PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXEREVITALIZACÍ VODNÍCH TOKŮVE MĚSTECH ČESKÉ REPUBLIKY

Vytvořeno v rámci projektu REURIS

ÚVOD

Předkládaná publikace vznikla jako jeden z výstupů mezinárodního projektu REURIS (Revitalizace vodních toků v městském prostoru).

Cílem této publikace je představit zdařilé příklady revitalizací vodních toků v městskémprostředí na území České republiky. Příklady prezentované v této brožuře byly vybrány na základě stejnojmenné studie, jež byla zpracována za účelem zmapování všech revitalizačních akcí v podmínkách měst České republiky a shrnutí zkušeností z přípravy a realizace těchto revitalizačních projektů. Vybrané projekty jsou představeny v podobě přijatelné jak proširokou laickou veřejnost, tak pro odborníky, a to formou fotografi í a krátkého textuobsahujícího základní informace o dané problematice.

Věříme, že uvedené příklady budou podnětnou inspirací pro oživení dalších vodních toků a jejich okolí v našich městech.

2© foto na obálce - Tomáš Souček

3

Projekt REURIS fi nancovaný z Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa je tříletý projekt, který byl zahájen v září 2008 a jeho ukončení je plánováno na srpen 2011. Do tohoto projektu je zapojeno celkem osm partnerů z šesti měst České republiky, Polska a Německa. Řídícím partnerem je Centrální báňský institut v Katovicích v Polsku. Dalšími partnerskými subjekty jsou města nebo veřejné instituce z Brna, Plzně, Bydhoště, Lipska a Stuttgartu.

Hlavním cílem projektu REURIS je nalezení komplexního mezioborového řešení problematiky revitalizace vodních toků v městském prostoru s ohledem na všechny související specifi cké cíle.

Problematika vodních toků protékajících urbanizovaným územím je společná všem zúčastněným městům. Voda je jedním z nejdůležitějšíchkrajinotvorných fenoménů území, který se podílel na vzniku a rozvoji měst. Ač jsou vodní toky a jejich údolní nivy chráněny zákonem (č. 114/1992 Sb.)jako významné krajinné prvky, jejich stav, především ve městech, tomu zdaleka neodpovídá. Proto se partneři projektu rozhodli společně přistoupit k řešení tohoto tématu a na základě příkladů a zkušeností z jednotlivých lokálních projektů vytvořit mezinárodní manuál ověřených přístupů k revitalizacím vodních toků ve městech.

Odborným garantem projektu REURIS za město Brno je Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna.Další informace o projektu REURIS najdete na webových stránkách www.reuris.gig.eu.

Projekt REURIS (REvitalization of Urban RIver Spaces - Revitalizace vodních toků v městském prostoru)

3

Město Brno se do projektu REURIS zapojilo vlastní pilotní akcí s názvem Revitalizace Staré Ponávky. Jedná se o tzv. Svitavský náhon (nazývaný též Mlýnský či svitavsko-svratecký), který začíná u jezu Radlas na Svitavě a ústí do Svratky v Komárově. Název Stará Ponávka byl vybrán proto, že část náhonu teče původním korytem Ponávky, ještě než byla podzemní štolou svedena do Svitavy.

Cílem pilotního projektu je komplexní příprava revitalizace Staré Ponávky a navazujícího okolního území, na jejímž základě by měl být tento vodní tok a jeho okolí přetvořen v „modro-zelenou“ osu plnohodnotně začleněnou do života města. Základním výstupem bude komplexní studie řešící revitalizaci vodního toku Staré Ponávky s vazbou na přeměnu této části města. Na základě studie budou vybrány až tři úseky toku, které budou rozpracovány v podrobných projektových dokumentacích jako podklad pro jejich realizaci. Z očekávaných pozitivních dopadů jmenujme vytvoření nového propojení pro pěší a cyklisty mezi Svitavou a Svratkou, úpravu vybranýchbřehových partií na veřejná zelená prostranství, zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch ve vazbě na vodu, umožnění přístupu ke břehům a ekologické oživení Staré Ponávky. Dojde tak k celkovému posílení atraktivity přilehlého území a zvýšení kvality jeho životních a pracovních podmínek. Velmi důležité je i zvýšení povědomí veřejnosti o problematice revitalizace vodních toků ve městě.

