Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Příspěvek k pojmům eisfora, aformé a trofé v Xenofóntově spise Poroi Author(s): DAGMAR ŠIGUTOVÁ Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 114, Čís. 2/3 (1991), pp. 129-133 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23465314 . Accessed: 15/06/2014 18:02 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 91.229.229.86 on Sun, 15 Jun 2014 18:02:14 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
Příspěvek k pojmům eisfora, aformé a trofé v Xenofóntově spise PoroiAuthor(s): DAGMAR ŠIGUTOVÁSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 114, Čís. 2/3 (1991), pp. 129-133Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23465314 .
Accessed: 15/06/2014 18:02
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 91.229.229.86 on Sun, 15 Jun 2014 18:02:14 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Příspěvek k pojmům eisfora, aformé a trofé v Xenofóntově
spise Poroi
DAGMAR ŠIGUTOVÁ
Xenofóntův spis Poroi zahrnuje vedle jiných i návrhy, které nemohly být realizovány, aniž
by si vyžádaly od státu finanční dotace. Xenofón si byl dobře vědom, že mají-li být jeho akce úspěšné, neobejdou se bez podpory athénských občanů, a to i podpory finanční. Nabízí bystré řešení, jak dostat peníze na takové podniky přímo od samotných občanů v podobě eisfory.
Xenofón navrhuje toto: „xxijcnv 5è àrc' oùSevôç av outra xaÀ.T|v xxijaaivxo &ani:g ácp' oů &v TtQOTE^éaraaiv elç xijv àcpoQpijv. (j) pèv yàp av ôéxa pvaì cìcripogà yÉVT|xai, ftarceg vauxtxóv a%eóóv èTUTtEprcxov aoxra yíyvExai, tqkûPoàov xfjç ripégaç lappávovxi. á) Sé
y'av jxévxe pvaì, kXeìov ij èirixQixov. oi Sé y£ tiX.eìctxoi Afir|vaírav Ttlsiova 7.ij\)/ovxai xax' èvtauxòv fj òca Sv EiaEvéyxraaiv. oi yàg pvàv 7iQoxEX.Éaavx£ç èyyùç Suoìv pvaìv
xeóooòov ËÇouat, xaì xauxa èv nó^Ei."1
V jakém významu používá Xenofón termín eisfora a aformé? R. Herzog chápe eisforu jako daň podle majetkového cenzu odstupňovaného podle principu athénské demokracie, podle tří majetkových tříd.2 A. Wilhelm hovoří o eisfoře jako o dávce.3 K. Lieck ji považuje za druh daně na způsob leiturgií.4 S. Lauffer definuje eisforu
jako povinnou jednorázovou daň z majetku.5 V pojetí J. H. Thiela je to půjčka na dobrovolné bázi6 a G. Giglioni ztotožňuje eisforu s nucenou půjčkou.7 Názory bada telů se tedy různí a lze je zjednodušeně rozdělit do dvou skupin: první skupina chápe eisforu jako daň, druhá skupina jako půjčku. Jakou podobu eisfory má Xenofón skutečně na mysli?
Eisfora ve své původní podobě byla mimořádná daň placená poprvé v roce 428/7 př. n. I.8 Systém eisfory vznikl z potřeb přispívat na válku a tak, jak existoval ve 4. stol.
