PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY · Technická infrastruktura – elektrická energie Zákon č. 458/2000...

1

limity využití území, územní řízení

Autor: Radim Kolář 26. října 2016

PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY

Fakulta stavební • Vysoké učení technické v Brně

Podmínky zápočtu: - povinná účast na přednáškách (max 1 absence)- seminární práce 20 – 25 stran

Seminární práce:a) investiční záměr (cca 1/4 – 1/3)b) charakteristika území, limity využití území, vliv stavby na životní prostředíc) postup povolení dle stavebního zákonad) seznam dotčených orgánů státní správy a správců dopravní a technické

infrastrukturye) vyplněná žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby

Termíny:- odevzdání seminární práce nejpozději 9.11.2016 do 10:00 v tištěné

podobě

Zakončení předmětu

2


Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo

zařízení:

• limity využití území

• dotčené orgány státní správy

• průzkumy, měření, výpočty

• stavební zákon

• termíny - správní řád

Obsah


Limity využití území – ochranná pásma

Dopravní infrastruktura

Silničním ochranným pásmem je• prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m, • ve vzdálenosti:

dálnice měřeno od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací

100 m

silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy

měřeno od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu

50 m

silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

měřeno od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu

15 m

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

3




Zabezpečení rozhledu potřebného pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I.

nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů

úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí:

• zřizovat a provozovat jakékoliv objekty

• vysazovat stromy nebo vysoké keře

• pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu

rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu

• to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa

Strany rozhledových trojúhelníků úrovňových křižovatek se stanovují:

• u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní 100 m

• u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší 55 m




V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním

správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených:

a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisů vyžadují povolení nebo ohlášení

stavebnímu úřadu,

b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k

niveletě vozovky.

Povolení stavby v silničním ochranném pásmu řeší:

• Ministerstvo dopravy – dálnice a rychlostní komunikace

• Krajské úřady – silnice I. třídy

• Obecní úřad s rozšířenou působností – silnice II. a III. třídy, místní

komunikace

• Obce s pověřeným obecním úřadem – místní

4




§ 25 Vzájemné odstupy staveb

(7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3

m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u

budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž

umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území

§ 26 VýjimkyZa podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení §20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 4, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 a 3, § 25 odst. 2 až 7.




Bezpečnostní odstup – nezbytný bezpečnostní prostor mezi skladebními prvky různých

druhů navzájem, mezi protisměrnými prvky, nebo mezi skladebními prvky a pevnou

překážkou nebo zvýšenou obrubou.

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

5




Příčné uspořádání prostoru místních komunikací




Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách

Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou

vymezeny svislou plochou vedenou

• u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve

vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

• u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní

koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,

• u vlečky 30 m od osy krajní koleje,

• u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního

trolejového drátu.

6



Dopravní infrastrukturaProjednání souhlasu se stavbou na dráze – stavbou v ochranném pásmu dráhy

• písemnou žádost o souhrnné stanovisko na Správa železniční dopravní cesty, státní

organizace (SŽDC, s.o.), Oblastní ředitelství• Správy tratí (ST)

• Správy sdělovací a zabezpečovací techniky (SSZT)

• Správa elektrotechniky a energetiky (SEE)

• Správa budov a bytového hospodářství (SBBH)

• Správa mostů a tunelů (SMT)

• Oddělení majetkové (OM)

• Odbor provozu infrastruktury (POI)

• Stavební správy východ SŽDC, s.o. Olomouc

• samostatně organizace Českých drah, a.s.:• ČD-Telematika, a.s.,

• ČD- Regionální správa majetku

Ke stavbám v ochranném pásmu dráhy je nutný souhlas Drážního úřadu.



Stavební správa východNerudova 773 / 1772 58 Olomouc

Stavební správa západSokolovská 278/1955190 00 Praha 9


Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

7




V ochranném pásmu dráhy lze:

• zřizovat a provozovat stavby,

• provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem,

• provozovat střelnici,

• skladovat výbušniny,

• nebezpečné odpady a

• zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními

znaky

jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.



Technická infrastruktura

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

Kategorizace vedení technického vybavení dle územní působnosti, funkčního a kapacitního významu dle ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení:

Dálková vedení: 1. kategorie - nadřazená (tranzitní - napájecí) • Elektrické silové vedení: 110 kV a vyšších napětí. • Komunikační vedení elektronických komunikací: tranzitní přenosová síť. • Vodovodní potrubí: přiváděcí řad vodárenské soustavy, přiváděcí řad skupinového vodovodu. • Plynovod: potrubí s vysokým tlakem nad 16 barů (VTL) od zdroje plynu do regulační stanice VTL. • Tepelné vedení: dálkový napáječ, např. z elektrárny. • Stoka: hlavní stoka stokové sítě, stoka mezi dvěma obcemi.