Stará Ponávka (z části tzv. Svitavský náhon) je vodním tokem využívajícím částečně původní koryta Ponávky a Svitavy před jejich úpravamiv 19. století. Protéká katastrálním územím Zábrdovice (MČ Brno-střed a Brno-sever), Trnitá (MČ Brno-střed) a Komárov (MČ Brno-jih) a jeho

Řešené území4

Revitalizace Staré Ponávky (pilotní akce města Brna v rámci projektu REURIS)

délka činí cca 3,7 km. Jedná se o jediný zachovalý náhon v těsné blízkosti historického jádra města, který propojuje obě hlavní brněnské řeky Svitavu a Svratku. V severní části protéká starou průmyslovou zónou sestávající z několika areálů, pro jejichž provoz byl v minulosti a částečně je i dnes zdrojem užitkové vody. V jižní části prochází náhon přes územípřevážně obytná. Vodní tok i jeho okolí je dnes v neutěšeném stavu, v některých úsecích je zatrubněný a velká část je pro veřejnost těžko přístupná. V současné době dochází k postupné transformaci bývalých průmyslových areálů, což je jedinečná příležitost začlenit Starou Ponávku plnohodnotným způsobem do struktury města a revitalizovat tak širší území.

Další informace o pilotní akci Revitalizace Staré Ponávky v Brně najdete na webových stránkách www.ponavka.brno.cz.

5Koncept řešení

6

Tábor

Tachov

SokolovRakovník

Příbram

Prachatice

Plzeň

PísekPelhřimov

Mladá Boleslav

Kolín

Klatovy

Jindřichův Hradec

Cheb

HavB

KarlovyVary

Praha

Domažlice

Děčín

Český Krumlov

České Budějovice

Česká Lípa

Beroun

Benešov

LounyKladno

Strakonice

Litoměřice

Mělník

Teplice

Liberec

5

1011

6 7

J3

Realizované projekty1. Havlíčkův Brod - přítok Sázavy (úsek mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkova)

2. Chrudim - revitalizace městského náhonu

3. Jičín - poldr pod rybníkem Šibeňák na Valdickém potoce

4. Litomyšl - úprava nábřeží Loučné

5. Praha - revitalizace Botiče na Kozinově nábřeží

6. Praha - revitalizace Botiče před Fidlovačkou

7. Praha - revitalizace Krůteckého potoka

8. Uherský Brod - revitalizace Vinohradského potoka

9. Veselí nad Moravou - revitalizace odstavenéhoramene Hrnčířské louky

Seznam revitalizačních akcí

7

Žďár n. Sázavou

Znojmo

Zlín

Vyškov

Vsetín

Ústí n. Orlicí

Třebíč

Trutnov

Šumperk

PřerovProstějov

Pardubice

Ostrava

Opava

OlomoucNový Jičín

Jihlava

vlíčkův Brod

ChrudimLitomyšl

Břeclav

Bruntál

Brno

1

Veselí nad Moravou

Uherský Brod9

8

24

Jičín

Připravované projekty10. Jičín - úprava nivy Cidliny

11. Karlovy Vary - meandr Ohře

Stav před revitalizací, 1/2009

!

Praha

Havlíčkův Brod

1. Havlíčkův Brod - přítok Sázavy (úsek mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkova)

8

Úprava v minulosti nevhodně regulovaného koryta bezejmenného pravostranného přítoku řeky Sázavy v úseku mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkova v Havlíčkově Brodě do koryta přírodě blízkého typu s dostatečnou kapacitou, a to včetně dotčených pozemků.

Projekt byl realizován v období od března do října 2009. Celkové náklady na projekt úpravy vodoteče v okolí mezi ulicemi Rozkošská a Havlíčkova byly vyčísleny na 7 231 910 Kč, z čehož dotace se rovnala částce ve výši 3 986 782 Kč. Dotace na tento projekt byla poskytnuta z Operačního programu Životní prostředí (prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny). Investorem projektu bylo město Havlíčkův Brod a dodavatelskou fi rmou byla EVOS-HYDRO, s. r. o., Ledeč nad Sázavou.

Stav po revitalizaci, 7/2009

9

Předmětem projektu byla úprava asi 190 metrů dlouhého z větší části zatrubněného úseku toku. Koryto v původní poloze bylo rozšířeno tak, aby bylo kapacitnější pro průchod větších povodňových vln, ale zároveň svou drsností zpomalovalo odtok vody z území. Úpravou koryta se zlepšila možnost migrace vodních živočichů a celkově byla posílena biodiverzita v rámci lokality. Okolí zrevitalizovaného vodního toku bylo doplněno nově vysazenou zelení. Pro možnost rekreačního využití území obyvateli byly vybudovány pěší komunikace s přemostěním a veřejným osvětlením.

