Anketa pro zájemce, žadatele a příjemce grantové výzvy OP LZZ (30) a IOP (1)

Sociální ekonomika

Anketu včetně jejího vyhodnocení zpracovala Nová ekonomika, o.p.s.

v rámci projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky

Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Úvod

Tematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA ve spolupráci s Odborem sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV uskutečnila anketu za účelem získání zpětné vazby ke grantovým výzvám OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika. Výsledky ankety předala MPSV, které je vezme v úvahu při úpravách výzev, a seznámila s nimi také pracovní skupiny a expertní výbor TESSEA, kterým pomůže orientovat se v postojích členů i dalších subjektů aspirujících na zakládání podniků s obecně prospěšnými cíli.

Pracovníci Nové ekonomiky, o.p.s. oslovili elektronicky 450 zájemců, žadatelů a příjemců grantové výzvy OP LZZ (30) a IOP (1) Sociální ekonomika s žádostí o vyplnění anonymní ankety týkající se nastavení obou výzev. Ankety se zúčastnilo 45 dotázaných, návratnost tedy byla 10%. Účastníci ankety měli možnost u většiny otázek uvést více odpovědí a často to využívali. Celkový součet jejich odpovědí tedy přesahuje 100%.

1

Vyhodnocení ankety

Nejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru (62%), následuje s 38% podnikatelský sektor a 16% je fyzickou osobou, která se o danou problematiku zajímá (někteří respondenti zvolili více než 1 odpověď).

Pocházím/e z prostředí:

0 5 10 15 20 25 30

neziskového sektoru

podnikatelského sektoru

veřejné správy

akademického sektoru

jsem fyzickou osobou,zájemcem o danou

problematiku

počet odpovědí

2

Pocházím/e z prostředí:

Na otázku odpovídalo 45 respondentůneziskového sektoru 28 62%podnikatelského sektoru 17 38%veřejné správy 2 4%akademického sektoru 0 0%jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematiku 7 16%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 54

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociální ekonomice, tak i z hlediska znalosti výzev. Respondenti vybrali v 53% odpověď, že podstatu sociálního podnikání akceptují, protože chtějí uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž se pohybují. Ve 40% zvolili odpověď, že podstatu sociálního podnikání zcela chápou a dlouho sledují vývoj u nás a/nebo v zahraničí. Pouze podle 9% odpovědí jim podstata sociálního podnikání není jasná.

Podstatu sociálního podnikání

0 5 10 15 20 25 30

zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebov zahraničí

akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady azkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž

se pohybujeme

se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné

Ostatní

počet odpovědí

3

Podstatu sociálního podnikání

Na otázku odpovídalo 45 respondentů18 40%

24 53%se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné 4 9%Ostatní 1 2%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 47

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničíakceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž se pohybujeme

Respondenti byli dotázáni na to, v jaké fázi se vzhledem k výzvám vyskytují. Podíváme-li se na odpovědi z hlediska znalosti výzev, kdy sečteme odpovědi respondentů, kteří již projekt zpracovali a čekají na výsledek (27%), projekt právě zpracovávají (16%) nebo ho již začínají realizovat (7%), zjistíme, že se jedná o polovinu respondentů. Třetina z nich zvolila odpověď, že se na zpracování projektu připravují a 29% o tom zatím jen uvažuje. Účastnící ankety ve více než čtvrtině případů odpověděli (27%) , že od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili a 13% respondentů odpovědělo, že nechtějí žádat. V obou těchto případech uvedli konkrétní důvody.

