Přednáška 16.
Politologie a náboženství 13.3.2014
NÁBOŽENSTVÍ moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy
jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti
má společné rituály nebo bohoslužby Většina náboženství se chápe jako vztah k osobnímu
Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu
Výkon bohoslužebných obřadů je často vázán na určitá posvátná místa (obětiště, chrámy) a časy (svátky), svěřen zvláště vybraným nebo pověřeným osobám - kněžím
Některá náboženství se společensky organizují jako církve V židovsko-křesťanském prostředí se náboženství často
ztotožňuje s (náboženskou) vírou, tj. s očekáváním a nadějí do budoucnosti
Pojem „náboženství“ Lat. „religio“ původně znamenala svědomité dodržování
kultu a pravidel, včetně věšteckých znamení Teprve v císařském období, kdy se v Římské
říši setkávaly velmi různé kulty a bylo třeba společné označení, začal se význam slova rozšiřovat na různá náboženství V tomto významu jej v novověku převzala
většina evropských jazyků
Typologie náboženství Kmenové náboženství
Sounáležitost a identita Historická náboženství
Osobnost zakladatele a jeho učení Polyteismus a monoteismus
Počet uctívaných Bohů Místní a univerzální náboženství
Lokální oblast či celosvětová působnost Vnější a vnitřní náboženství
Individualismus v náboženství
Definice náboženství Émile Durkheim:
Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem odtažitým a zakázaným
Sigmund Freud: Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce
individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého
Karel Marx: Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy,
jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu
Náboženské skupiny Abrahámovská náboženství 3,6 mld.
Křesťanství, islám, Judaismus, Bahá´í Indická náboženství 1,4 mld.
Hinduismus, buddhismus, sikhismus, džinismus Východoasijská náboženství 0,5 mld.
Taoismus, konfucianismus, šintoismus a další Jezídismus 0,5 mil. Etnická / domorodá náboženství 0,4 mld.
Amerika, Afrika, Austrálie Sekulární / nevěřící 3,6 mld.
CÍRKEV= Shromáždění Pánovo= Ecclesia (shromáždění) Křesťanská náboženská společnost InstituceNěkolik významů pojmu „církev“:1. Společenství všech křesťanů (tělo Kristovo2. Vyznaní či denominace 3. Sama katolická církev4. Teologické odvětví ekleziologie – popis církve
sebe sama
Základní dělení církve Katolická církev
Římskokatolická církev Další církve v jednotě s Petrovým stolcem, které mají svou
vlastní organizaci a bohoslužbu Starokatolická církev (Nizozemí) Anglikánská církev (Velká Británie) Protestantství (západní Evropa na poč. Novověku)
Luteránské církve (evangelíci) Reformované církve (Kalvinisté) Evangelikální církve
Pravoslavná církev (východní Evropa) Východní monofyzitské církve (Blízký východ) Nestoriánské církve (Asie – Persie, Asýrie atd.)
Vývoj církve (křesťanství) Prvotní církev
Skutky apoštolů Listy apoštola Pavla (1.st.) Čtyři kanonická evangelia Rozpory mezi katolíky a Židy
Pronásledování křesťanů v Římské říši (až do 4.st.) r. 313 – Edikt milánský – křesťanství je povolení náboženství
„religio licita“ r. 320 – právní subjektivita církve Církev je nadále katolická – tedy všeobecná a uznávající tutéž
víru Koncily
Setkání biskupů a řešení základních otázek Následná staletí probíhá teologické prohlubování - Oficiální
pohled na základní otázky Nejsvětější Trojice Podstata existence společenství Boha ve 3 osobách Vtělení Krista a jeho podstata (božství, lidství)
Vývoj církve (křesťanství) Raný středověk
Války s Persií Expanze islámu v 7.st. Autorita Papeže Expanze do Británie (7.st.) Expanze do Francké a germánské oblasti
(od 7.st.) Expanze křesťanství do slovanské říše
Cyril a Metoděj (9.st.)
Vývoj církve (křesťanství)Vrcholný středověk
Ota I. – křesťanský stát a církev jsou totožné Velké schizma (1054)
Rozdělení dosud jednotné církve na Západní církev (římská, latinská, katolická) XX Východní církev (pravoslavná, ortodoxní)
Boj o investituru (12.st.) Boj papeže Řehoře VII. za osvobození církve od zásahů světské moci
Křížové výpravy (4) Znovuzískání Svaté země Vznik rytířských řádů (johanité, templáři, němečtí rytíři)
Hnutí chudoby Požadovaný návrat k evangeliu podle vzoru Krista
Zakládání řádů – žebravé řády František z Assisi (františkáni) Dominik Guzmán (dominikání)
Scholastika a Univerzita Tomáš Akvinský Vědecké pojetí teologie Přenesení na evropské univerzity
Vývoj církve (křesťanství)
Pozdní středověk Papežské schizma a avignonské zajetí
Přesunutí papežského stole do Francie (Avignon)
Papežství ve francouzském zájmu Následná volba – 2 papeži (Řím a Avignon) Až do roku 1415
Kostnický koncil Husitství
Vývoj církve (křesťanství)Novověk Nově etablované protestantské církve
Luteráni, protestanti, anglikáni Německo, Švýcarsko, Británie
Reformace a čarodějnictví Bílá hora (17.st.)