Stav před revitalizací, 1995

!

Praha

Chrudim

2. Chrudim - revitalizace městského náhonu

Revitalizace středověkého památkově chráněného náhonu v historickém centru města Chrudimi. Jedná se o první komplexní úpravu náhonu v prostorově omezených podmínkách zastavěného území v České republice.

Iniciátorem projektu bylo město Chrudim. Návrh úpravy byl zpracován projekční kanceláří Šindlar, s. r. o. Samotnou realizaci provedly za spolupráce různé odborné fi rmy. Projekt byl rozdělen do šesti etap a realizace trvala od roku 1998 až do roku 2009. Celkové náklady projektu činily 14 000 000 Kč, z toho první 3 etapy fi nancovalo výhradně město Chrudim a ostatní 3 etapy byly podpořeny dotací ze Státního fondu životního prostředí.

10

Stav po revitalizaci, 10/2009

Bývalý mlýnský náhon protéká velkou částí města Chrudimi a v některých místech se přimyká k samotnému centru. V minulosti byl využíván k pohonu mlýnů, avšak s příchodem nového zdroje energie ztratil na významu a postupně byl zanášen sedimenty a byl značně biologicky i chemicky znečištěn. Velmi špatný stav náhonu byl impulzem k záměru jeho revitalizace, který si dal za cíl komplexní zlepšení stavu koryta, kvality vody, zapojení náhonu do struktury města a vytvoření klidové zóny pro obyvatele. Mezi nejvýznamnější dopady revitalizace náhonu patří bezesporu dopady ekologické, společenské a vzhledem k rekonstrukci mlýnského kola i dopady historické.

11

Stav před revitalizací, 5/2003

!

Praha

Jičín

3. Jičín - poldr pod rybníkem Šibeňák na Valdickém potoce

12

Přírodě blízká revitalizační úprava původně zatrubněného Valdického potoka v prostorách poldru pod rybníkem Šibeňák s cílem zvýšit protipovodňovou ochranu části města Jičína a retenci vody v krajině.

Revitalizace probíhala v rozmezí let 2004 až 2007, přičemž investorem bylo město Jičín, projekt navrhovala fi rma Šindlar, s. r. o., a samotnou realizaci provedla fi rma Zvonovec, a. s. Náklady na projekt činily 5 975 000 Kč. Projekt byl dodatečně podpořen z Operačního programu Infrastruktura pro životní prostředí.

Stav po revitalizaci, 4/2008

13

Cílem projektu bylo zvýšení protipovodňové ochrany města Jičína a zároveň zvýšení retence vody v městské krajině. Retenční prostor byl získán principem poldru - vybudováním záchytného prostoru pod hrází rybníku Šibeňák, kdy bylo dané území ze dvou stran obehnáno hrázemi a zbylé hráze jsou tvořeny přirozenou morfologií území. Dalším záměrem projektu bylo odtrubnění Valdického potoka v úseku dlouhém275 metrů a vytvoření meandrujícího toku doplněného obnovenými přirozenými biotopy a parkovou úpravou. V neposlední řadě měla tato akce za cíl zvýšit možnosti rekreačního využití území pro obyvatele města, čemuž napomohlo mimo jiné vybudování nových vycházkových tras v území a cyklostezky po hrázi rybníku Šibeňák.

Stav před revitalizací, 2001

!

Praha

Litomyšl

4. Litomyšl - úprava nábřeží Loučné

14

Protipovodňová ochrana na říčce Loučné v Litomyšli u sídliště na Komenského náměstí, která nejen plní svou primární vodohospodářskou funkci, ale její spojení s oživením nábřeží vytváří vysoce funkční veřejný prostor.

Stav řeky Loučné a přilehlého nábřeží řešila první etapa projektu Regenerace Komenského náměstí, která byla realizována od října 2001 do května 2002. Etapa druhá se věnovala dopravnímu napojení sídliště na město včetně podzemního parkoviště, na jehož střeše vzniklo hřiště pro volnočasové aktivity dětí a pobytová plocha s lavičkami. Náklady na I. etapu byly 21 261 000 Kč, z toho dotace z Programu regenerace panelových sídlišť byla ve výši 60 %. Investorem celého projektu bylo město Litomyšl. Autorem architektonického řešení je Ing. arch. Josef Pleskot a realizaci provedla fi rma VCES Hradec Králové, a. s.

