PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI

Milada HorákováVÚPSV PrahaKvěten 2005

Výchozí stav v roce 1989

Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová a odvětvová struktura Administrativní způsob řízení ekonomiky Převaha velkých podniků Deformovaný trh práce Nadbytečná zaměstnanost Nevhodná kvalifikační struktura z pohledu tržního hospodářství Nivelizované mzdyPozitiva Průmyslová tradice a celková relativně vysoká kvalifikační úroveň

obyvatel Nezaměstnanost téměř neexistovala, pokud ano, byla skrytá Nízká zadluženost ekonomiky

Úkoly politiky zaměstnanosti po roce 1989

Vytvořit trh práce a uzákonit odpovídající právní normy (Zákon o zaměstnanosti 1/1991, Zákon o kolektivním vyjednávání)

Přizpůsobit existující pracovně právní normy (Zákoník práce, vyhlášky)

Vytvořit instituce trhu práce (úřady práce) Vytvořit nástroje k usměrňování vývoje na trhu práce (aktivní

politika zaměstnanosti) Uvádět politiku zaměstnanosti do života V roce 2002 vznikla nová koncepce politiky zaměstnanosti

včleněná do (NAPZ 2002). Vychází z analýz situace na trhu práce a z principů Evropské strategie zaměstnanosti, mezi než patří zejména plná zaměstnanost obyvatel.

Vývoj po roce 1990

1990-1991 stabilizační etapa, přijetí ekonomické reformy a cenová liberalizace, zahájení malé privatizace. Důsledek prudký pokles výkonu ekonomiky a pokles produktivity práce, snížení poptávky po pracovní síle.

Po roce 1992 – zahájení velké privatizace; Makrostrukturální změny v ekonomice, pokles I. , II. , vzestup III. sektoru. Prudký pokles počtu pracovních míst (zhruba o půl milionu). Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních osob. Odchody starších osob do předčasných důchodů uvolnily napětí na trhu práce. Vznik nezaměstnanosti, ale bez výrazných sociálních otřesů. Změny ve struktuře zaměstnanosti: pokles zaměstnanosti starších žen,. Opožděné mikrostrukturální změny. Vznik ohrožených sociálních skupin (nekvalifikovaní, mládež a absolventi škol, ženy po mateřské dovolené, etnické skupiny, zdravotně postižení a osoby v předdůchodovém věku a velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti.

Pracovní migrace cizinců začaly hrát důležitou roli.

Co označujeme výrazem pracovní migrace

Pracovní migrace se vztahují k přechodnému zaměstnání a podnikání cizinců. Jejich struktura je odvozena z právních podmínek určujících pravidla ekonomických činností cizinců.

Legální zaměstnávání cizinců je možné na základě povolení k pobytu za účelem zaměstnání a povolení k zaměstnání. Cizinci jsou zaměstnáváni na základě individuálního povolení anebo povolení k zaměstnání v rámci obchodních kontraktů českých a zahraničních firem.

Pro občany EU platí v ČR zvláštní režim, nepotřebují povolení k zaměstnání. Mají povinnost informovat místně příslušný úřad práce o zaměstnání.

Podnikání cizinců se řídí stejnými předpisy jako podnikání českých občanů. Podmínkou je zápis v obchodním rejstříku ČR. Cizinec může podnikat na území ČR i mimo území ČR. Povolení k pobytu za účelem podnikání potřebují pouze cizinci podnikající na území ČR.

Pracovní migrace

Změny v charakteru pracovní migrace – přesun od organizovaných pracovních stáží cizinců k spontánním individuálním migracím.

Vytvoření legislativního rámce pro zaměstnávání a podnikání cizinců. V návaznosti na legislativní úpravy vznik různých typů pracovních migrací:

zaměstnávání cizinců v rámci smluv o dílo, sezónní pracovní migrace na základě pracovních povolení.

Vytvoření legislativního rámce pro zaměstnávání občanů Slovenské republiky po rozpadu federace.

Trvalý růst zaměstnanosti cizinců nezávisle na růstu míry nezaměstnanosti obyvatel

Pokles cizinců v závislých zaměstnáních a vzestup sebe zaměstnaných cizinců podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Vysoká flexibilita živnostníků.

Převaha občanů SR mezi zaměstnanými cizinci 34 % na konci roku 2004. Zdrojové země pracovních migrací do ČR leží v Evropě (82 %); z 50 % tvoří

občané EU 25 (z toho 80 % občané Slovenska a 12 % občané Polska). 16 % pracovních migrací tvoří občané některé z asijských zemí, nejčastěji Vietnamu.

