Lýkožrout modřínovýIps cembrae (Heer)

priloha lykozrout prosinec 24.11.2006 15:10 Str. I

LESNICKÝ VÝZNAM A ROZŠÍŘENÍ

Lýkožrout modřínový – Ips cembrae (Heer,1836) patří do řádu brouků (Coleoptera), čeledikůrovcovitých (Scolytidae). Je jedním ze šestidruhů tohoto rodu u nás, avšak jediným zástup-cem vyvíjejícím se na modřínu. Tento druh pat-ří k typickým zástupcům napadajícím zpravidlaoslabené stromy v jejich kmenové části nebo sil-nější vytěžené dřevo. Často nalétává na stromynapadené tesaříkem modřínovým (Tetropiumgabrieli Weise, 1905). Příležitostně, zejména poobdobích velkého sucha, kdy jsou porosty cel-kově oslabené, nalézá tento druh optimální pod-mínky pro svůj vývoj. V takových případechdochází k jeho namnožení a následně působeníjako primárního škůdce na přežívajících nebozdravých stojících stromech. Rozsáhlá poškoze-ní tímto hromadným náletem vznikají přede-vším v nižších a středních nadmořských výškách, a to jak v mladších, tak i starších poros-

tech. Při přemnožení se může vyvíjet rovněž vesmrku, jak tomu bylo po nedávném suchu v roce2003. Jako hojný škůdce na smrku se objeviltaké po mniškové kalamitě ve 20. letech 20. sto-letí v oblasti Křivoklátska a Brd. V souvislosti s oslabením modřínových porostů suchem vroce 2003 je l. modřínový v současnosti pře-množen na řadě lokalit.

Při přemnožení škodí v modřínových poros-tech jednak napadáním dosud vizuálně zdravýchstojících stromů, které svým hromadným nále-tem udolává, a jednak zralostním žírem mladýchbrouků na tenkých větvičkách v korunách zdra-vých stromů nebo regeneračním žírem staršíchbrouků na kmíncích nebo silnějších větvích.

Lýkožrout modřínový se vyskytuje ve středníEvropě v oblasti Alp a Karpat, od západní Fran-cie po západní oblast evropské části Ruska.Hlavní hostitelskou dřevinou je modřín Larixdecidua Mill., a to v celém areálu jejího rozšíře-ní, od nejnižšších poloh a po subalpinská pásma.Příležitostně napadá také smrk Picea abies (L.)Karsten, jak bylo popsáno výše. Výskyt na lim-bě (Pinus cembra L. – odtud jeho latinské dru-hové jméno) byl revidován, zde jde o výskyt l. menšího – Ips amitinus Eichhoff, 1871. Rov-něž také údaje o rozšíření l. modřínového dál navýchod, do oblastí Sibiře, Číny a dál až poJaponsko, je nutné revidovat a opravit, zde jdeo výskyt blízce příbuzného druhu Ips subelon-gatus Motschulsky, 1860. Tento druh bylv minulosti často zaměňován s l. modřínovým,odlišuje se větší velikostí a hustším ochlupenímzadní zkosené části krovek, které se rozprostírápo celé této ploše; u l. modřínového je totoochlupení více soustředěno při okrajích této zko-sené části a podél krovečného švu. Vzhledemk rozsáhlému obchodu s dřívím však existujeurčité riziko zavlečení tohoto asijského druhu doEvropy.

POPIS VÝVOJOVÝCH STADIÍ

Vajíčko je oválné, lesklé, bílé, do 1 mm dlou-hé. Larva je beznohá, rohlíčkovitě zahnutá, běla-vá, s hnědavou silně chitinizovanou hlavou,v posledním instaru dorůstá délky přibližně 4–6 mm. Kukla je volná (jsou na ní patrné všech-ny budoucí vnější orgány), bílá, na konci zadeč-ku se dvěma krátkými trny.

Dospělec je válcovitý, 3,8–6,0 mm dlouhý,černohnědý až černý, lesklý. Přední okraj štítua zadní část krovek jsou při pohledu shora zaob-lené. Tykadlová palička má zprohýbané švy.Krovky jsou válcovité, prohlubenina v zadní zko-sené části krovek je lesklá, po stranách nese4 páry hrbolků, které jsou od sebe pravidelněstejně vzdálené. Třetí hrbolek je největší, knoflí-kovitě ke konci rozšířený, tupě zašpičatělý. Mezi-rýží na krovkách jsou tečkovaná. Po celém tělemá dospělec dlouhé, odstálé, řídké ochlupení.

