Projektový den „DEN ZEMĚ“ - gymji.cz · Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika,...

Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách,

experimentech a exkurzích“

CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Projektový den „DEN ZEMĚ“

Anotace: Projektový den „Den Země“ je zaměřen hlavně na průřezové téma

environmentální výchova a její rozšíření ve školních úlohách. Tento projekt , který je

vypracovaný a několikrát vyzkoušený naším gymnáziem je vhodné ho uskutečnit kolem 22.4.,

kdy se celosvětově slaví Den Země.

Cíle: Atraktivní formou projektového dne seznámit žáky s informacemi, které se týkají

životního prostředí naší planety, jenž se současně prolínají do ostatních všeobecně

vzdělávacích předmětů a průřezových témat. Žáci si prostřednictvím prezentací, pracovních

listů s otázkami a praktických úkolů na jednotlivých stanovištích osvojí nejen poznatky, ale

také pochopí složité vzájemně provázané vztahy mezi přírodou a lidskou společností, které

mají dopad na životní prostředí naší planety. Hlavním cílem je tedy probudit zájem žáků

k okolnímu prostředí a rozvíjení klíčových kompetencí, které souvisejí hlavně s průřezovým

tématem environmentální výchovy. Aktivity, které zpracovává tento projektový den se snaží

přivést žáka k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí.

Věk: 6. – 9. Třída ZŠ a odpovídající ročníky gymnázia

Vzdělávací obor: Přírodopis

Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Výchova ke zdraví, Chemie, Fyzika

Průřezová témata: Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova

Klíčové kompetence: k učení, komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní

Pomůcky pro žáky: vytvořené prezentace a pracovní listy s otázkami a startovní karty pro

družstva

Pomůcky pro učitele: vytvořené prezentace a metodické příručky

Motivační úkol: připrava stanovišť v rámci Dni Země

Aktivity: Příprava na projektový den je formou samostudia tématu z prezentací a pracovních

listů., které mají žáci volně k dispozici např. na serveru školy. V rámci projektu DEN ZEMĚ

mají žáci v předstihu možnost si prohlédnout prezentace, ze kterých se dozvědí základní

informace k tématu. Zároveň dostanou pracovní listy s otázkami k tématu. Odpovědi

naleznou v prezentacích nebo si je mohou vyhledat na Internetu. Při projektovém dnu

spolupracují ve skupinách a obcházejí jednotlivá stanoviště, kde se prověří jejich

připravenost daného tématu. Součástí každého stanoviště jsou motivační úkoly, které musí

skupina splnit. Učitel má k dispozici prezentace a pracovní listy k jednotlivým zpracovaným

tématům. Pro žáky funguje jako supervizor jejich přípravy na projektový den. Důležitou

součástí pro učitele jsou metodické materiály, které rozšiřují poznatky a obrázky z prezentací

a nabízejí učitelům další možnosti zpracovaných témat, jako jsou zajímavosti ze světa a ČR,

videa, pokusy, zajímavé odkazy a články.

Průběh: Družstva obdrží startovní karty, do kterých zapíší jména členů své hlídky a tuto kartu

budou nosit s sebou na stanoviště, aby si mohly nechat zapisovat získané body. Pořadí

absolvování soutěžních stanovišť určuje číslo karty. (např. družstvo č. 4 začne na stanovišti č.

4, pokračuje 5…. a končí na stanovišti č. 3) Kartu po zvládnutí všech stanovišť odevzdají do

organizačního štábu.

Úkoly na stanovištích jsou dvojího typu. V první části soutěžící odpovídají na odborné

otázky. Tato část má ověřit, že si žáci přečetli připravené prezentace a seznámili se

s problematikou ekologických katastrof. Po této teoretické části následuje motivační část

soutěže, která má ověřit schopnost členů družstva spolupracovat na řešení praktického

úkolu. Proto je vhodné přijít na akci ve sportovní obuvi a oděvu a počítat s tím, že se žáci

mohou i umazat. Na každém stanovišti může skupina dostat maximálně 10 bodů a může se

zdržet 10 minut.



CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Pracovní listy - Motivační otázky k jednotlivým stanovištím

Cíle: pracovní listy mají sloužit žákům a učitelům k přípravě Dni Země. Korespondují s

prezentacemi, které si soutěžící žáci mají před projektem přečíst. Otázky mohou sloužit jako

pomoc žákům, kteří se na projektový den připravují, ale take žákům, kteří je mohou pokládat

na jednotlivých stanovištích. Učitelé mohou k jednotlivým otázkám přiřadit take obrázky a

zajímavosti ze svých metodických příruček.

Zemětřesení

1) Vysvětli pojem hypocentrum a epicentrum.

2) Kde se zemětřesení nejčastěji vyskytuje?

3) Vyhledej kde a kdy naposled bylo zemětřesení v ČR?

4) Čím bylo toto zemětřesení způsobeno?

5) Co to jsou makroseismické úcinky?

6) Jaké jsou typy zemětřesení?

7) Které z těchto tří typů je nejčastější a proč?

8) Podle jaké stupnice se měří zemětřesení?

9) Co víš o zemětřesení v Japonsku?

10) Vysvětli pojmy seismické,peneseismické a aseismické oblasti.

Hurikány a tornáda

1) Kde na Zemi nikdy nevznikne hurikán a proč?

2) Jaké podmínky jsou nutné pro vznik hurikánu?

4) Jakým způsobem se dávají jména hurikánům?

5) Jak široké je tzv. oko hurikánu?

A)10-20m

B)20-60m

C)60-120m

D)200-500m

6) Jak se nazývá a v čem spočívá systém, kterým vědci zkoumají tornáda?