8



Technická infrastruktura

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

Místní vedení: 2. - 4. kategorie 2. kategorie: hlavní (oblastní - zásobovací) • Elektrické silové vedení: kabely 22 kV a 35 kV.

• Komunikační vedení elektronických komunikací: komunikační síť mezi elektronickým komunikačním

zařízením veřejné komunikační sítě jako ústředna, resp. její vzdálená účastnická jednotka.

• Vodovodní potrubí: přiváděcí řad pro jednu obec.

• Plynovod: potrubí s vysokým tlakem do 16 barů (VTL) nebo středotlaké (STL) z regulační stanice

VTL nebo STL.

• Tepelné vedení: tepelné napáječe v zastavěném území obce.

• Stoka: hlavní stoka stokové sítě.

3. kategorie: vedlejší (uliční - spotřební) • Elektrické silové vedení: kabely 3 kV až 35 kV a kabely 1 kV.

• Komunikační vedení elektronických komunikací: ostatní veřejné komunikační sítě.

• Vodovodní potrubí: vodovodní síť.

• Plynovod: potrubí středotlaké, ev. nízkotlaké (NTL) z regulační stanice VTL nebo STL.

• Tepelné vedení: rozvodná tepelná síť.

• Stoka: stoková síť.

4. kategorie: podružná (domovní - přípojková)



Technická infrastruktura – elektrická energie

Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

a) napětí 1 kV až 35 kV včetně

1. vodiče bez izolace 7 m

2. vodiče s izolací základní 2 m

3. závěsná kabelová vedení 1 m

b) napětí 35 kV až 110 kV včetně 12 m

c) napětí 110 kV až 220 kV včetně 15 m

d) napětí 220 kV až 400 kV včetně 20 m

e) napětí 400 kV až 30 m

f) závěsného kabelového vedení 110 kV

2 m

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami

vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která

činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

9





• v lesních průsecích volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení

• ochranné pásmo podzemního vedení do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu

• u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu

• ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od

oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva

b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z

úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice

ve všech směrech

c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52

kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech

d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění





V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické

stanice je zakázáno:

a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná

podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto

zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,

d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k

těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst

porosty nad výšku 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět

vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

10



Technická infrastruktura – komunikační vedení elektronických komunikací

Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách

krajního vedení.

V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno

a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní

práce nebo terénní úpravy,

b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či

umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,

c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.



Technická infrastruktura – plynárenské zařízení


Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými

rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno

kolmo na jeho obrys, který činí:

a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v

zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území

obce 2 m na obě strany,

b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany

c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany

d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu

e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí

f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení

11




V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou

soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny

tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti

nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo

přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní přípojku nebo zásobník plynu

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže

nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a),

zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas

musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu

pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní

přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na

základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele

zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.




Bezpečnostní pásma

• určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k

ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob.

• souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od

půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

• pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života,

zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu

a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího

umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených

fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného

plynového zařízení,

b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném

souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného

plynového zařízení.

12



Technická infrastruktura – plynárenské zařízeníBezpečnostní pásma plynových zařízení

druh zařízení: velikost pásma:Zásobníky (od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond 250 m

Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí) s tlakem do 100 barů / nad 100 barů 80 / 150 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu

5 m3 až 20 m3 / 20 m3 až 100 m3 / 100 m3 až 250 m3 / 250 m3 až 500 m3 /

500 m3 až 1000 m3 / 1000 m3 až 3000 m3 / nad 3000 m3

20/40/60/100/

150/200/300 m

Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů) do 100 m3 / nad 100 m3 30 / 50 m

Plnírny plynů 100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m

Kompresorové stanice 200 m

Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně 10 m

Regulační stanice s tlakem nad 40 barů 20 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně

do DN 100 včetně 8 m

nad DN 100 do DN 300 včetně 10 m


nad DN 500 20 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů

do DN 100 včetně 8 m




nad DN 700 160 m



Technická infrastruktura – tepelná energie


• souvislý prostor určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti

a majetku osob

• vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné

energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou,

vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené

kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m

• v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit

zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a

spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro

výrobu nebo rozvod tepelné energie.

• pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném

pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky.

• ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování

skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po

předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení

13



Technická infrastruktura – produktovody



Technická infrastruktura – vodovodních řadů a kanalizačních stok • prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k

zajištění jejich provozuschopnosti. • jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační

stoky na každou stranua) u řadů a stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 mb) u řadů a stok nad průměr 500 mm, 2,5 mc) u řadů nebo stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší

než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lzea) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či

provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

b) vysazovat trvalé porosty,c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,d) provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele

14



Technická infrastruktura – studny

Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění pro málo prostupné prostředí takto:a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,

b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné

budově 7 m,

c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,

d) veřejné pozemní komunikace 12 m,

e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.

Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění pro prostupné prostředí takto:a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,

b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné

budově 20 m,

c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,

d) veřejné pozemní komunikace 30 m,

e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.



