prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

1.

prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

2.

Prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSC. , [email protected] ::

Vývoj veřejné správy v českých zemích

3.


Do r. 1848

→ Rakouské císařství 1804

- státoprávní rámec pro formování státní správy

→ Rakousko – uherské císařství 1867

4.


František I. 1804 – 1835

Ferdinand I. (V) 1835 – 1848

František Josef I. 1848-1867-1916

Karel I. 1916 → (1918)

5.


Státní konference

kn. Meternich

hr. Kolowrat

arciv. Bedřich

6.


do r. 1848

Čechy „nejvyšší purkrabí˝Prezident zemského gubernia

Morava „zemský hejtman˝zemské gubernium

krajský hejtmanhejtmanství

Patrimonia

7.


do r. 1848

Zemský sněm (stavovský)

Zemský výbor (volen sněmem schválen panovníkem)

Krajský sněm

Města

8.


1848 - březnové bouře

Vídeň – (Berlín – Paříž únor)

Praha – březen – Svatováclavské lázně

9.


Předpoklady „novodobé˝ české politiky

1825 – 1826

vznik České spořitelny

1833

Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách

1843 – Změna stanov

10.


1842

Česká stolní společnost „k obveselování azvelebování naší mateřské řeči˝

(zakázána 1843)

1843

Vlastenecká čtenářská jednota

11.


Česká stavovská šlechta

30. léta:

hr. Bedřich Deym hr. Lev Thun

hr. Josef Matyáš Thun → proti hr. Karlu Chotkovi

(odvolán 1843)

1847(17.11.) Dedukce o právní nepřetržitosti ústavních práv a svobod

českých stavů (V.) Adresa zemského sněmu císaře

Ferdinandu V.

12.


Občanská „politika˝

- radikální

1836

projev odporu při korunovaci Ferdinanda V.

1844

„Repeal˝ (Sabina, Arnold, Gauč)

1847

13.


MORAVA

zemská stavovská práva

zemský sněm:

hr. Egbert Belcredi

„Svobodné obecní zřízení je základem státu˝

14.


Vídeň

11. března: Výzva k povstání

12. března: Rezoluce studentů

13. března: Svolání Generálních stavůna 3. července

Zasedání dolnorakouských stavů

Odstoupení Metternicha

15.března: Prohlášení konstituce

15.


Svatováclavský výbor – 11.3.

Poradní mimořádná guberniální komise – 1.4.

Národní výbor – 13.4.

16.


Vídeň

25. dubna Pillersdorfova ústava

13.-15. května Centrální občanský výbor

16. května Císařská proklamace Sněm „ústavodárný˝

17.


15., 16. V.

Centrální občanský výbor

16.V. Císařská proklamace

Ústavodárný sněm –

volen přímo, bez cenzu

17.V. Císařský dvůr do Insbrucku

18.


PRAHA

19.V. Projev loajality vládě

28.V. „prozatímní vládní rada˝

Vídeň – proti (Dogeldorf)

ale

27. 29. V.: Svatováclavské lázněpro Vídeň

19.


Slovanský sjezd

Přípravný výbor: Josef Matyáš Thun

Program:

■ Vytvoření spolku rakouských Slovanů pro vzájemnou obranu a podporu

■ Vztah slovanských národů k druhým národům rakouského soustátí, vytvoření federativního rakouského státu

■ Vztah rakouských Slovanů k ostatním Slovanům

■ Vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům Evropy

Zahájení: 2. června

20.


7. června - Vojenská přehlídka

10. června - Schůze pražského studenstva

12. června - Svatodušní bouře (pondělí)

15. června - Ostřelování Prahy

26. června - Rozpuštění Národního výboru

28. června - Rozpuštění „Svornosti˝ Reorganizace „Národní gardy˝

21.


17. července Odvolání hr. L.Thuna

4. srpna Karl von Metzseri (zastupující prezident gubernia)

22.


