MMAAKKRROOEEKKOONNOOMMIIEE PPŘŘEEDDNNÁÁŠŠKKYY 22001122

Makroekonomie a její základní pojmy

1.1. Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie

1.2. Cíle a nástroje v makroekonomii

1.3. Agregátní nabídka a poptávka, potencionální produkt

1.1 Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie

Ekonomie je věda

- o volbě, o kapitálu, o penězích, …

„Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných

komodit a jak je rozdělují.“

„Ekonomie se zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní využití

tak, aby byly uspokojeny základní lidské potřeby.

Definice jsou důležité se učit z důvodu obsažení klíčových slov v ucelené formě.

Klíčová slova:

ekonomie - je potřeba rozlišovat pojmy ekonomie a ekonomika

různé společnosti – jak různé společnosti různým způsobem přistupují k rozdělování

vzácných zdrojů (k alokaci) a různým způsobem rozdělují výsledek

- snažíme se nalézt ten nejlepší výsledek

příkazová ekonomika (= centrálně plánovaná, direktivní)

tržní ekonomika

- nelézáme silné a slabí stránky těchto systémů

- příkazová ekonomika alokovala vzácné zdroje méně efektivně

Tržní ekonomika rozděluje pomocí cenové diskriminace (např. Mercedes si koupí pouze ten,

kdo na něj má.)

vzácné zdroje – odkaz na zákon vzácnosti (nejsme omezeny pouze rozpočtově, ale též časově,

energeticky)

užitečné komodity – statky (základní vlastnost statku je užitečnost; co je užitečné pro jednoho,

nemusí být užitečné pro druhého – subjektivnost)

- např. počítač pro inženýra je statek, počítač pro analfabeta je nestatek (není to pro

něho nic)

alternativní využití – odkaz na existenci nákladů obětované příležitosti (vyberu jednu

možnost, tak jsem obětoval druhou možnost) > existují implicitní náklady (nepeněžní)

Statky

a) volné – nulová tržní cena

b) vzácné – nenulová tržní cena

- tato klíčová slova jsou velmi důležitá

Mikroekonomie

- analýza chování dílčích ekonomických subjektů – domácností, firem

Příklady:

1) Jakým způsobem se důchodový efekt podílí na tvaru křivky poptávky?

2) Jak se utváří cena na trhu mléka? *)

3) Jak se zvýšení světových cen ropy projeví na trhu osobních automobilů?

4) Jakým způsobem lze omezit působení monopolů a oligopolů?

*) funkce alokační, informační, motivační

Oblíbenost borovicového dřeva.

Informační – cena (vyšší cena) nás informuje o tom, že daný statek je vzácnější (pokud sako

stojí 5.000,-- Kč, tak nevím, jaké byly náklady)

Motivace – jsem motivován k tomu, abych přešel k relativně levnějšímu substitutu (spotřebitel

chce maximalizovat svůj užitek při daných cenách), výrobce je motivován k tomu, aby vyšel

vstříc zákazníkovi, aby přešel k relativně lacinějším výrobkům

Alokační – výrobce kapitálové zdroje přesměruje na výrobu jiné komodity (přealokuje)

Makroekonomie

- zkoumání ekonomiky jako celku

- v mikroekonomii byla v zájmu např. jediná firma Alfa

- v makroekonomii nás zajímá ale celkový vyrobený výstup, takže hovoříme např. o hrubém

domácím produktu, v makroekonomii musíme redukovat nějaké podrobnosti, které se týkaly

jednotlivých firem nebo chování jednotlivců > redukce do jednoho celku, tudíž se díváme na

ekonomiku abstraktní (ekonomiku jako celek)

- musíme vytvářet nějaké ekonomické modely > na jejich základě zjišťujeme, jak se chová

ekonomika

- v mikroekonomii, kde jsme se pohybovali na jednom dílčím trhu, jsme předpokládaly, že

ceny na ostatních trzích jsou neměnné

- v makroekonomii předpokládáme, že všechny ceny se mění (= cenová hladina, která je

jakýmsi váženým průměrem); nepracujeme s konstantními cenami

- v mikroekonomii jsme předpokládali, že důchod je fixní (zkoumali jsme, jak spotřebitel se

svým neměnným důchodem naloží)

- v makroekonomii proměnlivost důchodů je jeden z klíčových proměnných (důchody jsou

proměnné)

Příklady:

Jaké jsou důsledky hyperinflace?