Tvarem těla se nejvíce podobá lýkožroutumenšímu, od kterého jej můžeme rozeznat pod-le větší velikosti, zřetelně více cylindrického tělapři dorsálním pohledu a hlavně podle zprohýba-ných švů na tykadlové paličce (u l. menšího jsoutyto švy příčné, rovné). Lýkožrout menší je rov-něž na rozdíl od lýkožrouta modřínového štíh-lejší. Od lýkožrouta smrkového se l. modřínový

II LESNICKÁ PRÁCE 12/2006

PŘÍLOHA

Napadené dospělé modříny lýkožroutem modřínovým.

Napadení lýkožroutem modřínovým v mladšíchporostech.

Dospělec lýkožrouta modřínového.

liší tmavším zbarvením, štíhlejším tělem, tečko-vaným mezirýžím, lesklou zkosenou zadní částíkrovek a absencí středového čelového hrbolku.

Požerek lýkožrouta modřínového je zpravidlatří- až čtyřramenný (může být i více), celkověhvězdicovitě uspořádaný. Při delších matečnýchchodbách může připomínat podélný tvar požer-ku. Uprostřed požerku je závrtový otvor a snub-ní komůrka. Matečné chodby jsou až 30 cmdlouhé, 2,5 mm široké, opatřené několika nepra-videlnými, tzv. větracími otvory ústícími napovrch borky. Larvové chodby jsou nepravidel-nější a řidší než u ostatních druhů, zpravidla 4-8 cm dlouhé. Závrtové, větrací a výletovéotvory jsou přibližně stejné velikosti jakou lýkožrouta smrkového.

ZPŮSOB ŽIVOTA

V našich podmínkách má lýkožrout modříno-vý nejčastěji dvě generace do roka. Jarní rojenízačíná obvykle na začátku května, za příhodné-ho počasí také již koncem dubna. Brouci druhégenerace se objevují počátkem července. Zra-lostní žír těchto brouků probíhá buď v místějejich vývoje, nebo se vyhlodávají ven a nalétá-vají do korun zdravých stromů, kde se zavrtáva-jí do čerstvých výhonů modřínů, obdobně jako

Detail počátečního požerku lýkožrouta modřínové-ho – snubní komůrka, matečné chodby s postranní-mi zářezy pro kladení vajíček.

priloha lykozrout prosinec 24.11.2006 15:10 Str. II

PŘÍLOHA

IIILESNICKÁ PRÁCE12/2006

Požerky lýkožrouta modřínového na stojícím kmenu.

k barevné změně jehličí, které zprvu ztrácísvou sytou zelenou barvu, žloutne a poslézehnědne a opadá. Barevné změny jehličí mohoubýt někdy natolik opožděné, že při pozorova-telné změně již současně dochází k částečné-mu výletu brouků nové generace.

L. modřínový nemá v naší fauně v podstatěžádného prostorového konkurenta. Na stejnémstromě může docházet k vývoji tesaříka modří-nového nebo jiných brouků čeledi kůrovcovití,např. lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalco-graphus (Linné, 1761)), nebo na tenčích větvíchse může vyvíjet l. obecný (Pityophthorus pityo-graphus (Ratzeburg, 1837)), případně takékorohlod modřínový (Cryphalus intermediusFerrari, 1867).