Svolání „říšského sněmu˝

Vídeň 22.7. 1848

přerušeno jednání 6.10. → 22.10. 1848

jednání v Kroměříži (15) 22.11. 1848

rozpuštění sněmu 4.3. 1849

23.


22.VII. Říšský sněm - Vídeň

Praha celkem 4

Ústavní výbor – předseda J.Fejfalík

7.IX. Zákon o zrušení poddanství

X. Přerušení zasedání

24.


(15) 22.X. Říšský sněm v Kroměříži

21.XI. Schwanzenbergova vláda

2.XII. František Josef I.

25.


X. Podvýbory

a) všeobecná občanská práva (F.L.Rieger)

b) státoprávní a správní otázky (F.Palacký)

26.


F. Palacký – historická práva

(Belgie 31.)

v lednu nepřijato

6.II. 1849 – rezignuje

K. Mayer – posílení centralismu

22.II. Je přijato jako podklad jednání

27.


Počátky formování českého politického spektra

L P

Radikální demokracie Národně-liberální

UL UP Anarchisté Historických

práv

(hr.L.Thun)

28.


Sněm Vláda

Historické země Korunní země

- „historická˝ správní - jednotná správní struktura struktura

ale „historické˝ tituly

29.


Sněm Vláda

Co přesahuje kompetenci „zemí˝ Co „říši˝ zatěžuje

„Říši˝ „zemím˝

30.


Centrální správa

Panovník ↓

Ministerská konference říšská rada

↓ Ministerstva

Říšský sněm

31.


Ústavy

25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava

22. října přerušeno zasedání říšského sněmu ve Vídni

22. listopadu – 7. března (1849) zasedání říšského sněmu v Kroměříži

4. března 1849 Stadionova ústava

20. srpna 1851 kabinetní listy

31. prosince 1851 Silvestrovské patenty

říjen 1860 Říjnový diplom

26. února 1861 Schmerlingova ústava

21. prosince 1867 „Prosincová˝ ústava

32.


Samospráva - základní charakteristiky:

Stadionova ústava - realizační „obecní zákon˝ z 20.března 1849

Svobodný stát = svobodná obec: místní – Ortsgemeinde

okresní – Bezirksgemeinde

krajská – Kreisgemeinde

obce (podle katastru Josefa II.)< okresy (obce polit.okresu< kraje (okresy polit.kraje)

33.


1850 – leden, únor

Zemská zřízení pro většinu zemí: de iure v platnost až 1861

Čechy (70, 71, 70)

Morava (30, 32, 30)

Slezsko (10, 10, 10)

34.


Srpnové výnosy forma „kabinetních listů˝

20. srpna

1. Kübeckovy – ŘR – osobní poradní orgán císaře2. Schwarzenbergovy– vláda odpovědna jen císaři3. Schwarzenbergovy – realizace ústavy ze 4. března

Silvestrovské patenty:

ruší i ústavu ze 4. března 1849

1851 – 1859 „Bachovský˝ absolutismus

35.


1859 odvolán Alexander Bach

15. července – manifest – (slibuje „liberalizaci˝)

18604.března – Patent (č.56) – rozšíření ŘR

(39 členů – zástupci zemských sněmů)

rozmnožená ŘR

20. října – manifest („K mým národům˝)

- Říjnový diplom (A.Szécsen)

zákonodárná moc je v rukouPanovníka + RŘR, (stoupl na 100 členů)

prosinec – baron Anton Schmerling – v čele vlády26. února 1861 – Schmerlingova ústava

36.


Samospráva od 60. let

Čechy: okr.samospráva-zastupitelstva

1862- Schmerlingova ústava1864 – Český zemský sněm- okr.zastupitelstva

Moravasilniční výbory

Slezsko

Zemské sněmy:

Čechy: 241 poslanců, 236 volenýchKurie volební:Morava: 100 poslanců, 98 volenýchSlezsko: 31 poslanců

37.


