou MŽP ČR.

Výpočet hlukové zátěže byl proveden pro dostatečný počet (23) vhodně situovaných referenčních bodů.

Vypočtené hodnoty hluku byly srovnávány s limity podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v platném znění. V souladu s touto legislativou byly pro výpočet nejvyšších přípustných hodnot hluku stanoveny příslušné korekce.

Hluk při výstavbě zahrnuje hladiny hluku ze stavební činnosti pro stacionární zdroje hluku a dopravu NA stavby.

Hluková studie je zpracována v souladu s příslušnou metodikou a dalšími požadavky danými legislativou platnou v době zpracování, a je zpracována osobou oprávněnou ke zpracování hlukových studií.

Ke zpracování hlukové studie nebyly vzneseny závažnější připomínky. Z vyjádření dotčených subjektů ale vyplývají požadavky na úplné vypořádání závěrů „Vyhledávací hlukové studie z 3/2006“, provedení relevantních protihlukových opatření, příslušné



15

měření hluku v rámci zkušebního provozu záměru a dále požadavek na nepřipuštění další instalace zdrojů hluku s tónovou složkou .

- součástí přílohové části je vyhledávací studie z r. 2006 zpracovaná za účelem

posouzení možností a variant snížení vyzařování hluku z areálu závodu ve vztahu k obytné zástavbě. Pro zpracování vyhledávací hlukové studie (příloha č.18/6) není stanovena závazná metodika, technická měření hluku jsou provedena podle jiné metodiky než měření za účelem srovnání s hygienickými limity hluku. Studie neuvádí autorizace či oprávnění jejího zpracovatele. Vyhledávací studie vychází z platné legislativy a jejím výstupem je návrh konkrétních protihlukových opatření a koncepce dalšího postupu po jejich realizaci. Ke zpracování vyhledávací hlukové studie byly vzneseny požadavky na úplné vypořádání jejích závěrů s provedením relevantních protihlukových opatření ještě před schválením záměru.

- z posouzení vlivu na veřejné zdraví a zdravotních rizik (příloha č.19) vyplývá, že je

zpracováno v souladu s příslušnými právními přepisy platnými v ČR a obecnými metodickými postupy organizací WHO, US EPA a SZÚ. K predikci těchto vlivů byly použity schválené metody výpočtu a věrohodné zdroje informací od výše uvedených organizací, příslušné legislativní předpisy, výsledky dopravní, hlukové a rozptylové studie, informace o technickém řešení a technologii záměru, výsledky posouzení a kontroly pachových imisí a emisí, měření autorizovaných laboratoří a stanic ČHMÚ a státem uznané modely pro predikci dat o výskytu agens (chemických látek a hluku). Dále lze odvodit, že předmětné posouzení bylo provedeno v souladu s požadavky Autorizačního návodu AN 14/03 vydaného Státním zdravotním ústavem v Praze. Pro hodnocení vlastností relevantních chemických škodlivin a jejich vztahu mezi expozicí a biologickými účinky byly využity příslušné směrnice a informační databáze organizací WHO, IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) a dále imisní limity příslušných legislativních předpisů.

Uvedené posouzení bylo zpracováno osobou odborně způsobilou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví podle vyhlášky MZ ČR č. 353/2004 Sb..

Ke způsobu zpracování posouzení vlivu na zdraví a zdravotních rizik nebyly vzneseny konkrétní připomínky.

- další důležitou přílohou je studie „Analýza rizik změny technologie výroby závodu

Biocel Paskov a.s……“ (příloha č. 20), zpracovaná osobou s dostatečnou odbornou způsobilostí. Studie řešení dostatečným způsobem rizika potenciálních závažným havárií v rámci provozu záměru.

Výše uváděné připomínky účastníků procesu EIA jsou dále blíže komentovány v kap.V posudku. Ve vztahu k osobám zpracovatelů uvedených příloh lze souhrnně konstatovat, že jsou dostatečně kvalifikované a disponují příslušnými oprávněními a autorizacemi, pokud jsou pro jejich činnost vyžadovány.



16

3. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Dokumentace uvádí ve vztahu k vlivu na životní prostředí informativně možné varianty řešení z hlediska umístění záměru a aktivní nulovou variantu, a to ve skladbě: 1. Aktivní nulová varianta 2. Varianta umístění v jiné lokalitě 3. Varianta ekologicky optimální 4. Varianta předkládaná oznamovatelem Ve vztahu k charakteru záměru a návaznosti na stávající výrobu Biocelu je jako jediná reálná varianta řešení záměru hodnocena varianta předkládaná oznamovatelem s jednou variantou umístění stavby. Stanovisko zpracovatele posudku k variantám záměru K uvedenému srovnání „variant“ je nutno konstatovat, že z hlediska zpracování ve smyslu zákona byla posouzena pouze varianta předkládaná oznamovatelem. Ostatní výše uvedené varianty jsou uváděny pouze jako dílčí teoreticky možné a informativní. Ve vztahu ke komerčnímu charakteru záměru a jeho technickému a technologickému řešení lze souhlasit se závěry dokumentace stran uváděných informací o možných výše uvedených variantách řešení záměru. Varianta záměru předkládaná oznamovatelem a řešená dokumentací účelově a vyváženě řeší komerčně a energeticky zajímavou změnu výroby sulfitové papírenské buničiny na viskózovou buničinu při nezhoršení vlivů stávajícího stavu výroby na životní prostředí v podmínkách zájmové lokality. 4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahující státní hranice Dokumentace stručně uvádí potenciální vlivy přesahující státní hranice s nevýznamným vlivem na imisní situaci ovzduší v úrovni státní hranice a s předpokladem neovlivnění vod v řece Ostravici jako konečného recipientu za předpokladu splnění stanovených limitů kvality vyčištěných vod. Stanovisko zpracovatele posudku k hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahující státní hranice Lokalita realizace záměru se nachází cca 35 km od polských hranic a potenciální vlivy přesahující státní hranice lze předpokládat v oblasti vlivů na ovzduší a na tok Odry jako konečného hraničního recipientu odpadních vod vypouštěných z posuzované výroby do řeky Ostravice jako přítoku Odry. Z hlediska vlivu na ovzduší byl imisní přínos záměru vyhodnocen ve vztahu ke stávající imisní situaci v zájmové oblasti, a dle hodnocení vlivu na ovzduší lze očekávat realizací záměru nevýznamné ovlivnění imisní situace v úrovni státní hranice. Z hlediska vlivu odpadních vod budou tyto čištěny na stávající ČOV Biocel za podmínky nepřekročení limitů množství a znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených platným integrovaným povolením. Ve vztahu ke státní hranici je nutno posuzovat vliv na Odru, nikoli na Ostravici, a to i ve vztahu k plánovanému odpadovodu,



17

kterým budou odpadní vody z Biocelu odváděny přímo do Odry. Dle informací oznamovatele je v současnosti na stavbu odpadovodu vydáno již platné územní rozhodnutí, investorem je Magistrát města Ostravy, na finanční krytí je přislíbena dotace, předpoklad zahájení výstavby je cca ve druhém pololetí r. 2011. Na základě výše uvedeného lze akceptovat hodnocení dokumentace výše uvedených vlivů záměru.

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V této kapitole je posouzena část B dokumentace – Údaje o záměru, kapitola B. I – Základní údaje. Dokumentace a její přílohy dostatečným způsobem popisují technické řešení záměru a technologii řešení změny výroby bělené papírenské sulfitové buničiny na bělenou viskózovou buničinu, a dále stávající stav dotčených či navazujících výrobních jednotek. 1. ÚDAJE O STÁVAJÍCÍM STAVU Biocel Paskov a.s. je jedním z předních evropských výrobců bělené sulfitové buničiny vyráběné kyselým magnesiovým bisulfitovým způsobem s dvoustupňovým bělením v kyslíkovém (O) stupni a v EOP stupni (alkalické bělení kyslíkem s přídavkem peroxidu vodíku), u části buničiny (druh VIAN ECF) rovněž s bělením chlordioxidem a peroxidem vodíku. Část zahuštěných sulfitových výluhů je zpracovávaná na krmné kvasnice (resp. droždí) a část je spalována s energetickým efektem v regeneračním kotli RK 1. Část sulfitových výluhů je z důvodu nedostatečné kapacity RK 1 vyvážena k externímu využití jako lignosulfonové plastifikátory (obchodní název VIANPLAST). Původní projektovaná kapacita v r. 1983 činila 180 000 t/rok finální bělené sulfitové buničiny. V současném stavu produkuje podnik po intenzifikačních opatřeních 280 000 t/rok buničiny. Investor plánuje zvýšení kapacity na 300 000 t/rok finální buničiny. V důsledku výroby sulfitové buničiny je Biocel největším producentem krmných kvasnic se stávající výrobou 24 tis. tun za rok jako následného zpracování zkvasitelných cukrů v odpadovém sulfitovém výluhu. Uvedená výroba sulfitové buničiny využívá jako základní surovinu dřevní hmotu, tedy surovinu z obnovitelných zdrojů. Pro plánovanou roční výrobu 300 000 t bělené papírenské buničiny bylo rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje ze dne 8.9. 2005 vydáno integrované povolení pro provoz předmětného zařízení podle zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění. Uvedené povolení je doloženo v přílohové části dokumentace. V dalších letech bylo doplněno řadou účelových změn.



18

Stávající výroba sulfitové buničiny v Biocel Paskov a.s. je členěna na následující bloky : ● Dřevosklad ● Celulózka ● Sekundární regenerace ● Výroba krmného droždí ● Úpravna vody ● Čistírna odpadních vod ● Energetické jednotky ● Skládka pevných odpadů Stávající výroba sulfitové buničiny kyselým magnesium bisulfitovým způsobem sestává z technologické jednotky dělené do provozních celků - dřevosklad, linka vlákna (celulózka), sekundární regenerace. V zařízení jsou v současnosti energetické jednotky (parní kotle „K1, K2“, najížděcí kotel „Steamblock K3“, kůrový kotel „KK“, průmyslová etážová plynová pec „Lurgi EPP“ na spalování kalů z ČOV) zabezpečující zásobování elektrickou a tepelnou energií. Na tato zařízení navazuje provozní celek vodního hospodářství, který zabezpečuje dodávku čisté a demineralizované vody pro závod a čištění odpadních vod z ostatních celků závodu. Skládka pro ukládání vybraných odpadů je situována v k.ú. Paskov asi 1,2 km jižně od obce Oprechtice v údolí lesního potoka. Skládka je rozdělena na sekci inertního odpadu a sekci ostatního odpadu. Popis stávající technologie regenerace chemikálií Výluhy vzniklé v procesu delignifikace (vaření) buničiny se po odpaření na odparce spalují v regeneračním kotli, kde se vedle vysokotlaké páry získávají i regenerované suroviny (oxid siřičitý, oxid hořečnatý). Z nich se v provozu sekundární regenerace vyrábí kyselina potřebná pro várku dřeva. Nový regenerační kotel RK2 a sekundární regenerace jsou projektovány na podobné výkony jako stávající zařízení. V rámci technické a legislativní přípravy realizace těchto zařízení uvažovaných i pro stávající výrobu již proběhl proces EIA. Nová linka regenerace bude provozována paralelně k staré, čímž se zvýší výkon celého provozního celku. V případě nutného odstavení jednoho z regeneračních kotlů se pouze sníží výkon celulózky a nebude nutné odstavit celý závod. Nový regenerační kotel RK2 bude mít oproti stávajícímu technická vylepšení, která sníží jeho zanášení, a jeho součástí bude i jednotka ke snížení emisí NOx. Zařízení nové sekundární regenerace bude mít navíc jeden absorpční stupeň a dodatečný odlučovač kapek, čímž se zlepší čistota kouřových plynů. Stávající stav je v členění na základní technické a technologické jednotky přehledně popsán v kap. B. 1.6.1 dokumentace, dále je zohledněn spolu se změnou výroby na přehledném základním blokovém technologickém schématu výroby viskózové buničiny a jejích vazeb na stávající provozy, uvedeném v příloze č. 7 dokumentace EIA. 2. TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Cílem záměru je změna stávající výroby bělené papírenské sulfitové buničiny na výrobu bělené viskózové sulfitové buničiny s kapacitou 300 000 t/rok. Tato kapacita je uvedena v rozhodnutí o integrovaném povolení vydaném KÚ Moravskoslezského kraje 8.9.2005.



19

NOVÉ PROVOZY V RÁMCI ZÁMĚRU 1. Skladování SO2 (objekt bývalého skladu chloru) 2. Rozšíření varny o dva vařáky 3. Odparka EO filtrátu (řešena ve dvou variantách) 4. Rozšíření odparky hořečnatého výluhu (další stupeň) 5. Sodný kotel 6. Silo na sodný popel 7. Regenerační kotel RK2 8. Sekundární regenerace pro RK2 9. Turbíny 10. Chladící věže (řešeny ve dvou variantách) 11. Anaerobní předčištění kondenzátů, zásobník bioplynu 12. Aerobní předčištění odpadní vody POPIS NOVÉ TECHNOLOGIE Přechod z papírenské buničiny (PP - paper pulp) na viskózovou buničinu (DP – dissolving pulp) vyžaduje určité menší změny varného procesu (intenzivnější provaření dřevní hmoty s vyšší úrovní extrakce organických látek do výluhů) a podstatnější změny předbělení. Současné předbělení se skládá ze stupňů O (bělení kyslíkem) a EOP (alkalické bělení kyslíkem s přídavkem peroxidu vodíku). Filtrát z praní po těchto stupních se používá jako prací výluh k praní nebělené buničiny. To znamená, že rozpuštěné organické látky a chemikálie vstupující do těchto bělících stupňů jsou vnášeny do výluhu a spalují se v regeneračním kotli RK 1. Základním kationtem varné kyseliny je hořčík a základním kationtem dvou bělících stupňů je sodík. Je možné pracovat s malým množstvím sodíku ve výluhu na bázi hořčíku v regeneračním kotli s intenzivním čištěním kotle, ale v případě výroby viskózové buničiny se předbělení provádí ve stupni E (extrakční stupeň), což vyžaduje větší množství NaOH, po němž následuje O (kyslíkový) stupeň, rovněž v prostředí NaOH. S ohledem na vyšší obsah sodíku je třeba pracovat s výluhem z předbělení odděleně. Jeho odpaření proběhne odděleně a ke spálení dojde v novém sodném kotli, kde se mění sodné soli na sodu (Na2CO3). Záměrem je vyrábět ročně cca 300 000 t v.s. bělené viskózové buničiny. V mezifázi bude objem výroby snížen na 240 000 t v.s. za rok. V této době bude objem výroby buničiny poněkud nižší než v současné době z důvodu vyšší ztráty výtěžku při vaření a omezení prodeje lignosulfonanů, přičemž již plánovaný druhý regenerační kotel RK 2 je součástí koncepce rozvoje stávající výroby a bude součástí i předmětné změny výroby. Z důvodu doplňkové výroby páry budou instalovány dvě nové turbíny (jedna z nich již byla naplánována ve spojení s RK 2). Z důvodu větší potřeby chlazení bude přidána jedna zdvojená chladící věž. Ve cílové fázi (výroba 300 kt/rok buničiny) bude potřebné instalovat dva další vařáky, další stupeň odparky hořečnatého výluhu, třetí novou turbínu s jednou dodatečnou dvojitou chladící věží. V čistírně odpadních vod bude třeba provést úpravy nebo přidat dodatečné předčištění natékajících odpadních vod (anaerobní předčištění kondenzátu z odparky instalované v rámci záměru a doplňkový stupeň předčištění ve stávající aerobní ČOV závodu).



20

Výrobní kapacita: Skutečnost

PP Povoleno

PP Navrhovaná kapacita viskózové

buničiny DP Výrobní kapacita bělené buničiny [t v.s./r]

280.000 300.000 300.000

Celková dostupnost [%] 93 95 95

POPIS NOVĚ PROJEKTOVANÝCH PROVOZŮ ZÁMĚRU A JEJICH VAZBA NA STÁVAJÍCÍ PROVOZY Dřevosklad Jedná se o stávající provoz, který zůstává beze změny. Tento provoz zahrnuje tyto dílčí provozy:

• Vykládka a manipulace s vlákninovým dřívím • Odkorňování a sekání • Manipulace s pilařskou štěpkou • Třídění nakupovaných štěpek • Skladování štěpek • Transport manipulace a skladování vedlejších produktů (zbytkové dřevní hmoty -

ZDH) 1. SKLADOVÁNÍ SO2 Jedná se o bývalý objekt skladu chlóru, který byl po ukončení používání elementárního chloru k výrobě papírenské buničiny zakonzervován, má tři nádrže (každá o objemu 80,9 m³). Nádrže se nacházejí ve stávajícím uzavřeném objektu, který bude upraven na sklad kapalného SO2. Také stáčecí stanice chlóru bude upravena pro kapalné SO2. Možnost použití nádrží na skladování kapalného SO2 byla prověřena. V současné době je Biocel Paskov a.s. zařazen do skupiny A ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. V současném zařazení objektu je počítáno s množstvím kapalného SO2 ve výši 55 tun. Provozním předpisem bude ošetřeno, aby sklad neobsahoval větší množství SO2, než je stanoveno v této dokumentaci. Kapalný SO2 se dodává v železničních cisternách a ze stáčecí stanice se čerpá do nádrží. Do horní části vagónové cisterny se pro účely stáčení tlačí suchý stlačený vzduch. Také nádrže jsou naplněny suchým tlakovým vzduchem tak, aby v průběhu vypouštění kapalného SO2 do vařáků byl udržován v zásobních nádržích konstantní tlak. Suchý vzduch pod tlakem 11 barů vyrábějí dva nové kompresory (jeden z nich je záloha) a absorpční sušička. Větrací zařízení uvnitř budovy odsává vzduch z prostředí do systému nízko koncentrovaných zapáchajících plynů, odtah z nádrží SO2 v průběhu plnění nádrže bude zaveden do primárního regeneračního systému. Průměr skladovací nádrže SO2 je 3 000 mm, délka nádrže 12 500 mm.



21

V konečném stavu předpokládaná spotřeba kapalného SO2 bude cca 3300 t/r, 395 kg/hod. Předložené a posuzované řešení skladování kapalného SO2 vychází z možností Biocelu a vhodného využití bývalého skladu kapalného chlóru, tedy látky s vyšší úrovní nebezpečnosti. Tento sklad je pro navržený účel dostatečně technicky vybaven, doplňující informace investora uvádějí:. Sklad kapalného SO2 bude umístěn v uzavřeném objektu, budově bývalého skladu chlóru. Zde jsou umístěny 3 zásobníky, každý o objemu 80,9 m3. Bývalá stáčecí stanice chlóru bude upravena pro kapalné SO2. Pro skladování kapalného SO2 budou běžně užívány dvě nádrže, třetí nádrž zůstane jako rezervní, bezpečnostní, která bude využita pouze v případě problémů s jednou ze skladovacích nádrží. Kapalný SO2 dodávaný v železničních cisternách se ze stáčecí stanice čerpá do nádrží pomocí suchého stlačeného vzduchu. Suchý vzduch vyrábějí dva nové kompresory (jeden z nich je záložní) s absorpčním vysoušením vzduchu. Odtah SO2 z nádrží v průběhu plnění nádrže bude zaveden do primární regenerace SO2 na varně. Prostor skladu SO2 bude zabezpečen čidly na přítomnost plynu, potřebné odvětrání budovy bude zabezpečeno ventilátory spouštěnými automaticky limitní hodnotou koncentrace SO2 v prostoru skladu, které odsají vzduch z prostoru skladu do systému ZLP – systém nízko koncentrovaných emisí, který je zaveden do regeneračního kotle vybaveného vícestupňovým odsířením spalin. Objekt skladu je konstrukčně řešen jako uzavřený s vyšší úrovní těsnosti s tím, že v případě uvedení ventilace do provozu vznikne v budově mírný podtlak bránící úniku SO2 ze skladu do okolního ovzduší a zajišťující dostatečný efekt odsávání při navrhovaném výkonu ventilátorů. 2. ROZŠÍŘENÍ VARNY (linka vláken) 2.1 Varna Pro 240 kt/r bude denní kapacita varny cca 25 vařáků denně tak, jak je tomu v současném provozu. Pro 300 kt/r budou přidány dva další vařáky. Pro výrobu viskózové buničiny se teplota vaření zvýší ze 134°C na cca 145°C, k dalšímu navýšení teploty se použije středotlaká pára. Vařáky budou vybaveny dávkovacím zařízením tekutého SO2 pro přesnější řízení koncentrace varné kyseliny. Po naplnění vařáku štěpkou a kyselinou je prováděna impregnace a po odtažení předlouhu bude do vařáku nadávkováno potřebné množství SO2. U výroby bělené papírenské buničiny je cílovou vlastností číslo kappa (v závislosti na zbytkovém ligninu v buničině, tj. stupni „provaření“ dřevní hmoty). V současné době je číslo kappa po třídění a praní cca 12-13. U viskózové buničiny to bude cca 5-6. 2.1.1Doplnění vařáků V současné době existuje 9 vařáků, z nichž každý má objem 360 m³. Jsou uspořádány do dvou řad. Pro kapacitu 300 kt/r budou instalovány dva nové vařáky č. 10 a 11 o stejné velikosti jako



22

stávající, s příslušným tepelným výměníkem. Budou se nacházet ve stávajících linkách za vařáky č. 8 a 9 a je pro ně třeba vybudovat přístavek k budově varny. Vařáky budou začleněny do stávající systémů (dřevo, kyselina, pára a filtrát) a stávajících potrubních systémů. 2.2 Praní nebělené buničiny Nedojde k žádným změnám zařízení (prací lisy), ale změní se druh pracího výluhu z filtrátu z předbělení na kondenzát z odpařování filtrátu předbělení (= kondenzát EO). 2.3 Předbělení E-O Předbělení se změní ze stávajícího stupně O (kyslíkový stupeň) a EOP (stupeň alkalického bělení kyslíkem s přídavkem peroxidu) na stupně E (alkalický extrakční stupeň) a O. Bělení se provádí ve stávajících věžích, ale dávkování chemikálií a teplota se změní. Stupeň E vyžaduje větší dávky louhu (NaOH) a používá se k extrakci hemicelulóz z buničiny, což vede k navýšení hodnoty R18 a způsobuje vyšší ztrátu z předbělení ve srovnání se současným stavem. Spotřeba louhu na tunu buničiny je cca 4x vyšší ve srovnání se současným stavem. Z důvodu vyššího zatížení filtrátu sodíkem z předbělení není nadále možné převést tuto kapalinu do cyklu varné kapaliny, kde by způsobila výrazné zanášení regeneračního kotle. Filtrát z předbělení, který bude nazýván EO filtrát, se filtruje na výluhovém filtru, odpařuje se odděleně v nové odparce EO filtrátu a spaluje se v novém sodném kotli. Chlazení dodávaného filtrátu za E stupněm (C002) bude upraveno do nového systému. Konečné bělení D-PO-P zůstává beze změny. Dotřídění - dojde pouze ke změně hodnoty pH. Sušení - zůstává beze změny. Regenerace varné kyseliny V současné době se řídký výluh předodpařuje a pak se vede do zařízení na výrobu kvasnic. Poté se řídký výluh neutralizuje a odpařuje v odparce Lurgi. Hlavní část takto vzniklé zahuštěné kapaliny se spaluje v regeneračním kotli a část se prodává jako lignosulfonany. V budoucnu dojde k zastavení výroby kvasnic a k značnému omezení prodeje lignosulfonanů. To znamená, že předodpařování bude probíhat stejně jako dnes, poté bude výluh neutralizován a pak odpařen v odparce Lurgi. Zahuštěný výluh bude spalován v regeneračních kotlích RK1 (stávající) a RK2 (již povolený), a v něm obsažené chemikálie budou regenerovány propíráním spalin (sekundární regenerace), přičemž bude vznikat surová kyselina, která se bude dále používat k vaření. Nový regenerační kotel RK2 bude v zásadě vybudován tak, jak již bylo navrženo, vč. již provedeného procesu EIA. Stávající RK1 bude vybaven čtvrtým stupněm propírky spalin, což bylo součástí povolení v rámci koncepce 300 kt papírenské buničiny/rok. Aby bylo možno snížit obsah síranů v odpadní vodě vstupující do čistírny odpadních vod, bude vybudován komorový filtrační lis pro spodní odkal z usazovací nádrže surové kyseliny.



23

Kal ze surové kyseliny se odvodňuje na cca 65 % sušiny a buď se prodá nebo po naředění se vede na mezideponii popelovin. Surová kyselina po tlakové filtraci odtéká zpět do procesu. Kalolis se bude nacházet vedle čiřící nádrže kyseliny. Budou dodrženy povolené emisní limity regeneračního kotle RK1 a regeneračního kotle RK2, stanovené pro výrobu 300 kt bělené papírenské buničiny/r - viz následující tabulka.

RK1 RK2 TZL (prach) mg/Nm³ 30 30 SO2 mg/Nm³ 250 100 NOx jako NO2 mg/Nm³ 500 / 150*) 150 CO mg/Nm³ 150 150 Celk. org. uhlík mg/Nm³ 50 50

*) v souladu s platným povolením IPPC - během jednoho roku po vstoupení v platnost dodatku č.4 k IPPC (do května 2011) bude vydána studie proveditelnosti pro snížení NOx z regeneračního kotle 1 (RK1) na úroveň regeneračního kotle RK2, společně s časovým plánem realizace. Rovněž bude dodržen limit bilance celkových emisí SO2 ve výši 2000 g/t nebělené vařákové buničiny (z celkových bilancí emisí SO2 pro výrobu 300 000 t/rok vychází měrné emise ve výši 1 297 g/t). 3. ODPARKA EO FILTRÁTU (řešena ve dvou variantách) EO filtrát z E-O (extrakční a kyslíkový stupeň) procesu předbělení buničiny se bude ukládat v nádrži EO filtrátu, pro kterou se použije stávající nádrž na řídký výluh. EO filtrát obsahuje cca 4 % sušiny a odpařuje se na 70 % v nové sedmistupňové odparce, která používá k odpařování nízkotlakou páru. Pára z posledního odpařovacího stupně a plyny odsávané ze všech stupňů kondenzují ve dvou kondenzátorech. Zbytkový plyn je odsáván vakuovým čerpadlem a veden do systému ZLP (zařízení pro likvidaci pachů) a je spalován v regeneračním kotli. Pro chlazení bude použita chladící voda ze stávajících chladících věží.

Výsledný kondenzát z odpařování má velmi nízkou koncentraci CHSK (~300 mg/l). Hlavní část bude použita k praní nebělené buničiny. Menší část pak k rozpouštění roztavené sody ze sodného kotle a velmi malé množství v odparce EO filtrátu pro první stupeň promývání a poté se znovu odpaří. Ke konečnému čištění se použije brýdový kondenzát z odparky výluhu. Zahuštěný EO výluh se bude skladovat ve stávající nádrži. 4. ROZŠÍŘENÍ STÁVAJÍCÍ ODPARKY HOŘEČNATÉHO VÝLUHU Stávající odparka bude rozšířena o nový stupeň s kompresorovým zařízením.



24

5. SODNÝ KOTEL 5.1 Popis technologického procesu Sodný kotel se používá ke spalování výluhů z E-O předbělení DP. Kapalina odcházející z těchto stupňů obsahuje relativně vysoké množství rozpuštěného ligninu a organických kyselin, které jsou obtížně biologicky rozložitelné v aktivačním procesu ČOV závodu. V sodném kotli se organické látky obsažené v hustém EO výluhu spalují a hydroxid sodný se mění na uhličitan sodný. Kotel je proveden s výtavným ohništěm. Ke spálení EO výluhu je třeba do kotle přivádět určité množství zemního plynu jako přídavného paliva, případně využít bioplyn produkovaný anaerobním předčištěním kondenzátů. Teplota spalování, která je zhruba 1000 °C, zaručuje, že spalováním vzniklý uhličitan sodný (bod tání 851°C) bude v tekutém stavu. Cca 50% vyrobeného uhličitanu sodného se odvádí v roztavené formě výpustí ve dnu topeniště. Roztavený uhličitan sodný prochází výtokovým chladícím kanálem do rozpouštěcí nádrže. Zbývající uhličitan je obsažen ve spalinách, odstraňuje se jako popel a následně se jako vysoce čistá soda prodává jako surovina pro chemický průmysl. Nádrž na rozpouštění roztavené sody je vybavena míchacím zařízením, které podporuje proces rozpouštění. K rozpouštění se používá kondenzát z odpařovacího zařízení EO filtrátu nebo změkčená voda. Roztok sody je veden do čistírny odpadních vod a používá se k neutralizaci místo vápenného mléka. Roztok sody se může také využívat do výroby sulfátové buničiny v jiných závodech. Spaliny ze sodného kotle procházejí kužely ECO (ekonomizér) a tkaninovým filtrem. V předehřívači spaliny/vzduch jsou ochlazovány spalovacím vzduchem a pomocí ventilátoru umělého tahu jsou vedeny do komína. Výstupy z hlediska vlivu na ŽP Z výstupů jsou ve vztahu k ŽP zásadní především spaliny: Průměrná kapacita 56 900 Nm³/h Návrhová kapacita 65 000 Nm³/h Roční kapacita 473 520 000 Nm³/r

Soda ve formě popela (prášku)

Průměrná kapacita 1,25 t/h Návrhová kapacita 1,5 t/h Roční kapacita 10 400 t/r Tato vysoce čistá technická soda se prodává jako surovina chemickému průmyslu. Roztok sody Průměrná kapacita 23 m³/h Návrhová kapacita 32 m³/h



25

Teplota 90 °C Koncentrace 6 % RL Roztok sody se používá v čistírnách odpadních vod k neutralizaci kyselých odpadních vod přitékajících do zařízení místo vápenného mléka. Alternativně je možno roztok sody přidávat do procesu výroby sulfátové buničiny. V závislosti na situaci na trhu může být prodávána třetina roztoku sody o vyšší koncentraci. Základní informace o vybraných zařízeních příslušejících sodnému kotli relevantní z hlediska vlivů na ŽP Parní generátor Tepelný výkon 40 MW Výroba páry 47 t/h Návrhový tlak 100 bar g Dodávané palivo Zahuštěný EO výluh 70-75 % sušiny 14 t/h Zemní plyn 1 200 Nm³/h (max. 2 000 Nm³/h) Bioplyn může nahradit část zemního plynu max. 820 Nm³/h

Charakteristiky sodného kotle

V parním generátoru bude spalován zásaditý výluh vystupující z předbělení. Při teplotě plamene cca 1 000°C se organické složky zahuštěné kapaliny EO téměř zcela spálí na produkty oxidace, kterými jsou oxid uhličitý a voda. Anorganická část se skládá zejména ze sodíku a mění se na uhličitan sodný (sodu), který je při teplotě 1 000 °C v tekutém skupenství. Odvod spalin Spaliny vzniklé při spalování v topeništi předávají teplo teplosměnným plochám využívaným k výrobě páry. V topeništi spaliny proudí sestupně, nade dnem topeniště přecházejí do 1. tahu a postupují vzestupně zavěšeným přehřívákem (SH3). Poté postupují sestupně v 2. tahu se dvěma zavěšenými přehříváky (SH1+2). Dále vzestupně prázdným tahem a sestupně 3. tahem, ve kterém je zavěšen ekonomizér (ECO). Z konce tohoto posledního tahu proudí spaliny kouřovým kanálem do rukávcového filtru. Za rukávcovým filtrem spaliny přecházejí do předehřívače spaliny/vzduch, kde je většina obsaženého tepla předána spalovacímu vzduchu. Spaliny jsou hnány ventilátorem umělého tahu (90.000 m³/h, 200 kW) přes tlumič a kouřovodem do stávajícího komína, kde dochází k vypuštění do atmosféry společně se spalinami ze stávajícího kůrového kotle kouřovodem č. 2 ve výšce 150 m. Rukávcový filtr Znečištěné spaliny ze spalování hustého výluhu obsahují prach (sodný popel), jsou vedeny z parního generátoru spalinovými kanály do rukávcového filtru. V rukávcovém filtru se sodný popel odlučuje ze spalin. Odloučený sodný popel se odvádí pomocí šnekového dopravníku.



26

Popis funkčního principu filtru Svařovaná skříň filtru z ocelových plechů je vybavena svislými v řadách uspořádanými textilními rukávcovými filtry v nosných ocelových klecích. Látkové rukávce se vkládají zvenčí. Filtr je navržen jako čtyřřadý filtr se čtyřmi odděleními a se zcela automatizovaným čistícím systémem pomocí profukování stlačeným vzduchem. Čištění provádí periodicky řídící systém na základě diferenčního tlaku. Znečištěné spaliny jsou přiváděny do filtru z boku čtyřmi vstupními otvory ve spodní části skříně filtru. Nosná deska s upevněnými filtry je plynotěsně přivařena ke skříni čistého plynu a odděluje sekci znečištěného a vyčištěného plynu. Čistý plyn se odvádí v horní části oddělení. Poté, kdy dojde k odloučení prachu na filtrech a jeho oklepu periodickým spouštěním pulzních vzduchových trysek, prach padá do zásobníku příslušného oddělení. Sběrný zásobník na popel je navržen s úhlem stěn ≤ 15° vůči svislému směru, což zajišťuje plynulé odvádění popela. Kromě toho je spodní část zásobníku vybavena elektrickým ohřevem, aby se předešlo zanášení výstupní zóny popelem. Pod výstupem ze zásobníku je šnekový dopravník a následně rotační podavač jako uzávěr. 6. SILO NA SODNÝ POPEL (PRÁŠEK) Silo na sodný popel a plnící stanice popela Sodný popel (prášek) je periodicky dopravován stlačeným vzduchem do sila. Silo je vybaveno filtrem odpadního vzduchu s ohřevem stěn sila, aby se předešlo ucpání, a pomocnými zařízeními, jako je vstup vzduchu k odvětrání sodného popela a pro plnění nákladních automobilů a železničních vagónů ze dna sila. Plnící stanice nákladních vozidel je umístěna pod silem a pro nakládku na železniční vozy bude instalován dopravník k plnícímu místu. Rozměry popelového sila: Ø 6 000 mm, výška 17 000 mm, objem 500 m³. 7. REGENERAČNÍ KOTEL RK2 V rámci změny technologie bude realizována výstavba nového sulfitového regeneračního kotle RK2, včetně sekundární regenerace chemikálií. Na stavbu nového regeneračního kotle RK2 má jíž investor stavební povolení pod Čj.:SÚ/649/2009/Fai ze dne 27. března 2009. Po výstavbě nového regeneračního kotle RK2 bude možno spalovat i výluhy, které v současné době z důvodu nedostatečné kapacity stávajícího regeneračního kotle (RK1) Biocel Paskov a.s. prodává v podobě lignosulfonanů. Regenerační kotel RK1 spolu s kůrovým kotlem produkuje 80 % celkové spotřeby tepelné energie závodu. V případě jeho výpadku je nutné odstavit výrobu buničiny, což má negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti. Zvýšeným spalováním výluhu na RK2, který byl uznán jako obnovitelný zdroj energie, se vyrobí vyšší množství páry potřebné jak v technologii tak i k výrobě elektrické energie.



27

Základní charakteristika regeneračního kotle RK2 Bude mít podobný výkon jako regenerační kotel RK1 (stálá kapacita 700 t sušiny za den) Technická zlepšení oproti stávajícímu regeneračnímu kotli: - čtyřstupňová absorpce (2 bisulfitové a 2 monosulfitové Venturiho pračky) - dodatečný odlučovač kapek za monosulfitovým stupněm 2 - upravená konstrukce kotle s vodorovně umístěnou výhřevnou plochou přehříváků s vyšší účinností a snadnějším čištěním - větší spalovací komora a sálavá část vedoucí ke snížení teploty kouřových plynů na vstupu do přehříváku (snížení zanášení) - instalace vodních omývačů pro účinné čištění membránových stěn v sálavých zónách - ochrana deskového LUVO - změny vestaveb bubnu pro lepší separaci páry (sítový odlučovač) - zařízení na snížení obsahu dusíku (redukce NOx) - předehřívače vzduchu a ECO1 jsou umístěny pouze v jednom tahu (rovnoměrnější teplotní profil) - jiný typ hořáků (lepší zdržná doba kapiček výluhu a částic kyslíku Regenerační kotle splňují v celulózce následující funkce:

• chemický reaktor ke štěpení MgSO3 a MgSO4

z hustého výluhu

• parní generátor pro vysokotlakou páru • likvidace zápachu vysoce těkavých, nízko kondenzovatelných plynů nebo plynů o nízkých koncentracích z různých nádrží a ostatních míst celulózky

8. SEKUNDÁRNÍ REGENERACE Provoz sekundární regenerace chemikálií je navržen pro regeneraci oxidů siřičitého a hořečnatého z kouřových plynů za regeneračním kotlem RK2 o spalovací kapacitě 550 t sušiny za den (špičkově 680 t sušiny za den). Provoz regenerace chemikálií lze rozdělit do čtyř technologických částí: - zpracování popílku a make-up MgO - bisulfitovou část - monosulfitovou část - přípravu kyseliny Sekundární regenerace je provoz s vysokým významem z hlediska vlivů na ovzduší, zejména minimalizace emisí TZL (popílku) a SO2 ze spalin z obou RK. Z tohoto pohledu regenerace zahrnuje tato podstatná zařízení: Část zpracování popílku a make-up MgO Popílek (MgO) který je obsažen v kouřových plynech – nezbytný pro absorpci oxidu siřičitého - je oddělován v elektrostatickém filtru (ESP). Vytvořená suspenze MgO dávkuje do absorpčních Venturi praček přes recirkulační potrubí do nového provozu regenerace chemikálií a ze zásobníku ST3 do stávajícího zařízení regenerace chemikálií.



28

Bisulfitová část

Kouřový plyn je za elektrostatickým odlučovačem zchlazován a sycen vodou v zařízení QC (quench cooler), jehož dalším účelem je odstranění chloridů z kouřových plynů. Následně kouřové plyny vstupují do bisulfitového stupně 1. V bisulfitových stupních I a II (BS I a BS II) je oxid siřičitý pohlcován roztokem siřičitanu a hydrosiřičitanu v protiproudu ke kouřovým plynům při pH 4,5 – 6. Mezi těmito pracími stupni je instalován radiální ventilátor k vyrovnání tlakových ztrát v celém systému včetně kotle. Oba stupně jsou tvořeny Venturi pračkami, každá z nich je vybavena radiálním odlučovačem kapek. Z bisulfitového stupně 1 – tzv. produkčního stupně – je surová kyselina čerpána do kyselinové stanice k čištění a zesílení. Bisulfitový stupeň 1 je konstruován jako souproudná Venturi pračka se dvěma vstupy, vybavena dvěma čerpadly pro cirkulaci absorpční kapaliny. Bisulfitový stupeň 2 je navržen jako protiproudá Venturi pračka se dvěma vstupy s nucenou cirkulací absorpční kapaliny a kouřových plynů.

Monosulfitový stupeň

Částečně absorbovaný kouřový plyn přicházející z bisulfitové části prochází monosulfitovým stupněm 1 (S1) a je nakonec vypírán v monosulfitovém stupni 2 (S2). Aby se zajistil minimální obsah kapiček a prachu v kouřovém plynu, vstupujícím do komína, je instalován za 2. monosulfitovým stupněm přídavný odlučovač kapek (koncový odlučovač kapek, EDS). Suspenze MgO se dodává do absorpčního systému výhradně přes monosulfitové stupně během normálního provozu (čtyřstupňové vypírání). Při promývání jednoho z monosulfitových stupňů přebírá bisulfitový stupeň 2 jeho funkci (třístupňové vypírání). Hodnota pH během normálního provozu v monosulfitových stupních je vyšší než 7,2. Každý monosulfitový stupeň je konstruován jako Venturi pračka s dvojím vstupem, s tokem zdola nahoru. Tento typ pračky je zvlášť vyvinut pro tento účel a splňuje následující požadavky: - umožňuje zpracovávat kapaliny s vysokým obsahem suspendovaných pevných částí - zajišťuje nízkou oxidaci - široké pracovní rozmezí díky stavitelným hrdlům (klapkám) - vysoký stupeň odloučení oxidu siřičitého při provozu monosulfitových stupňů při pH 7,0 a 8,0

- nižší spotřeba energie ve srovnání s jinými systémy - nemá žádné abrazivní části, jako např. střičky Suspenze MgO/MgSO3 odváděná z monosulfitové absorpční části je skladována v zásobní nádrži monosulfitu (SST) a je dále používána pro absorpci ve stupních BS2 a BS1 v protiproudu. Suspenze přicházející z odvodů pevných látek a odlučovačů hrubých částic BS2, S1 a S2 je shromažďována v třídicí nádrži pro odlučování větších částic a poté čerpána do bisulfitového stupně 2.

Komín

Kouřové plyny jsou vedeny z druhého monosulfitového stupně do stávajícího, 150 m vysokého železobetonového komínu se třemi izolovanými sopouchy.



29

9. TURBÍNY Výroba páry Vysokotlaká pára bude vyráběna regeneračními kotli RK1 a novým RK2, novým sodným kotlem a stávajícím kotlem na spalování kůry KK. Stávající uhelný kotel K1 bude odstraněn a nahrazen novým RK2, a stávající uhelný kotel K2 bude zachován jako rezerva v plynovém režimu. Celková výroba páry je 351 t/h. Kromě toho produkuje spalovací zařízení síry 2,2 t/h středotlaké páry. Turbíny Pro mezifázi - výrobu 240 kt/r DP budou instalovány dvě nové turbíny (turbína č. 3 a č. 4), jedna z nich již byla součástí povolené koncepce 300 kt (PP - papírenské buničiny) za rok. Turbína č. 3 je kondenzační turbína na NT páru a k výrobě elektrické energie z nadbytečné páry. Turbína č. 4 je protitlaká turbína na VT páru ze sodného kotle a tato turbína produkuje ST páru. Pro cílovou výrobu 300 kt DP za rok bude instalována nová protitlaká turbína s kondenzační částí (turbína č. 5) a stávající turbína č. 2 se bude používat pouze jako rezerva. Chladící kapacita pro kondenzátory bude zajištěna vodou z chladících věží. V souladu s tím bude navýšena kapacita chladících věží. 10. CHLADÍCÍ VĚŽE (ŘEŠENY VE DVOU VARIANTÁCH) Současné zařízení se skládá ze čtyř dvojitých chladících baterií s celkovým chladícím výkonem 60 MW.

V budoucnu se potřeba chlazení změní v důsledku:

- Ukončení výroby krmných kvasnic - Montáže odparky EO filtrátu - Instalace turbíny č. 3 (pro 240 kt/r DP) - Instalace turbíny č. 5 (pro 300 kt/r DP)

Pro dosažení výkonu 240 kt/r DP bude instalována jedna dvojitá chladící věž a pro dosažení výkonu 300 kt/r DP bude doplněna další dvojitá věž tak, aby byl výkon navýšen na 90 MW. 11. - 12. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Pro výrobu 240 000 – 280 000 t viskózové buničiny za rok bude stávající čistírna odpadních vod provozována beze změny díky nižší výrobě bělené buničiny a opatřením na sekundární regeneraci (čtvrtý stupeň RK1 a komorový tlakový filtr s napojením na spodní část usazovací nádrže). Emise ve vypouštěných odpadních vodách nebudou vyšší než v současné době. Pro dosažení výkonu 300 kt/r přesáhne významněji CHSK v nátoku na ČOV stávající hodnoty, a tato situace bude vyžadovat intenzifikaci ČOV nebo dodatečné čištění oddělených proudů odpadních vod.