7) Jak se jmenuje bouřkový mrak, v jehož útrobách vzniká tornádo?

8) Jakou stupnicí se měří tornáda?

9) Jaké jsou dva druhy tornád?

10) Z jakého jazyka pochází název tornádo? A co znamenají jednotlivá slova, ze kterých je

název složen?

11) Kolik tun unese tornádo?

12) Kde se nejčastěji vyskytují tornáda a jak se této oblasti říká?

13) Kdy se nejvíce vyskytují tornáda (měsíce od-do)?

14) V Atlantském zálivu se tento přírodní jev nazývá hurikán, ovšem jinde ve světě je

označován i jinými názvy, jakými?

Invaze

1) Jaký je rozdíl mezi invazní a expanzivní rostlinou?

2) Chování netýkavky malokvěté i třtiny křovištní by se dalo označit za invazní. Avšak

invazní je z nich jen jedna. Která a proč právě ona?

3) Co způsobuje invaze? (3 důvody)

4) HÁDEJ KDO JSEM?

A) Pocházím z Evropy,

dnes jsem tu vzácný,

jsou však oblasti,

kde jím tížím práci.

Ušiska dlouhá mám,

travička mi chutná,

ostatní prevíti

jsou mi putna.

Všichni lidé kolem šílí,

že jim tu požírám to jejich býlí.

Když už si se mnou

nevěděli rady,

nasadili mi tu

ty kočičí smrady.

B) Šikmooká země

byla mým domovem,

než jsem se octla

na stroji kovovém.

V Evropě mě vysadili,

dobře mě tu nakrmili.

Amerika též novým domovem mým,

stala se díky tomu,

že tak pěkně jím.

Ostatní puntíky jsou mi šumák,

nad žádnou potravou

neohrnu čumák.

Přestávají mě mít rádi,

že prý už nebudeme kamarádi,

protože já furt hlad mám

a tu jejich sedmitečnou pýchu

jim tu pojídám.

C) Pohoří s nejvyšším vrcholem,

bývalo mým domovem.

Má kvítka se všem Evropanům zalíbila,

nejednu zahrádku bych jim prý ozdobila.

To však ještě netušili,

jak si sami zavařili.

Žádný plot pro mě není zábranou,

vždy si najdu skulinku,

jak proběhnout obranou.

Mám sebou sestru, ale i tetu,

která se tu má

čile k světu.

Se sestrou vycházím s tetou však ne,

musím jí vyhubit,

než to potká mne.

Lidé mě přestali

míti v lásce,

že tu tropím neplechu

té původní krásce.

D) Dříve jsem bydlel

za velikou louží,

než se lidé rozhodli,

že po mne touží.

Ten, jenž mě měl nejraději,

dal mi i své jméno,

které nesu do dneška,

má milá ženo.

Když tě mé větvičky

pohladí po tváři,

pozor na ostré špičky,

jsem horší než komáři.

Kořenová stvoření,

to je má síla,

nic mě nezastaví,

snad jedině pila.

5) Proč byly v Austrálii uměle vysazené kočky a lišky?

6) Přiřaď mě na mapu (s usměváčkem na mé původní stanoviště, s mračounem na místo,

kde jsem invazní)

7) Co způsobil na Hawaii příchod Evropanů?

8) Co je to bojga hnědá? Co způsobila na ostrově Guam?

9) Druhy rozdělujeme na původní a nepůvodní (archeofyty a neofyty). Jaká důležitá

událost tvoří předěl mezi těmito dvěma skupinami?

Prémiová otázka: Jaká lokalita je druhově nejbohatší a proč?

a) Horská louka

b) Smrkový les

c) Železniční nádraží

d) Rumiště

e) Hadcová step

f) Podmáčená louka

Jaderné havárie

1) Kolik řádově energie dostaneme z 1 kg uranu?

2) Co je to izotop?

3) Kdy (zhruba) a kde probíhal vývoj atomové bomby, na němž spolupracovali například R. P. Feynman, Niels Bohr nebo J. R. Oppenheimer?

4) Co to znamená sievert?

5) Vyjmenujte 3 smysluplné a relevantní věci, které byste dělali, kdybyste se dostali do zóny s vysokou radioaktivitou

6) Vyjmenujte 5 výhod/nevýhod jaderných elektráren

7) Jak se hodnotí závažnost havárie v jaderné elektrárně? Kdo ji hodnotí?

8) Kde v poslední době došlo k výbuchu jaderné elektrárny? Jak na tuto skutečnost reagovaly některé státy?

9) Kdy (zhruba) a proč byla havárie v Černobylu? Kde je Černobyl?

10) Jakým způsobem škodí radioaktivita?

Kyselé deště

1) Jaké pH mají kyselé deště?

2) Co mají rozsivky společného s kyselými dešti?

3) Napiš chemický vzorec kyselých dešťů.

4) Čím jsou způsobené kyselé deště?

5) Napiš jakými způsoby mohou vznikat kyselé deště.

6) Napiš 2 problémy, které mohou způsobovat kyselé deště.

7) Vypiš alespoň 2 nejvíce poškozené země spadem kyselých dešťů.

8) Proč jsou stromy za přítomnosti kyselých dešťů méně odolné vůči mrazu?

9) Co přerušují kyselé deště ve vodě?

10) Odkud se mobilizuje hliník, který působí ve vodě za přítomnosti kyselého deště?

Ozónová díra a skleníkové plyny

1) Vysvětlete pojem ozonová vrstva?

2) Které látky mají vliv na ozónovou vrstvu a jak vznikají?

3). Kde je ozonová vrstva nejtenčí a proč?