př. n. 1., byl velmi nevítaným opatřením athénské demokracie, neboť tuto jednorázovou daň platili nejen ti nejbohatší, ale i jen trochu majetní Athéňané a metoikové. Ekklésia jen velmi nerada schvalovala placení této daně. Nechuť platit eisforu se projevovala jak ze strany méně majetných, pro které znamenalo placení značnou finanční zátěž a kteří se
objevovali jako neplatiči právě z těchto důvodů, tak ze strany bohatých občanů, kteří, aby se vyhnuli daňovým povinnostem, zatajovali výši svého majetku nebo žádali o antidosi.9
Sám Xenofón obviňuje athénskou vládu ze značné výše zdanění athénských občanů na
vojenské akce, které končívají bez valného úspěchu.10 Xenofón podnikl pokus dát eisfoře nový smysl. Pojímá eisforu jiným způsobem, než
tomu bylo v dosavadní praxi. Základní odlišnost od eisfory jako válečné daně spočívá v tom, že Xenofóntovy návrhy se
mají uskutečnit v mírových podmínkách. Eisfora má
jiné poslání v době války, jiné v míru. Mírové podmínky dávají eisfoře zcela jiný smysl. Především se zcela zásadně mění užití peněz získaných eisforou. Xenofón velmi zřetelně
a přesně vystihuje rozdíl mezi použitím eisfory v praxi athénské demokracie a eisfory, kterou navrhuje on. „ ... èniaxapai 8è xaì xqiùqeiç rco>.X,àxiç èx7iep7iopévaç oùv 7ioX.X,fj
ôaxâvi]... xoúxoo pèv à8ij7.ou ôvxoç, eî'xe PéX.xiov eïxë xáxtov ëaxai, èxEÎvou 8è 5tj7,ou, 6xi oùSêjioxe àjioX,iiv(fovxai S av EÌOEvéyxracnv oôSè |X£ÔéÇouaiv à v av EÍaEvéyxraoi."12
Naproti tomu v Xenofóntově pojetí eisfory jsou plátci přesně informováni, kolik jim jejich účast v eisfoře vynese a na co budou jejich peníze použity.13 Xenofón vychází ze skutečnosti, že zavedený systém válečné daně byl nepopulární a že zatímco chudším
poplatníkům způsoboval značné nesnáze, bohatí mohli eisforu platit poměrně bez větších
129
This content downloaded from 91.229.229.86 on Sun, 15 Jun 2014 18:02:14 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
obtíží. Xenoťóntovi záleželo na tom, aby přiměl všechny účastníky, na něž se eisfora
vztahovala, aby ji platili ochotněji než doposud. Snažil se zainteresovat na placení eisfory
ty, kteří by byli schopni přispět jednou minou, tak vysokým úrokem, který by převyšoval vloženou částku peněz téměř o sto procent.141 pro ty nejmajetnější mohl být Xenofóntův
návrh přitažlivější než placení běžné eisfory, neboť až doposud se z vynaložené částky při
plnění daňové povinnosti žádné peníze nevracely. Avšak v případě eisfory na vytvoření aformé měl participant část poskytnuté sumy opět dostat zpět v podobě toho, co Xenofón
nazývá ktésis.15 Odpor k eisfoře ze strany nejbohatších se Xenofón snažil zmírnit poskyt nutím částky 3 oboly na den, která se rovnala sumě „úroku" z lodní půjčky.16 Chytře užil
přirovnání k lodní půjčce, neboť tyto úroky patřily k těm nejvyšším - 20 až 30 %. Vyzdvi hl přitom jako přednost a výhodu oproti lodní půjčce, že peníze z eisfory budou použity přímo ve městě,17 čímž odpadlo vysoké riziko, s nímž byla lodní půjčka spojena. Aby tento návrh vyzněl ještě přitažlivěji, a to zvláště pro ty, kteří by vynakládali tv nejvyšší částky, doporučuje zapsat věřitele jako „EŮsgyÉTai eîç tòv anavza xqóvov."1
Poctou, které by se tím dostalo takovým plátcům, měly být kompenzovány jejich finanční oběti. Xenofón v tomto případě spoléhal i na to, že člověk jedná často ne kvůli získání bohatství, ale z pohnutek filantropických a z touhy po poctě.
Xenofón navrhuje, aby občané poskytli státu peníze, z nichž by se jim určitá suma měla
po čase vrátit. Nejedná se tedy o půjčku v pravém slova smyslu, protože v takovém
případě by museli dostat zpět částku celou, popřípadě i s úroky. Eisfora se vyskytuje
pouzejako daň nebo dávka z majetku, nikoli ve smyslu dobrovolné platby.19 Pod eisforou
v Xenofóntově spise Poroi lze chápat zvláštní druh daně z majetku; tato zvláštnost
spočívá v návratnosti určité finanční částky odstupňované podle výše poskytnuté sumy.