Respondenti, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, uváděli velice různorodé důvody. Opakovaně se objevovala odpověď, že jejich organizace není oprávněným žadatelem z hlediska právní formy (občanské sdružení nebo příspěvková organizace města). Pro některé respondenty je problémem nedostatek finančních prostředků. Ve dvou odpovědích zazněla nespokojenost se snížením rozpočtu předloženého projektu, resp. se zamítnutím žádosti („Setkali jsme se s naprostým nepochopením našeho záměru ze strany úředníků MPSV.“). Mezi dalšími důvody bylo uvedena chybějící zkušenost se zpracováním podnikatelského záměru, potřeba doplnění vzdělání z oblastí sociálního podnikání, snížená kapacita organizace a složitost požadavku vytvořit kalkulaci provozních nákladů a příjmů sociálního podniku na několik let dopředu. U dvou odpovědi uvádíme přesnou citaci: „V podstatě nám stále není příliš jasné a považujeme za nedostatečně popsané 3 možnosti sociálního podnikání ve výzvě 30. Navrhujeme je více rozpracovat či k nim připravit jakýsi metodický pokyn.“„Přijde nám velmi absurdní to, že když si založím s.r.o. kvůli podání žádosti v této výzvě, tak musím čekat na hodnocení projektu, aniž bych mohl v rámci s.r.o. již něco podnikat sám. Pokud projekt nevyjde, tak ho mohu přepracovat a mohu zkusit podat projekt znovu. V tom případě mi ale bude ležet min. 200 000 Kč vkladu v tomto s.r.o. bez možnosti jej zhodnocovat jinak (po dobu čekání na výsledky projektu), protože by to poté nebyla nová podnikatelská činnost.“

V odpovědích na otázku, proč respondenti nebudou zpracovávat žádost, byla uvedena nutnost finanční spoluúčasti, právní forma občanského sdružení, obavy z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory, nedostatečná výše podpory na projektový záměr (200 000 EUR nestačí). U jedné odpovědi uvádíme plnou citaci: „Měl jsem možnost se bavit se spoustou dalších zájemců o tuto výzvu, kteří by v rámci svého podnikání chtěli třeba rozšířit svoji činnost a zaměstnat cílovou skupinu, což ale ze zadání nejde. Přitom výsledkem by bylo zaměstnání cílové skupiny. Což je cílem výzvy.“

4

Jsme ve fázi, kdy

0 2 4 6 8 10 12 14 16

nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelskýzáměr, stát se méně závislým, zatím jsme se ale

nerozhodlirozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme

informace a zkušenosti, abychom mohli začítpřipravovat žádost

zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebopředěláváme původní a projekt předložíme

projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocenía čekáme na výsledek

máme schválený projekt a začínáme jej realizovat

od projektového záměru jsme ustoupili nebo jejnedokončili

nechceme žádat

počet odpovědí

5

Jsme ve fázi, kdy

Na otázku odpovídalo 45 respondentů

13 29%

15 33%

7 16%

12 27%máme schválený projekt a začínáme jej realizovat 3 7%od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili 12 27%nechceme žádat 6 13%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 68

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se méně závislým, zatím jsme se ale nerozhodlirozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti, abychom mohli začít připravovat žádostzpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní a projekt předložímeprojekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme na výsledek

Kompletní výčet odpovědí - Jsme ve fázi, kdy jsme od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili, protože:

Jsme občanské sdružení.

Kolega již požádal a narazil na velkou adminstrativní náročnost. Úředníci zcela zpochybnili projekt. Po celé proceduře uznali pouze část. Takže, i když to má schválené, tak zvažuje ustoupení od projektu.

Protože je velmi složité vytvořit kalkulaci provozním nákladů a příjmů sociálního podniku na několik let dopředu. Toto neumí nikdo, ani analytici ČNB. A už vůbec ne lidé zainteresovaní v neziskovém sektoru. Dále nám přijde velmi absurdní to, že když si založím s.r.o. kvůli podání žádosti v této výzvě, tak musím čekat na hodnocení projektu, aniž bych mohl v rámci s.r.o. již něco podnikat sám. Pokud projekt nevyjde, tak ho mohu přepracovat a mohu zkusit podat projekt znovu. V tom případě mi ale bude ležet min. 200 000 Kč vkladu v tomto s.r.o. bez možnosti jej zhodnocovat jinak (po dobu čekání na výsledky projektu), protože by to poté nebyla nová podnikatelská činnost.