30

Na základě současných znalostí systému nakládání s odpadními vodami a složení vstupujících proudů se zvažují následující opatření nebo jejich přiměřené kombinace:

- anaerobní čištění kondenzátů z odparky výluhu - anaerobní čištění odpadních vod ze stupňů PO a P bělení - aerobní předčištění celkové přitékající odpadní vody systémem pohyblivého lože - zdokonalení stávajícího jednostupňového čištění odpadních vod rozšířením aerace bazénu Konečné rozhodnutí o nejlepším řešení bude přijato na základě zkušeností z výrobního období mezifáze 240 – 280 kt/r. Z průběhu pokračující technické přípravy ale vyplývá jako prioritní a nejúčinnější řešení zařazení technologie anaerobního předčištění kondenzátů (APK). Na základě doplňujících informací vyžádaných v souladu s §9, odst.6 zákona č. 100/2001 Sb. byly k dokumentací uvedeným opatřením pro snížení zatížení nebo intenzifikaci stávající ČOV při uvedené změně výroby poskytnuty další doplňující podklady, které jsou zohledněny v následujících popisech. 11. ANAEROBNÍ ČIŠTĚNÍ KONDEZÁTY, ZÁSOBNÍK BIOPLYNU Dokumentace EIA k anaerobnímu čištění kondenzátu uvádí: Stupeň anaerobního čištění je schopen vyčistit odpadní vody významně znečištěné organickými látkami v prostředí bez přítomnosti kyslíku. V důsledku nepřítomnosti kyslíku metabolizují anaerobní bakterie téměř všechny substráty na CO2 a metan (bioplyn). Posledně jmenovaný může být využit energeticky v kotli na kůru, sodném kotli nebo regeneračním kotli. Míra účinnosti odstranění CHSK a BSK je cca 80 a 90 %. Síra z kondenzátu se přemění na sirovodík a ten se spaluje s bioplynem, což přispívá ke snížení emisí síranů a solí. Umístění anaerobní technologie předčištění kondenzátu v celkovém systému technologických procesů Biocelu po změně výroby je zahrnuto na blokovém technologickém schématu v příloze č. 7 dokumentace vč. vazeb vstupů a výstupů na ostatní provozy. Doplnění informací o technickém řešení a technologii anaerobního předčištění kondenzátů (APK) z odparky Základní údaje o provozu a technickém řešení stavby APK Popis navrhovaného provozu a jeho výrobního programu Navrhovaná stavba APK není výrobním provozem, lze ji ale považovat za součást provozu odparky z důvodu vazby na produkci kondenzátu jako silně znečištěnou část celkových odpadních vod vedených na ČOV závodu. Technologie APK je v části anaerobního čištění navržena ve dvouliniovém provedení, jedna linka provozní, druhá rezervní. Provoz APK bude zajišťovat předčištění kondenzátů s cílem odstranění významného podílu organického znečištění z celkového současného látkového zatížení ČOV technologií anaerobního čištění v intenzivním zařízení, např. typu IC reaktor.



31

Přívod odpadních vod resp. kondenzátu Vstupním médiem navrhovaného provozu jsou kondenzáty z odparky, dále též deklarovány jako odpadní vody. Budou přivedeny do areálu stavby APK v tlakovém potrubí na potrubím mostě. Základní části stavby APK Acidifikační/neutralizační nádrž Do acidifikační/neutralizační nádrže budou přivedena následující média:

- surová odpadní voda ((resp. kondenzáty), - vápenné mléko,

Nádrž bude sloužit především na hrubou neutralizaci kyselého pH surové odpadní vody pomocí dávkování vápenného mléka. Nádrž bude vystrojena míchadlem, které bude sloužit na homogenizaci obsahu nádrže. Nádrž bude provozována s pohyblivou hladinou podle provozních požadavků. Z acidifikační/neutralizační nádrže bude odpadní voda přečerpávaná na anaerobní čištění. Nádrž bude vybavena bezpečnostním přepadem, který bude přiveden na stávající aerobní ČOV. Budou zde instalovány následující měřící obvody:

- pH, - teplota - hladina, - průtok

Mix tank Mix tank je součástí samotného anaerobního čištění kondeznátů. Anaerobní čištění bude realizováno ve dvou paralelních linkách (2 ks mix tank a 2 ks anaerobní reaktor). Do každého mix tanku budou přivedeny následující média:

- Surová odpadní voda (výstup z acidifikační/neutralizační nádrže), - výstup recirkulované vody z anaerobního reaktoru, - 50 %-ní roztok hydroxidu sodného, - 25 %-ní roztok čpavkové vody, - 75 %-ní roztok kyseliny fosforečné, - 5 %- ní roztok sody, - koncentrovaný roztok mikronutrientů,

Účelem mix tanku je smíchání všech uvedených médii před vstupem do anaerobního reaktoru. Anaerobně předčištěný kondenzát je z anaerobního reaktoru gravitačně veden do mix tanku jako recirkulace za účelem jeho využití k úpravě pH s vlivem na snížení spotřeby procesních chemikálií. Ve vstupní zóně mixtanku se v T-kusu odděluje dle hladiny surového kondenzátu v mix tanku předčištěný kondenzát v množství odpovídajícímu aktuálnímu nátoku surového kondenzátu, a následně je veden gravitačně do postaerační nádrže. Recirkulační směs předčištěného a surového kondenzátu je z mix tanku čerpaná do reaktoru. V limitním případě nulového nátoku surového kondenzátu bude v provozu pouze recirkulace z reaktoru do mixtanku a zpět.



32

Hlavním účelem recirkulace anaerobně předčištěné vody je využití biologické alkality, která je produkována anaerobním biologickým procesem pro neutralizaci vstupní odpadní vody. Tím dochází ke snížení spotřeby neutralizačních činidel. Recirkulace anaerobně předčištěné vody je umožněna vysokou hydraulickou kapacitou anaerobního reaktoru. Dávkování hydroxidu sodného do mix tanku slouží k jemné neutralizaci odpadní vody před vstupem do anaerobního reaktoru. Dávkování čpavkové vody a kyseliny fosforečné slouží jako zdroj živin (dusík a fosfor) pro růst biologického kalu. Roztok sody slouží jako alternativní činidlo pro neutralizaci odpadní vody. Roztok mikronutrientů je dávkován pro zajištění optimálních růstových podmínek anaerobního biologického kalu. Budou zde instalovány následující měřící obvody:

- pH, - teplota - průtok,

Mix tank bude zastropen a odpadní vzduch z prostoru mezi hladinou a stropem nádrže bude odsáván a veden ke spalování v systému kotlů RK1 a RK2. Skladování a dávkování chemikálií Skladování všech chemikálií potřebných pro provoz ČOV (vápenné mléko, hydroxid sodný, čpavková voda, kyselina fosforečná, hydroxid sodný, soda a mikronutrienty) bude řešeno ve stávajících nádržích. Všechny nádrže kromě nádrže pro mikronutrienty jsou v současnosti provozované.

NaOH 50% – stávající (50.02 B 004 a B 005), objekt Příprava a dávkování chemikálií NH3 25% – stávající nádrže (52.07 B 003 a B 004), objekt Příprava a dávkování chemikálií H3PO4 75% – stávající nádrže 52.07 B 005 a B 006, objekt Příprava a dávkování chemikálií Soda – přivedeno tlakové potrubí z provozu Vápenné mléko 5% – stávající sila 52.07 CB 003, silo 52.07 B 002, objekt Příprava a dávkování chemikálií

Pro skladování mikronutrientů bude využit prostor se stávající, nevyužitou nádrží č. 52.07 B 101 - nádrž na pomocné chemikálie s parametry:

objem 19 m3 průměr 3,8 m výška 2,8 m

V případě, že bude zjištěn nevyhovující stav uvedené nádrže, bude postavena nová nádrž stejného objemu. Předmětem stavby bude realizace nových dávkovacích tras a dávkovacích čerpadel. Průtok každé chemikálie bude měřen a evidován samostatným průtokoměrem. Anaerobní reaktor Budou realizovány 2 kusy anaerobního reaktoru (dvojliniové provedení). Každý reaktor bude mít stejný objem a kapacitu.



33

Anaerobní reaktor bude sloužit na odstranění organického znečištění z odpadní vody anaerobním biologickým procesem. Pro anaerobní proces bude využit vysoce zatížený anaerobní reaktor s granulovaným kalem. Uvnitř anaerobního reaktoru budou instalovány technologické vestavby, které slouží na:

- rovnoměrnou distribuci nátoku surové vody na dně reaktoru (eliminace zkratového proudění),

- separaci předčištěné vody, kalu a bioplynu Navrhuje se instalace anaerobního reaktoru s vnitřní cirkulací, který provozovateli přináší následující výhody:

- nejmenší obestavěný objem, - nejmenší zastavěná plocha, - vysoká a stabilní účinnost, kterou umožňuje samoregulace systému vnitřní

cirkulace, - nejvyšší hydraulická kapacita systému, která umožňuje částečnou recirkulaci

anaerobního odtoku pro snížení spotřeby neutralizačních činidel, Vedlejším produktem anaerobního procesu je energeticky bohatý bioplyn, který se odvádí na linku plynového hospodářství stavby. Anaerobně předčištěný kondenzát je z anaerobního reaktoru gravitačně veden do mix tanku jako recirkulace za účelem jeho využití k úpravě pH s vlivem na snížení spotřeby procesních chemikálií. Recirkulační směs předčištěného a surového kondenzátu je z mix tanku čerpaná zpět do reaktoru. V limitním případě nulového nátoku surového kondenzátu bude v provozu pouze recirkulace z reaktoru do mixtanku a zpět. Anaerobní reaktor bude vybaven měřením hladiny a snímačem pěny v odplyňovací komoře. Anaerobní reaktor bude vybaven odnímatelnými poklopy. Odpadní vzduch z prostoru mezi hladinou a stropem reaktoru bude odsáván a veden ke spalování v systému kotlů RK1, RK2, RK3.

Skladování přebytečného anaerobního kalu V průběhu anaerobního procesu bude produkováno malé množství přebytečného anaerobního kalu. Tekutý přebytečný kal bude gravitačně odpouštěn do jedné zásobní nádrže granulovaného kalu, kde bude akumulován. Možné využití přebytečného kalu je:

- zaočkování provozních anaerobních reaktorů v případě provozních problémů - externí využití pro zaočkování jiných nových anaerobních reaktorů - odstranění nebo využití společně s přebytečným aerobním kalem z ČOV

Odvodňování anaerobního kalu na odvodňovacím zařízení není navrženo. V případě potřeby jeho využití nebo odstranění je uvažováno s vývozem zahuštěného 8-10% kalu autocisternou. Plynové hospodářství Bioplyn je z anaerobního reaktoru odebírán pod přetlakem cca 2 – 3 kPa. Z anaerobního reaktoru se bioplyn bude odvádět potrubím do plynojemu o objemu 250 m3, který bude sloužit pro vyrovnání krátkodobých výkyvů v tlaku a produkci bioplynu. Z plynojemu bude bioplyn veden do dmychárny bioplynu, která bude sloužit na zvýšení tlaku bioplynu před jeho finálním využitím ve stávajícím kotli RK1 a připravovaném kotli RK2 (Mg), a v budoucnu i v kotli RK3 (sodný kotel). Pro bezpečnou likvidaci bioplynu jeho spalováním v případě provozních problémů s nemožností spalování bioplynu v uvedených kotlích bude instalován polní hořák (fléra).



34

V rámci plynového hospodářství budou měřeny následující veličiny bioplynu: - průtok, - tlak, - teplota, - obsah CH4 - obsah CO2 - plnění plynojemu,

Postaerační nádrž Anaerobně předčištěná voda oddělená ve vstupní zóně mix tanku v množství odpovídajícímu nátoku surového kondenzátu natéká gravitačně do postaerační nádrže. Do posteareční nádrže bude rovněž přiváděn proud odpadních vod z bělírny, který bude společně s předčištěným kondenzátem veden na stávající aerobní ČOV. Nádrž bude vybavena ponorným provzdušňovacím zařízením. Nádrž bude zastropena a odpadní vzduch bude odsáván do systému spalování nízko koncentrovaných plynů. Výstup vody z postaerační nádrže bude gravitačně veden na dočištění na stávající aerobní ČOV.

Nakládání s odpadním vzduchem – řešení minimalizace emisí pachových látek Odpadní vzduch bude odsáván z následujících nádrží:

- mix tank (2 ks), - anaerobní reaktor (2 ks), - postaerační nádrž.

Odpadní vzduch z uvedených zdrojů bude napojen na stávající vzduchotechnický rozvod v prostoru stávajícího mechanického přečištění, odkud je veden na spalování do kotle (RK1 a RK2). Předpokládané kapacity provozu APK a výroby, fond provozní doby Kapacitní údaje Vstupním médiem navrhovaného provozu je důležitý proud průmyslových odpadních vod z výroby buničiny - kondenzáty z odparky. Parametry kondenzátů Kapacitní údaje množství a látkového zatížení technologie APK jsou uvedeny v následující tabulce:

PARAMETR Jednotka Prům. Max. Nátok (m3/d) 8 640 10 368 (m3/h) 360 432 (l/s) 100 120 CHSKCr (mg/l) 2 750 3 858 BSK5 (mg/l) 1 800 2 500 NL (mg/l) < 50 < 50 CHSKCr (kg/d) 23 760 40 000 BSK5 (kg/d) 15 552 25 920 BSK5/ CHSKCr. 0,65 0,65



35

Kapacita vyjádřená v EO60 : 259 200 Fond provozní doby Vzhledem k charakteru technologie bude předmětná stavba provozována nepřetržitě. Počet hodin za rok: 8 760 h, z toho počet hodin s produkcí kondenzátů 8 640 Počet hodin za den: 24 h Počet dní za rok: 365 dní, z toho počet dní s produkcí kondenzátů 360

Technologické řešení a parametry Objemy nových technologických nádrží:

Název médium Počet objem, m3

objem spolu, m3

Acidifikační/neutralizační nádrž

odpadní voda 1 800 800

Mix tank odpadní voda 2 100 200

Anaerobní reaktor odpadní voda 2 1200 2400

Post-aerační nádrž odpadní voda 1 500 500

Nádrž přebytečného kalu přebytečný kal 1 500 500

Plynojem bioplyn 1 250 250 Základní rozměry nových technologických nádrží:

Název Průměr, m Hloubka vody, m

Matriál Konstrukce

Acidifikační/neutralizační nádrž 8 16

Smaltovaná ocel nadzemní

Mix tank 3 14,2 Smaltovaná ocel Nadzemní Anaerobní reaktor 8 24 Nerez Nadzemní Post-aerační nádrž 8,5 9 Smaltovaná ocel Nadzemní Nádrž přebytečného kalu 8 10 Smaltovaná ocel Nadzemní

Plynojem (polokoule) D =8,6 m, H = 6,5 m Betonový základ+membrána

nadzemní

Technologické parametry anaerobního reaktoru: Objemové zatížení (CHSK)

- průměr 20 kg/m3.d - maximum 33 kg/m3.d

Vzestupní rychlost směsi 4-8 m/h Průměrná účinnost APK CHSKCr 80%

BSK5 90%



36

Seznam základního zařízení

Podávací čerpadlo z Acidifikační/neutralizační nádrže do Mix tanku Počet kusů 3 Průtok jednoho 60 l/s

Podávací čerpadlo z Mix tanku do IC rekatoru Počet kusů 3 Průtok jednoho 120 l/s

Míchadlo Mix tanku Počet kusů 2

Provzdušnění postaerační nádrže Počet kusů 1 Množství vzduchu 1200 m3/h

Dmychadlo bioplynu Počet kusů 1 Průtok 1000-1600 l/s

Ventilátor odsávaní odpadního vzduchu Počet kusů 1 Průtok 1640 Nm3/h

Recirkulační čerpadlo vápenného mléka Počet kusů 2 Kapacita jednoho čerpadla 30 m3/h

Dávkovací čerpadlo čpavkové vody Počet kusů 3 Kapacita jednoho čerpadla 250 l/h

Dávkovací čerpadlo kyseliny fosforečné Počet kusů 3 Kapacita jednoho čerpadla 25 l/h

Dávkovací čerpadlo louhu sodného Počet kusů 3 Kapacita jednoho čerpadla 450 l/h

Dávkovací čerpadlo mikronutrientů

Počet kusů 3 Kapacita jednoho čerpadla 25 l/h



37

Odhad potřeby ostatních materiálů(provozních chemikálií) Materiál Účel Denní potřeba Vápenný hydrát práškový Neutralizace odpadní vody 2,5-5 t/d Hydroxid sodný 50% Neutralizace odpadní vody 0-5 m3/d Soda tekutá Neutralizace odpadní vody 0-250 m3/d Čpavková voda 25% Zdroj živin pro růst biologického kalu 1-2 t/d Kyselina fosforečná 75% Zdroj živin pro růst biologického kalu 0,12-0,25 m3/d Roztok mikronutrientů Zdroj živin pro růst biologického kalu 250 – 500 l/d

Poznámka: Vápenný hydrát, soda a hydroxid sodný budou dávkovány za stejným účelem: neutralizace odpadní vody. Prioritní neutralizační chemikálií je roztok sody, který je odpadním produktem hlavního výrobního procesu. Pokud nebude soda k dispozici (reálná provozní situace), budou pro neutralizaci využity vápenné mléko nebo hydroxid sodný. Spotřeby neutralizačních chemikálií jsou uvedeny v intervalu, který zahrnuje i nejhorší očekávané provozní stavy. Řešení odstranění nebo využití odpadů Při provozu navrhované stavby bude vznikat jeden druh odpadu, a to přebytečný anaerobní kal. Kal bude dočasně skladován v zásobní nádrži kalu, odkud bude cisternovými vozy odvážen k využití (výroba kompostu, výroba bioplynu v bioplynových stanicích, komerční prodej pro provoz jiných anaerobních ČOV) , nebo k odstranění (uložení na skládku příslušné skupiny). Dle přílohy č.1 vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. bude jeho klasifikace následující:

Přebytečný anaerobní kal: - číslo (skupina) odpadu: 190812 - název druhu odpadu: Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod

uvedené pod číslem 190811 - kategorie odpadu: O (ostatní – neobsahuje nebezpečné látky v míře

způsobující nebezpečné vlastnosti ve smyslu vyhlášky č. 376/2001 Sb. v platném znění)

- množství: cca 800 m3/rok - charakteristika: zahuštěný kal s průměrným obsahem sušiny 8 – 10 % - způsob využití: odvozem na další biologické zpracování (bioplynová

stanice v Bílovci, kompostárna v Žabni aj). - způsob odstranění: uložení na skládce příslušné skupiny

Řešení zneškodňování odpadních vod Při provozu navrhované stavby bude produkováno zanedbatelné množství odpadních vod (oplachy strojů a zařízení, odběr vzorků odpadní vody a kalu a pod.). Produkované odpadní vody budou přečerpány zpět do čistírenského procesu APK. Předčištěné kondenzáty vedené z APK na stávající ČOV nejsou odpadními vodami ve vztahu k procesu APK, ale spíše výrobkem tohoto provozu. Jejich množství odpovídá kapacitním bilancím nátoku.



38

Základní rozsah stavebního řešení nových objektů SO 01 - Provozní budova SO 02 - Základy pro nádrže SO 03 - Dešťová kanalizace SO 04 - Zpevněné plochy a komunikace SO 05 - Terénní úpravy

Popis vlivu stavby na životní prostředí a ochranu zvláštních zájmů Zásadním přístupem k řešení navrhovaného záměru v areálu Biocel je zajištění nezhoršení stávající úrovně vlivů závodu Biocel na dotčené složky ŽP a soulad s hledisky BAT podle dokumentace BREF. Ochrana vod Jedním z hlavních pozitivních vlivů navrhované stavby na životní prostředí je odstranění významného množství organického znečištění z celkového nátoku odpadních vod na stávající ČOV závodu, a tím vytvoření podmínek pro příznivější technologické parametry a zajištění stejné (při změně výroby na viskózovou buničinu) nebo nižší (při zachování stávajícího stavu výroby) úrovně emisí zbytkového organického znečištění vypouštěného ze závodu do recipientu, kterým je řeka Ostravice s výhledem na řeku Odru po připravované realizaci odpadovodu. Odhadovaná kvalita anaerobně předčištěné vody na výstupu z post-aerační nádrže bude následující:

Anaerobně předčištěná voda Prům. Max. CHSKCr (mg/l) 550 770 BSK5 (mg/l) 180 250 NL (mg/l) 200 300 pH 6,5-7,5

Odhadované zbytkové zatížení aerobního stupně ve vztahu ke stavu po změně výroby a dosažení cílové kapacity 300 kt bude následující:

Zatížení aerobního stupně z kondenzátů po realizaci stavby APK Prům. Max. CHSKCr kg/d 4 752 7 983 BSK5 kg/d 1 555 2 592 NL kg/d 1 728 3 110



39

Snížení zatížení aerobního stupně anaerobním procesem ve vztahu ke stavu po změně výroby a dosažení cílové kapacity 300 kt bude následující:

Zatížení odstraněné anaerobním předčištěním Prům. Max. CHSK kg/d 19 008 32 017 BSK5 kg/d 13 997 23 328

Současná kapacita stávající aerobní ČOV je následující: BSK5 max 33 000 kg/d CHSKCr max 50 000 kg/d ČOV je zatěžována odpadní vodou, která pochází ze dvou hlavních zdrojů: - kondenzáty z odparky max. 40 000 kg CHSK/d - bělírna max. 10 000 kg CHSK/d Zavedením anaerobního čištění kondenzátů z odparky se max. zatížení aerobní ČOV změní následovně: - kondenzát po anaerobním čištění 7 983 kg CHSK/d - bělírna 10 000 kg CHSK/d Nové zatížení aerobní ČOV (oba proudy) 17 983 kg CHSK/d Pro srovnání jsou uvedeny koncentrační a bilanční limity vypouštěných odpadních vod ze stávající ČOV stanovené rozhodnutím o integrovaném povolení. Tyto limity by měly být dodrženy i při deklarované změně výroby.

Platné rozhodnutí o integrovaném povolení

Ukazatel

„p“ mg/l

„m“ mg/l

t/rok

BSK5 40 125 378,43 CHSKCr 400 550 3 784,30 NL105 60 130 567,65 RL105 3 000 3 500 28 382,40 RAS 2 600 3 000 24 598,10 Sírany 1 500 1 700 14 191,20 AOX 2 4 18,92 pH 6 – 8,5 V průběhu anaerobního procesu dojde k přeměně velkého podílu organického znečištění na bioplyn při minimální produkci přebytečného anaerobního kalu. Anaerobně předčištěná voda bude vedena na aerobní dočištění na stávající ČOV. Snížení zatížení aerobního stupně bude mít za následek podstatné snížení produkce aerobního kalu.



40

Bilance snížení produkce přebytečného aerobního kalu vychází následovně: bez anaerobního stupně S anaerobním stupněm Zatížení aerobního stupně kondenzáty z odparky, kg BSK5/d

15 552 1 555

Specifická produkce přebytečného aerobního kalu, kg sušiny kalu/kg BSK5

0,5 0,5

Celková produkce přebytečného aerobního kalu z kondenzátů, kg sušiny kalu/d

7 776 777,5

Z uvedené tabulky vyplývá snížení produkce aerobního kalu na stávající ČOV cca 6 998,5 kg sušiny/d, podíl produkce aerobního kalu z dočištění kondenzátů po realizaci stavby APK z produkce před realizací bude cca 10%. Nově vznikne anaerobní přebytečný kal v množství cca 200 kg sušiny/d. Celkové snížení produkce kalu z čištění odpadních vod vč. kondenzátů bude činit cca 7 199 kg/d. Z hlediska množství odpadních vod vypouštěných ze stávající ČOV po realizaci stavby APK a změny výroby buničiny lze konstatovat, že zůstává na cca stejné úrovni jako ve stávajícím stavu a nepřekročí množstevní limity stanovené integrovaným povolením ve výši průměrně 330 l/s, max. 410 l/s, 10 406 880 m3/rok (stav ČOV a její vliv na recipient není předmětem stavby APK, podstatné je, že dojde ke zlepšení stavu ČOV a nezhoršení vlivu na recipient). Realizace stavby APK přináší vedle stabilizace a optimalizace stávající ČOV a zlepšení její účinnosti a odtokových parametrů v ukazatelích organického znečištění rovněž velmi významný přínos ke zlepšení vlivů na ŽP v oblasti nakládání s odpady, a to i při zohlednění určitého rozptylu výše uvedených hodnot daných vedle produkce kondenzátů i určitými změnami v produkci ostatních odpadních vod při deklarované změně výroby. Ochrana ovzduší Produkce energie z obnovitelných zdrojů ve formě bioplynu je dalším významným ekologickým efektem navrhované stavby. Spalováním bioplynu (obnovitelný zdroj) za účelem výroby tepla (zde v rámci regeneračního kolte pro výrobní účely) dojde k proporcionálními snížení spotřeby fosilních paliv (zemního plynu a uhlí). Vzhledem ke snížení emisí fosilního CO2 ze spalování nahrazeného zemního plynu či uhlí a k dřevní hmotě (spotřebovávající v procesu fotosyntézy CO2 z ovzduší) jako primárního zdroje bioplynu (vzniká z části dřevní hmoty ve varném procesu a v procesu anaerobního předčištění kondenzátů) dochází provozem stavby APK k pozitivnímu vlivu na imisní úroveň CO2

v ovzduší. Opatření pro zajištění minimalizace emisí pachových látek Těmto opatřením je věnována v technické přípravě stavby APK náležitá pozornost vycházející ze závažnosti vlivu pachových látek na ŽP a obyvatelstvo.



41

Při anaerobním procesu se očekává produkce bioplynu s obsahem zapáchajícího a toxického sirovodíku. V nádržích, kde je nebezpečí odvětrávání sirovodíku do ovzduší (mix tank, anaerobní reaktor, post-aerační nádrž) budou provedena následující opatření:

- zastropení každé nádrže, - odsávaní odpadního vzduchu s vytvářením provozního podtlaku v nádrži, - napojení odsávaného odpadního vzduchu na stávající vzduchotechnický systém,

kterým je odpadní vzduch veden na spalování do kotlů RK1, v budoucnu do RK2 a případně do RK3 (sodného kotle v rámci změny výroby na viskózovou buničinu)

Množství odsávaného vzduchu celkem: 1 200 Nm3/h

Emise do ovzduší Anaerobním procesem bude produkován bioplyn. Bioplyn bude v areálu ČOV stlačen na požadovaný provozní tlak a následně bude dopraven do energetického hospodářství závodu, kde bude využit k výrobě tepla v kotlích RK1 (stávající) a RK2 (budoucí). Z hlediska ochrany ovzduší jsou důležité následující skutečnosti:

- bioplyn je obnovitelný, nefosilní zdroj energie, jehož využitím dojde k částečné náhradě (snížení) spotřeby fosilních paliv (zemního plynu),

- emisní limity znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší z RK1 stanovených rozhodnutím o integrovaném povolení budou dodrženy

- jakákoli změna ve výrobě či v energetice závodu vč. realizace stavby APK nesmí zvyšovat souhrn stávajících emisí znečišťujících látek do ovzduší a nesmí být příčinou zhoršení imisní situace v okolí závodu

Odhadovaná produkce bioplynu bude následující:

Produkce bioplynu Prům. Max. Nm3/d 9 504 15 967 Nm3/h 396 666

Odhadované složení bioplynu bude následující:

Složení bioplynu Prům. Max. CH4 Obj.% 70 75 CO2 Obj.% 25 30 H2S Obj.% 1 1,6

Hmotnostní tok jednotlivých složek bude následující (pro očekávané průměrné složení bioplynu):

Bilanční složení bioplynu Prům. Max. CH4 kg/d 4 790 8 047 CO2 kg/d 5 645 9 484 H2S kg/d 133 246



42

Produkce SO2 ze spalování bioplynu: 250 – 463 kg/d, průměrně cca 357 kg/d prům. 129 t/rok Stávající bilance emisí SO2: celkem 449 t/rok z toho RK1 319 t/rok Bilance emisí SO2 po realizaci změny výroby: celkem 389 t/rok (bez vlivu spalování bioplynu) z toho RK1 257 t/rok RK2 103 t/rok z RK3 1 t/rok (sodný kotel) Z uvedeného je patrné významný nárůst celkových emisí SO2 z Biocelu (o cca 28,7 % vůči stávajícímu stavu a o 33,2 % po změně výroby) za předpokladu, že nebude bioplyn po spálení odsířen v rámci čištění spalin při spalování v RK1 a RK2 nebo přímo jako bioplyn v technologii APK. V rámci realizace technologie APK při změně výroby budou realizována opatření na energetických zdrojích nebo přímo v technologii APK zajišťující minimální zvýšení bilancí emisí SO2 ze závodu Biocel a nezhoršení stávající resp. v procesu EIA deklarované imisní situace. Na základě doplňujících informací investora bude bioplyn spalován v RK1 nebo RK2 vybavených v sekundární regeneraci 4stupňovou absorpcí SO2. Z bilancí vstupů a výstupů SO2 sekundární regenerace RK1 vyplývá účinnost odstranění SO2 ze spalin z RK1 99,3%. Doplnění regenerace RK1 o čtvrtý absorpční stupeň a nová regenerace RK2 budou zajišťovat zvýšenou účinnost, zajišťující zcela nevýznamné zvýšení emisí SO2 ze spalování bioplynu o 0,9 t/r, tj. z celkových 389 na cca 390 t/rok, tj. o 0,25%. Toto zvýšení neovlivní výsledky RS a vypočtený vliv na imisní situaci. Energetická hodnota (výhřevnost) bioplynu při odhadovaném průměrném podílu metanu 70 % bude 24,5 MJ/Nm3. Celkový energetický potenciál při průměrné produkci bioplynu bude 233 GJ/d s maximem cca 390 GJ/d. Uvedený energetický potenciál bioplynu představuje: ekvivalent zemního plynu:

- průměr 6 650 Nm3/d - maximum 11 150 Nm3/d

ekvivalent hnědého uhlí: - průměr 16,5 t/d - maximum 27,5 t/d

Bioplyn bude využíván v energetických zdrojích závodu, a to ve stávajícím RK1, po realizaci změny výroby rovněž v RK2. Opatření pro zajištění minimalizace emisí pachových látek Těmto opatřením je věnována v technické přípravě stavby APK náležitá pozornost vycházející ze závažnosti vlivu pachových látek na ŽP a obyvatelstvo. Při anaerobním procesu se očekává produkce bioplynu s obsahem zapáchajícího a toxického sirovodíku.



43

V nádržích, kde je nebezpečí odvětrávání sirovodíku do ovzduší (mix tank, anaerobní reaktor, post-aerační nádrž) budou provedena následující opatření:


kterým je odpadní vzduch veden na spalování do kotlů RK1, v budoucnu do RK2 a případně do RK3 (sodného kotle v rámci změny výroby na viskózovou buničinu)

Množství odsávaného vzduchu celkem: 1 200 Nm3/h Řešení ochrany proti hluku a vibracím Při realizaci navrhované stavby nedojde k instalaci žádných podstatných zdrojů hluku. Zařízení se zvýšenou hlučností budou: dmychadlo bioplynu a dmychadlo pro provzdušňování postaerační nádrže. Agregáty budou umístěny ve strojovně a navíc budou opatřeny protihlukovým krytem. Úroveň akustického tlaku uvnitř strojovny bude na úrovni cca 70 dB. Strojovna jako součást provozní budovy bude řešena z hlediska stavebních konstrukcí obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 30 dB. Uvedená opatření zajistí u bodových stacionárních zdrojů hluku předmětné stavby ve vztahu k jejich provozu nepřekročení hygienických limitů hluku u chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb ve výši 40 dB v noční době (tj. rovněž 50 dB v denní době). Vliv závodu na hlukovou zátěž okolní obytné zástavby bude z hlediska dodržení hygienických limitů hluku problematikou ostatních provozů, nikoli technologie APK. Vlivy na veřejné zdraví Navrhovaná stavba APK představuje významný pozitivní vliv na provoz stávající ČOV. Zavádí do systému nakládání s odpadními vodami nový vysoce intenzivní a efektivní čistírenský proces – anaerobní předčištění kondenzátu. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví nedojde realizací stavby k žádným podstatným změnám proti stávajícímu stavu. Pro provoz navrhované stavby bude zavedeno používání jedné nové chemikálie (roztok mikronutrientů) v nevýznamném množství. Skladování, dávkování a manipulace s uvedenou chemikálií (jedná se o roztok netěkavých silně kyselých solí těžkých kovů) nepředstavuje za podmínky respektování bezpečnostního listu a vodohospodářského zabezpečení skladování žádné zvýšené riziko z hlediska výskytu nebezpečných výparů, úniků do podzemních vod a pod. Nové nádrže, kde se očekává zvýšená tvorba zapáchajícího sirovodíku, budou zastropeny a vzdušina odsávána s vytvořením mírného podtlaku v nádržích. Odpadní vzduch bude napojen na stávající ventilační systém a následně likvidován spalováním. Z hlediska hlukovém zátěže nedojde vlivem provozu APK ke zhoršení stávající situace u nejbližší obytné zástavby.



44

12. AEROBNÍ PŘEDČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY Zařízení s pohyblivým aerobním ložem Dokumentace o tomto opatření uvádí: Systém s pohyblivým ložem je aerovaný biologický hybridní proces se suspendovaným biologickým povlakem, který využívá kombinaci velmi zatížené biomasy a povlaku biomasy, který je vázán na plovoucí nosné materiály. Takové nosné prvky mají velký, avšak nikoliv proti zanášení, chráněný povrch a hustotu, která se blíží hustotě vody. Jsou navrženy tak, aby zajistily i vnitřní část biologického povlaku s kyslíkem a substrátem. Technická koncepce se skládá z jedné linky, dvou stupňů biologických reaktorů s pohyblivým ložem a nosiči plovoucího biologického povlaku po stávající neutralizaci vápenným mlékem a kyselinou sírovou a primárním čiřením. Účinkem je první snížení BSK a CHSK, což podporuje stávající kyslíkové a aerobní stupně. Toto opatření by bylo realizována v prostoru stávající ČOV jako před aktivací předřazené nádrže vystrojené pohyblivým aerobním ložem s nosičem biomasy. Stanovisko zpracovatele posudku k technickému řešení a technologii záměru (kap. B.I.6 dokumentace) Předmětem posuzovaného záměru je změna výroby papírenské sulfitové buničiny na viskózovou sulfitovou buničinu při zachování nárůstu kapacity ze stávajících 280 000 t/rok na 300 000 t/rok předpokládaného pro výrobu papírenské buničiny. Jedná se o koncepci změny výroby s použitím moderního technologického zařízení, využívající obnovitelný zdroj základní suroviny (dřevní hmotu). Primárním účelem změny výroby je přechod na výrobu obchodně výhodnějšího výrobku. Druhotným pozitivním aspektem je zvýšená úroveň vedlejšího energetického využití části dřevní hmoty přecházející do výluhů (přímé spalování v regeneračních kotlích) a odpadních vod resp. kondenzátů z odparky (přeměna organických látek v technologii aerobního předčištění kondenzátů na bioplyn s následným spalováním v energetice náhradou za zemní plyn). Předmětný záměr tedy obsahuje rovněž potřebné změny v nevýrobních provozem, zejména v energetice a ve vodním hospodářství. Vlastníkem a provozovatelem nových zařízení záměru bude Biocel Paskov a.s. Zásadním přístupem k řešení předmětného záměru by mělo být dodržení základního požadavku na změny a rozvoj Biocelu, kterým je zajištění takového stavu vypouštěných emisí znečišťujících látek, který nezpůsobí zhoršení stávající imisní situace v dotčených složkách životního prostředí a nepřijatelné ovlivnění zdraví obyvatelstva. Dokumentace přehledným a dostatečným způsobem popisuje stávající stav technologie výroby buničiny s jeho vazbami na řešení záměru a dále technické a technologické řešení záměru, které bude následně rozpracováno v technických projektech na základě technických podkladů vybraných konkrétních dodavatelů jednotlivých technologických zařízení. U opatření vztahujících se k nakládání s odpadními vodami byly v souladu s §9, odst.6 zákona č. 100/2001 Sb. k dokumentací uvedeným opatřením pro snížení zatížení nebo intenzifikaci stávající ČOV při uvedené změně výroby vyžádány u oznamovatele za účelem posouzení těchto opatření další doplňující podklady, které jsou uvedeny v předchozím popisu technického technologického řešení záměru.



45

Záměr je dokumentací předkládán k posouzení z hlediska procesu EIA a vlivu na životní prostředí v jedné reálné variantě, a to „Variantě předkládané oznamovatelem“. Tato varianta řeší změnu výroby sulfitové buničiny ve stávajícím výrobním areálu Biocelu využitím či účelovými změnami a doplněním stávajících objektů a zařízení areálu. Zásadním přínosem z hlediska vlivu na ŽP je schopnost zpracovat rozhodující podíl produkce sulfitového výluhu jeho energetickým využitím ve stávajícím regeneračním kotli RK1 a novém regeneračním kotli RK2 pokrývajícím spolu s kůrovým kotlem rozhodující podíl celkové spotřeby tepelné energie podniku. V důsledku uvedeného odpadne vyvážení cca 80 000 t/rok sulfitových výluhů jako lignosulfonany (výrobek VIANPLAST) k využití mimo areál podniku a dovoz cca 17 000 t/rok černého uhlí pro kotel K1 a K2 s odpovídajícími pozitivními důsledky na životní prostředí. Ve vztahu k záměru se počítá se zachováním určité produkce lignosulfonanů (cca 20 000 t/rok) z důvodu vyloučení výpadků výroby při odstávkách RK. Nový regenerační kotel RK2 a nová sekundární regenerace chemikálií byly projektovány se stejnými kapacitami jako stávající RK 1 a regenerace, což zvýší výkon celého provozního celku s vytvořením určité provozní výkonové rezervy s vyšší provozní bezpečností a spolehlivostí celého výrobního procesu. Stavba RK2 prošla již procesem EIA a bylo k ní vydáno souhlasné stanovisko MŽP ČR a stavební povolení. Vedle vlastních výrobních zařízeních a energetických zařízení bude důležitou součástí záměru doplnění stávající technologie ČOV technologií anaerobního předčištění kondenzátů (APK) z odparky s hlavním účelem významně snížit zatížení stávající ČOV organickými látkami v celkovém nátoku odpadních vod (vč. předčištěných kondenzátů) a s vedlejšími efekty jako je výroba bioplynu a výrazné snížení celkové produkce přebytečného biologického kalu. Nezbytnost realizace technologie APK vyplývá ze změny technologie výroby, kdy parametry viskózové buničiny vyžadují vyšší stupeň delignifikace dřevní hmoty ve varném procesu (vyšší stupeň provaření dřevní hmoty) a přechod vyššího podílu organických látek do odpadních vod, především do části kondenzátů z odparky. Příslušné zvýšení zatížení stávající ČOV organickými látkami (v současnosti na hranici své kapacity) z provozu záměru by znamenalo překročení stávající úrovně emisí do recipientu, případně technologické problémy v provozu ČOV. Dokumentace neuvádí v této fázi konkrétní nová zařízení použitá v rámci záměru a jejich dodavatele, což v postavení do kterého umístil proces EIA systém technické a legislativní přípravy staveb není ani možné. Není tedy známa v této fázi přípravy záměru konkrétní technická úroveň a technologické parametry těchto zařízení. Je nutno upozornit na nutnost respektování příslušných norem a při výběru jednotlivých nových zařízení či technologických celků požadovat úroveň BAT (tj. úroveň nejlepší dostupné techniky, zde spíše technologie), a tuto úroveň doložit v rámci procesu IPPC. Uvedená úroveň BAT, technické projekty i příslušné dodavatelské smlouvy musí zajistit nejen vysokou kvalitu a úroveň technologie použitých zařízení a dosažení jejich projektovaných parametrů i provozní spolehlivosti, ale i požadovanou minimalizaci a limitní úroveň vlivů na životní prostředí. Dokumentace návrh řešení záměru v úrovni BAT a výběr předních světových výrobců nových technologií a zařízení pro realizaci záměru zmiňuje a předpokládá. Nutnost úrovně BAT výrobní technologie vyplývá rovněž z §4 odst. 1 připravované novely N.V. č. 61/2003 Sb., zvláště za předpokladu, kdy nelze kombinovaným způsobem vypočtené cílové emisní limity (tj. limity zajišťující dosažení cílových imisních standardů v tocích) dosáhnou ani za použití nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod (u komunálních vod) nebo nejlepších dostupných technik ve výrobě (u čištění průmyslových odpadních vod),



46

což je relevantní v případě vlivu odpadních vod vypouštěných z Biocelu do Ostravice (viz §2, odst. j) a §6, odst.11 N.V. č. 61/2003 Sb.). Celkové posouzení záměru ve vztahu k hlediskům BAT podle dokumentace BREF je uvedeno ve vypořádání vyjádření č. 1, které se touto problematikou zabývalo. K jednotlivým dokumentací uváděným dílčím provozům lze z hlediska vlivů jejich řešení na ŽP konstatovat: 1. SKLADOVÁNÍ SO2

Pro skladování bude využito 2 stávajících nádrží ve skladu kapalného chlóru s objeme á 80,9 m3. Výše uvedený popis je doplněn údaji investora o konstrukci a zabezpečení skladu SO2. Vzhledem k původnímu účelu lze předpokládat vhodnost a dostatečné vybavení nádrží pro skladování kapalného SO2 (dokumentace uvádí prověření možnosti uvedeného použití). Odtah z nádrží v průběhu jejich plnění bude zaveden do primárního regeneračního systému. V rámci zkušebního provozu lze doporučit ověření těsnosti nádrží měřením SO2 ve vnějším prostředí mimo nádrží. 2. ROZŠÍŘENÍ VARNY (linka vláken) Základním vlivem varny na ŽP při výrobě viskózové buničiny je zvýšený stupeň provaření buničiny (snížení čísla kappa ze 12-13 na 5-6) s přechodem vyššího podílu organických látek (hemicelulóz a jména ligninu) na rozpustné sloučeniny a do kapalné fáze (spalované sulfitové výluhy) a pracích vod ze systému vícestupňového praní buničiny a kondenzátů odparky (součást odpadních vod). Zvýšené zatížení celkových odpadních vod je kompenzováno novým anaerobním přečištěním kondenzátů jako nejvíce zatíženého proudu odpadních vod. Dalším významným prvkem navržené technologie je bezchlorové praní buničiny. K uváděnému popisu regenerace varné kyseliny (a popisům RK1 a RK2) lze poukázat na dokumentací poněkud nejasné a nepřesné uvádění technologie čištění kouřových plynů (spalin), a to jak ve spojitosti s RK1 a RK2 tak ve spojitosti se sekundární regenerací. Spalování výluhů v RK1 a RK2 je primární regenerací varných chemikálií, vypírání SO2 a popílku MgO z kouřových plynů a jejich následné zpětné využití je sekundární regenerací. Popisované rozšíření o čtvrtý absorpční stupeň u RK1 spadá do stávající sekundární regenerace, čtyřstupňová absorpce uváděná u RK2 spadá do nové sekundární regenerace. 3. ODPARKA EO FILTRÁTU Je technologickým zařízením sloužícím pro zahuštění filtrátů z bělících stupňů na konzistenci vhodnou pro jejich další využití. Z hlediska vlivu na ŽP se jedná o odpadní brýdové kondenzáty odváděné k jejich čištění v rámci komplexního systému nakládání s odpadními vodami. 4. ROZŠÍŘENÍ STÁVAJÍCÍ ODPARKY HOŘEČNATÉHO VÝLUHU Jedná se pouze o rozšíření o další technologický stupeň bez přímých vlivů na ŽP.