Zemská správaMístodržitelství – zřízena k 1. lednu 1850

do r.1855 malý vliv – hlavně funkce representativní kontrolní

ale: je jim podřízena „státní policie“

Vnitřní členění: departmentypo r. 1855 výrazně vzrůstá význampo r. 1860 přebírají agendu zanikajících „krajských

úřadů“

Od r. 1868 místodržitelství – nejvyšší instance státní správy v zemi

v čele: Čechy místodržitel

Morava představují státní moc (panovníka)

vůči zemským sněmům Slezsko: zemský prezident

místodržitel jaké osoba Rozlišení místodržitelství jako

úřad

38.


Okresní správa

1. ledna 1850 – Okresní hejtmanství (existují do 31.prosince 1851) - okresní hejtman (okresní soudy)

12. května 1855 – okresní úřady (ustanovení z 25.ledna 1853) - okresní představený

politická správa „smíšené okresy“ soudní kompetence

berní a pokladní záležitosti

21. prosince 1867 – okresní hejtmanství (1860-zrušeny krajské úřady)

- okresní hejtman (okresní soudy)

39.


užší (pro „neuherské země˝)Říšská rada

širší (pro celou monarchii)kompetence: zákonodárné kontrolní

Poslanecká sněmovna:užší: 203 poslanců (podle kurií – census= přímé daně)širší: 343 poslanců (3 kurie)

voleni: příslušným zemským sněmem

České země 82 poslanců (Čechy 54, Morava 22, Slezsko 6)

Panská sněmovna:členové určeni: rodem (šlechta)

postavením – funkcí – hodnostízvláštním jmenováním panovníka

1873 – přímé volby do ŘR > snížení významu zemských sněmů

40.


Krajská správa

Krajské úřady (1.instance státní správy)zrušeny n.r. z 26. června 1849 k 1.lednu 1850

Krajské vlády – krajští prezidentikrajské úřady (n.r. z 9.srpna 1849)

do r. 1855 – podřízeny MV plně pouze v Čechách – postupně na Moravěod r. 1855 – vzrůstají povinnosti ve Slezsku splynuly se zemskou správou

vůči místodržitelství

- krajský představený – jmenovaný císařem n.r. z 5. června 1860 zrušeny na Moravě od 15.listopadu 1860

v Čechách postupně od r.1862 do r. 1868

41.


Rakousko – Uhersko (podle kabinetního listu ze 14.11.1868)

17. února 1867 – Císařský reskript – uznává:

obnovení uherské ústavysamostatnost Uherského státupřijetí uherské „koruny˝

Uherský sněm

Společné:

osoba panovníkaarmádazahraniční věci

42.


Předlitavsko

21. prosince 1867 „Prosincová ústava“ - (soubor 6 nosných a několika dalších

zákonů

zákon č. 141/1867 z 21. prosince- generální zákonodárná moc přechází na „zemské sněmy“ - zákonodárná moc Říšské rady – vymezena taxativně

zákon č. 145/1867 z 21. prosince - výkon vládní moci - panovník – osobně nedotknutelný – neodpovědný - panovník vázán přísahou – „vládnout“ podle zákonů

zákon č. 146/1867 z 21. prosince - společné záležitosti habsburské monarchie (analogie k „uherské“ ústavě)

43.


zákon č. 142/1867 z 21. prosince - základní práva občana

zákon č. 143/1867 z 21. prosince - zřízení „říšského“ soudu

zákon č. 144/1867 z 21. prosince - o soudcovské moci

44.


zákon č. 134/1867 z 15. listopadu - spolkové právo/revize spolkového zákona z r. 1852

zákon č. 135/1867 z 15. listopadu - spolčovací právo

zákon č. 101/1867 z 25. července - ministři odpovídají – (i) říšskému sněmu - vládní akty- spolupodepisuje příslušný ministr

45.