1) jsme příspěvkovou organizací města a tudíž nejsme oprávněným žadatelem 2) máme ohlášenu živnost a poskytujeme službu v malém než menším rozsahu 3) není pro nás přijatelné, ani k tomu nemáme od zřizovatele oprávnění zakládat firmu jinak než jako vedlejší činnost p.o. 4) potřebujeme si doplnit vzdělání z oblastí sociálního podnikání 5) sociální podnik není součástí legislativy 6) nemáme zkušenosti se zpracováním podnikatelského záměru

V romské lokalitě Šluknovsko byl zájem o sociální podnikání ze strany občanských sdružení. Nezaměstnanost dosahuje v některých obcích 25%. V JOB poradně pak není téměř žádná možnost klientovi pomoci k zaměstnání. Občanská sdružení jsou ve stejné situaci jako p.o., nejsou oprávněný žadatel výzvy. Záměry: prádelna, občerstvení, práce na veřejném prostranství - údržba zeleně...

V organizaci rapidně klesla kapacita, na určitou dobu se změnily priority..jsme občanské sdružení.

Zatím jsme neustoupili, bojujeme, máme velký zájem být sociálním podnikání úspěšní. V podstatě nám však stále není příliš jasné a považujeme za nedostatečně popsané 3 možnosti sociálního podnikání ve výzvě 30. Navrhujeme je více rozpracovat či k nim připravit jakýsi metodický pokyn.

Podali jsme žádost, ta byla zamítnuta, proto projekt nerealizujeme. Setkali jsme se s naprostým nepochopením našeho záměru.ze strany úředníků MPSV. Totožný projekt jsme předložili na Magistrát HlM Prahy, kde byl naopak velmi pozitivně hodnocen, ale z důvodu nedostatku zdrojů jsme skončili 6. nepodpoření. Přitom mimo Prahu, kam směřoval náš projekt předložený MPSV, je problém podstateně větší než v Praze, zdojů je více... Opakovaně otřesná zkušenost s MPSV.

Patříme mezi občanská sdružení..Nemáme založenou firmu.

Nejdříve je třeba mít finanční hotovost k realizaci (nemáme tak velké zisky). Peníze z dotací bývají vyplaceny zpětně.

Měl jsem zpracováno několik projektů v oblasti služeb, obchodu a výroby, tak že to bylo vždy realizovatelné, ekonomika byla vždy podhodnocena, ale vyšla. Proč se mi nepovedlo realizovat projekt, nedostal jsem nikdy finanční prostředky, jsem začínájící podnikatel. Vždy stejná odpověď v bankách a podobně. Tak že jsem nikdy neustoupil z projektu ze své strany ale kvůli nezajištění finančních zdrojů.

Kompletní výčet odpovědí - Nechceme žádat, protože:

Ne nechci, ale jsme bržděni právě financemi, ktero jsou potřeba na "dotažení" spoluúčasti financování grantů z EU.

Měl jsem možnost se bavit se spoustou dalších zájemců o tuto výzvu, kteří by v rámci svého podnikání chtěli třeba rozšířit svoji činnost a zaměstnat cílovou skupinu, což ale ze zadání nejde. Přitom výsledkem by bylo zaměstnání cílové skupiny. Což je cílem výzvy.

6

Jsme občanské sdružení.

Chceme žádat, věříme a pracujeme na tom, aby naše žádosti byly úspěšné a byly podpořeny k realizaci.

Na základě dosud získaných informací, zvažujeme zda od projektu neustoupíme a to zejména kvůli 2 faktorům: 1) obavy z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory 2) vzhledem k tomu, že náš projekt bude mít i investiční část, chtěli jsme tedy podávat žádost i na investiční projekt, ale zjistili jsme, že podpora 200 000 EUR se vztahuje na oba projekty dohromady, což bohužel pravděpodobně nebude dostačující.

Nejsme rozhodnuti.

7

Respondenti, kteří se rozhodli projekt nepodat, byli dotázáni na důvod odstoupení. Jejich odpovědi byly rozptýlené a žádná z nich významně nepřevážila.