Pracovní migrace českých občanů do zahraničí

Otevření hranic v roce 1990 a spontánní odliv českých občanů za prací do zahraničí, zejména sousedního Německa a Rakouska. Zaměstnávání českých občanů se řídilo zákonodárstvím příslušné země.

Vznik dvoustranných dohod o vzájemném zaměstnávání občanů Německa a České republiky (v rámci smluv o dílo, sezónní zaměstnávání a zaměstnávání za účelem zvýšení kvalifikace)

Dočasný charakter pracovních migrací českých občanů za hranice, ochrana pracovních trhů členských zemí EU neumožnila masivní odliv pracovní síly z ČR

Brain drain z ČR je doposud relativně nevýznamný Vstup ČR do EU v květnu 2004, asymetrický volný pohyb

pracovníků v rámci EU (pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko nezavedly přechodné období pro volný pohyb pracovníků z ČR)

Vývoj migrační politiky ČR

1990-1997 liberální politika v oblasti migrace cizí pracovní síly od roku 1998 restriktivní politika úřadů práce v oblasti vydávání

pracovních povolení cizincům v důsledku růstu nezaměstnanosti 1999 zavedení koncepce integrace dlouhodobě legálně usídlených

cizinců 2000 přísnější kontrola hranic v souvislosti s bojem proti nelegální

migraci, harmonizace vízové politiky ČR s politikami členských zemí EU, změny zákonů o pobytu, azylu a zaměstnanosti i podnikání, jejichž cílem bylo snížení nelegální migrace a nedokumentované práce cizinců, vytváření ucelené koncepce migrační politiky

2001 zaváděn pilotní projekt aktivního výběru cizí kvalifikované pracovní síly

2004 změna zákona o zaměstnanosti, liberalizace pracovních migrací kvalifikované pracovní síly

současný hlavní cíl migrační politiky je řízení migrací vládou České republiky tak, aby byly v souladu s prioritami EU v této oblasti a aby současně odpovídaly potřebám domácí ekonomiky a vedly v dlouhodobé perspektivě ke zlepšeni demografické skladby obyvatel ČR

Průměrný počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství (fyzické osoby) od roku 1948 do roku 2003

0,0

1 000,0

2 000,0

3 000,0

4 000,0

5 000,0

6 000,0

1948

1952

1956

1960

1964

1968

1972

1976

1980

1984

1988

1992

1996

2000

Pramen ČSÚ, graf Milada Horáková, VÚPSV

Zaměstnaní v národním hospodářství 1990-2004 podle VŠPS/ČSÚ

Zaměstnaní 15+ podle VŠPS (průměry I - IV.Q)

4200,0

4400,0

4600,0

4800,0

5000,0

5200,0

5400,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zaměstnaní v národním hospodářství = roční průměry v tis. osobPramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

Zaměstnaní v národním hospodářství 15+ podle VŠPS (průměr) 1993-2004

Zaměstnaní 15+ podle VŠPS (průměr I - IV.Q)

4873,5

4926,84962,6 4972,0

4936,5

4865,7

4764,14731,6 4727,7

4764,94733,2

4706,7

4550,0

4600,0

4650,0

4700,0

4750,0

4800,0

4850,0

4900,0

4950,0

5000,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zaměstnaní v národním hospodářství = roční průměry v tis. osob

Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

Míra registrované nezaměstnanosti

Míra registrované nezaměstnanosti dle VŠPS metodika ILO

0,8

2,63,1

4,3 4,3 4,0 3,94,8

6,5

8,7 8,88,1

7,37,8

8,3

0123456789

10

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Pramen ČSÚ, VŠPS, Bulletin 19 Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů, VÚPSV, graf Milada Horáková, VÚPSV

Pracovní síla a zaměstnaní v národním hospodářství 1993-2004

4 400,04 500,04 600,04 700,04 800,04 900,05 000,05 100,05 200,05 300,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

pracovní síla VŠPS (průměry)

zam v nh v tis. (průměry)

Pracovní síla podle VŠPS = všechny osoby 15+, které splňují všechny podmínky na zařazení mezi zaměstnané, zaměstnaní v NH = všechny osoby 15+, které měly v referenčním týdnu placenou práci/ zaměstnání ve vlastním podniku

Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

Vývoj na trhu práce podle VŠPS

Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

1 000,0

2 000,0

3 000,0

4 000,0

5 000,0

6 000,0

7 000,0

8 000,0

9 000,0

10 000,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obyvatelstvo 15+

Pracovní síla

Zaměstnaní v NH

Ekonomicky neaktivní

Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity obyvatel ČR 15+ podle VŠPS