47

5. SODNÝ KOTEL Sodný kotel je novým zařízením pro spalování výluhů z E-O předbělení viskózové buničiny a vytváří podmínky pro regeneraci hydroxidu sodného používaného ve zvýšené míře k extrakci hemicelulóz z buničiny v extrakčním stupni E. Z hlediska vlivu na ŽP je významný dokumentací uváděný systém čištění spalin v ekonomizéru a vícestupňovém rukávcovém (tkaninovém) filtru. Dále dokumentace uvádí ve vstupech využití bioplynu v sodném kotli, a to v množství 3 606 000 Nm3/r s obsahem H2S 1,8 – 2,3% bez bližší specifikace. Jedná se zřejmě o objemová procenta. K tomuto je ale nutno upozornit, že v doplňujících údajích oznamovatele o anaerobním přečištění kondenzátů je uváděna průměrná denní produkce bioplynu cca 9 504 Nm3, tj. cca 3 421 440 m3/rok s obsahem H2S prům. 1, max. 1,6% obj. To by znamenalo, že veškerý bioplyn bude buď spalován v sodném kotli nebo se bude dělit dále s RK1 a RK2 (dle blokového schématu). Produkce SO2 vzniklá spálením H2S činí průměrně 129 t/rok, což je významné množství (emise SO2 v rámci záměru činí celkem 389 t/rok). Vzhledem k tomu, že sodný kotel není vybaven absorpčním zařízením s vypírkou SO2 nelze za těchto podmínek bioplyn v sodném kotli spalovat, vedlo by to k překročení stávajících bilancí emisí SO2 ve výši 449 t/rok. Spalování bioplynu je tedy možné pouze ve stávajícím RK1 (po doplnění čtvrtým absorpčním stupněm) a v budoucím RK2. Možným opatřením pro spalování bioplynu i v sodném kotli se jeví odsíření bioplynu již v rámci provozu APK. Nelze souhlasit s dokumentací ve smyslu, že v bilancích sodného kotle nebyl uvažován bioplyn, protože anaerobní čištění je vedle ostatních zlepšovacích úprav pouze jednou z navrhovaných možností jak redukovat CHSK v odtoku z ČOV. Z uváděných možností je na základě doplňujících informací investora a dle zkušeností s uváděnými opatřeními anaerobní předčištění kondenzátů jednoznačně z hlediska efektivnosti a dalších pozitivních vlivů na ŽP nejvhodnější technologií, a ta by měla by mít prioritu v pořadí realizace uváděných opatření souvisejících s ČOV (viz dále). Díle chybí v popisu čištění spalin ze sodného kotle účinnost navrženého rukávcového filtru, resp. min. velikost zachycených částic sodného popílku. Rovněž není jasný termín čtyřřadý filtr, tj. zda se jedná o 4 řady vedle sebe s možností odstávek každé řady nebo o 4stupňovu filtraci v sériovém řazení. V každém případě by měl být filtr vícestupňový. 6. SILO NA SODNÝ POPEL (PRÁŠEK) Z hlediska vlivů na ŽP se jedná zejména o minimalizaci emisí TZL (sodného popílku). Ta je zabezpečena rukávcovým filtrem, opět bez uvedení účinnosti na velikost zachycených částic. 7. REGENERAČNÍ KOTEL RK2 Provoz a funkce tohoto zařízení byly již posouzeny z hlediska vlivů na ŽP v procesu EIA s vydáním souhlasného stanoviska MŽP. Zásadní změnou související s novým RK2 je zajištění spalování významně většího podílu sulfitových výluhů než umožňovala kapacita stávajícího RK1, což má pozitivní vliv na vyšší energetické využití organických látek z primární suroviny – dřevní hmoty a tím úsporu fosilních paliv, a dále omezení dopravy lignosulfonanů pro externí využití. Dalším významným důsledkem bude zrušení výroby krmných kvasnic.



48

8. SEKUNDÁRNÍ REGENERACE Sekundární regenerace nového RK2 bude vybavena účinným čištěním kouřových plynů z RK2 se čtyřstupňovou absorpcí SO2 s předpokladem účinnosti odstranění SO2 ze spalin z RK2 v úrovni zabezpečující spolu s opatřeními na RK1 a stávající regeneraci nepřekročení stávajícího stavu bilancí emisí SO2 ze závodu Biocel, a to i při zohledněním spalování bioplynu v RK1 a RK2. Sekundární regenerace zajišťuje rovněž efektivní zpětné využití odpadních látek ze spalin RK2 (popílek MgO, SO2) a úsporu dovážených procesních chemikálií (MgO, síra, kapalný SO2). 9. TURBÍNY Turbíny slouží k využití páry z energetických zařízení (RK1, RK2, sodný kotel, kůrový kotel) k výrobě elektrické energie a středotlaké páry. Nemají přímý vliv na ŽP. 10. CHLADÍCÍ VĚŽE V rámci záměru budou zajišťovat chlazení turbín. Nemají přímý vliv na ŽP. 11. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD – ANAEROBNÍ ČIŠTĚNÍ, ZÁSOBNÍK BIOPLYNU Z dokumentace a doplňujících informací investora vyplývá, že vlivem vyšší úrovně odstranění organických látek z buničiny ve varném procesu se významně zvýší zatížení celkových odpadních vod v ukazateli CHSKCr a BSK5, a to při cílové kapacitě 300 kt nad úroveň, kterou je současná ČOV závodu schopna zvládnout. Tento důsledek změny výroby je nutno považovat za základní vliv záměru na nakládání s odpadními vodami. Současná kapacita ČOV je zcela vyčerpána zatížením rozhodujících proudů, a to kondenzátů z odparky (40 000 kg CHSK/d) a OV z bělírny (10 000 kg CHSK/d), a současný provoz ČOV lze již charakterizovat jako plně vytížený. Z dokumentace vyplývá rovněž přehled čtyřech možných opatření pro řešení vzniklé situace. K uvedeným opatřením je ale nutno provést určení priorit vycházejících z jejich efektivnosti. Prioritním opatřením je zjevně realizace anaerobního předčištění kondenzátů z odparky, které zahrnují cca 70 – 80% stávajícího znečištění v CHSK, po realizaci stavby APK klesne podíl znečištění kondenzátů na 7 983 kg CHSK/d. tj. 44% z celkového zatížení ČOV cca 18 000 kg/d. Obecně nejsou ostatní uvedená opatření v podmínkách Biocelu schopna dosáhnout takové účinnosti v odstranění organických látek v celkovém nátoku na stávající ČOV jako technologie APK, navíc s takovou ekonomickou efektivností a při dalších pozitivních vlivech na ŽP (produkce bioplynu, významné snížení produkce biologického kalu). Uváděné bilance redukce zatížení stávající ČOV předčištěním kondenzátů deklarují v podstatě dostatečnou úroveň pouze tohoto opatření bez nutnosti realizace dalších výše uvedených opatření. V tomto smyslu lze akceptovat provedení bližšího posouzení v rámci procesu EIA pouze technologie anaerobního předčištění kondenzátů bez odpadních vod ze stupňů PO a P bělení. Z uvedených bilancí je zjevná významná redukce zatížení stávající ČOV a optimalizace jejího současného stavu ve vztahu k deklarované změně výroby.



49

Vztah stavby APK k legislativě ochrany vod a vlivu na recipient Stavba APK vytvoří předpoklady k ochraně vod v rámci nakládání s odpadními vodami v závodě Biocel jak ve vztahu ke stávajícímu stavu výroby tak při její změně ve smyslu platné legislativy, zejména novely zákona o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění a platné novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (nařízení vlády č. 229/2007 Sb.). Ochrana vod zahrnuje tyto legislativní a ekologické náležitosti:

� Plnění emisních standardů dle přílohy 1B, OKEČ 211100 novely N.V. č. 61/2003 Sb. a cílových emisních limitů stanovených vodoprávním úřadem na základě kombinovaného emisně - imisního principu a dle znění §6, odst. 2, 5 a 11 výše uvedené novely.

� Plnění množstevních, koncentračních a bilančních limitů dle rozhodnutí o integrovaném povolení č.j. 8279/2005/ŽPZ/Klv/0015 ze dne 8.9.2005 vydaným KÚ Moravskoslezského kraje, Odborem životního prostředí a zemědělství (v případě změny výroby se bude jednat o příslušnou změnu tohoto rozhodnutí).

� Nezhoršení stávajícího vlivu závodu Biocel na recipient ve vztahu k charakteru produkovaného znečištění a rozsahu a charakteru zbytkového vypouštěného znečištění.

Z hlediska posouzení navržené technologie APK ve vztahu k definici nejlepší dostupné technologie ve smyslu Metodického pokynu k N.V. č. 229/2007 Sb. lze konstatovat, že nelze tento metodický pokyn na stavbu APK aplikovat z těchto důvodů: - Metodický pokyn se vztahuje na technologii čištění komunálních odpadních vod a nezahrnuje anaerobní technologii.

- Z hlediska připravované novely N.V. č. 61/2003 Sb. se posouzení BAT technologie u čištění průmyslových vod vztahuje na technologii výroby. Ta bude v případě realizace změny výroby projektována a realizována v úrovni BAT při splnění podmínek uvedených v příslušných směrnicích BREF.

- Technologie APK představuje vysoce moderní a účinnou technologii odstraňování organického znečištění vod, ale jedná se o dílčí část obecné sestavy komplexní technologie čištění průmyslových odpadních vod.

Celkové posouzení hledisek BAT ve vztahu k vypouštění OV ze záměru je provedeno ve vypořádání vyjádření č. 1. Další posouzení technologie APK lze provést podle hledisek přílohy č. 3 (Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik) zákona č. 76/2002 Sb. 1. Použití nízkoodpadové technologie Je technologií APK výrazně zajištěno (redukce org. znečištění a produkce kalů). 2. Použití látek méně nebezpečných Je technologií APK částečně zajištěno (skladba chemikálií).



50

3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadů

Je technologií APK výrazně zajištěno (energetické zhodnocování org. znečištění a produkovaných kalů).

4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které byly již úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.

Je technologií APK výrazně zajištěno. Technologie anaerobního čištění průmyslových vod je již značně rozšířena, aplikace na kondenzáty z výroby sulfitové buničiny se opírá o řadu celosvětových zkušeností z provozů výroby papíru a celulózy a dále z výsledků ověřovacích poloprovozních zkoušek provedených se stávajícím kondenzátem v Biocelu.

5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci. Pokud bude navrhovaná technologie anaerobního přečištění kondenzátu realizována s

moderním zařízením dodávaným renomovaným výrobcem majícím aplikovaný výzkum a vývoj pro průběžnou inovaci svých zařízení na základě provozních zkušeností a průběžných hodnocení lze uvedené hledisko považovat za dostatečně zohledněné.

6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. Navrhovaná technologie omezuje stávající emise organického znečištění do povrchových

vod výraznou redukcí zatížení stávající ČOV org. látkami a výrazně redukuje celkovou produkci biologických kalů. Z hlediska emisí do ovzduší se jedná o druhotné emise především SO2 ze spalování bioplynu s tím, že bude zajištěno odsíření spalin v energetickém zdroji využívajícím bioplyn nebo přímo v rámci technologie anaerobního předčištění kondenzátů.

Charakter, účinky a množství těchto emisí a odpadů jsou uvedeny v příslušných kapitolách dokumentace a posudku.

7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu. Potenciální dodavatelé předmětného zařízení mají již řadu úspěšných provozních aplikací

anaerobního čištění průmyslových vod vč. vod z výroby papíru a celulózy, a to jak v ČR tak v celosvětovém měřítku. Na vyžádání jsou k dispozici rozsáhlé reference. V zahraničí pak existuje několik dalších potenciálních dodavatelů uvedené technologie.

8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky. Navrhovaná technologie může být v Biocelu realizovaná ihned po ukončení příslušných

správních řízení a smluvních dodavatelských vztahů. 9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a

jejich energetická účinnost. V navrhované technologii jsou spotřebovávány pouze procesní chemikálie, nevýznamné

množství technologické vody pro přípravu vápenného mléka a pro oplachy. V technologii není používáno žádné palivo ani spotřebovávána žádná tepelná energie dodávaná zvenčí (potřebné teplo je získáváno ze zařízení s teplými kondenzáty).

10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.

Za předpokladu spalování bioplynu v energetickém zdroji vybaveném dostatečným odsířením spalin nebo odsířením bioplynu v rámci navržené technologie bude vliv navržené technologie na životní prostředí minimální, v oblasti vlivu na stávající ČOV a produkce kalů z čištění odpadních vod výrazně pozitivní.

Rizika negativních dopadů na životní prostředí spojená s provozem technologie lze vzhledem k charakteru technologie a jejího umístění považovat za minimální. Požadavek



51

na prevenci zabránění vzniku negativních dopadů na životní prostředí bude jednou ze zásadních podmínek pro další projektové řešení a pro zpracování provozního řádu.

11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. Vzhledem k automatizaci, kontrolnímu monitoringu, celkovému technickému řešení i k

předpokládané kvalitě vybraného zařízení navržené technologie APK lze považovat vznik závažné havárie za značně nepravděpodobný a spíše vyjímečný. Skladování bioplynu bylo vyhodnoceno v dokumentaci EIA jako bezrizikové pro obyvatelstvo.

Požadavek na prevenci havárií a minimalizaci jejich následků pro životní prostředí bude jednou ze zásadních podmínek pro další projektové řešení a pro zpracování havarijního plánu.

12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a jejich monitorování zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi.

Dostupnost těchto informací není v aktuální fázi zpracování předmětné stavby známá. Souhrnně lze k předmětné stavbě APK říci, že bude předmětem změny integrovaného povolení, z uvedeného přehledu ale vyplývá, že stavba splňuje obecné podmínky BAT. Dále je nutno upozornit, že posouzení záměrů z hlediska podmínek BAT obecně nespadá do procesu EIA, ale do procesu IPPC.

Vztah stavby APK k ochraně ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší lze tento rozdělit na přímý vliv, tj. vliv nakládání s bioplynem v rámci prostoru stavby, a nepřímý, tj. vliv na ovzduší v rámci spalování bioplynu v energetických zařízeních. V případě spalování bioplynu v RK1 a RK2 vybavených zařízením k odsíření spalin s dostatečnou účinností lze tento vliv za podmínky nepřekročení stávajícího stavu bilancí emisí SO2 z Biocelu považovat za akceptovatelný. Přímý vliv stavby APK je především vlivem pachových látek vč. sulfanu. Navržená technologie AOK zahrnuje účinná opatření k odvádění vzdušin z nádrží s možnou produkcí sulfanu do systému plynů s nízkou koncentrací pachových látek a jejich spalování v RK1 nebo RK2. Z uvedeného technického řešení stavby APK vyplývají tato opatření pro zajištění minimalizace emisí pachových látek:


kterým je odpadní vzduch veden na spalování do kotlů RK1, v budoucnu do RK2 K problematice pachových látek lze obecně konstatovat: Z hlediska pachových látek není v současné době přímo vyhlášen pro pachové látky ani imisní limit a pro posuzovaný zdroj ani emisní limit. Posouzení vlivu na obyvatelstvo vychází zejména z dánských a holandských studií, a to koncentrace pachových látek ve výši 1 OUER/m3 jako hranice, od které už je cítit zápach, 3 OUER/m3 jako hranice, od které už je možné zápach identifikovat (rozlišit od jiných podle kvality) a 10 OUER/m3 jako hranice, od které už obvykle bývá zápach označován za „obtěžující“.



52

Při anaerobním procesu předčištění kondenzátů se očekává produkce bioplynu s obsahem zapáchajícího a toxického sirovodíku. Vlivy sulfanu ve vztahu k jeho potenciálnímu vzniku v zařízeních stavby APK Obecný emisní limit sulfanu je v NV č. 205/2009 Sb. příloha 1, bod 3.3. stanoven na úrovni 10 mg/m3 při hmotnostním toku sulfanu > 100 g/hod. Sirovodík (H2S, sulfan) je bezbarvý plyn rozpustný ve vodě, alkoholu a dalších tekutinách. Vyznačuje se silným zápachem, patrným čichově již od 2 µg.m-3, při koncentracích 3 - 4x vyšších je již vnímán jeho charakteristický zápach po shnilých vejcích. Již při těchto velmi nízkých koncentracích obtěžuje, objevují se první stížnosti. Prvním zřetelným účinkem sulfanu na člověka je zápach, jímž obtěžuje již od mikrogramových koncentrací. Akutní zdravotní účinky se objevují až při koncentracích mnohem vyšších. Od 15 mg.m-3 je to dráždění očí (vznikající silnou alkalizací prostřednictvím sulfidových a sulfhydrilových iontů), při rostoucí koncentraci pak zánět spojivek a od 70 mg.m-3 i vážné poškození očí. Už koncentrace nad 400 µg.m-3 vyvolávají i další toxické projevy v důsledku účinků na nervový systém, průdušky a plíce. Důsledky dlouhodobých expozic nejsou příliš známé. Podle některých epidemiologických studiích patří při koncentracích kolem 30 mg.m-3 a vyšších k dlouhodobým účinkům kromě dráždění očí také únavnost, ospalost, bolesti hlavy, podrážděnost, úzkost, závratě a zhoršování paměti. Imisní limit není v ČR v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. stanoven. Podle směrnice WHO by koncentrace H2S v ovzduší neměly překročit 7 µg.m-3, což je hodnota značně vyšší než čichový práh sulfanu, to umožňuje jeho senzorickou indikaci dříve než dojde k negativním vlivům na zdraví. Uvedená koncentrace má předejít vážnějším stížnostem na zápach. Vyloučení emisí sulfanu ze zařízení stavby APK je zajištěno plynotěsným provedením plynového hospodářství a zamezením emisí pachových látek do ovzduší. Plynotěsné provedení bude monitorováno měřením metanu ve vybraných bodech technologie stavby APK. Za těchto podmínek budou potenciální koncentrace sulfanu ve vypouštěných spalinách z energetických zdrojů pod obecným emisním limitem a vliv na imisní situaci pod hodnotou doporučenou směrnicí WHO (prakicky budou koncentrace sulfanu ve spalinách nulové, dochází k úplnému oxidaci sulfanu na SO2). Vztah stavby APK k hlukové zátěži venkovního chráněného prostoru a venkovního chráněného prostoru staveb Stavba APK zahrnuje jako významnější zdroje hluku pouze dmychadla a ventilátory. Za podmínky jejich vybavení protihlukovými kryty a vhodné stavební konstrukce provozní budovy z hlediska protihlukových izolací nebude stavba APK zdrojem překračování hygienických limitů hluku u nejbližší obytné zástavby a v kontextu celého provozu Biocelu bude zcela nevýznamným zdrojem hluku. 12) AEROBNÍ PŘEDČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY Dalším doplňkovým reálným opatřením v případě spíše teoretického nedosažení dostatečného efektu odstranění organických látek z odpadních vod realizací technologie APK bude aerobní předčištění celkové přitékající odpadní vody dvoustupňovým systémem pohyblivého lože a nosiče biomasy instalovaného na stávající ČOV v předřazené nové nádrži (2 ks biologických



53

reaktorů). Zvážení této možnosti lze doporučit až po vyhodnocení zkušebního provozu technologie APK, její případná následná samostatná realizace by neměla mít jiný vliv na ŽP než pozitivní vliv na čištění odpadních vod, a z tohoto pohledu by neměla být předmětem dalšího procesu EIA. Realizace pouze tohoto opatření by ve srovnání s technologií APK přinesla výrazně nižší efektivitu v odstranění organických látek z odpadních vod. Ostatní dokumentací uvedená opatření jsou spíše informací o dalších teoretických možnostech. SOUHRNNÉ POSOUZENÍ TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ Předpoklad minimalizace vlivů záměru na životní prostředí či pozitivních faktorů ve vztahu k životnímu prostředí z technického a technologického hlediska vyplývá především z: - využívání dřevní hmoty jako obnovitelných zdrojů k výrobě produktu a hlavního podílu spotřebovávané tepelné energie a části elektrické energie v rámci celého areálu podniku s vyloučením spalování uhlí a odpovídajícím kladným vlivem na kvalitu ovzduší

- využívání dřevařské papírenské štěpky jako produktu nejefektivnějšího zpracování odpadového dřeva v rámci zásobování záměru dřevní hmotou

- téměř úplné využívání celkové produkce výluhů v rámci areálu Biocelu, tj. s minimalizací vlivů dopravy výluhů mimo areál a následného využití či odstranění

- plné využití stávajících objektů a zařízení podniku pro úpravu technologické vody, čištění odpadních vod, výrobu energií a skládkování produkovaných odpadů

- pro ochranu ovzduší budou nově instalována tato zásadní opatření: -stávající kotel RK1 bude v rámci sekundární regenerace vybaven čtvrtým absorpčním

stupněm propírky spalin s absorpcí SO2 (podmínka rozšíření kapacity výroby na 300 kt/rok buničiny)

- systém nového kotle RK 2 a navazující nové sekundární regenerace bude pro snížení úrovně emisí konstrukčně vybaven:

• čtyřstupňovou absorpcí (2 bisulfitové a 2 monosulfitové Venturiho pračky) pro vypírku SO2 s dodatečným odlučovačem kapek za monosulfitovým stupněm 2 pro zvýšení čistoty kouřových plynů z regenerace

• úpravou přehříváků s vyšší účinností a snadnějším čištěním • zařízením na snížení obsahu dusíku (redukce NOx)

- RK 2 bude obdobně jako RK 1 rovněž zajišťovat likvidaci zápachu vysoce těkavých nízkokondenzovatelných plynů nebo tzv. chudých plynů (vzdušin s obsahem pachových látek) odtahovaných z různých nádrží a ostatních zařízení areálu vč. prostoru celulozky do RK jejich spalováním

- hořáky na zemní plyn používané pro náběh procesu či přídavné spalování budou konstrukčního typu minimalizujícího emise NOx

- souhrnně budou zařízení pro regeneraci chemikálií zajišťovat vysoký stupeň odloučení SO2 a nízký obsah SO2 v kouřových plynech (spalinách) vč. SO2 vzniklého spalováním bioplynu z APK s obsahem sulfanu, dále vysoký stupeň odstranění popílku v kouřových plynech v elektrostatickém odlučovači. Rovněž budou jednotlivé



54

stupně, vybaveny účinnými zařízeními pro odstraňování škodlivých látek z plynné fáze (Venturiho pračky, odstraňování chloru z kouřových plynů, odlučovače kapek apod.)

Z hlediska využívání bioplynu je nutno upozornit, že dle dokumentace EIA a blokového schématu by měl být bioplyn využíván rovněž v novém sodném kotli, který ale není vybaven absorpčním zařízením pro vypírku SO2 ze spalin. Na základě doplňujících informací oznamovatele bude bioplyn přímo využíván pouze v RK1 a RK2. Pokud by z ekonomického hlediska bylo přínosné využívat bioplyn v sodném kotli, bude technologie APK doplněna účinným odsířením bioplynu před jeho spalováním.

- dalším vybavením technického řešení a technologie by měla být protihluková opatření (vhodné izolace objektů, protihluková ochrana jednotlivých zařízení apod.). Těmto opatřením je nutno v projektové dokumentaci věnovat náležitou pozornost.

Komplexní technické řešení záměru zahrnuje vedle technologické části i část stavební, jejíž rozsah a technická náročnost jsou ve vztahu k dominanci technologické části záměru i z hlediska vlivů na životní prostředí nevýznamné. Řešení stavební části se ale musí rovněž podílet na minimalizaci celkového vlivu záměru na životní prostředí. Jedná se zejména o akustické izolace stavebních objektů (tj. zajištění dostatečné vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí nových objektů ve vztahu k hlukovým emisím zařízení v těchto objektech umístěných), vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah provozů a skladových a manipulačních ploch, železobetonových jímek a nádrží, vzduchotechniku vč. případného čištění vypouštěných vzdušin, dostatečně těsněné podzemní a nadzemní rozvody odpadních vod a procesních látek, systémy odkanalizování srážkových vod z manipulačních ploch a komunikací, konečné terénní úpravy vč. výsadby vhodné zeleně. Z hlediska navrženého umístění záměru lze konstatovat, že jde o optimální řešení s účelnými vazbami na dotčené stávající provozy podniku Biocel, a to jak z hlediska výhodného zabezpečení části základních surovin a pomocných materiálů, tak i komplexního využití dalších vazeb, vybavení a činností podniku. Souhrnně lze konstatovat, že navržená koncepce technického řešení záměru a jeho technologie má za dodržení určitých podmínek zohledněných v dokumentaci EIA a v následných doporučeních posudku předpoklady pro zajištění takových výstupů, které nebudou nepřijatelným způsobem ovlivňovat životní prostředí a zajistí nepřekročení stávající úrovně vlivů na dotčené složky ŽP. K technickému a technologickému řešení záměru jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR formulována následující doporučení: - zajistit plnění všech preventivních, kompenzačních a provozních opatření uvedených

v příslušné části kapitoly D.V dokumentace EIA, týkajících se technického a technologického řešení, a to v uvedeném členění na: Etapu zpracování projektu, přípravy stavby Etapu výstavby záměru Etapu provozu záměru



55

- v rámci projektové přípravy záměru navrhnout taková nová konkrétní zařízení a technologické celky, které budou vyhovovat podmínkám a limitům uvedeným v integrovaném povolení vydaném rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje pod č.j. 8279/2005/ŽPZ/Kvl/0015 ze dne 8.9.2005 a v jeho následných změnách, a které rovněž zajistí nepřekročení stávající úrovně vlivů na dotčené složky ŽP. Dále budou navržená zařízení odpovídat souhrnným hlediskům nejlepších dostupných technik a technologií.

- při výběru dodavatelů a typů nových zařízení a technologických celků stanovit ve

vztahu k životnímu prostředí takové podmínky pro garance, které budou vycházet z přijatelného vlivu na životní prostředí a budou zajišťovat plnění příslušných předpisů (jedná se především o hlukové emise, emise do ovzduší, pachové vlivy, produkci odpadů a množství a znečištění produkovaných odpadních vod) a soulad s příslušnými technickými normami a integrovaným povolením vydaným rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005 a jeho následnými změnami

- zpracovat samostatný projekt komplexního kontrolního monitoringu

technologických procesů trvale zajišťujícího potřebné informace o vlivu stavby na životní prostředí a zohledňujícího systém monitoringu stanovený v kap. 9 integrovaného povolení vydaného rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005. Projekt předložit ke schválení v rámci stavebního řízení resp. procesu změny IPPC.

- pro všechny dílčí provozy a jednotlivá relevantní zařízení záměru a stávající provozy

a zařízení záměrem dotčené budou zpracovány resp. aktualizovány provozní řády a havarijní plány v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami, a v rozsahu požadavků integrovaného povolení vydaného rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005. Uvedené dokumentace budou předloženy ke schválení v rámci vydání kolaudačního souhlasu s předmětnou stavbou.

- veškeré provozy a zařízení záměru budou provozovány podle schválených

provozních řádů



56

IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, PŘÍPADNĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V této kapitole jsou posouzeny údaje o vstupech (část B.II) a výstupech (část B. III), údaje o stavu životního prostředí (část C), část D, část F a část G dokumentace. ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU B. II - ÚDAJE O VSTUPECH 1. Půda Záměr je situován v rámci stávajícího areálu Biocelu na plochách ve vlastnictví Biocel Paskov a.s. vymezených pro energetiku, a nevyžaduje jakýkoli zábor zemědělského půdního fondu ani pozemků určených pro plnění funkcí lesa. V rámci zemních prací a přípravy stavby se předpokládají standardní demoliční, demontážní, montážní a stavební činnosti bez významnějšího vlivu na životní prostředí. Dokumentace uvádí seznam hlavních, záměrem dotčených pozemků. V rámci zemních prací se předpokládá pro daný charakter pozemků běžná úroveň znečištění zemin, v rozhodujícím podílu zemních prací pod příslušnými limitními hodnotami. Stavba nezasahuje do žádného chráněného území ani ochranného pásma, vyjma v rámci průmyslových staveb běžného kontaktu se stávajícími inženýrskými sítěmi. 2. Voda Pitná voda V rámci záměru (výstavby i provozu) bude spotřebovávána především pro sociální účely pitná voda v předepsané kvalitě přivedená ze stávajícího vodovodu o dostatečné kapacitě v areálu Biocelu. Část pitné vody bude využívána rovněž při výrobě buničiny. Kvalita bude odpovídat požadavkům vyhlášky MZ ČR č. 376/2002 Sb. Dokumentace uvádí celkové spotřeby pro provoz záměru a v rámci výstavby. Celková provozní spotřeba pitné vody byla vyčíslena pro stávající provoz (r. 2009) na cca 161 tis. m3/rok a pro provoz záměru se nebude zvyšovat. Pro období výstavby činí spotřeba 9 072 m3/rok. Technologická a užitková voda Dokumentace dostatečně popisuje oba stávající zdroje (vodní dílo Olešná a vodní dílo Žermanice) a systém zásobování a úpravy vody z obou zdrojů (filtrace resp. koagulační filtrace u vody z v.d. Žermanice a čiření u vody z v.d. Olešná s možností propojení se sítí žermanické vody). Dále uvádí garantované a povolené odběry vody z obou zdrojů. Celková roční spotřeba byla vyčíslena u vysoce kvalitní vody z v.d. Žermanice pro stávající provoz na cca 6 115 tis. m3/rok, u vody s nižší kvalitou z v.d. Olešná na cca 3 965 tis. m3/rok a pro provoz záměru se nebudou uvedené spotřeby zvyšovat.



57

Voda pro výrobu páry Pod touto položkou dokumentace pouze odkazuje (nepřesně) na výrobu páry v kap. „Sodný a regenerační kotel“, celková výroba páry je spíše uveden v kap. „Turbíny“. K vodě pro výrobu páry lze doplnit, že zdrojem demineralizované vody bude stávající úpravna Biocelu (úprava vody z vodního díla Žermanice) a CHÚV. Bilance jsou zahrnuty v celkové spotřebě žermanické vody. Požární voda Zdrojem požární vody bude stávající rozvod Biocelu disponující dostatečnou kapacitou a tlakem. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Suroviny a materiál pro výstavbu jsou standardního charakteru, jejich dovoz bude zabezpečen z nejbližších vhodných zdrojů. Dokumentace stručně popisuje zásady zařízení staveniště. Dokumentace uvádí přehledně tabelárně celkové bilanční vstupy jednotlivých druhů paliv a základních surovin, chemikálií, pomocných prostředků a materiálů za rok 2009 a pro provoz záměru s kapacitou 300 kt viskózové buničiny, a to v členění spotřeb za hodinu a za rok. V uvedené tabulce není uveden bioplyn, jedná se o vnitřní výrobek v rámci Biocelu. Uvedený seznam vstupů je doplněn u chemikálií údaji o jejich koncentracích. Se surovinami vč. pomocných prostředků a chemikálií bude nakládáno v souladu s jejich vlastnostmi nebo bezpečnostními listy. Nakládání s těmito látkami (zejména chemikáliemi) bude dále prováděno v souladu s platnou legislativou, bezpečnostními a hygienickými předpisy a technickými normami. Bezpečností listy jednotlivých surovin a chemikálií jsou součástí samostatné přílohy č. 21 uvedené na CD nosiči. Dále jsou pro stávající stav a provoz záměru uvedeny bilance vstupů nakupované elektrické energie, zemního plynu a černého uhlí a dále ostatních pevných, kapalných a plynných paliv vč. interních výluhů s uvedením jejich výhřevnosti. Tato kapitola rovněž uvádí pro stávající provoz a provoz záměru instalované výkony zdrojů elektrické energie a tepla a celkovou roční výrobu elektrické energie a tepla se stručným popisem jejich zdrojů. Dále je tabelárně uváděn pro oba stavy prodej vyrobené elektřiny a tepla a přehledný seznam spotřeby energií (elektrické energie a tepla) pro jednotlivé výrobky Biocelu v členění na specifické spotřeby a celkové roční spotřeby. 4. Nároky na dopravní a jinou strukturu Doprava v rámci záměru bude zajišťována potrubními rozvody a dopravní a manipulační technikou.



58

Dokumentace uvádí přehledné tabelární zpracování ročních bilancí materiálových toků pro stávající úroveň výroby (r. 2009) a pro provoz záměru v členění: - buničina - krmné kvasnice - lignosulfonany - soda ve formě popela - soda jako roztok - kaly z odpadních vod - ostatní Doprava uvedených toků je členěna na silniční, železniční a celkovou. Tabelárně jsou uvedeny rovněž změny v celkové expedici zboží. Dopravní nároky jsou přehledně zpracovány pro oba uvedené stavy (r. 2009 a provoz záměru) v tabulkách v členění na druh dopravy a na dopravované materiály: - železniční doprava (přísun a odsun vagónů a celkový počet vagónů) - nákladní silniční doprava (příjezd a odjezd a celkový počet TNA) - osobní silniční doprava (celkový počet OA) - průměrné denní intenzity dopravy (souhrnný počet vozidel za den v členění železniční doprava, nákladní silniční doprava, osobní doprava)

K jednotlivým přehledům materiálových toků a dopravních nároků je uveden stručný popis dopravních systémů. Dopravní nároky záměru v období výstavby nejsou ve vztahu k dopravním nárokům provozu záměru významné, a to vzhledem k charakteru stavby, rozsahu a náročnosti stavební části i využití stávajících objektů a zařízení. Pro období provádění stavebních a konstrukčních prací lze očekávat průměrné intenzity dopravy v úrovni do 50 pohybů TNA. Základní komunikační osou zájmového území je rychlostní komunikace R56 (I/56), jedná se o čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnici s vyloučením přímé obsluhy území. Silniční doprava v rámci záměru bude dále místní silniční sítí začleněna do okolní silniční infrastruktury tvořené silnicí R46 (I/46) jako základní komunikační osou okolí závodu s vyloučením přímé obsluhy území, a dále dalšími účelovými komunikacemi v rámci přímé obsluhy území. Vyloučení průjezdu těžké nákladní dopravy přes obce Žabeň a Paskov je zajištěno zprovozněním účelové komunikace A70 spojující hlavní vjezd do areálu Biocelu s mimoúrovňovou křižovatkou Staříč. Železniční doprava v rámci záměru využívá stávající železniční infrastrukturu území vč. vlečky vedené z areálu Biocelu do železniční stanice Paskov. Dokumentace uvádí přehled průměrných denních intenzit dopravy (počet za 24 h) na vybraných úsecích R56 a III/48411 a III/4841 dle údajů ŘSD z r. 2005 z měření provedeném před uvedením komunikace A70 do provozu v členění dle typů vozidel a v souhrnu. Dále je proveden teoretický přepočet denních intenzit na úroveň r. 2010. Dále uvádí dokumentace stručný přehled dalších dopravních aktivit v území, zejména ve vztahu k Pile MMH Paskov s.r.o. zásobující Biocel štěpkama, a to s uvedením bilancí přepravovaných materiálů a denních intenzit odpovídající dopravy.



59

V této kapitole jsou dále souhrnně uvedeny dopravní vlivy záměru v období jeho provozu v členění na silniční a železniční dopravu a na vliv v období výstavby. Dále jsou uveden závěry a doporučení dopravní studie, která tvoří hlavní výchozí materiál pro hodnocení dopravy a nároků na dopravní infrastrukturu. Stanovisko zpracovatele posudku k údajům o vstupech (kap. B.II dokumentace) Specifikace vstupů včetně skladby a vlastností surovin, energií a pomocných chemických prostředků odpovídá charakteru posuzované výroby. Zpracování externích vstupů (do prostoru areálu Biocelu) lze hodnotit jako úplné, přehledné a z hlediska hodnocení jejich vlivu na životní prostředí jako vyhovující. Z hlediska vztahu k ochraně přírody, zemědělskému půdnímu fondu a pozemkům určeným pro plnění funkcí lesa nejsou tyto dotčeny vzhledem k umístění záměru v průmyslovém areálu Biocelu. Požadavky na zásobování příslušnými druhy vody jsou zajištěny ze stávajících zdrojů. Předpokládá se, že odběrů stávající odběry pitné vody a povrchové vody z vodního díla Olešná a Žermanice jsou schválené příslušnými dodavateli, zejména Povodím Odry, a příslušným správním úřadem. Podstatné je zachování stávající úrovně spotřeby uvedených druhů vod i pro posuzovanou změnu výroby. Ve vztahu k zásobování energiemi lze pozitivně hodnotit zejména rozšíření technologie o RK 2 využívající efektivněji potenciál dřevní hmoty k výrobě tepla a elektrické energie z úplné produkce sulfitových výluhů, důsledkem tohoto řešení je zejména eliminace spotřeby černého uhlí a zrušení výroby krmných kvasnic s pozitivním vlivem na emise do ovzduší. Dalším energeticky významným prvkem je vedle rozšířeného spalování výluhů realizace anaerobního předčištění kondenzátů zajišťující přeměnu další části primární dřevní hmoty (organické látky převedené do kondenzátů v důsledku výrobních procesů) na bioplyn a jeho využití místo zemního plynu. Uvedené změny se dále projeví v soběstačnosti výroby tepla a el. energie (eliminace nákupu), a naopak prodeji přebytku el. energie. Komplexní vliv emisí ze spotřeb energetických surovin na stávající zvýšené imisní zatížení dotčené oblasti je posuzován v jiné části posudku. V tabulce č. 27 (přehled vstupů pro výrobu) uváděné specifikace a bilance procesních chemických látek jsou doplněny v samostatné příloze (na CD nosiči) jejich bezpečnostními listy. Podle této specifikace lze procesní chemické látky z hlediska jejich základních vlastností rozdělit na organické a anorganické. Souhrnně lze konstatovat, že specifikované chemické látky mohou ovlivňovat především odpadní vody a jejich nakládání s nimi, v menší míře pak ovzduší v rámci své těkavosti a tenze par v podmínkách nakládání s nimi (jedná se o HCl 33%, HNO3 55%, NH4OH 28%). Uvedená tabulka uvádí zvlášť NH4OH a NH3, v tabulce koncentrací není NH3 uveden. Není tedy jasné zda se jedná o dvě chemikálie, tj. čpavkovou vodu cca 28% a koncentrovaný kapalný NH3, nebo jde pouze o dvojí vyjádření čpavkové vody (kapalný NH3 se používá spíše



60

vyjímečně a za komplikovaných bezpečnostních opatření). Uvedený NH3 bude dle informace oznamovatele odstraněn s ukončením výroby krmných kvasnic. Ve vztahu k uváděné specifikaci surovin a z hlediska jejich případných havarijních úniků do kanalizace lze vedle standardních kyselých a alkalických anorganických chemikálií s možností úpravy neutralizací, neutrálních anorganických látek bez negativních účinků na biologické čištění vod hodnotit ve vztahu k ČOV zejména organické suroviny. Tyto jsou v uvedené skladbě biochemicky odbouratelné (u záměru se jedná pouze o dispergátor) nebo se v procesu čištění odpadních vod používají (flokulanty, odpěňovače). U biocidů a inhibitorů je nutno dbát při nakládání s nimi na druhotný negativní vliv na biologické čištění OV při významnějších únicích do kanalizace. Uvedené organické látky nevykazují při předpokládaných nízkých koncentracích v odpadních vodách významnější ekotoxicitu. K vlivu uvedených chemických látek na odpadní vody lze vyslovit tyto závěry: - koncentrace či přírůstek koncentrací vstupujících procesních chemických látek (zejména

organických) v odpadních vodách lze hodnotit jako velmi nízké, ve srovnání se stávajícím zatížením ČOV Biocel a ze zkušeností s jejím provozem lze předpokládat, že nedojde k negativnímu ovlivňování čistícího procesu. Tyto látky budou již částečně odstraněny sorpcí na mechanicko-chemickém kalu, dalším pozitivním faktorem při odstraňování případných obtížněji biochemicky rozložitelných látek je značná sorpční schopnost aktivovaného kalu v aktivačním procesu ČOV.

- u biocidu a inhibitoru nedochází ve srovnání se stávajícím stavem k významnějšímu nárůstu v rámci záměru

- uvedené chemické prostředky jsou používány v řadě výrob buničin bez negativního vlivu na účinnost biologických čistíren

K nárokům na dopravní infrastrukturu lze konstatovat, že se z hlediska vlivu na životní prostředí jedná o citlivou oblast záměru, a to ve vztahu k ochraně ovzduší a hlukové zátěži okolí areálu Biocelu, zejména u silniční dopravy. Dopravní vlivy záměru v období jeho provozu jsou v dokumentaci popsány stručně a přehledně s odkazem na detailní řešení v rámci dopravní studie (příloha č. 15 dokumentace). K závěrům vyplývajícím z kap. B.II.4 dokumentace a dopravní studie lze konstatovat:

• nárůst průměrné denní intenzity obousměrné dopravy v rámci záměru činí u železniční dopravy cca 15,3 % (tj. o 8 vagonů denně), u silniční dopravy TNA cca 19,8 % (tj. o 50 TNA denně, tj. cca 3,1 TNA za hodinu), doprava osobními auty zůstává na stávající úrovni

• ve vztahu k uváděné stávající intenzitě nákladní silniční dopravy se jedná o u R56 o nárůst cca 1,3 %, u III/48411 o nárůst cca 2,7 % a u III/4841 o nárůst cca 14,1 %

Výhledové intenzity dopravy pro r. 2010 stanovuje dokumentace pro III/48411 a III/4841 přepočtem z r. 2005 pomocí výhledových koeficientů růstu dopravy podle ŘSD ČR. K dopravní studii lze konstatovat, že je dostatečným podkladem pro hodnocení vlivu dopravy záměru na životní prostředí a vedle bilancí základních druhů dopravy uvádí rovněž přehledný popis stávající dopravní infrastruktury využívané a dotčené záměrem.



61

Kladně lze z hlediska vlivu na ovzduší a hlukové zátěže hodnotit vyloučení těžké nákladní dopravy po III/48411 z okolních obcí Žabeň, Paskov resp. Sviadnov využitím nové účelové propojovací komunikace A70, což je nutno považovat za nezbytnou součást záměru. Dalším kladným faktorem je provoz silniční dopravy pouze v denním období. Z hlediska celkové dopravní kapacity lze navrhovaný dopravní systém hodnotit jako vyhovující i pro potřeby záměru. Celkově lze nárůst dopravy vlivem záměru hodnotit jako nevýznamný zvláště ve vztahu k R56 s tím, že srovnání nárůstu intenzit dopravy s intenzitami III/48411 a III/4841 za r. 2005 nezahrnuje kladný vliv účelové komunikace A70, která dopravu z Biocelu odvádí mimo III/48411. Silnice III/4841 pak přestavuje pouze krátké napojení III/48411 na R56 a nebude rovněž využívána. Dále lze v souladu se závěry dokumentace a dopravní studie konstatovat, že realizace záměru nepovede k významné změně intenzit dopravy na komunikacích dotčeného území a především v obcích Paskov a Žabeň proti současnému stavu, a lze souhlasit se zachováním stávajícího stavu příslušného dopravního systému bez dalších dodatečných opatření. Dopravní nároky v období výstavby v úrovni cca 50 obousměrných pohybů TNA lze pokládat za nevýznamné, pokud se jedná o denní intenzitu dopravy (toto není v daném popisu dokumentace ani v dopravní studii jasně formulováno). Vlivy dopravy na ovzduší a hlukovou situaci jsou dále posuzovány v jiné části posudku. Pro oblast vstupů jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR formulována následující doporučení: - veškeré nakládání s procesními chemickými a nebezpečnými látkami v rámci

technologického vybavení záměru bude prováděno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách v platném znění, bezpečnostními listy (v souladu s vyhláškou č. 231/2004 Sb.), a dále s respektováním dalších relevantních předpisů a technických norem

- skladování a manipulace s procesními chemickými látkami budou prováděny tak,

aby bylo zabráněno jejich havarijnímu úniku do podzemních, povrchových nebo odpadních vod, u těkavých látek úniku do ovzduší

- u nakládání s chemickými látkami se zvýšenou těkavostí bude v uzavřených

prostorech zajištěna instalace odpovídající vzduchotechniky - pro potřeby výstavby a provozu záměru bude jednoznačně využívána komunikace

A70 s vyloučením těžké nákladní dopravy z okolních obcí Žabeň, Paskov resp. Sviadnov

- silniční a železniční doprava všech nebezpečných látek bude probíhat v souladu

s příslušnými předpisy. Vozidla resp. vagony používané k přepravě těchto látek musí vyhovovat silničnímu zákonu a předpisům ADR resp. příslušným předpisům Českých drah.



