Prezentace aplikace PowerPoint - Užitečné semináře 2016/MNKom.pdf · Novela metodického...

9.9.2016 NRL pro komunální hluk 1

Praha

8.9. a 25.10. 2016

Hradec Králové

15.9.2016

PROBLEMATIKA HLUKU

V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ


Národní referenční laboratoř

pro komunální hluk

Ing. Tomáš Hellmuth, CSc.

Ing. Dana Potužníková

[email protected]

[email protected]

www.nrl.cz

[email protected]

Novela metodického návodu pro

měření a hodnocení hluku v

mimopracovním prostředí

(MNKom)


Prolog

„Právní postavení“ MNKom

- Není právním předpisem – neaplikují se Legislativní pravidla

vlády

- Interní předpis MZ – sjednocení aplikačních postupů OOVZ,

SZÚ a ZÚ

- Konzultace s odborníky z resortu i mimo resort (CDV, SŽDC

ČsAS, DP HMP a další)



ÚVOD Právní rámec

- Zákon OVZ

- Nařízení vlády č.272/2011 Sb.

Východiska

- MNKom není právním předpisem – „oborová norma“

- Novela ISO 1996-1:2016 (říjen)

- ČSN ISO 1996-2:2009 (novela 2017?)

- TP 189 (II. vydání)

- TP 225

- Praxe

Záměr

- Provozní metodika pro účely OVZ

- Vše v jednom

- Komentovaná ustanovení


Struktura

- Obecný informativní úvod – filosofie (informativní část)

- Normativní metodická část (závazná)

- Přílohy (informativní + závazné)

A Stanovení korekce na odrazy

B Náležitosti a obsah protokolu

C Měření a hodnocení vysoce impulsního hluku střelby

D Konvenční nejistoty měření hladin akustického tlaku LA v

mimopracovním prostředí

E Posouzení možnosti použití režimu SHZ

F Minimální délka měření hluku ze silniční dopravy

G Sčítání vozidel pro přepočet na RPDI

H Náležitosti akustických studií


A. OBECNÝ INFORMATIVNÍ ÚVOD

Širší osvětlení základních přístupů k snižování a řízení hluku

- Zdravotní rizika expozice hluku v komunálním prostředí

- Hygienický limit hluku

- Stanovení hodnot hygienických limitů hluku

- Obtěžování hlukem a zdravotní účinky hluku

- Chráněný venkovní prostor staveb

- Stará hluková zátěž

- Legislativní limity a analytický výsledek - posuzování shody


B. METODICKÁ NORMATIVNÍ ČÁST

• Výsledná hladina a výsledná hodnocená hladina

• Doba měření

• Délka měření

• Korekce na prázdnou místnost

• Provozní podmínky zdrojů hluku

• Sčítání dopravy

• Měření rychlosti

• Meteorologické podmínky – podmínky příznivé pro šíření

• Zpracování výsledků

• Nejistota měření a konvenční nejistota

• Hodnocení výsledků

• Přepočet na jiné podmínky


VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ

HLADINA - 1

Výsledná hladina akustického tlaku

hladina akustického tlaku určujícího ukazatele hluku

stanovená pro referenční časový interval přepočtem

z naměřených hodnot podle tohoto metodického návodu.

POZNÁMKA 1: Výsledná hodnota je konstruována jako výsledek

zpracování souboru změřených hodnot včetně následného použití

všech relevantních korekcí.

POZNÁMKA 2: Výsledná hodnota se použije při hodnocení výsledků

měření k porovnání s hodnotou hygienického limitu hluku stanoveného

podle NV.


VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ

HLADINA - 2

Výsledná hodnocená hladina akustického tlaku

v případě ekvivalentní hladiny akustického tlaku hladina

akustického tlaku stanovená podle bodu 14 po odečtení

absolutní hodnoty nejistoty měření. V případě hladiny

maximálního akustického tlaku je výsledná hodnocená

hladina totožná s výslednou hladinou akustického tlaku

stanovenou podle bodu 14.

POZNÁMKA 1: Při hodnocení měření s ohledem na požadavek

splnění podmínek právních předpisů se nominální hodnota výsledné

hodnocené hladiny přímo porovnává s hodnotou hygienického limitu

hluku.

POZNÁMKA 2: Veličinu výsledné hodnocené hladiny akustického

tlaku nelze používat k hodnocení výsledků akustických výpočtů,

protože nelze předjímat skutečnou hodnotu nejistoty při měření

k ověření výsledků výpočtu.


DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 1

Doba měření

doba v rámci roku, měsíce, týdne, dne, denní a noční doby,

během níž měření probíhá.

POZNÁMKA 1: V protokolech se doba měření prezentuje kalendářním datem

a časovým intervalem od příjezdu na místo měření do odjezdu z něho. Jde o

celkový čas strávený v souvislosti s měřením na místě měření.

Časový interval měření

časový interval, během něhož jsou v tomtéž místě měření

nepřetržitě zaznamenávány hodnoty určujících ukazatelů

hluku.

Délka měření

součet délek časových intervalů měření.



Základním předpokladem pro správné určení

reprezentativní hladiny akustického tlaku je zvolení

vhodné doby měření (v roce, měsíci, týdnu, dni a hodině) a

délky měření (celého měření i měřicích časových

intervalů).

Doba a délka měření se volí tak, aby změřené hodnoty

reprezentovaly průměrnou resp. převažující standardní

situaci provozu zdroje hluku, vztaženou k jeho

dlouhodobému působení. Za minimální dobu

dlouhodobého působení se považuje jeden kalendářní rok.

U sezonně provozovaných průmyslových zdrojů hluku lze

tuto dobu na základě posouzení zdravotních rizik zkrátit.



Délka měření se volí tak, aby v jeho průběhu byly

zachyceny všechny typické hlukové situace, které se v

místě vyskytují. Celková délka měření může sestávat

z několika časových měřicích intervalů.

Pokud průmyslový zdroj hluku provozovaný v denní době

nelze z různých objektivních důvodů v denní době změřit

(např. z důvodu malého odstupu zbytkového hluku), může

se tento zdroj změřit za příznivějších podmínek v noční

době, pokud je zajištěno, že režim a podmínky povozu

zdroje hluku jsou stejné jako v denní době a naopak.



Hluk z dopravy- Přednostně se volí pracovní dny úterý až

čtvrtek, pokud pondělí a pátek jsou pracovními dny,

měsíce březen až červen, září až říjen.

Měření hluku na pozemních komunikacích v doporučené

době lze považovat s dostatečnou přesností za

reprezentativní z hlediska RPDI. Měření hluku z dopravy

mimo doporučenou dobu je možné, avšak je třeba tuto

volbu zdůvodnit a posoudit, zda měřená situace je

reprezentativní z hlediska intenzity a skladby dopravy

vzhledem k RPDI a zda jsou splněny předepsané

meteorologické podmínky pro měření.


KOREKCE NA PRÁZDNOU MÍSTNOST

Korekce na prázdnou místnost (ČSN ISO 1996-2 čl.

9.5)

Tato korekce se nepoužije

Důvod: v CD/ISO 1996-2 (2014) již není požadováno


PROVOZNÍ PODMÍNKY ZDROJŮ HLUKU

6.4.1 Provozní podmínky zdrojů hluku [ČSN ISO 1996-

2:2009;6]

6.4.1.1 Obecně

Provozní podmínky zdroje musí být v případě sledovaného hlukového

prostředí statisticky reprezentativní z hlediska dlouhodobé hlukové

zátěže. K získání spolehlivého odhadu ekvivalentní hladiny

akustického tlaku, stejně jako maximální hladiny akustického tlaku,

musí časový interval měření zahrnovat minimální počet hlukových

událostí. V této kapitole je uveden návod pro nejobecnější typy zdrojů

hluku.

6.4.1.2 Silniční doprava

6.4.1.3 Železniční doprava

6.4.1.4 Průmyslové provozy


SČÍTÁNÍ DOPRAVY

Sčítání silniční dopravy

Údaje o sčítání dopravy musí být uvedeny v protokolu

z měření, a to v časových intervalech shodných s dílčími

časovými intervaly měření hluku z dopravy. Základní

kategorie vozidel pro sčítání se volí podle TP 189 a jsou

uvedeny v příloze G tohoto metodického návodu.


MĚŘENÍ RYCHLOSTI

Měření průměrné rychlosti dopravního proudu

Smyslem měření rychlosti dopravního proudu je ověření

standardnosti dopravní situace, např. ověření, zda

v průběhu měření hluku nedošlo k situaci neodpovídající

dlouhodobým průměrným poměrům. Pokud nejsou

k dispozici odpovídající přístroje pro měření rychlosti

vozidel, lze použít úsekové měření rychlosti projíždějících

vozidel, a to i ze záznamu. Pro orientační posouzení

rychlosti dopravního proudu lze použít údaje z GPS ve

vybraném vozidle zařazeného do proudu vozidel v době

měření. Toto orientační měření rychlosti by mělo

proběhnout během měření několikrát. Způsob měření

rychlosti a jeho výsledky musí být uvedeny v protokolu

z měření.


METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE ISO/CD

1996-2

Sledování zvrstvení atmosféry

- 4 meteotřídy M1 – M4

Dlouhodobé měření

- „Měřicí okna“ (kombinace meteotřídy a emisní

třídy zdroje)

Jednorázová resp. krátkodobá měření

- Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

Výška 10 m

Není uvedeno, kde se na cestě šíření měří


METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom

Jednorázová resp. krátkodobá měření

- Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

- Meteotřídy se neprokazují, pouze splnění

kriterií pro zakřivení zvukového paprsku

směrem dolů

Meteorologické parametry se měří na

místě měření


ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

8. Zpracování výsledků měření

8.1. Obecně

Zpracování výsledků měření je proces, který vede ke

stanovení výsledné hladiny akustického tlaku a její

nejistoty.

8.2. Stanovení výsledné ekvivalentní hladiny

akustického tlaku

8.3 Stanovení výsledné hladiny maximálního

akustického tlaku


NEJISTOTA MĚŘENÍ A KONVENČNÍ NEJISTOTA

NEJISTOTA MĚŘENÍ

- Nejistota stanovená postupem dle MNKom, ČSN resp.

dalších akreditovaných postupů (SOP)

- Je ukazatelem „kvality“ měření (flexibilní-z velké části je

určena úsilím měřiče)

- Je povinnou součástí deklarace výsledné naměřené

hodnoty

KONVENČNÍ NEJISTOTA

- Hodnota nejistoty stanovená MNKom, která respektuje

existenci nejistoty měření i nejistoty stanovení

hygienického limitu.

- Uk = ± 2 dB

- Použije se při hodnocení naměřené výsledné hodnoty


HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

10. Hodnocení měření

10.1. Všeobecně

Hodnocení měření, tj. zjištění, zda výsledná hodnota určujícího

ukazatele hluku znamená naplnění nebo nenaplnění

protiprávního stavu, se provádí porovnáním výsledné hodnoty

stanoveného určujícího ukazatele hluku s hygienickým limitem

podle § 20 odst.4. NV. Pokud hodnota nejistoty U překračuje

hodnotu 2 dB, použije se pro hodnocení výsledné hodnoty

ekvivalentní hladiny akustického tlaku podle § 20 odst.4 NV

standardní konvenční hodnota nejistoty, která se rovná 2

dB.


PŘEPOČET NA JINÉ

PODMÍNKY (MNKom, kap.9)


Určení hladin hluku prostředí použitím

kombinace měření a výpočtu


LEGITIMITA

1. Povinnosti osob stanoví § 30 zákona 258/2000 Sb.

2. Zákon zmocňuje k vydání prováděcího předpisu, který upraví

limity, způsob měření a hodnocení.

3. § 20 nař. vl. č. 272/2011 Sb. stanoví: Při měření hluku a vibrací

a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a

terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a

vibrací, obsažených v příslušných českých technických

normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za

prokázaný.

4. Postup podle ČSN ISO 1996-2 převzatý do MNKom je "lege

artis" a lze jej použít jako důkaz v případném správním řízení.

5. Přepočtené hodnoty jsou součástí protokolu z měření a

pohlíží se na ně stejně jako na změřené hodnoty, za

předpokladu, že byly splněny podmínky umožňující přepočet.


PODMÍNKY

Přepočet na jiné podmínky Použití kombinace měření a výpočtu (metodika):

Výjimečné použití – standardní postup nelze provést z

objektivních důvodů, např.:

- Vysoká hladina zbytkového hluku (pozadí)

- Nedostupnost místa z technických nebo právních důvodů

Důvody nutno důkladně popsat a zdůvodnit v protokolu

Uvést metodiku výpočtu - neexistují zatím žádné

mezinárodně uznávané metody výpočtu

Vhodné zejména pro stacionární zdroje

Spolehlivost výsledné hodnoty závisí na poměru

vzdálenosti místa měření a výpočtového bodu od zdroje!


