Příručka pro ohlašování

do integrovanéhoregistru

znečišťování

Ministerstvo životního prostředíPraha 2005

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 1

Autoři:Ing. Bc. Jan Maršák (editor) MŽP

Mgr. Pavel Frolka MŽP

Ing. Marie Svojítková MŽP

Ing.Adéla Švachulová MŽP

RNDr. Jan Prášek CENIA

Ing. Martina Foytlová CENIA

Mgr. Zuzanna Hokkyová CENIA

Ing. Jan Nepimach CENIA

Ing. Miluše Větroňová CENIA

Důležité kontakty:Ministerstvo životního prostředí

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

Vršovická 65

100 10 Praha 10

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek informační podpory

Kodaňská 10/54

100 10 Praha 10

Česká inspekce životního prostředí

Na Břehu 267

190 00 Praha 9

Důležité internetové stránky:Ministerstvo životního prostředí: www.env.cz

CENIA, česká informační agentura životního prostředí: www.cenia.cz

Integrovaný registr znečišťování: www.irz.cz; irz.info@cenia.cz

Informační systém o IPPC: www.env.cz/ippc; ippc@env.cz

Česká inspekce životního prostředí: www.cizp.cz

Český hydrometeorologický ústav: www.chmi.cz

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.: www.vuv.cz

Centrum pro hospodaření s odpady: http://ceho.vuv.cz/

2

Upozornění!

INFORMACE V MANUÁLU MOHOU BÝT V BUDOUCNUAKTUALIZOVÁNY. MANUÁL MŮŽE BÝT PRO NEKOMERČNÍ

ÚČELY REPRODUKOVÁN ČÁSTEČNĚ NEBO CELÝ, OVŠEM VŽDYS UVEDENÍM ZDROJE (MŽP). K NEKOMERČNÍM ÚČELŮM JE PLNÁ

VERZE MANUÁLU VOLNĚ KE STAŽENÍ NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH WWW.IRZ.CZ. KOMERČNÍ

ROZŠIŘOVÁNÍ JE MOŽNÉ POUZE SE SOUHLASEM VYDAVATELE(MŽP).

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 2

ObsahÚvodPoužité zkratky1. Právní předpisy k integrovanému registru znečišťování2. Látky ohlašované do IRZ2.1 Charakteristika ohlašovaných látek2.2 Zdroje informací o chemických látkách3. Monitoring ohlašovaných látek3.1 Zásady monitoringu ve vztahu k IRZ3.2 Časový aspekt monitoringu3.3 Zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek3.3.1 Měření3.3.2 Výpočet3.3.3 Expertní odhad4. Emise ohlašovaných látek do ovzduší4.1 Zdroje znečišťování4.2 Normy pro stanovení emisí ohlašovaných látek do ovzduší4.3 Emisní faktory4.4 Zdroje informací o emisích do ovzduší5. Emise ohlašovaných látek do vody5.1 Zdroje znečištění5.2 Normy pro stanovení ohlašovaných látek ve vodě5.3 Zdroje informací z oblasti vodního hospodářství6. Emise ohlašovaných látek do půdy6.1 Zdroje znečištění6.2 Normy pro stanovení emisí ohlašovaných látek do půdy6.3 Pomocné přípravky a hnojení půdy6.4 Aplikace čistírenských kalů na půdu6.5 Zdroje informací z oblasti půdy a zemědělství7. Přenosy7.1 Normy a metody pro stanovení látek v přenosech7.2 Zdroje informací z oblasti odpadů8. Havárie9. Dílčí seznamy znečišťujících látek9.1 Dílčí seznam znečišťujících látek – ovzduší9.2 Dílčí seznam znečišťujících látek – voda9.3 Dílčí seznam znečišťujících látek – půda9.4 Dílčí seznam znečišťujících látek – přenosy10. Kroky v ohlašování do IRZ11. Specifická zařízení11.1 Komunální čistírny odpadních vod11.2 Zemědělské podniky11.3 Skládka12. Otázky a odpovědi13. Důležité pojmy14. Právní předpisy14.1 Průřezové právní předpisy14.2 Právní předpisy v oblasti integrovaného registru znečišťování14.3 Právní předpisy v oblasti ochrany ovzduší14.4 Právní předpisy v oblasti vody14.5 Právní předpisy v oblasti odpadového hospodářství14.6 Právní předpisy v oblasti půdy a zemědělství14.7 Právní předpisy v oblasti chemických látek14.8 Právní předpisy v oblasti havárií15. Přílohy

3

356788

14151517171717182020212323242424262727272828293030313233333737374546464748505760606060606161616263

Obsah

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 3

4

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 4

V roce 2003 nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištěnía integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci). Zákon má za cíl kromě implementacesměrnice Evropské komise o integrované prevenci (96/61/EC) zřídit integrovaný registr znečišťováníživotního prostředí (dále integrovaný registr znečišťování – IRZ). IRZ bude koncipován jako veřejněpřístupný informační systém veřejné správy. Z technicko-organizačního hlediska je IRZ připravován jakosoučást Jednotného informačního systému životního prostředí (dále JISŽP).

5

Úvod

Cíle zavedení IRZ➲ Stát má v každém okamžiku k dispozici relevantní informace o znečišťování životního prostředí. ➲ Veřejnost má bezplatně dostupné informace o znečišťování životního prostředí.➲ Efektivní systém ohlašování různých údajů o znečišťování životního prostředí.➲ Povinné subjekty plní své ohlašovací povinnosti s menší administrativní zátěží.➲ IRZ slouží jako zdroj údajů pro zprávy, které musí Česká republika vypracovávat.

K dosažení cílů je při budování nového registru znečišťujících látek nezbytná metodická podporazúčastněných subjektů. Ministerstvo životního prostředí od roku 2004 pravidelně vydává aktualizovanýprvní díl Příručky pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování (MŽP, poslední vydání –listopad 2005)1, který je zásadním úvodním dokumentem do problematiky IRZ.

Druhý díl příručky je zaměřen zejména na otázky monitoringu a získávání údajů o emisích a přenosechjednotlivých látek. Obsahuje seznamy metod (norem) stanovení ohlašovaných látek v jednotlivých složkáchživotního prostředí. Důležitou součástí příručky jsou dílčí indikativní seznamy znečišťujících látek prokategorie zařízení podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci. Pozornost je věnována některýmpříkladům z praxe, které mají zřetelněji osvětlit ohlašovací povinnosti uživatelů registrované látky.S ohledem na enormní množství dotazů vztahujících se k IRZ jsou do druhého dílu zařazeny odpovědi nanejčastější otázky a odkazy na důležité zdroje informací. Příručka obsahuje i aktualizovanou legislativní část.

Příručka pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování vznikla ve spolupráci pracovníkůoddělení IPPC Ministerstva životního prostředí České republiky a pracovníků CENIA, české informačníagentury životního prostředí.

1) Dostupný na www.irz.cz

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 5

BAT Best Available Techniques – Nejlepší dostupné technikyBREF Best Available Techniques Reference Document –

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikáchC Calculation – výpočetCAS No. Chemical Abstract Service Registry Number – Číslo

chemické látky v databázi CASCeHO Centrum pro hospodaření s odpadyCENIA Česká informační agentura životního prostředíCO Centrální ohlašovnaCPA Classification of Products by Activity – Klasifikace

produktů podle činnostíČHMÚ Český hydrometeorologický ústavČIŽP Česká inspekce životního prostředíČSN Česká státní normaE Estimation – Odhad EC European Commission – Evropská komiseEEA European Environment Agency – Evropská agentura

pro životní prostředíEPER European Pollutant Emission Register – Evropský registr

emisí znečišťujících látekE-PRTR European Pollutant Release and Transfer Register

– Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látekGPS Global Positioning System – Globální polohový systémHEIS ČR Hydroekologický informační systém České republikyHEIS VÚV Hydroekologický informační systém Výzkumného ústavu

vodohospodářskéhoIČ Identifikační číslo organizaceIPPC Integrated Pollution Prevention and Control – Integrovaná

prevence a omezování znečištěníIRZ Integrovaný registr znečišťováníISO International Organization for Standardization –

Mezinárodní organizace pro standardizaciISOH Informační systém odpadového hospodářstvíJISŽP Jednotný informační systém o životním prostředíKÚ Krajský úřadM Measurement – MěřeníMZe Ministerstvo zemědělstvíMŽP Ministerstvo životního prostředíNACE National Classification of Economic Activities – Národní

klasifikace ekonomických aktivitNOSE Nomenclature of Sources of Emissions – Nomenklatura

zdrojů znečištěníOECD Organisation for Economic Co-operation and Development

– Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvojOKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činnostíORP Obec s rozšířenou působnostíProtokol o PRTR Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek

PRTR Pollution Release and Transfer Register – Registr úniků a přenosů znečišťujících látek

REZZO Registr emisí zdrojů znečišťování ovzdušíSKP Standardní klasifikace produktůVÚV T. G. M. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. MasarykaWGS 84 World Geodetic System 1984 – Světový geodetický systém

1984

Chemické zkratky

AOX Adsorbable Organic Halogens – Adsorbovatelné halogeno-vané organické sloučeniny – souhrnný ukazatel

BTEX Souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethylbenzen a xylen

CFC Chlorofluorocarbons – ChlorofluorouhlovodíkyDCE 1,2 dichloroethane – 1,2 dichlorethanDCM Dichloromethane – DichlormethanDDT Dichlordiphenyltrichloroethane – Dichlordifenyltri-

chlorethanDEHP Di-(2-ethylhexyl)phthalate – Di-(2-ethylhexyl)ftalátHCB Hexachlorobenzene – HexachlorbenzenHCBD Hexachlorobutadiene – HexachlorbutadienHCFC Hydrochlorofluorocarbons – HydrochlorofluorouhlovodíkyHCH Hexachlorocyclohexane – HexachlorcyclohexanHFC Hydro-fluorocarbons – Fluorované uhlovodíkyNMVOC Non-Methane Volatile Organic Compounds

– Nemethanové těkavé organické sloučeninyPAU Polycyklické aromatické uhlovodíkyPBDE Brominated diphenylethers – Bromované difenyletheryPCB Polychlorinated biphenyls – Polychlorované bifenylyPCDD Polychlorinated dibenzo-dioxins – Polychlorované

dibenzodioxinyPCDF Polychlorinated dibenzo-furans – Polychlorované

dibenzofuranyPCP Pentachlorophenol – PentachlorfenolPER Tetrachloroethylene – TetrachlorethylenPM10 Particulate Matter – Označení frakce polétavého prachu

s velikostí částic pod 10 µmPOP Persistent Organic Pollutant – Perzistentní organický

polutantTCB Trichlorobenzenes – TrichlorbenzenyTCDD 2,3,7,8 – tetrachlordibenzodioxinTCM TetrachlormethanTEQ Toxic Equivalent – Toxický ekvivalent (vyjádřený v ekvi-

valentech toxicity 2,3,7,8 – tetrachlordibenzodioxinu)TOC Total Organic Carbon – Celkový organický uhlíkVOC Volatile Organic Compounds – Těkavé organické

sloučeniny

6

Použité zkratky

Obecné zkratky

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 6

Zákon o integrované prevenci definuje základní pojmy (integrovaný registr znečišťování životníhoprostředí, uživatel registrované látky aj.), zřizuje IRZ, vymezuje ohlašovací povinnosti a ukládá vést evidenciúdajů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti. Zákon upravuje i způsob zveřejňování údajů z IRZ.

Nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování stanovuje: seznam ohlašovaných látek a ohlašovacíprahy, způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek, způsob a formu ohlašování do registru,některá opatření k zajištění jednoty informačního systému v oblasti životního prostředí. Má celkem 5 příloh.V přílohách č. 1 a 2 jsou uvedeny seznamy látek, jejichž emise a přenosy je uživatel registrované látkypovinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat (tzv. ohlašované látky). Přílohač. 3 definuje přípustné postupy zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek. Příloha č. 4 obsahujepovinné údaje pro ohlašování do IRZ. V příloze č. 5 jsou uvedeny kódy NOSE-P, které budou v případěohlašování do IRZ vyplňovat provozovatelé zařízení podle zákona o integrované prevenci.

Vyhláška o vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťovánístanovuje: způsob a formu vedení evidence, způsob a formu vedení údajů o plnění podmínekintegrovaného povolení, podobu evidenčního listu pro ohlašované látky a návod na jeho vyplnění.

7

1. Právní předpisyk integrovanému registru znečišťování

Právní předpisy k IRZ➲ Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném

registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ➲ Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování, ve znění pozdějších

předpisů.➲ Vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů

nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 7

Integrovaný registr znečišťování bude obsahovat informace o emisích a přenosech ohlašovaných látek.Pod pojmem ohlašovaná látka je třeba rozumět látku uvedenou v příloze č. 1 a 2 nařízení vlády č. 368/2003Sb., o integrovaném registru znečišťování. Budou sledovány emise ohlašovaných látek do ovzduší, vody,půdy. Přenosem látky se myslí přesun látky v odpadech nebo odpadních vodách vypouštěných dokanalizace zakončené čistírnou odpadních vod umístěnou mimo provozovnu.

Ohlašovaným látkám jsou přiřazeny ohlašovací prahy pro emise (do ovzduší, do vody, do půdy) a mimoprovozovnu (přenosy). Ohlašovací prahy jsou stanoveny jako množství látky v kilogramech za jedenkalendářní rok a mají zásadní význam pro vznik ohlašovací povinnosti do IRZ. Pouze při dosažení nebopřekročení stanovených ohlašovacích prahů pro ohlašované látky je uživatel registrované látky povinenohlašovat do IRZ.

Celkový počet ohlašovaných látek za rok 2005 je 72 (jejich seznam uvádí příloha 1 této příručky). Početsledovaných látek v jednotlivých složkách životního prostředí není stejný. Některé jsou monitorovány ve všechtřech složkách životního prostředí (tímto způsobem sledování je posílen integrační charakter registru), jinépouze v jedné nebo dvou.

V nejbližší době bude schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském registru únikůa přenosů znečišťujících látek (Nařízení o E-PRTR). V souvislosti se zavedením tohoto nařízení se zvýší početohlašovaných látek na 93, dále se upraví některé stávající ohlašovací prahy, forma ohlašování přenosůa zavedeno bude sledování difúzních zdrojů znečišťování. Tímto Nařízením se budou řídit všechny členské státyEvropské unie, přičemž poprvé se podle něj budou ohlašovat data za rok 2007.

8

➲ Ohlašovaná látka – látka uvedená v příloze č. 1 a 2 nařízení vlády č. 368/2003 Sb.,o integrovaném registru znečišťování.

➲ Ohlašovací práh – množství ohlašované látky v kg/rok uvedené v příloze č. 1 a 2 nařízenívlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.

➲ Uživatel registrované látky – provozovatel zařízení jakož i jiná právnická osoba nebo fyzickáosoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávánanebo produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování (zákono integrované prevenci – § 2 písm. l).

Methan – Plynný organický uhlovodík, extrémně hořlavý plyn, se vzduchem tvoří výbušnésměsi, bezbarvý, nepáchnoucí, lehčí než vzduch, páry mohou způsobovat závratě neboudušení. Methan i produkty jeho spalování jsou skleníkové plyny. Dostává se do ovzduší přiintenzivním chovu dobytka, těžbě uhlí, a uvolňuje se také při hnilobných procesech naskládkách odpadů a při jeho průmyslovém zpracovávání.

Oxid uhelnatý – Bezbarvý plyn bez zápachu a chuti, lehčí než vzduch. Reaguje s hemo-globinem za vzniku karboxyhemoglobinu. Největším emisním zdrojem oxidu uhelnatého jenedokonalé spalování, např. v automobilech, v průmyslu, v teplárnách a ve spalovnách.Mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách, toxická.

2. Látky ohlašované do IRZ

2.1 Charakteristika ohlašovaných látekIntegrovaný registr znečišťování zahrnuje několik skupin nejdůležitějších polutantů. Zejména se jedná

o karcinogenní látky, skleníkové plyny, látky způsobující kyselé deště, těžké kovy ad. Látky je nutnédůsledně monitorovat a získávat o nich podrobné informace. Následující pasáž textu je věnovánacharakteristice ohlašovaných látek (látky jsou zde uváděny v pořadí, v jakém figurují v příloze č. 1 nařízenívlády o integrovaném registru znečišťování).

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 8

9

Oxid uhličitý – Skleníkový plyn. Vzniká při spalování fosilních paliv, zejména zemníhoplynu a ropných produktů, jako jsou benzín a nafta. Největší podíl na emisích CO2 nesedoprava, chemický a energetický průmysl (značné emise vznikají při spalovaní v tepelnýchelektrárnách).

Fluorované uhlovodíky (HFC) – Bezbarvé, nehořlavé plyny nebo kapaliny; mohouvyvolat lehké podráždění horních cest dýchacích. Skleníkové plyny. Částečně fluorovanéuhlovodíky se průmyslově využívají především v chladírenství jako významná médianahrazující látky narušující ozónovou vrstvu Země. V mnohem menší míře se používají jako„nadouvadla“ pro výrobu pěnových izolačních hmot, jako hnací plyny pro některéaerosolové přípravky a jako hasící prostředky.

Oxid dusný – Skleníkový plyn. Pochází ze zemědělských hnojiv, chemického průmyslua krmení pro dobytek.

Amoniak – Silně dráždí a leptá oční sliznice, sliznice dýchacích cest, plíce a kůži, vyvolávákřeč nebo otok hrtanu, může vést k udušení. Při úniku dochází k zamoření ovzduší dovelkých vzdáleností od zdroje, kontaminuje vodu i půdu, ve vodách se rozpouští i přivelkém zředění, vytváří leptavé směsi, je vysoce toxický pro vodní organismy. Málo hořlaválátka, při uvolnění plynu se tvoří velké množství studené mlhy těžší než vzduch a vznikajíleptavé a výbušné směsi se vzduchem.

Nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) – Skupina těkavých organickýchsloučenin (VOC) s výjimkou methanu. Jedná se o velkou skupinu plynů a těkavých kapalinzahrnující různé druhy organických chemikálií. Jsou to všechny organické sloučeniny jinénež metan, které reakcí s oxidy dusíku a za přítomnosti slunečního záření mohouprodukovat fotochemické oxidanty. Hlavním zdrojem NMVOC je spalování fosilních paliv.Nacházejí se v rozpouštědlech, barvách a aerosolech.

Oxidy dusíku (NOx/NO2) – Patří mezi škodlivé látky, které se mohou dostat spalinami dovzduchu, zvyšují škodlivé účinky oxidu siřičitého a stejně jako on napadají sliznicedýchacích orgánů a ničí lesy. Mohou reagovat s těkavými organickými látkami za vznikutroposférického (přízemního) ozonu, který je skleníkovým plynem.

Perfluorouhlovodíky (PFC) – Zcela fluorované uhlovodíky (PFCs) nalézají obdobnépoužití jako HFCs (navíc i pro plasmatické leptání při výrobě součástek proelektrotechniku), ale pro jejich vyšší cenu jsou aplikovány v omezenější míře. Jedná seo tzv. nové skleníkové plyny.

Fluorid sírový – Skleníkový plyn. Vyznačuje se vynikajícími izolačními vlastnostmi. Sloužípředevším jako izolační medium v silnoproudé elektrotechnice a při tepelné izolaci (např.při izolaci oken).

Oxidy síry (SOx/SO2) – Vysoká rozpustnost plynů oxidů síry ve vodě je předurčuje keschopnosti způsobovat iritaci, zejména v horních cestách dýchacích. Oxidy síry způsobujícelkovou acidifikaci (okyselování) životního prostředí.

Celkový dusík – Obsažený v organických i anorganických sloučeninách.

Celkový fosfor – Obsažený v organických i anorganických sloučeninách.

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 9

10

Arsen a sloučeniny – Sloučeniny arsenu (arsenovodík (arsin; arsan)) jsou uvedenyv příloze č. 1 nařízení vlády č. 114/1999 Sb. jako vysoce toxické chemické látky. Sloučeninyarsenu se používají jako insekticidní prostředky, mořidla osiva, barvy a zejména slitiny.Zdrojem znečištění přírody arsenem jsou především tepelné elektrárny, spalující nekvalitníhnědé uhlí. Dále se arsen vyskytuje v elektrotechnice jako součást polovodičůa v odpadních vodách ze zpracování rudy.