8

Na otázku odpovídalo 45 respondentůadministrativních nároků žádosti 3 7%administrativních nároků při realizaci projektu 2 4%nutnosti spolufinancovat investiční projekt 3 7%obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory 4 9%nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět 4 9%

3 7%

2 4%

2 4%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 23

Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních znalostíspolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys rozjet, jsou zaneprázdněni jinými úkolyOstatní - neschválení na MPSV jsme ve fázi příprav, kterou ovlivnilo také vyloučení o.s. z možných žadatelů

Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5

administrativních nároků žádosti

administrativních nároků při realizaci projektu

nutnosti spolufinancovat investiční projekt

obav z neudržitelnosti záměru po skončení finančnípodpory

nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalostavět

měli jsme málo obchodních informací a zkušeností,případně profesionálních znalostí

spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteříby dokázali byznys rozjet, jsou zaneprázdněni jinými

úkolyOstatní -

neschválení na MPSV jsme ve fázi příprav, kterou ovlivnilo také vyloučení

počet odpovědí

9

53% respondentů projekt píše, psalo nebo bude psát samo s konzultační podporou MPSV nebo partnerské organizace, která má zkušenosti. Čtvrtina z nich projekt zadala nebo chce zadat poradenské organizaci a čtvrtina si vystačí s vlastními silami.

Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát

0 5 10 15 20 25 30

zcela sami

sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebopartnerskou organizací, která má zkušenosti

zadali jsme nebo chceme zadat poradenské neboprojektové organizaci, která vychází z našich informací

a představ

Ostatní

počet odpovědí

10

Na otázku odpovídalo 45 respondentůzcela sami 11 24%

24 53%

12 27%Ostatní 3 7%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 50

Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která má zkušenostizadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci, která vychází z našich informací a představ

Podle odpovědí se o existenci výzev na sociální ekonomiku nejvíce respondentů dozvědělo od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob (40%) a z internetu (38%). Sečteme-li odpovědi respondentů, kteří získali informace o výzvách prostřednictvím webových stránek ESF (31%), MPSV (11%) a Strukturálních fondů EU (4%), ukazuje se, že se svými 46% vítězí informovanost prostřednictvím oficiálních webových stránek ministerstev. Obecně se jako informační médium nejlépe umístil internet.

11

Na otázku odpovídalo 45 respondentů17 38%2 4%5 11%

14 31%z webových stránek Strukturálních fondů EU 2 4%na semináři nebo jiné podobné hromadné akci 10 22%

0 0%od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob 18 40%Ostatní 5 11%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 73

O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

z internetuz webových stránek Neziskovky.czz webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcíz webových stránek Evropského sociálního fondu

z inzerce v tisku

O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

z internetu

z webových stránek Neziskovky.cz

z webových stránek Ministerstva práce a sociálníchvěcí

z webových stránek Evropského sociálního fondu

z webových stránek Strukturálních fondů EU

na semináři nebo jiné podobné hromadné akci

z inzerce v tisku

od známých, partnerů nebo jiných spolupracujícíchosob

Ostatní

počet odpovědí

12

Zajímavé byly odpovědi na otázku, co považují respondenti za největší úskalí v souvislosti s výzvami. Na čelném místě je to obava z udržitelnosti projektu (56%). S velkým odstupem pak následuje úskalí konkurenceschopnosti a tržních rizik (33%), těsně za tím pak obava z administrativní náročnosti žádosti/projektu (31%). Na stejné úrovni jako administrativní náročnost bylo překvapivě za problém označeno také to, že podnikání s obecně prospěšnými cíli není legislativně ukotveno (31%). Za zmínku stojí ještě úskalí získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu (27%).

