Křesťanská víra a přírodní vědy• Může křesťanská víra bránit člověku ve zkoumání

přírody a jejím využívání ve prospěch člověka?

• Hlavním důvodem, který umožňuje křesťanům vědecké poznání světa, je

vztah mezi Stvořitelem a stvořeným světem:

BŮH NENÍ SOUČÁSTÍ SVĚTA

Křesťanští vědci

• řada významných vědců byla křesťany;• vědecká práce mnichů a kněží je překvapující

svým rozsahem a významem;• jejich zaujatost vědeckým výzkumem ukazuje,

že vztah mezi vírou a vědou odpovídá spíše přirozenému přátelství než antagogismu (protiklad) a podezírání.

Několik příkladů z historie vědy:

UNIVERZITYod 12. století

Robert Grosseteste (kolem 1175 – 1253)

anglický učenec, teolog, profesor univerzity v Oxfordu a biskup v Lincolnu.

• zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z řečtiny a snažil se o reformy v církvi;

• je považován za jednoho z nejučenějších mužů středověku a bývá uváděn jako vůbec první, kdo sepsal úplný seznam kroků k provádění vědeckého experimentu;

• někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě; •Roger Bacon navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle (ačkoli nelze doložit, že by se spolu někdy setkali).

Lom světla v baňce s vodou (Grosseteste nebo Roger Bacon)

Svatý Albert Veliký neboli Albertus Magnus (asi 1200 – 1280)

• byl jedním ze slavných předchůdců moderní vědy ve vrcholném středověku. Položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie...

• papežem Piem XII. byl jmenován patronem všech přírodovědců;

• jeho obsáhlé dílo zahrnuje fyziku, logiku, matematiku, biologii, psychologii a další vědy;

• v díle De mineralibus vysvětlil, že cílem přírodní vědy „není prostě přijímat tvrzení druhých, tedy to, co se mezi lidmi říká, ale zkoumat samotné příčiny, jež působí v přírodě“.

• scholastický filozof a vědec; • učil na Oxfordu;• zabýval se fyzikálními pokusy a dospěl k mnoha základním poznatkům (př. zákonu o odrazu světla a lomu paprsků);• byl obdivován pro svou práci v matematice a optice a je považován za průkopníka moderní vědecké metody; • položil základy moderní vědecké metodologie;• zdůrazňoval význam zkušenosti a experimentu.

františkán Roger Bacon (1214 – 1294)

PŘÍRODNÍ VĚDYod doby renesance

Mikuláš Koperník (1473 – 1543)astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický kněz a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie.

Přijal heliocentrický model, ve kterém planety obíhají kolem Slunce po kružnicích

P. Christopher Clavius (1537-1612)

předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář,

který zavedl papež Řehoř XIII.

Oblast největšího kráteru pojmenovaného Clavius

Galileo Galilei

Fyzika, astronomie

Filozofie

Zakladatel moderní vědy

* Citát: „Nikdy jsem nepotkal člověka tak hloupého, abych se od něj nemohl něčemu naučit.“

1564 - 1642

• v letech 1595 - 1598 Galileo vynalezl a zdokonalil „geometrický a vojenský kompas“

• roku 1610 použil dalekohledu jako složeného mikroskopu a od roku 1623 vyráběl vylepšené mikroskopy. Zdá se, že jeho počin byl prvním dokumentovaným užitím složeného mikroskopu

• 1593 vyrobil Galileo první teploměr- termoskop, když využil expanze a kontrakce bubliny vzduchu k pohybu vodního sloupce v připojené trubici

P. Nicolaus Steno (1638-1686)

• konvertita, katolický kněz, blahořečen Janem Pavlem II.;• „položil větší část základů moderní geologie“ bývá nazýván otcem stratigrafie (studia zemských vrstev; vrstva – stratum);• zjistil, že historii světa lze znovu získat ze skal, a dal si za úkol tuto historii dešifrovat; • dílo De solido - vypracoval program pro zcela nový vědecký přístup

k přírodě, který otevřel časovou dimenzi. Napsal: „Z toho, co vnímáme, je možné vyvodit určitý závěr o nevnímatelném.“

Ze současného světa můžeme vydedukovat zmizelé světy.