Protireformace a katolizace Toleranční patent (1781) – Josef II.
Osvícenství Konce honu na čarodějnice Zrovnoprávnění katolictví a protestantství
Vývoj církve (křesťanství)
Moderní doba (20.st.) První vatikánský koncil a církevní stát
1869 – 1960 dekret o víře Dei Filius konstituce Pastor aeternus (papešská
neomylnost) Druhý vatikánský koncil
1962 – 1965 Potřeba řešení otázek doby Ekumenismus – sjednocování a sbližování
křesťanských církví
Religionistika Věda zabývající se studiem náboženství Nerozhoduje o jeho pravdivosti – pouze ho
empiricky zkoumá a popisuje Problém definice náboženství Zakladatel disciplíny – 2.pol. 19.st.
F.M.Müller Základní disciplíny vědy:
Filozofie náboženství Sociologie náboženství Psychologie náboženství Antropologie náboženství Geografie náboženství Fenomenologie náboženství Hermeneutika náboženství
Víra Epistemologický X náboženský význam Náboženský (psychologický) rozměr
Důvěra v instituci Víra v Boha
Synonymum pro náboženství („přistoupit na víru“)
Katolická církev Přesvědčení o existenci Boha – podřízení
rozumu vůli Boha Protestantská církev
Víra jako druh poznání
Mytologie Věda zabývající se studiem mýtů Soustava mýtů Součást antropologie náboženství Základy již ve starém Řecku Dnes součást religionalistiky Nyní 2 hlavní postupy:
Ritualismus psychoanalýza
Kult „cultus“ - uctívání Vztah člověka s bohem – uctívání
božské symboliky Služba, kterou člověk dluží bohu Kult působí v rámci náboženství S kultem jsou spojeny rituály a
ceremoniály (oběť) Kult má konkrétní podobu (zvíře,
rostlina, místo, osoba) Ve 20. st. – přenesení významu do
politiky Kult osobnosti
Kult osobnosti
„Kult vůdcovství“ Propagandistický trik Vůdce je prezentován veřejnosti
jako hrdina – Bůh „Veškerá politická moudrost“
Manismus
= Kult předků Náboženství, jejímž základem je
uctívání zemřelých předků víra v posmrtný život Prokazování úcty (oběti), čímž kult
předků vzniká
Sekta
= směr, filozofická škola, politická strana
Často vnímáno jako negativní pojem Označení pro menšinovou společnost
(náboženskou skupinu) stojící mimo hlavní směr
Organizovaná skupina věřících odmítající zavedené náboženské autority
Ateismus = Ne-božství = bez-božství Absence víry v existenci Boha a božstev Stav bez náboženské víry Pro označené „ateistické“ je klíčová
nepřítomnost sakrálna (něčeho nadpřirozeného, svatého)
Ateismus je součást mnoha ideologií a filozofických směrů (socialismu, marxismu)
Nihilismus Odmítání křesťanství a popírání Božího zjevení)
Agnosticismus
Otázka existence boha je neřešitelná Nelze dokázat X nelze vyvrátit
Autor pojmu – T.H.Huxley Jedna ze základních filozofických
otázek a otázek náboženství již od starověku
Sekularismus „zesvětštění“ Státní moc, státní instituce a stát sám mají být
nezávislé na náboženství a náboženském uvažování
Oddělení náboženských otázek od politických Oddělení církve od státu Vestfálský mír 1648
Křesťanství již není jediným náboženství Svaté říše Osvícenství Rozmach v 19. a zejména 20.st. První použití termínu „sekularismus“ - George
Holyoake (1846)
Božské právo
Pozemští vládci jsou volení Bohem – jsou nezpochybnitelnou autoritou
Obhajoba monarchistického absolutismu
Monoteismus
Mono (jeden) theos (bůh) Náboženství, ve kterém existuje a
je uctíván pouze jediný Bůh Odmítá pluralitu božstev a jejich
hierarchii Židovství, křesťanství, islám – vyšly
z jednoho základu kázání proroků
Polyteismus Polys (mnoho) theos (bůh) Mnohobožství Bohové jsou personalizovaní
mají jména Svátky Posvátná místa Mýty
Tvoří uspořádaný a hierarchický systém (Pantheon)
Podobnost s mocenským a státním uspořádáním Starověká náboženství (Egypt, Řecko, Řím),
Vikingové, Slované, Mayové
Pohanství
= paganismus (paganus) – vesnický Všechna před-křesťanská polyteistická
náboženství vyznávaná v Evropě (stará víra)
Náboženství a kulty vyznávající různé bohy, nadpřirozené bytosti, duchy atd.
Staří Germáni, Slované, Keltové, Římané Pohané v Bibli
Označení semitských, řeckých a římských polyteistických národů na rozdíl od monoteistických židů
Pohané jsou někdy mylně označovány za ateisty
Animismus
= víra v existenci nesmrtelné, samostatné duše a duchovních bytostí
Jedna z teorií o původu náboženství
Vznikla na konci 19.st. E.B.Tylor
Presidentský slib
http://www.youtube.com/watch?v=b9I9DIkf014