62

B.III - ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. Ovzduší 1.1 Stacionární zdroje znečištění ovzduší Dokumentace uvádí přehlednou tabulku (č.44) bilancí a koncentrací aktuálních ročních emisí za rok 2009 z Biocelu a dále v tabulce č. 46 celkové bilance za rok 2009 v členění na jednotlivé stacionární zdroje a jednotlivé relevantní znečišťující látky. Dále jsou v tabulce č. 47 uvedeny v relevantním členění předpokládané bilance emisí znečišťujících látek po realizaci záměru. V tabulce č. 48 je uveden návrh zařazení technologie RK2 vč. sekundární regenerace a sodného kotle do příslušné kategorie zdroje znečišťování ovzduší podle N.V. č. 615/2006 Sb. 1.2 Zvýšení množství emisí spojené s navrženým záměrem Dokumentace uvádí tyto celkové emise do ovzduší z Biocelu ve stávajícím stavu (r. 2009) pro výrobu 280 000 t vzs. papírenské (PP) buničiny a pro produkci 300 000 t/rok viskózové (DP) buničiny: Varianta SO2 TZL NOx CO CO2

Stávající stav t/rok 449 45 947 76 55 883 (fosilní) Po realizaci záměru t/rok 389 56 957 112 1 001 083 z toho fosilní CO2 t/rok 19 150 Nárůst (+) resp. pokles (-) emisí t/rok - 60 +11 + 10 + 36 + 945 200 %/rok - 13,4 + 24,4 + 1,05 + 47,4 + 1 691,4 Navýšení výroby buničiny z 280 000 t/rok v r. 2009 na 300 000 t/rok v rámci záměru činí 7,14 %. Uvedený značný rozdíl v emisích CO2 za r. 2009 a po realizaci záměru je formální a vyplývá z toho, že v tabulce č. 44 dokumentace není za r. 2009 uvedena bilance nefosilního CO2 ze spalování výluhů (pouze 1 bilanční položka), tabulka č. 45 tyto bilance zahrnuje (2 bilanční položky). Energetická koncepce záměru počítá vedle instalace nového RK2 s využitím stávajícího RK1 pro spalování veškeré produkce výluhů a s dalším provozem kůrového kotle. Jako doplňkové palivo je počítáno se zemním plynem a dále s bioplynem z nového provozu APK. Uvedená koncepce eliminuje dosavadní využívání černého uhlí (ponechává kotel K3 na zemní plyn jako případnou rezervu spíše pro havarijní záležitosti či odstávky na provozovaných zdrojích). 1.3 Liniové zdroje znečišťování ovzduší Jedná se o vlivy dopravy. Výpočet emisí z dopravy vychází z 24 h průměrů intenzit dopravy u záměru a ve srovnání s r. 2009 v členění železniční doprava, nákladní vozidla, osobní vozidla. Souhrn dopravních nároků je uveden v Dopravní studii.



63

Emisní hodnoty ze silniční dopravy jako měrná vydatnost v g/s/m.10-6 jsou provedeny pro r. 2009 (sávající stav) a stav po uvedení záměru do provozu. Nejsou uvedeny hodnoty pro výstavbu záměru. Použité emisní faktory byly stanoveny na základě příslušné metodiky MŽP ČR a podle PC programu MEFA v.02 (Mobilní emisní faktory, verze 2002). Pro uvedené zdroje byly vypočteny emise těchto látek: SO2, TZL, NOx, CO, CxHy, benzen, benzo(a)pyren 1.4 Hlavní plošné zdroje znečišťování ovzduší Hlavním plošným zdrojem bude areál staveniště v průběhu výstavby záměru, především jako zdroj prašnosti. Celkové množství emisí prachu je odhadována na cca 1,5 t za rok, především po dobu zemních prací, tj. cca 21 měsíců. V průběhu výstavby budou zajištěna příslušná technická opatření pro snížení prašnosti, obvyklá u všech staveb se zemními pracemi. Za těchto podmínek lze emise z plošných zdrojů považovat za nevýznamné. 1.5 Imisní situace Imisní limity Dokumentace i její přílohy (rozptylová studie) věnují posouzení imisní situace náležitou pozornost odpovídající důležitosti této problematiky životního prostředí pro předmětný region. Úvodem k popisu imisní situace jsou tabelárně uvedeny imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení stanovené podle příslušné platné legislativy (nařízení vlády č. 597/2006 Sb.) včetně mezí tolerance pro stanovené období, a to pro základní rozsah znečišťujících látek zahrnující SO2, NO2, suspendované částice PM10, CO a benzen. Dále uvádí dokumentace cílový imisní limit vyhlášený pro ochranu zdraví lidí pro ukazatel benzo(a)pyren. 1.6 Stávající imisní situace Dokumentace tabelárně udává údaje o ročních koncentracích SO2 naměřených na budově jídelny v Biocelu a čtvrtletních koncentracích z výsledků měření v r. 2008, a to z vybraných monitorovacích stanic pro znečišťující látky SO2, NO2, suspendované částice PM10, CO, benzen a benzo(a)pyren. Z celkového hodnocení imisní situace vyplývá, že od dubna 2010 jsou území stavebního úřadu MěÚ Frýdek-Místek (zahrnuje obce Paskov a Žabeň) zařazena do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat za r. 2008 (dle Věstníku MŽP částka 4, duben 2010). Dokumentace specifikuje látky s překračovanými imisními limity vč. plošných rozsahů těchto překročení. Jedná se ve vztahu k záměru zejména o suspendované částice (PM10) a benzo(a) pyren.



64

1.7 Rozptylová studie Rozptylová studie hodnotí imise SO2, CO, NO2, suspendovaných částic PM10, benzenu, benzo(a)pyrenu a imise organických látek vyjádřené jako TOC, a to na základě výpočetního programu SYMOS´ 97. Hodnocení imisí je provedeno ve třech variantách. Varianta 0 Jde o výpočet imisního zatížení lokality pro nulový stav, tj. bez provozování navrženého záměru se zahrnutím stávajících stacionárních a liniových zdrojů. Varianta 1- produkce 300 000 t/rok Jedná se imisní zatížení lokality po realizaci záměru v celkové výhledové úrovni. Zatížení zahrnuje zvýšený provoz na dotčených komunikacích a provoz v areálu podniku a dále změny bilancí emisí ze stacionárních zdrojů spojených se záměrem. Varianta výstavby záměru Jedná se o výpočet imisního zatížení lokality při výstavbě záměru se zahrnutím veškerého provozu na dotčených komunikacích a v areálu závodu. Dokumentace uvádí přehled vybraných referenčních bodů (23) s umístěním znázorněným na situaci v příloze dokumentace č. 16. V této příloze jsou dále doloženy výsledky výpočtů v síti referenčních bodů a izolinie příslušných koncentrací jednotlivých škodlivin. K rozptylové studii lze konstatovat: Komplexní rozptylová studie zahrnuje základní textovou část a 4 samostatné dílčí přílohy s účelným zpracováním základních doplňkových částí předmětné problematiky. Základní textová část hodnotí celkové emise do ovzduší v r. 2009 v jednotlivých ukazatelích a v členění na jenotlivé provozní zdroje zdroje znečišťování ovzduší pro : 1. Stávající stacionární zdroje Biocelu. 2. Stacionární zdroje po realizaci záměru. 3. Liniové zdroje stávající a po realizaci záměru s přepočtem na r. 2013. V další části základní textové části rozptylové studie je hodnocena imisní situace v tomto členění: 1. Přehled imisních limitů a jejich časové platnosti pro jednotlivé relevantní znečišťující látky

podle platných předpisů. 2. Stávající imisní situace zahrnující dostupné údaje z vybraných monitorovacích stanic za r.

2008 s koncentracemi relevantních škodlivin v ovzduší. V rámci hodnocení imisní situace je uvedeno zařazení zájmového území do OZKO.

3. Výpočty imisní situace pro jednotlivé výše uvedené varianty, provedené podle výpočtového programu SYMOS´ 97, verze 2001.



65

Pro výpočet imisní situace byly stanoveny referenční body v počtu 23 ks. Studie uvádí přehledně tabelované podrobné výsledky výpočtu vybraných hodnot koncentrací relevantních znečišťujících látek při zvolených podmínkách, a to pro všechny uvedené varianty. V přehledném vyhodnocení imisní situace jsou tabelárně zpracovány u relevantních znečišťujících látek pro všechny varianty a referenční body průměrné roční koncentrace, max. denní koncentrace a max. 1 nebo 8 hodinové koncentrace, a to v členění podle druhu znečišťující látky. K těmto hodnotám jsou uvedeny hodnoty imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky. Tabelární údaje jsou pak slovně komentovány a vyhodnoceny. V závěru základního textu rozptylové studie je konstatováno, že záměr nezpůsobí takový nárůst imisních koncentrací SO2 a NO2, který by byl příčinou překračování všech platných imisních limitů. Limitní imisní koncentrace pro CO (8 hod.) a benzen (rok) nejsou překračovány v současnosti ani nebudou překračovány po realizaci záměru.Dále nebude docházet k překračování limitních ročních imisních koncentrací suspendovaných částic PM10 (limit denních koncentrací je již v současnosti překračován). Na případném překračování limitní koncentrace benzo(a)pyrenu se nebude provoz záměru významněji podílet. Rozptylová studie se nezabývá posouzením vlivu pachových látek a emisí CO2 vzhledem k tomu, že tyto látky nemají stanovené emisní a imisní limity. 1.8 Posouzení emisí pachových látek podniku Biocel Paskov a.s. a jejich vliv na okolí

podniku Vzhledem k charakteru výroby Biocelu a posuzovaného záměru se jedná o posouzení důležité problematiky vlivu na životní prostředí. Dokumentace zahrnuje přílohu č. 17 Kontrola pachových emisí vybraných zdrojů podniku Biocel Paskov a.s. a jejich vliv na okolí podniku. Biocel Paskov a.s. prováděl do roku 2005 posouzení pachových imisí podniku a jejich vliv na okolí. Účelem provedeného posouzení bylo zhodnocení vlivu pachových látek na ovzduší na závětrné hranici pozemku s cílem specifikovat vliv jednotlivých výrobních zařízení podniku určených zástupci podniku. Koncentrace pachu ve vzduchu byla určena olfaktometrickou metodou podle VDI 388. Biocel Paskov a.s. do současné doby vyrábí buničinu, která se využívá při výrobě papírenského sortimentu a krmných kvasnic, které jsou používány jako krmný komponent pro výživu hospodářských zvířat. Při této činnosti vznikají v určitých technologických zařízeních pachové látky. Podle minulých posouzení podniku jsou hlavními zdroji ČOV a sušárna kvasnic. V závěru posouzení z roku 2004 je konstatováno, že kontrola prokázala mírný vliv pachových emisí na blízké okolí podniku, poměrně shodný s posouzením na podzim roku 2003. Pachové imise na hranici pozemku jsou postřehnutelné, nikoliv však obtěžující. Posouzení pachových emisí bylo provedeno rovněž v roce 2005. V závěru posouzení z roku 2005 je konstatováno, že kontrola pachových emisí vybraných zařízení podniku Biocel Paskov a.s. v roce 2005 prokázala opět dominantní vliv sušárny kvasnic a fermentorů na koncentraci pachu v celkových emisích, jehož vliv se a úroveň se téměř nemění.



66

V letech 2008 a 2009 bylo provedeno autorizované měření emisí a stanovení koncentrace pachových látek v Biocel Paskov a.s. podle ČSN EN 13725: - na skládce tuhého odpadu S-001 Biocel Paskov a.s. - na jednotlivých částech technologie průmyslové ČOV - v odpadním plynu na výstupu z kůrového kotle - v odpadním plynu na výstupu z regeneračního kotle - v odpadním plynu na výstupu z parního kotle K2 - v odpadním plynu na výstupu ze sušárny droždí Protokoly o autorizovaném měření emisí a o akreditovaných zkouškách jsou doloženy v přílohách č.17/1 až 17/6. Stanovení pachových emisí provedla firma TESO - Technické služby ochrany ovzduší Praha a.s. Výsledky měření u jednotlivých zdrojů jsou uvedeny v tabulkách v kap. 6. Výsledky měření. Podle těchto výsledků měření překračují pachové látky u většiny měření mírně Uc dolní mez (cSTD (ouE.m

3). Při žádném měření není překročena Uc horní mez (cSTD (ouE.m

3). Z uvedený měření a hodnocení vyplývá, že podnik charakteru Biocel Paskov a.s. však nelze nikdy pachově neutralizovat vzhledem k jeho skladbě, zastavěné ploše, použité technologii výroby a výši investičních a provozních nákladů při realizaci celkové dezodorizace. Lze však dosáhnout určité hodnoty pachové koncentrace imisí podniku, dané jednak zákonem a dále akceptovatelné sousedící občanskou zástavbou i podnikem Biocel Paskov a.s. Doporučuje se tedy jakékoliv úpravy zdrojů pachových emisí ověřovat olfaktometricky. Koncentraci pachu a tím i jeho rozptyl nelze senzoricky odhadnout (viz např. skládky). Závěrečná zpráva z posouzení pachových imisí podniku Biocel Paskov a.s. a jejich vliv na okolí za rok 2005 je doložena v příloze č. 17. K výraznému snížení pachových emisí dojde po změně technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny, po této změně technologie dojde k ukončení výroby kvasnic a tím i k výraznému snížení emisí pachových látek. Stanovisko zpracovatele posudku k ochraně ovzduší (kap. B.III.1 dokumentace) Zpracovatel posudku hodnotí vliv na ovzduší jako jeden z nejvýznamnějších vlivů na životní prostředí ve vztahu ke stávajícím provozům areálu Biocelu i k navrhovanému záměru, a to vzhledem ke stávající imisní situaci v dotčeném zájmovém území. Ke stacionárním zdrojům znečišťování ovzduší lze konstatovat: Z uvedených stávajících stacionárních zdrojů dokumentace uvádí, že je záměrem dotčená vlastní výroba buničiny, zejména spalování výluhů (obnovitelný zdroj energie) vč. sekundární regenerace chemikálií a provoz sodného kotle. V uvedení kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší chybí stavba APK, která je dle přílohy 1 bod 6.9 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. středním zdrojem znečišťování ovzduší (kapacita nad 2 000 EO). K zařazení zdrojů znečišťování ovzduší je ale nutno upozornit, že se jedná o legislativní kategorizaci dle



67

tepelných výkonů či kapacity v EO (u ČOV), která ale nevypovídá o skutečné úrovni znečišťování ovzduší vyjádřené v bilancích emisí. Z pohledu občanů pak legislativní termíny (např. zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší) jsou tyto voleny velmi nešťastně a v rámci procesů EIA se těžko vysvětluje občanům, že u moderních energetických zdrojů s vysoce efektivní technologií čištění spalin nebude docházet k fatálním vlivům na zdraví jak by si mohl laik z legislativních termínů představovat. Dále se energetická koncepce záměru s RK 2 významněji pozitivně dotýká energetiky eliminací spalování černého uhlí jako fosilního paliva (úspora cca 17 190 t za rok vztaženo k r. 2009), přínosem je rovněž pozitivní vliv omezení dopravy vyloučením dopravy výluhů a krmných kvasnic mimo podnik a eliminace dopravy uhlí. Dalším přínosem je využití bioplynu jako interního vedlejšího produktu z nové technologie anaerobního předčištění kondenzátů náhradou za ekvivalentní množství zemního plynu jako obnovitelného zdroje energie, tj. úsporu fosilního paliva. K tomuto je ale nutno upozornit, že bioplyn je v dokumentaci zmiňován ve vstupech do sodného kotle a bez posouzení bilancí SO2 vzniklého spalováním sulfanu v bioplynu. Obsah sulfanu odpovídá dle doplňujících informací investora průměrným ročním emisím SO2 357 kg/d, tj. 129 t/rok. Sodný kotel ale dle popisu není vybaven odsířením (má pouze ekonomizér a tkaninový filtr pro čištění spalin od TZL). V případě vedení veškerého bioplynu do sodného kotle lze očekávat nárůst ročních emisí SO2 z uváděných 389 t/rok na cca 518 t/rok, tj. o cca 33%. Toto je vzhledem k požadavkům na nepřekročení stávajících emisí do ovzduší a nezhoršení imisní situace nepřijatelné. Je tedy nutno zajistit: Spalování bioplynu pouze v RK1 a RK2, které budou v sekundární regeneraci vybaveny dostatečným odsířením se 4stupňovou absorpcí a vzhledem k nevýznamnému podílu výstupních bilancí SO2 ze spalování bioplynu (nárůst o cca 1 t/rok) vůči bilancím SO2 ze spalování výluhů lze předpokládat zcela nevýznamné zvýšení uváděných celkových ročních emisí SO2 z 389 na 390 t/rok a bezpečného dodržení stávajících bilancí celkových ročních emisí SO2 ve výši 449 t/rok. Doplnění technologie APK odsířením bioplynu, pokud bude případně realizováno využívání bioplynu i v sodném kotli. Dokumentace uvádí rovněž bilance CO2 (nemá legislativou stanovené emisní a imisní limity), v rámci záměru členěné na CO2 z fosilních paliv a z obnovitelných zdrojů energie. K uváděným bilancím lze poukázat na absenci bilancí nefosilního CO2 v tabulce za r. 2009. Dokumentace rovněž uvádí v rámci záměru spotřebu zemního plynu ve výši 9 744 070 Nm3/rok, není jasné zda tato spotřeba již zohledňuje produkci bioplynu z APK ve výši 2 394 000 Nm3/rok. Vzhledem k tomu, že dle tabulky č. 27 bilance fosilního CO2 může pocházet v rámci provozu záměru pouze ze zemního plynu, jeho objem 9 744 070 Nm3/rok by měl odpovídat cca bilancím 6 960 t/rok CO2, tedy cca 2,75x méně než uvádí dokumentace v tab. č. 45. V případě náhrady části tohoto množství bioplynem to bude činit ještě méně. Nutno dále upozornit na některé vlivy záměru vyplývající z údajů dokumentace a spojené s vysoce citlivou oblastí ochrany ovzduší v regionu Biocelu.

a) Ke srovnání nárůstu stávající výroby o 7,14 % ročně a nárůstu emisí ze stacionárních zdrojů TZL o 24,4% a CO o 47,4% lze akceptování vlivu záměru zdůvodnit tím, že uvedené roční bilance emisí reprezentují emisní koncentrace značně pod emisním



68

limitem stanoveným příslušnou legislativou a emise CO nezpůsobí dle RS překročení imisních limitních (8h) koncentrací u CO a ročních imisních limitních koncentrací u TZL PM10. Příčinou tohoto navýšení je především nezbytnost zvýšeného ročního výkonu kůrového kotle.

b) Ze srovnání nárůstu stávající výroby o 7,14 % ročně a změn emisí SO2 a NOx vyplývá

pokles emisí SO2 proti stávajícímu stavu a min. nárůst emisí NOx. Vlivy emisí obou látek nezpůsobí překročení jak emisních tak i imisních limitů. K NOx lze dodat,, že dle dokumentace bude do května 2011 vydána studie proveditelnosti řešící snížení NOx z RK1 na úroveň RK2, tím by mohlo dojít i ke snížení emisí NOx v rámci provozu záměru.

Z hlediska integrovaného povolení a jeho změny č. 4 lze upozornit, že stanovuje pro oba RK a energetické zdroje pouze emisní limity v koncentračních hodnotách (mg/m3) a nikoli bilanční hodnoty (hmotnostní toky, roční bilance). Pro výrobu sulfitové buničiny jako celek je stanoven limit měrné emise SO2 ve výši 2 000 g/t výrobku. Dále integrované povolení zahrnuje zdroje, které nebudou po realizaci záměru provozovány (výroba krmného droždí, kotle K1, K2, plynová pec Lurgi na spalování kalů z ČOV). Rovněž zahrnuje původní integrované povolení limity pachových látek podle již neplatné legislativy (současná legislativa nestanovuje tyto limity). V rámci přípravy záměru bude tedy nutná změna integrovaného povolení. Výpočet emisí ze stacionárních zdrojů byl proveden pro relevantní znečišťující látky, které jsou zahrnuty do monitoringu emisí do ovzduší stanoveným pro Biocel integrovaným povolením. Dokumentace uvádí emisní limity v souladu s integrovaným povolením a jeho změnou č. 4. K liniovým zdrojům znečišťování ovzduší lze konstatovat: Jedná se zejména o emise ze stávající a přepokládané silniční dopravy. Lze souhlasit s konstatováním dokumentace, že výpočet měrných emisí a použité emisní faktory vychází z platné metodiky MŽP ČR a schváleného výpočetního programu. K plošným zdrojům znečišťování ovzduší lze konstatovat: Jedná o časově omezený vliv na ovzduší v průběhu výstavby záměru s ročními bilancemi emitovaného prachu obvyklými pro stavby předmětného charakteru. Důležitou podmínkou výstavby budou technicko-organizační opatření zajišťující maximální omezení prašnosti. Se způsobem prezentace emisí z těchto zdrojů lze na základě výše uvedeného souhlasit. K imisní situaci lze konstatovat: Dokumentace uvádí platné údaje o imisních limitech stanovených příslušnou legislativou pro veškeré relevantní znečišťující látky. K hodnotám suspendovaných částic stanovených jako PM10 je nutno upozornit, že stávající emisní limity stanovené pro Biocel integrovaným povolením zahrnují ukazatel TZL, PM10 není v rámci emisního monitoringu Biocelu měřen. Hodnoty PM10 jsou měřeny stanicemi ČHMÚ a hodnoceny v rámci RS. Tento nesoulad neumožňuje plně vyhodnotit vliv Biocelu na imisní situaci regionu, a to v ukazateli, který je v zájmovém území vyhodnocen z hlediska vlivu na ovzduší jako nejvýznamnější.



69

K rozptylové studii lze konstatovat: Studie je dostatečným podkladem pro hodnocení vlivu záměru na ovzduší. Vedle nulové varianty bez vlivu záměru s výpočtem imisního zatížení z emisí z r. 2009 a měření imisí z r. 2008 ze stávajících stacionárních a liniových zdrojů je hodnocena varianta záměru zahrnující vedle všech významných stacionárních zdrojů záměru i vývoj dopravy na dotčených komunikacích a provoz v areálu podniku Biocel, a dále varianta vlivu výstavby. Počet a situování zvolených referenčních bodů lze považovat za dostatečné a prostorově účelné. Pro výpočet imisí byl použit schválený výpočtový program SYMOS´ 97. Se závěry rozptylové studie lze souhlasit. Významný počet současného překračování imisních limitů PM10 v zájmovém území jako látky vztažené k záměru je důvodem pro zvýšenou pozornost ve sledování imisní situace v okolí závodu. Vedle příslušného monitoringu by měla být tato situace v případě dalšího nárůstu uvedených imisních hodnot řešena komplexně ve vztahu ke všem stávající i dalším potenciálním zdrojům emisí. Tento přístup ale přesahuje rámec posuzovaného záměru. Z hlediska max. příspěvků provozu záměru u nejbližší obytné zástavby uvádí tabulka č. 62 závěru RS tyto kvantifikovatelné příspěvky:

• u NO2 ve výši roční koncentrace 0,045 µg/m3 (0,23% z dosaženého imisního pozadí)

• u TOC ve výši hodinové koncentrace 4,62 µg/m3 a roční koncentrace 0,614 µg/m3 (dosažené imisní pozadí neměřeno)

• u benzenu ve výši roční koncentrace 0,0005 µg/m3 (0,017% z dosaženého imisního pozadí)

• u BaP ve výši roční koncentrace 0,000003 ng/m3 (0,0003% z dosaženého imisního pozadí)

Dále jsou v závěru uvedeny max. příspěvky u nejbližší obytné zástavby při výstavbě záměru. Tyto příspěvky lze hodnotit jako zcela nevýznamné. Formálně je nutno upozornit, že v RS nejsou pro výpočet imisních příspěvků z výstavby uvedeny emise (hmotnostní toky) ze kterých výpočty imisí vycházely. Lze předpokládat, že tyto údaje vychází z vypočtených měrných emisí z dopravy a odhadu počtu ujetých km při výstavbě po areálu a v jeho okolí. Doplnění měrných emisí z dopravy výstavby zpracovatelem RS je uvedeno ve vypořádání vyjádření č. 10. Vzhledem k výše uvedenému lze souhlasit se závěrem rozptylové studie a dokumentace (je totožný s RS), a pokud bude zajištěna dostatečná úroveň odsíření spalin bioplynu nebo bioplynu před jeho spalováním, lze považovat vliv záměru na imisní situaci u limitovaných znečišťujících látek za nevýznamnou a akceptovatelnou. K ochraně ovzduší náleží i problematika pachových emisí a imisí. Samotný záměr bude dle dosavadních hodnocení této problematiky charakterem svojí výroby a procesní technologie k pachovým imisím regionu přispívat ve srovnání se stávajícími zdroji Biocelu (zejména se jedná o ČOV a výrobu krmných kvasnic) nevýznamně. Nutno ale upozornit, že až na měření z r. 2005 jsou měření provedená v r. 2008 a 2009 vztažena k emisím pachových látek z vybraných zdrojů, ve vztahu k životnímu prostředí a obyvatelstvu je podstatná imisní situace u nejbližší obytné zástavby. Ze zprávy z r. 2005 vyplývá naměřená hodnota imisí pachových látek u obce Žabeň ve výši 2,63 OU/m3, což je hodnota, kterou lze ještě považovat



70

za neobtěžující (hodnota do cca 3 OU/m3). Dále je nutno upozornit na potenciální výskyt pachových látek v technologii APK. Jedná se o pachové látky s obsahem sulfanu v některých nádržích a v anaerobních reaktorech. Z doplněných údajů o technologii APK s odtahem vzdušin z uzavřených zdrojů pachových látek do systému nízko koncentrovaných plynů s jejich následným spalováním v RK1 a RK2 vyplývá dostatečnost navrhovaných opatření pro minimalizaci emisí pachových látek vč. sulfanu z technologie APK. Ve vztahu k této problematice lze souhlasit se závěry a doporučeními uvedenými v dokumentaci a v příloze č. 17 i doporučením k ověření jakékoli úpravy zdrojů pachových emisí měřením olfaktometrickou metodou. Dále lze na základě měření pachových látek u obytné zástavby doporučit případné postupné snižování emisí pachových látek vhodnými technicko-organizačními opatřeními u stávajících významných pachových zdrojů, a to podle technicko-ekonomických možností a ve vztahu k vzájemnému ovlivňování jednotlivých zdrojů. Tato opatření by měla být zejména u významných zdrojů pachových látek zaměřena především na případné možné úpravy v technologii a parametrech procesů, dále pak v intenzifikaci či doplnění stávající vzduchotechniky a systému dezodorizace vypouštěných vzdušin. Rovněž lze doporučit pravidelné měření pachových emisí z významných zdrojů včetně ověření pachových emisí ze záměru olfaktometrickou metodou v souladu s vyhláškou č.362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování, a dále postupem stanoveným ČSN EN 13 725. Pro oblast ochrany ovzduší jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR formulována následující doporučení: - zpracovat v rámci technické přípravy záměru návrh technicky a ekonomicky

reálných technicko-organizačních opatření vedoucích ke snížení emisí pachových látek a tuhých znečišťujících látek frakce PM10 z významných zdrojů stávajícího stavu a z potenciálních nových zdrojů záměru. Uvedený návrh předložit příslušným správním úřadům a orgánům státní správy v rámci stavebního řízení záměru.

- veškerá nová zařízení záměru budou navržena s technologií a konstrukcí zajišťující

minimalizaci emisí znečišťujících a pachových látek. Uvedené technologie a konstrukce zařízení budou jednou z podmínek výběru dodavatele nových zařízení.

- zpracovat návrh periodického monitoringu emisí pachových látek ze zdrojů záměru

a stávajících zdrojů záměrem dotčených s využitím olfaktometrické metody, který bude v souladu s vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725, a návrh monitoringu předložit ke schválení v rámci řízení o změně integrovaného povolení. Schválený monitoring bude součástí příslušných provozních řádů. Výsledky monitoringu provedeného ve zkušebním provozu budou použity pro modelování imisních příspěvků záměru a celkové imisní situace pachových látek u nejbližší obytné zástavby obcí Paskov a Žabeň.

- zpracovat návrh ověřovacího měření imisní situace pachových látek v období před

ukončením výstavby záměru a ve zkušebním provozu zaměřený na nejbližší obytnou zástavbu obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň, a to s četností 4x ročně. Tento návrh bude předložen ke schválení příslušným správním úřadům tak, aby měření stávající imisní situace mohlo být provedeno před ukončením výstavby



71

záměru. V případě nepřijatelných výsledků měření budou zpracována technická opatření zajišťující zlepšení této situace.

2. Odpadní vody Dokumentace uvádí stručný popis technologie stávající ČOV závodu se zaměřením především na biologický stupeň a kalové hospodářství. Dokumentace dále uvádí základní informace o celkových produkovaných odpadních vodách s bilancemi množství produkovaných vod v r. 2009 pro výrobu sulfitové buničiny (odpadní vody ze skládku pevných odpadů nejsou měřeny). Odpadní vody ze záměru budou čištěny na stávající mechanicko-biologické ČOV podniku. V tabulce č. 66 jsou uvedeny koncentrační a bilanční hodnoty OV vypouštěných z ČOV do Ostravice. Dále jsou uváděny limity množství OV a limity emisí a jejich hmotnostních toků stanovené integrovaným povolením. Rovněž je uveden popis monitoringu kontroly vyčištěných OV a hydrologické údaje o recipientu. Uvedená kapitola je doplněna informací o nevýznamné produkci OV z Pily MMH vedených na ČOV Biocelu a o produkci OV a jejich potenciální kontaminaci v průběhu výstavby záměru. Stanovisko zpracovatele posudku k problematice odpadních vod (kap. B.III.2 dokumentace) Zásadní připomínkou je absence vlivu nového provozu APK (tento způsob předčištění OV dokumentace zmiňuje) na snížení látkového zatížení stávající ČOV organickými látkami (BSK5 a CHSK). Dokumentace pouze konstatuje, že pro cílový stav výroby 300 tis. t/rok DP budou limity stanovené v integrovaném povolení splněny. V předchozích částech posudku je proveden na základě doplňujících informací oznamovatele popis technologie APK i její posouzení zpracovatelem posudku. Technologie APK zajišťuje vysoce efektivním předčištěním (s účinností cca 90% na BSK5 a 80% na CHSK) nejvíce zatíženého proudu celkových OV (kondenzátů z odparky) významné snížení současného látkového zatížení ČOV kondenzáty, a to u CHSK z max. 40 000 kg/d na max. 7 983 kg/d. Z uvedeného vyplývá, že realizací stavby APK dojde nejen k eliminaci vlivu vyššího stupně provaření u viskózové buničiny na organické zatížení OV ale i k redukci tohoto zatížení značně pod úroveň stávajícího stavu. Z uvedeného vyplývá, že stávající ČOV zajistí za těchto podmínek i v rámci záměru dodržení limitů stanovených integrovaných povolením a nezvýšení emisí organických látek ve vypouštěných OV do recipientu ani nezhoršení stávajícího stavu recipientu. Lze předpokládat rovněž zvýšení stability provozu stávající ČOV a její technologie. Z hlediska posouzení vlivu OV vypouštěných v rámci záměru lze upozornit na znění platné legislativy. Stavba APK vytvoří pro stávající ČOV předpoklady k ochraně vod v rámci nakládání s odpadními vodami v závodě Biocel jak ve vztahu ke stávajícímu stavu výroby tak při její změně ve smyslu platné legislativy, zejména novely zákona o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění a platné novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (nařízení vlády č. 229/2007 Sb.).



72

Ochrana vod zahrnuje tyto legislativní a ekologické náležitosti: � Plnění emisních standardů dle přílohy 1B, OKEČ 211100 novely N.V. č.

61/2003 Sb. a cílových emisních limitů stanovených vodoprávním úřadem na základě kombinovaného emisně - imisního principu a dle znění §6, odst. 2, 5 a 11 výše uvedené novely.

� Plnění množstevních, koncentračních a bilančních limitů dle rozhodnutí o integrovaném povolení č.j. 8279/2005/ŽPZ/Klv/0015 ze dne 8.9.2005 vydaným KÚ Moravskoslezského kraje, Odborem životního prostředí a zemědělství (v případě změny výroby se bude jednat o příslušnou změnu tohoto rozhodnutí).

� Nezhoršení stávajícího vlivu závodu Biocel na recipient ve vztahu k charakteru produkovaného znečištění a rozsahu a charakteru zbytkového vypouštěného znečištění.

Z hlediska posouzení navržené technologie APK ve vztahu k definici nejlepší dostupné technologie ve smyslu Metodického pokynu k N.V. č. 229/2007 Sb. lze konstatovat, že nelze tento metodický pokyn na stavbu APK aplikovat z těchto důvodů: - Metodický pokyn se vztahuje na technologii čištění komunálních odpadních vod a nezahrnuje anaerobní technologii.

- Z hlediska N.V. č. 229/2007 Sb. se posouzení BAT technologie u čištění průmyslových vod vztahuje rovněž na technologii výroby. Ta bude v případě realizace změny výroby projektována a realizována v úrovni BAT při splnění podmínek uvedených v směrnicích BREF. Posouzení plnění hledisek BAT podle dokumentace BREF je pro oblast vypouštění odpadních vod uvedeno vy vypořádání vyjádření č. 1.

- Technologie APK představuje vysoce moderní a účinnou technologii odstraňování organického znečištění vod, ale jedná se o dílčí část obecné sestavy komplexní technologie čištění průmyslových odpadních vod.

Další posouzení technologie APK lze provést podle hledisek přílohy č. 3 (Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik) zákona č. 76/2002 Sb., které je uvedeno v předchozích částech posudku. Vliv na recipient Recipientem je řeka Ostravice. Výpočet vlivu na recipient je v souladu s legislativou nahrazen akceptováním podmínky dodržení stávajících emisních limitů vypouštěných odpadních vod stanovených integrovaným povolením pro stávající ČOV a nezhoršení stávajícího vlivu na recipient i v případě změny výroby v závodě Biocel. Navržená technologie APK je dílčí částí předřazenou před stávající ČOV, jejíž provoz je primárně zodpovědný za vlivy na recipient. K výše uvedenému je nutno upozornit, že od 1.1.2010 by měly být emisní limity stanovovány kombinovaným způsobem, a v souladu s Metodickým pokynem MŽP budou do výpočtu dle tohoto postupu vstupovat celoroční průměry všech průtoků i koncentračních hodnot, a to jak odpadních vod tak i recipientu. V důsledku tohoto budou posuzované a výpočtem dosažené koncentrační hodnoty kvality vody v recipientu pod výpustí ČOV výrazně nižší a vliv odpadních vod na recipient příznivější než při dosavadním používaném způsobu výpočtu s použitím směšovací rovnice vztažené na Q355 recipientu.



73

Emisní limity kombinovaným způsobem stanoví dle §6 odst. 11 novely N.V. č. 61/2003 Sb. vodoprávní úřad. Cílové emisní limity vypočtené kombinovaným způsobem by pak měly zajistit potřebnou cílovou kvalitu povrchových toků. Na základě výše uvedeného lze akceptovat absenci výpočtového posouzení vlivu OV z Biocelu na povrchový tok Ostravice. K tomuto lze ještě dodat, že je připravována stavba odpadovodu do Odry, která sníží vliv Biocelu na kvalitu povrchových toků. Z hlediska legislativy je pro daný případ vlivu technologie APK na stávající ČOV relevantní rovněž ustanovení písmena i) § 2 novely N.V. č. 61/2003 Sb., které říká: „i) nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod je nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek, s ohledem na sociální únosnost, slouží-li veřejné potřebě, a zároveň je nejpřijatelnější pro ochranu vod,“ Navrženou technologii APK lze na základě výše uvedených relevantních kritérií posuzování plnění hledisek BAT a technologií čištění odpadních vod považovat za nejlepší dostupnou technologii ve smyslu výše uvedené citace. K popisu technologie stávající ČOV lze upozornit na zmínku o spalování kalů z ČOV v peci Lurči, ačkoli tento zdroj emisí do ovzduší není v seznamu těchto zdrojů uveden. Dle informací oznamovatele nebude pec Lurgi využívána, bude sloužit pouze jako rezerva pro případ havarijního výpadku standardního způsobu nakládání s kaly z ČOV. K technickému a technologickému řešení záměru jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR formulována následující doporučení: - do projektové přípravy záměru zahrnout projektovou přípravu stavby anaerobního předčištění kondenzátů zajišťující pro případ dosažení kapacity výroby viskózové buničiny 300 000 t/rok dostatečné snížení organického znečištění celkových odpadních vod vedených na stávající ČOV

- termín uvedení stavby anaerobního předčištění kondenzátů do zkušebního provozu bude v souladu s termínem dosažení cílové kapacity 300 000 t/rok výroby viskózové buničiny

- bioplyn produkovaný technologií anaerobního předčištění kondenzátů bude využíván pouze v zařízeních vybavených odsířením spalin, tj. v RK1 a RK2 a jejich sekundárních regeneracích. Alternativní možností v případě využití v jiném energetickém zdroji je odsíření bioplynu v rámci technologie anaerobního předčištění kondenzátů.

- řešení nakládání s odpadními vodami v závodě Biocel Paskov a.s. v rámci záměru musí zajistit plnění limitů stanovených pro vypouštění odpadních vod platným integrovaným povolením



74

3. Odpady Dokumentace člení odpadové hospodářství na: 1/ Odpady vznikající při přípravě staveniště a výstavbě 2/ Odpady, které vznikají periodicky provozem 3/ Odpady vznikající po ukončení provozu s následnou demolicí ploch a objektů. Odpady jsou zařazeny podle Katalogu odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb. Dokumentace uvádí přehledně a tabelárně zpracované předpokládané druhy a bilance odpadů vznikající ve výše uvedených fázích záměru, u odpadů vznikajících provozem v členění na zdroje odpadu za období r. 2009 a na odpady uložené na skládce a odpady odebrané cizími firmami. Dále dokumentace stručně popisuje zásady nakládání s odpady a s nebezpečnými látkami. Dokumentace dále uvádí vztah k riziku havárií a k zákonu č. 59/2006 Sb. při skladování a manipulaci zejména s kapalným SO2 v souladu s příslušnou legislativou. Dokumentace rovněž tabelárně specifikuje skupiny odpadů vznikajících po ukončení provozu záměru, což je v daném případě záležitost spíše teoretická. Stanovisko zpracovatele posudku k problematice odpadů (kap. B.III.3 dokumentace) Z hlediska druhové skladby a zařazení odpadů lze konstatovat, že odpovídají charakteru záměru a jeho technologiím. Formálně chybí v tab. č. 70 u odpadů z výstavby informace o kategorii O nebo N (jako je tomu u ostatních tabulek). U tabulek č. 71, 72 a 73 je uvedeno, že se vyprodukované množství týká skutečného stavu 2009, s tím že u produkce odpadů ze záměru (po změně výroby a pro cílovou kapacitu) bude jejich množství srovnatelné. Větší podíl odpadů je zařazen jako kategorie O, odpady kategorie N tvoří bilančně méně významné položky. Lze předpokládat, že odpadové hospodářství záměru bude metodicky a zřejmě i fyzicky navazovat na stávající systém odpadového hospodářství Biocelu, a bude jej i účelně využívat. K problematice odpadů jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR formulována následující doporučení: - nakládání s odpady produkovanými záměrem nebo stávajícími zařízeními Biocel

Paskov a.s. využívanými pro potřeby záměru se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími předpisy

- rizika havárií při nakládání s odpady v rámci záměru budou minimalizována

dodržováním ustanovení zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií - veškeré nakládání s procesními nebezpečnými látkami a přípravky v rámci

technologických procesů záměru bude prováděno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách v platném znění, bezpečnostními listy (v souladu s vyhláškou č. 231/2004 Sb.), a dále s respektováním dalších relevantních předpisů a technických norem



75

4. Hluk a ostatní vlivy 4.1 Hluk Dokumentace specifikuje v tabelární formě veškeré zdroje hluku související s výstavbou záměru, provozem na dopravních komunikacích (liniové zdroje) a provozem stávajících zařízení v areálu Biocelu a v sousedním areálu Pily MMH (bodové zdroje). U liniových zdrojů hluku při provozu jsou uvedeny celoroční průměry intenzit dopravy za 24 h v r. 2005 a pro výhled v r. 2013 podle výhledových koeficientů v počtech vozidel v členění LNA, TNA, osobní, motocykly a celkem. Dále jsou uvedeny intenzity železniční dopravy a souhrn nákladní a osobní dopravy do areálu Biocel v členění za r. 2009. Přehled stávajících bodových zdrojů hluku s označením v programu Hluk+ je uveden pro stávající areál Biocelu a sousední Pilu MMH. Dále dokumentace uvádí údaje o zdrojích hluku spojených se záměrem, a to pro RK2 a sodný kotel. Tyto zdroje zahrnují najížděcí ventily a ventilátory s různými funkcemi. Z dalších zdrojů chybí např. dmychadla (bioplynu a provzdušňování postaerační nádrže) technologie APK. Vzhledem k jejich vybavení protihlukovými kryty a umístěním v objektu bude jejich příspěvek ke stávající hlukové situaci nevýznamný. V kap. B.III.4 dokumentace jsou shrnuty výsledky měření hluku různými firmami u nejbližší i vzdálené obytné zástavby za posledních 5 let od r. 2005, a to v době provozu a odstávky. Výsledky měření jsou rovněž členěny na denní a noční dobu a obojí bez dopravy a s dopravou. Ze závěrů z provedených měření vyplývá, že u nejbližší obytné zástavby dochází k překračování hygienických limitů hluku pro noční dobu, a to zejména při provozu, v menší míře i při odstávce. Dále je konstatováno, že do současné doby byla realizována většina protihlukových opatření navržených v r. 2006. I přes jejich realizaci vyplývá z měření hluku překračování hygienických limitů u některých referenčních bodů. Dále bylo zjištěno, že v noční době je hluková situace u obytné zástavby významně ovlivněna provozem Pily MMH a intenzitou dopravy na R65 a přejezdy vlaků. Dokumentace dále uvádí v kap. B.III.4 výpočty hluku v členění na:

- údaje o výpočtu nejvyšších přípustných hodnot hluku podle platné legislativy - informace o výpočtu hluku pro jednotlivé varianty vycházející z hlukové studie

V další části kap. B.III.4 jsou uvedeny informace ze závěru hlukové studie se specifikací tří variant hodnocení provozu záměru a hodnocení hlukové situace při provádění stavebních prací. Výpočtu jsou provedeny pro r. 2013 a pro denní a noční dobu. Uvedené varianty hodnocení provozu záměru zahrnují:

- Varianta 0: stávající stav hlukové zátěže vč. provozu Pily MMH a veškeré dopravy - Varianta 1: stav po realizaci záměru v výstavbou RK2 a sodného kotle - Varianta 2: hodnocení pouze hluku ze stacionárních a liniových zdrojů areálu

Biocelu po realizaci záměru Na závěr kap. B.III.4 jsou uvedeny informace o vyhledávací hlukové studii řešící návrhy protihlukových opatření, zpracované v r. 2006. Tato studie je součástí přílohové části dokumentace jako příloha hlukové studie. Dokumentace dále definuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku v souladu s legislativou platnou v době zpracování a uvádí metodiku výpočtu hluku pro jednotlivé hodnocené varianty.