Kadmium a sloučeniny – Zdrojem znečištění ŽP jsou kovohutě vyrábějící tyto kovy. Kad-mium se dostává do atmosféry spalováním nekvalitního uhlí a olejů. Nachází se v galva-nických článcích akumulátorů a jako přísada ve slitinách.

Chrom a sloučeniny – Sloučeniny chrómu (dichroman amonný (dvojchroman amonný),dichroman draselný (dvojchroman draselný), dichroman sodný (dvojchroman sodný),dichroman sodný dihydrát (dvojchroman sodný dihydrát)) jsou uvedeny v příloze č. 1nařízení vlády č. 114/1999 Sb. jako vysoce toxické chemické látky vzhledem k tomu, žekarcinogenní vlastnosti sloučenin Cr6+ jsou mimořádné. Cr6+ patří mezi 17 nejnebezpeč-nějších škodlivin. Vyskytuje se při galvanickém pochromování, používá se jako přísadav nerez ocelích, k textilnímu barvení, v kožedělném průmyslu.

Měď a sloučeniny – Měď je biogenním prvkem. V parách (sváření) a ve větších koncen-tracích i v roztoku je měď toxická. Vyskytuje se při výrobě elektrických vodičů, ve slitinácha ve vodách z povrchových úprav kovů.

Rtuť a sloučeniny – Toxický kov, nebezpečný pro životní prostředí, kumuluje se v sedi-mentech a vodních organismech. Sloučeniny způsobují podráždění dýchacích cest až zánětplic, při požití způsobují bolesti v břiše, koliky, krvavé průjmy a křeče. Vyskytuje se jakonáplň teploměrů, manometrů a používá se k výrobě amalgámů. Do životního prostředí sedostává z odpadních vod chemického průmyslu, z výroby barviv.

Nikl a sloučeniny – Nejtoxičtější je nikl ve formě uhličitanu, která se velmi snadnovstřebává kůží a z plicních sklípků. Vyskytuje se při galvanickém pokovování, výrobě slitina akumulátorů.

Olovo a sloučeniny – Toxické. Vyskytuje se ve výrobě akumulátorů, slitin.

Zinek a sloučeniny – Biogenní prvek. Výskytuje se v galvanických článcích, slitinách, přigalvanickém pokovování, jako příměs v hnojivech.

Chloralkany (C10-13) – Jsou chlorované parafíny s krátkým řetězcem. Mají insekticidnívlastnosti.

1,2-Dichlorethan (DCE) – Při vdechnutí vyšších koncentrací může poškodit játra či ledviny,má narkotický účinek. Je podezřelý z karcinogenních a genotoxických účinků. Je hořlavý.

Dichlormethan (DCM) – Je zdraví škodlivý, má narkotické účinky. Má střední toxickýpotenciál pro vodní prostředí.

Halogenované organické sloučeniny (jako AOX) – Jedná se o adsorbovatelné organickyvázané halogeny – skupina látek, kam spadají např. těkavé organické látky (jako chloroform,chlorfenoly, chlorbenzeny) nebo dioxiny a furany. Většina AOX jsou chlorované sloučeniny,z nichž některé jsou toxické pro vodní organismy, persistentní a bioakumulativní.Nejvýznamnějším zdrojem emisí je průmysl na výrobu celulózy a papírenský (používání chlóruk bělení).

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 10

11

Hexachlorbenzen (HCB) – Stálá málo těkavá sloučenina lipofilní povahy s nízkourozpustností ve vodě, se schopností se kumulovat v tukové tkáni a adsorbovat se napovrchy tuhých částic. Toxický, nebezpečný pro životní prostředí, může být rakovinotvorný,má účinek na centrální nervový systém, může dojít k poruchám jater, ledvin a krevníhooběhu. HCB je průmyslová chemikálie používaná v pyrotechnice, při výrobě syntetickéhokaučuku a hliníku, jako fungicid a desinfekční prostředek.

Hexachlorbutadien (HCBD) – Má vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí.Nebezpečná závadná látka ze skupiny chlorovaných uhlovodíků.

1,2,3,4,5,6-Hexachlorcyklohexan (HCH) – Toxický při vdechování, styku s kůží, a připožití, dráždí oči i kůži. Výroba chlorací benzenu, vzniká 5 izomerů, které jsou chemickystálé látky lipofilní povahy. Používá se jako insekticid, v zemědělství k hubení lidskýcha zvířecích parazitů, na ošetřování lesních a jiných porostů.

PCDD+PCDF (dioxiny+furany) (jako TEQ) – Polychlorované dioxiny a difurany(PCDD/PCDF) jsou chlorované organické sloučeniny, které mají podobné vlastnosti a působenína živé organismy. Dioxiny čítají 75 sloučenin z nichž nejtoxičtější je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD), označovaný jako dioxin. Dioxiny vznikají jako vedlejší produkt průmyslovévýroby, které se účastní chlor. Jako příklad lze uvést výrobu PVC nebo bělení buničinysloučeninami na bázi chloru. Nejvýznamnějším zdrojem jsou spalovny. Dioxiny vznikají tehdy,jsou-li při hoření přítomny chlorované sloučeniny. Difurany představují skupinu 135 sloučeninz níž nejvýznamnější je 2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF).

Pentachlorfenol (PCP) – Vysoce toxický, nebezpečný pro životní prostředí, dráždivý,karcinogen kategorie 3. Má insekticidní a fungicidní účinky, používá se pro ošetření dřeva,proti dřevokazným houbám a plísním.

Tetrachlorethylen (PER) – Zdraví škodlivý, nebezpečný pro životní prostředí. Rozpustnýve vodě, adsorbuje se na tuhých fázích ve vodách, chemicky stálý.

Tetrachlormethan (TCM) – Toxický při vdechování, styku s kůží a při požití, mánarkotické a hepatotoxické účinky, je škodlivý pro vodní organismy, nebezpečný proozónovou vrstvu, karcinogenní.

Trichlorbenzeny (TCBs) – Vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí, zdraví škodlivé.Patří mezi AOX. Jsou to rozpouštědla s vysokým bodem varu.

1,1,1-Trichlorethan – Zdraví škodlivý, nebezpečný pro životní prostředí. Organickérozpouštědlo.

Trichlorethylen – Zdraví škodlivý, karcinogenní látka kategorie 3, škodlivý pro vodníorganismy, toxický. Chemicky stálý, adsorbuje se na tuhých fázích ve vodách.

Trichlormethan – Zdraví škodlivý, dráždivý, pravděpodobný karcinogen.

Bromované difenylethery (PBDE) – Mají schopnost se kumulovat v životním prostředía lidském těle. Používají se jako zpomalovače hoření.

Sloučeniny organocínu (jako celkové Sn) – Organické sloučeniny cínu, vysoceneurotoxické, obzvláště pro hmyz.

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 11

12

Fenoly (jako celkové C) – Toxické, zdraví škodlivé, žíravé, chemicky stálé. Mohou se vy-skytovat ve strojírenském, chemickém, potravinářském průmyslu, používají se jakokonzervační prostředky.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) – Velká skupina organických látek tvořenýchnejméně dvěma kondenzovanými benzenovými jádry. Vznikají jako vedlejší produkty přikaždém běžném spalovacím procesu – při hoření uhlí, olejů, dřeva, odpadu, významnýmzdrojem je automobilová doprava. Vznikající množství výrazně narůstá s nedokonalostíspalování. Významným zdrojem je i výroba železa, oceli, hliníku, koksu, dehtu, a to zvláštěpři použití zastaralých technologií. Vznikají i při přírodních požárech.

Celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3) – Celkový obsahorganických látek ve vodě lze stanovovat pomocí BSK a CHSK, lze je určovat i nepřímo (oxidaceorganických látek na CO2 s následným stanovením metodou elementární analýzy).

Chloridy (jako celkové Cl) – Jako chloridy jsou v případě emisí do vody, půdy a v pře-nosech myšleny sloučeniny chloru, které jsou iontovou sloučeninou.

Chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl) – Chlor je nehořlavý, žlutozelený plyn,štiplavě páchnoucí, ve zkapalněném stavu slabě nažloutlá kapalina. Anorganické sloučeninychloru a chlor jsou v případě emisí do ovzduší myšleny jako těkavé látky.

Kyanidy (jako celkové CN) – Iontové sloučeniny, vyskytují se v galvanizovnách připokovování v kyanidových lázních, v odpadních vodách z chemického a strojírenskéhoprůmyslu.

Fluoridy (jako celkové F) – Iontové sloučeniny, vyskytují se při výrobě chemickyleštěného skla, užívají se ve strojírenství k povrchové úpravě kovů.

Kyanovodík (HCN) – Velmi těkavá, lehce zápalná, bezbarvá kapalina se zápachemhořkých mandlí, hořící světle fialovým plamenem.

Polétavý prach (PM10) – Drobné částice rozptýlené v nosném plynu schopné na sebevázat další látky rozptýlené v ovzduší a zanášet je tak do dýchacího ústrojí lidskéhoorganismu.

Benzen – Toxický, karcinogen kategorie 1, chronická otrava vyvolává poškození kostní dřeně,jater, ledvin a úbytek bílých krvinek. Vyskytuje se v odpadních vodách vybraných chemickýchvýrob a vzniká při tepelném zpracování uhlí. Vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí.

Toluen – Vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí, již v malém množství ovlivňujeproces samočištění vod. Zdraví škodlivý, vysoce hořlavý. Vyskytuje se v odpadních vodáchz chemických výrob, strojírenství, zpracování plastických hmot, gumárenství, výroby laků.

Ethylbenzen – Vysoce hořlavý, zdraví škodlivý, vysoký toxický potenciál pro vodníprostředí. Vyskytuje se v odpadních vodách z chemických výrob a aplikací nátěrovýchhmot, ze zpracování ropných látek (petroleje).

Xyleny – Vysoký toxický potenciál pro vodní prostředí. Těkavé organické látky, snadno se rozkládají ve vodě i půdě za anaerobních podmínek.

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 12

13

Polychlorované bifenyly (PCB) – Technická směs 210 kongenerů, široce využívanáv průmyslu pro své výjimečné vlastnosti jako náplň elektrických transformátorů a velkýchkondenzátorů, teplosměnné kapaliny, přísady do barviv, plastů, mazadel. Výroba bylav bývalém Československu zakázána v roce 1984. V současné době se používají pouzev uzavřených systémech, značná množství jsou uložena a čekají na likvidaci přijatelnýmzpůsobem.