Zákony r. 1868 – májové zákony

č. 47/1868 z 25. května - o manželském právu

č. 48/1868 z 25. května - o vztahu školy a církve

č. 49/1868 z 25. května - interkonfesijních vztahů občanů (ruší prioritu katolické církve)

46.


Uherské království

- Zalitavsko

Království a země v Říšské radě zastoupené

- Předlitavsko

47.


Společné „věci˝ Říše

Panovník

Společné říšské zákonodárné kompetence

Delegace: 60 členů – 40 poslanecká 20 panská

60 - Uherské království

48.


Česká „politika˝

22. srpna 1868 – Deklarace českých poslanců (pasivní rezistence)

25. srpna 1868 – Osvědčení moravských poslanců (pasivní – ale proti „spojení˝)

Slezský sněm

Listopad 1868 – Uhersko – Národnostní zákon

7. října 1879 – Konec „pasivní rezistence˝ – „státoprávní ohrazení˝

(14. srpna – ministerský předseda E. Taaffe

A. Pražák – ministr „justice˝ – 1881 – 1889)

49.


10. říjen 1871: fundamentální články (autonomie Českých zemí v rámci Říše)

19. duben 1880 – Stremayerova nařízení – zrovnoprávnění češtiny ve

„vnějším˝ úřadování

28.únor 1882 – Univerzita

5. duben 1897 – Badeniho jazyková nařízení – čeština ve vnitřním úřadování

50.


1886 K. Plenner

„Obnovení˝ krajské organizace:

Kraje:

„smíšené˝ (s českým obyvatelstvem)

„německé˝

1918

51.


25. VII. 1914 vyhlášení války

3 dny před uzavřena: Říšská rada

Zemské sněmy

Správa pod vlivem vojenských institucí

52.


Čechy1913 – zrušen zemský sněm ustavena „zemská správní komise˝1918 – zřízen „Zemský správní výbor˝

Moravado r. 1918 – zemský sněm zůstává - působí dále

Slezskodo r. 1918 – správní komise

Slovensko

do r. 1918 – Uherský sněm

53.


20. X. 1914 Správa pod moc vojenských velitelství

27. III. 1915 Odvolán „místodržící˝

hr. Fr. Thun

od 11. IV. 1915 Kritická situace v zásobování(potravinové lístky)

54.


III. 1915

mladočeši (K.Kramář, A.Rašín) vznik

„Mafie˝

realisté (E.Beneš, F.Šámal)

55.


15.XI. 1915

„Program českých politických stran a společném postupu˝

Jaro 1916

StaročešiMladočeši Národní NárodníNár.soc. strana souručenství

56.


V. 1915

T.G. Masaryk: Samostatné Čechy(Memorandum siru Edwardu Greyovi)

Český stát: český národ (Slováci jsou Češi)

československý národ -

57.


podzim 1915

Český komitét zahraniční

únor 1916

Československá národní rada:

předseda: T.G. Masarykmístopředseda: J. Durychtajemník: E. Beneščlen předsed.: M.R. Štefánik

58.


18.XI. 1916

Národní výbor:

K. Mattuš (Staročeská str.)A. Švehla (Agrární str.)

Český svaz:

F. Staněk (Agrární str.)B. Šmeral (Soc.dem.)J. Maštálka (Mladočeská str.)

59.


13.VII. 1918

Národní výbor československý: 38 členůklíč: volby do „Říšské rady˝ z r. 1911 více než 190 hlasů

10 Soc.dem. 9 Agrární K. Kramář předseda 9 Státoprávní dem. A. Švehla 4 Čeští soc. J.V. Klofáč místopředsedové 4 Lidová str. F. Soukupjednatel 1 Staročeská 1 Realistická

60.


14.X. 1918 – oznámeno15.X. 1918 – uznána

1.čs. vláda v zahraničí:

T.G. Masaryk - předseda min. financí

E. Beneš - min. vnitra zahraničí

M.R. Štefánik - min. války

61.