76

Výchozím podkladem pro hodnocení hlukové zátěže dotčeného území je hluková studie. Hluková studie hodnotí zdroje hluku v členění na: 1. Zdroje hluku při stavební činnosti s uvedením akustických výkonů použitých stavebních

mechanismů a dopravních prostředků při nejméně příznivé situaci v souběhu činností uvedených zdrojů.

2. Zdroje hluku před výstavbou a při provozu záměru v členění: - liniové zdroje hluku ze stávající a výhledové intenzity dopravy v členění dle dopravní

studie - bodové zdroje hluku zahrnující nejvýznamnější zdroje v areálu Biocelu a Pily MMH

s tabelárním výstupem z výpočtového programu zahrnujícím stávající, rušené a nově navržené stacionární zdroje hluku

Pro výpočty hluku pro jednotlivé varianty je použito 23 referenčních bodů charakterizujících jak situaci v areálu Biocelu tak i v okolní zástavbě obcí Paskov a Žabeň. Hodnocení hluku při provozu stavby je zpracováno pro tři varianty provozu záměru: Varianta 0 Hodnotí stávající stav hlukové zátěže posuzované lokality se zahrnutím všech relevantních stávajících zdrojů hluku vč. provozu Pily MMH a veškeré dopravy. Varianta 1 Hodnotí výsledný stav po realizaci záměru zahrnující RK 2 a sodný kotel. Hodnocení zahrnuje všechny stávající stacionární zdroje hluku vč. Pily MMH a nové zdroje předpokládané po realizaci záměru v areálu Biocelu, dále zvýšený provoz silniční dopravy v areálu a dopravu na vybraných komunikacích. Varianta 2 Hodnotí výsledný stav po realizaci záměru, a to pouze v rámci areálu Biocelu a bez rušených zdrojů. Výsledky výpočtů jsou pro uvedené varianty a denní a noční dobu přehledně zpracovány graficky a tabelárně s výhledem na r. 2013, dále je uvedeno souhrnné srovnání variant 0 a 1 a vyplývající změny po realizaci záměru. Pro uvedené referenční body je dále uvedeno tabelární zpracování výpočtu ekvivalentních hladin hluku při provádění stavebních prací v denní době. Ze závěrů hlukové studie vyplývá pro zájmového území: Hluk ze stavebních prací Nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu v denní době 65 dB podle N.V. č. 148/2006 Sb.



77

Stávající situace (varianta 0) Hodnoty hluku ze stacionárních zdrojů se u nejbližší obytné zástavby pohybují v denní době pod limitní hodnotou 50 dB, v noční době se pohybují okolo limitní hodnoty 40 dB s mírným překračováním této hodnoty v některých oblastech posuzovaného území. Situace po realizaci záměru (varianta 1) Po realizaci záměru by mělo dojít k určitému nárůstu hladin hluku v denní době (max. o 2,3 dB v areálu Biocelu a max. o 1,8 dB u výpočtového bodu č. 13 v obci Paskov). Nejvyšší vypočtená hladina hluku u nejbližší obytné zástavby činí 53,6 dB v denní době a 46,1 dB v noční době. Vliv dopravy po realizaci záměru nezpůsobí u obytné zástavby situované podél komunikace A70 překročení limitní hodnotu hluku v denní době (55 dB) stanovenou pro dopravu. Vliv pouze areálu Biocel (varianta 2) Z vyhodnocení vyplývá, že u nejbližší obytné zástavby nedochází k překračování denních limitů hluku (50 dB). Nejvyšší vypočtená hodnota hladiny hluku činí 45,6 dB. V noční době je hygienický limit hluku 40 dB v okolí závodu mírně překračován (nejvyšší vypočtená hodnota činí 42 dB). V závěru hlukové studie je konstatováno, že areál Biocelu není jediným zdrojem hluku v dané lokalitě, jako srovnatelný zdroj hluku je uváděna Pila MMH, dalšími méně významnými zdroji jsou drobné provozovny a okolní komunikace. Rovněž je konstatováno, že provoz nových zdrojů hluku (stacionárních i doprava) splňuje požadavky N.V. č. 148/2006 Sb. v platném znění. Hluková studie je doplněna těmito přílohami: - Situace referenčních bodů - Situace stávajících a nových zdrojů hluku - Situace odstavených zdrojů hluku spojených s ukončením provozu výroby kvasnic - Protokoly o měření hluku - Vyhledávací hluková studie – návrh protihlukových opatření z provozu Vyhledávací hluková studie řeší snížení vlivu hluku na vybranou obytnou zástavbu. Specifikuje konkrétní objekty řešené obytné zástavby. Předkládá výsledky hygienického měření hluku pro měřící místa umístěná na hranicích pozemků vybraných obytných objektů. Dále studie předkládá návrhy konkrétních protihlukových opatření ve vybraných provozech a na vybraných zařízeních, které by měly být realizovány v I. etapě, s kontrolním měřením jejich efektivnosti a s případným dalším postupem v rámci II. etapy realizace protihlukových opatření. Závěrem vyhledávací studie formuluje souhrnně návrhy potřebných úprav a postup dalších prací pro zajištění postupného snižování hlukové zátěže dotčeného území.



78

4.2 Záření radioaktivní, elektromagnetické Z hlediska záření je konstatováno, že realizace předmětné změny výroby nepředstavuje za podmínky dodržení příslušných pokynů nebezpečí pro personál ani pro životní prostředí. V rámci dosavadní technické přípravy nebyl zřejmě proveden radonový průzkum, bude součástí další etapy projektové přípravy vč. řešení protiradonových izolací v souladu s ČSN 73 6001. Z hlediska vibrací je nutno počítat s jejich možnými zdroji u některých druhů těžkých strojů a zařízení. V rámci technického řešení budou navržena opatření k zamezení nepřípustné úrovně vibrací ve vztahu k přenosu na stavební konstrukce některých objektů. Stanovisko zpracovatele posudku k problematice hluku, vibrací a záření (kap. B.III.4, B.III.5 dokumentace) Problematiku hlukové zátěže je nutno vedle vlivu na ovzduší považovat za další velmi důležitý faktor významně ovlivňující pracovní prostředí areálu Biocelu a životní prostředí jeho okolí, a to nejen v rámci provozu záměru ale i v případě stávajícího stavu provozu Biocelu. Hodnocení hlukové zátěže dotčeného území, souladu s platnou legislativou a vlivů na obytnou zástavbu vychází z hlukové studie a jejích příloh. Tyto materiály jsou zpracovány podle platné metodiky autorizovanou osobou. Z hlediska výpočtů hluku jsou tyto hlukovou studií zpracovány podrobně a v potřebném rozsahu. Studie uvádí specifikaci nejvyšších přípustných hodnot hluku včetně příslušných korekcí v souladu s legislativou platnou v době zpracování studie, tj. s aktuálním N.V. č. 148/2006 Sb. Výpočty hluku pro jednotlivé varianty vychází ze stanovených referenčních bodů v dostatečném počtu 23 a jejich charakteristik. Zpracování celkové hlukové zátěže je provedeno schváleným výpočetním programem HLUK+, verze 7.16 profi plně kompatibilním s novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy. Výpočty hluku ze silniční dopravy jsou provedeny v souladu s „Novelou metodiky výpočtu hluku ze silniční dopravy 2004“. Hodnocení uvedených variant zahrnuje přehledná grafická znázornění i tabelárně zpracované údaje v souladu s použitou metodikou. Z hlediska významnosti je podstatná hluková zátěž v chráněném venkovním prostoru (obytná zástavba) a chráněném venkovním prostoru staveb. Dokumentace i hluková studie hodnotí veškeré významnější zdroje hluku v oblasti dotčené umístěním záměru. Výběr variant hodnocení hluku lze považovat za účelný a odpovídající charakteru stávajícího stavu i hodnoceného záměru. Počet výpočtových bodů lze považovat za dostatečný a jejich situování za odpovídající zdrojům hlukové zátěže a jejich situování, a dále vlivům na vybrané objekty obytné zástavby. Jako účinný a potřebný lze hodnotit výpočet hluku ve vybraných místech obce Paskov a Žabeň v době odstávky Biocelu a srovnání hlukové zátěže v denní a zejména noční době při stávajícím provozu Biocelu a po realizaci záměru vč. zohlednění ostatních zdrojů. Z tabulky srovnání variant vypočteného hluku u obytné zástavby z hlukové studie vyplývá, že nárůst hlukové zátěže při provozu Biocelu v denní době činí u výpočtového bodu č. 13 max.



79

1,0 dB, tj. cca 2,28 % proti stávajícímu stavu (přesnost měření hluku se pohybuje v úrovni ± 2 dB). Pro noční dobu hluková studie udává nulový nárůst mezi stávajícím stavem a stavem po realizaci záměru se zdůvodněním, že nárůst hluku je způsoben zejména provozem zařízení, které je minimálně provozované (1 x za měsíc po dobu půl hodiny apod.) a pouze v denní době. K uvedenému nulovému rozdílu lze mít určitou nedůvěru, vzhledem k počáteční fázi technické přípravy záměru lze ale tento předpoklad akceptovat. Lze rovněž souhlasit s konstatováním, že v závodě se nachází řada zdrojů hluku (jak ve stávajícím stavu tak i po realizaci záměru), jejichž množství je problematické v rámci výpočtového programu obsáhnout a tímto programem zpracovat. Z uvedeného vyplývá obecné vnímání výsledků hlukových studií jako orientačních a předběžných s legislativně stanovenou povinností měření skutečného stavu hlukových emisí a vlivů hluku na obytnou zástavbu v rámci zkušebního provozu. Na základě výsledků uvedeného měření a výpočtů hluku lze konstatovat, že nadlimitní hladiny hluku v noční době jsou částečně způsobeny stávajícím provozem Biocelu, tyto ale jsou významnější pouze u výpočtových bodů č. 15, 16, 18, 19 a 20 v obci Žabeň. Ze závěrů hlukové studie vyplývá, že po realizaci záměru by mělo dojít k určitému nárůstu hladin hluku v denní době (max. o 2,3 dB v areálu Biocelu a max. o 1,8 dB u výpočtového bodu č. 13 v obci Paskov). Nejvyšší vypočtená hladina hluku po realizaci záměru zahrnující i zdroje mimo areál Biocelu činí u nejbližší obytné zástavby 53,6 dB v denní době a 46,1 dB v noční době (bod č. 15 u kom. III/48411) a překračuje tak hygienické limity 50 dB pro denní dobu a 40 db pro noční dobu. Z vyhodnocení hluku vztaženého pouze na areál Biocelu po realizaci záměru vyplývá, že nedochází k překročení limitu v denní době (nejvyšší vypočtená hodnota 45,6 dB) a dochází k překročení limitu v noční době (nejvyšší vypočtená hodnota 42 dB) Hlukovou studií uváděné překračování souboru denních i nočních hodnot lze hodnotit ve vztahu k přesnosti měření + 2 dB jako nepříliš významné. Překračování limitních hodnot se vztahuje pouze na určité části uvedených obcí. K uvedeným variantám výpočtu hlukové zátěže lze konstatovat, že jsou voleny účelně a podávají dostatečné informace o hlukové situaci zájmového území, a to pro stávající stav a stav po realizaci záměru. Pro řešení záměru tak vyplývá z hlukové studie důležitý poznatek, že provoz záměru nepřispívá ke zvýšení hladiny hluku v okolí areálu v noční době a tím ke zhoršení stávající nepříznivé situace. Ve vztahu k realizaci záměru lze s tímto souhlasit za podmínky, že toto zjištění neovlivní negativně realizaci navrhovaných protihlukových opatření i celkové úsilí Biocelu o zlepšení stávající hlukové zátěže okolní obytné zástavby. Součástí hlukové studie je rovněž soubor měření hluku provedených různými firmami v měřících místech obcí Paskov, Žabeň a Řepiště v r. 2005 až 2010. Přehled výsledků je uveden v dokumentaci. Z uvedených výsledků je nejzávažnější překračování hygienických limitů hluku i u měření z června 2010, a to v denní i noční době a s prokázáním výskytu tónové složky hluku u



80

některých měřících míst v obci Žabeň. Obdobné výsledky vyplývají i z měření z r. 2005, 2007 a 2009, a to zejména pro noční dobu. K vlivu stávajícího provozu Biocelu lze souhlasit s jeho podílem na překračování limitních hodnot hluku, nutno ale konstatovat, že pozadí hlukové zátěže v dotčeném území se blíží v některých měřících místech k limitní hodnotě hluku stanovené pro noční dobu nebo je i překračuje, a je tedy otázkou, jaké zdroje tuto úroveň hlukového pozadí tvoří a jak významně se na tomto překračování podílejí. Toto měření zahrnuje pouze obec Paskov, nezahrnuje významněji ovlivněné objekty v obci Žabeň. Měření hluku při provozu a odstávce závodu ukázaly určité snížení hlukové zátěže při odstávce, nicméně i při odstávce může docházet k určitému překračování limitů hluku. To potvrzuje závěr hlukové studie s uvedením ostatních zdrojů hluku v zájmovém území (zejména Pily MMH) jako významných. I když je překračování limitních hodnot hluku u stávajícího provozu Biocelu relativně nižší, lze doporučit realizaci minimálně těch technických opatření, která jsou navržena ve vyhledávací hlukové studii. V přílohách uvedená vyhledávací studie neobsahuje termíny realizace navržených protihlukových opatření. V dokumentaci není uvedeno, jaká opatření z této studie byla či do realizace záměru budou provedena a jak se již projevila či projeví na úrovní hlukové zátěže zejména obytné zástavby. Dále je nutno hlukovou situaci po realizaci navržených opatření opětně vyhodnotit a zvážit případné další kroky k omezování hlukové zátěže nejbližší obytné zástavby, a to na základě měření hluku v dostatečném rozsahu v rámci zkušebního provozu záměru. K uváděnému vlivu záření lze požadovat, že pokud budou předpokládané monitorovací přístroje či přístroje systému řízení technologického procesu zdrojem emisí mírné radiace, bude tato zajištěna v úrovni, která neovlivní negativně personál ani životní prostředí. Z tohoto pohledu je důležitý výběr takových měřících přístrojů, které mají příslušnou certifikaci a jejichž radiační emise jsou minimální. K problematice omezení vibrací lze konstatovat, že se jedná především o záležitost vhodného technické řešení uložení zařízení, která jsou zdrojem vibrací. Problematika vibrací u posuzovaného záměru není jen problematikou vlivu na životní prostředí, ale rovněž zahrnuje i statickou bezpečnost stavebních konstrukcí a provozní bezpečnost technologických zařízení. Pro zajištění snížení hlukové zátěže dotčeného území a především chráněného venkovního prostoru a k zajištění minimalizace vlivu záření a vibrací jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR formulována následují doporučení: - aktualizovat „Vyhledávací hlukovou studii – návrh protihlukových opatření“

s uvedením seznamu provedených opatření a jejich vlivů a s návrhem termínů realizace zbývajících navrhovaných či dalších případných doplňkových opatření vč. projektu výsadby ochranné zeleně u nejbližší obytné zástavby a předložit ji ke schválení do 31.12.2011

- realizovat protihluková opatření z aktualizované „Vyhledávací hlukové studie“ do

doby uvedení záměru do trvalého provozu



81

- zajistit kontrolní měření hlukové zátěže ve vybraných měřících místech obytné zástavby obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň po realizaci opatření schválených na základě aktualizace „Vyhledávací hlukové studie – návrh protihlukových opatření“ s četností 2 x ročně za provozu a při odstávce, a se zaměřením na tónové složky hluku. Vyhodnocení uvedených měření předložit k posouzení příslušným správním úřadům do 1 měsíce po jejich provedení.

- předložit aktualizaci hlukové studie zahrnující hodnocení stávajícího stavu v lokalitě

obcí Žabeň a Paskov s důrazem na nejvíce ovlivněné objekty a se zahrnutím vlivu odstávky Biocel Paskov a.s. do 31.12.2012

- v rámci zkušebního provozu záměru provést kontrolní měření hluku vybraných

nových zařízení a zpracovat aktualizovanou hlukovou studii zahrnující stav po realizaci záměru a vliv provedených protihlukových opatření

- v rámci zpracování projektové dokumentace záměru navrhnout opatření pro

minimalizaci výskytu emisí hluku s tónovými složkami hluku z nových zařízení - v realizační dokumentaci záměru navrhnout kvalitní a certifikovaná měřící zařízení

s minimálními radiačními emisemi bez zdravotního rizika - v realizační dokumentaci zajistit takové technické řešení uložení vybraných

technologických zařízení, které omezí vibrace na úroveň s minimálním vlivem na životní prostředí a přijatelnou pro bezpečnost práce i statickou stabilitu stavebních konstrukcí

ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ V této části dokumentace jsou stručně specifikovány nejzávažnější environmentální charakteristiky dotčeného území a přehledně popsány charakteristiky stavu všech složek životního prostředí v dotčeném území včetně těch, které budou pravděpodobně realizovaným záměrem významněji ovlivněny. Jedná se především o tyto složky: - ovzduší s klimatickými charakteristikami, přehledem emisí a imisním zatížením dotčeného

území relevantními látkami z databáze stanic ČHMÚ - voda s údaji o vodních tocích regionu a kvalitě vody řeky Olešná ve vybraných profilech,

a dále se základními informacemi o podzemních vodách oblasti. - půda se základní charakteristikou dotčené oblasti, která není odvodňována systematickou

drenáží - horninové prostředí a přírodní zdroje s popisem geomorfologie, geologické

charakteristiky a hydrogeologických a inženýrsko-geologických poměrů



82

- charakteristika terénu a údaje o seizmicitě oblasti - flóra a fauna v dotčené oblasti - ekosystémy oblasti vč. územních systémů ekologické stability s charakteristikou

významných prvků ÚSES v nejbližším i širším okolí lokality záměru - vztah záměru k systému NATURA 2000 - krajina s popisem charakteru zástavby, údaji o chráněných územích a ochranných

pásmech, dále s popisem kulturní charakteristik, surovinových zdrojů a přírodního bohatství zájmového území

- vztah k ÚPD - architektonické a historické památky a archeologická naleziště v zájmové oblasti - situování stavby ve vztahu k ÚPD K celkovému zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení dokumentace souhrnně charakterizuje způsob využívání dotčeného území, jeho ovlivňování podnikatelskými aktivitami i vliv stávajících ekologických zátěží. V souhrnu je pak poukázáno na problematiku hlukové zátěže, jejího ovlivňování provozy Biocelu. Dále je zmíněna problematika vlivu záměru na ovzduší ve vztahu ke stávající imisní situaci jako dalšího významného vlivu záměru na životní prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku k údajům o stavu životního prostředí (kap. C. dokumentace) Z uvedeného přehledu charakteristiky současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území vyplývá ve vztahu k charakteru záměru a jeho výstupům nejvyšší úroveň nejistot a vlivů na životní prostředí v oblasti ochrany ovzduší a hlukové zátěže. Další potenciálně významnější vliv je na vodu (povrchové toky) v důsledku vypouštění odpadních vod do řeky Ostravice mající v průběhu roku relativně nízké průtoky. Vliv záměru na řeku Ostravici lze ale hodnotit ve srovnání se stávajícím stavem jako nevýznamný, realizace technologie anaerobního předčištění kondenzátů z odparky zajistí pro cílovou kapacitu záměru nezhoršení stávající kvality vypouštěných odpadních vod. V dotčené oblasti Biocelu se nenachází žádné ochranné pásmo vod. Záměr je situován v průmyslovém areálu bez výskytu zemědělské půdy, a to ve vztahu k ÚPD v průmyslové zóně. Charakter záměru prakticky vylučuje za podmínky vodohospodářsky zabezpečeného řešení vybavení objektů a venkovních zařízení negativní vliv na horninové prostředí. Z hlediska fauny a flóry se v areálu Biocelu a jeho okolí nenacházejí žádné ohrožené ani zákonem chráněné druhy ve smyslu zákona o ochraně přírody. V posuzovaném území ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází žádný prvek ÚSES. Významná lokalita řeky Ostravice nebude záměrem dotčena.



83

V dotčeném území ani jeho bezprostředním okolí se nenacházejí z hlediska přírodních zdrojů a krajiny žádná ochranná pásma ani zvláštně chráněná území. K dokumentací uváděným údajům o stavu životního prostředí v dotčeném území nemá zpracovatel posudku připomínky. Na základě výše uvedeného nejsou pro tuto část dokumentace navrhována žádná doporučení pro návrh stanoviska MŽP ČR. ČÁST D - ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ D.I CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A

VÝZNAMNOSTI 1. Vlivy na obyvatelstvo Posuzovaný záměr z hlediska charakteru výroby může ovlivňovat životní prostředí a zdraví obyvatelstva v těchto oblastech: - kvalita ovzduší tj. nárůst emisí znečišťujících látek ze stávajících zdrojů o emise ze záměru

při zohlednění stávající imisní situace zejména v obci Paskov a Žabeň - vliv pachových látek na okolí závodu - hladina hluku v okolí závodu s nevýznamným nárůstem hluku v denní době realizací

záměru vč. vlivu ostatních zdrojů a dopravy ve srovnání se stávající hlukovou zátěží - recipient Ostravice v důsledku nepříznivého poměru množství vypouštěných odpadních

vod a vodnosti recipientu a při nepřekročení stávajících emisí ve vodách vypouštěných z ČOV Biocelu do Ostravice po realizaci záměru

První dva vlivy (hluk a vliv na ovzduší) lze považovat za nejvýznamnější a je nutno je monitorovat a rozvíjet snahu o snížení jejich úrovně. Posouzení vlivů na veřejné zdraví udává z fyzikálních faktorů prostředí hluk jako dominantní, zvláště pak z hlediska zjištěných tónových složek zesilujících obtěžující charakter hluku. Z hlediska zdravotních rizik uvádí dokumentace specifikaci a charakteristiku škodlivin emitovaných do ovzduší. Z nich jsou z pohledu posouzení vlivů chemických faktorů, imisní situace a legislativních limitů významné suspendované látky jako PM10 a benzo(a)pyren, jejichž zdrojem jsou některá stávající zařízení (zejména kotel K2) a silniční doprava. V rámci záměru nebudou uhelné kotle provozovány (K1, K2 budou zrušeny, K3 je plynový kotel a zůstane jako rezerva). Další významnou znečišťující látkou je SO2 z provozu RK1 a RK2. Hodnocení zdravotních rizik se pouze okrajově dotýká problematiky pachových látek, a to v souvislosti se stávajícím stavem příslušné legislativy, který neobsahuje specifikaci přípustné míry obtěžování pachovými látkami ani emisní či imisní limity pachových látek. Z hlediska vlivu na tok Ostravice bude realizací technologie předčištění kondenzátů zajištěno nepřekročení stávající úrovně emisí do Ostravice i ovlivnění její stávající kvality vlivem provozu záměru. Z hlediska fyzikálních faktorů vychází posouzení jejich vlivu na veřejné zdraví z již hodnocené problematiky hlukové zátěže a konstatuje obdobné jako u výstupů hlukové studie.



84

Ve vztahu ke zdravotním rizikům opětně vyplývá nutnost řešit navrhovaná protihluková opatření již ve vztahu ke stávajícímu stavu provozu Biocelu, kdy jsou (i když nepříliš významně a s podílem ostatních zdrojů hluku v zájmovém území) překračovány hygienické limity hluku v denní i noční době. V závěru hodnocení zdravotních rizik je pozitivně vnímáno nezvýšení stávající hlukové zátěže obyvatelstva provozem záměru v noční době. Dále je doporoučeno provést další měření hluku v dotčené obytné zástavbě, identifikaci zdrojů tónových složek hluku a validaci výsledků modelování hlukové zátěže obytné zástavby. V oblasti chemických škodlivin je upozorněno na emise SO2, které sice nejsou příčinou překročení imisních limitů, stávající imise ale překračují doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace. Dokumentace dále uvádí pro provoz záměru vlivy na zaměstnance a zásady pro zajištění úrovně a podmínek bezpečnosti a hygieny práce stanovených příslušnými předpisy. K těmto vlivům je přiřazeno i nakládání s chemickými látkami v rámci provozu záměru, pro které jsou opět stanoveny příslušné podmínky a zásady v souladu s příslušnou legislativou. Z hlediska sociálně ekonomických vlivů je posuzovaný záměr nevýznamný, tyto jsou ovlivněny především stávajícím stavem. Přínosem záměru může být udržení stávajícího stavu ekonomiky závodu či jeho zlepšení s udržením stávajícího stavu zaměstnanosti a úrovně odměňování zaměstnanců. K faktorům pohody dokumentace uvádí příčiny jejich možného narušení. Jedná se opět především o hlukovou zátěž. Posouzení vlivu na veřejné zdraví konstatuje na základě výsledků hlukové a rozptylové studie, že provoz záměru bude minimálně ovlivňovat obyvatele nejbližší obytné zástavby. Vliv vlastního záměru na pohodu obyvatelstva bude významnější pouze v období časově omezené výstavby záměru. Ve vztahu k následkům možné havárie byla zpracována „Analýza rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ (dále jen Analýza rizik či AR) jako příloha č. 20 dokumentace (dokumentací nazývána Studie následků možné havárie předmětné stavby). AR popisuje a hodnotí především vybrané nové technologie a zařízení záměru, a to: a) Skladování SO2

b) Rozšíření varny d) Sodný kotel c) Anaerobní čištění, zásobník bioplynu Dále je v AR uveden tabelární přehled používaných procesních látek. Jako zásadní změna ve srovnání se stávajícím stavem je hodnoceno provozování skladu kapalného SO2. Dále AR uvádí seznam předvídatelných poruch a anomálií, a zařazení objektu a zařízení podle zákona č. 59/2006 Sb. Ve vztahu k tomuto zákonu vyplývá pro skladování SO2, že jeho skladované množství nepřekračuje limit pro zařazení do kategorie „A“ a dle sloupce 2, a posuzuje skladování SO2 v kontextu se stávajícím skladem kapalného amoniaku.



85

AR dále uvádí kvalitativní analýzu rizik s hodnocením rizik metodou rychlé klasifikace rizik a metodou DOW Fire & EI systém. Priorizace rizika podle indikačních a selektivních čísel a indexové metody je zaměřena především na navrhovaný způsob a podmínky skladování kapalného SO2 a bioplynu. AR předkládá kvantitativní hodnocení možných následků úniků SO2 a havárie zásobníku bioplynu. Závěr těchto analýz hodnotí možnost vzniku vážné nehody především na zařízeních s kapalným SO2. K úniku bioplynu je konstatováno že při fatální havárii zásobníku bioplynu se vznikem bleskového požáru dojde k popálení nechráněných osob maximálně v okruhu cca 33 m kolem zásobníku a to bez jakéhokoli zasažení vnějšího okolí areálu Biocelu. Uvedené posouzení by nemělo být významněji ovlivněno doplňujícím zvýšením objemu plynojemu ze 130 m3 na 250 m3. Pro skladování SO2 byly vyhodnoceny 3 druhy odstupňovaného havarijního úniku SO2. I v případě nejhoršího scénáře fatálního dvoufázového úniku SO2 budou závažné účinky havárie lokalizovány výhradně uvnitř areálu závodu. Vnější okolí areálu nebude závažnými toxickými účinky SO2 zasaženo. Pravděpodobnost zasažení obytné zástavby koncentrací poškozující dýchací cesty po 30 min. expozici byla vyhodnocena jako krajně nepravděpodobná. Závěrem AR formuluje doporučení technicko-organizačních opatření pro zlepšení úrovně prevence bezpečnosti práce a provozu záměru u skladování SO2. 2. Vlivy na ovzduší a klima Hodnocení vlivů na ovzduší v této kapitole dokumentace vychází z již posuzované rozptylové studie a příslušných závěrů dokumentace, a je uvedeno pro etapu výstavby a etapu provozu záměru. Ovlivňování ovzduší a klimatu přírůstky záměru je hodnoceno dokumentací jako akceptovatelné. Ovlivňování jinými zdroji než Biocelem je hodnoceno jako významné. Uvedené vlivy byly podrobně řešeny a hodnoceny v předcházejících kapitolách dokumentace EIA a v jejích příslušných přílohách. 3. Vlivy na hlukovou situaci, další fyzikální a biologické charakteristiky Úroveň a vlivy hlukové zátěže především na venkovní chráněné prostory a venkovní chráněné prostory staveb v důsledku stávajících zdrojů hluku i zdrojů v rámci záměru byly podrobně řešeny a hodnoceny v předchozích kapitolách dokumentace EIA a v jejich příslušných přílohách. Hluková zátěž je posouzena pro 3 varianty, a to pro hluk ze stávajícího provozu Biocelu a ostatních zdrojů (var. 0), hluk po realizaci záměru (var. 1) a hluk pouze z areálu Biocelu po realizaci záměru (var. 2). Komentovány jsou výpočty hluku ze stávajícího povozu, ze záměru a z dopravy, a rovněž měření hluku. Dále jsou obecně specifikovány vlivy hluku v pracovním prostředí a na zdraví obyvatelstva. Obdobné se týká i vlivů záření a elektromagnetického vlnění (jsou specifikovány zdroje a druhy záření).



86

Ostatní dokumentací v této kapitole uváděné fyzikální a biologické vlivy jsou vzhledem k charakteru průmyslové zóny dotčeného území a jeho výrob nevýznamné, nebo se nepředpokládají. 4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Dokumentace uvádí rizika vlivu na podzemní vody v etapě výstavby záměru a zásady jejich eliminace. Povrchová voda v etapě provozu záměru je ovlivněna odběrem z vodního díla Olešná a Žermanice pro výrobní účely a podílem Biocelu na celkových odpadních vodách vypouštěných v zájmovém území do řeky Ostravice. Splaškové vody ze sociálních zařízení záměru budou čištěny na stávající ČOV Biocelu. Koncepce a hodnocení řešení nakládání s odpadními vodami ze záměru jsou uvedeny v předchozích kapitolách dokumentace EIA. Zásobování potřebnými druhy vod je rovněž dostatečně popsáno v předchozích kapitolách dokumentace EIA. Z bilancí obou druhů vod (z Žermanické přehrady a z Olešné) pro provoz záměru vyplývá nepřekročení spotřeby uváděné za r. 2009. Dále je popsáno nakládání s dešťovými vodami. Za hlavním riziko znečištění podzemních vod a negativního ovlivnění povrchových vod je pokládán vznik havarijních či nestandardních stavů v provozech nakládajících s vodou. 5. Vlivy na půdu V areálu Biocelu nedojde v rámci realizace záměru k záboru půdy. Problematika možného znečištění půdy v areálu Biocelu souvisí především s výstavbou záměru, případně s havarijními úniky škodlivých látek v rámci provozu záměru (skladování, doprava, netěsnosti rozvodů apod.). 6. Vlivy na horninové a přírodní zdroje Z hlediska svého charakteru nebude areál Biocelu jako průmyslová zóna zdrojem vlivu na morfologii krajiny ani na stabilitu území, přírodní zdroje a horninové prostředí. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Charakter posuzovaného území z hlediska fauny, flóry a ekosystémů a průmyslová činnost nebudou významněji ovlivňovat okolní faunu, flóru a ekosystémy. 8. Vlivy na krajinu Záměr bude realizován v průmyslové zóně v souladu s ÚPD bez přímé vazby na volnou okolní krajinu, a lze tedy očekávat minimální vliv na okolí i jeho krajinný ráz. Rovněž se nepředpokládají negativní vlivy na stávající funkční a rekreační využití okolní krajiny. Nejbližší souvislá obytná zástavba je situována ve vzdálenosti cca 600 m severně od areálu, její ovlivnění se očekává pouze v oblasti vlivu na ovzduší a hlukové zátěže. Z hlediska velkoplošných vlivů má ale areál Biocelu vzhledem ke svému charakteru významnější vliv na estetickou a přírodní hodnotu krajiny.



87

9. Odpady Podrobně jsou specifikovány v předchozích kapitolách dokumentace EIA. Nakládání s odpady z provozu záměru bude zajištěno v souladu s provozem technického zázemí areálu Biocelu, který má pro tyto činnosti potřebné technické vybavení i zpracovanou metodiku. 10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V rámci záměru zůstává zachován současný stav antropogenního využití zájmového území bez vlivů na výše uvedené majetky a památky. Stanovisko zpracovatele posudku k vlivům záměru charakterizovaným a hodnoceným v kapitole D.I dokumentace Vzhledem k uvedenému hodnocení rizik lze souhlasit se specifikací uvedených významných vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí, a to je vliv na ovzduší, vliv pachových látek a problematika hlukové zátěže. Tyto vlivy jsou dostatečným způsobem posouzeny dokumentací EIA i samostatnými přílohami, a to vedle rozptylové a hlukové studie především v příloze č. 19 „Posouzení vlivu na veřejné zdraví“ zpracované autorizovanou osobou a v příloze č. 20 „Analýza rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ resp. Studie následků možné havárie (dále jen Analýza rizik či AR) rovněž zpracované odborně způsobilou osobou. Ve vztahu k predikovaným důsledkům dopravy po nové komunikaci A70, k předpokladu nepřekračování limitních hodnot hluku z dopravy v posuzované lokalitě v období provozu záměru i k zanedbatelnému příspěvku vlastního záměru k celkové hlukové zátěži lokality lze doporučit ověření závěrů posouzení vlivu fyzikálních faktorů měřením hluku v rozsahu uvedeném v předchozí části posudku. Toto doporučení vychází ze závěrů hlukové studie a posouzení vlivu záměru na veřejné zdraví, ze kterých lze odvodit, že hluková situace v posuzované lokalitě bude po realizaci záměru u většiny výpočtových bodů překračovat hygienické limity hluku stanovené N.V. č. 148/2006 Sb. a vypočtené hodnoty celkového hluku z areálu Biocelu, ostatních zdrojů a dopravy po realizaci záměru budou v okolní obytné zástavbě dle tabulky srovnání variant oscilovat s určitým rozptylem (cca od 40,2 dB do 55,0 dB v denní době a od 37,4 dB do 47,8 dB v noční době) kolem stanovených limitních hodnot (50 dB ve dne a 40 dB v noci) s tím, že uvedené překračování je způsobeno již stávajícím stavem a vliv příspěvků záměru je ve dne nevýznamný, v noční době nulový. Na základě uvedeného lze souhlasit se závěrem posouzení vlivu na veřejné zdraví a doporučením provést doplňující měření hluku, a to v rozsahu uvedeném v předchozí části posudku. Z výše uvedeného hodnocení a ze srovnání vlivů stávajícího provozu a situace po realizaci záměru dále vyplývá pro vyjasnění problematiky a zlepšení stávající hlukové situace u nejbližší obytné zástavby nezbytnost provedení všech opatření navrhovaných aktualizovanou Vyhledávací hlukovou studií a dále příslušných měření po realizaci záměru provedených v účelném rozsahu.



88

K predikovaným zdravotním rizikům v důsledku emisí škodlivých látek do ovzduší lze souhlasit s uvedenými závěry a hodnocením zdravotních rizik spojených s expozicí jednotlivých škodlivin. Imisní příspěvky sledovaných škodlivin vlivem provozu vlastního záměru lze ve vztahu ke stávající situaci hodnotit jako nevýznamné, zejména u nejdůležitějších ukazatelů TZL PM10 a SO2 (rozptylová studie vyhodnotila imisní příspěvky těchto škodlivin v okolí závodu jako nulové). Stávající imisní situace ovlivněná zejména suspendovanými částicemi PM10 a benzo(a)pyrenem s překračováním jejich imisních limitních hodnot byla hodnocena v předchozích kapitolách posudku. Z hlediska souhrnného hodnocení vlivů záměru na ovzduší lze souhlasit se závěry dokumentace a jejích příloh, a ovlivňování ovzduší a klimatu vlastním záměrem lze ve srovnání se stávajícím stavem a za dodržení relevantních podmínek technického řešení záměru hodnotit jako nevýznamné a akceptovatelné. K problematice pachových látek lze souhlasit s posouzením vlivu na veřejné zdraví vycházejícím ze současného stavu legislativy. Vlastní záměr by neměl být vzhledem k technickým opatřením u nových technologií a zařízení zdrojem zvýšení pachové zátěže a tím i potenciálních zdravotních rizik, tuto problematiku je nutno řešit především ve vztahu ke stávajícímu stavu provozu Biocelu. Je tedy nutno provést měření emisí pachových látek na vybraných zařízeních záměru a imisí pachových látek u vybraných objektů obytné zástavby. Navrhovaný rozsah a způsob tohoto měření je uveden v předchozích částech posudku. Ve vztahu ke stávající imisní situaci zájmového území je nadále žádoucí provozování průběžného monitoringu této situace ve stanoveném rozsahu a za podmínek dle integrovaného povolení nebo jeho aktualizace se zahrnutím účelného monitoringu pachových látek u obytné zástavby. K ostatním uváděným vlivům záměru na obyvatelstvo a životní prostředí lze konstatovat, že jsou ve vztahu k charakteru záměru i stávajících provozů a jejich činností v dotčeném území a k charakteru areálu Biocelu nevýznamné, a nejsou zdrojem nepřijatelných zdravotních rizik. Provoz záměru nebude zdrojem negativních vlivů neionizujícího a ionizujícího záření na veřejné zdraví. Výroba v rámci záměru nebude zdrojem organismů, které by mohly expandovat do vnějšího prostředí a negativně ovlivnit veřejné zdraví. K nakládání s dešťovými vodami lze konstatovat, že navazuje či je součástí stávajícího systému odkanalizování srážkových vod z areálu Biocelu. Vzhledem k charakteru změny výrobní technologie s využitím stávajících zařízení i plošně nevýznamných doplňků zpevněných ploch lze předpokládat nevýznamný nárůst odváděných srážkových vod z areálu Biocelu. K odběru vody z Olešné i přehrady Žermanice bude nutné i při deklarovaném nulovém růstu těchto odběrů schválení využití těchto zdrojů vody i pro potřeby záměru. Dokumentace se nezmiňuje o vlivech na podzemní vody. Vzhledem k současnému stavu ovlivnění podzemních vod, který není deklarován příslušnými správními úřady jako



89

nevyhovující, a dále k řešení nových manipulačních ploch, ploch pod venkovními zařízeními a podlah objektů s potenciálními úniky nebezpečnými látkami jako vodohospodářsky zabezpečených, lze předpokládat, že stávající a nové výrobní objekty a venkovní zařízení nebudou negativně ovlivňovat podzemní vody v areálu Biocelu a jeho okolí. Potenciální vlivy na podzemní vody mohou vzniknout v důsledku průsakových vod ze skládky odpadů provozované Biocelem. Možné průsaky jsou monitorovány podle podmínek stanovených platným integrovaným povolením. V areálu Biocelu jsou dle informací Biocelu umístněny monitorovací vrty kvality podzemních vod. Nakládání s odpady ze záměru bude v souladu s odpadovým hospodářstvím závodu a příslušnými předpisy vč. jejich řádné evidence jejich předávání oprávněné osobě k jejich odstranění či využití, nebo k ukládání na skládku Biocelu. Charakter odpadů, jejich množství a nakládání s nimi nebudou zdrojem negativních vlivů na obyvatelstvo a jejich zdraví. Z hlediska rizik havárií lze souhlasit s výběrem významnějších potenciálních havárií, a to ve skladu SO2 a plynojemu bioplynu a s tím, že potenciálně významnější z hlediska vlivů havárie je sklad SO2. Ostatní nová zařízení nebudou za podmínek kvalitního technického řešení zdrojem významnější havárie a rizik pro obyvatelstvo. Dále je možné akceptovat hodnocení významnosti rizik provozu skladu SO2 a plynojemu bioplynu i důsledky jejich možných potenciálních havarijních stavů uvedených v AR. Lze souhlasit se závěry hodnocení rizik následkem možných havárií, a to bez ohrožení obyvatelstva při havárii na plynojemu bioplynu a jako krajně nepravděpodobné ohrožení obyvatelstva koncentrací SO2 v ovzduší poškozující dýchací cesty i v případě největšího možného úniku SO2. Rovněž lze pokládat za přínosná opatření doporučená v závěru AR, a to zvýšení výkonu havarijní ventilace ve skladu SO2

na 8 000 m3/h a varovný systém úniku SO2 pro zaměstnance (vazba na měření úniku SO2 v objektu skladu, kterým je uváděna do provozu ventilace). Systém včasného varování by měl být ve vztahu k výše uvedenému vhodným způsobem rizšířen i na okolní obce, zejména Paskov a Žabeň, a to prostřednictvím varovných systémů obecních úřadů. Vzhledem k uvedení doporučení navazujících na výše uvedené stanovisko zpracovatele posudku v jiných kapitolách posudku, jsou pro tuto část posudku formulována pouze tato doplňková doporučení pro návrh stanoviska MŽP ČR: - v projektové dokumentaci záměru zajistit vodohospodářsky bezpečné řešení nových ploch, venkovních zařízení a podlah nových objektů s možností úniku škodlivin do horninového prostředí a podzemních vod

- v projektové dokumentaci záměru zajistit zvýšení výkonu havarijní ventilace ve skladu SO2

na 8 000 m3/h s odváděním odtahovaného kontaminovaného vzduchu do systému RK1 a RK2 a instalaci varovného systému úniku SO2 pro prostor areálu Biocelu s vhodným napojením na obce Paskov a Žabeň

- v projektové dokumentaci záměru zajistit indikaci úniku bioplynu v prostoru technologie anaerobního předčištění kondenzátů měřením metanu a instalaci



90

varovného systému pro prostor areálu Biocelu s vhodným napojením na obce Paskov a Žabeň. Měření metanu bude instalováno v rozsahu s ohledem na jeho druhotnou funkci, a to nepřímou indikaci úniku sirovodíku obsaženému v bioplynu.

D. II - ROZSAH VLIVŮ Dokumentace EIA v této kapitole shrnuje stručně významné vlivy popsané v dřívějších kapitolách a některých přílohách. Dále specifikuje podmínky pro výstavbu a provoz záměru, které budou zajišťovat minimalizaci vlivů výstavby na životní prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku ke kapitole D.II dokumentace Vzhledem ke stanoviskům v předchozích částech posudku nemá zpracovatel posudku k uvedenému rozsahu vlivů připomínky. Ve vztahu k výše uvedenému nejsou formulována žádná doporučení pro návrh stanoviska MŽP ČR. D.III - MOŽNÉ VLIVY PŘESAHUJÍCÍ STÁTNÍ HRANICE Tato problematika je posouzena v kapitole II.4 posudku. D.IV - CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH

HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Tato kapitola popisuje možná základní provozní rizika, příčiny jejich vzniku, jejich důsledky a vlivy na životní prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku ke kapitole D.IV dokumentace Uváděný popis provozních rizik v důsledku havárií nebo nestandardních stavů provozů záměru lze považovat pro charakteristiku environmentálních rizik za dostatečný. Environmentální rizika vyplývají rovněž ze stávajících provozů záměrem dotčených. V provozech záměru bude nakládáno s nebezpečnými látkami v množství dosahujícím limity podle příslušné legislativy (zákon č. 59/2006 Sb. v platném znění). Způsob nakládání s chemickými látkami obecně (manipulace, skladování, využívání ve výrobních procesech apod.) se bude řídit příslušnými legislativními předpisy, technickými normami a technologickými reglementy, a dále schválenými provozními řády a havarijními plány. Systém nakládání s těmito látkami bude v souladu se zavedenými systémy v provozech Biocelu. Charakter výroby a zařízení navržených v rámci vlastního záměru nevytváří za podmínky kvalitního projektu a realizace stavby významnější rizika havárií a tím i environmentální rizika. Následné projektové dokumentace budou tak jak je u posuzované stavby obvyklé minimalizovat kvalitním technickým řešením záměru rizika havarijních stavů v rámci záměru. Předpokládaná vysoká úroveň systémů řízení technologických procesů a jejich automatizace bude rovněž minimalizovat případné negativní vlivy selhání lidského faktoru.



