Problematika EKOLOGICKÉ ÚJMY ve světle aktuálních

zkušeností s hodnocením rizik

26. dubna 2013, Křtiny

Alexandra Skopcová, Šárka MikundováOdbor environmentálních rizik a ekologických škod,

oddělení sanace

Obsah

• Představení činnosti OEREŠ MŽP

• Legislativní rámec problematiky

• Nejčastější diskutovaná úskalí Základního

hodnocení rizik

• Kontrolní činnost

Představení

• Odbor environmentálních rizik a ekologických škod

o Oddělení prevence rizik a chemické bezpečnosti

o Oddělení geneticky modifikovaných organismů

o Oddělení sanace

Oddělení sanace OEREŠ MŽP• Sanace starých ekologických zátěžío Vzniklých před privatizacío Po Sovětské armáděo Financovaných s podporou OPŽP, oblastí podpory 4.2

• Revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin

• Poskytování Územně analytických podkladů (jev č. 64)

• Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě

Před přijetím zákona o EÚ• Zákon č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny• Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon• Zákon č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského

půdního fondu• Zákon č. 289/1995 Sb., Lesní zákon• Zákon č. 164/2001 Sb., O lázeňství• Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech• Zákon č. 59/2006 Sb., O prevenci závažných havárií• Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí• Zákon č. 239/2000 Sb., O integrovaném záchranném

systému• Zákon č. č. 240/2000 Sb., Krizový zákon

Legislativní rámec problematiky v současnosti• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí

• ZÁKON 167/2008 Sb. ze dne 22. dubna 2008 o předcházení ekologické újmě a její nápravě

• NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

Směrnice 2004/35/ES

• Cílem této Směrnice je stanovit rámec pro uplatnění odpovědnosti za újmu (škodu) na životním prostředí na základě principu „znečišťovatel platí“ (polluter-pays principle – PPP) a újmám na životním prostředí předcházet a napravovat je.

ZÁKON 167/2008 Sb. (1)• Transpozice Směrnice 2004/35/ES• Hlavním cílem zákona o předcházení a nápravě

ekologické újmy je dosažení takového stavu, ve kterém ekonomické subjekty, jejichž činnost může výrazně negativně ovlivnit životní prostředí, přijímají odpovědnost za možné nepříznivé dopady již před jejich výskytem.

• Vztahuje se na případy ekologické újmy, ke kterým došlo po začátku účinnosti zákona (odpovědnost není zpětná).

ZÁKON 167/2008 Sb. (2)• Definuje:o pojem „ekologická újma“o provozovatele resp. jednotlivé provozní

činnosti• Řeší:o financování preventivních a nápravných

opatřenío výkon státní správy

§ 14 Zákona 167/2008 Sb.

• Definuje povinnost provozovatele, který provozuje některou z činností uvedených v příloze 1 zákona.

• Tento provozovatel je povinen provést hodnocení rizik k jednotlivým provozním činnostem.

§§ 12 a 13 Zákona 167/2008 Sb.

Náhrada nákladů

•Pokud újmu způsobilo více provozovatelů

•Náklady státu

•Možnost využití prostředků daných § 42

vodního zákona

Nařízení vlády 295/2011 Sb.• Naplnění článku 14 Směrnice (§ 14

zákona o EÚ).

• Stanoví způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky způsobu finančního zajištění k provedení preventivních a nápravných opatření.

Základní vs. Podrobné hodnocení rizika ekologické újmy

• ZHR:o Indikační charaktero Provádí sám provozovatel• PHR:o Detailnío V případě dosažení 50 bodů v ZRHo Provádí odborně způsobilá osoba

Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika

ekologické újmy

• Hlavní východiska: o Směrniceo Zákono Nařízení vlády• Pro koho je určen• Jaký je jeho účel• Metodický pokyn nemůže měnit platnou

legislativu!

• http://www.mzp.cz/cz/ekologicka_ujma

Metodický pokyn OEREŠ MŽP pro provádění základního hodnocení rizika

ekologické újmy

Problematika základního hodnocení rizika ekologické

újmy nečastější diskutované otázky

Základní otázky

• Kdo je provozovatelem?

• Jak poznám provozní místo?

• Jakou mám provozní činnost?

Kdo a kdy provádí hodnocení?• Pro každé místo provozní činnosti a v

hodnoceném provozním místě pro každou provozní činnost (tabulka č. 1) zvlášť. Pro každou provozní činnost se zpracuje základní hodnocení rizika podle přílohy č. 1 nařízení vlády.

• Provozovatel provádí aktualizaci hodnocení rizik pokaždé, když se významně změní provozní činnosti nebo jiné okolnosti mající na vliv na výsledek hodnocení.

Kde je provozní místo?

• V případě, že se v jednom objektu (areálu), který vlastní jedna osoba, nachází několik provozovatelů, zpracuje každý provozovatel za sebe hodnocení rizik pro jeho provozní činnost a místo provozní činnosti.

Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem

„provozní činnost“ ? (1)• Právnická nebo fyzická osoba

vykonávající v rámci své hospodářské činnosti, obchodu či podnikání provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 ZEÚ, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový či neziskový charakter.

Které subjekty podřadit pod pojem „provozovatel“ a jak chápat pojem

„provozní činnost“ ? (2)

• Příspěvková organizace:ANOo A) státní příspěvkové organizace o B) příspěvkové organizace územních

samosprávných celků, tj. krajů a obcí• Organizační složka státu:NE• Bytová družstva:ANO• Společenství vlastníků jednotek (SVJ):ANO

Výjimky

ze zpracování hodnocení rizik

Výjimky (1)• Provozní činnost č. 1 » jedno hodnocení pro

všechny činnosti.

• Mobilní zařízení, u něhož není možno stanovit přesné místo provozní činnosti » základní hodnocení rizika se neprovádí.

• Pro ostatní činnosti, které mohou způsobit ekologickou újmu, ale nejsou výslovně uvedeny v příloze č. 1 » základní hodnocení rizika se neprovádí.

Výjimky (2)

• Provozní činnost č. 9, kdy příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v celkovém množství, které nedosahuje limity stanovené v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády » základní hodnocení rizika se neprovádí.

Výjimky (3)

• Pokud jsou nebezpečné chemické látky a přípravky nebo závadné látky součástí zařízení, jsou v něm pevně (hermeticky) uzavřeny, s těmito látkami se nenakládá a provozovatel používá zařízení pro provozní činnost neuvedenou v příloze 1 ZEÚ » základní hodnocení rizika se neprovádí.

Výjimky (4)• § 14 odst. 4 ZEÚ:Finanční zajištění není povinen zabezpečit

provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

• Vypouštění dešťových vod » nejedná se provozní činnost.

Provozní činnosti, jejich definice, příklady z jednotlivých částí

hodnocení

Provozní činnost č. 9• Je odvoditelná od konkrétního správního aktu.• Rozumí se jí činnost, při jejímž vykonávání je

nezbytné naplnit § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2010 Sb., tj. provozovatel musí disponovat schváleným havarijním plánem.

• Je spojena s provozní činností a místem provozní činnosti, kterým se pro danou provozní činnost považuje „ucelené provozní území“ podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška).

Provozní činnost č. 10• Rozumí se jí „výroba, dovoz, vývoz, prodej,

používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava" (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Provozní činnost musí být odvoditelná z konkrétního správního aktu (správního rozhodnutí, povolení či souhlasu, kolaudační rozhodnutí/souhlas – skladování), z havarijního plánu, živnostenského oprávnění či z předmětu obchodní činnosti spočívající v nakládání s těmito látkami.

Provozní činnosti č. 9 a 10 (1)• Pokud při nakládání s některou látkou lze tuto látku

zařadit současně jako závadnou látku podle vodního zákona i nebezpečnou chemickou látku dle chemického zákona, provádí se pouze 1 hodnocení rizik a to pro provozní činnost č.10.

• Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s nebezpečnými chemickými látkami či směsmi, bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10. Bude-li zároveň nakládat se závadnými látkami (nebezpečné chemické látky či směsi se znovu nezapočítávají), bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.

Provozní činnosti č. 9 a 10 (2)

• Množství závadných látek (analogicky nebezpečných chemických látek) se odvíjí zejména od množství uváděných v platných, příslušných havarijních plánech, případně od kapacit, na jaké jsou zkolaudovány skladové prostory.

• Nejedná ani o měsíční ani roční spotřeby či průměry.

Provozní činnosti č. 9 a 10 (3)

• V případě, že chemické látky mají příslušné "R" věty dle NV 295/2011 - nakládání s nimi se posuzuje jako provozní činnost č. 10 a nakládání s látkami bez těchto "R" vět, potom jako provozní činnost č. 9.

• V tomto případě dané látky v provozní činnosti č. 9 není znovu hodnocena.

Provozní činnosti č. 11 a 13• 11. Přeprava nebezpečných chemických látek a

nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě.

• 13. Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku.

» hodnocení rizik se provádí pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má provozovatel ve vlastnictví nebo nájmu.

Provozní činnost č. 12• 12. Nakládání s geneticky modifikovanými

organismy a genetickými produkty. o Na konečné uživatele GMO schválených pro

uvedení do oběhu (zemědělec, který koupí GM osivo, pěstuje GM odrůdu a skladuje sklizené GM zrno pro svou potřebu, dále zemědělec, který krmí GM krmivem, spotřebitel) se bod 12 přílohy č. 1 zákona o újmě nevztahuje, neboť se nejedná o nakládání s GMO ve smyslu definice uvádění do oběhu.

Část B (1)• Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního

plánu pouze s chemickými látkami uvedenými

v bodě 5., bude se jednat o provozovatele

vykonávajícího provozní činnost č. 10, který

vyplní část B bod 5. Bude-li zároveň (podle

havarijního plánu) nakládat se závadnými

látkami, bude zpracovávat samostatné

hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9.