26.X. 1918

NV přebral kontrolu nad obilním ústavem

28.X. 1918Samostatnost

„muži˝ 28.října:A.Rašín, A.Švehla, F. Soukup, J.Stříbrný,

V.Šrobár

14.X. 1919 uznán rozhodnutím mezinárodní reparační

komise

62.


Zákon č. 11/1918 Sb. ze dne 28.10. 1918

„O zřízení samostatného státu československého˝

Článek 1

Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a vykonavatelem státní svrchovanosti je Národní výbor;

Článek 2

Dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti;

63.


Článek 3

Úřady samosprávní, státní a župní, ústavy státní, zemské i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů;

Článek 4

Zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem;

Článek 5

Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl;

64.


Německé „provincie˝

Nord – Böhmen

Süd – Deutsch – Böhmen Vojenský zásahčs. „armády˝

Sudetenland

Böhmerwald

65.


Slovensko Slezsko

čs. správa polský vliv

maďarská správa německá provincie

slovenská? správa Podkarpatská Rus

66.


v r. 1918

V českých zemích

politické okresy (v čele hejtman)soudní okresyzemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko)statutární města

Slovensko (Uhersko)

Služnovské obvodyKomitáty – ŽupyMěsta s municipálním právemMěsta s regulovaným magistrátem

67.


Prozatímní ústava

Národní výbor – rozšířen na 256 členů nazván: Národní shromáždění

Národní shromáždění: volí Prezidenta

jmenujevládu

odpovídáNárodnímu shromáždění předseda vlády

(vláda volí náměstka předsedy)

68.


Ústava z r. 1920

Územní struktura:země: Čechy,Morava,Slezsko,Slovensko,Podkarpatská Rus

Zákonodárný sbor:Poslanecká sněmovna: 300 členů

aktivní 21 letvoleni na 6 let

pasivní 30 let

Senát: 150 členů

aktivní 26 let voleni na 8 let

pasivní 45 let

Prezident – volen na 7 let věk 35 let

69.


zákon č. 122/1920 – Jazykový zákon

- jazyk „československý˝

- menšina 20 % v okrese – vlastní (národní) jazyk

- v Českých zemích – „česky˝

- na Slovensku – „slovensky˝

- Podkarpatská Rus - otevřeno

70.


Župa

Župní úřad – Župan – výkon státní správy

Župní zastupitelstvo – 35 členů na 700.000 obyvatel + 1 člen na každých dalších 20.000

V župách XV – XX může vláda jmenovat další členyJejich počet < 1/3 členů volených

Župan je předsedou župního zastupitelstva

Župní výbor – 8 členů, 8 náhradníků – volen z členů zastupitelstva

Komise zastupitelstva – pro organizace řízené župouvždy: komise finanční

71.


Župní svazy: Čechy Morava + SlezskoSlovensko

Zemský župní svaz – vrchní župan – jmenovaný

Zemský župní sbor:

24 volených členů 4 jmenovaní (včetně vrchního župana)

72.


Župy:

České země, Slovensko

I Pražská (mimo Prahu) XI BrnoII Pardubická XII OlomoucIII Hradec Králové XIII Uherské HradištěIV Mladá Boleslav XIV Moravská OstravaV Česká Lípa XV BratislavaVI Louny XVI NitraVII Karlovy Vary XVII MartinVIII Plzeň XVIII ZvolenIX Jihlava XIX Mikuláš

XXI TěšínVymezení:

České země – soudní okresySlovensko – „původní˝ župy (uherské) komitáty „služnosti˝

73.


Okres

Okresní úřad – okresní náčelník- výkon státní správy

Okresní výbor – 8 členů/8 náhradníků voleni (na 4 roky)

předseda okresního výboru – okresní náčelník

zřizuje komise:

vždy: komise finanční

sdružování okresů – se souhlasem župyministerstva vnitra

za účelem:společných akcí zejména:

energetika, dopravní cesty

74.