91

Instalované technologie nebudou významnějším zdrojem látek nebezpečných pro životní prostředí a projektové řešení i výběr dodavatelů by měl zajišťovat úroveň BAT, tj. nejlepších dostupných technik (zde spíše technologií) v předmětném oboru. Důležitým aspektem prevence havarijních úniků škodlivých látek bude řešení nových manipulačních ploch, ploch pod venkovními zařízeními a podlah objektů s potenciálními úniky nebezpečnými látkami jako vodohospodářsky zabezpečených. Za těchto podmínek lze předpokládat, že stávající a nové výrobní objekty a venkovní zařízení nebudou negativně ovlivňovat podzemní vody v areálu Biocelu a jeho okolí. V případě nakládání s těkavými chemickými látkami je nutné minimalizovat jejich emise do ovzduší jejich vhodným skladováním a kombinací s účinnou vzduchotechnikou. Projektované technologie a zařízení i jejich provoz musí respektovat veškeré platné legislativní předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí, a dále příslušné technické normy. Dokumentace specifikuje dostatečným způsobem veškeré možnosti havarijních či nestandardních stavů a charakterizuje následná environmentální rizika i zásady jejich předcházení či opatření k jejich odstranění. Pro provoz záměru budou zpracovány a schváleny rovněž příslušné havarijní plány. Možnosti závažných havárií v rámci provozu záměru a jejich následky jsou zpracovány dostatečným způsobem v příloze č. 20 „Analýza rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“. Zpracovatel posudku souhlasí se závěry této Analýzy rizik včetně charakteristiky environmentálních rizik výroby z kap. D.IV a s opatřeními doporučenými ke zvýšení úrovně prevence bezpečnosti provozu. Na základě výše uvedeného stanoviska zpracovatele posudku a studie následků možné havárie stavby jsou formulována pro návrh stanoviska MŽP ČR tato opatření: - zohlednit výsledky předběžné studie „Analýza rizik změny technologie výroby závodu

Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ (uvedené v příloze č. 20 dokumentace EIA) v příslušné projektové dokumentaci, provozních řádech, bezpečnostních dokumentacích a havarijních plánech záměru a vhodným způsobem i ve stávajících provozech a zařízeních Biocel Paskov a.s. záměrem dotčených

- zajistit v příslušné projektové dokumentaci záměru respektování veškerých

legislativních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k nakládání s chemickými a ostatními látkami, prevenci havárií a opatřením pro vznik nestandardních stavů výroby

- zajistit příslušnými kontrolními mechanizmy a účinným stavebním dozorem

dostatečnou kontrolu kvality dodávek a prací v rámci výstavby záměru vč. souladu s příslušnými technickými normami i předpisy vztahujícími se k realizaci průmyslových staveb



92

D.V - CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘ. KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

V této kapitole dokumentace uvádí soulad s ÚP obce Paskov. Dále je uveden souhrn preventivních opatření, legislativních povinností a způsobů provádění projektové přípravy, výstavby a provozování stavby zajišťující minimalizaci nepříznivých vlivů stavby na životní prostředí v členění: - Etapa zpracování projektu, přípravy stavby - Etapa výstavby záměru - Etapa provozu záměru Samostatně je uveden návrh kompenzačních opatření a preventivních a provozních opatření. Jako kompenzační opatření je uvedeno doporučení k vyhledání zdrojů tónové složky hluku zjištěné provedeným měřením s předpokladem snížení hlukové zátěže v obci Paskov po vyhledání tohoto zdroje a provedení příslušných protihlukových opatření. Preventivní a provozní opatření zahrnují základní opatření pro zajištění bezpečnosti provozu a jednotlivých zařízení navrhovaná v rámci projektu a v rámci provozu záměru. Stanovisko zpracovatele posudku ke kapitole D.V dokumentace Uvedená charakteristika byla ve vztahu k vlastnímu záměru v rozhodující míře komentována v předchozích kapitolách posudku a pro návrh stanoviska MŽP ČR byla formulována některá opatření významná z hlediska vlivu na životní prostředí a bezpečnost práce a provozu záměru. Posuzovaný záměr bude rovněž zahrnut do celkové koncepce výše uvedených preventivních a kontrolních opatření realizovaných v rámci celého výrobního areálu Biocelu. Zpracovatel posudku souhlasí s opatřeními uvedenými v kap. D.V dokumentace včetně jejich rozsahu a členění s tím, že v doporučeních pro návrh stanoviska MŽP ČR bude navrženo jejich doplnění a rozšíření, a to v návaznosti na stanoviska zpracovatele posudku a účastníků procesu EIA k předložené dokumentaci. Na základě výše uvedeného stanoviska zpracovatele posudku a znění kapitoly D.V dokumentace jsou pro návrh stanoviska MŽP ČR formulována tato souhrnná doporučení:

- zajistit plnění všech preventivních opatření navržených v příslušné části kapitoly D.V dokumentace EIA pro etapu zpracování projektu a ostatní přípravy stavby

- zajistit plnění všech preventivních opatření navržených v příslušné části kapitoly

D.V dokumentace EIA pro etapu výstavby záměru

- zajistit plnění všech preventivních opatření navržených v příslušné části kapitoly D.V dokumentace EIA pro etapu provozu záměru



93

- zajistit plnění všech preventivních, kompenzačních a provozních opatření navržených v příslušné části kapitoly D.V dokumentace EIA, týkajících se technického a technologického řešení, a to v uvedeném členění na:

Etapu zpracování projektu, přípravy stavby Etapu výstavby záměru Etapu provozu záměru

D.VI - CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

V této kapitole je uveden stručný souhrn zdrojů údajů o stavu životního prostředí v dotčeném území. Dále je konstatován soulad dokumentace s platnými právními normami. Stanovisko zpracovatele posudku ke kapitole D.VI dokumentace Uvedené výchozí předpoklady zahrnují pouze údaje o stavu životního prostředí. Pro hodnocení vlivů záměru jsou ale nezbytné i dostatečné a kvalitní podklady o technickém řešení a všech technologiích, které jsou součástí posuzovaného komplexního záměru nebo stávajících technologiích záměrem dotčených. Vzhledem k rozsahu dostupných vstupních údajů o záměru a stavu jeho technického řešení v době zpracování dokumentace a při zohlednění charakteru záměru a jeho vlivů i složitosti komplexních vlivů celého areálu Biocelu lze akceptovat dokumentací použité vstupní údaje o stavu životního prostředí i metody hodnocení záměru a prognózování jeho vlivů na životní prostředí. Použité metody a metodiky jsou komentovány v kapitole II.2 posudku. K technickým podkladům je nutno upozornit na některé nedostatky (zejména jde o prezentované spalování bioplynu v sodném kotli a absenci posouzení vlivu tohoto spalování na emise SO2, nedostatečný popis technologie anaerobního předčištění kondenzátů, vliv na podzemní vody, neúplný popis technického řešení a zabezpečení skladování SO2). Veškeré chybějící informace byly doplněny oznamovatelem (investorem) pro účel zpracování posudku a v posudku pro účel posouzení vlivů na životní prostředí dostatečně zohledněny. D.VII - CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTECH Dokumentace shrnuje podmínky kvality jejího zpracování a určité nedostatky vyplývající z omezené dostupnosti některých podkladů i vlivu časového vývoje přípravy záměru na zpracování dokumentace. Stanovisko zpracovatele posudku ke kapitole D.VII dokumentace Posouzení vlivu záměru na životní prostředí bylo provedeno na základě řady vstupních údajů a informací od různých subjektů, projektových podkladů a ostatních podkladových studií uvedených v příloze dokumentace, a je svojí kvalitou i přesností na tyto podklady vázáno. Poskytnuté a získané informace lze pro účel posouzení vlivu záměru na životní prostředí a zpracování předmětného posudku hodnotit jako postačující za podmínky jejich doplnění o v posudku uvedené doplňující informace.



94

Určité nedostatky v technických podkladech dané pokračujícím vývojem technické přípravy záměru jsou uvedeny v předchozím stanovisku ke kap. D.VI dokumentace EIA. Uvedené nedostatky byly investorem doplněny a v posudku zohledněny, uvedené neurčitosti zejména v úrovni podkladů technického řešení budou v rámci následné legislativní a technické přípravy záměru eliminovány. Podstatné je, aby výstupy z procesu EIA byly dostatečně zohledněny v projektové dokumentaci s tím, že lze měnit určité vnitřní řešení záměru či jednotlivé detaily, ale za podmínky dodržení procesem EIA posouzených a kvantifikovaných vlivů na dotčené složky životního prostředí. Dále lze očekávat i možné změny v průběhu zpracování dalších stupňů projektové dokumentace, tyto by ale neměly při dodržování příslušných předpisů a technických norem výsledky provedeného posouzení vlivu záměru na životní prostředí a celého procesu EIA negativně či výrazněji ovlivnit. Na základě výše uvedeného nejsou ke kapitole D.VII dokumentace pro návrh stanoviska MŽP ČR formulována žádná doporučení. ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Je komentováno v kapitole II.3 posudku. Bez stanoviska zpracovatele posudku k části E. ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Jedná se o přílohy dokumentace, jejichž přehled je uveden v kapitole II.1 posudku. Bez stanoviska zpracovatele posudku k části F. ČÁST G – VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU Zahrnuje přehled souhrnných základních údajů netechnického ale i technického charakteru rozpracovaných v dílčích kapitolách dokumentace a jejích přílohách, a komentovaných v ostatních částech posudku. Bez stanoviska zpracovatele posudku k části G. Dokumentace EIA je uzavřena doporučením zpracovatele vydat souhlas s realizací záměru.



95

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI

Obdržená vyjádření jsou seřazena v posloupnosti dle uvedeného data. Ve lhůtách stanovených zákonem č. 100/2001 Sb. se k posuzované dokumentaci vyjádřili: 1. Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Oddělení IPPC a IRZ zn. 69589/ENV/10, ze dne 23.8.2010 Podstata vyjádření a) Ve vyjádření je doporučeno jako vhodné doplnit srovnání technologických řešení s relevantním referenčním dokumentem o hlediscích BAT (BREF) z oblasti průmyslu papíru a celulózy vč. srovnání dosahovaných hodnot emisí s úrovněmi souvisejícími s BAT. b) Dále je konstatováno, že provoz závodu před i po realizaci záměru může připívat k epizodnímu překračování limitu denních koncentrací PM10 a imisní příspěvek závodu se do budoucna nebude zvyšovat. c) Ve vyjádření se dále uvádí, že by vzhledem k navazující povinnosti provést změnu integrovaného povolení bylo velmi vhodné již v této fázi plně zohlednit možné budoucí povinnosti plynoucí z §15 odst. 1 zákona o integrované prevenci, tj. navrhnout další dodatečná opatření k minimalizaci emisí PM10 z předmětného zařízení během jeho provozu, který by minimalizoval příspěvek předmětného zařízení k epizodnímu překračování limitu. Stanovisko zpracovatele posudku Vztah záměru k IPPC a změně integrovaného povolení není podle dikce zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění předmětem procesu EIA, spadá do režimu zákona č. 76/2002 Sb. a procesu IPPC. Přes uvedené lze k vyjádření konstatovat: a) Ve vztahu k hlediskům BAT jsou v dokumentaci BREF uváděny k výrobě sulfitové buničiny tyto informace o nejlepších dostupných technikách: Obecná opatření 1. Školení, vzdělávání a motivace zaměstnanců a techniků. Celulózky a papírny obsluhují

lidé, proto školení personálu může být velmi rentabilní způsob snižování vypouštění škodlivých látek.

2. Optimalizace řízení procesu. Aby bylo možné snižovat různé znečišťující látky současně a udržovat nízké emise, je potřebné zlepšit řízení procesu.

3. Pro udržení účinnosti technických jednotek celulózek a navazujících technologií snižování emisí na vysoké úrovni musí být zajištěna dostatečná údržba.



96

4. Systém environmentálního managementu, který jasně a přesně vymezuje povinnosti a zodpovědnost za ekologicky závažné aspekty v závodě, zvyšuje povědomí a zahrnuje cíle a opatření, procesní a pracovní instrukce, kontrolní seznamy a jinou důležitou související dokumentaci. Komentář: Biocel má zavedený systém vzdělávání a školení zaměstnanců. Řízení technologických procesů je efektivně zabezpečeno třístupňovým systémem prvků MaR, zařízeními SŘTP a ASŘ jednotlivých provozů a celého podniku. Provoz závodu je zajištěn jednak vlastní údržbou s potřebným profesním rozsahem a dále externí údržbou na smluvním základě. Biocel má zaveden systém environmentálního managementu podle EN ISO 14001 : 2004.

Opatření pro snižování emisí do vody 1. Suché odkorňování. 2. Prohloubené delignifikace v uzavřené části procesu. Toho se dosáhne sloučením

prohloubeného varného procesu a kyslíkové delignifikace. Je třeba mít na paměti rozdíl v dosažitelném čísle kappa po prohloubeném varném procesu při výrobě buničiny magnesium-bisulfitovým způsobem a procesem Magnefite.

3. Vysoce účinné praní hnědé látky a třídění hnědé látky v uzavřeném cyklu. Je dosažitelný přenos z vyprané buničiny do bělírny v úrovni < 5 kg CHSK/t.

4. Účinné sledování, zachycování a regenerace úniků. 5. Částečné uzavření bělírny při použití varných procesů na bázi hořčíku. Dosud tato

technika vede k mírným ztrátám bělosti, a proto není všeobecně považována za BAT. U výrobků, kde je bělost rozhodující, například u bezdřevého papíru, není tato technika považována za BAT.

6. Uzavření procesů bělírny při použití varného procesu se sodíkovou bází. 7. Bezchlórové (TCF) bělení. Pro bělení sulfitové buničiny se lze vyhnout použití bělících

chemikálií obsahujících chlór. Aplikace peroxidového bělení látky s vysokou konzistencí vede ke krátkým a účinným sekvencím bělení.

8. Neutralizování slabého výluhu před zahušťováním. 9. Opětné použití větší části kondenzátů v procesu nebo oddělené biologické čištění. 10. Použití dostatečně velkých vyrovnávacích nádrží pro skladování koncentrovaných nebo

horkých kapalin z procesu. 11. Primární čištění odpadních vod. 12. Biologické čištění odpadních vod v systému s aktivovaným kalem nebo s využitím jiných

technik, dosahujících stejné nebo lepší výkonnosti nebo účinnosti. Komentář: Biocel Paskov bude po realizaci posuzovaného záměru splňovat všechna výše uvedená hlediska BAT, zejména podstatné body 1., 2. (výroba magnesium-bisulfitové viskózové buničiny s nižším čísle Kappa), 7., 9., 11., 12. Kromě opatření integrovaných do výrobního procesu a primárního čištění (položka 1 až 11) je za hledisko BAT u sulfitové celulózky považováno i biologické čištění. Jedná se o čistírny s aktivovaným kalem, které se skládají z vyrovnávací nádrže na vodu, provzdušňovací nádrže, sekundární dosazovací nádrže a manipulace s kalem vykazují vynikající výkonnost v čištění odpadních vod z celulózky. Čistírny s malým zatížením aktivovaného kalu pod 0,15



97

kg BSK/kg sušiny.d a retenční dobou v provzdušňovací nádrži (aktivaci) kolem jednoho dne jsou považovány za BAT. Mohou dosáhnout vysoké účinnosti v odstraňování znečištění a mít ustálený systém čištění. Dále lze jakýkoliv jiný systém čištění odpadních vod se srovnatelnou úrovní emisí a srovnatelnými náklady také považovat za BAT. Emisní úrovně spojené s použitím vhodné kombinace nejlepších dostupných technik po biologickém čištění. Za předpokladu adekvátního projektového řešení a kapacity ČOV a dále patřičného řízení provozu zkušenými pracovníky je pro výrobu bělené sulfitové buničiny po biologickém čištění obecně dosažitelné vypouštění OV s následujícími měrnými BAT hodnotami zatížení toku: Parametry Jednotka Hodnoty BAT Hodnoty očekávané po realizaci záměru CHSKCr kg/t 20 – 35 10,0 BSK5 kg/t 1 – 2 0,264 NL kg/t 1,5 – 2 0,666 AOX kg/t (-) 0,032 Pcelk. kg/t 0,02 – 0,05 0,025 (jako P-PO4

3-) Ncelk. kg/t 0,015 – 0,5 nesledováno Množství odpadní m3/t 40 – 55 31,5 provozní vody Komentář: Biocel splňuje uvedené hodnoty BAT. BREF dále uvádí jako BAT technologii anaerobní předčištění kondenzátů (je součástí záměru) s následným aerobním čištěním všech odpadních vod (je zajištěno stávající ČOV s optimalizací jejího zatížení předřazením nové technologie APK). Opatření pro snižování emisí do ovzduší 1. Jímání úniků koncentrovaného SO2 a regenerace v nádržích s rozdílnou hladinou tlaku. 2. Úniky emisí SO2 z prací linky, třídění a odvzdušňovacích otvorů odparek lze regenerovat jímáním plynů a jejich zavedením do regeneračního kotle jako spalovací vzduch. 3. Snižování emisí SO2 z regeneračního kotle použitím elektrostatických odlučovačů a

vícestupňových praček pro odstranění kouřových plynů a jímání a propírání plynů z různých větracích otvorů.

4. Snížení emisí zapáchajících plynů účinným jímacím systémem. Tyto plyny lze buď spalovat v regeneračním kotli nebo propírat v samostatné pračce (podpůrný záložní systém).

5. Optimalizace regeneračního kotle řízením spalovacích podmínek z hlediska emisí. 6. Snižování emisí SO2 z pomocných kotlů používáním kůry, plynu, topného oleje a uhlí

s nízkým obsahem síry nebo odsiřováním. 7. Instalace pomocných kotlů s omezeným vznikem NOx (kůra, topný olej, uhlí) a řízení

spalovacích podmínek. 8. Čištění kouřových plynů z pomocných kotlů, ve kterých se spalují jiná biopaliva a/nebo

fosilní paliva, účinnými elektrostatickými odlučovači pro zmírnění emisí prachu. 9. Optimalizace spalování zbytků (kalu z čistírny odpadních vod, kůry) z hlediska emisí se

získáváním energie.



98

Komentář: Biocel Paskov bude po realizaci posuzovaného záměru splňovat všechna výše uvedená hlediska BAT, zejména podstatné body 2., 3., 4., 5., 6. (odstavení uhelných kotlů, využívání bioplynu z předčištění kondenzátů), 7.(připravovaná studie možností snížení emisí NOx z RK1 s obdobou pro RK2), 8. (odstavení uhelných kotlů, instalace rukávcových filtrů na sodném kotli a silech na sodný popel s výstupní koncentrací TZL do 10 mg/m3), 9. (řešeno energetickým využitím kalů z ČOV i nové technologie APK v externích zařízeních, především v bioplynových stanicích či využitím v kompostárnách) . Úrovně emisí z procesu výroby bělené sulfitové buničiny (RK a těkavé emise) spojené s použitím vhodné kombinace nejlepších dostupných technik (bez pomocných kotlů). Parametry Jednotky Hodnoty BAT Hodnoty očekávané po realizaci záměru RK1 RK2 Pevné částice (TZL) kg/t 0,02 – 0,15 0,05 0,04 SO2 jako S kg/t 0,5 – 1,0 0,428 0,172 NOx jako NO2 kg/t 1,0 – 2,0 1,71 0,517 Komentář: Biocel splňuje uvedené hodnoty BAT. K emisím NOx lze upozornit, že je připravovaná studie možností snížení těchto emisí z RK1 s tím, že z tabulky je patrné zohlednění výrazně nižších emisí z RK2 v jeho projektovaném řešení. Pomocné kotle V závislosti na skutečné energetické bilanci závodu, použitém typu externích paliv a při případných biopalivech jako kůra a dřevěný odpad, se musí brát v úvahu i emise do ovzduší z pomocných kotlů. V rámci záměru se jedná o kůrový kotel s celkovou kapacitou zpracování vzduchosuchého paliva ve výši 15 000 t/měsíc, tj. 180 000 t/rok o výhřevnosti 7,5 MJ/kg a celkovým příkonem paliva 1 350 . 106 MJ za rok. Úrovně emisí spojené s použitím BAT pro pomocné kotle používající různá paliva. Vypouštěné látky Hodnoty BAT Hodnoty očekávané po realizaci záměru na KK mg S/MJ příkonu paliva < 15 10,37 mg NOx/MJ příkonu paliva 60 – 100 120,0 mg prachu (TZL)/Nm3 10 – 30 35 Komentář: po realizaci záměru bude mírně překračována hodnota BAT měrné emise NOx a koncentrace TZL. Toto ale bude vyváženo v rámci podniku připravovaným omezením emisí NOx na RK1 a nižší úrovní emisí TZL na jiných zdrojích opatřených účinnějším zařízením na záchyt TZL. Ve vztahu k vyhodnocenému nepřekročení imisních limitů NOx a nulovému nárůstu imisí TZL po realizaci záměru lze uvedená překročení hodnot BAT akceptovat. Pevný odpad 1. Minimalizace vzniku pevného odpadu a co možno největší sbírání, recyklace a opětovné

využití těchto materiálů. 2. Oddělený sběr typických frakcí odpadů u zdroje a je-li to nezbytné, meziskládky

zbytků/odpadů pro zajištění vhodného nakládání se zbývajícími odpadními produkty (např. využití vně závodu).



99

3. Spalování všech bezrizikových organických materiálů (kůry, zbytků dřeva, kalu, atd.) v pomocných kotlích, speciálně navržených pro spalování vlhkých, nízkokalorických paliv (jako jsou např. kotle s fluidním ložem).

4. Externí zužitkování zbytků/odpadu dle možnosti jako náhražky v lesním hospodářství, zemědělství nebo jiném průmyslu.

Komentář: Biocel Paskov bude po realizaci posuzovaného záměru splňovat všechna výše uvedená hlediska BAT, tj. body 1.(vč. minimalizace produkce kalů zavedením nízkoodpadové technologie APK), 2. (je zajištěno stávajícím systémem odpadového hospodářství Biocelu a využíváním a provozováním vlastní skládky, dále externím využitím kalů z ČOV a APK), 3. (spalování kůry v kůrovém kotli, náhrada spalování kalů z ČOV v peci Lurgi jejich externím využitím), 4. (externí využití kalů z ČOV a nové technologie APK jako energetické v bioplynových stanicích či v kompostárnách). Posouzení vlastní technologie APK z hledisek BAT je provedeno v předchozí části posudku (v posouzení technického řešení). K uvedenému srovnání lze upozornit, že je vztaženo ke stávajícím dokumentům BREF, v r. 2011 má být vydána jejich aktualizace. b) Vzhledem k odstranění stávajícího zdroje TZL (snížení emisí o 4,201 t/rok), tj. zrušení výroby kvasnic s komínem o výšce 26 m, a k vypouštění veškerých TZL vč. jejich nárůstu vlivem záměru o cca 10 t/rok komínem o výšce 150 m s výrazně příznivějšími rozptylovými podmínkami, byl výpočtovým programem rozptylové studie stanoven pro okolí závodu nulový příspěvek imisí PM10 po realizaci záměru. c) Z této části vyjádření není zcela jasné o jakou fázi pro návrh dalších opatření k minimalizaci emisí PM10 by mělo jít. Stanovení podmínek podle §15 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb. spadá do kompetence příslušného úřadu vydávajícího změnu integrovaného povolení (zde KÚ Moravskoslezského kraje), nelze tedy v rámci procesu EIA účelně specifikovat konkrétní technicko organizační opatření ke zlepšení v podstatě stávajícího stavu Biocelu v oblasti emisí TZL. Podstatné je, že realizací záměru nedojde ke zhoršení stávající imisní situace v PM10 v okolí závodu. Na základě příslušného monitoringu v rámci zkušebního provozu záměru lze navrhnout zpracování případných doplňkových technicko organizačních opatření ke snížení emisí TZL. Rovněž v rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude věnována pozornost technickému řešení zajišťujícímu v souladu s definicí BAT podle §2, písm. f) zákona č. 76/2002 Sb. minimalizaci emisí TZL. Ve vztahu k výše uvedeným doporučením jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - na základě monitoringu emisí TZL v rámci zkušebního provozu záměru bude zpracována studie možností případných doplňkových technicko organizačních opatření ke snížení emisí TZL na úroveň stavu před realizací záměru



100

- v rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení čištění odpadních plynů vypouštěných z nových zdrojů emisí TZL zajišťovat jejich minimalizaci, a to v souladu s definicí BAT podle §2, písm. f) zákona č. 76/2002 Sb.

2. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě č.j. HOK/FM-2776/2.5/10, ze dne 30.8..2010 Podstata vyjádření KHS akceptuje Oznámení záměru a nepožaduje další posuzování uvedeného záměru v celém rozsahu zákona č. 100/2001 Sb. V odůvodnění je konstatována nutnost věnovat pozornost zejména určení zdrojů hluku s tónovou složkou a nepřipustit jejich další instalaci. Dál je konstatováno, že nejvýznamnějším vlivem záměru je hluk a emise SO2. Závěrem je uvedeno, že předložené podklady (resp. dokumentace – pozn. zpracovatele posudku) odpovídají požadavkům zákona č. 258/2000 Sb. a souvisejících předpisů, a jsou dostatečné pro posouzení záměru orgánem ochrany veřejného zdraví. Stanovisko zpracovatele posudku Formálně lze upozornit, že nelze nepožadovat další posuzování záměru v procesu EIA, záměr spadá do kat. I zákona č. 100/2001 a podléhá vždy posouzení vlivů na životní prostředí (tedy procesu EIA). Stran problematiky tónových složek hluku je v předchozích částech posudku tato připomínka vypořádána. Z hlediska emisí SO2 lze upozornit, že realizací záměru dojde ke snížení emisí SO2 proti stavu v r. 2009 o cca 60 t/rok, tj. o cca 13,4%. Ve vztahu k výše uvedenému vyjádření jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - v rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení nových zdrojů hluku zajišťovat minimalizaci hlukových emisí a vyloučení vzniku tónových složek hluku

3. Obec Žabeň zn. Zab 3/2010, ze dne 2.9.2010 Podstata vyjádření Obec Žabeň požaduje aby:

a) při výstavbě a zejména při uvedení do trvalého provozu nedocházelo k překračování obtěžujícího hluku v zastavěné části obce Žabeň nad přípustné hodnoty



101

b) oznamovatel se před zahájením záměru zcela vypořádal (dokončil realizaci) se závěry „vyhledávací hlukové studie – návrh protihlukových opatření“ vypracované firmou AVAP (v březnu 2006), a to beze zbytku, a aby toto snížení hlučnosti bylo stvrzeno kontrolním měřením

c) hluková studie se dostatečně vypořádala se stávajícím stavem hlukové zátěže

v lokalitě Žabeň, a to zejména v západní části Žabně, když schází např. měření za odstávky závodu Biocel

d) byla posouzena i nová varianta skladování kapalného SO2, a to ve větší vzdálenosti od

rodinné zástavby v Žabni (bezpečnost obyvatel)

e) bylo provedeno maximální možné bezpečnostní opatření proti vzniku havárie při úniku kapalného SO2

Stanovisko zpracovatele posudku a) Z hlukové studie vyplývá pro provádění stavebních prací nejvyšší vypočtená hodnota u obytné zástavby 33,0 dB (bod č. 17 – RD č. 53, Žabeň), nejvyšší přípustná hodnota pro denní dobu je 65 dB. Stavební práce budou prováděny ve dne, práce se zvýšenou hlučností rovněž mimo soboty a neděle. Po uvedení záměru do trvalého provozu bude podle výsledků měření hluku ve zkušebním provozu u obytné zástavby zpracována studie s případnými návrhy doplňujících opatření ke snížení hladiny obtěžujícího hluku a odstranění tónových složek hluku. Bližší vypořádání tohoto požadavku vyplývá z předchozích částí posudku. b) Tento požadavek je vypořádán v předchozích částech posudku. c) Požadované vypořádání bude provedeno v rámci měření hluku ve zkušebním provozu záměru. Bližší vypořádání tohoto požadavku vyplývá z předchozích částí posudku. d), e) Předložené a posuzované řešení skladování kapalného SO2 vychází z možností Biocelu a vhodného využití bývalého skladu kapalného chlóru, tedy látky s vyšší úrovní nebezpečnosti. Tento sklad je pro navržený účel dostatečně technicky vybaven, doplňující informace investora uvádějí: - Sklad kapalného SO2 bude umístěn v uzavřeném objektu, budově bývalého skladu chlóru. Zde jsou umístěny 3 zásobníky, každý o objemu 80,9 m3. Bývalá stáčecí stanice chlóru bude upravena pro kapalné SO2. - Pro skladování kapalného SO2 budou běžně užívány dvě nádrže, třetí nádrž zůstane jako rezervní, bezpečnostní, která bude využita pouze v případě problémů s jednou ze skladovacích nádrží. - Kapalný SO2 dodávaný v železničních cisternách se ze stáčecí stanice čerpá do nádrží pomocí suchého stlačeného vzduchu. Suchý vzduch vyrábějí dva nové kompresory (jeden z nich je záložní) s absorpčním vysoušením vzduchu. - Odtah SO2 z nádrží v průběhu plnění nádrže bude zaveden do primární regenerace SO2 na varně.



102

Prostor skladu SO2 bude zabezpečen čidly na přítomnost plynu, potřebné odvětrání budovy bude zabezpečeno ventilátory spouštěnými automaticky limitní hodnotou koncentrace SO2 v prostoru skladu, které odsají vzduch z prostoru skladu do systému ZLP – systém nízko koncentrovaných emisí, který je zaveden do regeneračního kotle vybaveného vícestupňovým odsířením spalin. Objekt skladu je konstrukčně řešen jako uzavřený s vyšší úrovní těsnosti s tím, že v případě uvedení ventilace do provozu vznikne v budově mírný podtlak bránící úniku SO2 ze skladu do okolního ovzduší a zajišťující dostatečný efekt odsávání při navrhovaném výkonu ventilátorů. Z doplňujících informací investora o charakteru a zabezpečení objektu skladu SO2 vyplývá: Hodnocení možných rizik vzniku havárií v rámci záměru bylo zpracováno v „Analýze rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“. Z hlediska rizik havárií lze souhlasit s výběrem významnějších potenciálních havárií, a to ve skladu SO2 a plynojemu bioplynu a s tím, že potenciálně významnější z hlediska vlivů havárie je sklad SO2. Ostatní nová zařízení nebudou za podmínek kvalitního technického řešení zdrojem významnější havárie a rizik pro obyvatelstvo. Dále je možné akceptovat hodnocení významnosti rizik provozu skladu SO2 a plynojemu bioplynu i důsledky jejich možných potenciálních havarijních stavů uvedených v AR. Lze souhlasit se závěry hodnocení rizik následkem možných havárií, a to bez ohrožení obyvatelstva při havárii na plynojemu bioplynu a jako krajně nepravděpodobné ohrožení obyvatelstva koncentrací SO2 v ovzduší poškozující dýchací cesty i v případě největšího možného úniku SO2. Rovněž lze pokládat za přínosná opatření doporučená v závěru AR, a to zvýšení výkonu havarijní ventilace ve skladu SO2

na 8 000 m3/h a varovný systém úniku SO2 pro zaměstnance. Tento systém bude ve vztahu k výše uvedenému žádoucí rozšířit i na okolní obce, zejména Paskov a Žabeň, a to prostřednictvím varovných systémů obecních úřadů. Ve vztahu k uvedeným požadavkům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - po ukončení zkušebního provozu záměru bude podle výsledků měření hluku ve zkušebním provozu u obytné zástavby zpracována studie s případnými návrhy doplňujících opatření ke snížení hladiny obtěžujícího hluku a odstranění tónových složek hluku. Studie bude předložena příslušným správním úřadům do 3 měsíců po provedení kontrolních měření hluku.

- v rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení skladování kapalného SO2 a podmínky jeho provozování zajišťovat maximální ochranu proti vzniku havárií s významnějším únikem SO2 do ovzduší a nepřijatelným vlivem na zdraví okolního obyvatelstva



103

4. Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany vod č.j. 65849/ENV/06, 3008/650/06, ze dne 3.10.2006 Podstata vyjádření Vyjádření odboru ochrany vod v zásadě konstatuje a upozorňuje:

- v dokumentaci není dostatečně zdůrazněna skutečnost, zda je či není lokalita situována v záplavovém území

- potenciální rizika z hlediska rizika vod jsou v dokumentaci podrobně popsána, podrobena kritickému rozboru a navrženy postupy k jejich odstranění či minimalizaci

- z hlediska vlivu na povrchové a podzemní vody je nutno respektovat příslušné legislativní předpisy

- mimo legislativu je nutno rovněž respektovat opatření obsažená v kap. D.IV (Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech) a D.V (Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů)

Závěrem vyjádření OOV konstatuje, že při dodržení ve vyjádření uvedených podmínek a doplnění vztahu lokality k záplavovému území nemá OOV z hlediska svých kompetencí a priorit vůči posuzovanému záměru zásadní výhrady ani připomínky. Stanovisko zpracovatele posudku K problematice situování lokality záměru z hlediska záplavového územní vyplývá z doplňujících informací oznamovatele: Lokalita Biocel Paskov není v záplavovém území, je chráněna odlehčením Olešné do řeky Ostravice v Místku, které bylo vybudováno při výstavbě závodu v roce 1983. Od té doby se žádná povodeň Biocelu nedotkla. Požadavek respektování opatření z kap. D.IV a D.V je zahrnut v předchozích částech posudku. Ve vztahu k uvedeným požadavkům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním:

- zajistit zpracováním kvalitní projektové dokumentace, kvalitní realizací stavby a

kvalifikovaným provozováním stavby potřebné podmínky pro minimalizaci environmentálních rizik při možných havarijních a nestandardních stavech specifikovaných v kapitole D.IV dokumentace EIA.



104

5. Občané obce Žabeň Vyjádření ze dne 13.9.2010 Podstata vyjádření Občané obce Žabeň požadují:

a) v rámci objektivizace šíření hluku z různých zdrojů provést příslušná měření rovněž v blízké obytné zástavbě obce Žabeň,

b) identifikovat zdroj či zdroje zjištěné výrazné tónové složky a validovat výsledky modelování,

c) v oblasti ochrany ovzduší a související imisní situace pokud jde o koncentrace oxidu siřičitého požadovat relevantní výhledová nápravná opatření, která povedenou ke stabilnímu snižování imisních příspěvků oxidu siřičitého,

d) minimalizovat emise pachových látek a provést potřebná měření pro modelování příspěvku pachových látek po realizaci záměru v blízké obytné zástavbě obce Žabeň, zejména v souvislosti se zavedením technologie výroby a skladování bioplynu,

e) dále v této souvislosti a v případě nevyhovujícího výsledku studie dopracovat příslušná návazná opatření

Stanovisko zpracovatele posudku K uvedeným požadavkům lze konstatovat: a), b) v předchozích částech posudku je navrženo měření hlukových emisí u vybraných zařízení a kontrolní měření hluku ve vybraných měřících místech obytné zástavby obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň se zaměřením rovněž na tónové složky hluku. Měření bude v obytné zástavbě prováděno po realizaci protihlukových opatření dle Vyhledávací hlukové studie s četností 2 x ročně za provozu a při odstávce, a u vybraných zařízení záměru ve zkušebním provozu záměru. c) z hlediska emisí SO2 je nutno upozornit, že realizací záměru dojde ke snížení celkových emisí SO2 z Biocelu proti stavu v r. 2009 o cca 60 t/rok, tj. o cca 13,4 %. Vlivem provozu záměru nedojde u SO2 ke zhoršení stávající imisní situace ani k překračování stanovených imisních limitů. Pokud by měření těchto emisí ve zkušebním provozu záměru prokázalo vyšší úroveň něž vyplývá z procesu EIA, pak bude zpracována studie možných doplňkových opatření k nápravě tohoto stavu. d) v předchozích částech posudku jsou navržena ověřovací měření emisí pachových látek na vybraných zdrojích záměru a měření imisí pachových látek před zahájením výstavby a v průběhu zkušebního provozu záměru ve vybraných bodech zástavby obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň, a to s četností 4 x za rok. Na základě výsledků uvedeného měření budou v případě jejich nepřijatelnosti zpracována vhodná technická opatření ke zlepšení dané situace. Z hlediska vlivu produkce a skladování bioplynu lze konstatovat, že technické řešení s důsledným odtahem vzdušin z možných zakrytých zdrojů fugitivních emisí bioplynu a jejich efektivní likvidaci spalováním v RK1 a RK2 prostřednictvím systému nízko koncentrovaných



105

plynů nebudou produkce bioplynu ani zařízení APK zdrojem emisí pachových látek ovlivňujících obytnou zástavbu. e) u navrhovaných měření je v případě nevyhovujících výsledků rovněž navrženo zpracování opatření k k nápravě tohoto stavu Ve vztahu k uvedeným požadavkům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - v rámci monitoringu prováděného na základě změny integrovaného povolení vydané pro předmětný záměr bude prováděno měření emisí SO2. Pokud by měření těchto emisí ve zkušebním provozu záměru prokázalo vyšší úroveň něž vyplývá z procesu EIA a příslušné změny integrovaného povolení, pak bude zpracována studie možných doplňkových opatření k nápravě tohoto stavu.

6. Obec Paskov zn. 18/1367/10/Šu, ze dne 15.9.2010 Podstata vyjádření Občané obce Paskov požadují:

a) Měření imisí přímo v obci Paskov. Toto měření požadujeme provádět minimálně 4 x ročně a to ještě před zahájením záměru!

b) Provést protihluková opatření včetně výstavby ochranné zeleně, která podstatně sníží dosahované hladiny hluku u nejbližší obytné zástavby pod hodnotu 40 dB v noční době. V žádném případě nepřipustit instalaci nových zdrojů hluku s tónovou složkou. Protihlukové opatření, které splní hygienické podmínky, požadujeme provést ještě před schválením záměru. Měření hluku v obci Paskov požadujeme každoročně minimálně 2 x ročně (za provozu a při technologické odstávce).

c) Požadujeme podle přílohy č. 19, zpracovatel Zdravotní ústav Ostrava, řešit socioekonomické faktory str. 27 – negativní vlivy (kompenzace) zapojení se firmy k životu obci.

d) Není dostatečně řešeno jaké budou pachy v obci, není prováděno měření pachů v částech obce (sídliště Folwark, Řepiště).

Stanovisko zpracovatele posudku K uvedeným požadavkům lze konstatovat: a) bude zajištěno provádění měření imisí PM10 a SO2 ve 3 vybraných bodech obytné zástavby obce Paskov a Žabeň, a to dle rozptylové studie u nejvíce imisně zatížených obytných objektů b) v předchozích částech posudku je navrženo měření hlukových emisí u vybraných zařízení a kontrolní měření hluku ve vybraných měřících místech obytné zástavby obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň se zaměřením rovněž na tónové složky hluku. Měření bude v obytné zástavbě prováděno po realizaci protihlukových opatření dle Vyhledávací hlukové



106

studie s četností 2 x ročně za provozu a při odstávce, u vybraných zařízení záměru ve zkušebním provozu záměru. c) dle doplňujícího vyjádření oznamovatele se jako kompenzační opatření předpokládá:: - Biocel Paskov bude přispívat do fondu na podporu ozdravných pobytů dětí z nejvíce znečištěných oblastí Moravskoslezského kraje, který bude zřízen v rámci státního fondu ŽP.

- Biocel bude realizovat výsadbu zeleně-vybudování ochranného pásu směrem k intravelánu obcí Paskov a Žabeň

d) měření imisí pachových látek v obci Paskov a Žabeň bude zajištěno podle návrhu podmínek z předchozích částí posudku (viz stanovisko k vyjádření č. 5) Ve vztahu k uvedeným požadavkům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - provádět měření imisí PM10 a SO2 ve 3 vybraných bodech obytné zástavby obce

Paskov a Žabeň, a to dle rozptylové studie u nejvíce imisně zatížených obytných objektů

7. Magistrát města Frýdku-Místku Odbor životního prostředí a zemědělství č.j. MMFM 109692/2010, ze dne 16.9.2010 Podstata vyjádření MMFM nemá k dokumentaci záměru připomínek. Stanovisko zpracovatele posudku Bez komentáře. 8. Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava zn. ČIŽP/49/IPP/1012964.002/10/VMJ, ze dne 1.10.2010 Podstata vyjádření ČIŽP OI Ostrava má k předloženému záměru tyto připomínky a požadavky: V rámci podmínek pro realizaci záměru stanovit měření pachových látek, a to před zahájením provozu a ve zkušebním provozu záměru vč. jejich vyhodnocení a navržení opatření k eliminaci resp.minimalizaci případné pachové zátěže. Dále ČIŽP požaduje zrušení výroby krmných kvasnic se stanovením v podmínkách realizace.



107

Z hlediska ochrany vod není v dokumentaci vyhodnocen vliv záměru na povrchové a podzemní vody resp. chybí údaje o vlivu vypouštěných odpadních vod po realizaci záměru na recipient. ČIŽP souhlasí s návrhem opatření v kap. D.VI a požaduje, aby byla zapracována do podmínek realizace záměru. Stanovisko zpracovatele posudku K uvedeným požadavkům lze konstatovat: Měření pachových látek je zajištěno v předchozích částech posudku. Dokumentace uvádí rizika vlivu na podzemní vody v etapě výstavby záměru a zásady jejich eliminace. Rizika při provozu záměru vyplývají z havarijních úniků závadných látek v režimu zákona o vodách. Tato rizika budou minimalizována technickým řešením všech stavebních objektů a venkovních zařízení ve kterých se nakládá se závadnými látkami, a to v souladu s příslušnými legislativními předpisy a technickými normami. V předchozích částech posudku jsou zásady tohoto řešení uvedeny. Kvalita podzemních vod je v Biocel Paskov a.s. sledována jednak v monitorovacích vrtech a jednak podle schváleného „Havarijního plánu opatření pro případ zhoršení jakosti vod“. Na dešťových stokách je kontinuálně sledována hodnota pH a kvalita vody je kontrolována laboratorně v předepsaných intervalech. V případě zhoršení jakosti vody je v kanalizaci uzávěr a po jeho uzavření jsou vody čerpány na ČOV. Souhrnně nebude vliv záměru na podzemní vody odlišný od vlivu stávajícího provozu a veškerá stávající opatření k ochraně podzemních vod budou plně funkční i po realizaci záměru. K požadavku na hodnocení vlivu odpadních vod na recipient (řeka Ostravice) po realizaci záměru je v předchozích částech posudku provedeno legislativní zdůvodnění absence tohoto hodnocení a legislativní rozklad stanovení cílových emisních limitů pro jednotlivé bodové a plošné zdroje kombinovaným postupem podle novely N.V. č. 61/2003 Sb. Tento postup má zajistit plnění cílových imisních standardů v tocích, tj. konečný vliv zdrojů na jejich recipienty. Cílové emisní limity stanovuje vodoprávní úřad. Dříve prováděné výpočty vlivu na povrchový tok podle směšovací rovnice a vztažené na Q355 nemají od 1.1.2010 legislativní opodstatnění. Zásadním požadavkem na vliv záměru na Ostravici je, že při cílové kapacitě výroby 300 tis. t/rok a výstavbě anaerobního předčištění kondenzátů nebudou stávající emise zbytkového znečištění ve vypouštěných odpadních vodách překračovat stávající stav a limity stanovené integrovaným povolením, a to i při zvýšeném přechodu organických látek z dřevní hmoty do kondenzátů v procesu výroby viskózové buničiny (vyšší stupeň „provaření“ dřevní hmoty), kde budou anaerobním procesem využity k výrobě bioplynu. Uváděné tzv. „biocelské odpady“ skupiny č. 190812, tj. Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod č. 190811, budou odstraňovány resp. využívány stávajícím způsobem s tím, že toto se rozšíří o kaly z procesu anaerobního čištění kondenzátů. Nakládání s uvedenými kaly bude součástí projektových dokumentací a příslušných správních řízení.