Xenofón nahrazuje systém válečné daně daní z majetku za účelem ekonomických investic. Předpokládá, že z peněz shromážděných pomocí eisfory vznikne aformé. Mezi
aformé a eisforou je velmi těsný vztah. Vznik a velikost aformé je podmíněn uskutečněním
eisfory. Míra realizovatelnosti Xenofóntových návrhů, které si vyžadovaly investice, závisí
na velikosti výchozího investičního kapitálu, tedy aformé. Aformé je možno definovat
jako celkovou peněžní částku, která by se sešla po zaplacení mimořádné daně-eisforv, tedy
jakýsi fond určený k financováni konkrétních podniků neboli investiční kapitál. Xenofón zcela přesně vypočítává ty podniky, do kterých má být investováno „órcÓTE
ys pijv <x(poQpij ĎJtáexoi: postavení nových ubytoven loďařům, zřízení prostor pro
kupce, obecní ubytovny pro návštěvníky, domy a krámy pro drobné obchodníky v Pei
raieu i ve městě a nákup státních nákladních lodí.22 Zcela určitě zamýšlel Xenofón čerpat
peníze z fondu i na nákup státních otroků, i když to explicitně neříká. Zisky ze správného zavedení těžby stříbra patří k těm zdrojům příjmů, pro které Xenofón předpokládal
předběžné výdaje od občanů. Žádný jiný zdroj prostředků na financování takových
podniků než aformé nejmenuje. Proto je třeba předpokládat, že aformé měla nepochybně sloužit i k dotování nákupu 1200 otroků určených k pronájmu na práci do laurijských dolů. Eisfora kolem let 364-354 př. n. 1. představovala sumu 60 talentů. Zdá se, že
Xenofón se svou eisforou, z níž se mělo nakoupit 1200 otroků v ceně asi 35-40 talentů
a jež byla určena na financování infrastruktury, zůstal v rámci tehdy obvyklé výše
eisfory. Xenofóntův záměr je zcela evidentní: použít eisforu k investicím nikoli do vojenské, ale
do ekonomické sféry, a to do té její části, která by přinesla takový zisk, který by umožnil část peněz vybraných v podobě eisfory plátcům vrátit a ještě zvýšit životní standard
athénských občanů. Xenofón nezavrhuje eisforu jako daňové opatření samo o sobě, ale
odmítl pouze její poslání pro válečné účely a nahradil ho posláním novým -
mírovým.
Zamýšlel použít modifikovaného systému staré válečné daně v nových podmínkách tak,
aby přednostní užitek měl stát, ale zároveň aby netradičním způsobem zainteresoval
130
This content downloaded from 91.229.229.86 on Sun, 15 Jun 2014 18:02:14 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
příspěvek k pojmům eisfora, aforme a trofe v xenofontove spise..
daňové poplatníky, či zmírnil jejich nechuť k placení daně. Takový způsob myšlení je pro Xenofónta příznačný a setkáváme se s ním i při jiných příležitostech. Charakteristickým rysem Xenofóntova myšlení je snaha využít účelně existujících systémů, struktur či
institucí, v tomto případě eisfory, a přizpůsobit je novým podmínkám, nikoli je odmít nout jako nepoužitelné.