13

Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí

Na otázku odpovídalo 45 respondentůzískání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu 12 27%

5 11%

10 22%

14 31%

25 56%konkurenceschopnost, tržní rizika 15 33%specifický předmět našeho podnikání 8 18%

14 31%

2 4%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 105

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a chování, které se liší od dosavadníhojistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a splní naše očekáváníadministrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme obavy z chyb, kterých bychom se mohli dopustitudržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou změnit podmínky, za kterých chceme rozjet svůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi důsledky

legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíliOstatní - nemáme finanční zázemí budeme muset řešit vše půjčkou z vlastních řad

Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí

0 5 10 15 20 25 30

získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodnístránce projektu

jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelskéhozpůsobu myšlení a chování, které se liší od

dosavadního

jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys apodnik, nás nezklamou a splní naše očekávání

administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dostzkušeností a máme obavy z chyb, kterých bychom se

mohli dopustit

udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohouzměnit podmínky, za kterých chceme rozjet svůj záměr

a my přijdeme o podporu se všemi důsledky

konkurenceschopnost, tržní rizika

specifický předmět našeho podnikání

legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnýmicíli

Ostatní - nemáme finanční zázemí

budeme muset řešit vše půjčkou z vlastních řad

počet odpovědí

14

V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrých příkladech, kterými by se mohli inspirovat (51% respondentů) a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním (47% respondentů). Až poté následuje se 42% chybějící pomoc se zpracováním podnikatelského plánu a s odstupem pak nedostatek praktických informací ke zpracování žádosti (29%). Z těchto odpovědí lze dovodit, že je zde velká potřeba propagace a osvěty sociálního podnikání.

15

Na otázku odpovídalo 45 respondentůvíce informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovat 23 51%

13 29%

21 47%pomoc se zpracováním podnikatelského plánu 19 42%

8 18%

6 13%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 90

V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

více praktických informací ohledně zpracování žádosti, každou jednotlivou dílčí otázku nemůžeme konzultovat na ministerstvu v Prazevíce informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním

podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání nikdo neví)Ostatní - kompetence na straně MPSV rozumět, jak si skloubení podnikání a prospěšnosti představuje MPSV a hodnotitelé určitě pomoc se zpracováním podnikatelského plánu a finanční analýzy - k tomuto tématu jsme nenašli nikde potřebné příručky jak je chápána udržitelnost? každé podnikání má riziko a nikdo na počátku nezaručí udržitelnost na 100% semináře k výzvám změnu ve veřejných zakázkách

V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme

0 5 10 15 20 25

více informací o dobrých příkladech, kde bychom semohli inspirovat

více praktických informací ohledně zpracování žádosti,každou jednotlivou dílčí otázku nemůžeme konzultovat

na ministerstvu v Praze

více informací a inspirace o způsobu, jak skloubitobecně prospěšné cíle s podnikáním

pomoc se zpracováním podnikatelského plánu

podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, krajio sociálním podnikání nikdo neví)

Ostatní - kompetence na straně MPSV

rozumět, jak si skloubení podnikání a prospěšnostipředstavuje MPSV a hodnotitelé

určitě pomoc se zpracováním podnikatelského plánu

počet odpovědí

16

Respondenti také odpovídali na otázku, která je velmi důležitá pro fungování sociálního podniku, ale nesouvisí přímo s výzvami. Anketa zjišťovala, se kterými zainteresovanými partnery (mimo svých společníků, členů družstva nebo správních rad) chtějí spolupracovat a kdo je pro úspěch jejich sociálního podnikání důležitý. Nejvýše se odpovědích umístila obec, resp. město (58% respondentů), poté následovali obchodní partneři (51%), zákazníci (47%) a zaměstnanci (47%) a v těsném závěsu za nimi úřad práce (42%) a nestátní neziskové organizace (42%). Tyto odpovědi jsou potěšující, protože je z nich vidět, že si respondenti uvědomují potřebu širší spolupráce v daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová.