Jaké metody se používají pro výpočet hrubého domácího produktu?

Jaké jsou negativní dopady deficitu veřejných financí?

Jak lze vysvětlit období vysoké a trvalé nezaměstnanosti?

V písemce bude: Čím se zabývá makroekonomie? Co tvoří předmět zkoumání

makroekonomie? + konkrétní příklady

Chybně: Mikroekonomie zkoumá dílčí ekonomické subjekty a makroekonomie zkoumá

ekonomiku jako celek.

Otázka: Čím se od sebe liší mikroekonomie a makroekonomie. Není odpověď na

to, co je předmětem makroekonomie.

Správně:

Předmět makroekonomie

- zkoumá rozhodující tendence ve vývoji NH (národního hospodářství)

- historický vývoj dané ekonomiky

- možnosti ovlivnění hospodářského cyklu (nejkontroverznější = nejkonfliktnější) –

není jednotné stanovisko (někteří ekonomové chtějí a jiní nechtějí ovlivňovat cykly)

Makroekonomie zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství

- tendence mohou být různé

- národní hospodářství zkoumáme pomocí makroekonomických veličin (= agregátů)

- mezi nejčastější medializované veličiny patří hrubý domácí produkt (= celkový objem

finální produkce, který se za 1 rok vyprodukuje v dané ekonomice)

Grafické znázornění (bude u zkoušky)

Vývoj hrubého domácího produktu v čase

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

1989 – zahájení ekonomické transformace (úroveň produktu byla na úrovni 100 %)

- ekonomika začala klesat až do roku 1992

1992 – ekonomika se ocitla na svém dnu a poté rostla, maxima svého růstu dosáhla v roce

1996

1996 – 1998 opět klesala > byla v recesi (ekonomika klesne ve 2 po sobě jsoucích čtvrtletí)

- 2 roky mírně klesala, nebylo to jako v roce v letech 1989 – 1992

1999 – ekonomika dosáhla svého dna a opět začala růst

2001 – dosáhla ekonomika ČR úrovně produktu (trvalo to 12 let) > růst ekonomiky

2005, 2006, 2007 – ekonomika rostla rekordně (tempo růstu byla více než 7 %)

2008 – (krize) – snižuje se dynamika růstu

2009 – jsme opět v recesi, ale opět se odrážíme ode dna a opět naše ekonomika rostla

2012 – další vývoj nikdo neví (ekonomika poroste, bude stagnovat nebo bude klesat)

Graf hospodářského cyklu (= kolísání hrubého domácího produktu v čase) má obvykle tvar

nějaké nepravidelné sinusoidy.

Jednotlivé fáze se od sebe liší výší amplitudy a délkou jednotlivých period.

V rámci hospodářského cyklu rozeznáváme 2 základní fáze: (bude u zkoušky)

1) fáze kontrakce (= deprese) – produkt klesá

2) fáze expanze – produkt roste

a) oživení – když se ekonomika odrazí ode dna (na obrázku v letech 1992, 1999,

2010)

- o fázi oživení se ale jedná do té doby, dokaď je ekonomika výší svého produktu

pod úrovní minule dosaženého maxima

b) konjunktura – fáze, kdy se ekonomika ocitá nad úrovní minule dosaženého

maxima

- o konjunkturu se v ekonomice ČR jednalo až v roce 2001

- oživení přešlo konjunkturu až v roce 2001

TENDENCE VE VÝVOJI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Spodní křivka – vývoj domácího produktu reálného (viz výše) – očištěn o inflaci

Horní křivka – vývoj domácího produktu nominálního – není očištěn o inflaci (na růstu se

podílí i růst cen)

Údaj v roce 1999 není správný, byl přepočítán, 95,3 není správný údaj, 95,7.

Makroekonomie zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství.

Zajímají nás:

- faktory (tendence), které ovlivňovaly ekonomiku ve smyslu poklesu ekonomické

aktivity

- faktory (tendence), které ovlivňovaly ekonomiku ve smyslu růstu ekonomické aktivity

=>

Budeme se snažit negativní faktory v ekonomice potlačovat (eliminovat) a naopak budeme

preferovat (zdůrazňovat) ty, které jsou pozitivní.