Někteří badatelé dávají do přímé souvislosti trofé se systémem demokratických den ních peněz. Je tak ztotožňován Xenofóntův konečný cíl a hlavní motiv v Poroi - dostateč
né zajištění obživy lidu ze státních prostředků, s vyplácením sumy oněch tří obolů na každého Athéňana na den.24 Dospívá se k tomu na základě různých kombinací. Do
souvislosti jsou dávány tři oboly, které mají dostat ti, kteří platí eisforu v nejvyšší majetkové skupině, s Xenofóntovou další poznámkou
- „oůtců xod ř| rcô/aç xiqno
óripoaioc àvòQÓmoéo!, ecbç yíyvovuo tqíoí éxácnco' Aůrivaírov,"25 což by při čistém zisku
jeden obolos denně26 souhlasilo s počtem tří obolů na občana a den. Xenofón hovoří
o třech obolech na den pouze na jednom místě.27 S. Lauffer správně poznamenává, že
„úrok" tři oboly denně je jmenován pouze u první majetkové skupiny. „U dalších dvou tříd je třeba předpokládat totéž, aby úroková míra souhlasila."28 Avšak R. Herzog k tomu dodává: „Dividendy musejí být stejné pro všechny, a co Xenofón zapomíná říci,
rovněž pro čtvrtou třídu, která neplatí nic; renta tři oboly na osobu denně nebo 180
drachem v roce, jinými slovy, Xenofón chce uhradit reocpij tou ôijpou z výnosů těchto
podniků"29 (myslí tím podniky, které Xenofón navrhuje). Že mají všichni občané obdržet tři oboly denně, Xenofón neříká a myslím, že ani na to nezapomíná. V III, 10 stojí: „oi 5é ye Tikeìcrcoi A9T|vaícov Tiketová kijv|/ovxo!i xať èvrautòv fj óaa av eiaevéyxcoaiv."30
Hovoří se zde pouze o platících občanech. Xenofón své myšlenky v celém spise
formuluje přesně, a kdyby v souvislosti s aformé zamýšlel dát všem občanům pro třech
obolech denně, pak neměl důvod to nesdělit. Xenofón tu hovoří pouze o třech skupinách
platících občanů, nikoli o čtvrté skupině, která se na eisfoře nemohla podílet, protože na
to neměla prostředky. Tři oboly na den se vztahují pouze na ty, kteří poskytli své peníze na vytvoření aformé. O rozdávání tří obolů denně všem bez rozdílu, zda platili eisforu
nebo ne, se ve spise Poroi nehovoří. Tři oboly lze chápat jako xTrjmç či 7iqooô5oç31 z peněžité částky poskytnuté státu v podobě eisfory, jejíž výši Xenofón odstupňoval tak, aby byli zvýhodněni menší plátci. Ten, kdo poskytne nejvyšší částku, měl dostat „úrok" nejnižší, zatímco plátce, který přispěje nejnižší částkou, obdrží „úrok" nejvyšší.
G. B. Giglioni poznamenává, že mezi trióbolon (III, 9) a tři oboly na občana (IV, 17) není žádná přímá souvislost. Jako řešení navrhuje, aby trióbolon pro platící eisforu
představovalo blízký cíl pro první skupinu občanů, naproti tomu tři otroci na jednoho občana vzdálený cíl podle uskutečnění celého programu.32 Pokud si Xenofón stanovil za
cíl, aby bylo dosaženo počtu tří otroků na jednoho občana,33 při výnosu jeden obolos
denně od každého otroka34 to opravdu znamenalo zisk z pronájmu tři oboly na osobu
za den. Tato částka skutečně odpovídala dennímu sociálnímu minimu. Propočet tři oboly na osobu a den je správný, pokud se hovoří pouze o obživě z pronájmu státních otroků
na důlní podnikání. Xenofón však zdůrazňuje, že výnos z otroků by nebyl jediným příjmem, který by doly vynesly.35 Mimo to podává celou řadu dalších návrhů, z nichž by obec měla zisk. Sumu tři oboly na občana na den je možné dávat do souvislosti pouze s programem pronájmu otroků na těžbu stříbra, a to je cíl opravdu vzdálený, jak vytušila G. B. Giglioni.