PŘIROZENÍ NEPŘÁTELÉ

Lýkožrout modřínový má mnoho společnýchnepřátel jako ostatní druhy kůrovcovitých. Ně-které jsou příležitostnými predátory, jako např.vosy, mravenci a střevlíci, kteří hromadně likvi-dují larvy i jiná vývojová stádia kůrovců poodkornění. Jiné druhy jsou na lýkožrouty přímo

potravně specializované; zde jako nejvýznam-nější působí brouk pestrokrovečník mravenčí –Thanasimus formicarius (L.) z čeledi pestrok-rovečníkovitých (Cleridae). Společně s ním sevyskytuje pestrokrovečník Thanasimus femo-ralis (Zett.) (= T. rufipes (Brahm)), nebo dalšídruhy brouků, např. drabčíci rodu Phloeoporanebo druh Nudobius lentus (Grav.). Dospělcitěchto predátorů loví především imaga kůrov-ců, larvy pestrokrovečníků se živí preimagi-nálními stádii lýkožroutů přímo v jejich požer-cích. Predátory larev lýkožroutů jsou takérůzné druhy dvoukřídlého hmyzu, např. druhyrodu Medetera. Významnými parazitoidy jsoublanokřídlí, např. lumčíci (Braconidae), lum-kovití (Ichneumonidae), chalcidky (Chalcidoi-dea), jako je např. široce rozšířený druh Ropt-rocerus xylophagorum (Ratzb.). Cizopasně seu lýkožroutů vyskytuje i řada roztočů a hlístic.

K dalším činitelům ovlivňujícím populačnídynamiku lýkožroutů patří entomopatogenníhouby a jiné mikroorganismy. Nezanedbatel-ný je také význam predace ptáky, předevšímšplhavci.

Přestože se zde vyskytuje celá řada přiroze-ných nepřátel, v případě gradace l. modřínovéhojejich vliv není přinejmenším časově dostatečnýk redukci populační hustoty lýkožrouta a zabrá-nění tak vzniku hospodářských ztrát.

KONTROLA

Kontrola se provádí ve všech ohroženýchmodřínových porostech všech věkových katego-rií, zejména po celkovém oslabení zdravotníhostavu porostů, jako např. po obdobích sucha.Kontrolu provádíme okulárně. Vizuálnímuvyhledávání napadených stromů je třeba věnovatznačnou pozornost, neboť zejména v počátkunapadení je obtížné. Brouci nalétávají na kmenv celé délce, nicméně v některých případech jeprvní nálet soustředěn do horních partií stromu,takže toto napadení nemusí být ze země ihnedzřetelné. V takovém případě je možné pozorovatsilné smolení, ale v případě významného osla-bení stromů ani toto nemusí být dostatečněnápadné. Drtinky vypadávající ze závrtovýchotvorů se obdobně jako u napadení smrků lýkož-routem smrkovým zachycují pod šupinami kůryna patě kmenů a kořenových nábězích nebov pavučinách. Na ležících kmenech se kolemzávrtových otvorů vytváří typické hromádkyhnědavých drtinek. Tyto symptomy se stávajíméně zřetelnými po silném větru nebo dešti.Barevné změny korun stromů, které byly napa-deny jako zdravé, se projevují v řadě případů pří-liš pozdě, zpravidla v době, kdy brouci ukončilivývoj nebo někteří již dokonce vylétli. I takovéstromy je nutné ihned asanovat, neboť při včas-ném odhalení ještě může být značné množstvíbrouků stále pod kůrou nebo v kůře. Jinýmsymptomem napadení může být vyznačenínalétnutých stromů ptáky.

Kontrolu je možné provádět rovněž ležícímilapáky, obdobně jako u l. smrkového. Jako lapá-ky je možné také využít materiál z prořezáveka probírek (mladší porosty), nebo těžební zbyt-ky. Brouci napadají i slabší větve do tloušťky při-bližně 2 cm.

Závrtové otvory lýkožrouta modřínového na ležícímkmenu.

lýkohubi rodu Tomicus na borovicích, nebo oku-sují kůru z povrchu těchto výhonů. Tímto způ-sobem dochází k určitým primárním poškoze-ním na zdravých stojících stromech.

Během července probíhá druhé rojení l. mod-řínového. K ukončení vývoje druhé generacedochází zpravidla ještě v témže roce, nově vylí-hlí brouci přezimují v místě svého vývoje, nebov náhradních místech, pod kůrou čerstvých paře-zů nebo jiného modřínového dříví. V případěnedokončeného vývoje přezimuje ve stádiu lar-vy nebo kukly. Možnost zimování v hrabancenebyla dostatečně studována.