Hospodářský cyklus – další vývoj (po roce 2000)

2011, 2012 – odhady

Písmena, která charakterizují hospodářské cykly:

U – pozvolný propad > ekonomika se ocitne na dně > pozvolný růst

V – rychlý propad, rychlé odražení ode dna

I – propad

L – hospodářský cyklus Japonska (Evropa se ho bojí) – pokles a následná stagnace

W – pokles, odražení ode dna, další pokles a odražení ode dna

Řeší se to, zda hospodářský cyklus ČR bude mít tvar písmene V nebo W.

Srovnání:

SRN – naši sousedé, nejvýznamnější obchodní přátelé

- máme štěstí, že můžeme s SRN spolupracovat

Do roku 2008 ekonomika ČR rostla rychleji než SRN, a tudíž se ekonomika ČR přibližovala

ekonomice SRN > proces konvergence (probíhá nominálně nebo reálně).

V roce 2009 nastává deprese > situace se obrátila (německá ekonomika roste rychleji >

Německo se vzdaluje).

Rakousko – téměř kopíruje ekonomiku německou

Řecko

(Švejnar – pokud se neprovede důchodová reforma, tak do roku 2050 – 2060 na tom budeme

stejně, jako dnešní Řecko > více důchodců, méně ekonomicky aktivních)

Do roku 2003 rostla řecká ekonomika rychleji.

Slovensko

Portugalsko

- Portugalsko je první starý členský stát EU, který se nám podařilo z hlediska HDP dohnat a

předehnat

Slovensko

- v prvních letech se myslelo, že slovenská ekonomika padne

- Slovensko provádí reformy drastické, je otázkou času, kdy dosáhne Slovensko ČR

Srovnání ČR s ostatními státy

Hlavní příčinou, proč je ČR průměrná, je korupce.

Stav ekonomiky k datu:

- zobrazuje HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Evropa je rozdělena do několika oblastí:

a) oblast, kde výše hrubého domácího produktu na obyvatele je vyšší než 118 % HDP

(Dánsko, Norsko – ropa, zemní plyn, Švédsko – fundamentální ekonomika, Irsko,

Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Švýcarsko, Rakousko)

… (ČR je na 82 %)

Vývoj hrubého domácího produktu není jedinou veličinou, kterou zkoumáme, další mediálně

známkou je míra nezaměstnanosti.

Slovenská a polská ekonomika dosahovaly na začátku nového tisíciletí nezaměstnanosti až

20 %.

Míra inflace

ČR patří mezi ty nejúspěšnější.

Makroekonomie zkoumá historický vývoj dané ekonomiky

- zkoumáme je proto, že se snažíme z historie poučit

- tím, že zkoumáme historii, snažíme se tedy rozumět přítomnosti a prognózovat budoucnost

(budoucí vývoj)

Příklad:

„Černý pátek“ na newyorské burze – 25. 10. 1929 => počátek Velké hospodářské deprese

1929 – 1933 > skoky z mrakodrapů apod.

- některá literatura uvádí též „černý čtvrtek“

- doporučení film Těžká váha (film začíná v předvečer) > milionáři (bankéři) si

zapalovali bankovkami a potom prosili o práci v rybárně

USA – 30 % pokles GDP, míra nezaměstnanosti 25 %

ČSR – 40 % pokles GDP, 1,3 mil. nezaměstnaných

Z hospodářské deprese jsme se nikdy nevzpamatovali. V roce 1933 začíná zbrojení na První

světovou válku.

Československá republika patřila do první desítky, ale pouze do roku 1929!

Protekcionismus a restriktivní monetární politika

1. chyba:

Američané začali chránit americké firmy – podporovat americkou ekonomiku > jak na to

reaguje Evropa (také začne ochraňovat svoji ekonomiku) > represe se prohlubuje

2. chyba:

Americká centrální banka začala provádět restriktivní monetární politika (výsledkem byl

pokles GDP).