1,1,2,2-Tetrachlorethan – Vysoce toxický, nebezpečný pro životní prostředí.

Azbest – Karcinogenní, mutagenní. Skupina přirozeně se vyskytujících vláknitých minerálů(serpentiny a amfiboly), mají vysokou rezistenci vůči teplu, jsou inertní vůči chemikáliíma jsou zároveň dobrými elektroizolačními materiály.

Vinylchlorid – Bezbarvý plyn s nasládlou vůní. Extrémně hořlavý, toxický, karcinogenkategorie 1, jedovatý pro vodní organismy, škodlivý pro zdroje pitné vody.

Ethylenoxid – Toxický, extrémně hořlavý, dráždivý, karcinogen a mutagen kategorie 2.

Naftalen – Zdraví škodlivý, nebezpečný pro životní prostředí, karcinogenní, vyznačuje se přímou a pozdní toxicitou, toxický pro vodní organismy. Vyskytuje se při tepelnémzpracování uhlí (koksochemie), rafinaci a rektifikaci uhlovodíkových surovin, výrobě barviv,výrobě textilních průmyslových přípravků.

Aldrin – Polychlorovaný cyklodien chemicky stálý, lipofilní povahy. Insekticid protiklíšťatům, molům, termitům a dalšímu hmyzu, v malé míře i k moření osiva.

Endrin – Polychlorovaný cyklodien, chemicky stálý, lipofilní povahy. Má účinek nacentrální nervový systém, může dojít k poruchám jater, ledvin a krevního oběhu. Insekticidproti klíšťatům, molům, termitům a dalšímu hmyzu, v malé míře i k moření osiva.

DDT – Směs hlavní složky p,p'-DDT a při výrobě vznikajících izomerů o,p'-DDT, p,p'-DDD,o,p'-DDD. DDT a jeho metabolity jsou velmi stálé, málo těkavé sloučeniny lipofilní povahys nízkou rozpustností ve vodě, schopností se kumulovat v tukové tkáni a adsorbovat se napovrchy tuhých částic. Jeho výroba a použití jsou zakázány.

Dieldrin – Polychlorovaný cyklodien chemicky stálý, lipofilní povahy. Insekticid protiklíšťatům, molům, termitům a dalšímu hmyzu, v malé míře i k moření osiva, výjimečnépoužití jako rodenticid.

Styren – Zdraví škodlivý, dráždivý.

Formaldehyd – Bezbarvý plyn s charakteristickým štiplavým zápachem nebo jako kapalina(velmi dobře rozpustný ve vodě). Používá se jako dezinfekční a konzervační činidlo.

Heptachlor – Stálá, málo těkavá sloučenina lipofilní povahy s nízkou rozpustnostía schopností se kumulovat v tukových tkáních organismů a sorbovat se na povrchy tuhýchčástic. Insekticid používaný především k hubení půdního hmyzu a mravenců, k hubeníhmyzu i v domácnostech, hospodářských prostorách a ošetření osiva. Aplikován do půdy,někdy i na listy.

Pentachlorbenzen – Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobénepříznivé účinky ve vodním prostředí. Výskyt: vzniká při výrobě trichlorethenua tetrachlorethenu. V ČR není přímo vyráběn ani dovážen. Může být používán jako retardanthoření.

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 13

2.2 Zdroje informací o chemických látkáchNásledující odkazy mohou uživatelům registrované látky pomoci při získávání informací o vlastnostech látekv IRZ a oblastech použití.

14

Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) – Významně přispívají k tzv. skleníkovémuefektu. Jsou to tzv. měkké freony.

Chlorofluorouhlovodíky (CFC) – Významně přispívají k tzv. skleníkovému efektu. Jsouto tzv. freony. Používají se jako chladící média a hnací plyny.

Halony – Chlorofluorouhlovodíky obsahující atomy brómu. Narušují ozónovou vrstvuZemě. Používají se v hasicích přístrojích.

Anthracen – Toxický pro vodní organismy. Nacházejí se v odpadních vodách z chemickýchvýrob, ze spalovacích procesů, jako vedlejší produkt tepelného zpracování uhlí.

Di-(2-ethyl hexyl)ftalát (DEHP) – Používá se jako změkčovadlo při výrobě produktůz PVC a dalších plastických hmot. Vyrábí se při zpracování černouhelného dehtu. Toxickýpro vodní organismy, látka ohrožující reprodukci.

Lindan – Stereoizomer 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu čištěný frakční krystalizacío čistotě až 99 %. Insekticid používaný v zemědělství k hubení zvířecích a lidských parazitů.

➲ CENIA, česká informační agentura životního prostředí -http://www.ceu.cz/chem/chemickelatky.asp

➲ Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných látek - https://www.mpo.cz/dance ➲ Centre for Environmental Chemistry and Ecotoxicology - http://www.recetox.muni.cz/ ➲ European Chemical Substances Information System - http://ecb.jrc.it/existing-chemicals/ ➲ ATSDR – Agency for Toxic Substances and Disease Registry - http://www.atsdr.cdc.gov/ ➲ IRIS – Integrated Risk Information System - http://www.epa.gov/iris/ ➲ POPs Information - http://www.pops-info.org/ ➲ EPER Substance description - http://www.eper.cec.eu.int/eper/pollutant_list.asp?#8 ➲ Scorecard – Environmental Defense Organization - http://www.scorecard.org/

Látky ohlašované do IRZ

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 14

15

3.1 Zásady monitoringu ve vztahu k IRZ

Monitoringu je potřeba k získávání údajů pro ohlášení do IRZ, monitorované údaje však mohou býtpoužity i pro mnoho dalších účelů a cílů a zároveň je možno pro ohlášení do IRZ využívat některé údajedoposud získávané z důvodu ohlašování dle složkové legislativy. Jednou z legislativních povinností dlezákona o integrované prevenci (§ 25), je vedení provozní evidence. Údaje z evidence slouží ohlašovateli připlnění ohlašovací povinnosti do IRZ. Podrobnosti o vedení provozní evidence jsou upraveny vyhláškouč. 572/2004 Sb.

Dalším cílem monitoringu je poskytnout adekvátní informace o emisích a přenosech a jejich množství za1 kalendářní rok. S ohledem na tuto skutečnost je nutno provádět i výběr parametrů, frekvencemonitorování a typ jednotky. Potřebám ohlašování do IRZ odpovídají jednotky kg/rok.

Za monitoring (důležité pojmy viz rámeček) pro potřeby ohlašování do IRZ zodpovídají uživateléregistrované látky, v jejichž provozovně je produkována ohlašovaná látka v emisích nebo přenosech.K provádění monitorovacích prací mohou ale využít externí smluvní služby. Nicméně konečná zodpovědnostza monitoring a jeho kvalitu zůstává na uživateli registrované látky a nemůže být smluvně převedena.

Režim a způsob monitoringu látek podléhajících ohlašovací povinnosti do IRZ může být provozovateliurčen v rámci vydaného integrovaného povolení (§ 22 zákona č. 76/2002 Sb.), jinak je povinen postupovatpodle příslušných právních předpisů (nejsou-li dané informace součástí integrovaného povolení nebonejedná-li se o zařízení podle zákona o integrované prevenci) – viz nařízení vlády č. 368/2003 Sb.

Pro podávání zpráv do IRZ je důležité získat celkový obraz o emisích, který je tvořen koncovými,případně mimořádnými emisemi. K usnadnění kontroly celkových emisních výstupů ze zařízení je vhodné,pokud to je možné, minimalizovat počet emisních bodů zdroje. V případě předvídatelných podmínek (např.spouštění či zastavení provozu zařízení) lze provést vhodná opatření pro zabránění či minimalizaci množstvímimořádných emisí prostřednictvím kontroly zařízení.

Pro účely monitoringu podle zákona č. 76/2002 Sb. a nařízení vlády č. 368/2003 Sb. jsou relevantní pouzeemise a přenosy z technických nebo technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu. Propotřeby IRZ jsou ohlašovány hmotnostní množství ohlašované látky za rok (kg/rok). Ve většině případůbude snaha využít dosavadní monitorování k určení údajů potřebných pro IRZ. V některých případech budetřeba zavést nově monitorování vybraných látek dle přílohy č. 1 NV č. 368/2003 Sb., v souvislostis povinnostmi vyplývajícími z příslušné legislativy k IRZ. Uživatelé registrované látky by měly pro účely IRZprovést důkladnou kontrolu provozovaných technologií a nejlépe jedním rozsáhlým rozborem vymezit látkydle přílohy č. 1 NV č. 368/2003 Sb., u nichž by připadalo v úvahu překročení prahových hodnot, ty paknásledně se zvolenou četností sledovat.

3. Monitoring ohlašovaných látek

Monitoring – znamená systematické popisování variací určitých chemických a fyzikálníchcharakteristik emise, vypouštění, spotřeby, ekvivalentního parametru nebo technickýchopatření atd. Monitorování je založeno na opakovaných měřeních nebo pozorováníchs přiměřenou frekvencí v souladu s dokumentovanými a odsouhlasenými technikamia prováděno za účelem poskytování užitečných informací.

Kontinuální monitoring – jsou uvažovány dva typy technik kontinuálního monitoringu:pevné in-situ (či in-line) nástroje kontinuálního čtení a pevné on-line (či extraktivní) nástrojekontinuálního čtení.

Pevné in-situ (či in-line) nástroje kontinuálního čtení – měřící buňka je umístěnav samotné trubici, potrubí či toku. Tyto nástroje nevyžadují odebírání vzorků k analýzea jsou obvykle založené na optických vlastnostech. Důležitá je pravidelná údržba a kalibracetěchto nástrojů.

Důležité pojmy z oblasti monitoringu

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 15

16

Pevné on-line (či extraktivní) nástroje kontinuálního čtení – tento typ nástrojů odebírávzorek emise podél vzorkové linie, vzorek je následně přemístěn k měřící stanici, kde jekontinuálně analyzován. Měřící stanice může být od potrubí vzdálená, a proto je třebapečovat o to, aby byla zachována integrita vzorku. Tento typ zařízení může umožňovatúpravu podmínek vzorku.

Znečišťující látka – jednotlivá látka nebo skupina látek, které mohou škodit živýmorganismům nebo ovlivňovat životní prostředí.

Měření – množina operací ke stanovení hodnoty vybrané kvantitativní charakteristiky. Vevztahu k IRZ – zjištění hodnoty emisí a přenosů přimým monitorováním emisního procesu.