17

Na otázku odpovídalo 45 respondentůobec / město 26 58%obchodní partneři 23 51%zákazníci 21 47%zaměstnanci 21 47%úřad práce 19 42%nestátní neziskové organizace 19 42%místní iniciativy (dobrovolné) 13 29%

2 4%CELKOVÝ POČET ODPOVĚDÍ 144

V souvislosti se sociálním podnikáním se mluví o zainteresovaných partnerech . V našem případě chceme od počátku spolupracovat (mimo společníků, členů družstva nebo správní rady) zejména s těmito partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití (mezi zainteresované partnery nepočítáme společníky, správní radu nebo členy družstva):

počet odpovědí

procenta odpovědí vůči počtu respondentů

Ostatní - rozvíjením vlastních služeb místo, kde jsme

V našem přípdě chceme od počátku spolupracovat zejména s těmi partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití

0 5 10 15 20 25 30

obec / město

obchodní partneři

zákazníci

zaměstnanci

úřad práce

nestátní neziskové organizace

místní iniciativy (dobrovolné)

Ostatní - rozvíjením vlastních služeb

místo, kde jsme

počet odpovědí

18

Respondenti byli dotázáni také na to, jaké změny by navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci. V odpovědích se objevilo mnoho zajímavých podnětů. Padl návrh na snížení podmínky zachování pracovních míst z 5 na 3 roky nebo obecně zkrátit dobu udržitelnosti a zmírnit případně postihy, protože to představuje absolutně největší hrozbu. Objevil se také návrh lépe popsat pravidla pro hodnocení udržitelnosti. Řada respondentů navrhuje umožnit financování stávajících aktivit organizace, ne pouze nových. Opakovaně se objevil požadavek rozšířit oprávněné žadatele výzev o občanská sdružení. Pro některé NNO je barierou povinná finanční spoluúčast v IOP. Pro zjednodušení administrativy navrhují sloučení investiční a neinvestiční části do jednoho projektu, sjednotit vše do jedné výzvy nebo podávat obě žádosti na jednom místě. Padl také návrh na posuzování projektů s možnosti obhajoby. Respondenti by také uvítali více seminářů k výzvám, a to i s regionální dostupností, včetně prezentace dobré praxe již realizovaných projektů.

Kompletní výčet - Jaké změny byste navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci:

Ideální by bylo sloučení investiční a neivestiční části do jednoho projektu, jedné výzvy.

Zjednodušit a snížit podmínky zachování pracovních míst z 5 let na 3.

U začínajících neziskovek finanční spoluúčast by měla být v menších projektech nevyžadována, i když to chápu. To je velice nedosažitelné jít po té na projekt s větším nárokem na získání financí. A rozjet při tom podnik. Toto je de facto brzdou proč jsem ještě nezažádala.

Lépe rozepsat případy, jak udržet výstupy projektu.

Rozšířil bych možnost sociálního podnikání i pro oblast již déle provozovaných činností, protože by to určitě přineslo více zájemců o sociální podnikání. A pokud je někdo úspěšný v tom, co dělá, tak je přece větší jistota toho, že svou činnost udrží. Dále je velmi nákladná již příprava projektu před podáním. Také mi přijde velmi nereálné, aby vám někdo podepsal předběžnou smlouvu o pronájmu a garantoval vám v ní po dobu sedmi let fixní nájem...

Domníváme se, že limit mzdových prostředků pro cílové skupiny je poměrně nízký, trojnásobek minimální mzdy činí 24 000 Kč = superhrubá mzda = 24 000 Kč, tzn. hrubá mzda = 17 910 a čistý příjem je pak 14 410 Kč. Je jasné, že tato mzda pro některé lidi z cílových skupin je zcela přiměřené a motivující, bude-li ovšem jednat např. o živitele / živitelku rodiny pracující na plný úvazek, tak je to málo. Bylo by vhodné lépe popsat pravidla pro hodnocení udržitelnosti.

Aby výzva nebyla směrována podmínečně pouze na nové aktivity - aby se obě žádosti podávaly na jednom místě.

1) rozšíření oprávněných žadatelů o p.o. a o.s. 2) rozšířit okruh podporovaných aktivit o stávající činnosti, které má organizace ohlášeny na ŽU a jsou rozšiřovány, ze stávající podoby se stanou sociálním podnikem 3) lze žádat samostatně v č. 30 OPLZZ bez návaznosti na IOP 4) snížení vlastního spolufinancování v IOP

Umožnění žádat občanským sdružením.