Štěstím Američanům byla výměna guvernéra Americké centrální banky, a tak nedošlo

k opakování chyba jako v roce 1929 > proto je současná deprese pouze několik procent.

Z historického vývoje bychom se měli poučit a neopakovat chyby.

Makroekonomie zkoumá možnosti ovlivnění hospodářského cyklu

liberální hospodářsko-politická koncepce

x

intervencionistická hospodářsko-politická koncepce

Proč studovat makroekonomii?

Makroekonomická analýza hospodářského vývoje země *)

- sledování hospodářského vývoje dané země

- interpretace hospodářského vývoje na základě ekonomické teorie (abychom nacházeli

právě správné faktory, které působí ve smyslu růstu a poklesu)

- určení možných důsledků a dopadů (bohužel v ČR téměř neděláme)

o analýza ekonomických tendencí a jejich vlivu na hospodaření ekonomických

subjektů

o rozbor národohospodářského prostředí

o makroekonomické rozbory

*) Navýšení spotřební daně na PHM?

- spotřební daň vede k poklesu nabídky (dopady – v důsledku elasticity); v případě, že je poptávka cenově

NEEL, tak je dopor. cenu zvýšit; jak je možné, že když vláda navýšila cenu, tak příjmy klesly? – má substituty

v SRN, Rakousku, … (kamiony natankují v cizině a ČR přijde o příjmy) > Taktéž i sůl kamenná – NEEL, E –

substituty v podobě jiných krámů

V čem byla chyba?

Předpokládali, že ostatní státy též spotřební daně zvednou, řešení by mohlo spočívat v tom, že cenu snížíme –

hloupost!!!, snížení spotřební daně vede ke zvýšení marží (s cenou se nic nestane); ceny jsou pružné jenom

směrem nahoru

Tvorba ekonomické politiky vlády

- tvorba hospodářsko-politických programů

- hodnocení důsledků a dopadů plynoucích z případné realizace příslušných návrhů

o makroekonomická doporučení pro hospodářskou praxi jsou zprostředkována

ekonomickou politikou

- příklad americká hypotekární krize > bankovní, finanční krize -> dorazila do Evropy

Makroekonomický výzkum

- systematické pozorování a analyzování národní a světové ekonomiky

V rámci makroekonomického výzkumu se odpovídá na některé následující otázky:

- Jak vysvětlujeme období vysoké a trvalé nezaměstnanosti?

- Jak vysvětluje inflaci?

- Co určuje ekonomických růst?

Příklad: Otázka přijetí eura – ano, ne?

Makroekonomické prognózování

= výhledy do budoucna

- budoucnost v sobě obsahuje vždy velké množství nejistot: viz velké množství

neznámých proměnných

o homo economicus

- optimistické a pesimistické scénáře dalšího vývoje

- nelze provádět experimenty > ověření ex post

příklad: Miloš Zeman

Význam makroekonomie

„Politické, vojenské a sociální osudy mnoha zemí závisejí na jejich hospodářském úspěchu.“

… může a měla by vláda zasahovat do hospodářského mechanismu národní ekonomiky? …

- není ve skutečnosti úplně pravdivé, protože ve skutečnosti existuje zpětná vazba

- hospodářský ovlivňuje politiku a politika ovlivňuje hospodářství, …

Význam věty:

Politické osudy – Sametová revoluce (r. 1989)

Jak došlo k tomu, že se rozpadla ČSSR?

- hospodářský kolaps Sovětského svazu socialistických republik nám umožnil, že jsme

se dostali na jinou úroveň

- též příběh Německa – přistoupil k vyhlazení židů (nacistická ideologie – fatální kolaps

německého hospodářství > prohra v První světové válce)

- Němci nebyli schopni reparace splácet, tiskli si marky > hyperinflace > kolaps ekonomiky

Vojenské osudy

- Spojené státy americké = vojenská velmoc číslo jedna

Sociální osudy

- Švédsko – blahobyt

Liberální a intervencionistické směry

Liberálové:

„Trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě.“

- funguje pouze v případě v rámci vytvořeného institucionálního prostřední

a) tvorba pravidel – vy mně dodáte zboží a já vám zaplatím (musí být vytvořeny pravidla

– legislativa)

b) kontrola pravidel – někdo pravidla musí kontrolovat (např. Policie ČR kontroluje

povolenou rychlost) – podmínka nutná, nikoliv postačující (také MKÚ)

c) potrestání

- např. ekonomické učení fyziokratů, klasický liberalismus, neoklasicismus

- např. skandinávské státy – nulová korupce

V ČR došlo k záměně pojmů.