Stav po revitalizaci, 10/2009

15

Hlavními cíli projektu byla protipovodňová ochrana, propojení dnes izolované sídlištní zástavby s městem a zobytnění břehů Loučné. Řeka v tomto případě byla pojata jako integrující prvek, jako místo odpočinku a setkávání. Záměrem zde bylo vytvořit prostor založený na soužití člověka a vody. K opevnění břehů byly použity převážně gabiony. Na pravém břehu byla na těchto gabionech vytvořena mlatová stezka umožňující pohyb obyvatel v bezprostředním kontaktu s vodou a zároveň bylo vybudováno několik přístupů k vodě ve formě schodů a pěších mostků. Řešena byla i absence vegetace podél Loučné výsadbou doprovodné zeleně.

Stav před revitalizací, 1/2009

! Praha

5. Praha - revitalizace Botiče na Kozinově nábřeží

16

První pražský projekt spojující protipovodňovou ochranu s rozšířením koryta a jeho současným zpřírodněním. Jedná se o dílčí etapu výhledově řešené celkové revitalizace potoka Botiče na území hlavního města Prahy.

Projekt byl realizován v dubnu až srpnu 2009, investorem bylo hlavní město Praha. Náklady ve výši 4 500 000 Kč byly fi nancovány výhradně z městského rozpočtu. Projektantem byla fi rma Aquatest, a. s., a samotné práce provedla městská organizace Lesy hl. m. Prahy.

Stav po revitalizaci, 7/2009

17

Při povodních v roce 2002 došlo v tomto úseku Botiče k poškození části koryta a k narušení jeho břehů. Po vyhodnocení stavu bylo zjištěno,že v minulosti byl levý břeh zavezen a navýšen stavebním odpadem, přičemž navážka dosahovala místy mocnosti až 2 metry, což při zvýšených průtocích směřovalo vodu k pravému břehu a docházelo k zaplavování přilehlých objektů. Cílem projektu bylo tedy zvýšení protipovodňové ochrany, vyčištění a zpřírodnění koryta i jeho okolí. V rámci revitalizace byla odtěžena historická navážka a tvar koryta byl vymodelován tak, že na levém břehu vznikla široká berma navazující na původní terén. Berma bylavytvarována jako přírodní součást potoka, vznikly zde dvě tůňky a došlo k rozdvojení koryta. Namáhané části svahů jsou stabilizovány kamennou rovnaninou z velkých balvanů, méně namáhané části byly osety trávou. Celkově došlo ke zvětšení kapacity koryta a zároveň k výraznému zpřírodnění celé lokality.

Stav před revitalizací, 7/2007

! Praha

6. Praha - revitalizace Botiče před Fidlovačkou

18

Revitalizace 170 metrů dlouhého úseku Botiče v centru Prahy. Havarijní stav klasicky opevněného koryta byl řešen nejen opravou původního opevnění, ale i zpřírodněním koryta v rámci původního prostoru mezi nábřežními zdmi.

Realizace projektu proběhla v období od července do prosince 2007. Investorem bylo hlavní město Praha. Projekt byl fi nancován z městského rozpočtu, a to ve výši 7 000 000 Kč. Projektantem byla fi rma Ekotechnik Inženýring, s. r. o., a stavební práce provedla městská organizaceLesy hl. m. Prahy.

Stav po revitalizaci, 8/2008

19

V úseku před Fidlovačkou bylo opevnění koryta Botiče již delší dobu v havarijním stavu, zejména střední betonová část dna potoka byla zcela rozpadlá a zbytek byl opevněn narušenou dlažbou z kamene a rozpadajícím se betonem. Na kamenných březích koryta vegetovaly plevelné a invazivní dřeviny, jako např. pajasan žláznatý a křídlatka japonská. Cílem projektu byla tedy nejenom oprava opevnění, ale zároveň zpřírodnění koryta. Původní dlažba a zbytky betonu byly v celém rozsahu vybourány a celé koryto bylo vyčištěno. Nový tvar koryta byl vymodelován tak, aby potok nevytvářel pouze rovnou strouhu, ale aby se ve dně vlnil od jednoho břehu k druhému. Původní betonové opevnění bylonahrazeno kamennou dlažbou uloženou do štěrkopísku. Aby úprava koryta nepůsobila pouze technickým dojmem, bylo vedle dlažby použito také vegetační opevnění ve formě kokosových rohoží. Během dvou let se revitalizovaný prostor dokonale začlenil do městské struktury. Vegetační opevnění se dobře uchytilo.