4) Jaké látky a sloučeniny řadíme mezi skleníkové plyny?

5) V jaké vrstvě atmosféry se nachází nejvyšší koncentrace ozónu?

6) Jaké chemické složení mají freony a proč se začaly vyrábět?

7) Nad kterou oblastí Země a v jakém ročním období vzniká největší ozónová díra?

8) Jak škodí UV záření, které dopadne na zemský povrch při ztenčení ozónové vrstvy?

9) Jaké plyny způsobují Skleníkový efekt na Zemi?

10) Ve kterých odvětvích lidské činnosti vzniká nejvíce skleníkových plynů?

Povodně a znečištění vod

1) jak/proč vznikají povodně?

2) jak se proti nim bránit?

3) kdy byly na našem území dosud nejničivější zaznamenané povodně?

4) jaký vliv mají na okolní společenstva?

5) čím jsou pro živočichy nebezpečná protipovodňová opatření?

6) proč je “špatná” regulace vodního toku?

7) co si vzít do evakuačního zavazadla?

8) k čemu je tam ten kondom?

9) co dělat když vás zasáhnou povodně?

10) kdy a kde jsou povodně nejčastější?

11) jaká je nejznámější povodeň v historii lidstva? kde se o ní dozvídáme?

12) proč je automaticky vydáno povolení k odstřelu bobra v jihočeském kraji?

13) Jaké látky nejvíce znečišťují vody?

14) Jaké přírodní jevy mohou mít vliv na znečištění vod?

15) Jaké naše řeky jsou nejvíce znečištěné a jak se dá tento stav vylepšit?

16) Kolik % z celkové množství vody na světě tvoří voda sladká?

17) Uveďte konkrétní příklady chemického znečištění vody

18) Které řeky v ČR patří mezi nejvíce znečištěné?

19) Které části světa patří mezi nejvíce ohrožené znečištěnou vodou a proč?

20) Odhadem spočítej svoji denní spotřebu vody:

Spotřeba vody v domácnosti

Činnost Spotřeba v litrech (přibližně)

Cena v Kč (přibližně)

Spláchnutí toalety 3 – 12 0,20 – 0,81 Koupel ve vaně 100 – 150 6,8 – 10,2 Sprchování 30 – 80 2 – 5,4 Mytí nádobí v myčce 10 – 30 0,68 – 2 Mytí nádobí v dřezu 15 – 40 1 – 2,72 Mytí nádobí pod tekoucí vodou

20 – 70 1,36 – 4,75

Praní v pračce 40 – 90 2,72 – 6,11 Mytí rukou 3 0,20 Pití 1,5 – 3 0,1 – 0,20 Vaření 5 – 7 0,34 – 0,48 Mytí auta 200 13,58

Sopečná činnost a Výbuchy významných sopek

1) Jaké druhy sopek znáš? Čím se od sebe liší?

2) Popiš obrázek sopky

3) Co je to magma? Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou?

4) Napiš na jaké dva druhy dělíme magma?

5) Co znamená pojem pyroklastika?

6) Jak se jmenuje a kde se tak asi nachází hlavní vulkanická zóna naší planety?

7) Vyjmenuj alespoň 3 primární hazardy sopečné činnosti. Čím se liší od sekundárních

hazardů?

8) Vyjmenuj alespoň 3 sekundární hazardy sopečné činnosti. Čím se liší od primárních

hazardů?

9) Které české hory a hůrky v ČR jsou vulkanického původu?

10) Co jsou to HOT SPOTS?

11) Povídej o výbuchu sopky Vesuv.

12) Povídej o výbuchu sopky na ostrově Krakatau.

13) Povídej o výbuchu sopky Mt. Pellé.

Války a nebezpečí válek, nedostatek surovin a zvyšování populace

1) Jaké jsou příčiny vzniku válek?

2) Kde v současnosti dochází k válečným konfliktům?

3) Jaké negativní vlivy měla válka ve Vietnamu na zdejší přírodu?

4) Jaké další důsledky může mít přelidnění naší populace na naší Zemi?

5) Jaké suroviny jsou vyčerpatelné a existuje jejich náhrada?

6) Za jak dlouhou dobu při současné spotřebě by došly zásoby ropy?

7) Tipněte si spotřebu ropy za rok.

8) Kolik se denně na naší planetě narodí dětí?

9) Jaké jsou příčiny vzniku válek?

10) Kde v současnosti dochází k válečným konfliktům?

11) Jaké negativní vlivy měla válka ve Vietnamu na zdejší přírodu?

12) Spojte státy ze sloupce A s jejich protivníky ze sloupce B

A B

Kartágo USA a VB

Protestanti Římská říše

Irák Rakousko a Bavorsko

Prusko a Itálie Římskokatolická církev

Athény a Sparta Persie

13) Jaké nemoci byli mezi lidi během válek zavlečeny?

14) Válkách byly použity jaderné zbraně?

15) Jaký je rozdíl v růstu lidské populace mezi Evropou a Asií?

16) Odhadni, jaká je průměrná délka života člověka v Africe a jaká v ČR? Ve které zemi je

největší dlouhověkost?

17) Ke schématům znázorňujícím věkovou strukturu populace přiřaď konkrétní země (ČR,

Indie, Rusko).

18) Ve kterém století skončilo v Evropě Stěhování národů? Jak se toto období projevilo na

růstu populace?

19) Víš, kolik obyvatel má v současnosti Indie, Čína, ČR?

20) Navrhni několik opatření, která by zabránila přelidnění.

Sucho a desertifikace, snižování vegetačního pokryvu, eroze

1) Jaké problémy lze zahrnout do tématu snižování vegetačního pokryvu?