Praha

29. listopadu 1919 ustavení komise pro „Velkou Prahu˝

února 1920 – zákon č. 114/1920 – Zákon o „Velké Praze˝

10. ledna 1921 – Ústřední správní komise (60 členů) předseda Baxa K.

užší správní komise (20 členů)

Šámal P. – předseda správní komise 1918-1919

Baxa K. – primátor (Čes.strana socialistická)24.7.1919

Baxa K. (primátor)- rezignace 1.10.1923 – 5.4.1937

Zenkl P. (primátor-Nár.social.) – rozpuštěno zastupitelstvo 24.4.1937 – 24.2.1939

75.


Statutární města po r. 1920

Praha Brno Opava BratislavaLiberec Olomouc Frýdek Košice

JihlavaZnojmoUherské HradištěKroměříž

po r. 1928

Praha Brno BratislavaLiberec Olomouc Košice

Opava

76.


Podkarpatská Rus

- do r. 1920 „Generální statut˝ – v podstatě vojenská správa

26. dubna 1920 – vládní nařízení č. 356 – změna „Generálního statutu˝

v čele: Guvernér jmenováni Guberniální rada: guvernér prezidentem viceguvernér Viceguvernér odpovědni vládě 4 jmenovaní čl.

10 volených čl.

77.


Civilní správa Podkarpatské Rusi

Župy:

1920 – Užhorod, Mukačevo, Berehovo, Velký Bočkov

1921 – Užhorod, Mukačevo, Velká Sevljuša

1926 – Mukačevo

Města s „regulovaným magistrátem˝

1920 : Užhorod 1923 : UžhorodMukačevo MukačevoBerehovo

78.


Organizace politické správy z r. 1927

Územní organizace:

země:Česká (Praha)- Moravskoslezská (Brno)Slovenská (Bratislava) – Podkarpatoruská (Užhorod)

Země

Zemský úřad – zemský prezident (viceprezident)

Zemské zastupitelstvo:Česká z.: 120 členů Slovenská z.: 54 členůMoravskoslezská z.: 60 členů Podkarpatoruská z.: 18 členů

2/3 voleny 1/3 jmenovaná vládoufunkční doba: 6 let

aktivní v.p. 24 letpasivní v.p. 30 let

79.


předseda zemského zastupitelstva – zemský prezident

Zemský výbor: (volen zastupitelstvem)

z.Česká, Moravskoslezská, Slovenská: 12 členů, 12 náhradníkůPodkarpatoruská : 6 členů, 6 náhradníků

předseda zemského výboru – zemský prezident

Komise

– předseda zemský prezident (může předsednictví delegovat na viceprezidenta)

80.


Okres

okresní úřad – okresní hejtman (náčelník) (zástupce hejtmana)! změna ve srovnání se „zastupitelskými˝ okresy

okresní zastupitelstva:

okres do 40.000 obyvatel 18 členů do 70.000 obyvatel 24 členů do 100.000 obyvatel 30 členů nad 100.000 obyvatel 30 členů

předseda zastupitelstva – okresní hejtman (náčelník)

2/3 voleny 1/3 jmenována ministrem vnitra

funkční doba 6 let

81.


okresní výbor: 6 členů, 6 náhradníků

předseda výboru – okresní hejtman (může předsednictví delegovat na svého zástupce)

vždy: komise finanční

! okresní komise: zřizuje zemský úřad, pro správu majetku „zrušeného˝ bývalého zastupitelského okresu

členové voleni okresním zastupitelstvem příslušného okresu ze svých členů s trvalým bydlištěm na území

bývalého zastupitelského okresu

82.