Přímá měření – specifické kvantitativní určování emitovaných látek ze zdroje.

Emisní faktor – číslo, kterým mohou být násobeny míry činnosti či údaje o výkonu zařízení(jako např. výroba, spotřeba vody) k odhadu emisí se zařízení. Je aplikován za předpokladu,že všechny průmyslové jednotky dané výrobní linky mají podobný emisní vzor.

Laboratorní vzorek – vzorek či část vzorku poslaná do laboratoře či přijatá laboratoří.

Test vzorku – vzorek připravený z laboratorního vzorku, ze kterého jsou pro test a analýzuodebrány testované části.

Testovaná část – množství či objem testovaného vzorku odebraného pro analýzu, obvykleznámé hmotnosti či objemu.

Primární vzorek či terénní / polní vzorek – je získán v souladu s prostorovým plánemodběru vzorků agregací vzorkových jednotek získaných na specifických místech a/nebopodle dočasného plánu odběru vzorků agregací vzorkových jednotek odebraných na urči-tých místech a v určených bodech v čase. V procesu analýzy se nakonec polní vzorek stáválaboratorním vzorkem (vzorky).

Integrovaný vzorek – vzorek akumulovaný / průměrovaný po určené časové období.Smíšený / složený / spojený vzorek – vzorek připravený provozovatelem či automatickýmzařízením, který byl získán smícháním vzorků z několika míst.

Odběr vzorků / vzorkování – proces, pomocí kterého se odebere část látky, materiálu čiproduktu, která tvoří reprezentativní vzorek celku, pro účely zkoumání této látky, materiáluči produktu. Plán odběrů vzorků, vlastní odběry i analytické aspekty by vždy měly býtposuzovány současně.

Isokinetický odběr vzorků – technika odběru vzorků, kde rychlost, se kterou vzorek vstu-puje do vzorkové výlevky, je stejná jako rychlost toku v potrubí, ze kterého je odebírán.

Akreditace (testovací laboratoře) – formální uznání testovací laboratoře za kompetentník výkonu určitých testů či specifických typů testů.

Analýza – charakterizace povahy vzorku. Analýza kontra odhad: formální, obvyklekvantitativní určení účinků akce (jako v rizikové analýze a analýze vlivů).

Skladba emisí – typ změn emisí v čase, např. emise mohou být stabilní, cyklické, náhodněrostoucí, náhodně proměnné, nestálé atd.

Důležité pojmy z oblasti monitoringu

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 16

3.2 Časový aspekt monitoringuFrekvence monitorování daného parametru se liší podle potřeb a rizik pro životní prostředí a rovněž podle

zvoleného přístupu k monitorování. Monitorovací režim se stanoví s ohledem na řadu faktorů, týkajících setypu výroby a použité technologie. Mezi důležité faktory lze zmínit užití specifických surovin a paliv (stáláči proměnná kvalita a množství), fungování zařízení při specifické zátěži či kapacitě nebo změny v provoznímchodu zařízení, kdy proces probíhá přerušovaně či za mimořádných podmínek (zkušební provoz, průsaky,poruchy zařízení, výpadky, postupné pozastavování výroby atd.). Frekvence měření závisí na požadavcíchměření, druhu sledované látky a specifičtěji na skladbě emisí. Změny a rozsah emisí mohou určovatpožadavky na časové trvání monitoringu. Získané výsledky z jednotlivých měření se musí zpracovata zprůměrovat pro hodnocené období – 1 rok.

3.3 Zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látekFyzická nebo právnická osoba provozující soubor souvisejících technických nebo technologických jednotek

musí mít informace o tom, jaké emise a přenosy (zejména odpady) produkuje při své činnosti. Pokud seprovozem těchto jednotek dostávají do emisí a přenosů látky evidované v integrovaném registru znečišťování,splňuje osoba definici uživatele registrované látky. Uživatel registrované látky musí následně zjistit množstvíohlašované látky, které se v emisích nebo přenosech vyskytuje. Při zjišťování a vyhodnocování přítomnostiohlašované látky je třeba postupovat podle § 2 NV č. 368/2003 Sb. Příloha č. 3 NV č. 368/2003 Sb., upravujezpůsoby a metody zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek. Přípustnými metodami jsou měření,výpočet a expertní odhad. Pokud se výše uvedenými postupy dojde ke zjištění, že množství ohlašované látkyv emisích nebo přenosech je za kalendářní rok shodné nebo vyšší než je stanovený ohlašovací práh, vznikáohlašovací povinnost. Ohlašovací povinnost do IRZ s sebou přináší i některé nové skutečnosti (centralizaceohlašovacích povinností – viz Příručka pro ohlašování do IRZ – I. díl) při ohlašování jiných údajů podlezvláštních právních předpisů.

K zjištění obsahu znečišťující látky může uživatel registrované látky použít údaje, které shromažďujepodle zvláštních právních předpisů (viz § 25 odst. 1 zákona o integrované prevenci). Tyto údaje lze využíti při vedení evidence podle vyhlášky č. 572/2004 Sb.

Pro stanovení ohlašované látky v emisích a přenosech je nutné použít (podle § 2 odst. 4 NV č. 368/2003 Sb.):a. způsob a metodu stanovenou v integrovaném povolení,b. pokud se nejedná o zařízení podle § 2 písm. a) zákona o integrované

prevenci nebo v integrovaném povolení není metoda zjišťování a vyhodnocovánízadána, je třeba použít způsoby a metody uvedené v příslušných právníchpředpisech,

c. pokud nejde o případy podle písmene a) nebo b), jsou v příloze č. 3 NV č. 368/2003 Sb. uvedeny další možnosti.

Podle přílohy č. 3 NV č. 368/2003 Sb., uživatel registrované látky zjišťuje emise a přenosy využitím metodstanovování subsidiárně v tomto pořadí:

a) měřením; nelze-li metodu měření zajistit,b) výpočtem; nelze-li metodu výpočtu zajistit,c) expertním odhadem.

3.3.1 MěřeníMěřením (M – z anglického measurement) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů přímým

monitorováním emisního procesu. Monitorování je možno provádět následujícími způsoby:a) kontinuálně,b) jednorázově.

Při kontinuálním měření musí být zaznamenána doba trvání emise. V případě jednorázového měření musíbýt bodová měření jakéhokoli parametru emisí dostatečně reprezentativní pro roční objem emisí této látky.Případně je třeba ke zjištění celkových ročních emisí látky doplnit měření použitím jiných metod zjišťováníemisí (například výpočtu a expertního odhadu).

3.3.2 VýpočetVýpočtem (C – z anglického calculation) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů pomocí výpočtu na

základě konkrétních údajů. Výpočet je nutno provádět na základě hmotnostní bilance nebo s využitímemisních faktorů platných pro zařízení (viz rámeček). Musí být započítán jakýkoli vznik nebo zánik látkyv rámci hmotnostní bilance.

17

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 17

V maximální míře je nutno použít emisní faktory zjištěné při monitorování stejných či podobnýchzařízení, technických a technologických jednotek, technologií nebo úniků.

Při provádění výpočtu hmotnostní bilance je třeba definovat období, pro které je výpočet prováděn tak, abybyly zohledněny doby přerušení procesů a jejich změny. Výpočet hmotnostní bilance je možno provádět projeden rok nebo pro definované období, přičemž výsledky pro toto období jsou přepočteny k získání údajůo ročních emisích a přenosech. V případě, že jsou pro účely výpočtu hmotnostní bilance shromažďovány údajeza období méně než jednoho roku, musí uživatel registrované látky zajistit, aby interpolované roční hodnotyodpovídaly provozu zařízení, technické nebo technologické jednotky v rámci tohoto období.

18

Příklad: Výpočet celkového množství ohlašované látky za rok z analýz

➲ Analýza se provádí 4x ročně.➲ Z výsledků analýz se vypočítá průměrná koncentrace sledovaných látek v emisích,

nebo přenosech.➲ Průměrná koncentrace se vynásobí množstvím produkce emisí nebo přenosů za rok.➲ Výsledné číslo je obsah sledovaných látek za rok.

Příklad: Výpočet ročního množství AOX v emisích do vody

➲ AOX stanoveno v odpadních vodách 12x ročně. Z dvanácti různých hodnot se vypočteprůměrná hodnota v g/l (kg/m3).

➲ Získaná hodnota se vynásobí celkovým ročním množstvím vypouštěných odpadních vod.➲ Získaná hodnota se porovná s prahovou hodnotou pro AOX (pro emise do vody:

1000 kg/rok).

Příklad: Výpočet množství NH3 pro produkci brojlerů

E (NH3) = p * (eskl + ez), kde: E (NH3) ….. celkové množství NH3p …………. počet vyprodukovaných brojlerůeskl ……….. dílčí emisní faktor pro uskladněníez ………… dílčí emisní faktor pro zapravení

3.3.3 Expertní odhadExpertním odhadem (E – z anglického estimation) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů na základě

obecnějších údajů získaných ze stejných či podobných zařízení, technických a technologických jednoteknebo technologií. Tato metoda zjišťování využívá emisní faktory nebo referenční emisní faktory.

Emisními faktory se rozumí průměrné hodnoty, které popisují množství vypuštěné chemické látky jakofunkci konkrétního procesu nebo metody použití určitého vybavení. Mohou být vyjádřeny jako poměrchemické látky na vstupu k množství chemické látky procházející procesem.

Při výpočtech musí být použity odpovídající údaje; kvalita různých údajů o emisních faktorech jevariabilní. V některých případech se emisní faktory vypočítávají na základě měření prováděných zazkušebních podmínek pro řadu různých zařízení, zatímco jiné emisní faktory se určují na základěpodrobných výsledků monitorování. Některé vycházejí pouze z průměrných úniků z podobných typůprocesů; některé emisní faktory se týkají konkrétních objektů nebo procesů, zatímco jiné mohoupředstavovat celostátní průměry. Kvalita emisních faktorů se liší v závislosti na použitelnosti a spolehlivostivýpočtů a původních měření. Pro určení vhodných emisních faktorů pro daný proces je nutno tyto faktorypřizpůsobit pro tento proces.

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 18

➲ Expertní odhad množství ohlašované látky lze vytvořit na základě podrobných znalostídané technologie. Expertní odhad tak může vytvořit například technolog provozovny.

Zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek

➲ Při zjišťování ohlašovaných látek se používají hierarchicky tři postupy – měření, výpočet,expertní odhad.

➲ Všechna data ohlašovaná do IRZ musí být označena kódem, který byl přidělen jednotlivým postupům zjišťování množství ohlašovaných látek – M (měření), C (výpočet),E (expertní odhad).

➲ Pokud je k souhrnnému údaji o množství ohlašované látky v emisích nebo v přenosechvyužito více postupů (např. výpočet a měření), při ohlašování se uvádí vždy pouze jedenpostup, a to ten méně přesný.

19

Ve většině případů jsou vykazované emise (přenosy) znečišťující látky souhrnem emisí (přenosů) z vícenež jednoho zdroje v rámci provozovny. Emise (přenosy) z různých zdrojů přispívajících k celkovým emisím(přenosům) mohou být zjišťovány s využitím rozdílných metod (viz rámeček). Přímé měření emitovanýchlátek je přesnější než jejich zjišťování pomocí výpočtu vyhodnocením bilančních faktorů nebo expertnímodhadem, proto se doporučuje přednostně využívat přímé měření, pokud je dostupné a účelné.

Odběr vzorků pro potřeby měření – analýzu vykonává oprávněná osoba. Analýzu provádí laboratoř,nejlépe akreditovaná. K zajištění výpovědní hodnoty výsledku rozboru, je nutno jej provést opakovaně.V případě, že má zařízení vydáno integrované povolení, měření se provádí způsobem stanovenýmv integrovaném povolení. Výpočet je založen na základě emisních faktorů, hmotnostní bilance nebonaměřených údajů. Expertní odhad je prováděn s využitím znalostí konkrétního výrobního procesu.

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 19

20

4.1 Zdroje znečišťování Zdroje znečišťování ovzduší jsou v ČR děleny na stacionární a mobilní zdroje. Mobilními zdroji

znečišťování ovzduší jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacímimotory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jakonedílná součást technologického vybavení. Např. dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážnívozidla a stroje, letadla a plavidla, nesilniční mobilní stroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavebnístroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje,zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení, přenosná nářadí vybavenáspalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky.

4. Emise ohlašovaných látek do ovzduší

➲ Mobilní zdroje znečišťování ovzduší nebudou vzhledem k jejich charakteru (častá změna lokality, kde působí) do integrovaného registru znečišťování (zejména s ohledem nadefinici provozovny a požadavkem na vykazování geografických souřadnic) za rok 2005ohlašovány.

➲ Ohlašovacím prahem látky pro emise do ovzduší je ohlašovací práh látky vypouštěné doovzduší, která je současně znečišťující látkou (podle zákona o ovzduší).

➲ Pro rok 2005 je platná příloha č. 1 nařízení vlády č. 368/2003 Sb. (ohlašovací práh pro emise do ovzduší).

➲ Emise do ovzduší se pro potřeby IRZ sledují u celkem 57 látek.

Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu,které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hořenínebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobujínebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a dalšíobdobné zařízení nebo činnost.

Stacionární zdroje se dělí podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na 4 kategorie, a to zvláště velké,velké, střední a malé zdroje znečišťování. Velcí znečišťovatelé provozují zařízení na základě legislativníchustanovení z oblasti ochrany ovzduší, např. vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., která v přílohách stanovujemetody a podmínky kontinuálních i jednotlivých měření a způsob vyhodnocování těchto měření. Tatoměření lze samozřejmě využít i pro zjišťování hmotnostních množství pro ohlašování do IRZ. Podkladempro emisní bilanci velkých (cca 2 200) a středních zdrojů (cca 30 000) jsou údaje provozní evidence.

Pro místní kontrolu či verifikaci plnění limitů postačí řada jednotlivých měření (např. 3) běhemnepřerušované kontinuální operace v období reprezentativní úrovně emisí. U zařízení, podléhajícíchzměnám provozních podmínek v čase, se měření provádějí v dostatečném počtu (např. 6) v obdobíreprezentativní úrovně emisí.

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 20

21

4.2 Normy pro stanovení emisí ohlašovaných látek do ovzdušíNásledující tabulka přináší informace o českých státních normách3), které mají souvislost s měřením emisí

vypouštěných do ovzduší.

ČSN 83 4752 Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojůČSN 83 4721-1 (834721) Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část.ČSN 83 4721-2 (834721) Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.

Odběr vzorku pro manuální metody měření.ČSN 83 4721-3 (834721) Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Metoda alkalimetrické titrace.ČSN 83 4721-4 (834721) Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů.

Metoda fotometrického stanovení.ČSN 83 4728-1 (834728) Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část.ČSN 83 4728-2 (834728) Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.

Odběr vzorku pro manuální metody měření.ČSN 83 4728-3 (834728) Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.

Metoda odměrného stanovení.ČSN 83 4728-4 (834728) Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.

Metoda fotometrického stanovení.ČSN 83 4728-5 (834728) Ochrana ovzduší. Měření emisí amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší. Metoda potenciometrická.ČSN 83 4740 (834740) Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů. Metoda

infračervené absorpční spektroskopie.ČSN 83 4741 (834741) Ochrana ovzduší. Měření emisí organických sloučenin. Plamenoionizační metoda pro kontinuální

stanovení celkového obsahu organických látek.ČSN 83 4611 Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší.ČSN 83 4711-1 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry

ze zdrojů znečišťování ovzduší. Všeobecná část.ČSN 83 4711-2 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry

ze zdrojů znečišťování ovzduší. Odběr vzorku pro manuální metody měření.ČSN 83 4711-3 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry

ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidů síry.ČSN 83 4711-4 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry

ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu kyseliny sírové a celkového obsahu oxidu siřičitého a sírového.

ČSN 83 4711-5 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení celkového obsahu oxidu sírového a kyseliny sírové a obsahu oxidu siřičitého.

ČSN 83 4711-6 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Stanovení obsahu oxidu sírového.

ČSN 83 4711-7 Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu sírového, kyseliny sírové a celkového obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování ovzduší. Kontinuální stanovení celkového obsahu oxidu siřičitého.

ČSN 83 4751-3 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Fotometrická metoda.

ČSN 83 4751-4 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru. Odměrná metoda.

ČSN 83 4751-6 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. Stanovení chloru a chlorovodíku vedle sebe.

ČSN 83 4752-1 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Všeobecná část.ČSN 83 4752-2 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Odběr vzorků pro manuální

metody měření.ČSN 83 4752-3 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Potenciometrická metoda stanovení.ČSN 83 4752-4 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Fotometrická metoda stanovení.ČSN 83 4752-5 Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru ze stacionárních zdrojů. Metoda odměrného stanovení.ČSN EN 12619 (834742) Stacionární zdroje emisí – Stanovení nízkých hodnot hmotnostní koncentrace celkového plynného

organického uhlíku ve spalinách – Kontinuální metoda využívající plamenového ionizačního detektoru.

Číslo normy Jméno normy

3) Výčet norem a metod nemusí být úplný a představuje pouze orientační seznam norem a metod použitelných v dané oblasti. Seznam může být průběžněaktualizován. Veškeré zde uvedené normy a metody, které je možno použít, jsou ověřeny. Ověření provedl ČHMÚ ve spolupráci s firmou TESO, a.s.

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 21

22

Číslo normy Jméno normy

Číslo normy Jméno normy

Číslo normy Jméno normy

ČSN EN 13211 (834760) Kvalita ovzduší – Stacionární zdroje – Manuální metoda stanovení celkové hmotnostní koncentrace rtutiČSN EN 13284-1 (834617) Stacionární zdroje emisí – Stanovení nízkých hodnot koncentrací prachu

– Manuální gravimetrická metodaČSN EN 13526 (834743) Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace celkového plynného organického uhlíku

v odpadních plynech z procesů aplikujících rozpouštědla – Kontinuální metoda využívající plameno-vého ionizačního detektoru.

ČSN EN 13649 (834746) Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace jednotlivých organických sloučenin – Metoda založení na použití aktivního uhlí a následné desorpci rozpouštědlem.

ČSN EN 14385 (834761) Kvalita ovzduší – Stacionární zdroje emisí – Stanovení celkových emisí As, Cd, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, Pb, Sb, Tl a V

ČSN EN 1911-1 (834750) Stacionární zdroje emisí – Manuální metoda stanovení HCI – Část 1: Vzorkování.ČSN EN 1911-2 (834750) Stacionární zdroje emisí – Manuální metoda stanovení HCl – Část 2: Absorpce plynných sloučenin.ČSN EN 1911-3 (834750) Stacionární zdroje emisí – Manuální metoda stanovení HCl – Část 3: Analýza absorpčního roztoku

a výpočty.ČSN EN 1948-1 (834745) Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF – Část 1: Vzorkování.ČSN EN 1948-2 (834745) Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF – Část 2: Extrakce a čištění.ČSN EN 1948-3 (834745) Stacionární zdroje emisí – Stanovení hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF – Část 3: Identifikace

a kvantitativní stanovení.ČSN ISO 7934 (834702) Stacionární zdroje – Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého – Odměrné stanovení

chloristanem barnatýmČSN ISO 7935 (834701) Stacionární zdroje – Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidu siřičitého – Charakteristiky automa-

tických měřicích metodČSN ISO 10849 (834704) Stacionární zdroje – Stanovení hmotnostní koncentrace emisí oxidů dusíku – Charakteristiky automatic-

kých měřicích metodČSN ISO 10155 (834616) Stacionární zdroje emisí – Automatizovaný monitoring hmotnostní koncentrace částic – Charakteristiky

zkušební metody a specifikace

Následující tabulka přináší informace o dalších normách, které mají souvislost s měřením emisívypouštěných do ovzduší a mohou být použity.

ISO 10379 Stationary source emissions – Determination of asbestos plant emissions – Method by fibre countmeasurement

ISO 11338-2 Stationary source emissions – Determination of gas and particle – phase polycyclic aromatic hydrocar-bons from stationary sources

ISO 11564/04.98 Stationary source emission – Determination of the mass concentration of nitrogen oxides – Naphthyl-ethylenediamine photometric method.

Následující tabulka přináší informace o dalších předpisech, které mají souvislost s měřením emisívypouštěných do ovzduší a mohou být použity.