VĚDECKÁ ČINNOST JEZUITŮ

17. – 18. století

Vědecké úspěchy jezuitů V Tovaryšstvu Ježíšovu, kněžské společnosti založené

v 16. století sv. Ignácem z Loyoly, byl vysoký počet katolických kněží, kteří se zajímali o vědu.

Přispěli k vývoji (v 18. stol.):• kyvadlových hodin,• pantografů, • barometrů, • refrakčních teleskopů• mikroskopů, • působili v oborech,

– nauka o magnetismu, – optika – elektřina

Vědecké úspěchy jezuitůpozorovali, někdy jako první,

• barevné pásy na povrchu Jupitera• mlhovinu v Andromedě• Saturnovy prstence

bádali• o krevním oběhu• o teoretické možnosti létání• o způsobu, jímž Měsíc ovlivňuje příliv• o vlnové povaze světla

Vědecké úspěchy jezuitů

• Jezuité podstatně přispěli k vědeckému poznání a vědecké infrastruktuře méně vyvinutých národů v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe.

• Od 19. století jezuité na těchto kontinentech otevírají observatoře, jež studují astronomii, geomagnetismus, meteorologii, seismologii a fyziku Slunce.

• Tyto observatoře poskytly těmto místům přesné časové údaje, předpovědi počasí (zvláště důležité v případě hurikánů a tajfunů), odhady rizik zemětřesení a kartografie.

35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích

P. Giambattista Riccioli (1598-1671)

• italský astronom, katolický kněz, jezuita;

• učil logiku, fyziku, metafyziku, teologii;

• byl první kdo určil zrychlení volně padajícího tělesa;

• kniha Almagestum novum encyklopedie astronomie;

• sestrojil přesné vteřinové kyvadlo;

• vypočítal gravitační zrychlení.

jezuita P. Francesco Maria Grimaldi 1618 - 1663

• fyzik, astronom, matematik ● objevil ohyb světla (difrakci)

P. Athanasius Kircher (1602-1680)

• německý jezuitský učenec;• zabýval se orientalistikou, geologií

a lékařstvím;• profesor etiky, matematiky, fyziky;• učil hebrejštinu, syrštinu;• zkoumal malárii a mor;• zakladatel egyptologie.

P. Rudjer Boskovič (1711-1787)

• teolog, jezuita;• fyzik, astronom, matematik

filosof, básník;• považován za zakladatele

moderního atomismu;• zabýval se atomovou teorií,

optikou;• rozvinul první geometrickou

metodu výpočtu dráhy planety.

Někteří vědci novověku od 19. století

Louis de Pasteur

Po celý svůj život byl skalním a zbožným katolíkem a v řadě debat se otevřeně stavěl proti ateismu šířícímu se po francouzských vysokých školách a prohlašujícímu víru v Boha za nevědeckou. Hojně citován byl jeho výrok, stavící se proti údajnému rozporu mezi vědou a vírou: „Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.“[

• 1822 – 1895• biolog, chemik a lékař,

jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Člen Francouzské akademie přírodních věd, Francouzské akademie lékařských věd a Francouzské akademie. Zakladatel nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.

Gregor Johann Mendel (1822 – 1884)

• působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera v Brně;

• zakladatel genetiky;• objevitel základních zákonů dědičnosti.

Georges Lemaître

• belgický kněz v roce 1927 jako první navrhnul teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“

ZpracovaloKatechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého

v rámci projektu „Využití křesťanského dědictví ve výuce“.

Zpracováno podle knihy: Woods, T. E. Jr. Jak katolická církev budovala západní civilizaci. Res Claritatis, 2008.Určeno pouze pro výukové účely.

2012