2) Za jak dlouho zmizí pralesy, když nedojde ke změně?

3) Vyjmenuj 5 následků ničení lesů.

4) V jakých částech planety jsou deštné pralesy?

5) Jaké jsou příčiny a důsledky kácení deštných pralesů?

6) Jak lze toto ničení omezit?

7) Za jak dlouho od vypálení přestane být zemědělská půda úrodná?

8) Popiš problém se zavlažováním vypálených oblastí.

9) Proč lidé ničí zeleň ve městech? Proč by tam měla zůstat?

10) Co je to desertifikace?

11) Bojují nějaké státy proti rozrůstání pouští?

12) Popiš malý oběh vody. Jakým způsobem ho ničení vegetace narušuje?

13) Kde nejvíce dochází k erozím?

14) Které oblasti jsou nejvíce postiženy desertifikací?

15) Jaké jsou možnosti nápravy škod způsobené suchem?

Přelidnění

1) Jaký vliv na porodnost by mělo zavedení vyplácení důchodů v rozvojovém světě?

2) Ve kterých zemích by bylo možné zavést politiku jednoho dítěte?

3) Jaký vliv na nárůst lidské populace by mělo zpřístupnění antikoncepce ve všech zemích

světa?

4) Proč je vlastně tak důležité snažit se zbrzdit růst lidské populace?

Nedostatek nerostných surovin

1) Na které skupiny se dělí nerostné suroviny z hlediska fyzikálních a chemických vlastností?

2) Jaké jsou důsledky nedostatku surovin?

3) Za jak dlouho by došla ropa při současné spotřebě?

4) Které země mají největší zásoby ropy?

5) Tipněte si spotřebu ropy za 1 rok?

6) Jaké je řešení problému nedostatku nerostných surovin?

7) Jakých surovin se hlavně nedostatek týká?

Havárie jaderných elektráren

1) Kolik řádově energie dostaneme z 1 kg uranu?

2) Co je to izotop?

3) Kdy (zhruba) a kde probíhal vývoj atomové bomby, na němž spolupracovali například R. P. Feynman, Niels Bohr nebo J. R. Oppenheimer?

4) Co to znamená sievert?

5) Vyjmenujte 3 smysluplné a relevantní věci, které byste dělali, kdybyste se dostali do zóny s vysokou radioaktivitou

6) Vyjmenujte 5 výhod/nevýhod jaderných elektráren

7) Jak se hodnotí závažnost havárie v jaderné elektrárně? Kdo ji hodnotí?

8) Kde v poslední době došlo k výbuchu jaderné elektrárny? Jak na tuto skutečnost reagovaly některé státy?

9) Kdy (zhruba) a proč byla havárie v Černobylu? Kde je Černobyl?

10) Jakým způsobem škodí radioaktivita?



CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Sucho a desertifikace, snižování vegetačního pokryvu, eroze – pro učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Objasní příčiny desertifikace a eroze

Vysvětlí rizika spojena se suchem a desertifikací

Vysvětlí další možnosti snižování vegetačního pokryvu

Odhadne možné problémy se zdroji pitné vody v rizikových oblastech

Shrne možnosti nápravy škod spojených se suchem

Zopakuje si první pomoc

Vyhledá si další informace k tématu

Spolupracuje ve skupině při projektovém dnu



Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Výchova ke zdraví, Chemie, Fyzika

Propojení s projektem biomy: Tropické deštné lesy

Průřezová témata: Environmentální výchova

Pomůcky pro žáky: vytvořené prezentace a pracovní listy


Motivační úkol: připraven v rámci Dne Země

Aktivity: Příprava na projektový den je formou samostudia tématu z prezentací a pracovních listů.

V rámci projektu DEN ZEMĚ mají žáci v předstihu možnost si prohlédnout prezentace, ze kterých se

dozvědí základní informace k tématu. Zároveň dostanou pracovní listy s otázkami k tématu. Odpovědi

naleznou v prezentacích nebo si je mohou vyhledat na Internetu. Při projektovém dnu spolupracují

ve skupinách a obcházejí jednotlivá stanoviště, kde se prověří jejich připravenost daného tématu.

Součástí každého stanoviště jsou motivační úkoly, které musí skupina splnit.

Metodická příručka pro učitele

Učitel má k dispozici prezentace a pracovní listy k tématu sopečná činnost. Pro žáky funguje jako

supervizor jejich přípravy na projektový den.

SUCHO, DEZERTIFIKACE, SNIŽOVÁNÍ VEGETAČNÍHO POKRYVU, EROZE

Oblasti nejvíce postižené dezertifikací

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Desertification_map.png

Porovnání vegetace před 5 000 lety a nyní

http://www.esd.ornl.gov/projects/qen/pres-pot.gif


Eroze v ČR

http://eroze.sweb.cz/home.htm

Zajímavosti pro učitele:

Článek k tématu desertifikace

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-desertifikace-se-stava-globalni-hrozbou

Příklady otázek z pracovních listů:

1. Vyjmenuj 3 následky desertifikace a eroze.

2. V jakých částech planety jsou deštné pralesy?

3. Jaké jsou příčiny a důsledky kácení deštných pralesů

Motivační úkol:

Název stanoviště: SUCHO A DEZERTIFIKACE, SNIŽOVÁNÍ VEGETAČNÍHO POKRYVU

1. Pomoc – úpal a úžeh

Pokud je na školním hřišti pískové doskočiště – hledání kamenů v pískovišti (kameny představují

vodu)

EROZE – dostat ping –pongový míček přes pískem vytvořenou dráhu foukáním

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-desertifikace-se-stava-globalni-hrozbou

Fotodokumentace z projektového dne:

http://www.gymji.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=60

Zdroje:

• Cílek V. a kol.:Učebnice Přírodopis IV pro 9. ročníky, Scientia, Praha, 2006

• http://www.ekologie.webz.cz/pouste.html

• Groman J: Atlas přírodních katastrof, Albatros, Praha, 2002

• http://www.esd.ornl.gov/projects/qen/pres-pot.gif

• http://eroze.sweb.cz/home.htm





CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Invaze – pro učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Vysvětlí pojem invaze a vyjmenuje hlavní invazivní organismy na našem území

Vysvětlí negativní dopady invazivních organismů na místní ekosystém

Uvede opatření, která mohou zabránit tomuto fenoménu





Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika,














INVAZE

Kategorie invazních rostlin

Invazní rostliny jsou podle míry nebezpečnosti pro ekosystémy rozděleny do tří kategorií:

1. kategorie (evidence a následná likvidace) bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum borovice vejmutovka - Pinus strobus křídlatka japonská - Reynoutria japonica křídlatka sachalinská - R. sachalinensis křídlatka česká - R. x bohemica netýkavka žlaznatá - Impatiens glandulifera

2. kategorie (evidence za účelem zamezení záměrného šíření) andělika lékařská - Archangelica officialis kolotočník zdobný - Telekia speciosa topinambur hlíznatý - Helianthus tuberosus aggr. třapatka dřípatá - Rudbeckia laciniata

3. kategorie (předpoklad invaze) hvězdnice anglická( A. novae - angliae) hvězdnice novobelgická (A. novi - belgii) dub červený (Quercus rubra) heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum maritimum) javor jasanolistý (Acer negundo) netýkavka žláznata (Impatiens parviflora) puškvorec obecný (Acorus calamus) trnovník akát (Robinia pseudacacia) škumpa orobincová (Rhus typhina) vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) zlatobýl obrovský (S. gigantea)

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=216

Počet invazivních druhů v jednotlivých evropských zemích

Británie 3065 Belgie 2563 Francie 2291 Česko 1951


Německo 1811 http://www.novinky.cz/domaci/176038-ceska-priroda-celi-invazi-cizich-zivocichu-a-rostlin.html

Příklady invazních druhů rostlin na území ČR

http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/9d1dfd7b405db44dc125735d00337716?OpenDocument

Invaze živočichů:

Příklady invazivních druhů

http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFM6WLD6/$FILE/druh1000.jpg

http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-tema.nsf/$pid/MZPMSFM6WLD6/$FILE/druh1000.jpg

• http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/factsheets/Invasive%20Alien%20Species/Invasiv

e_Alien_CS.pdf

Invazivní rostliny v ČR

Článek:

http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/factsheets/Invasive%20Alien%20Species/Invasive_Alien_CS.pdf

http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=633733

Celosvětová databáze invazivních druhů

http://www.issg.org/database/welcome/


Možnost objednat přednášku Invazivní rostliny pro SŠ PŘF JČU


1. Jaký je rozdíl mezi invazní a expanzivní rostlinou?

2. Co způsobuje invaze? (3 důvody)

3. HÁDEJ KDO JSEM?

E) Pocházím z Evropy,





dnes jsem tu vzácný,

jsou však oblasti,

kde jím tížím práci.

Ušiska dlouhá mám,

travička mi chutná,

ostatní prevíti

jsou mi putna.

Všichni lidé kolem šílí,

že jim tu požírám to jejich býlí.

Když už si se mnou

nevěděli rady,

nasadili mi tu

ty kočičí smrady.

Motivační úkol: Invaze

Název stanoviště: „My tu nejsme doma?!?“

Prolézání skrze síť, lanová dráha s překážkami

Pomůcky: lezecká lana



Zdroje:



• http://ec.europa.eu/environment/pubs/pdf/factsheets/Invasive%20Alien%20Species/Invasiv

e_Alien_CS.pdf

• http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=216

• http://www.cenia.cz/web/www/cenia-akt-

tema.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/9d1dfd7b405db44dc125735d00337716?Op

enDocument

• http://www.fontes.cz/koncepce1/etapa1/texty/6_stav_krajiny.pdf








http://www.fontes.cz/koncepce1/etapa1/texty/6_stav_krajiny.pdf



CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Jaderné havárie – pro učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Vysvětlí rizika a pozitiva spojena s jadernou energií

Definuje pojem radioaktivita

Seznámí se s nejznámějšími jadernými haváriemi a použitím jaderných zbraní ve válce






Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Výchova ke zdraví, Chemie, Fyzika, Dějepis














JADERNÉ HAVÁRIE

Jaderné havárie:

http://blog.mapsofworld.com/tag/radiation-accidents-world-map/

Radiace kolem nás

http://www.politisite.com/2011/03/17/nuclear-fallout-map-showing-750-rads-to-west-coast-united-

states-is-a-fabrication/


Materiály, vzdělání, přednášky

http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy.html


1. Vyjmenujte 5 výhod/nevýhod jaderných elektráren

2. Jak se hodnotí závažnost havárie v jaderné elektrárně? Kdo ji hodnotí?

3. Kde v poslední době došlo k výbuchu jaderné elektrárny? Jak na tuto skutečnost reagovaly některé státy?

Motivační úkol:

Název stanoviště: JADERNÉ HAVÁRIE – „U NÁS ZAZÁŘÍŠ“

Útěk z radiační zóny v „protireakčním“ obleku

Pomůcky: pracovní oblek – kombinéza, holinky, plynová maska



Zdroje:



• http://www.politisite.com/2011/03/17/nuclear-fallout-map-showing-750-rads-to-west-

coast-united-states-is-a-fabrication/

• http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/vlivzareni.html

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_stupnice_jadern%C3%BDch_ud%C