Působnost (zastupitelstva):

země okres

hospodářská a správní hospodářská(zejména: humanitní,zdravotní,sociální,hospodářské,dopravní, pomocná (zúčastňuje se na provádění kulturní zájmy země a obyvatelstva) zastupitelstva)

normotvorná(podzákonné normy)

ve správním soudnictví ve správním soudnictví(určuje zvláštní zákon)

83.


poradní poradní a iniciativní

(poradní orgán zemského (poradní orgán hejtmana i zemského prezidenta) prezidenta a zastupitelstva

návrhy a podněty hejtmanovi, zemskému prezidentovi i zemskému zastupitelstvu, event. dalším úřadům)

84.


Předsedové vlád 1918 – 1938

Kramář K. (Česká státoprávní demokracie – od 9.2.1918

14.11.1918 Československá národní demokracie – od 23.3.1919)2. Tusar V. (Sociální demokracie)

8.7.19193. Tusar V. - " -

25.5.19204. Černý J. (úřednická)

15.9.19205. Beneš E. (Národně socialistická)

26.9.19216. Švehla A. (Agrární)

7.10.19227. Švehla A. - " -

9.12.19258. Černý J. (úřednická)

18.3.19269. Švehla A. ( Agrární)

12.10.192610. Udržal F. (Agrární)

1.2.1929

85.


11. Udržal F. (Agrární) 7.12.192912. Malypetr J. (Agrární) 29.9.193213. Malypetr J. - " - 14.2.193414. Malypetr J. - " - 4.6.193515. Hodža M. (slov.Agrární) 5.11.193516. Hodža M. - " - 18.12.193517. Hodža M. - " - 21.7.193718. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.193819. Syrový J. gen. - " - 4.10.193820. Beran R. (Agrární) 1.12.1938

86.


1.10. Území připojená k „Říši˝

1.10. – 26.10. Vojenská správa

18. XII. Federace

Autonomie: Slovenska

Podkarpatské Rusi

87.


Říšské úřady

Místodržitel

sekce Státní správa „samospráva˝

župa NSDAP: Gauleiter

88.


3 úřady zemských prezidentů

Regierungspräsident

Karlovy Vary, Liberec, Opava

89.


OKRESY

Venkovské 53 LandkreiseLandrat

Městské 5 StadtkreiseOberbürgermeister

90.


OBCE

jmenovaní starostové „přidělenci˝

profesní 12 let 1. zástupce starostydalší 6 let

obecní radové (12 – 36)

(ne – kolektivní orgán)

91.


PROTEKTORÁT

15.III. – 6.IV. 1939

Okupační vojenská správa

Čechy (Praha) von Blaskowitz

Morava (Brno) von List

vedoucí pro civilní právo

správní vedoucí (při každém armádním

sboru)

92.


Protektorát: německá správa

Říšský protektor

- úřad říšského protektora - státní tajemník

expozitura Úřadu říšského protektora Brnozrušena 15.XII. 1941

Oberlandrat Oberlandratsamt

93.


Protektorát: protektorátní správa

Státní prezident

Zemský prezident (zemský úřad)

Okresní hejtman –hejtmanství

(Vrchní hejtman – s rozšířenou působností)

od r. 1943 V. 1943 – úřadování „jménem

Říše˝

Obce nad 3000 obyvatel – úřední vedoucí

94.


Čs státní zřízení v zahraničí

17.X. 1939 Čs Národní výbor

- správy NV (vojenská)

22.VII. 1940 Prezident

18.VII. 1941 Vláda uznána Státní rada

4.II. 1942 Právní rada

95.


Londýnská Moskevská emigrace

- „amgoty˝ Národní výbory obnova „správy˝ 1.rep. trvalé

Národní výbory – revoluční

dále – „správa˝

96.


Dekret č. 10

O dočasné správě osvobozeného územírepubliky Československé

Úřad pro správu osvobozeného území

v čele: Vládní delegát

v době SNP – na Slovensku

při osvobození „země Podkarpatoruské˝

97.