US EPA Method 29 Determination of metals emissions from stationary sourcesM 3.1 - 80 Stanovení fenolu v ovzduší – fotometrická metodaMetodický předpis HSVDI 3873 Measurement of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) in stationary industrial plants – Dilution

method (RWTÜV method) – Gaschromatographic determinationUS EPA TO 10 Determination of Organochlorine Pesticides in Ambient Air Using Low Volume Polyurethane Foam

(PUF) Sampling with Gas Chromatography / Electron Capture Detector (GC/ECD)M 5.1 - 80 Stanovení formaldehydu v ovzduší – fotometrická metodaMetodický předpis HS

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 22

23

4.3 Emisní faktoryDle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb. je emisním faktorem střední měrná výrobní

emise typická pro určitou skupinu zdrojů. Množství vypouštěných znečišťujících látek lze vypočítat jakosoučin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu zdrojů a počet jednotek příslušné vztažnéveličiny na zdroji v požadovaném časovém úseku. Pro zdroje, které nemají emisní faktor stanoven, nelzetento postup použít.

Emisní faktory pro stanovení množství emisí výpočtem

➲ Pro kategorie zemědělských zdrojů (vyjmenované zemědělské zdroje a zemědělskézdroje podle objemu odpadu) jsou uvedeny v příloze č. 2 nařízení vlády č. 353/2002Sb. Z těchto údajů lze vypočítat množství vzniklého amoniaku.

➲ Při spalování paliv jsou uvedeny v příloze č. 5 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Z těchtoúdajů lze vypočítat množství vzniklých emisí SO2, NOx, CO, tuhých látek a organic-kých látek.

➲ Pro vybrané ostatní zdroje (stacionární plynové turbíny a pístové spalovací motory, koksování uhlí, úprava rud v černé metalurgii, vysokopecní provozy, ocelárny, vál-covny a slévárny, vápenky, cihelny, výroby anorganické chemie, čerpadla pohon-ných hmot, skladování pohonných hmot, kamenolomy a zpracování kamene, krema-toria) jsou uvedeny v příloze č. 4 nařízení vlády č. 356/2002 Sb. Z těchto údajů lzevypočítat množství vzniklých emisí SO2 , NOx , CO, tuhých látek, VOC a další.

4.4 Zdroje informací o emisích do ovzdušíNásledující odkazy mohou uživatelům registrované látky pomoci při získávání informací o emisích do

ovzduší.

➲ Ministerstvo životního prostředí – http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/ovzdusi➲ Česká inspekce životního prostředí – http://www.cizp.cz ➲ Český hydrometeorologický ústav – http://www.chmi.cz➲ DANCE – https://www.mpo.cz/dance/default.php➲ UN Economic Commission for Europe – http://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html ➲ US-Environment Protection Agency – http://www.epa.gov/airnow/ ➲ European Topic Centre on Air and Climate Change – http://etc-acc.eionet.eu.int/ ➲ Resource Centre for PRTR Release Estimation Techniques – http://206.191.48.253

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 23

24

5.1 Zdroje znečištěníJakost vodního prostředí ovlivňují především bodové zdroje znečištění, z nichž relevantní pro IRZ jsou

průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby. Povrchové a podzemní vody jsoutaké významně ovlivňovány plošnými zdroji znečištění, mezi něž patří hlavně znečištění ze zemědělskéhohospodaření, atmosférická depozice a erozní splachy z terénu. Jejich význam s pokračujícím poklesemznečištění z bodových zdrojů roste. Podíl těchto plošných zdrojů je podstatný zvláště u dusičnanů a přiacidifikaci, méně u fosforu a je odlišný v různých oblastech ČR v závislosti na hustotě osídlení, podílu čištěnívypouštěných odpadních vod, intenzitě a způsobu zemědělského hospodaření a úrovni atmosférickédepozice.

Na jakost povrchových a podzemních vod dále negativně působí havarijní znečištění. Havárií se přitomrozumí mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebopodzemních vod. V roce 2004 bylo Českou inspekcí životního prostředí evidováno na území ČR 306 případůhavarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod, z toho u podzemních vod 12 případů. Ve srovnání s rokem2003 je počet havárií u vod o 10 případů nižší. Nejpočetnější skupinou znečišťujících látek byly ropné látky(45,8 % z celkového počtu evidovaných případů), po nich následovaly odpadní vody (10,8 %). V členěnípodle původců havárií byly nejpočetnější havárie způsobené při dopravě (15 %), za ně se dle četnosti řadíhavárie při odstraňování odpadních vod a pevného odpadu (4,6 %). Původce se nepodařilo zařadit v 53,6 %případů. Za porušení právních předpisů platných ve vodním hospodářství uložila Česká inspekce životníhoprostředí v roce 2004 celkem 334 pokut, z toho 267 nabylo právní moci. Celková částka uložená napokutách činila 25,460 mil. Kč.

5. Emise ohlašovaných látek do vody

➲ Ohlašovací práh pro emise do vody je ohlašovací práh látky vypouštěné do povrchovýchnebo podzemních vod, která je současně závadnou látkou (podle vodního zákona) nebo jeobsažena v odpadních vodách (podle vodního zákona) vypouštěných do kanalizace, kteránení zakončená čistírnou odpadních vod.

➲ Pro rok 2004 je platná příloha č. 1 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. (ohlašovací práh proemise do vody).

➲ Emise do vody se pro potřeby IRZ sledují u celkem 43 látek.

5.2 Normy pro stanovení ohlašovaných látek ve voděNásledující tabulka přináší informace o českých státních normách4), které mají souvislost s měřením látek

ve vodě.

ČSN 75 7554 Jakost vod – Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) – Metoda HPLC s fluorescenčním, a metoda GC s hmotnostním detektorem

ČSN EN 12260 (757524) Jakost vod – Stanovení dusíku – Stanovení vázaného dusíku (TNb) po oxidaci na oxidy dusíkuČSN EN 1233 (757425) Jakost vod – Stanovení chromu – Metody atomové absorpční spektrometrieČSN EN 12338 (757441) Jakost vod – Stanovení rtuti – Metody po zkoncentrování amalgamacíČSN EN 12673 (757544) Jakost vod – Stanovení některých vybraných chlorfenolů metodou plynové chromatografieČSN EN 13506 (757442) Jakost vod – Stanovení rtuti atomovou fluorescenční spektrometriíČSN ISO 5666-1 až 2 (75 7438) Jakost vod – Stanovení veškeré rtuti bezplamenovou AASČSN EN 1484 (757515) Jakost vod – Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického

uhlíku (DOC)ČSN EN ISO 9562 (757531) Jakost vod – Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)

Číslo normy Jméno normy

4) Výčet norem a metod nemusí být úplný a představuje pouze orientační seznam norem a metod použitelných v dané oblasti. Seznam může býtaktualizován. Veškeré normy a metody zde uvedené, které je možno použít, jsou ověřeny. Ověření provedli ASLAB VÚV T.G.M. a VÚV T.G.M.

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 24

25

Číslo normy Jméno normy

ČSN EN ISO 10301 (757551) Jakost vod – Stanovení vysoce těkavých halogenovaných uhlovodíků – Metody plynové chromatografie

ČSN EN ISO 10304-1 až 4 (757391) Jakost vod. Stanovení rozpuštěných fluoridů, chloridů, dusitanů, fosforečnanů, bromidů, dusičnanů a síranů metodou kapalinové chromatografie iontů

ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)

ČSN EN ISO 11905-1 (757527) Jakost vod – Stanovení dusíku – Část 1: Metoda oxidační mineralizace peroxodisíranemČSN EN ISO 11969 (757403) Jakost vod – Stanovení arsenu – Metoda atomové absorpční spektrometrie (technika hydridů)ČSN EN ISO 14402 (757567) Jakost vod – Stanovení fenolů průtokovou analýzou (FIA a CFA)ČSN EN ISO 14403 (757413) Jakost vod – Stanovení veškerých kyanidů a volných kyanidů kontinuální průtokovou analýzouČSN EN ISO 15680 (757558) Jakost vod – Stanovení řady monocyklických aromatických uhlovodíků, naftalenu a některých

chlorovaných sloučenin plynovou chromatografií s P&T a termální desorpcíČSN EN ISO 15682 (757421) Jakost vod – Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou

nebo potenciometrickou detekcíČSN EN ISO 17495 (757546) Jakost vod – Stanovení vybraných nitrofenolů – Metoda plynové chromatografie s hmotnostně

spektrometrickou detekcí po extrakci tuhou fázíČSN EN ISO 17993 (757555) Jakost vod – Stanovení 15 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC

s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalinaČSN EN ISO 5961 (757418) Jakost vod. Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií (ISO 5961:1994)ČSN EN ISO 6468 (757580) Jakost vod – Stanovení některých organochlorových insekticidů, polychlorovaných bifenylů

a chlorbenzenů – Metoda plynové chromatografie po extrakci kapalina-kapalinaČSN ISO 8165-1 (757529) Jakost vod. Stanovení vybraných jednosytných fenolů. Část 1: Metoda plynové chromatografie

po extrakčním zkoncentrováníČSN 83 0540-1 až 31 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod

Vybrané části:Část 1: Všeobecná ustanovení. Nahrazena ČSN 75 7300Část 2: Odběr vzorků. Nahrazena ČSN ISO 5667-10 (75 7051)Část 4: Stanovení ropných látek. Nahrazena ČSN 75 7505Část 10: Stanovení amoniaku a amonných iontů. Nahrazena ČSN ISO 5664, 6778, 7150

(75 7449, 75 7450, 75 7451)Část 13: Stanovení organického a veškerého dusíku. Nahrazena ČSN ISO 5663 (75 7525)Část 14: Stanovení fosforečnanů. Nahrazena ČSN EN 1189 (75 7465)Část 17: Stanovení mědi. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 19: Stanovení zinku. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 20: Stanovení kadmia. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 21: Stanovení olova. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 22: Stanovení chromu. Nahrazena ČSN ISO 11083 (75 7424)Část 23: Stanovení niklu. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 24: Stanovení rtuti. Nahrazena ČSN ISO 5666 (75 7338)Část 25: Stanovení arsenu. Nahrazena ČSN EN 26595 (75 7404) Část 27: Stanovení veškerých kyanidů. Nahrazena ČSN ISO 6703 (75 7414)Část 31: Stanovení fenolů. Nahrazena ČSN ISO 6439 (75 7528)

ČSN 83 0520-1 až 46 Fyzikálně chemický rozbor pitné vodyVybrané části:Část 1: Všeobecná ustanovení. Nahrazena ČSN 75 7300Část 2: Odběr vzorků. Nahrazena ČSN ISO 5667 (75 7051)Část 11: Stanovení chloridů. Nahrazena ČSN ISO 9297 (75 7420)Část 15: Stanovení veškerých kyanidů. Nahrazena ČSN ISO 6703 (75 7414)Část 17: Stanovení fluoridů. Nahrazena ČSN ISO 10359 (75 7430)Část 18: Stanovení chloru. Nahrazena ČSN ISO 7393 (75 7419)Část 19: Stanovení amoniaku a amonných iontů. Nahrazena ČSN ISO 7150 (75 7419)Část 26: Stanovení fenolů. Nahrazena ČSN ISO 6439 (75 7528)Část 27: Stanovení ropy a ropných látek. Nahrazena ČSN 75 7505

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 25

26

5.3 Zdroje informací z oblasti vodního hospodářstvíNásledující odkazy mohou uživatelům registrované látky pomoci při získávání informací o vodách. Na

stránkách Ministerstva zemědělství je v sekci Vodní hospodářství dostupný seznam odvětvových technickýchnorem z oblasti vodního hospodářství, kvality půdy a odpadového hospodářství.

