Dotazníky, aneb, jak se správně ptát

Mgr. Gabriela ŠimkováCentrum informačního vzděláváníKISK, FF MUgsimkova@phil.muni.cz

28. února 2013Moravská zemská knihovna Brno

Od čeho začít?

Problémy

Cíle

Otázky

Hypotézy

Tvorba dotazníkuVýzkumný problém

Cíl výzkumu

Výzkumné otázky

Výzkumné hypotézy

Definice proměnných

Tvorba otázek v dotazníku

Typy dotazování

• Osobní dotazování• Písemné dotazování• Telefonické dotazování• Elektronické dotazování

+ -relativně malé náklady rozpor mezi tím, co respondent

říká a co skutečně dělá

časová úspora obtížná motivace respondentů

malá náročnost na počet výzkumníků riziko nepravdivých údajů

kvalitní dotazník lze opakovaně použít

nemožnost zachytit komunikační nuance

přesvědčivá anonymita nízká návratnost

reprezentativita výsledků

vysoká standardizace umožňující statistickou analýzu dat

Kdo je náš respondent?

Pravidla správného dotazníku

• Jednoznačné otázky (u cizích slov nutné dovysvětlení).• Všechny otázky se musí vztahovat k řešenému

problému.• Choulostivé otázky uvést neutrálně, či je uvést na konec

dotazníku.• Nedávat příliš těžké otázky (riziko - nechuť respondenta

dále odpovídat).• Logická návaznost otázek.• Otázky by neměly začínat slovem „proč“.• Vzhled dotazníku

– uživatelsky přívětivý– dobrý vizuální dojem– kvalitní formální stránka

• Délka (max. 30 min.)• Rozsah (méně listů = větší ochota)• Komunikace s respondentem• Návratnost 20 – 35 %• Předvýzkum

Nejčastější typy otázek

• Uzavřené (dichotomické, polytomické, standardizované) otázky: – nabízí výběr ze souboru předem připravených konečných odpovědí

(jako např. ano/ne, muži/ženy ),– jsou jednodušší na vyhodnocování,

• Otevřené (volné, nestandardizované) otázky: – jsou určené k vlastnímu vyjádření odpovědí respondenta, – nenabízí žádnou variantu odpovědi,– jsou náročné na vyhodnocování, – používají se především v kvalitativním výzkumu

• Polootevřené (polozavřené, polostandardizované) otázky: – kombinují otevřenou a uzavřenou otázku, – nabízí výběr ze souboru odpovědí a také možnost odpovědět vlastní

variantou,– jsou často zakončeny výrazy jako např. jiné, uveďte jaké, jinak apod.

• Dichotomické otázky: – nabízí výběr ze dvou variant odpovědi.– Příklad: pohlaví; otázka, na kterou lze odpovědět

pouze buď ano, nebo ne• Polytomické otázky– nabízí více variant odpovědí, – dělí se dále na:

• výběrové (disjunktivní) otázky, je možné vybrat pouze jednu odpověď.,

• výčtové (konjunktivní) otázky je možné vybrat jednu nebo více odpovědí,

• stupnicové otázky (=výčtové s pořadím) je možné vybrat více odpovědí a určit jejich pořadí.

• Sociodemografické otázky: – identifikující respondenta, – bývají zařazeny na konec dotazníku (jako odlehčující)

• Filtrační otázky:– rozdělují respondenty na podskupiny podle toho, zda a jak dalece se mohou ke

zkoumanému problému vyjádřit, popř. mohou vyloučit respondenty, jichž se zkoumaný problém netýká.

• Projektivní (projekční, nepřímé) otázky:– ptají se nepřímo– jsou projektivně adresovány jiným (co si lidé myslí o…), zastírají přímý důvod položené

otázky,

• Nepřímé otázky:– umožňuje zjištění vědomých, ale s malou ochotou zjišťovaných informací. Konkrétním

příkladem je otázka na výši platu. Neptáme se:– Kolik si měsíčně vyděláváte?– Ale: Jaký je váš průměrný čistý měsíční příjem?

• Kontrolní otázky: – otázka, která se ptá na totéž, ovšem jinou formulací

• Grafické otázky: – mají grafickou podobu a mají zpestřit dotazování, Bublinový test

• Baterie otázek– seskupení více otázek na jedno téma do jednoho bloku. Používá se většinou

s hodnotícími otázkami, s hodnotící škálou. Mohou urychlit dotazování (konkrétní vyplnění dotazníku) respondenta.

• Škálování – zahrnuje „různé techniky, s jejichž pomocí přiřazujeme číselné hodnoty

takovým jevům, které nemůžeme přímo měřit na intervalové nebo poměrové stupnici.

• Likertova škála:– pětibodová škála od "Zcela nesouhlasím" ke "Zcela souhlasím" . Likertova

škála umožňuje zjistit nejen obsah postoje, ale i jeho přibližnou sílu.

• Osgoodův sémantický diferenciál:– 7 stupňová škála, faktorová analýza (konstrukce bipolárních škál), výstupem

je tzv. polaritní profil.

Jak vypadá správná otázka?

• soubor odpovědí by měl obsahovat všechny možné alternativy

• jednotlivé odpovědi se musí vzájemně vylučovat• je třeba se vyvarovat tzv. dvouhlavňových otázek• sugestivní otázky• jednoznačné otázky• každý by otázkám měl rozumět stejně • otázky přiměřeně dlouhé• otázky se týkají přímé zkušenosti respondenta• upřesnit počet odpovědí• odpověď typu "Nevím, nedokážu odpovědět",

případně "Jiné".

Pořadí otázek

• Je vhodné postupovat od jednoduchých otázek ke složitějším• Po úvodních otázkách nastávají otázky pro respondenta

bezproblémové či zajímavé.• Druhou čtvrtinu tvoří otázky náročné a nejtěžší, pro výzkum

klíčové. • Ve třetí čtvrtině nastupují otázky o něco lehčí, nicméně z

hlediska zkoumání stále významné (třeba nasazovat otázky grafické a projekční - možné pocity únavy).

• Do poslední čtvrtiny, je vhodné zařadit otázky relativně lehčí a méně důležité.

• V závěru otázky na sledované sociodemografické znaky.

Vhodné tipy

• V průběhu tvorby neustále kontrolujme, na co konkrétně chceme dotazníkem odpovědět a pro koho jsou vlastně výsledky dotazníkového šetření určeny.

• Rozdělme si témata do jednotlivých úseků nebo oblastí, kterým se chceme věnovat.

• Vyzkoušejte si sami vyplnit dotazník a vyjasnit si případné nepřesnosti.

• Rovněž je dejte před samotným sběrem k vyplnění někomu nezaujatému.

Čas na praktické cvičení...

Dobrou chuť!