V průběhu zakládání nového pokolení prodě-lávají brouci regenerační žír, který může probí-hat buď přímo v místech kladení, samice pokra-čují regeneračním žírem na konci svýchmatečných chodeb, nebo na náhradním místěpod kůrou jiných modřínů. Samicemi l. modří-nového jsou po regeneračním žíru zakládánytaké požerky sesterské generace. Při velmi tep-lém počasí v průběhu podzimu může dojítk založení ještě třetí generace. V takovém přípa-dě přezimují larvy tohoto třetího pokolení.

Stejně jako u ostatních druhů rodu Ips zaklá-dá požerek l. modřínového samec vyhloubenímvstupního otvoru a snubní komůrky. Za pomociagregačního feromonu jsou přivoláváni dalšíjedinci druhu, jak samci tak samice. Po spářenívyhlodávají samice každá svou matečnou chod-bu, podél níž do postranních zářezů kladou jed-notlivá vajíčka. Vylíhlé larvy hlodají každá svoularvální chodbu o celkové délce 4–8 cm. Na kon-ci chodby vytváří dospělá larva kukelnou koléb-ku. Celý požerek probíhá v lýku, bělové dřevo jena povrchu jen nepatrně narušeno. Celkovývývoj od vajíčka po vylíhnutí nových dospělcůtrvá přibližně devět týdnů.

Hlavním symptomem napadení stromů jsouzávrtové otvory o průměru přibližně 2,5 cm,z nichž jsou brouky zakládajícími požerek vyha-zovány hnědavé drtinky, které jsou často silněprosycené smolou. Napadené vitální stromyrovněž velmi silně smolí, v případě oslabenýchstromů nebo velmi silného hromadného náletu jetoto smolení slabé. Vyhazované drtinky jsouu stojících stromů dobře patrné na spodní čás-ti kmene při jejich zachycení za šupinami kůrya na kořenových nábězích. Na ležícím dřívíjsou velmi dobře zřetelné hromádky těchtodrtinek v okolí závrtových otvorů. Po silnémvětru a dešti dochází k jejich částečnému smy-tí a symptom tak není dostatečně výrazný. Podelší době, řádově několika týdnech, dochází

Velmi silně napadený kmen lýkožroutem modří-novým.

priloha lykozrout prosinec 24.11.2006 15:10 Str. III

množství i způsobu přípravy. Pokládají se nej-lépe jeden až dva měsíce před předpokládanýmzačátkem rojení, tj. v březnu a počátkem dub-na. Další série se připravují podle průběhu roje-ní. Větší počet lapáků se dává na osluněná místa.Účinnost jednotlivých lapáků bývá rozdílná.Horní část kmene bývá nalétnuta nejdříve, nemu-sí to však být pravidlem. Při vyšších populačníchhustotách je postupně obsazen kmen v celé dél-ce. Pro kontrolu a další postup v ochraně je mož-no napadené lapáky vyhodnotit podle kritériípoužívaných pro lýkožrouta smrkového. Při sla-bém napadení pokračujeme pouze v kontrolníčinnosti, zejména pochůzkami, při středním pro-vádíme zvýšenou kontrolu, při které využívámetaké lapáky. Při silném napadení lapáků zinten-zivňujeme obranná opatření, zejména pak klade-ní lapáků. Zejména u l. modřínového je velmidůležitá asanace také veškerého slabšího materi-álu, jako jsou těžební zbytky apod.

Velmi důležitá je nakonec důsledná asanaceněkterým z výše uvedených způsobů.

VYBRANÁ LITERATURA

Postner M., 1974: (str. 458 – 459) in Sch-wenke W.: Die Forstschädlinge Europas. Band2. - Paul Parey, Hamburg und Berlin, 500 str.

Kolk A., Starzyk J. R., 1996: Atlas szkodli-wych owadów leśnych. - MULTICO OficynaWydawnicza, Warszawa, 705 str.

Nierhaus-Wunderwald D., 1995: Der Gros-se Lärchenborkenkäfer. Merkblatt für die Praxis.WSL, Birmensdorf, 6pp.

Švestka M., Hochmut R. & Jančařík V.,1996: Praktické metody v ochraně lesa. – SilvaRegina, 309 str.

Autor:Ing. Miloš Knížek, Ph.D.