50,052,054,056,058,060,062,064,0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Míra zaměstnanosti

Míra ekonomickéaktivity

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15 + v procentech, míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15+

Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

Registrovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa MPSV/SSZ

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

počet evidovaných uchazečů ozaměstnání (průměr)

volná pracvní místa (průměr zarok)

Podíl cizinců na zaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti v ČRkoncové stavy podle MPSV/SSZ

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

podíl cizinců na zaměstnanosti v %

míra registrované nezaměstnanosti v %

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Uchazeči o zaměstnání, volná pracovní místa a cizinci v postavení zaměstnanců

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

cizinci v postavení zaměstnanců (povolení k zaměstnání, registrace)

volná pracovní místa

registrovaní uchazeči o zaměstnaní

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Struktura zaměstnanosti cizinců

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

cizinci s živnostenským oprávněním

cizinci v postavení zaměstnanců(povolení k zaměstnání, registrace)

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Struktura zaměstnanosti občanů SR v ČR

0100002000030000400005000060000700008000090000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

živnostníci

zaměstnanci

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Vývoj struktury zaměstnanosti cizinců

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

živnostenská oprávnění cizinců

informace o ostatních cizincích, z třetích zemí,kteří nepotřebují povolení k zaměstnání

informace o občanech EU zaměstnaných v ČR

registrace občanů SR úřady práce v ČR

platná povolení k zaměstnání cizinců

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Struktura zaměstnanosti cizinců v roce 2004 (k 31.12)

2004

informace občané EU/EHP/ESVO (bez SR)

v postavení zaměstnanců

8%

registrace/ informace občané SR v postavení

zaměstnanců35%

infomace cizinci z třetích zemí v postavení

zaměstnanců0%

platná povolení k zaměstnání cizinců

20%

cizinci s živnostenským oprávněním

37%

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Zaměstnanost cizinců v ČR podle kontinentů v roce 2004 (k 31.12.)

Afrika1%

ostatní Evropa32%

Amerika1%

EU50%

Asie16%

abs. %EU 85 871 49,58ostatní Evropa 55 090 31,81Afrika 1 268 0,73Amerika 2 517 1,45Asie 28 138 16,25Austrálie a Oceanie 228 0,13jiné 91 0,05celkem 173 203 100,00pramen: MPSVSSZ, MPO, výpočet VÚPSV Milada Horáková

Kontinent2004

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Zdrojové regiony pracovních migrací do ČR

Pramen:Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, VÚPSV, výpočet Milada Horáková, VÚPSV

Zaměstnanost cizinců v České republice podle kontinentů123

EUostatní Evropa

Afrika Amerika AsieAustrálie a

Oceaniejiné celkem

1 75 893 31 608 299 2 061 1 849 133 16 111 8592 4 407 2 301 202 350 8 116 28 21 592 36 9963 80 300 33 909 501 2 411 9 965 161 21 608 148 8551 89 903 48 867 353 2 015 1 968 117 23 143 2462 8 833 5 660 568 886 19 146 193 10 213 45 4993 98 736 54 527 921 2 901 21 114 310 10 236 188 7451 88 447 37 894 373 1 865 2 047 123 18 130 7672 11 586 13 307 811 1 285 26 258 238 10 044 63 5293 100 033 51 201 1 184 3 150 28 305 361 10 062 194 2961 76 369 30 411 372 1 779 2 163 140 13 111 2472 9 192 13 751 608 961 16 768 67 3 615 44 9623 85 561 44 162 980 2 740 18 931 207 3 628 156 2091 64 878 24 509 330 1 770 1 839 132 8 93 4662 10 055 25 293 1 035 984 20 787 73 159 58 3863 74 933 49 802 1 365 2 754 22 626 205 167 151 8521 76 199 23 212 311 1 764 2 012 139 10 103 6472 9 896 27 936 1 047 973 21 278 68 142 61 3403 86 095 51 148 1 358 2 737 23 290 207 152 164 9871 74 651 24 555 238 1 625 2 436 128 19 103 6522 10 634 28 458 1 171 1 017 22 551 80 89 64 0003 85 285 53 013 1 409 2 642 24 987 208 108 167 6521 68 638 27 406 238 1 813 2 934 145 5 101 1792 10 875 25 307 1 082 1 018 22 092 78 80 60 5323 79 513 52 713 1 320 2 831 25 026 223 85 161 7111 70 334 29 552 258 1 772 3 711 110 1 105 7382 12 039 25 029 1 070 1 045 22 994 84 32 62 2933 82 373 54 581 1 328 2 817 26 705 194 33 168 0311 72 775 29 265 226 1 491 4 088 132 7 107 9842 13 096 25 825 1 042 1 026 24 050 96 84 65 2193 85 871 55 090 1 268 2 517 28 138 228 91 173 2031 -3 118 -2 343 -73 -570 2 239 -1 -9 -3 8752 8 689 23 524 840 676 15 934 68 -21 508 28 2233 5 571 21 181 767 106 18 173 67 -21 517 24 348