Větší "důvěru v podnikatelské záměry", doba je nejistá a prokázat udržitelnost na léta dopředu hraničí se lží nebo s jasnovidectvím.

Přestože je sociální ekonomika tématem, které dlouhodbě sledujeme, v podání výzvy 30 se domníváme, že jsme se s MPSV příliš nepochopili nebo jsme nepochopili sociální ekonomiku jako alternativní způsob zaměstnávání znevýhodněných osob a podnikání. V obsahu výzvy bychom navrhovali více rozpracovat podporované aktivity, respektive nové podnikatelské aktivity.

Velmi bychom uvítali rozšíření možnosti využít program také na rozvoj naší stávající podnikatelské aktivity.

19

Zkrátit dobu udržitelnosti a zmírnit případně postihy - toto představuje absolutně největší hrozbu. Uvést jasnější podmínky pro sociální podnikání, jaké mají být zkušenosti, příp. čím kompenzovat jejich nedostatek.

Zatím nemůžeme posoudít.

Naše družstvo podniká v oblasti kultury pro MŠ a ZŠ, veřejnost. Záměrem je připomenout tradice a zvyky našich předků. Tato oblast je téměř zapomenutá a tedy je nutné více podpory od státu a dalších složek...( včetně zjednodušení administrativy).

V rámci OPLZZ mít možnost si dosáhnout na odpisy hmotného majektu nad 40 tis. Kč, rovněž na dotaci mzdy pro neznevýhodněné zamětsnance v rámci sociální firmy ... vnímat podporu ze strany MPSV v rámci udržitelnosti a dalších parametrů projektu.

Proč projekt má být na právnickou osobu? Tato právní forma se mi zdá dost nepochopitelná, vždyť mohu vybrat veškeré prostředky a firmu se ztrátou prodat a po mě potopa. Proč se do tohoto programu nemohou zapojit osoby OSVČ které by to jen uvítaly a myslím si, že by to byl velký přínos pro venkov. Ale o to tu asi v naší republice nejde.

Další komentáře k anketě:

Chtěli bychom podotknout, že dochází u OP LZZ a IOP k rozdílnému výkladu některých bodů výzvy, kdy každý z výše uvedených subjektů posuzuje jednu a tu samou věc rozdílně, což v projektech, které jsou provázány činí velký problém.

Zároveň by nám pomohla při vypracovávání projektů lepší komunikace ze strany OP LZZ tak jako tomu je u IOP.

Možná by bylo dobré, kdyby finanční zázemí bylo odepsatelnou položkou některého ze sponzorů, tj. by tuto částku mohl poskytnout, kdyby se přidal k neziskové organizaci. Výsledkem dobré spolupráce by se měl dostavit dostavit výsledek udržitelnosti s dobou třeba 5 let. Kdyby ne, pak by podnikatel - sponzor finance dostal zpět od státu. Myslím, že by se tak dala vypracovat i odpovědnost a ne lhostejnost okolí, sponzorů, podnikatelů.

Doporučovala bych spíše spojení obou grantů v jednu výzvu - vznikají dvojí podmínky a dvojí pravidla pro udržitelnost.

Financování nerespektuje reálné řešení projektu.

Myslím, že by bylo dobré např. zorganizovat další semináře na vyplňování žádostí, včetně rozpočtu IOP.

O sociální podnikaní máme zájem od projektů EQUAL, navštívili jsme dvě sociální firmy, účastnili se konference, když jsme zjistili, že nejsme oprávněný žadatel, tak jsme na tématu přestali pracovat.

Podobně jsou na tom o.s. v lokalitě. Jedno o.s. vede azylový dům a pro své klienty těžko hledá zaměstnání. Sociální firma by mohla přispět.

Překvapila mě chystaná změna výše povinné reinvestice zisku. Blíží se to pojetím spíše o.p.s. V našich projektech je podíl pro lidi z byznysu důležitým motivačním faktorem a bez něj je (my "neziskoví") ve společném joint venture obtížně udržíme.