Intervencionisté:

„Vládní zásahy mohou velmi výrazně zlepšit fungování ekonomiky.“

- např. učení merkantilistů, řízení pomocí plánování, školy vycházející z J. M. Keynese

- trhy jsou dominantní ve smyslu alokace zdrojů, avšak ne vždy dokážou trhy efektivně

alokovat > existují tržní selhání (monopoly, veřejné statky, kladné a záporné externality,

nedokonalé informace)

- ne vždy jsou spokojeni s prvotním rozdělením důchodů

Konkrétní ekonomické teorie

Merkantilismus

- intervencionistická teorie

- 17. a 18. století – Evropa

„Stát musí hrát v ekonomice aktivní a dominantní úlohu. Zdrojem bohatství je hromadění

zejména drahých kovů, a to prostřednictvím aktivní platební bilance.“

Merkantilisté byli přesvědčeni o tom, že export výrobků a služeb je pro ekonomiku výhodný,

v tom slova smyslu, že za výrobky a služby dostáváme zaplaceno peníze > hromadí se

„hromada zlata“, kterou vybíráme.

Když země bude importovat, tak za dovezené výrobky a služby musí zaplatit (hromada by se

snižovala).

Export musí být mnohem vyšší než import, aby toho docílili, tak prováděli ochranářskou

politiku.

- ochranářská obchodní politika (Britská námořní navigační akta – pouze britské

společnosti mohli dovážet zboží do britských přístavů; Východoindická obchodní

společnost – monopol na dovoz z Indie) > ochrana domácích trhů

- potlačování konkurence a podnikatelské iniciativy

- regulace zahraničního obchodu

- udělování souhlasu k existenci monopolů

- merkantilistické myšlenky jsou stále ještě živé a je možné se s nimi ještě dnes setkat

- merkantilisté byli přesvědčeni o tom, že mezinárodní obchod je hra s nulovým součtem

Fyziokraté

- počátek 18. století – Francie

- jde o liberální směr

„Idea „přirozeného řádu“, ve kterém člověk jedná dle svých přirozených osobních zájmů,

kde je omezován pouze jedině zájmy a právy ostatních svobodných jedinců, nikoli vůlí

státníků.“

- stanovení pravidel hry „laisser faire, laisssez passer“

Klasická škola

- liberální teorie

- od 60. let 17. století do 30. let 19. století

- A. Smith, T. R. Malthus, D. Ricardo, J. B. Say, J. S. Mill

„Jednotlivec se řídí vlastním prospěchem, ale v jeho mnoha dalších případech ho vede jakási

neviditelná ruka, aby pomáhala dosáhnout cíle, o který mu vůbec nejde …

Tím, že sleduje vlastní zájem, často prospěje zájmům společnosti více, než kdyby jim chtěl

skutečně prospět.“ (A. Smith, 1776)

Zakladatelem moderní ekonomie je Adam Smith – Pojednání o podstatě a původu

bohatství národů (Smith reagoval na merkantilisty – nesouhlasil).

Přemýšlel, proč nějaké národy jsou bohaté a jiné chudé?

- přišel na teorie absolutních výhod (mohou spolu obchodovat země, které jsou

ekonomicky rozdílné > výhodné pro všechny

„Existuje-li volný trh a chová-li se každý jednotlivec v souladu se svými ekonomickými

zájmy, bude ekonomika jako celek dobře fungovat. Volné trhy (tj. trh výrobků a služeb, trh

práce a trh aktiv) nesmějí být deformovány zásahy typu:

- minimální mzdy

- mzdové a úrokové stropy

- regulace cen atd.