pramen: MPSVSSZ, MPO, výpočet VÚPSV Milada Horáková

2003

2004

cizinci v postavení zaměstnanců (platná povolení k zaměstnání cizinců a registrace občanů SR od roku 2004 živnostenská oprávnění cizincůcelkem

rozdíl 2004-1995

státní občanství /druh ekonomické

aktivity

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Zdrojové regiony pracovních migrací

0 50 000 100 000 150 000 200 000

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

EU

ostatní Evropa

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceanie

jiné

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Zaměstnanost občanů EU v ČR v roce 2004 (k 312.12.)

Slovensko80%

Rakousko1%

Francie1%

Itálie1% Německo (SRN)

3%

Spojené království 1%

Polsko12%

Belgie

Dánsko

Estonsko

Finsko

Francie

Irsko

Itálie

Kypr

Litva

Lotyšsko

Lucembursko

Maďarsko

Malta

Německo (SRN)

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rakousko

Řecko

Slovensko

Slovinsko

Spojené království

Španělsko

Švédsko

Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

Struktura zaměstnanosti občanů EUEU celkem

podíl v procentech

z toho zaměstnanci

podíl v procentech

z toho živnostníci

podíl v procentech

Belgie 139 0,16 93 0,13 46 0,35Dánsko 66 0,08 46 0,06 20 0,15Estonsko 11 0,01 3 0,00 8 0,06Finsko 51 0,06 32 0,04 19 0,15Francie 669 0,78 509 0,70 160 1,22Irsko 98 0,11 67 0,09 31 0,24Itálie 553 0,64 202 0,28 351 2,68Kypr 18 0,02 6 0,01 12 0,09Litva 180 0,21 142 0,20 38 0,29Lotyšsko 25 0,03 9 0,01 16 0,12Lucembursko 7 0,01 5 0,01 2 0,02Maďarsko 240 0,28 131 0,18 109 0,83Malta 6 0,01 4 0,01 2 0,02Německo (SRN) 2 406 2,80 1 303 1,79 1 103 8,42Nizozemsko 308 0,36 179 0,25 129 0,99Polsko 10 133 11,80 8 882 12,20 1 251 9,55Portugalsko 15 0,02 13 0,02 2 0,02Rakousko 658 0,77 390 0,54 268 2,05Řecko 167 0,19 30 0,04 137 1,05Slovensko 68 575 79,86 59 818 82,20 8 757 66,87Slovinsko 60 0,07 29 0,04 31 0,24Spojené království 1 261 1,47 741 1,02 520 3,97Španělsko 114 0,13 78 0,11 36 0,27Švédsko 111 0,13 63 0,09 48 0,37celkem 85 871 100,00 72 775 100,00 13 096 100,00

Pramen:Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, VÚPSV, výpočet Milada Horáková, VÚPSV

Cizinci v postavení zaměstnanců podle věku a pohlaví

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

-19 20-24 25-39 40-54 55-59 60-64 65+

ženy

muži

Pramen:MPSV SSZ, předběžná data pro publikaci cizinci v ČR, Scientia, ČSÚ

Cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ v roce 2004 (stav k 31.12.)

D 0%

O 3% Q 0% A 4%B 0%

C 4%

N 4%

K 10%

F 22%G 12%

E 0%

D 34%

H 2%

J 1%

I 3%

M 2%L 0%

A. Zemědělství a myslivostB Lesní hospodářství, chov rybC Dobývání nerostných surovinD Zpracovatelský průmyslE Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vodyF StavebnictvíG Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zbožíH Pohostinství a ubytováníI Doprava, skladování, pošty a telekomunikaceJ Peněžnictví a pojišťovnictvíK Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podnikatele, výzkum a vývojL Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečeníM ŠkolstvíN Zdravotnictví, veterinární a sociální činnostiO Ostatní veřejné a sociální službyP Domácnosti zaměstnávající personálQ Exteritoriální organizace a spolky

Pramen:MPSV SSZ, předběžná data pro publikaci cizinci v ČR, Scientia, ČSÚ