3%A1lost%C3%AD

http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-pedagogy.html


http://www.politisite.com/2011/03/17/nuclear-fallout-map-showing-750-rads-to-west-coast-united-states-is-a-fabrication/

http://www.politisite.com/2011/03/17/nuclear-fallout-map-showing-750-rads-to-west-coast-united-states-is-a-fabrication/



CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Ozónová díra a skleníkové plyny – pro učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Vysvětlí vznik kyselých dešťů

Vysvětlí negativní dopady kyselích dešťů na přírodu






Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Fyzika














KYSELÉ DEŠTĚ

http://chemie-kvarta.wz.cz/kysely-dest.html

Kyselé deště v ČR

Článek:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=653159


Domácí pokus

http://www.chemiehrou.funsite.cz/16o.html


1. Jaké pH mají kyselé deště?

1. Napište 2 problémy v přírodě, které mohou způsobovat kyselé deště?


2. Proč jsou stromy zasažené kyselými dešti méně odolné vůči mrazu?

Motivační úkol: Kyselé deště

Název stanoviště: „Kyselé ……..“

Neutralizace kyselého roztoku

Pomůcky: kádinky, ocet, kyselina citronová, voda, soda, papírky na měření pH



Zdroje:



• http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/foto/280719/?cid=653159

• http://chemie-kvarta.wz.cz/kysely-dest.html

• http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_w

eb.pdf

• http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=653159


http://chemie-kvarta.wz.cz/kysely-dest.html

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_web.pdf





CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Ozónová díra a skleníkové plyny – pro učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Vysvětlí vznik ozónové díry díky skleníkovým plynům

Vysvětlí negativní dopady ozónové díry na příkladu globálního oteplování






Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Fyzika














OZÓNOVÁ DÍRA A SKLENÍKOVÉ PLYNY

http://krivanova.wz.cz/globalnioteplovani.htm

http://krivanova.wz.cz/globalnioteplovani.htm

http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-atmosfera.htm

Ozónová vrstva v ČR

Článek:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/13E1E9511891FAD0C1257359003AA1B3/$file/publikace-ozon_web.pdf


Hnutí Brontosaurus – naučná stezka Toulcův Dvůr

http://www.toulcuvdvur.cz/stezkazp/p3_ozonova_dira.html


4. Vysvětlete pojem ozonová vrstva? 5. Které látky mají vliv na ozónovou vrstvu a jak vznikají?

6. Kde je ozonová vrstva nejtenčí a proč?

Motivační úkol: Ozónová díra a skleníkové plyny

Název stanoviště: „O3“

Ochrana před UV zářením – dostat na sebe, co nejvíce oblečení, které by člověka ochránilo před

zářením.

Podobný úkol jako u kyselých dešťu:

Neutralizace kyselého roztoku

Pomůcky: kádinky, ocet, kyselina citronová, voda, soda, papírky na měření pH



Zdroje:



• http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/foto/280719/?cid=653159

• http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/DC21A4C7F0AFAD0AC1257081001AA6B7/$file/planeta_w

eb.pdf






CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Povodně a znečištění vod

Cíle:

Žák/žákyně:

Objasní příčiny povodní a znečištění vod

Vysvětlí rizika spojená s povodněmi

Vysvětlí problémy spojené s regulací a znečišťováním toků a jejich vliv na okolní ekosystémy

Při krizové situaci je schopen zabalit si evakuační zavazadlo

Vyjmenuje protipovodňová opatření





Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika














POVODNĚ

Evakuační zavazadlo

http://www.sdhpozdatin.cz/data/informace/Povodn%C4%9B.pdf

Vliv člověka na vznik záplav (převzato z

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-vznik-

zaplav.html)

Stále častěji jsou zátopy způsobeny geologickými procesy, na nichž se podílí lidská činnost.

Vhodné podmínky pro vznik záplav vznikají v důsledku:

antropogenních poklesů, havárií vodních děl, antropogenních změn krajiny, antropogenní povodňové vlny.

K antropogenním poklesům území dochází v důsledku:

poddolování, vytěžení (hlavně ropy a zemního plynu),


čerpáním hlubinných vod.

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-vznik-

zaplav.html

http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/zivotni_prostredi.html

Protipovodňová opatření:

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-vznik-zaplav.html

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-na-vznik-zaplav.html

Předpisy MZP

http://www.mzp.cz/cz/protipovodnova_opatreni

Zajímavosti pro učitele

Naleznete na stánkách České protipovodňové asociace: http://www.povodne.cz/

Videa a informace k tématu http://povodne.blogy.in-pocasi.eu/

Interaktivní výuka: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13503/povodne-.html/


1. kdy byly na našem území dosud nejničivější zaznamenané povodně?

2. Jaký vliv mají na okolní společenstva?

3. Čím jsou pro živočichy nebezpečná protipovodňová opatření?

4. Jaké látky nejvíce znečišťují vody?

5. Jaké přírodní jevy mohou mít vliv na znečištění vod?

6. Jaké naše řeky jsou nejvíce znečištěné a jak se dá tento stav vylepšit?

Motivační úkol:

Název stanoviště: POVODNĚ

Záchrana před povodní – v co nejkratším čase vylézt na strom, žebřiny apod.