Stav před revitalizací, 5/2007

! Praha

7. Praha - revitalizace Krůteckého potoka

20

První přírodní revitalizace potoka na území hlavního města Prahy. Krůtecký potok protéká přírodním parkem Šárka - Lysolaje, avšak jeho stav byl velmi nepříznivý. Revitalizace proběhla na 260 m dlouhém úseku v těsné blízkosti intravilánu.

Projekt Ing. Jiřího Hybáška byl realizován v období od května do července 2007 a investorem bylo hlavní město Praha. Stavbu provedlaměstská organizace Lesy hl. m. Prahy. Projekt byl fi nancován výhradně z městského rozpočtu, a to ve výši 650 000 Kč.

Stav po revitalizaci, 4/2009

21

Krůtecký potok je pravostranným přítokem Litovicko-šáreckého potoka. Jeho povodí leží pod jižním svahem Šáreckého údolí a celá oblast je zahrnuta do přírodního parku Šárka - Lysolaje, jehož nejcennější části jsou vyhlášeny jako maloplošná chráněná území. Krůtecký potok tekl z velké části betonovým korytem a často protékal zarostlým ruderálním porostem s výskytem divokých skládek. Hlavním cílem revitalizace bylo tedy zvýšení ekologické hodnoty toku.Revitalizace 260 metrů dlouhého úseku Krůteckého potoka spočívala v odstranění betonových žlabových tvárnic a rozvlnění koryta. Trasa potoka byla změněna tak, aby Krůtecký potok opět přirozeně meandroval v údolnici. Součástí projektu bylo i vybudování mokřadu s tůní o ploše cca 90 m2 s mokřadní vegetací.

Stav před revitalizací, 6/2008

!

Praha

Uherský Brod

8. Uherský Brod - revitalizace Vinohradského potoka

22

Revitalizace 270 metrů dlouhého úseku Vinohradského potoka na území sídliště Pod Vinohrady. Jde o vytvoření funkčního zpřírodněného prostoru, který poskytuje rozmanité funkce obyvatelům území.

Projekt revitalizace Vinohradského potoka v Uherském Brodě byl realizován v období od června 2008 do května 2009 a spolufi nancovánz Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady na projekt byly 2 673 770 Kč a výše poskytnuté dotace byla 2 060 205 Kč.Revitalizace byla rozdělena do dvou částí. První zahrnovala revitalizaci koryta a druhá pak vegetační úpravy v jeho okolí. Na realizaci projektu se podílely fi rmy SILAMO, s. r. o., a RUMPOLD UHB, s. r. o.

Stav po revitalizaci, 8/2009

23

Vinohradský potok protéká uherskobrodským sídlištěm Pod Vinohrady. Při výstavbě sídliště byl tento malý tok z velké části zregulován a jeho stav byl z dnešního pohledu velmi nevyhovující.Cílem projektu byla náprava nevhodných úprav, obnova přirozených funkcí vodního toku, podpoření retenční schopnosti krajiny a obnova zeleně v intravilánu města. Projekt se zaměřil také na zvýšení estetické hodnoty území stejně tak jako na celkové zlepšení kvality života na sídlišti a podpoření možností krátkodobé klidové rekreace obyvatel. Revitalizace zahrnovala prodloužení koryta formou meandrů, úpravu břehů vysvahováním, vytvoření drobných tůní a vegetační úpravy (868 kusů vysazených dřevin).

Stav před revitalizací, 2/2007

!

Praha

Veselí nad Moravou

9. Veselí nad Moravou - revitalizace odstaveného ramene Hrnčířské louky

24

Revitalizací odstaveného ramene řeky Moravy Hrnčířské louky došlo k vytvoření přírodně hodnotných ploch v zázemí města Veselí nad Moravou. Jedná se o území přiléhající k části zámeckého parku, k zahrádkářské kolonii a částečně k průmyslovému areálu.