108

Návrhy opatření v kap. D.V (číslování D.VI je chybné) budou zapracovány do podmínek realizace záměru. Ve vztahu k uvedeným požadavkům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - podmínkou realizace záměru bude zrušení výroby krmných kvasnic v termínu uvedení záměru do zkušebního provozu

9. Krajský úřad – Moravskoslezský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství č.j. MSK 138149/2010, ze dne 25.10. 2010 Podstata vyjádření Z vyjádření KÚ vyplývají tyto podstatné připomínky : 1. Realizací záměru nesmí dojít k navýšení emisí jednotlivých znečišťujících látek, které se podílejí na překračování limitu pro PM10 oproti současnému stavu (TZL, SO2, NOx). Vzhledem k 100% nárůstu emisí TZL u kůrového kotle po realizaci záměru, KÚ upozorňuje na jednu z podmínek integrovaného povolení, na základě které musí být navržena opatření ke snížení emisních koncentrací této znečišťující látky (čímž měl být kompenzován předpokládaný nárůst emisí TZL). Další podmínkou integrovaného povolení je pak snížení emisních koncentrací NOx u stávajícího regeneračního kotle. KÚ dále požaduje, aby sila byla vybavena filtry s garancí maximální výstupní koncentrace TZL do 10 mg/m3. 2. Z dokumentace není zřejmé, zda se uvažuje o opětovném spalování kalů v plynové peci Lurgi a zda nová technologie výroby bude mít vliv na kvalitu odpadů (zejména kalů a strusky). 3. Z hlediska zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých dalších zákonů: Krajský úřad s uvedeným záměrem souhlasí za předpokladu, že realizací záměru nedojde ke zvýšení celkových emisí jednotlivých znečišťujících látek oproti původnímu stavu. Současně Krajský úřad upozorňuje na povinnost stanovenou bodem 4.1.1 integrovaného povolení v platném znění předložit studii proveditelnosti pro realizaci opatření nutných k dosažení úrovně emisí uváděných v referenčních dokumentech BREF, včetně časového harmonogramu realizace jednotlivých opatření (v případě NOx se jedná o regenerační kotel RK1, kotle K1, K2 a K3, v případě TZL se jedná o kotel K2 a kůrový kotel, a v případě SO2 se jedná o kotel K2) do 6.5. 2011.



109

Stanovisko zpracovatele posudku K uvedeným požadavkům lze konstatovat: K bodu 1: Dne 7.12.2010 se v Biocelu uskutečnilo jednání se zástupci MŽP za účasti ředitele odboru ochrany ovzduší Ing. Jana Kužela. Předmětem jednání byla problematika emisí ve vazbě na imisní situaci konaného v rámci uzavírání dobrovolných dohod velkých znečišťovatelů v Moravskoslezském kraji. V rámci dobrovolné dohody s Ministerstvem životního prostředí, která bude uzavřena do konce r. 2010, bude jedním ze závazku Biocelu Paskov vůči ministerstvu toto ustanovení: Společnost Biocel Paskov bude kompenzovat zvýšení TZL a těkavých organických látek v důsledku záměru projednávaného v procesu EIA snížením emisí TZL na jiném zdroji provozovaném ve stejném místě. Dále je v návrhu podmínek stanoviska MŽP zohledněn požadavek na filtrační zařízení (rukávcový filtr) zajišťující max. výstupní koncentraci TZL 10 mg/m3 na odvodu spalin ze sodného kotle a odtahu vzdušiny ze sila na sodný popel. K bodu 2: Dle informace oznamovatele bude pec Lurgi zakonzervována jako zařízení pro případ havarijního stavu v současném systému nakládání s kaly z ČOV (externí využití). K bodu 3: Základní přístup investora k této připomínce vyplývá z obsahu jednání s MŽP (viz b. 1). Z hlediska povinnosti stanovené bodem 4.1.1 změny č. 4 integrovaného povolení vyplývá předložení studie proveditelnosti pro realizaci opatření nutných k dosažení úrovně emisí uváděných v referenčních dokumentech BREF. Ve vypořádání vyjádření č. 1 je uvedeno srovnání s hodnotami BAT z dokumentů BREF, ze kterého je zřejmé plnění hodnot BAT po realizaci záměru v oblasti technologie čištění a vypouštění odpadních vod, provozu RK1 a RK2 a v oblasti nakládání s odpady. Kůrový kotel se vyznačuje mírným překračováním měrných emisí NOx a TZL. Nárůst bilancí emisí z kůrového kotle vůči stávajícímu stavu je nutné považovat ve vztahu ke změně technologie výroby za nezbytný, a to z těchto důvodů:

- zvýšení kapacity výroby z 280 000 t/r na 300 000 t/rok - nižší výtěžnost na varně a v lince zpracování (hlavně v extrakčním stupni) s důsledkem

vyšší měrné spotřeby dřeva a tím i produkce spalované kůry - zvýšení fondu provozní doby z 5 802 h/rok na 8 400 h/rok

V rámci záměru pak dojde k realizaci těchto základních opatření zlepšujících jak vztah k hodnotám BAT tak úroveň celkových emisí a imisní situaci:

- doplnění sekundární regenerace RK1 o čtvrtý absorpční stupeň čištění spalin s kladným vlivem na emise především SO2 z RK1

- vybavení rukávcových filtrů na sodném kotli a silu sodného popele zajišťující max. výstupní koncentraci TZL 10 mg/m3

- zpracování návrhu možností snížení emisí NOx z RK1



110

Z hlediska uváděných dalších zdrojů emisí jsou ve vztahu k záměru irelevantní kotel K1, K2 (zrušeny), K3 (přechod do rezervy). Ve vztahu k uvedeným požadavkům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení s tímto doplněním: - na základě znění bodu 4.1.1 změny č. 4 integrovaného povolení bude po realizaci

záměru provedeno na základě předepsaných měření během zkušebního provozu v rámci studie proveditelnosti vyhodnocení skutečné úrovně emisí z RK1, RK2, sodného kotle a kůrového kotle, a v případě překračování stávající úrovně emisí do ovzduší či limitní hodnoty BAT budou navržena doplňující nápravná opatření

10. Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany ovzduší č.j. 3673/780/10/, ze dne 5.10. 2010 Podstata vyjádření 1. Vyjádření konstatuje, že realizací záměru dojde k navýšení emisí znečišťujících látek (SO2 – zvýšení o 41 t/rok, TZL - zvýšení o 1 t/rok, CO - zvýšení o 10,5 t/rok, TOC - zvýšení o 20 t/rok). Jelikož území stavebního úřadu Frýdek-Místek patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z důvodu překračování limitních koncentrací suspendovaných částic PM10, považujeme za vhodné zvážit další opatření ke snížení koncentrace emisí těchto znečišťujících látek nebo projednání případného kompenzačního opatření (ekvivalentně snížit emise na jiném zdroji). 2. Požadujeme doplnit informace o jednotlivých kotlích (příkony kotlů, spalované palivo, stanovené emisní limity) a to v souladu se změnou č. 4 integrovaného rozhodnutí MSK č.j. 58691/2010 ze dne 14.4. 2010. Některé údaje o kotlích uvedené v dokumentaci záměru chybí nebo jsou uvedeny odlišně od výše uvedené změny integrovaného povolení. 3. Dokumentaci požadujeme také doplnit o informaci, jak bude upraven požadavek na plnění emisních stropů ve smyslu nařízení vlády č. 372/2007 Sb., poté co kotel K1 bude zrušen a kotel K2 bude sloužit jako záložní. 4. Z tabulek uvedených na straně 61 dokumentace záměru vyplývá, že ačkoliv dojde k odstavení kotle K1 a kotel K2 bude sloužit jako rezervní, dojde po realizaci k navýšení emisí z energetických kotlů a to u TZL, NOx a CO. Požadujeme proto zvážit možnost dalšího omezování znečišťujících látek z energetických kotlů. 5. Kvalita ovzduší: Z přiložené rozptylové studie vyplývá, že vlivem záměru nedojde navýšení imisní zátěže v případě SO2, PM10 a CO. Přitom u NO2, benzenu a benzo(a)pyrenu bude příspěvek minimální. Vzhledem k tomu, že vlivem záměru dojde k navýšení emisí TZL o přibližně 10 t/rok, požadujeme vysvětlení, jak je možné že jsou imisní příspěvky v případě realizace záměru menší než v současnosti (bez realizace záměru).



111

6. K rozptylové studii máme následující formální připomínku. V případě výpočtu příspěvků v období výstavby nejsou uvedeny v rozptylové studii emise, které byly použity jako vstup do výpočtu pro tuto variantu. Požadujeme toto doplnit. Stanovisko zpracovatele posudku K bodu 1: Základní přístup investora k této připomínce vyplývá z obsahu jednání s MŽP (viz vypořádání č. 9 vyjádření KÚ MSK). Dále lze upozornit (tabulky č. 44, 45 a pro TOC č. 46 a 47 dokumentace), že po realizaci záměru dojde ke snížení celkových emisí SO2 o 60 t/rok, nikoli k jejich nárůstu, zvýšení emisí TZL o 10 t/rok, zvýšení emisí CO o 36 t/rok, zvýšení emisí TOC o 15,4 t/rok (odlišnosti od vyjádření). Ke zvýšení ročních bilancí emisí lze uvést, že hlavním důvodem je zvýšení fondu provozní doby KK ze stávajících 5 802 h ročně na 8 400 h ročně a celkového ročního množství spalované kůry po realizaci záměru. K bodu 2: Investor doplnil údaje o kotlích nad rámec údajů z dokumentace takto: Kůrový kotel (KK): jmenovitý výkon: 38 MW jmenovitý příkon: 45 MW palivo: kůra, plyn nebo kůra s plynem dohromady K3: jmenovitý výkon: 9 MW jmenovitý příkon: 10 MW palivo: plyn Etážová plynová pec: jmenovitý výkon: 3,5 MW (Lurgi) jmenovitý příkon: 19 MW palivo: zahuštěný čistírenský kal, plyn RK1: jmenovitý výkon: 133 MW jmenovitý příkon: 162 MW palivo: zahuštěný sulfitový výluh RK2: jmenovitý výkon: 113,6 MW palivo: zahuštěný sulfitový výluh sodný kotel: jmenovitý výkon: 40 MW palivo: zahuštěný sodný výluh (K1, K2): jmenovitý výkon: 76 MW jmenovitý příkon: 84 MW



112

K bodu 3: Formálně lze upozornit, že bude zrušen kotel K1 a výroba krmných kvasnic, kotle K2 a K3 bude převeden do rezervy v plynovém režimu. Úprava požadavku na plnění emisních stropů ve smyslu nařízení vlády č. 372/2007 Sb. je záležitostí příslušného správního úřadu (orgánu ochrany ovzduší KÚ MSK) – viz §2 odst. 2 N.V. č. 372/2007 Sb., a změny integrovaného povolení vydané pro realizaci záměru. V dokumentaci a v ostatních částech posudku jsou uvedeny změny v produkci emisí vlivem odstavení některých zdrojů Biocelu s tím, že redukce emisí z odstavených zdrojů vč. výroby krmných kvasnic částečně vyrovná nárůst na nových zdrojích a stávajících zdrojích dotčených záměrem (vyjma SO2, kde dochází k celkovému poklesu emisí). Jedná se zejména o vliv výrazně zvýšené a vzhledem ke změně výroby nezbytné doby provozu a ročního výkonu kůrového kotle s odpovídajícím nárůstem ročních bilancí emisí, a to TZL, CO, NOx. V posudku jsou uvedena a komentována předběžná opatření ke kompenzaci uváděných nárůstů emisí vlivem záměru na ostatních zdrojích Biocelu (jedná se zejména o emise SO2, NOx a TZL u RK1). Zásadním přístupem Programu snižování emisí MSK k předmětnému záměru by mělo být zohlednění uvedených opatření ke snižování emisí a významnost posouzeného vlivu záměru na plnění imisních limitů a na imisní situaci. Pozitivní vliv na plnění emisních stropů budou vykazovat především celkové emise SO2. K bodu 4: Vypořádání tohoto bodu vyplývá z předchozích částí posudku a vypořádání předchozích vyjádření. K bodu 5: Po realizaci záměru nedochází u obytné zástavby k nárůstu imisních koncentrací PM10. Důvodem je odstranění stávajícího zdroje emisí TZL – výrobny krmných kvasnic. Z tohoto zdroje byly vypouštěny škodliviny komínem vysokým 26 m (TZL - 4,201 t/rok). Tento zdroj významně ovlivňoval imisní situaci suspendovaných částic PM10 v okolí záměru. Posuzovaný záměr představuje určité zvýšení množství emitovaných emisí do ovzduší (TZL - o cca 10 t/rok). Tyto emise však budou vypouštěny do ovzduší komínem vysokým 150 m za podstatně příznivějších rozptylových podmínek. Imisní situace v okolí záměru se tak nezhorší, na základě výpočetního programu RS byly za uvedených podmínek příspěvky TZL vyhodnoceny jako nulové. Z hlediska plnění imisních limitů vyplývá z RS pro TZL překračování limitu pro denní koncentrace a nepřekračování ročního limitu. K bodu 6: Emisní hodnoty komunikací - množství emisí škodlivin – v období výstavby

kom. těžké nákladní osobní měrná vydatnost g/s/m.10-6

EF SO2 0,0108 0,0041

Nákladní doprava 50 0,00625 EF TUHÉ ČÁSTICE

1,6738 0,0009

Nákladní doprava 50 0,9687



113

EF NOX 19,8945 2,0652


EF CO 12,6804 1,8406

Nákladní doprava 50 7,338 EF CXHY 3,5116 1,5202

Nákladní doprava 50 2,032 EF BENZEN 0,0544 0,0724


EF BENZO(A)PYREN

0,3423.10-6 0,0922.10-6

Nákladní doprava 50 0,19812.10-6 Do výpočtu imisního zatížení lokality při výstavbě záměru (imisního příspěvku nákladní dopravy) je zahrnut provoz stavební dopravy na souvisejících komunikacích a provoz v areálu závodu. Po dobu výstavby se předpokládá 50 příjezdů a odjezdů nákladních vozidel za den. Ve vztahu k uvedeným vlivům jsou v návrhu stanoviska MŽP ČR v předchozích kapitolách posudku formulována příslušná doporučení.

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI

ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Hodnocení vlivu na životní prostředí je posuzovanou dokumentací řešeno na základě řady podkladů zpracovaných v průběhu přípravy záměru. Souhrn těchto podkladů je prezentován v úvodu dokumentace. Z hlediska postupů realizace záměru s prováděním stavebních prací, dodávek a montáží technologických zařízení a provozování záměru se zajištěním zásobování a nakládání s procesními látkami, vodou a energiemi a zajištěním logistických operací jsou tyto záležitosti posuzovanou dokumentací řešeny ve vyhovující informační podobě na úrovni koncepce na základě dokumentací EIA použitých podkladů, s nutností doplnění některých informací o technickém řešení záměru, opatřeních ke snížení vlivů záměru a informací požadovaných v obdržených vyjádřeních k dokumentaci. Následnými technickými projekty budou uvedené postupy výstavby a provozních procesních operací detailně rozpracovány při respektování příslušných legislativních předpisů, složkových zákonů ochrany životního prostředí a jejich prováděcích předpisů, technických norem i navrhovaných doplňujících studií. Zásadní pro další projektovou přípravu je respektování limitů vlivů na životní prostředí posouzených v procesu EIA a dále doporučení a opatření uvedená posuzovanou dokumentací a posudkem.



114

Z hlediska nakládání s odpady budou tyto v souladu s legislativou předány oprávněné osobě k jejich sběru, využití nebo odstranění, nebo odstraněny původcem odpadů v zařízeních k tomuto způsobilých. Důležitým faktorem realizace záměru je vliv na zdraví okolní populace, zejména v nejvíce dotčených obcích Paskov a Žabeň, jehož úroveň vyplývá z posouzení vlivu na veřejné zdraví. Jako rozhodující faktor vlivu na zdraví populace byl stanoven vliv na ovzduší, dalším významným vlivem je hluková zátěž. Z hlediska plnění imisních limitů vyplývá z RS pro TZL překračování limitu pro denní koncentrace a nepřekračování ročního limitu. Rovněž může docházet k případnému překračování cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (vliv stávající dopravy). Imisní limity ostatních znečišťujících látek nebudou překračovány. Imisní situace v okolí záměru se příspěvkem PM10 a SO2 po jeho realizaci nezhorší, na základě výpočetního programu RS byly za podmínek změny na stávajících zdrojích emisí v rámci záměru příspěvky PM10 a SO2 vyhodnoceny jako nulové. Příspěvky ostatních znečišťujících látek lze považovat ve vztahu k jejich imisním limitům za nevýznamné. RS a dokumentace uvádí přehledné tabelární zpracování imisních příspěvků výstavby a provozu záměru. Z obou tabulek vyplývají nulové až nevýznamné imisní příspěvky a nevýznamné ovlivnění ročního průměru imisních hodnot. Na uvedené hodnocení je ale nutno pohlížet rovněž z pohledu zhoršené imisní situace v MSK a zejména v Ostravě a jejím okolí, a to především v ukazateli TZL – PM10. Z tohoto pohledu je nutno nezvyšovat stávající úroveň emisí TZL i po realizaci záměru a nalézt kompenzační opatření v rámci Biocelu pro její zachování. Z celkového hodnocení zdravotních rizik vyplývá, že zdravotní riziko spojené především s expozicí PM10 a benzo(a)pyrenu zůstane pro obyvatelstvo nadále zvýšené i při předpokládaném nevýznamném vlivu vlastního záměru (jedná se o vliv stávajícího stavu na okolí Biocelu). Pozitivním vlivem je snížení celkových emisí SO2. Příspěvky dalších chemických látek z technologie záměru k imisní situaci lze považovat za nevýznamné a bez zvýšení stávající úrovně zdravotního rizika. V případě celkové očekávané hladiny hluku lze dokumentací uvedené překračování limitů hlukové zátěže a její nárůst vlivem záměru považovat ve vztahu k posouzení vlivu na veřejné zdraví za méně významné za předpokladu, že doporučeným měřením bude identifikován a izolován zdroj tónové složky hluku zjištěné provedeným měřením. Ze závěrů hlukové studie vyplývá pro zájmového území: Hluk ze stavebních prací Nepřekračuje nejvyšší přípustnou hodnotu v denní době 65 dB podle N.V. č. 148/2006 Sb. Stávající situace včetně okolních zdrojů hluku Hodnoty hluku ze stacionárních zdrojů se u nejbližší obytné zástavby pohybují v denní době pod limitní hodnotou 50 dB, v noční době se pohybují okolo limitní hodnoty 40 dB s mírným překračováním této hodnoty v některých oblastech posuzovaného území.



115

Situace po realizaci záměru včetně okolních zdrojů hluku Po realizaci záměru by mělo dojít k určitému nárůstu hladin hluku v denní době (max. o 2,3 dB v areálu Biocelu a max. o 1,8 dB u výpočtového bodu č. 13 v obci Paskov). Nejvyšší vypočtená hladina hluku u nejbližší obytné zástavby činí 53,6 dB v denní době a 46,1 dB v noční době. Vliv dopravy po realizaci záměru nezpůsobí u obytné zástavby situované podél komunikace A70 překročení limitní hodnotu hluku v denní době (55 dB) stanovenou pro dopravu. Vliv pouze areálu Biocel po realizaci záměru bez okolních zdrojů hluku Z vyhodnocení vyplývá, že u nejbližší obytné zástavby nedochází k překračování denních limitů hluku (50 dB). Nejvyšší vypočtená hodnota hladiny hluku činí 45,6 dB. V noční době je hygienický limit hluku 40 dB v okolí závodu mírně překračován (nejvyšší vypočtená hodnota činí 42 dB). V závěru hlukové studie je konstatováno, že areál Biocelu není jediným zdrojem hluku v dané lokalitě, jako srovnatelný zdroj hluku je uváděna Pila MMH, dalšími méně významnými zdroji jsou drobné provozovny a okolní komunikace. Rovněž je konstatováno, že provoz nových zdrojů hluku (stacionárních i doprava) splňuje požadavky N.V. č. 148/2006 Sb. v platném znění. Jako zvláštní problematiku je nutno posuzovat vliv pachových látek především z důvodu absence jejich legislativních emisních a imisních limitů. Ze závěrů posouzení vlivu na veřejné zdraví vyplývá, že emise pachových látek ze závodu může v současnosti i po realizaci záměru být pro část populace obtěžující. V posouzení je konstatováno, že vzhledem k neexistenci objektivních kritérií pro hodnocení míry obtěžování pachovými látkami nelze v souladu s platnou legislativou údaje zjištěné olfaktometrickým měřením interpretovat jako překročení míry obtěžování. Proto byly za hranice, se kterými se mají porovnávat vypočtené či naměřené hodnoty imisních koncentrací pachových látek, zvoleny hodnoty, které pravděpodobně budou využity v nově připravované metodice MŽP a ČHMÚ vycházející zejména z dánských a holandských studií, a to koncentrace pachových látek ve výši 1 OUER/m3 jako hranice, od které už je cítit zápach, 3 OUER/m3 jako hranice, od které už je možné zápach identifikovat (rozlišit od jiných podle kvality) a 10 OUER/m3 jako hranice, od které už obvykle bývá zápach označován za „obtěžující“. Pro posouzení rozptylu pachových látek v ovzduší pomocí uvedené metodiky je nutné přijmout zjednodušující předpoklad, že závislost mezi koncentrací pachových látek vyjádřenou při měření (resp. mezi koncentrací vypočtenou modelem) v OUER/m3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární, a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují. V rámci dalšího vývoje přípravy záměru se předpokládá provedení měření pachových látek podle ČSN EN 13725 jak na vybraných zdrojích jejich emisí tak i u obytné zástavby, a posouzení podle výše uvedených informativních kritérií. Další posuzované faktory vlivů záměru nepředstavují významnější vliv na zdraví obyvatelstva. Výše uvedené zásadní vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva budou sníženy projektovanými a dalšími dodatkovými organizačními a technickými opatřeními ve



116

smyslu doporučení dokumentace EIA a jejích příloh, posudku a podmínek stanoviska MŽP ČR. Ve vztahu k ochraně životního prostředí vč. okolní populace a pracovníků provozovatele záměru bude významným prvkem provádění kontrolního monitoringu technologických procesů a zařízení záměru zaměřeného především na prevenci úniků procesních látek do ovzduší, odpadních a podzemních vod a efektivnost varovného systému. Významným prvkem je rovněž kontrolní monitoring stávajících zařízení v areálu Biocelu, dotčených či využívaných záměrem a ovlivňujících svým provozem životní prostředí. Dalším důležitým faktorem jsou účinné havarijní plány zabezpečující minimalizaci škod a následků případných havárií, a jejich rychlou a účinnou likvidaci. Ve vztahu k výše uvedenému zabezpečení minimalizace vlivů záměru na životní prostředí lze doporučení a návrhy opatření k prevenci, eliminaci, minimalizaci respektive kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí v posuzované dokumentaci a v posudku považovat za dostatečný základ pro pokračování procesu EIA, další projektovou přípravu a navazující příslušná správní řízení. Některá doporučení směřující k eliminaci či snížení negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí jsou podrobněji komentována a upravena či doplněna v předcházejících částech tohoto posudku. Na základě provedených komplexních rozborů a posouzení předloženého řešení a hodnocení záměru lze tento z hlediska vlivů na životní prostředí považovat za akceptovatelný při respektování v dokumentaci a v posudku uvedených stanovisek, připomínek, upozornění a doporučení, a při zohlednění dále v návrhu stanoviska příslušného úřadu uvedených podmínek souhlasu s realizací záměru. V této kapitole posudku jsou proto dále sumarizována veškerá opatření doporučená zpracovatelským týmem dokumentace a zpracovatelem posudku pro vyloučení nepřípustných a minimalizaci negativních vlivů předmětného záměru na životní prostředí. Souhrn doporučení k zajištění přijatelnosti vlivu záměru na životní prostředí: I. PRO OBDOBÍ PŘÍPRAVY ZÁMĚRU 1. V rámci projektové přípravy záměru navrhnout taková nová konkrétní zařízení a

technologické celky, které budou vyhovovat podmínkám a limitům uvedeným v integrovaném povolení vydaném rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje pod č.j. 8279/2005/ŽPZ/Kvl/0015 ze dne 8.9.2005 a v jeho následných změnách, a které rovněž zajistí nepřekročení stávající úrovně vlivů na dotčené složky ŽP. Dále budou navržená zařízení odpovídat souhrnným hlediskům nejlepších dostupných technik a technologií (BAT).

2. Při výběru dodavatelů a typů nových zařízení a technologických celků stanovit ve

vztahu k životnímu prostředí takové podmínky pro garance, které budou vycházet z přijatelného vlivu na životní prostředí a budou zajišťovat plnění příslušných předpisů (jedná se především o hlukové emise, emise do ovzduší, pachové vlivy, produkci odpadů a množství a znečištění produkovaných odpadních vod) a soulad



117

s příslušnými technickými normami a integrovaným povolením vydaným rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005 a jeho následnými změnami.

3. Zpracovat samostatný projekt komplexního kontrolního monitoringu


4. Pro všechny dílčí provozy a jednotlivá relevantní zařízení záměru a stávající provozy

a zařízení záměrem dotčené budou zpracovány resp. aktualizovány provozní řády a havarijní plány v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami, a v rozsahu příloh 1), 2), 3) a 4) integrovaného povolení vydaného rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005 a jeho změn. Uvedené dokumentace budou předloženy ke schválení v rámci vydání kolaudačního souhlasu s předmětnou stavbou.

5. Do projektové přípravy záměru zahrnout projektovou přípravu stavby anaerobního

předčištění kondenzátů zajišťující pro případ dosažení kapacity výroby viskózové buničiny 300 000 t/rok dostatečné snížení organického znečištění celkových odpadních vod vedených na stávající ČOV.

6. Aktualizovat „Vyhledávací hlukovou studii – návrh protihlukových opatření“

s uvedením seznamu provedených opatření a jejich vlivů a s návrhem termínů realizace zbývajících navrhovaných či dalších případných doplňkových opatření vč. projektu výsadby ochranné zeleně u nejbližší obytné zástavby a předložit ji ke schválení do 31.12.2011.

7. Realizovat protihluková opatření z aktualizované „Vyhledávací hlukové studie“ do

doby uvedení záměru do trvalého provozu. 8. Zajistit kontrolní měření hlukové zátěže ve vybraných měřících místech obytné

zástavby obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň po realizaci opatření schválených na základě aktualizace „Vyhledávací hlukové studie – návrh protihlukových opatření“ s četností 2 x ročně za provozu a při odstávce, a se zaměřením na tónové složky hluku. Vyhodnocení uvedených měření předložit k posouzení příslušným správním úřadům do 1 měsíce po jejich provedení.

9. Předložit aktualizaci hlukové studie zahrnující hodnocení stávajícího stavu v lokalitě

obcí Žabeň a Paskov s důrazem na nejvíce ovlivněné objekty a se zahrnutím vlivu odstávky Biocel Paskov a.s. do 31.12.2012.

10. V rámci zkušebního provozu záměru provést kontrolní měření hluku vybraných

nových zařízení a zpracovat aktualizovanou hlukovou studii zahrnující stav po realizaci záměru a vliv provedených protihlukových opatření.



118

11. V rámci zpracování projektové dokumentace záměru navrhnout opatření pro

minimalizaci výskytu emisí hluku s tónovými složkami hluku z nových zařízení. 12. V dokumentaci pro provedení stavby záměru navrhnout kvalitní a certifikovaná

měřící zařízení s minimálními radiačními emisemi bez zdravotního rizika. 13. V realizační dokumentaci zajistit takové technické řešení uložení vybraných

technologických zařízení, které omezí vibrace na úroveň s minimálním vlivem na životní prostředí a přijatelnou pro bezpečnost práce i statickou stabilitu stavebních konstrukcí.

14. V projektové dokumentaci záměru zajistit vodohospodářsky bezpečné řešení nových

ploch, venkovních zařízení a podlah nových objektů s možností úniku škodlivin do horninového prostředí a podzemních vod.

15. V projektové dokumentaci záměru zajistit zvýšení výkonu havarijní ventilace ve

skladu SO2 na 8 000 m3/h s odváděním odtahovaného kontaminovaného vzduchu do systému RK1 a RK2 a instalaci varovného systému úniku SO2 pro prostor areálu Biocelu s vhodným napojením na obce Paskov a Žabeň.

16. V projektové dokumentaci záměru zajistit indikaci úniku bioplynu v prostoru

technologie anaerobního předčištění kondenzátů měřením metanu a instalaci varovného systému pro prostor areálu Biocelu s vhodným napojením na obce Paskov a Žabeň. Měření metanu bude instalováno v rozsahu s ohledem na jeho druhotnou funkci, a to nepřímou indikaci úniku sirovodíku obsaženému v bioplynu.

17. Zohlednit výsledky předběžné studie „Analýza rizik změny technologie výroby

závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ (uvedené v příloze č. 20 dokumentace EIA) v příslušné projektové dokumentaci, provozních řádech, bezpečnostních dokumentacích a havarijních plánech záměru a vhodným způsobem i ve stávajících provozech a zařízeních Biocel Paskov a.s. záměrem dotčených.

18. Zajistit v příslušné projektové dokumentaci záměru respektování veškerých

legislativních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k nakládání s chemickými látkami a přípravky, prevenci havárií a opatřením pro vznik nestandardních stavů výroby.

19. Zajistit plnění všech preventivních opatření navržených v příslušné části kapitoly

D.V dokumentace EIA pro etapu zpracování projektu a ostatní přípravy stavby. 20. V rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení čištění

odpadních plynů vypouštěných z nových zdrojů emisí TZL zajišťovat jejich minimalizaci, a to v souladu s definicí BAT podle §2, písm. f) zákona č. 76/2002 Sb.



119

21. V rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení skladování kapalného SO2 a podmínky jeho provozování zajišťovat maximální ochranu proti vzniku havárií s významnějším únikem SO2 do ovzduší a nepřijatelným vlivem na zdraví okolního obyvatelstva.

22. V rámci projektové přípravy záměru věnovat pozornost technicky a ekonomicky

reálným technicko-organizačním opatřením vedoucím ke snížení emisí pachových látek z významných zdrojů stávajícího stavu a z potenciálních nových zdrojů záměru.

23. Veškerá nová zařízení záměru budou navržena s technologií a konstrukcí zajišťující

minimalizaci emisí znečišťujících a pachových látek. Uvedené technologie a konstrukce budou jednou z podmínek výběru dodavatele nových zařízení.

24. Zpracovat návrh monitoringu emisí pachových látek ze zdrojů záměru a stávajících

zdrojů záměrem dotčených s využitím olfaktometrické metody, který bude v souladu s vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725, a návrh monitoringu předložit ke schválení v rámci procesu změny IPPC. Schválený monitoring bude součástí příslušných provozních řádů.

II. PRO OBDOBÍ VÝSTAVBY ZÁMĚRU 25. Zajistit plnění všech preventivních opatření navržených v příslušné části kapitoly

D.V dokumentace EIA pro etapu výstavby záměru. 26. Zajistit příslušnými kontrolními mechanizmy a účinným stavebním dozorem

dostatečnou kontrolu kvality dodávek a prací v rámci výstavby záměru vč. souladu s příslušnými technickými normami i předpisy vztahujícími se k realizaci průmyslových staveb.

27. Realizovat protihluková opatření vyplývající ze studií a projektů zpracovaných

v rámci přípravy záměru. 28. Realizovat technická opatření ke zlepšení úrovně prevence bezpečnosti provozu

záměru doporučená ve studii „Analýza rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ a zpracovaná v projektových dokumentacích záměru.

29. Termín uvedení stavby anaerobního předčištění kondenzátů do zkušebního provozu

bude v souladu s termínem dosažení cílové kapacity 300 000 t/rok výroby viskózové buničiny.

30. Po ukončení zkušebního provozu záměru bude podle výsledků měření hluku ve

zkušebním provozu u obytné zástavby zpracována studie s případnými návrhy doplňujících opatření ke snížení hladiny obtěžujícího hluku a odstranění tónových složek hluku. Studie bude předložena příslušným správním úřadům do 3 měsíců po provedení kontrolních měření hluku.



120

31. Na základě monitoringu emisí TZL v rámci zkušebního provozu záměru bude zpracována studie možností případných doplňkových technicko organizačních opatření ke snížení emisí TZL na úroveň stavu před realizací záměru.

32. Na základě znění bodu 4.1.1 změny č. 4 integrovaného povolení bude po realizaci


III. PRO OBDOBÍ PROVOZU ZÁMĚRU 33. Veškeré provozy a zařízení záměru budou provozovány podle schválených

provozních řádů. 34. Veškeré nakládání s procesními nebezpečnými látkami a přípravky v rámci

technologických procesů záměru bude prováděno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách v platném znění, bezpečnostními listy (v souladu s vyhláškou č. 231/2004 Sb.), a dále s respektováním dalších relevantních předpisů a technických norem.

35. Skladování a manipulace s procesními chemickými látkami budou prováděny tak,

aby bylo zabráněno jejich havarijnímu úniku do podzemních, povrchových nebo odpadních vod, u těkavých látek úniku do ovzduší. Při nakládání s chemickými látkami se zvýšenou těkavostí bude v uzavřených prostorech zajištěna instalace odpovídající vzduchotechniky.

36. Bioplyn produkovaný technologií anaerobního předčištění kondenzátů bude

využíván pouze v zařízeních vybavených odsířením spalin, tj. v RK1 a RK2 a jejich sekundárních regeneracích. Alternativní možností v případě využití v jiném energetickém zdroji je odsíření bioplynu v rámci technologie anaerobního předčištění kondenzátů.

37. Řešení nakládání s odpadními vodami v závodě Biocel Paskov a.s. v rámci provozu

záměru musí zajistit plnění limitů stanovených pro vypouštění odpadních vod platným integrovaným povolením.


D.V dokumentace EIA pro etapu provozu záměru



121

IV. PRO OBDOBÍ PŘÍPRAVY, VÝSTAVBY A PROVOZU ZÁMĚRU 39. Zajistit plnění všech preventivních, kompenzačních a provozních opatření

navržených v příslušné části kapitoly D.V dokumentace EIA, týkajících se technického a technologického řešení, a to v uvedeném členění na:

Etapu zpracování projektu, přípravy stavby Etapu výstavby záměru Etapu provozu záměru

40. Pro potřeby záměru bude jednoznačně využívána komunikace A70 s vyloučením

těžké nákladní dopravy z okolních obcí Žabeň, Paskov resp. Sviadnov. 41. Silniční a železniční doprava všech nebezpečných látek bude probíhat v souladu


42. Nakládání s odpady produkovanými záměrem nebo stávajícími zařízeními Biocel

Paskov a.s. využívanými pro potřeby záměru se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími předpisy.

43. Rizika havárií při nakládání s odpady v rámci výstavby a provozu záměru budou

minimalizována dodržováním ustanovení zákona č. 59/2006 Sb. v platném znění o prevenci závažných havárií.

44. Zajistit zpracováním kvalitní projektové dokumentace, kvalitní realizací stavby a

kvalifikovaným provozováním stavby potřebné podmínky pro minimalizaci environmentálních rizik při možných havarijních a nestandardních stavech specifikovaných v kapitole D.IV dokumentace EIA.

45. V rámci monitoringu prováděného na základě změny integrovaného povolení vydané

pro předmětný záměr bude prováděno měření emisí SO2. Pokud by měření těchto emisí ve zkušebním provozu záměru prokázalo vyšší úroveň něž vyplývá z procesu EIA a příslušné změny integrovaného povolení, pak bude zpracována studie možných doplňkových opatření k nápravě tohoto stavu.

46. Provádět měření imisí PM10 a SO2 ve 3 vybraných bodech obytné zástavby obce

Paskov a Žabeň, a to dle rozptylové studie u nejvíce imisně zatížených obytných objektů.

47. Zajistit kontrolní měření hluku z dopravy ve vybraných měřících místech obytné

zástavby situované podél komunikace A70 za stávající situace, v průběhu výstavby záměru a po realizaci záměru s četností dohodnutou s příslušným orgánem veřejného zdraví.

48. Podmínkou realizace záměru bude zrušení výroby krmných kvasnic v termínu

uvedení záměru do zkušebního provozu.



122

V. PRO OBDOBÍ PO UKONČENÍ PROVOZU ZÁMĚRU 49. Po ukončení provozu záměru budou provedeny demontáže technologického zařízení,

vyčištění a sanace stavebních objektů, případné odstranění vybraných objektů ve vztahu k případnému dalšímu využití lokality, průzkumné práce dokladující nepřítomnost ekologické zátěže vzniklé provozem záměru a konečné terénní a vegetační úpravy lokality. Veškeré uvedené činnosti budou prováděny v souladu s aktuální legislativou a technickými normami. Vzhledem k charakteru stavby a jejímu rozsahu se jedná pouze o teoretické období.

Závěr K posouzení byla předložena dokumentace záměru Změna technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny – produkce 300 000 t/r řešící změnu výroby buničiny a dosažení kapacity 300 000 t za rok obchodního produktu. Zpracovatelem výše uvedené dokumentace záměru je CHEMOPROJEKT a.s., Ing. Jaroslav Václavík jako odpovědný řešitel a oprávněná osoba ve smyslu § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. (osvědčení o odborné způsobilosti dle vyhlášky MŽP ČR č. 99/1992 Sb., č.j. 3340/517/OPV/93), a autorský kolektiv. Dokumentace byla posouzena dle ustanovení § 9 a podle přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění o posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace je zpracována v souladu s tímto zákonem. S ohledem na údaje obsažené v dokumentaci a jejích přílohách a v dalších vyžádaných podkladech, a při respektování doporučení uvedených v kapitole VI tohoto posudku a podmínek v návrhu stanoviska příslušného úřadu

doporučuji realizovat záměr ZMĚNA TECHNOLOGIE VÝROBY ZÁVODU BIOCEL PASKOV a.s. Z VÝROBY BĚLENÉ PAPÍRENSKÉ BUNIČINY NA VÝROBU BĚLENÉ VISKÓZOVÉ BUNIČINY – PRODUKCE 300 000 t/r Na základě doložených a posouzených údajů a při respektování podmínek uvedených v návrhu stanoviska příslušného úřadu lze učinit závěr, že negativní vlivy realizace záměru nebudou přesahovat míru stanovenou příslušnými zákony a dalšími dotčenými předpisy nebo nebudou nepřijatelným způsobem ovlivňovat životní prostředí a zdraví obyvatelstva a jsou za uvedených podmínek z hlediska vlivů na životní prostředí akceptovatelné.



123

VII. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Vršovická 65, 100 10 Praha 10

V Praze dne: č.j.:

STANOVISKO

k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy č. 6 zákona I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.Název záměru: ZMĚNA TECHNOLOGIE VÝROBY ZÁVODU BIOCEL PASKOV a.s. Z VÝROBY BĚLENÉ PAPÍRENSKÉ BUNIČINY NA VÝROBU BĚLENÉ VISKÓZOVÉ BUNIČINY – PRODUKCE 300 000 t/r 2. Kapacita a rozsah záměru: Základní kapacita záměru: Cílová kapacita výroby sulfitové bělené viskózové buničiny ve výši 300 000 t/rok je shodná s původně předpokládanou cílovou kapacitou stávající výroby papírenské bělené sulfitové buničiny. Rozsah záměru: Cílem záměru je změna stávající výroby bělené papírenské sulfitové buničiny na výrobu bělené viskózové sulfitové buničiny s kapacitou 300 000 t/rok vzduchosuchého výrobku. Tato kapacita je uvedena v rozhodnutí o integrovaném povolení vydaném KÚ Moravskoslezského kraje 8.9.2005. Z posuzované dokumentace EIA vyplývá jeden způsob technického řešení uvedené změny výroby. Základních rozsah záměru a vazba na ostatní výroby: Realizace nového regeneračního kotle RK2 zajišťujícího energetické využití min. 80% produkce sulfitových výluhů v závodě Biocel a významné omezení výroby a expedice lignosulfonanů (obchodní název VIANPLAST) na úroveň max. 20 000 t/rok (max. 20% z původní výroby) jako odbytu sulfitových výluhů v případě odstávek regeneračních kotlů RK1 a RK2.



124

Realizace nového sodného kotle pro spalování výluhů z extrakčního a kyslíkového stupně předbělení buničiny (E-O stupeň) za účelem přeměny hydroxidu sodného z výluhu na sodu jako komerční výrobek. Zrušení výroby krmných kvasnic resp. droždí ve výši 24 000 t/rok s obchodním názvem „VITEX“. Zrušení uhelného kotle K1, odstavení kotle K2 z uhelného režimu a jeho převedení s kotlem K3 do provozní rezervy na zemní plyn (pro najíždění ostatních kotlů po jejich odstávce). Doplnění stávajícího systému nakládání s odpadními vodami technologií anaerobního přečištění kondenzátů z odparky v případě dosažení cílové kapacity výroby a tím zajištění významného snížení zatížení stávající ČOV organickými látkami. Rozsah záměru dále zahrnuje dílčí změny a doplňky na zařízení stávajících provozů závodu. NOVÉ PROVOZY V RÁMCI ZÁMĚRU NEBO PROVOZY ZÁMĚREM DOTČENÉ 1. Skladování SO2 (objekt bývalého skladu chloru) 2. Rozšíření varny o dva vařáky 3. Odparka EO filtrátu (řešena ve dvou variantách) 4. Rozšíření odparky hořečnatého výluhu (další stupeň) 5. Sodný kotel 6. Silo na sodný popel 7. Regenerační kotel RK2 8. Sekundární regenerace pro RK2 9. Turbíny 10. Chladící věže (řešeny ve dvou variantách) 11. Anaerobní předčištění kondenzátů, zásobník bioplynu 12. Aerobní předčištění odpadní vody Potřebné suroviny, energie a voda pro provoz záměru budou zajištěny v rámci stávajících systémů Biocel Paskov a.s. s tím, že vyjma předpokládané doplňující spotřeby zemního plynu bude závod po výstavbě RK2 a sodného kotle a při využití bioplynu z provozu anaerobního přečištění kondenzátů energeticky soběstačný. Čištění odpadních vod bude zajištěno v rámci stávající ČOV Biocel Paskov a.s. s tím, že systém nakládání s odpadními vodami bude doplněn technologií anaerobního přečištění kondenzátů. Nakládání s odpady bude prováděno v rámci stávajících systémů a odpadového hospodářství Biocel Paskov a.s. Termín zahájení stavby: březen 2011 Termín ukončení stavby: březen 2013 Zkušební provoz: 12 měsíců Zhotovitel záměru: Biocel Paskov a.s. Projektant: CHEMOPROJEKT a.s.



125

Výčet obcí, které budou předpokládanými vlivy zasaženy: Paskov Žabeň 3. Umístění záměru Kraj: Moravskoslezský Obec: 598569 Paskov Katastrální území: Paskov 718211 - zóna výroby Katastrální území: Žabeň 794139 4. Obchodní firma oznamovatele Biocel Paskov a.s. 5. IČ oznamovatele IČ: 26420317 DIČ: CZ26420317 6. Sídlo oznamovatele Zahradní 762 739 21 Paskov II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ 1. Dokumentace Zpracovatel: CHEMOPROJEKT a.s. Ing. Jaroslav Václavík jako odpovědný řešitel a oprávněná osoba ve smyslu §

19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. (osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 3340/517/OPV/93 dle vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb., nahrazené vyhláškou č. 457/2001 Sb.), a autorský kolektiv.