Část B (2)• V „rozhodnutí“ jen nebezpečné chem.

látky » provozní činnost č. 10 » vyplňuje 1 hodnocení a bod 5.

• V „rozhodnutí“ jen závadné látky »provozní činnost č. 9 » 1 hodnocení a bod 6.

• V „rozhodnutí“ nebezpečné chem. látky i závadné látky » provozní činnost č.9. i č.10 » 2 hodnocení.

Část B (3)

• Hodnocení „polních hnojišť“o Hodnocení se provádí samostatně pro

jednotlivé objekty, zařízení, ucelená provozní území uvedená v havarijním plánu. V případě dočasných polních hnojišť se provozním místem rozumí parcela či půdní blok (podle LPIS), na kterém je polní hnojiště umístěno.

Část B (4)• Zápočet nebezpečných odpadů v řádku 7:o Pro provozní činnosti 2, 4, 9, 10, 11, 12, 13, 14

a 15.o Je-li současně nakládání s nimi zahrnuto ve

zpracovaném havarijním plánu.o V případě, že provozovatel má povolení k

nakládání s NO, ale nakládání s NO nemá zahrnuto ve schváleném havarijním plánu, pak bod 7 části B sice posuzuje, ale nezapočítává si za něj žádné body.

Část B (5)• Zápočet nebezpečných odpadůo Hodnotí-li provozovatel provozní činnost č. 9 nebo č. 10,

disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady a tyto jsou zahrnuty v havarijním plánu, započte si v části B bodu 7. 5 bodů.

o V rámci provozní činnosti č. 14 a 15 se v části B bodu 7. započítá 5 bodů, pokud jsou nebezpečné odpady nebo vybrané výrobky zahrnuty v havarijním plánu a provozovatel disponuje souhlasem k nakládání s nebezpečnými dopady (provozovatel v takovém případě dělá 2 ZHR – pro provozní činnost č. 9 a č. 14/15).

Část B (6)

• Výjimky:

o Pro provozní činnosti č. 3, 5, 6, 7, 8, a se část B nevyplňuje, a zpracovatel pokračuje ve vyplňování částí C.

o Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.

Části C1 a C2• C2 se vztahuje jen k určitým, přesně definovaným

provozním činnostem.

• Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom provozovatelé, u kterých je v bodě č. 3 části A uvedeno pořadové číslo 9, 10, 11, 14 a 15 provozní činnosti podle přílohy č. 1 zákona, nevyplňují část C.

• Provozní činnost č. 14 s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.

Část C2Řádek č. 9 (Název nejbližšího významného vodního

toku ve směru spádu terénu) a č. 12 (Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu).

•Dle NV 295/2011 Sb.: Pokud je vyplněn bod 9, bod 12 se nevyplňuje, a pokud je vyplněn bod 12, bod 9 se nevyplňuje.•Řádek č. 9: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do povrchových vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 12.•Řádek č. 12: Vyplnění tohoto bodu souvisí se situací, kdy provozovatel vypouští (provozní činnost č.3) či odvádí (provozní činnost č.4) do podzemních vod. V opačném případě vyplňuje bod č. 9.

Části D a E

• Pro tyto části neexistuje výjimka z je povinnosti vyplňovat, proto je potřeba je vždy posoudit.

Část F• V případě, že základní hodnocení vyjde

pod 50 bodů, tak není potřeba mít finanční zajištění. Toto platí pro všechny provozní činnosti bez výjimky, tedy i pro provozní činnost 1 (tj. že provozovatel vlastní integrované povolení).

• Odpovědnou osobou je osoba, která hodnocení vyplňuje, bez ohledu na to, zda je zaměstnancem provozovatele a jakou funkci vykonává.

Výsledek hodnocení• > 50 bodů zpracování podrobného hodnocení

(možnost způsobení ekologické újmy)

• < 50 bodů uschování hodnocení pro případ kontroly

Pozitiva a negativa regulace

Negativa

•Administrativní zátěž spojená s hodnocením rizik a náklady na ně.

•Vypovídací schopnost hodnocení rizik.

•Finanční nároky na stát.

•Systém kontroly a monitoringu hodnocení rizik.

Pozitiva

•Zvýšení environmentálního povědomí provozovatelů.

•Aktuálnost a věcná správnost platných rozhodnutí a dalších.

•Nové pracovní příležitosti – konzultační firmy, pojišťovny a banky.

Kontrolní činnost (1)

Ze zákona provádí:

•ČIŽP

•Správy NP a CHKO•Újezdní úřady

Kontrolní činnost (2)ČIŽP:

•V současnosti probíhají jak ze strany Ředitelství, tak jednotlivých OI.•Samostatně i v rámci jiných (např. hloubkových) kontrol.•Plánované kontroly EÚ jsou většinou v rámci integrovaných kontrol.

Kontaktní údaje

Ing. Šárka MikundováSarka.mikundova@mzp.cz

Ing. Alexandra SkopcováAlexandra.skopcova@mzp.cz

DĚKUJI ZA POZORNOST