Investorem akce bylo Povodí Moravy, s. p., projektantem Terra Projekt Modrá a realizaci provedla společnost Ekostavby Brno, a. s. Projekt byl realizován od listopadu 2006 do října 2007 s celkovými náklady 11 865 221 Kč, přičemž 80 % způsobilých nákladů bylo spolufi nancováno z Operačního programu Infrastruktura - Evropský fond pro regionální rozvoj a 10 % nákladů bylo fi nancováno ze Státního fondu životního prostředí.

Stav po revitalizaci, 5/2009

25

Během 20. století prošla řeka Morava rozsáhlými regulacemi, při kterých byla řeka napřímena a ze stovek jejích zákrutů a meandrů se stala odstavená ramena, která byla zavážena různým odpadem. To byl i případ Hrnčířských luk, ještě před časem zanedbaného a nepřístupného území v blízkosti města Veselí nad Moravou.Revitalizace spočívala zejména v odstranění sedimentů a černých skládek, v úpravě jeho břehů a ve vytvoření dvou nových vodních ploch. V celé ploše ramene byla provedena dosadba břehových porostů. Díky těmto opatřením došlo ke zlepšení kvality vody, retenční kapacity i biodiverzity prostředí. Zároveň došlo ke zvýšení atraktivity území a tím i možností využití plochy pro rekreaci a trávení volného času obyvatel města. Tomu přispívá i naučná stezka s pěti informačními panely.

!

Praha

Jičín

Ve svém rozsahu unikátní projekt řešící koryto a nivu řeky Cidliny a Valdického potoka v intravilánu města Jičín v délce téměř 1,5 km.

Projekt „Úprava funkčního využití nivy Cidliny v intravilánu města Jičín“ je v současnosti připraven na úrovni dokumentace k územnímu řízení. Základní projekt byl vypracován v roce 2006. Investorem akce je město Jičín. Projektantem je fi rma Šindlar, s.r.o. Předpokládané zahájení realizace bude v roce 2013.

V minulosti bylo v zájmové lokalitě koryto Cidliny napřímeno a zkapacitněno. Koryto má lichoběžníkový tvar a v celém profi lu je opevněno kamennou rovnaninou. Tento nevyhovující stav si vynutil návrh revitalizace.Cílem projektu je zlepšení parametrů protipovodňové ochrany, zapojení vodního toku do architektonického potenciálu města, zlepšení podmínek pro rekreační využití městského prostředí a obnova přirozené ekologické funkce tohoto vodního toku a jeho údolní nivy.

Současný stav

10. Jičín - úprava nivy Cidliny PROJEKT V PŘÍPRAVĚ

26

!

Praha

Karlovy Vary

Zájmovým územím je plocha meandru Ohře, která je v dnešní době nevyužívaná. Cílem je vytvořit multifunkční prostor rekreačního charakteru plnící zároveň ekologické funkce. Jde o obnovu biocentra v přírodně-rekreačním pojetí.

V současné době jsou dokončeny projekční práce a je vydáno stavební povolení a vybrán zhotovitel stavby. Zahájení realizace záměru je plánováno na rok 2010 a dokončení na rok 2011. Investorem akce je Statutární město Karlovy Vary, projektantem je Ekologická dílna Brno a Atelier FONTES, s.r.o. Celkové náklady jsou vyčísleny na 25 900 000 Kč.

Řešená plocha leží v meandru řeky Ohře v zastavitelném území Karlových Varů. V minulosti se zde nacházelo zahradnictví se skleníky.V současnosti je plocha nevyužívaná, ruderalizovaná a část je zavážena odpadem. Územním plánem je lokalita vymezena jako regionální biocentrum územního systému ekologické stability.Záměrem projektu je rozvoj přírodního potenciálu nivní krajiny, obnova biocentra, přiblížení přírodního říčního fenoménu obyvatelůma návštěvníkům města, zvýšení atraktivity území pro každodenní rekreaci a podpora vztahu lidí k přírodním a krajinným prvkům a k řece Ohři.

Současný stav Vizualizace návrhu

11. Karlovy Vary - meandr Ohře PROJEKT V PŘÍPRAVĚ

27

Vydal:Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna

v rámci mezinárodního projektu REURISDuben 2010

Poděkování patří všem osobám a institucím, které se podílely na přípravěpodkladů a které poskytly materiály nezbytné k úspěšnému

vydání této publikace.

www.reuris.gig.euwww.ponavka.brno.cz