(tel.:257892341, e-mail: knizek@vulhm.cz)

Foto: archiv útvaru ochrany lesa VÚLHM(M. Knížek, J. Liška)

Foto na titulní straně:požerky lýkožrouta modřínového

detail: dospělec lýkožrouta modřínového.

IV LESNICKÁ PRÁCE 12/2006

PŘÍLOHA

Napadená hromada modřínového klestu; možnýzdroj přemnožení lýkožrouta modřínového.

veškerého napadeného dříví a včasný odvozvyrobeného dříví z lesa. Vzhledem k tomu, žese l. modřínový může velmi dobře vyvíjet i veslabším materiálu, je nutné zajistit také asana-ci těžebních zbytků – pálení, štěpkování.

OBRANNÁ OPATŘENÍ

Základem přímé obrany je důsledné vyhle-dávání a včasná asanace veškerého napadenéhomateriálu, což je v současné době nejúčinnějšímetoda obrany. Lýkožrout modřínový napadáčasto stromy uvnitř porostů, což ztěžuje jejichnalezení a vyznačení, ale vytváří rovněži kůrovcová kola, nebo také nalétává na okrajo-vé, více osluněné stromy. Asanaci je možnéprovádět jednak mechanicky, jednak chemicky.

Mechanická asanace se používá po celý roka to využitím odkornění, případně štěpkování.Odkorňování se provádí nejlépe v době vývojelarev. Jsou-li pod kůrou již kukly nebo brouci,není metoda ručního odkorňování vhodná a jemožno provést odkornění např. na stabilnímodkorňovačí nebo použít frézové odkorňovačena motorové pily. Tímto strojním odkorněnímdojde k dostatečnému mechanickému zahube-ní i pozdějších vývojových stádií lýkožroutů.Rovněž tak i v rozštěpkované biomase larvyani kukly nedokončí vývoj; je-li štěpkováníprovedeno ve stadiu žlutého brouka, můžemalá část dospělců přežít. Asanaci je také mož-no provádět odvozem napadeného dříví na vel-kosklady, kde bude provedeno strojní odkorně-ní. V takovém případě je nutné přihlédnout kestavu kůry, zda nedochází po silném žírulýkožroutů k jejímu samovolnému opadáváníz kmenů, aby nedošlo k rozsevu brouků běhemtransportu.

Pro chemickou asanaci je dovoleno používatpouze schválené přípravky uvedené v „Sezna-mu registrovaných přípravků na ochranu rost-lin“, který každoročně vydává Státní rostlino-lékařská správa, nebo v odvozeném „Seznamupovolených přípravků na ochranu lesa“.

Pro zachycení rojících se brouků je možnévyužít odvětvené stromové ležící lapáky.V zásadě zde platí obdobná pravidla jejichinstalace jako u l. smrkového, co do jejich

Vývojový diagram lýkožrouta modřínového, termíny kontrolních a obranných opatření

hlavní období výskytu nebo činnosti

možné období výskytu nebo činnosti

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

vajíčko

larva

kukla

dospělec

kladení lapáků

asanace

OCHRANA

Ochrana proti lýkožroutu modřínovémuvychází celkově z principů známých pro l. smr-kového, se kterým má v zásadě shodnou i bio-nomii. Žádné speciální způsoby ochrany a obra-ny proti l. modřínovému nejsou známy, využitípostupů na l. smrkového a jejich aplikace v mod-řínových porostech jsou dostatečné.

V současné době je v zahraničí dostupnýkomerčně vyráběný feromonový odparník na l. modřínového. Tento přípravek však nenív České republice dosud registrován a po před-chozích problémech s některými vývojovýmitypy feromonových odparníků je také nutnéodzkoušet jeho účinnost.

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

Obecným základem prevence je zvyšováníekologické stability lesních porostů, předevšímvhodnou dřevinnou skladbou, zvyšování biodi-verzity lesních porostů, zejména zlepšovánímpodmínek pro ptactvo a entomofágní hmyz.

Stejně jako u všech ostatních kůrovců prak-tická preventivní opatření dále vycházejí zevčasného a důsledného odstraňování materiáluvhodného pro namnožení lýkožrouta modříno-vého. V praxi to znamená především asanaci

priloha lykozrout prosinec 24.11.2006 15:10 Str. IV