Nelze proto Xenofóntův záměr - dosažení dostatečné obživy ze státních prostředků, ztotožňovat s částkou tři oboly pro každého Athéňana na den. Výnos z pronájmu otroků a návrh na správné zavedení těžby stříbra v Laureiu nesmí být chápán izolovaně od
ostatních návrhů, ale jako součást celku, který Poroi představují. Jak velikou částku si Xenofón pod dostatečnou trofé představoval, nikde neuvádí. Jakou konkrétní cestou
131
This content downloaded from 91.229.229.86 on Sun, 15 Jun 2014 18:02:14 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
měly získané peníze putovat ze státní pokladny k samotným občanům, zvláště k těm
nemajetným, Xenofón rovněž nestanoví. Zřejmě to ponechává na rozhodnutí příslušných
orgánů. Jeho starostí bylo pouze poradit, jakým způsobem lze dosáhnout takové výše
peněžních prostředků, aby se z nich občanům dostalo dostačující obživy. Naskýtá se otázka, zda Xenofón trofé ztotožňoval s určitou peněžitou sumou. Dostá
váme se tak k samotnému významu pojmu trofé. V užším smyslu trofé znamená obživa, strava. Ve významu strava nebo jídlo je tento termín použit v závěru spisu: „ó pèv ôfjpoç TQOipijç eůJiocijCTEi."36 Ale k tomu Xenofón ještě dodává: „iteeiouaíotc; 6è 7toM.rjç yevo
Xenofóntovi nešlo tedy pouze o trofé v nejužším slova smyslu," ale o zvýšení celkové
životní úrovně athénských občanů. V širším slova smyslu chápu pod pojmem trofé vedle stravy i kulturu odívání, nutnost bydlení, potřeby náboženské, kulturní i udržování určitých zvyklostí. Trofé má tedy zajišťovat určitý stupeň životní úrovně obyvatelstva. Nepovažuji za správné ztotožňovat trofé pouze s určitou sumou peněz, která může být občanům ze státní pokladny nabídnuta jako životní minimum.
Ztotožňovat konečný cíl Xenofóntova spisu Poroi - zajištění dostatečné obživy ze státních prostředků - s částkou tři oboly na občana na den nepovažuji za podložené v textu.
Zajistit trofé znamená vytvořit pro občany ze strany státu takové podmínky, aby se
zlepšily jejich hmotné i kulturní poměry.
Poznámky
1 Xen. Por. III, 9-10.
2 R. Herzog: Zu Xenophons Poroi. In: Festgabe Hugo Blůmner, 1914, s. 473.
3 A. Wilhelm: Untersuchungen zu Xenophons Poroi. In: Wiener Studien 52, 1934, s. 42.
4 K. Lieck: Die xenophontische Schrift von den Einkiinften, Diss. Kôln 1933, s. 25.
5 S. Lauffer: Das Bergbauprogramm in Xenophons Poroi: In: MIGRA, I, 1975, s. 178.
6 J. H. Thiel: Xenofóntos Poroi. Diss. Wien 1922, s. 49.
7 G. B. Giglioni: Xenophontis De Vectigalibus, Firenze 1970, LXXXIV. ° Thúk. III, 19.
Dem. XXII, XXIV.
Xen. Por. III, 7-8.
Na tento zásadní rozdíl upozornil R. Herzog: o. c., s. 472 n. Xen. Por. III, 8.
Xen. Por. III, 9-14; IV, 1.
Xen. Por. III, 10.
Xen. Por. III, 9.
Ib.
Xen. Por. III, 10.
Xen. Por. III, 11.
S. Lauffer: o. c., s. 178. A. Wilhelm: o. c., s. 42; S. Lauffer: o. c., s. 178 -
označují aformé jako investiční kapitál. Xen. Por. III, 12.
Xen. Por. III, 12-14. 23
S. Lauffer: o. c., s. 179. 24
R. Herzog: o. c., s. 473; A. Wilhelm: o. c., s. 43; W. Schwahn: Die Xenophontischen Poroi und die athenische Industrie im vierten Jahrhundert. In: Rh. Mus., 80, 1931, s. 253-278. P. Gauthier: Commentaire historique des Poroi de Xenophon, Genève 1976, 20 n.
132
This content downloaded from 91.229.229.86 on Sun, 15 Jun 2014 18:02:14 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