Zejména ceny a mzdy se musí pružně přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu.“

(A. Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, 1776)

- lidé sledují svůj ekonomický zájem

- ceny svým pohybem zajišťují neustále obnovování rovnováhy na trzích

VLÁDA BY MĚLA HRÁT JEN MINIMÁLNÍ ROLI! Vláda by měla hrát pouze roli

rozhodčího a ne účastníka)

Stát musí vytvářet optimální podmínky pro fungování tržního mechanismu

- stát má chránit společnost před násilím a vnějším napadením

- stát má chránit každého člena společnosti před nespravedlností a útlakem ze strany

druhého (otázka právního řádu, na kolik je právo v ČR vymahatelné)

- stát má povinnost budovat a udržovat některé veřejné práce a díla, některé veřejné

instituce, které by nikdy nemohly být budovány a udržovány v zájmu některého

jednotlivce či skupiny (odkaz na existenci veřejných statků)

Řízení pomocí plánování

- 1917 – Rusko

- extrémní případ intervencionismu

- inspirace utopickými socialisty

- předpoklad existence společenského vlastnictví výrobních prostředků

Stát plánuje:

Co? Jak? Pro koho? + Kolik? Kdy? Kde? Kdo?

Keynesovská makroekonomie

- J. M. Keynes: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936)

- říkal, že příčinou hospodářské krize je nedostatečná koupěschopná agregátní

poptávka (navrhoval, aby v době hospodářské krize, vlády ekonomice pomohly tím, že

budou agregátní poptávku stimulovat pomocí vládních výdajů (např. za Karla IV. –

hladové zdi) A naopak, když ekonomika poroste, musí vlády provádět restriktivní

politiku – splácet dluhy.

- doba silné hospodářské deprese, vysoké nezaměstnanosti, nevyužitých zdrojů apod.

- neviditelná ruka trhu selhala, cena a mzdy jsou nepružné > vznik nerovnováh v důsledku

nedostatečné koupěschopné poptávky

Návrh řešení v podobě státních intervencí (např. Prostřednictvím veřejných

výdajů)!

Monetarismus

- polovina 50. let 20. století

- anglosaská reakce na keynesiánství

- Chicagská škola – víra ve svobodné trhy (americká reakce)

- rehabilitace kvantitativní teorie peněz

Jsou přesvědčeni o tom, že za všemi problémy stojí nezodpovědné chování centrálních bank.

Hlavní přestavitel: M. Friedman

M. Friedman (Nobelova cena 1976) navazuje na mladší generaci rakouské školy – L.

Mieses, F. A. von Hayek (Nobelova cena 1974).

Ordoliberalismus

- liberální směr

- kontinentální reakce na keynesiánství

- 30. léta 20. století – Freiburgská škola

- teoretické základy poválečné obnovy Západního Německa (hospodářský zázrak; 1945 –

jedna velká ruina, 1960 – nejsilnější ekonomika v Evropě; Německo zažilo růst 10 % po dobu

17 let)

Představitelé:

- W. Eucken: Hospodářský řád jako jednota dvou principů – konstruujícího a regulujícího

- L. Erhard – hospodářská reforma (spolkový kancléř)

Teorie veřejné volby

- 50. léta 20. století

- J. Buchanan (Nobelova cena 1986)

„Lidé se chovají racionálně nejen v oblasti ekonomie, ale též v oblasti politiky.“

- zkoumání politického rozhodování pomocí nástrojů ekonomické teorie

Politici a byrokracie nesledují obecné blaho, ale prosazují opatření, která jim umožní posílit

svůj vlastní vliv potlačování konkurence a podnikatelské iniciativy.

Ekonomie strany nabídky

- orientace na determinanty, které stimulují či odrazují podněty k práci, k tvorbě úspor a

k investování

- klíčový faktor: zdanění důchodů ekonomických subjektů

Vysoké zdanění > snížení nabízeného množství práce

- taxace

Vysoké zdanění > snížení tvorby úspor

- tchacherismus (ve Velké Británii), reaganomika (v USA)

Jestliže se ekonomika nachází v tzv. zakázaném pásmu, pak v situaci, kdy snížíme daně,

naroste příjem do rozpočtu > vybudíme ekonomickou aktivitu.

Nová institucionální ekonomie

- 60. léta 20. století

- R. H. Coase (Nobelova cena 1991); D. C. North (Nobelova cena 1993)

Neoinstitucionální ekonomie reaguje na absenci institucionálního rámce v neoklasické

teorii.