➲ Ministerstvo životního prostředí – http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/voda ➲ Ministerstvo zemědělství – http://www.mze.cz/➲ Český hydrometeorologický ústav – hydrologie – http://www.chmi.cz ➲ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. – www.vuv.cz➲ Zemědělská vodohospodářská správa – http://www.zvhs.cz/➲ Portál Povodí – www.povodi.cz ➲ Vodní hospodářství – www.vodnihospodarstvi.cz

Část 36: Stanovení rtuti. Nahrazena ČSN ISO 5666 (75 7438)Část 38: Stanovení kadmia. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 41: Stanovení arsenu. Nahrazena ČSN ISO EN 26595 (75 7404) Část 43: Stanovení olova. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382) Část 44: Stanovení mědi. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)Část 46: Stanovení zinku. Nahrazena ČSN ISO 8288 (75 7382)

TNV 75 7389 Jakost vod – Stanovení rozpuštěné mědi, olova, kadmia, selenu, thalia, kobaltu, niklu, chromu a rtuti rozpouštěcí (stripping) voltametrií

TNV 75 7415 Jakost vod – Stanovení celkových kyanidůTNV 75 7426 Jakost vod – Stanovení mědi bezplamenovou technikouTNV 75 7440 Jakost vod – Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometremTNV 75 7461 Jakost vod – Stanovení niklu bezplamenovou technikou AASTNV 75 7466 Jakost vod – Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení

ve znečištěných vodách)TNV 75 7467 Jakost vod – Stanovení olova bezplamennou technikou AAS

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 26

27

6.1 Zdroje znečištěníVzhledem k tomu, že půda tvoří složitý otevřený systém s velkým významem pro existenci člověka, neboť

je základním článkem potravního řetězce, je životně důležitou zásobárnou vody a hraje zcela zásadnía nezastupitelnou roli ve stabilitě ekosystémů, je zapotřebí věnovat pozornost jejímu znečišťovánív důsledku lidské činnosti. Potřeba monitorování znečištění půdy je důležitá i z toho důvodu, že na rozdílod ovzduší a vody, kde lze znečištění omezit nebo i zcela vyloučit, pokud přestane působit zdroj znečištění,je znečištění půdy zpravidla nevratné a o to závažnější.

Emisemi do půdy je ohrožena nejen půda samotná, ale sekundárně i kvalita povrchových a podzemníchvod. Možnými zdroji škodlivých látek (z nichž je za největší problém považováno znečištění organickýmichlorovanými sloučeninami a těžkými kovy) v půdě jsou používání hnojiv a pomocných přípravků (např.pesticidů, insekticidů), aplikace kalů ČOV na zemědělskou půdu a úniky škodlivých látek při haváriích.V případě mimořádné události havarijního charakteru je nutno zvážit možnost úniků látek do půdy.Ohlašované látky, které unikly při havárii, při překročení ohlašovacích prahů do půdy podléhají evidenciv IRZ za příslušné období.

6. Emise ohlašovaných látek do půdy

➲ Ohlašovací práh pro emise do půdy je ohlašovací práh látky vypouštěné do půdy nebo na půdu, která je současně škodlivou látkou (podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu).

➲ Pro rok 2005 je platná příloha č. 1 nařízení vlády č. 368/2003 Sb. (ohlašovací práh pro emise do půdy).

➲ Emise do půdy se pro potřeby IRZ sledují u celkem 44 látek.

6.2 Normy pro stanovení emisí ohlašovaných látek do půdyKromě norem5), které mají souvislost se stanovením znečištění půdy, je možné využít přílohu č. 1 vyhláš-

ky Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb. a jednotné pracovní postupy Ústředního kontrolního a zku-šebního ústavu zemědělského.

ČSN ISO 10694 Kvalita půdy – Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu.ČSN ISO 11048 Kvalita půdy – Stanovení síranů rozpustných ve vodě a síranů rozpustných v kyselině.ČSN ISO 11261 Kvalita půdy – Stanovení celkového dusíku – Modifikovaná Kjeldahlova metoda.ČSN ISO 11263 Kvalita půdy – Stanovení fosforu – Spektrofotometrické stanovení fosforu rozpustného

v roztoku hydrogenuhličitanu sodného.ČSN ISO 11464 Kvalita půdy – Příprava vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory.ČSN ISO 11465 Kvalita půdy – Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy –

Gravimetrická metoda.ČSN ISO 8288 Jakost vod. Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové

atomové absorpční spektrometrieČSN ISO 5961 Jakost vod. Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometriíČSN 75 7923 Chemický a fyzikální rozbor kalů – Stanovení fosforu. Nahrazena ČSN EN 13346 (75 8030)ČSN ISO 5666-1 až 2 (75 7438) Jakost vod – Stanovení veškeré rtuti bezplamenovou AAS. Nahrazena ČSN EN 1483

(75 7439)ČSN EN 1233 Jakost vod – Stanovení chromu - Metody atomové absorpční spektrometrieČSN EN 1485 Jakost vod – Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)

5) Výčet norem a metod nemusí být úplný a představuje pouze orientační seznam norem a metod použitelných v dané oblasti. Seznam může být aktualizován.

Číslo normy Jméno normy

Zlom A4 II–dil 18.11.2005 11:41 Str. 27

28

Číslo normy Jméno normy

ČSN EN 13370 Charakterizace odpadů – Analýza výluhů – Stanovení amoniakálního dusíku, adsorbovatelnýchorganicky vázaných halogenů (AOX), konduktivity, Hg, jednosytných fenolů, celkového orga-nického uhlíku (TOC), snadno uvolnitelných CN- a F-

ČSN EN ISO 11885 Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)

ČSN EN ISO 11969 Jakost vod – Stanovení arsenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (technika hydridů)ČSN EN ISO 6468 Jakost vod – Stanovení některých organochlorových insekticidů, polychlorovaných bifenylů

a chlorbenzenů – Metoda plynové chromatografie po extrakci kapalina-kapalinaČSN EN ISO 15680 Jakost vod – Stanovení řady monocyklických aromatických uhlovodíků, naftalenu a některých

chlorovaných sloučenin plynovou chromatografií s P&T a termální desorpcíISO 10382 Soil quality – Determination of organochlorine pesticides and polychlorinated biphenyls – Gas-

chromatographic method with electron capture detectionISO 11466 Soil quality – Extraction of trace elements soluble in aqua regiaISO 11047 Soil quality – Determination of cadmium, chromium, cobalt, copper, lead, manganese, nickel

and zinc TNV 757467 Jakost vod. Stanovení olova bezplamenovou technikou AASTNV 757426 Jakost vod. Stanovení mědi bezplamenovou technikou AAS TNV 757461 Jakost vod. Stanovení niklu bezplamenovou technikou AASTNV 757497 Jakost vod. Stanovení zinku bezplamenovou technikou AASDIN 38414-18 Schlamm und Sedimente. Bestimmung von adsorbierten organisch gebundenen halogenen

(AOX)DIN 38414-20 Schlamm und Sedimente. Bestimmung von 6 polychlorierten biphenylen (PCB)

6.3 Pomocné přípravky a hnojení půdyNařízení vlády o integrovaném registru znečišťování stanoví v definici ohlašovacího prahu pro emisi do

půdy, že takovýmto prahem je „ohlašovací práh látky vypouštěné do půdy nebo na půdu, která je současněškodlivou látkou“. Ve smyslu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je škodlivou látkou „látka,která ohrožuje zdraví lidí a existenci živých organismů“. V případě použití hnojiva nebo statkového hnojiva(ve smyslu zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech – „hnojivem se rozumí látka obsahující živiny pro výživukulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivněnívýnosu či kvality produkce; statkovým hnojivem hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytkyrostlinného původu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, vznikající zejménav zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány“) do půdy nebo na půdu, lze předpokládat, že hnojivonení škodlivou látkou a je užíváno zejména za účelem zlepšení půdní úrodnosti nebo příznivého ovlivněnívýnosu. Vzhledem k tomu není naplněna definice emise do půdy daná nařízením vlády o integrovanémregistru znečišťování a nevzniká ve vztahu k IRZ ohlašovací povinnost. Hnojení vlastních či pronajatýchpozemků není považováno za emisi do půdy a z hlediska IRZ není tudíž ani sledováno.

Jiná situace než u hnojiv nastává u tzv. pomocných rostlinných přípravků, ve kterých jsou obsaženyněkteré látky uvedené v nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování jako např. pentachlorfenol,hexachlorcyklohexan (HCH), hexachlorbenzen (HCB), aldrin, dieldrin, heptachlor, ethylenoxid. V případěpřekročení ohlašovacích prahů u těchto látek vzniká uživateli registrované látky ohlašovací povinnost doIRZ. Ohlašovací povinnost vzniká rovněž i při překročení ohlašovacích prahů látek obsažených v dalšíchmateriálech aplikovatelných na půdu nebo do půdy (viz oddíl 6.4).

6.4 Aplikace čistírenských kalů na půduKaly z ČOV jsou jedním ze vstupů do půdy. Pokud nejsou předem otestovány, mohou představovat rizikový

materiál, jehož nekontrolovaná aplikace vnáší do prostředí značné množství rizikových a hygienicky závad