Datum předložení: 13.8.2010 2. Posudek Zpracovatel: EKOSYSTEM spol. s r.o. Ing. Václav Hammer držitel osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 707/140/OPV/93, vydaného

dne 6.4. 1993 Ministerstvem životního prostředí České republiky podle paragrafu 6 odst. 3 a paragrafu 9 odst. 2 zákona ČNR č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí s prodloužením autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č.100/2001 Sb. a ve znění pozdějších předpisů rozhodnutím MŽP ČR č.j. 13047/ENV/06 ze dne 10.4.2006.



126

Datum předložení: 23.12.2010 3. Veřejné projednání Datum veřejného projednání: Místo veřejného projednání: 4. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti Závěry hodnocení: Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dokumentace EIA) byla zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. Ve vztahu k dokumentaci EIA záměru jsou z hlediska naplnění podstaty přílohy č. 4 zákona i celkové dikce zákona požadavky na obsah a úplnost dokumentace splněny s tím, že toto hodnocení zahrnuje rovněž doplňující informace oznamovatele vyžádané zpracovatelem posudku. Z hlediska úplnosti a správnosti údajů a vstupních informací uvedených v dokumentaci lze konstatovat, že dokumentace včetně doplňujících informací oznamovatele obsahuje podklady a informace s akceptovatelnou vypovídací schopností pro pokračování procesu posuzování vlivů na životní prostředí a pro vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu záměru na jednotlivé složky životního prostředí s doplňky a některými připomínkami a doporučeními, které jsou uvedeny a komentovány v posudku dokumentace a v podmínkách tohoto stanoviska. Hodnocení vlivu na životní prostředí je dokumentací EIA řešeno na základě podkladů zpracovaných v průběhu přípravy záměru. Tyto podklady jsou prezentovány v dokumentaci a doplněny a komentovány v posudku. Zpracování posudku bylo provedeno v souladu s přílohou č. 5 zákona č. 100/2001 Sb. a vedle posouzení dokumentace a doplňujících informací zahrnuje rovněž vypořádání připomínek a požadavků z vyjádření dotčených správních úřadů, územních samosprávných celků a ostatních účastníků procesu EIA k dokumentaci. Na základě posudku lze považovat předloženou dokumentaci o posuzování vlivů předmětného záměru na životní prostředí za akceptovatelnou. Při zohlednění doplňujících podkladů vyžádaných při zpracování posudku, doložených údajů o vlivech záměru na životní prostředí, technického řešení záměru a na základě podmínek realizace záměru uvedených v návrhu tohoto stanoviska lze učinit závěr, že vlivy záměru na životní prostředí nebudou přesahovat míru stanovenou příslušnými složkovými zákony, relevantními správními rozhodnutími (zejména platným integrovaným povolením a jeho změnami) a dalšími dotčenými předpisy. Závěry veřejného projednání:



127

6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta 1. Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Oddělení IPPC a IRZ 2. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě 3. Obec Žabeň 4. Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany vod 5. Občané obce Žabeň 6. Obec Paskov 7. Magistrát města Frýdku-Místku Odbor životního prostředí a zemědělství 8. Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava 9. Krajský úřad – Moravskoslezský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství 10. Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany ovzduší III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU 1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti

Hodnocení vlivu záměru na životní prostředí je řešeno na základě podkladů zpracovaných v průběhu předcházející technické přípravy záměru. Důležitým faktorem realizace záměru je vliv na zdraví okolní populace, zejména v nejvíce dotčených obcích Paskov a Žabeň, jehož úroveň vyplývá z posouzení vlivu na veřejné zdraví a hodnocení zdravotních rizik. Posuzovaný záměr z hlediska charakteru změny výroby může ovlivňovat životní prostředí a zdraví obyvatelstva v těchto oblastech: - kvalita ovzduší tj. nárůst emisí znečišťujících látek ze stávajících zdrojů o emise ze záměru

při zohlednění stávající imisní situace zejména v obci Paskov a Žabeň - vliv pachových látek na okolí závodu



128

- hladina hluku v okolí závodu s nevýznamným nárůstem hluku v denní době realizací záměru vč. vlivu ostatních zdrojů a dopravy ve srovnání se stávající hlukovou zátěží

- recipient Ostravice v důsledku nepříznivého poměru množství vypouštěných odpadních vod a vodnosti recipientu a při nepřekročení stávajících emisí ve vodách vypouštěných z ČOV závodu do Ostravice po realizaci záměru

První dva vlivy (hluk a vliv na ovzduší) lze považovat za nejvýznamnější a je nutno je monitorovat a rozvíjet snahu o snížení jejich úrovně. Z celkového hodnocení imisní situace vyplývá, že od dubna 2010 jsou území stavebního úřadu MěÚ Frýdek-Místek (zahrnuje obce Paskov a Žabeň) zařazena do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat za r. 2008 (dle Věstníku MŽP částka 4, duben 2010). Dokumentace specifikuje látky s překračovanými imisními limity vč. plošných rozsahů těchto překročení. Jedná se ve vztahu k záměru zejména o suspendované částice (PM10) a benzo(a) pyren. Z hlediska zdravotních rizik škodlivin emitovaných do ovzduší jsou z pohledu posouzení vlivů chemických faktorů, imisní situace a legislativních limitů významné suspendované látky (TZL) jako PM10 a benzo(a)pyren, jejichž zdrojem jsou některá stávající zařízení (zejména kotel K2) a silniční doprava. Z rozptylové studie vyplývá, že záměr nezpůsobí takový nárůst imisních koncentrací SO2 a NO2, který by byl příčinou překračování všech platných imisních limitů. Limitní imisní koncentrace pro CO (8 hod.) a benzen (rok) nejsou překračovány v současnosti ani nebudou překračovány po realizaci záměru. Dále nebude docházet k překračování limitních ročních imisních koncentrací suspendovaných částic PM10 (limit denních koncentrací je již v současnosti překračován). Na případném překračování limitní koncentrace benzo(a)pyrenu se nebude provoz záměru z důvodu nevýznamného nárůstu dopravy významněji podílet. Posouzení vlivu záměru na ovzduší se nezabývá konkrétním posouzením vlivu pachových látek a emisí CO2 vzhledem k tomu, že tyto látky nemají stanovené emisní a imisní limity. Po realizaci záměru nebudou uhelné kotle provozovány na uhlí (kotle K1 bude zrušen, kotle K2 a K3 zůstanou jako rezerva na plyn). Dále bude zrušena výroba krmných kvasnic s vypouštěním odpadních plynů komínem o nízké výšce 26 m s nevhodnými rozptylovými podmínkami. Uvedená opatření budou významně pozitivně ovlivňovat celkové emise z provozu záměru. Další významnou znečišťující látkou je SO2 z provozu RK1 a RK2. Emise SO2 sice nejsou příčinou překročení imisních limitů, stávající imise ale překračují doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace. Z hlediska emisí SO2 je pozitivním aspektem záměru snížení celkových emisí SO2 proti stávajícímu stavu o cca 59 t za rok (tj. o cca 13%) vč. zohlednění spalování bioplynu v RK1 a RK2. Zásadním přístupem k posouzení vlivu záměru na ovzduší by měly být zajištění nepřekročení stávající úrovně imisí v okolí závodu a postupné kompenzace nárůstu emisí po realizaci záměru vhodnými opatřeními v rámci závodu ve smyslu dobrovolné dohody Biocel Paskov a.s. s MŽP ČR. Uvedenými opatřeními by měl být kompenzován nárůst především emisí PM10 a CO, který je vyvolán v rámci změny výroby nezbytným zvýšením ročního výkonu kůrového kotle (tj. spalováním větší produkce kůry) souvisejícím s vyšší spotřebou dřeva pro výrobu viskózové buničiny při stejné kapacitě jako stávající vyráběná papírenská buničina. Zrušení výroby krmných kvasnic a vypouštění veškerých spalin produkovaných provozem



129

záměru komínem o výšce 150 m zajistí nepřekračování stávající úrovně imisí PM10 a CO v okolí závodu. Hodnocení zdravotních rizik nezahrnuje konkrétní posouzení problematiky pachových látek a jejich vlivu na obyvatelstvo, a to v souvislosti se stávajícím stavem příslušné legislativy, který neobsahuje specifikaci přípustné míry obtěžování pachovými látkami ani emisní či imisní limity pachových látek. Problematika pachových látek bude nadále sledována jejich účelným měřením jak emisí na zdrojích v závodě tak imisí ve vybraných bodech obytné zástavby. K omezení vlivu pachových látek budou v rámci technické přípravy záměru zajištěna potřebná technicko organizační opatření. Zásadním opatřením je využití stávajícího systému odvádění odpadních nízkokoncentrovaných plynů ze zařízení s potenciální produkcí pachových látek ke spalování do systému RK1 a v rámci záměru rovněž do RK2. Posouzení vlivů na veřejné zdraví udává z fyzikálních faktorů prostředí hluk jako dominantní, zvláště pak z hlediska zjištěných tónových složek zesilujících obtěžující charakter hluku. Problematika hlukové zátěže je vedle vlivu na ovzduší dalším velmi důležitým fyzikálním faktorem významně ovlivňující pracovní prostředí areálu Biocel Paskov a.s. a životní prostředí jeho okolí, a to nejen v rámci provozu záměru ale i v případě stávajícího stavu provozu Biocel Paskov a.s. Dokumentace i hluková studie hodnotí veškeré významnější zdroje hluku v oblasti dotčené umístěním záměru. Hluk ze stavebních prací nebude překračovat nejvyšší přípustnou hodnotu hluku v denní době 65 dB podle N.V. č. 148/2006 Sb. Stávající situace vč. vlivu okolních zdrojů hluku Hodnoty hluku ze stacionárních zdrojů se u nejbližší obytné zástavby pohybují v denní době pod limitní hodnotou 50 dB, v noční době se pohybují okolo limitní hodnoty 40 dB s mírným překračováním této hodnoty v některých oblastech posuzovaného území. Situace po realizaci záměru včetně vlivu okolních zdrojů hluku Po realizaci záměru by mělo dojít k určitému nárůstu hladin hluku v denní době (max. o 2,3 dB v areálu Biocelu a max. o 1,8 dB u výpočtového bodu č. 13 v obci Paskov). Nejvyšší vypočtená hladina hluku u nejbližší obytné zástavby činí 53,6 dB v denní době a 46,1 dB v noční době. Vliv dopravy po realizaci záměru nezpůsobí u obytné zástavby situované podél komunikace A70 překročení limitní hodnotu hluku v denní době (55 dB) stanovenou pro dopravu. Vliv pouze areálu Biocel po realizaci záměru bez okolních zdrojů hluku Z vyhodnocení vyplývá, že u nejbližší obytné zástavby nedochází k překračování denních limitů hluku (50 dB). Nejvyšší vypočtená hodnota hladiny hluku činí 45,6 dB. V noční době je hygienický limit hluku 40 dB v okolí závodu mírně překračován (nejvyšší vypočtená hodnota činí 42 dB). Ze závěru hlukové studie vyplývá, že areál Biocelu není jediným zdrojem hluku v dané lokalitě, jako srovnatelný zdroj hluku je uváděn pilařský závod Mayr-Melnhof Holz Paskov, s.r.o., dalšími méně významnými zdroji jsou drobné provozovny a okolní komunikace. Z posouzení záměru dále vyplývá, že provoz nových zdrojů hluku (stacionárních i dopravy) splňuje požadavky N.V. č. 148/2006 Sb. v platném znění. Z hlediska posouzení vlivu na veřejné zdraví je pozitivní především nezvýšení stávající hlukové zátěže obyvatelstva provozem záměru v noční době. Dále vyplývá z vyjádření k dokumentaci potřeba provedení doplňujících měření hluku v areálu závodu i v dotčené



130

obytné zástavbě s identifikací zdrojů tónových složek hluku a validací výsledků modelování hlukové zátěže obytné zástavby. Ve vztahu ke zdravotním rizikům vyplývá nutnost řešit navrhovaná protihluková opatření již ve vztahu ke stávajícímu stavu provozu Biocelu, kdy jsou (i když nepříliš významně a s podílem ostatních zdrojů hluku v zájmovém území) překračovány hygienické limity hluku v denní i noční době. Z hlediska vlivu na tok Ostravice bude realizací technologie předčištění kondenzátů zajištěno nepřekročení stávající úrovně emisí do Ostravice i ovlivnění její stávající kvality vlivem provozu záměru. Realizací technologie předčištění kondenzátů bude kompenzován nárůst organického zatížení odpadních vod vlivem vyšší úrovně odstranění ligninových sloučenin z dřevní hmoty při výrobě viskózové buničiny, který by při dosažení cílové kapacity záměru překročil kapacitní zatížení stávající ČOV. Dokumentace dále uvádí pro provoz záměru vlivy na zaměstnance a zásady pro zajištění úrovně a podmínek bezpečnosti a hygieny práce stanovených příslušnými předpisy. K těmto vlivům je přiřazeno i nakládání s chemickými látkami v rámci provozu záměru, pro které jsou opět stanoveny příslušné podmínky a zásady v souladu s příslušnou legislativou, technickými normami a bezpečnostními listy těchto látek. Z hlediska sociálně ekonomických vlivů je posuzovaný záměr nevýznamný, tyto jsou ovlivněny především stávajícím stavem. Přínosem záměru může být udržení stávajícího stavu ekonomiky závodu či její zlepšení výrobou lépe prodejné kvalitnější viskózové buničiny s udržením stávajícího stavu zaměstnanosti a úrovně odměňování zaměstnanců. Dalším pozitivním sociálním vlivem bude každoroční příspěvek Biocelu Paskov a.s. do fondu na podporu ozdravných pobytů dětí z nejvíce znečištěných oblastí Moravskoslezského kraje, který bude zřízen v rámci státního fondu ŽP. K faktorům pohody dokumentace uvádí příčiny jejich možného narušení. Jedná se opět především o hlukovou zátěž. Posouzení vlivu na veřejné zdraví konstatuje na základě výsledků hlukové a rozptylové studie, že vlastní provoz záměru bude minimálně ovlivňovat obyvatele nejbližší obytné zástavby. Vliv vlastního záměru na pohodu obyvatelstva bude významnější pouze v období časově omezené výstavby záměru. Ve vztahu k následkům možné havárie byla zpracována „Analýza rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“. AR popisuje a hodnotí především vybrané nové technologie a zařízení záměru, a to: a) Skladování SO2

b) Rozšíření varny d) Sodný kotel c) Anaerobní čištění, zásobník bioplynu Dále je v AR uveden tabelární přehled používaných procesních látek. Jako zásadní změna ve srovnání se stávajícím stavem je hodnoceno provozování skladu kapalného SO2.



131

Dále AR uvádí seznam předvídatelných poruch a anomálií, a zařazení objektu a zařízení podle zákona č. 59/2006 Sb. Ve vztahu k tomuto zákonu vyplývá pro skladování SO2, že jeho skladované množství nepřekračuje limit pro zařazení do kategorie „A“ a dle sloupce 2, a posuzuje skladování SO2 v kontextu se stávajícím skladem kapalného amoniaku. AR předkládá kvantitativní hodnocení možných následků úniků SO2 a havárie zásobníku bioplynu. Závěr těchto analýz hodnotí možnost vzniku vážné nehody především na zařízeních s kapalným SO2. Pro skladování SO2 byly vyhodnoceny 3 druhy odstupňovaného havarijního úniku SO2. Z výsledků hodnocení vyplývá, že i v případě nejhoršího scénáře fatálního úniku SO2 budou závažné účinky havárie lokalizovány výhradně uvnitř areálu závodu. Vnější okolí areálu nebude závažnými toxickými účinky SO2 zasaženo. Pravděpodobnost zasažení obytné zástavby koncentrací poškozující dýchací cesty po 30 min. expozici byla vyhodnocena jako krajně nepravděpodobná. V případě havarijního úniku SO2 v objektu skladu bude tento indikován monitorovacím zařízením a prostor skladu bude automaticky odtahován vzduchotechnikou s dostatečným výkonem do sekundární regenerace (čištění spalin) v systému RK1 a RK2. Dále bude zajištěn pojistný systém včasného varování při úniku SO2

v objektu skladu jak v rámci areálu Biocelu tak i v obcích Paskov a Žabeň. Dalším významnějším rizikem byl hodnocen únik bioplynu v provozu anaerobního přečištění kondenzátů. K úniku bioplynu je konstatováno že při fatální havárii zásobníku bioplynu se vznikem bleskového požáru dojde k popálení nechráněných osob maximálně v okruhu cca 33 m kolem zásobníku a to bez jakéhokoli zasažení vnějšího okolí areálu Biocelu. Závěrem AR formuluje doporučení technicko-organizačních opatření pro zlepšení úrovně prevence bezpečnosti práce a provozu záměru u skladování SO2. K uváděnému vlivu záření lze požadovat, že pokud budou předpokládané monitorovací přístroje či přístroje systému řízení technologického procesu zdrojem emisí mírné radiace, bude tato zajištěna v úrovni, která neovlivní negativně personál ani životní prostředí. Z tohoto pohledu je důležitý výběr takových měřících přístrojů, které mají příslušnou certifikaci a jejichž radiační emise jsou minimální. K problematice omezení vibrací lze konstatovat, že se jedná především o záležitost vhodného technické řešení uložení zařízení, která především jsou potenciálním zdrojem vibrací. Problematika vibrací u posuzovaného záměru není jen problematikou vlivu na životní prostředí, ale rovněž zahrnuje i statickou bezpečnost stavebních konstrukcí a provozní bezpečnost technologických zařízení. Z hlediska nakládání s odpady budou tyto v souladu s legislativou předány oprávněné osobě k jejich sběru, využití nebo odstranění, nebo odstraněny původcem odpadů v zařízeních k tomuto způsobilých. Další posuzované faktory nepředstavují významnější vliv na zdraví obyvatelstva. Z hlediska postupů realizace záměru s prováděním stavebních prací, dodávek a montáží technologických zařízení a provozování záměru se zajištěním zásobování a nakládání s procesními látkami, odpady, vodou a energiemi a zajištěním logistických operací jsou tyto záležitosti řešeny dokumentací vč. jejích příloh a dalšími doplňujícími informacemi



132

oznamovatele ve vyhovující informační podobě na úrovni koncepce na základě studií a posouzení prezentovaných v rámci dokumentace EIA, a dále na základě podkladů z dokumentací dosavadní technické přípravy záměru. Následnými technickými projekty budou uvedené postupy výstavby, technického řešení a provozních procesních operací záměru detailně rozpracovány při respektování příslušných předpisů a technických norem i navrhovaných doporučení a opatření uvedených dokumentací EIA a jejím posudkem. Výše uvedené zásadnější vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva budou omezeny či minimalizovány projektovanými a dalšími dodatkovými organizačními a technickými opatřeními ve smyslu doporučení dokumentace EIA, jejího posudku a podmínek stanoviska MŽP ČR. Ve vztahu k ochraně životního prostředí vč. okolní populace a pracovníků provozovatele záměru je významným prvkem provádění kontrolního monitoringu technologických procesů a zařízení záměru zaměřeného především na prevenci úniků procesních látek do ovzduší, odpadních a podzemních vod a na efektivnost varovného systému. Významným prvkem je rovněž kontrolní monitoring stávajících zařízení v areálu Biocel Paskov a.s., dotčených či využívaných záměrem a ovlivňujících svým provozem životní prostředí. Dalším důležitým faktorem jsou kvalitně zpracované havarijní plány zabezpečující minimalizaci škod a následků případných havárií a jejich rychlou a účinnou likvidaci vhodnými a konkrétními nápravnými opatřeními. Ve vztahu k výše uvedenému zabezpečení minimalizace vlivů záměru na životní prostředí lze doporučení a návrhy opatření k prevenci, eliminaci, minimalizaci respektive kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí uvedených v dokumentaci EIA a v posudku považovat za dostatečný základ pro další projektovou přípravu a navazující příslušná správní řízení. Na základě provedených komplexních rozborů a posouzení řešení a hodnocení záměru lze tento z hlediska vlivů na životní prostředí považovat za akceptovatelný při respektování v dokumentaci EIA a v jejím posudku uvedených stanovisek, připomínek, upozornění a doporučení, a při zohlednění dále ve stanovisku příslušného úřadu uvedených podmínek souhlasu s realizací záměru. Z hlediska hodnocení významnosti přeshraničních vlivů záměru na životní prostředí lze akceptovat závěr posudku o minimalizaci těchto vlivů s tím, že tento závěr je založený na dosaženém souladu s příslušnými složkovými zákony a jejich prováděcími předpisy a na respektování platného integrovaného povolení a jeho následných změn vč. změny související s realizací záměru. Ve vztahu k uvedenému lze vyloučit možnost významnějších vlivů záměru na životní prostředí a zdraví populace mimo území České republiky.



133

2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí

Technické řešení záměru zahrnuje opatření, která by měla zaručit realizaci záměru bez výraznějšího či nepřípustného ovlivnění všech dotčených složek životního prostředí. Projekt uvedené změny výroby buničiny s cílovou kapacitou 300 tis. t za rok je založen na využití nejlepších dostupných technologií (BAT) s cílem výroby produktu o vysoké kvalitě při minimalizaci vlivů na životní prostředí. Posudek na základě připomínek k dokumentaci prezentuje hodnocení záměru podle hledisek BAT uvedených pro výrobu sulfitové buničiny v příslušné dokumentaci BREF a podle obecných hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. Z hodnocení vyplývá, že vyjma nevýznamného překročení limitu BAT pro měrné emise NOx a koncentraci TZL u kůrového kotle splňuje hlediska BAT už stávající stav technologií areálu využívaných v rámci záměru a technickým řešením bude zajištěno plnění hledisek BAT i u nových technologií a zařízení záměru. Navrhovaný záměr bude využívat obnovitelné zdroje hlavních surovin. Vedle využití vstupní dřevní hmoty k přeměně na výrobek (bělenou viskózovou buničinu) je v rámci záměru zajištěno energetické využití dalších podílů vstupní dřevní hmoty, a to kůry spalováním v kůrovém kotli, sulfitových výluhů spalováním v regeneračních kotlích a rozpustné formy části organických látek z kondenzátů přeměnou na bioplyn v technologii anaerobního předčištění kondenzátů, využívaný místo části zemního plynu. Veškerá výroba na nových zařízeních bude plně automatizovaná s minimalizací vlivu lidského faktoru na funkci a provoz jednotlivých technologických celků a zařízení. Systém řízení technologických procesů bude jednak řešen centrálně, jednak autonomními systémy jednotlivých zařízení. Řídící systém bude zahrnovat rovněž monitoring technologických procesů a stavu provozů s měřením a bilancováním vstupů a výstupů všech druhů základních procesních látek, energií a vod v jednotlivých základních technologických částech záměru. Pro měření emisí ze zařízení záměru bude využíván stávající monitorovací systém Biocel Paskov a.s. účelně doplněný na nových zařízeních. Technické řešení záměru bude rovněž zahrnovat opatření k minimalizaci hlukových emisí a jejich vlivu na chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb se zvláštním zřetelem na tónové složky hluku. Opatření budou zahrnovat jak protihlukové krytí venkovních zařízení tak i potřebnou úroveň vzduchové neprůzvučnosti u stavebních konstrukcí nových objektů. Záměr bude využívat rovněž stávající doplňkové provozy (energetika, vodní hospodářství apod.) bez významnějších vlivů na jejich technologii a výstupy ve vztahu k životnímu prostředí. Zásadními opatřeními ve vztahu k ochraně ovzduší je doplnění sekundární regenerace RK1 o čtvrtý absorpční stupeň, vybavení RK2 regenerací s čtyřstupňovým absorpčním odsířením spalin, vybavení sodného kotle a jeho doplňujících zařízení vícestupňovými rukávcovými filtry pro minimalizaci emisí TZL a napojení všech zdrojů pachových látek na systém odvádění nízkokoncentrovaných odpadních plynů a jejich spalování v RK1 a RK2. V oblasti vlivu na povrchové toky je zásadním příspěvkem záměru instalace technologie anaerobního předčištění kondenzátů pro zajištění nepřekročení stávající úrovně emisí ve vypouštěných odpadních vodách a nezhoršení jejich vlivu na tok Ostravice. Hodnocení dosavadních poznatků o záměru včetně již realizovaných obdobných zařízení dávají přijatelnou záruku pro dostatečnou funkčnost a účinnost komplexní navrhované



134

technologie záměru ve vztahu k ovlivňování životního prostředí. Konečné ověření a optimalizace komplexní technologie v konkrétních výrobních podmínkách záměru budou provedeny ve zkušebním provozu. Navržená technologie bude vybavena potřebnými prvky automatizovaného systému řízení technologických procesů, provozním monitoringem zařízení a komplexním kontrolním monitoringem bezpečnosti zařízení, vedení technologických procesů a stavu všech dotčených složek životního prostředí v souladu s projektovým řešením, příslušnými rozhodnutími správních úřadů v následných správních řízeních a stávajícím integrovaným povolením a jeho následnými změnami. Ve vztahu k uvedenému rozsahu komplexního monitoringu záměru se předpokládá využití stávajícího monitorovacího systému Biocel Paskov a.s. s účelným začleněním monitoringu záměru do tohoto systému. Provoz výrobních a pomocných technologií záměru vč. stávajících technologií Biocel Paskov a.s. záměrem dotčených bude probíhat podle schválených technologických dokumentací a provozních řádů a jejich příslušných aktualizací u stávajících provozů a zařízení. Souhrnně lze konstatovat, že technické řešení předmětného záměru doplněné navrženými doporučeními, vyplývajícími z procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a podmínkami tohoto stanoviska bude dostatečně respektovat požadavky na omezení negativních a vyloučení nepřípustných vlivů záměru na životní prostředí. Navržené komplexní řešení záměru a doplňující podmínky realizace záměru uvedené v tomto stanovisku umožňují formulovat závěr o akceptovatelnosti realizace záměru.

3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých

vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí

Základní výše uvedená opatření jsou dána vlastním technickým řešením záměru a podmínkami tohoto stanoviska, zajišťujícími z hlediska bezpečnosti přijatelný způsob provozování technologie záměru i přijatelnou úroveň všech emisí výstupů ze záměru, které budou v souladu s limity stanovenými příslušnými správními úřady, příslušnými složkovými zákony a jejich prováděcími předpisy a dále příslušnými technickými normami. Dalším významným faktorem zajišťujícím dostatečnou úroveň sledování a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí v průběhu jeho realizace a provozování je potřebný monitoring, zahrnující kontrolu dostatečné účinnosti a bezpečnosti provozu technologií záměru a sledování vlivu záměru na všechny dotčené složky životního prostředí a aktuální stav těchto složek v průběhu realizace a provozování záměru, a to zejména vlivu na ovzduší a imisní situaci včetně vlivu pachových látek a úrovně hlukové zátěže především u nejbližší obytné zástavby. Kontrolu uvedených vlivů bude zajišťovat navrhovaný systém měření imisí znečišťujících a pachových látek a měření hluku u vybraných objektů obytné zástavby obci Paskov a Žabeň. Řešení záměru posuzovaného v procesu EIA bude v dalším vývoji technické a legislativní přípravy záměru dále doplněno pro jednotlivé fáze přípravy, výstavby a provozování záměru dle podmínek formulovaných v tomto stanovisku v kapitole III. 6.



135

4. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Vzhledem k charakteru přípravy a k účelu záměru byla ve vztahu k umístění záměru a jeho vlivům v rámci procesu EIA hodnocena pouze jedna varianta řešení, a to změna výroby papírenské buničiny na výrobu viskózové buničiny s cílovou kapacitou 300 tis. t za rok v rámci stávajícího areálu Biocel a.s. Volba této varianty vyplývá ze strategických záměrů vlastníka Biocelu Paskov a.s. a navržené řešení je nutno považovat za legitimní podnikatelský záměr. Z hlediska vlivů na životní prostředí zahrnuje řešení této varianty úroveň těchto vlivů přijatelnou v podmínkách stavu životního prostředí předmětného zájmového území. 5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci a k posudku. Vyjádření všech dotčených subjektů k dokumentaci byla přehledně a úplně vypořádána v posudku v souladu s § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Vyjádření všech dotčených subjektů k posudku byla přehledně a úplně vypořádána ve stanovisku k připomínkám k posudku v souladu s § 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Souhrnně lze považovat veškerá vyjádření, připomínky a požadavky jak k dokumentaci tak k posudku za vypořádané způsobem, který umožňuje dokončení procesu EIA, vydání souhlasného stanoviska příslušného úřadu a pokračování dalšího postupu přípravy realizace záměru v následných správních řízeních. 6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní

prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru Ministerstvo životního prostředí ČR jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí v platném znění na základě dokumentace o posuzování vlivů na životní prostředí, vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků, veřejnosti a ostatních účastníků procesu EIA, a dále na základě doplňujících informací, zpracovaného posudku, výsledků veřejného projednání a vypořádání připomínek k posudku vydává podle § 10 odst. 1 téhož zákona

S O U H L A S N É S T A N O V I S K O k posouzení vlivů záměru ZMĚNA TECHNOLOGIE VÝROBY ZÁVODU BIOCEL PASKOV a.s. Z VÝROBY BĚLENÉ PAPÍRENSKÉ BUNIČINY NA VÝROBU BĚLENÉ VISKÓZOVÉ BUNIČINY – PRODUKCE 300 000 t/r za předpokladu realizace opatření navržených jako podmínky ve stanovisku příslušného úřadu k posouzení vlivu záměru na životní prostředí s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace a v ostatních technických dokumentacích záměru, budou zahrnuty jako podmínky do procesu navazujících správních řízení a dále budou respektovány v průběhu realizace a provozování záměru.



136

Podmínky souhlasného stanoviska v členění na jednotlivé etapy nebo celkový rozsah záměru

I. PRO OBDOBÍ PŘÍPRAVY ZÁMĚRU

1. V rámci projektové přípravy záměru navrhnout taková nová konkrétní zařízení a

technologické celky, které budou vyhovovat podmínkám a limitům uvedeným v integrovaném povolení vydaném rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje pod č.j. 8279/2005/ŽPZ/Kvl/0015 ze dne 8.9.2005 a v jeho následných změnách, a které rovněž zajistí nepřekročení stávající úrovně vlivů na dotčené složky ŽP. Dále budou navržená zařízení odpovídat souhrnným hlediskům nejlepších dostupných technik a technologií (BAT).

2. Při výběru dodavatelů a typů nových zařízení a technologických celků stanovit ve

vztahu k životnímu prostředí takové podmínky pro garance, které budou vycházet z přijatelného vlivu na životní prostředí a budou zajišťovat plnění příslušných předpisů (jedná se především o hlukové emise, emise do ovzduší, pachové vlivy, produkci odpadů a množství a znečištění produkovaných odpadních vod) a soulad s příslušnými technickými normami a integrovaným povolením vydaným rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005 a jeho následnými změnami.

3. Zpracovat samostatný projekt komplexního kontrolního monitoringu


4. Pro všechny dílčí provozy a jednotlivá relevantní zařízení záměru a stávající provozy

a zařízení záměrem dotčené budou zpracovány resp. aktualizovány provozní řády a havarijní plány v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami, a v rozsahu příloh 1), 2), 3) a 4) integrovaného povolení vydaného rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje dne 8.9.2005 a jeho změn. Uvedené dokumentace budou předloženy ke schválení v rámci vydání kolaudačního souhlasu s předmětnou stavbou.

5. Do projektové přípravy záměru zahrnout projektovou přípravu stavby anaerobního

předčištění kondenzátů zajišťující pro případ dosažení kapacity výroby viskózové buničiny 300 000 t/rok dostatečné snížení organického znečištění celkových odpadních vod vedených na stávající ČOV.



137

6. Aktualizovat „Vyhledávací hlukovou studii – návrh protihlukových opatření“

s uvedením seznamu provedených opatření a jejich vlivů a s návrhem termínů realizace zbývajících navrhovaných či dalších případných doplňkových opatření vč. projektu výsadby ochranné zeleně u nejbližší obytné zástavby a předložit ji ke schválení do 31.12.2011.

7. Realizovat protihluková opatření z aktualizované „Vyhledávací hlukové studie“ do

doby uvedení záměru do trvalého provozu. 8. Zajistit kontrolní měření hlukové zátěže ve vybraných měřících místech obytné

zástavby obcí Paskov vč. sídliště Folwark, Řepiště a Žabeň po realizaci opatření schválených na základě aktualizace „Vyhledávací hlukové studie – návrh protihlukových opatření“ s četností 2 x ročně za provozu a při odstávce, a se zaměřením na tónové složky hluku. Vyhodnocení uvedených měření předložit k posouzení příslušným správním úřadům do 1 měsíce po jejich provedení.

9. Předložit aktualizaci hlukové studie zahrnující hodnocení stávajícího stavu v lokalitě

obcí Žabeň a Paskov s důrazem na nejvíce ovlivněné objekty a se zahrnutím vlivu odstávky Biocel Paskov a.s. do 31.12.2012.

10. V rámci zkušebního provozu záměru provést kontrolní měření hluku vybraných

nových zařízení a zpracovat aktualizovanou hlukovou studii zahrnující stav po realizaci záměru a vliv provedených protihlukových opatření.

11. V rámci zpracování projektové dokumentace záměru navrhnout opatření pro

minimalizaci výskytu emisí hluku s tónovými složkami hluku z nových zařízení. 12. V dokumentaci pro provedení stavby záměru navrhnout kvalitní a certifikovaná

měřící zařízení s minimálními radiačními emisemi bez zdravotního rizika. 13. V realizační dokumentaci zajistit takové technické řešení uložení vybraných

technologických zařízení, které omezí vibrace na úroveň s minimálním vlivem na životní prostředí a přijatelnou pro bezpečnost práce i statickou stabilitu stavebních konstrukcí.

14. V projektové dokumentaci záměru zajistit vodohospodářsky bezpečné řešení nových

ploch, venkovních zařízení a podlah nových objektů s možností úniku škodlivin do horninového prostředí a podzemních vod.

15. V projektové dokumentaci záměru zajistit zvýšení výkonu havarijní ventilace ve

skladu SO2 na 8 000 m3/h s odváděním odtahovaného kontaminovaného vzduchu do systému RK1 a RK2 a instalaci varovného systému úniku SO2 pro prostor areálu Biocelu s vhodným napojením na obce Paskov a Žabeň.



138

16. V projektové dokumentaci záměru zajistit indikaci úniku bioplynu v prostoru technologie anaerobního předčištění kondenzátů měřením metanu a instalaci varovného systému pro prostor areálu Biocelu s vhodným napojením na obce Paskov a Žabeň. Měření metanu bude instalováno v rozsahu s ohledem na jeho druhotnou funkci, a to nepřímou indikaci úniku sirovodíku obsaženému v bioplynu.

17. Zohlednit výsledky předběžné studie „Analýza rizik změny technologie výroby

závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ (uvedené v příloze č. 20 dokumentace EIA) v příslušné projektové dokumentaci, provozních řádech, bezpečnostních dokumentacích a havarijních plánech záměru a vhodným způsobem i ve stávajících provozech a zařízeních Biocel Paskov a.s. záměrem dotčených.

18. Zajistit v příslušné projektové dokumentaci záměru respektování veškerých

legislativních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k nakládání s chemickými látkami a přípravky, prevenci havárií a opatřením pro vznik nestandardních stavů výroby.


D.V dokumentace EIA pro etapu zpracování projektu a ostatní přípravy stavby. 20. V rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení čištění

odpadních plynů vypouštěných z nových zdrojů emisí TZL zajišťovat jejich minimalizaci, a to v souladu s definicí BAT podle §2, písm. f) zákona č. 76/2002 Sb.

21. V rámci zpracování projektové dokumentace záměru bude technické řešení

skladování kapalného SO2 a podmínky jeho provozování zajišťovat maximální ochranu proti vzniku havárií s významnějším únikem SO2 do ovzduší a nepřijatelným vlivem na zdraví okolního obyvatelstva.

22. V rámci projektové přípravy záměru věnovat pozornost technicky a ekonomicky

reálným technicko-organizačním opatřením vedoucím ke snížení emisí pachových látek z významných zdrojů stávajícího stavu a z potenciálních nových zdrojů záměru.

23. Veškerá nová zařízení záměru budou navržena s technologií a konstrukcí zajišťující

minimalizaci emisí znečišťujících a pachových látek. Uvedené technologie a konstrukce budou jednou z podmínek výběru dodavatele nových zařízení.

24. Zpracovat návrh monitoringu emisí pachových látek ze zdrojů záměru a stávajících

zdrojů záměrem dotčených s využitím olfaktometrické metody, který bude v souladu s vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725, a návrh monitoringu předložit ke schválení v rámci procesu změny IPPC. Schválený monitoring bude součástí příslušných provozních řádů.



139

II. PRO OBDOBÍ VÝSTAVBY ZÁMĚRU 25. Zajistit plnění všech preventivních opatření navržených v příslušné části kapitoly

D.V dokumentace EIA pro etapu výstavby záměru. 26. Zajistit příslušnými kontrolními mechanizmy a účinným stavebním dozorem

dostatečnou kontrolu kvality dodávek a prací v rámci výstavby záměru vč. souladu s příslušnými technickými normami i předpisy vztahujícími se k realizaci průmyslových staveb.

27. Realizovat protihluková opatření vyplývající ze studií a projektů zpracovaných

v rámci přípravy záměru. 28. Realizovat technická opatření ke zlepšení úrovně prevence bezpečnosti provozu

záměru doporučená ve studii „Analýza rizik změny technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené papírenské buničiny na výrobu bělené viskózové buničiny“ a zpracovaná v projektových dokumentacích záměru.

29. Termín uvedení stavby anaerobního předčištění kondenzátů do zkušebního provozu

bude v souladu s termínem dosažení cílové kapacity 300 000 t/rok výroby viskózové buničiny.

30. Po ukončení zkušebního provozu záměru bude podle výsledků měření hluku ve

zkušebním provozu u obytné zástavby zpracována studie s případnými návrhy doplňujících opatření ke snížení hladiny obtěžujícího hluku a odstranění tónových složek hluku. Studie bude předložena příslušným správním úřadům do 3 měsíců po provedení kontrolních měření hluku.

31. Na základě monitoringu emisí TZL v rámci zkušebního provozu záměru bude

zpracována studie možností případných doplňkových technicko organizačních opatření ke snížení emisí TZL na úroveň stavu před realizací záměru.

32. Na základě znění bodu 4.1.1 změny č. 4 integrovaného povolení bude po realizaci


III. PRO OBDOBÍ PROVOZU ZÁMĚRU 33. Veškeré provozy a zařízení záměru budou provozovány podle schválených

provozních řádů. 34. Veškeré nakládání s procesními nebezpečnými látkami a přípravky v rámci

technologických procesů záměru bude prováděno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách



140

v platném znění, bezpečnostními listy (v souladu s vyhláškou č. 231/2004 Sb.), a dále s respektováním dalších relevantních předpisů a technických norem.

35. Skladování a manipulace s procesními chemickými látkami budou prováděny tak,

aby bylo zabráněno jejich havarijnímu úniku do podzemních, povrchových nebo odpadních vod, u těkavých látek úniku do ovzduší. Při nakládání s chemickými látkami se zvýšenou těkavostí bude v uzavřených prostorech zajištěna instalace odpovídající vzduchotechniky.

36. Bioplyn produkovaný technologií anaerobního předčištění kondenzátů bude

využíván pouze v zařízeních vybavených odsířením spalin, tj. v RK1 a RK2 a jejich sekundárních regeneracích. Alternativní možností v případě využití v jiném energetickém zdroji je odsíření bioplynu v rámci technologie anaerobního předčištění kondenzátů.

37. Řešení nakládání s odpadními vodami v závodě Biocel Paskov a.s. v rámci provozu

záměru musí zajistit plnění limitů stanovených pro vypouštění odpadních vod platným integrovaným povolením.


D.V dokumentace EIA pro etapu provozu záměru IV. PRO OBDOBÍ PŘÍPRAVY, VÝSTAVBY A PROVOZU ZÁMĚRU 39. Zajistit plnění všech preventivních, kompenzačních a provozních opatření

navržených v příslušné části kapitoly D.V dokumentace EIA, týkajících se technického a technologického řešení, a to v uvedeném členění na: Etapu zpracování projektu, přípravy stavby Etapu výstavby záměru Etapu provozu záměru

40. Pro potřeby záměru bude jednoznačně využívána komunikace A70 s vyloučením

těžké nákladní dopravy z okolních obcí Žabeň, Paskov resp. Sviadnov. 41. Silniční a železniční doprava všech nebezpečných látek bude probíhat v souladu


42. Nakládání s odpady produkovanými záměrem nebo stávajícími zařízeními Biocel

Paskov a.s. využívanými pro potřeby záměru se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími předpisy.

43. Rizika havárií při nakládání s odpady v rámci výstavby a provozu záměru budou

minimalizována dodržováním ustanovení zákona č. 59/2006 Sb. v platném znění o prevenci závažných havárií.



141

44. Zajistit zpracováním kvalitní projektové dokumentace, kvalitní realizací stavby a kvalifikovaným provozováním stavby potřebné podmínky pro minimalizaci environmentálních rizik při možných havarijních a nestandardních stavech specifikovaných v kapitole D.IV dokumentace EIA.

45. V rámci monitoringu prováděného na základě změny integrovaného povolení vydané

pro předmětný záměr bude prováděno měření emisí SO2. Pokud by měření těchto emisí ve zkušebním provozu záměru prokázalo vyšší úroveň něž vyplývá z procesu EIA a příslušné změny integrovaného povolení, pak bude zpracována studie možných doplňkových opatření k nápravě tohoto stavu.

46. Provádět měření imisí PM10 a SO2 ve 3 vybraných bodech obytné zástavby obce

Paskov a Žabeň, a to dle rozptylové studie u nejvíce imisně zatížených obytných objektů.

47. Zajistit kontrolní měření hluku z dopravy ve vybraných měřících místech obytné

zástavby situované podél komunikace A70 za stávající situace, v průběhu výstavby záměru a po realizaci záměru s četností dohodnutou s příslušným orgánem veřejného zdraví.

48. Podmínkou realizace záměru bude zrušení výroby krmných kvasnic v termínu

uvedení záměru do zkušebního provozu. V. PRO OBDOBÍ PO UKONČENÍ PROVOZU ZÁMĚRU 49. Po ukončení provozu záměru budou provedeny demontáže technologického zařízení,

vyčištění a sanace stavebních objektů, případné odstranění vybraných objektů ve vztahu k případnému dalšímu využití lokality, průzkumné práce dokladující nepřítomnost ekologické zátěže vzniklé provozem záměru a konečné terénní a vegetační úpravy lokality. Veškeré uvedené činnosti budou prováděny v souladu s aktuální legislativou a technickými normami. Vzhledem k charakteru stavby a jejímu rozsahu se jedná pouze o teoretické období.



142

PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH SUBJEKTŮ K POSUZOVANÉ DOKUMENTACI 1. Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Oddělení IPPC a IRZ 2. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě 3. Obec Žabeň 4. Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany vod 5. Občané obce Žabeň 6. Obec Paskov 7. Magistrát města Frýdku-Místku Odbor životního prostředí a zemědělství 8. Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava 9. Krajský úřad – Moravskoslezský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství 10. Ministerstvo životního prostředí Odbor ochrany ovzduší



143

PŘÍLOHA Č. 2 KVALIFIKAČNÍ DOKLADY VZTAHUJÍCÍ SE KE ZPRACOVATELI POSUDKU

Date post:	27-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

POSUDEK - CENIA · Změna technologie výroby závodu Biocel Paskov a.s. z výroby bělené...

Documents