- formální a neformální instituce (neformální – tradice)

- organizace

- transakční náklady

- vlastnická práva

Příklad:

V ČR se hovoří, že transformační proces nebyl příliš úspěšný.

V Západním a Východním Německu > sjednocení se nepovedlo, protože Východní Německo

šlo ekonomicky nahoru, ale Západní šlo též, a proto se od sebe ještě více vzdálily.

Východní Německo bylo pohlceno Západním Německem, Východní Německo přijalo

veškerou legislativu Západního Německa.

„Když někdo jde dopředu, ale někdo jde rychleji, tak vlastně zaostává.“

„Lidé jednají tak, že nelžou a nekradou.“

- potom řada systému funguje bez problému

- ale někdo to nefunguje > korupce

F. L. Věk

Příběh z dob Marie Terezie. Syn dostane úkol – dej do každého kornoutu o 2 hřebíky navíc.

Dnes by to fungovalo opačně. > jiný způsob myšlení a uvažování

+ příklad s kantorem, kdy děti požadují křídu po svém otci (ten, kdo nekrade, je nenormální)

Pozitivní a normativní analýza makroekonomické politiky

Pozitivní analýza

- soustřeďuje se na ekonomické důsledky určitých opatření, nikoliv na posouzení toho, zda

jsou tyto důsledky žádoucí (objektivita, vědeckost)

- otázka snížení daní

Normativní analýza

- zahrnuje doporučení, zda se má určitá forma politicky provádět či nikoliv (subjektivnost)

Metody a chyby při zkoumání

Metody:

- pozorování

- analýza

- statistická analýza

- experimenty (neproveditelná, nejsme schopni zajistit předpoklad za jinak stejných

podmínek)

Chyby:

- ceteris paribus (za jinak stejných podmínek)

- záměna příčin a následků (kauzální nexus)

- nesprávné usuzování z chování jednotlivce na chování celku

- subjektivnost

- nejistota v ekonomickém životě

„Umění ekonomie spočívá ve zkoumání nejen bezprostředních, ale i dlouhodobých důsledků

daného činu nebo opotřebení; a spočívá ve sledování dopadů tohoto opatření nejen na jednu

skupinu, ale také na všechny ostatní skupiny.“

(Henry Hazlitt: Ekonomie v jedné lekci. Liberální institut, Centrum liberálních studií,

Megaprint. Praha 1999)

Rozpor mezi realitou a teorií.

- existence lobbistických skupin (přesvědčují nás o svých pravdách)

př. důchodová reforma – problém je, že jsou zde soukromé fondy

- my samy máme tendenci sledovat bezprostřední dopady, než ty dlouhodobé

1.2 Cíle a nástroje v makroekonomii

Hospodářská politika

= souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech

ekonomické reality

Nositelé hospodářské politiky (= subjekty)

- vláda, parlament, soudy, centrální banka

- velké podniky, politické strany, odbory, HK

- OSN, MMF, WB, Orgány EU

Obecné cíle hospodářské politiky

- nastolení a udržení svobody a demokracie (pouze svobodná společnost může svobodně

zvolit daný ekonomický systém)

Příkladem může být EU (= nejúspěšnější projekt v dějinách lidstva), protože díky ní se

podařilo zabránit opakování válečných bojů na evropském kontinentě.

Tradiční cíle hospodářské politiky

(viz ekonomické funkce státu)

- efektivnost, spravedlnost, stabilita

- efektivnost spočívá v efektivní alokaci zdrojů (má pohled mikroekonomický = jak

bojovat proti oligopolům a monopolům i makroekonomický)

- spravedlnost souvisí se spravedlivým rozdělováním důchodů (tržní ekonomika alokuje

výsledek mezi chudé a bohaté – důchody jsou určovány na trzích výrobních faktorů)

- stabilita souvisí se stabilním důchodem makroekonomických veličin

Současné moderní státy v oblasti hospodářské stabilizační politiky sledují současně dva cíle:

a) hospodářský růst

- vzestup hospodářské potenciálu země (otázka spojená např. s hrubým domácím

produktem)

b) hospodářská rovnováha

- nízká míra nezaměstnanosti

- nízká míra inflace

- vnější ekonomická rovnováha, …

Nástroje makroekonomické stabilizační politiky

Musíme mít nějaké nástroje k tomu, abychom dosáhli určitých cílů.