Název stanoviště: ZNEČIŠTĚNÍ VOD

Hledání předmětů v bazénku se znečištěnou vodou



Zdroje:


• http://www.povodne.cz/

• http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci/co-ma-obsahovat-evakuacni-zavazadlo

• http://povodne.blogy.in-pocasi.eu/

• http://www.sdhpozdatin.cz/data/informace/Povodn%C4%9B.pdf

http://www.povodne.cz/


http://www.povodne.cz/

http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci/co-ma-obsahovat-evakuacni-zavazadlo




CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Sopečná činnost a Výbuchy významných sopek

Cíle:

Žák/žákyně:

Objasní příčiny sopečné činnosti

Popíše stavbu sopky

Vysvětlí rizika spojená se sopečnou činností

Klasifikuje jednotlivé druhy sopek

Vysvětlí rozdíl mezi lávou a magmatem

S pomocí mapy vyjmenuje sopky a oblasti vzniklé sopečnou činností

Vyjmenuje vulkanity ČR





Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Anglický jazyk, Informatika














SOPEČNÁ ČINNOST

Stavba sopky

http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/

Typy erupcí

http://giobio.ic.cz/obrazky/geolog.htm

Geografické rozšíření sopek – ring of fire, hot spots

http://www.scienceweek.cz/sopky-a-jejich-vliv-na-klima-iid-25175

Sopky a sopečná pohoří v ČR


http://wagnerska87.blog.cz/1107/sopecna-cinnost-a-sopky-v-ceske-republice


Naleznete na stánkách Geofyzikálního ústavu AV ČR: http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/

Interaktivní výuka: http://dum.rvp.cz/materialy/sopecna-cinnost-3.html

Animace výbuchu sopky http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4972366.stm


1. Co znamená pojem pyroklastika?

2. Jak se jmenuje a kde se tak asi nachází hlavní vulkanická zóna naší planety?

3. Vyjmenuje alespoň 3 primární hazardy sopečné činnosti. Čím se liší od sekundárních

hazardů?

4. Uveďte příklady výbuchů významných sopek.

Motivační úkol:

Název stanoviště: SOPKA

Vytvoření modelu sopky z dostupných surovin a věcí

Pomůcky: materiál pro stavbu sopky



http://wagnerska87.blog.cz/1107/sopecna-cinnost-a-sopky-v-ceske-republice

http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/

http://dum.rvp.cz/materialy/sopecna-cinnost-3.html

http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4972366.stm

Zdroje:

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Sope%C4%8Dn%C3%A1_%C4%8Dinnost

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Hork%C3%A1_skvrna

• http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm


• http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/

• http://www.scienceweek.cz/sopky-a-jejich-vliv-na-klima-iid-25175

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sope%C4%8Dn%C3%A1_%C4%8Dinnost

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hork%C3%A1_skvrna

http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm






http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/




CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Tornáda a hurikány

Cíle:

Žák/žákyně:

Objasní příčiny tornád a hurikánů

Vysvětlí rizika spojená s tornády a hurikány

Vysvětlí rozdíly mezi tornády a hurikány

Vyjmenuje nejčastější místa výskytu hurikánů a tornád






Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Výchova ke zdraví














HURIKÁNY A TORNÁDA

http://metmladez.wz.cz/metdeti/i10.htm

Tornáda V ČR

http://www.tornada.cz/

http://www.youtube.com/watch?v=Mwh9IVFvJf4

Pojmenování hurikánů v USA

Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v průběhu druhé světové války se používala slova hláskovací abecedy. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklóny vyskytují. Původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli politické korektnosti se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na#Pojmenov.C3.A1n.C3.AD


Naleznete na stránkách ČHMÚ:

http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home


7. Jak se nazývá a v čem spočívá systém, kterým vědci zkoumají tornáda?

8. Jak se jmenuje bouřkový mrak, v jehož útrobách vzniká tornádo?

hurikán tornádo

velikost Stovky km Desítky m

Vznik Nad

oceánem

Nad pevninou


http://www.youtube.com/watch?v=Mwh9IVFvJf4

http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hl%C3%A1skovac%C3%AD_abeceda

http://cs.wikipedia.org/wiki/Politick%C3%A1_korektnost

9. Jakou stupnicí se měří tornáda?

Motivační úkol:

Název stanoviště: TORNÁDA A HURIKÁNY

1. Pomoc – ošetření zlomeniny



Další možnost: pokus HURIKÁN


Zdroje:


• http://metmladez.wz.cz/metdeti/i10.htm

• http://old.chmi.cz/torn/tor2.html

• http://www.tornada.cz/


http://old.chmi.cz/torn/tor2.html



CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Války a nebezpečí válek, nedostatek surovin a zvyšování populace – pro

učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Vysvětlí negativní dopady válek na lidskou populaci

Seznámí se s nejznámějšími válkami v lidské historii

Posoudí jak mohou boje o zdroje změnit svět

Vyjmenuje neobnovitelné zdroje surovin a posoudí, zda mají alternativu





Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika, Chemie, Výchova ke zdraví, Dějepis, Výchova k

občanství














VÁLKY A JEJICH PŘÍČINY

Demografické údaje z 1. Světové války

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_svetove_v

alky_v_publikaci_csu

2. světová válka aj.