Technická infrastruktura – vodní toky

Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to

nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat

pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to

a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v

šířce do 10 m od břehové čáry,

b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v

šířce do 8 m od břehové čáry,

c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

15





16



Ochranné pásmo okolo krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m.

Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb,

jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem krematoria nebo by mohly

ohrozit jeho provoz.

Krematoria a veřejné pohřebiště

Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví

Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m.

Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb,

jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště

nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.



• k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo

povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s

průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu

balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma

opatřením obecné povahy.

• stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

• dělí se na

• ochranná pásma I. stupně – slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním

okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a

• ochranná pásma II. stupně – slouží k ochraně vodního zdroje v územích

stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho

vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti

Životní prostředí – ochranná pásma vodních zdrojů

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

17



Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území:

a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou

minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí

b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální

vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení

c) u vodních toků1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po

proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m,

ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu,

po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku

zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od

odběrného zařízení

e) v ostatních případech individuálně





• do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd

• to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u

vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní

• vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další

výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu

• v ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo

ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž

rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného

pásma



18


Limity využití území – mapyhttp://mapy.nature.cz/https://geoportal.gov.cz

http://gis.kr-jihomoravsky.cz/ozp/




19






• k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo

• k ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické,

fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a

vydatnost zdroje

Životní prostředí – ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

20



§ 3 - Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou

• a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za

účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a

pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí

orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky")

§ 14 - Zpracování a projednání návrhů dokumentací• 2) … rozhodne stavební úřad … jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy

lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k

dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

Životní prostředí – ochranná pásma lesa

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon)



Životní prostředí – ochranná pásma lesa

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon)

21



• záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu

přirozené povodně zaplavena vodou

• rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad

• omezení při využití záplavových území a zákazy v jejich aktivních zónách pro

umisťování a povolování staveb

Životní prostředí – záplavová území

• Záplavová čára – křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení

území povodní.

• Záplavové území – území vymezené záplavovou čárou.

• Záplavové území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně – území, které je vymezeno záplavovou

čárou, odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a dokumentované hladině vody při přirozené

povodni.

• Aktivní zóna záplavového území – území v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách

podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně

ohrožuje život, zdraví a majetek lidí.

• Periodicita povodně 5, 20 a 100 let – výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně

jedenkrát za 5, 20 a 100 let.


Povodeň vs. záplava

Zdroj: Bioklimatologický slovník : terminologický a explikativní. Praha : Academia, 1980.

Povodeň

‒ přechodné stoupnutí hladiny vody ve vodním toku nad úroveň břehu,

způsobené náhlým zvětšením průtoku vody, např. z dešťů, tání sněhu nebo

zmenšením průtočnosti koryta

Záplava

- zatopení pozemku při vystoupení vody z břehu toku za povodně

- může nastat vlivem přívalových dešťů nebo rychlého tání sněhu

- také protržením hráze vodní nádrže apod.

- nastává též při vystoupení podzemní vody nad povrch

- mění zásadně půdní podnebí

22



Životní prostředí – záplavová území – příklad



Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem

Zdroj: http://cds.chmi.cz

23



Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem

Zdroj: Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Praha 2009, 2012


Limity využití území – zvláště chráněná území

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před

rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit

činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Výměra

zvláště chráněného území nezahrnuje výměru ochranného pásma.

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

• Národní park• Chráněná krajinná oblast• Národní přírodní rezervace• Přírodní rezervace• Národní přírodní památka• Přírodní památka• Ochrana krajinného rázu• Ochrana přechodně chráněných ploch• Ochrana paleontologických nálezů• Evropsky významná lokalita• Ptačí oblast• Smluvně chráněné území• Ochrana jeskyní a souvisejících krasových jevů

24


Limity využití území

Zvláště chráněná území



Zvláště chráněná území

25



Mezinárodně významné části přírody


Limity využití území – všeob. ochrana krajinyZákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

• Územní systém ekologické stability (ÚSES) – je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se nadregionální, regionální a místní systém ekologické stability

26


Limity využití území – všeob. ochrana krajinyZákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

• Významný krajinný prvek• Přírodní park• Památné stromy• Dřeviny rostoucí mimo les


Limity využití území – geologieVyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích

• Chráněná ložisková území• Dobývací prostor• Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry• Prognózní zdroje vyhrazených nerostů• Území se zvláštními poměry geologické stavby

27


Limity využití území – ochrana památekZákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči

Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích.

Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit opatřením obecné povahy za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis.



http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php

28


Limity využití území – ochrana památek



http://www.pamatkovykatalog.cz

29


Limity využití území – ochrana památek

Např.: Vyhláška č. 475/1992 Sb. o prohlášení území bojiště bitvy u Slavkova za památkovou zónu

Date post:	03-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY · Technická infrastruktura – elektrická energie Zákon č. 458/2000...

Documents