Fiskální (rozpočtová) politika

- ovlivňování agregátní poptávky a nabídky prostřednictvím příjmové a výdajové

stránky veřejných rozpočtů

Monetární (měnová) politika

- kontrola a regulace množství peněz v ekonomice, úrokových měr a podmínek úvěrů

- provádí ji většinou nezávislé centrální banky státu

Důchodová politika

- analýza a eliminace nerovností v rozdělování důchodů

- nesouvisí se starobními důchody!!!

Vnější obchodní a měnová politika

- proexportní politika, protekcionistická opatření

- regulace devizových kurzů

1.3 Agregátní nabídka a poptávka, potencionální produkt

Agregátní poptávka

- abstraktní pojem

- AD reprezentuje celkové plánované výdaje v ekonomice, tj. výdaje domácností, firem,

vlád a zahraničních subjektů, vztažené k určité cenové hladině

AD tedy představuje reálný produkt, který by byl při dané cenové hladině kupován.

Agregátní nabídka

- agregátní nabídka AS vyjadřuje, jak velký reálný produkt by firmy vyrobily a byly

ochotny prodat při daných cenách

- při nízkých úrovních výstupu je AS mírně rostoucí, čím více se ekonomika blíží plné

zaměstnanosti, neboli k potencionálnímu výstupu, je AS velmi strmá

- na tvar nemají ekonomové jednotný názor

Potencionální produkt

- představuje maximálně dlouhodobě udržitelnou úroveň produktu, aniž by docházelo

k urychlování inflace

- potencionální produkt je tedy úroveň reálného produktu odpovídající přirozené míře

nezaměstnanosti, tj. nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, nevykazuje

tendence k růstu či poklesu

Úroveň potencionální produktu (tedy jeho velikost) je určena:

- tempem růstu inputů (práce, půda, přírodní zdroje, kapitál)

- tempem růstu souhrnné produktivity (technologie)

o růstem produktivity práce

o růstem účinnosti kapitálu

o poklesem materiálové a energetické náročnosti potřebné k výrobě jedné

jednotky produktu

POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÉ APLIKACE:

>

Ekonomika se nachází v bodu E (průsečík AS a AD), daná ekonomika z hlediska své

rovnováha je vzdálena poměrně značným prostorem od potencionálního produktu; existuje

zde produkční cena

- jestliže by v této situaci centrální banka navýšila množství peněz > vedlo by k poklesu

úrokových sazeb; úrokové sazby by podpořily růst agregátní poptávky, výsledkem by

byl především růst reálného produkty z úrovně Y do úrovně Y´ při nějakém mírném

růstu cenové hladiny (= inflaci)

>

V situaci, kdy se ekonomika nachází na potencionálním produktu nebo v jeho blízkosti

(ekonomika nemá volné zdroje) a centrální banka by udělala stejné opatření jako v minulém

případě, tak příjem peněz do ekonomiky znamená opět ten samý růst agregátní poptávky, ale

dopadem a výsledkem bude především nárůst cenové hladiny při velmi malém růstu produktu.

NABÍDKOVĚ ORIENTOVANÁ APLIKACE

Příkladem může být ropný šok (1973).

V roce 1973 došlo k tomu, že začala růst cena ropy z úrovně 1 USD za barel na 8 USD >

800 % nárůst.

Nabídkový šok, který se projeví poklesem agregátní nabídky; tak jako v případě

poptávkového šoku, došlo k růstu cenové hladiny, ale na rozdíl od poptávkového šoku,

v případě produktu dostaneme menší produkt.

Nabídkový šok je mnohem nepříznivější pro ekonomiku; projeví se to inflačně, ale i

ekonomiku může hodit do recese.

Měření ekonomického výstupu

Simon Alexander Kuznets (1901 – 1985)

- Nobelova cena za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu vedoucí

k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů

rozvoje. (1971)

Richard Stone (1913 – 1991)

- Nobelova cena za fundamentální přínosy v oblasti soustav národních účtů a značné

zdokonalení základů pro empirickou ekonomickou analýzu. (1984)