Oběti nacismu a fašismu se odhadují na 60 - 80 miliónů lidských životů. Komunistické a stalinistické

režimy zavraždili cca 70-150 miliónu lidí a církve mají na svědomí 100 milionů a více. Nutno

podotknout, že časová období jsou různá, co dokázal nacismus za cca 10 let, to dokázali komunisti za

60 let a církev za bezmála 2000 let.

http://cunderlik.blog.idnes.cz/c/103827/Touha-ovladat-lidi-je-spolecna-pro-nacisty-komunisty-i-

cirkev.html

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_svetove_valky_v_publikaci_csu


http://cunderlik.blog.idnes.cz/c/103827/Touha-ovladat-lidi-je-spolecna-pro-nacisty-komunisty-i-cirkev.html


Vývoj populace v ČR

http://www.demografie.info/?cz_popvyvojobecne=

Nerostné suroviny

Neobnovitelné – paliva, rudné a nerudné suroviny

Zemní plyn

Celkové zásoba v m3: 171514266542404

Světová spotřeba za 1s: 92653

Předpoklad vyčerpání: 12. září 2068, 09:25

Ropa

Celkové zásoba v barelech: 1175686472626


Předpoklad vyčerpání: 22. října 2047, 20:58

Uran

Celkové zásoba v t (U235): 17963

Světová spotřeba za 1s: 0.0000042222017

Předpoklad vyčerpání: 28. listopadu 2144, 23:12

Uhlí

Celkové zásoba v t: 834684384000


Předpoklad vyčerpání: 19. května 2140, 20:05

http://www.ekoblog.cz/?q=node/609

• SPOTŘEBA SUROVIN NA OSOBU

Průměrný Američan za 77,8 roku svého života spotřebuje:

7,13 kg antimonu 180 g tantalu 630 kg mědi 15 kg cínu 48 g zlata 45 g platiny 10 g germania 131 kg chromu 8322 tun fosforu 1576 tun hliníku 58,4 kg niklu 1,58 kg stříbra 4 g rhodia 5,95 kg uranu 410 kg olova 32 g india 349 kg zinku

http://www.fiftyfifty.cz/Kdy-dojdou-suroviny-4786070.php


Úvaha nad citáty

Válka neurčuje na čí straně je pravda - jenom kdo zbude. (Bertrand Russell)

Jestli lidstvo neskoncuje s válkou, skoncuje válka s lidstvem. (John Fitzgerald Kennedy )


1. Jaké jsou příčiny vzniku válek?

2. Kde v současnosti dochází k válečným konfliktům?

3. Jaké negativní vlivy měla válka ve Vietnamu na zdejší přírodu?

4. Jaké další důsledky může mít přelidnění naší populace na naší Zemi?

Motivační úkol:

Název stanoviště: Války

Střelba ze vzduchovky na terč

Pomůcky: vzduchovky, terče

Název stanoviště: Přelidnění

Dostat celou skupinu na papír velikosti A4.



Zdroje:



• http://www.vesmir.cz/clanek/nerostne-suroviny

• http://www.fiftyfifty.cz/Kdy-dojdou-suroviny-4786070.php

• http://cunderlik.blog.idnes.cz/c/103827/Touha-ovladat-lidi-je-spolecna-pro-nacisty-

komunisty-i-cirkev.html

• http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_sv

etove_valky_v_publikaci_csu


http://www.vesmir.cz/clanek/nerostne-suroviny







CZ.1.07/1.1.10/03.0008

Téma: Zemětřesení – pro učitele

Cíle:

Žák/žákyně:

Objasní příčiny vzniku zemětřesení

Popíše stavbu

Vysvětlí rizika spojená se zemětřesením a vlnou tsunami

Seznámí se s měřením síly zemětřesení

Vysvětlí pojmy hypocentrum a epicentrum

S pomocí mapy vyjmenuje oblasti, kde dochází nejčastěji k zemětřesením





Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Fyzika, Informatika














ZEMĚTŘESENÍ

Mapa globálního seizmického ohrožení

http://www.sci.muni.cz/~herber/quake.htm

Hypo a epicentrum

http://nl.wikipedia.org/wiki/Bestand:Epicentrum-hypocentrum-schema.png

Mapa epicenter v ČR

http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola4.htm

přehled zemětřesení v ČR: http://fyzmatik.pise.cz/80486-zemetreseni-v-cr.html

Žebříček největších zemětřesení:

1. 1960 Chile – 9,5 stupně Richterovy stupnice 2. 1964 Aljaška – 9,2 stupně Richterovy stupnice 3. 1957 Aljaška – 9,1 stupně Richterovy stupnice 4. 1952 Rusko – 9 stupňů Richterovy stupnice 5. 2004 Indonésie – 9 stupňů Richterovy stupnice 6. 2011 Japonsko – 8,9 stupně Richterovy škály

http://www.1000nej.cz/nejvetsi-zemetreseni.html


Naleznete na stánkách Geofyzikálního ústavu AV ČR: http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/

Semináře ke Dni Země pro učitele, mapy zemětřesení v historii i současnosti

Videa tsunami Indonésie http://www.youtube.com/watch?v=RDOuwMj7Xzo&feature=related


5. Vysvětli pojem hypocentrum a epicentrum.

6. Kde se zemětřesení nejčastěji vyskytuje?

7. Vyhledej kde a kdy bylo naposledy zemětřesení v ČR?

Motivační úkol:

Název stanoviště: KDYŽ SE PEKLO ZLOBÍ

http://kurz.geologie.sci.muni.cz/kapitola4.htm

http://www.1000nej.cz/nejvetsi-zemetreseni.html


Celá skupina musí v co nejrychlejším čase proběhnout vystavěnou dráhu aniž by jim spadl míček ze

lžičky.

Pomůcky: ping – pongový míček, lžička, lavice a židle pro vystavění dráhy



Zdroje:


• http://fyzmatik.pise.cz/80486-zemetreseni-v-cr.html

• http://www.ig.cas.cz/cz/uvod/

• http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/Prace/Rocnikove-prace/MachacV.pdf

http://fyzmatik.pise.cz/80486-zemetreseni-v-cr.html


http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/Prace/Rocnikove-prace/MachacV.pdf

Date post:	13-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Projektový den „DEN ZEMĚ“ - gymji.cz · Mezipředmětové vztahy: Zeměpis, Informatika,...

Documents