Dekret č. 18

z r. 1944 – Národní výbory – prozatímní orgány veřejné správy ve „všech jejich oborech˝

Národní výbory- místní- okresní- zemské

správní komisařisprávní komise

98.


4.IV. 1945 – Košická vláda

- vláda Národní fronty- vládní program

Předseda vlády5 náměstků16 ministerstev (tajemníci)

Slovensko: Slovenská národní rada Sbor pověřenců

České země (Praha): Česká národní radarezignuje 11.V. 1945

99.


V. 1945

Prezident Zemské Národní Vláda Okresní výbory - Sbor pověřenců

14.X. 1945 Prozatímní Národní shromáždění Místní

300 poslanců Praha – Ústřední

Národní výbor Slovenská národní rada Okresní

správní komise

Místní

100.


26.V. 1946

- volby do Ústavodárného národního shromáždění

- podle výsledků voleb i změny ve struktuře národních výborů

Ústava 9. května

101.


Ústava 9. května

§ 126 Národní výbory místní zákon 280/1948 Sb. okresní z 21.XII. 1948 krajské

VI. 1948 Sjezd NV v Kroměříži

Kroměřížský program

102.


Územní členění: 1949

1960 zákon 36/1960 Sb.

z 9.IV. 1960

České země: 13 krajů + Praha 7 krajů 180 okresů (dříve 157) 76 okresů

Slovensko: 6 krajů 3 kraje111 okresů (dříve 67) 32 okresů

103.


Struktura NVr. 1949

Vláda Vláda

KNV Sbor pověřenců Praha Bratislava

ONV ÚNV ÚNV KNV

MNV MěNV ObNV ObNV ONV

MNV MěNV

104.


Model Národního výboru

1949 1954 (zákon č. 13/1954 Sb.) (zákon č. 14/1954 Sb.)

Plénum Plénum - správy Rada (referenti) – komise Rada - komise

aktivyPředseda Předseda

(náměstci) (náměstci)Tajemník TajemníkÚřad referáty Úřad odbory

referenti (voleni) přednostové vedoucí

odborůújezdní tajemníksdružování obcí

105.


Po r. 1960

Plénum ruší: Sbor pověřenců KNV, ONV – 4x ročně MNV, MěNV – 6x ročně Předsednictvo SNR Rada: předseda, místopředsedové

tajemník + volení poslanci Tajemník (od r. 1967 spolupodepisuje)

Komise odbory2/3 poslanců

přijímají „rozhodnutí˝

106.


Federace

Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o Československé federaci (27.X.1968)

Prezident – sídlo: Praha i BratislavaČSFR Vláda

Národní shromáždění ČSR SSR Sněmovna lidu

Sněmovna národa Vláda Vláda

ČNR SNR

Národní výbory v kompetenci republik

107.


Kompetence:

Výlučná federace: finance zahraničí obrana

společné –

výlučná republik:

Federální ministerstva – ministr státní tajemník

výbory

108.


Federální shromáždění:

předsednictvo: 40 členů 20 Sněmovna lidu 20 Sněmovna národů

Sněmovna lidu: 200 členů předsednictvo 3 – 6

členů

Sněmovna národů: 150 – 75/75 předsednictvo 3 – 6

členů

109.


Národní výbory

1.VII. 1969 – 1.I. 1970 Střediska „perspektivního osídlení˝

zrušeny krajské národní Střediskové obcevýbory na Slovensku

MNVObčanské výbory (volební

MěNV obvody poslanců)

ObNV „osadní výbory˝

110.


r. 1990

ukončení činnosti národních výborůokresní úřady

obnova obecního zřízení - přednosta

Obecní zastupitelstva rady okresní

zastupitelstvaMěstská starostové (do 60 dnů po ustavení OÚ)

volena z řad zastupitelstev

Statutární města: primátor

Date post:	12-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	shamus
View:	50 times
Download:	2 times

prof. PhDr. Vladimír Čechák, CSc.

Documents