Vhodné podmínky pro přepočet


ZZ ZVB

Rm

Rb

ZMM

Nevhodné podmínky pro přepočet


ZZ ZMM ZVB

Rm

Rb

AKUSTICKÝ VÝPOČET

ČSN ISO 1996-2, kap.11


ČSN ISO 1996-2:2009

Určování hladin hluku prostředí výpočtem

(kap.11)

Metodické opatření HH ze dne 13.10.2008 „Výpočtové

akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného

zdraví před hlukem"



Metodický doplněk


NÁHODNÉ ZDROJE HLUKU

ZDROJE NÁHODNÉHO HLUKU


Náhodný hluk

Hluk, který se mění okamžitě, náhodně a nepředvídatelně,

u něhož nelze s přijatelnou nejistotou stanovit objektivní,

reprodukovatelnou a tedy přezkoumatelnou hodnotu

akustické emise (např. hladinu akustického výkonu)

vzhledem k dlouhodobé expozici.

Typickým náhodným hlukem jsou např. hlasy lidí a zvířat,

hluk z používání sportovního náčiní, sousedský hluk

apod.)


Náhodný hluk

Tyto hluky nelze regulovat na základě měření

k nějakému limitu

Akustické studie jsou v tomto případě bezpředmětné,

protože nemají pro účely ochrany veřejného zdraví

žádnou vypovídací hodnotu

Regulace zdrojů náhodného hluku je možná pouze

dispozičními a organizačními opatřeními


Stanovisko MZ k dotazům KVOP

KVOP: Jako dotčené orgány ochrany veřejného zdraví ve

smyslu stavebního zákona nebudou požadovat doložení

akustické studie v rámci projektové dokumentace ke

stavebnímu řízení jako dokladu o tom, že stavba vyhovuje

požadavkům na ochranu před hlukem?

MZ: Pro zdroje náhodného hluku nebudou orgány ochrany

veřejného zdraví vyžadovat akustické studie očekávané hladiny

hluku v chráněných prostorech, protože akustické studie pro

tento druh hluku nemají skutečnou vypovídací hodnotu. Pro

ostatní zdroje hluku je vyžadují.


KVOP: Jako dotčené orgány ochrany veřejného zdraví ve

smyslu stavebního zákona nebudou požadovat provedení

zkušebního provozu ani v případě, kdy bude obdobná

potenciálně hlukem obtěžující stavba (např. hřiště, ale i

provozovna s dopravní obsluhou umísťována v území s

bezprostředně přiléhající obytnou zástavbou?

MZ: Měření hluku náhodných zdrojů resp. náhodných hluků v

rámci zkušebního provozu nebude ze strany orgánu ochrany

veřejného zdraví požadováno, protože takové měření vzhledem

k náhodnosti akustického signálu neposkytuje informaci, která

by mohla sloužit k objektivní regulaci takového zdroje hluku.

Prosím nezaměňovat veřejné hřiště za provozovnu s dopravní

obsluhou. U tohoto typu provozoven (např. obchody) lze

kvantifikovat objem a hustotu dopravy jak pro zásobování, tak i

pro parkoviště pro zákazníky a orgány ochrany veřejného zdraví

požadují akustické posouzení při povolování staveb těchto (a

obdobných) provozoven. Zkušební provoz se u těchto

provozoven vždy vyžaduje a to na základě nutnosti ověření

závěrů akustické studie při běžném provozu.


KVOP: Po přijetí stížnosti na hluk (zde z hřiště) nebudou jako

orgán dozoru v rámci státního zdravotního dozoru objektivizovat

hlukovou situaci inspekčním měřením hluku?

MZ: Vzhledem k argumentaci k předchozí otázce nebudou

orgány ochrany veřejného zdraví při řešení stížnosti požadovat

měření hluku náhodných zdrojů hluku (hlasy lidí a zvířat, hluk

vznikající při používání sportovního náčiní, sousedský hluk,

apod.).

Při řešení stížností na hluk ze stacionárních zdrojů hluku nebo

dopravy, tj. zdrojů hluku, které lze predikovat a hodnotit z

hlediska akustické emise charakterizující dlouhodobou hlukovou

zátěž, postupují orgány ochrany veřejného zdraví standardním

způsobem - provedení inspekčního měření a v případě

prokázání neplnění povinností stanovených zákonem č.

258/2000 Sb. provedení dalších úkonů v rámci správního řízení

s provozovatelem dotčeného zdroje hluku.


Date post:	12-Sep-2018
Category:	Documents
Upload:	truongtram
View:	224 times
Download:	0 times

Prezentace aplikace PowerPoint - Užitečné semináře 2016/MNKom.pdf · Novela metodického...

Documents