Nutno však říci, že pracovnice MPSV / kontaktní osoby ve výzvě 30 jsou velmi ochotné, spolupracují a maximálně se snaží odpovídat na naše dotazy. To považujeme za přínosné pro nás. Přesto navrhujeme více seminářů k vyhlášeným průběžným výzvám, a to i s regionální dostupností, včetně prezentace dobré praxe již zrealizovaných či realizovaných projektů podpořených právě z výzvy 30 či jiných sociálních firem majících zkušenosti.

Už jen, že závázání se k udržitelnosti je opravdu smrtící! zejména v této době nám přijde, že do toho snad nikdo rozumný nemůže jít. Myslíme si, že projekt Sociální ekonomika je přijatelný pouze v případě, že se nebude jednat o investiční projekt - v ostatních prípadech je totiž výše poskytnuté dotace nedostačující a navíc zavázanou nepřijatelnou podmínkou udržitelnosti.

20

Zálohové financování projektů se nám zdá jako vhodné.

Uvítali bychom semináře či školení k výzvám.

Dle našeho mínění je sociální politika státu v oblasti soc. podnikání velmi špatná a byrokratická. Střední a malé firmy více méně nemají v těchto podmínkách šanci na přežití, v lepším případě jen živoří a nemají sílu se dynamicky rozvíjet. Okolí takřka vůbec nemá ponětí co to "sociální podnikání" je, a mnohdy si jej plete se "socialistickým". Mnoho hendicapovaných lidí, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou zapojit do tržní mašinérie a přitom nedostanou ani částečný invalidní důchod tak zůstane "viset" ve vzduchopráznu a mnohdy příjdou i o to málo, co mají. Tak se z nich díky státu stávají novodobí žebráci.

V rámci našeho podnikatelského záměru chceme pracovat s osobami lehce mentálně postiženými a psychicky nemocnými. Chybí nám více informací o zpecifickém způsobu zapojování těchto osob do pracovního procesu.

Zdá se mi dosti neprůhledné posuzování projektů bez možnosti obhajoby.

21

Shrnutí a závěr

Nejvíce respondentů pochází z neziskového sektoru, s menším odstupem následuje sektor podnikatelský. Naprostá většina odpovědí je kvalifikovaných, a to jak z hlediska znalostí o sociální ekonomice, tak i z hlediska znalosti výzev. Anketa prokázala, že si respondenti uvědomují potřebu širší spolupráce v daném regionu, která je pro úspěch sociálního podnikání klíčová.

Dotázaní se o výzvách dozvěděli zejména prostřednictvím internetu a jako zdroj uváděli často oficiální stránky ministerstev. V polovině případů si projekt zpracovávají sami s konzultační podporou MPSV nebo zkušené partnerské organizace. Za největší úskalí považují udržitelnost projektu. Důvody respondentů, kteří od projektového záměru ustoupili nebo jej nedokončili, byly velice různorodé. V souvislosti s výzvami respondenti nejvíce postrádají informace o dobrých příkladech, kterými by se mohli inspirovat, a informace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním. Zaznělo mnoho zajímavých podnětů na úpravy výzev a pravidel jejich implementace, přičemž se opakovaně objevil návrh na zařazení občanských sdružení mezi oprávněné žadatele a na změkčení podmínek udržitelnosti projektu.

Výsledky ankety byly předány MPSV, které je vezme v úvahu při úpravách výzev. S plnou verzí vyhodnocení byli seznámeni také vedoucí pracovních skupin a expertní výbor TESSEA, kterým pomůže orientovat se v postojích členů i dalších subjektů aspirujících na zakládání podniků s obecně prospěšnými cíli.

Nová ekonomika, o.p.s., Štefánikova 12, 150 00 Praha 5www.nova-ekonomika.cz, e-mail: info@nova-ekonomika.cz, tel.: 257223001, IČ: 284 35 818

22

Příloha: Dotazník

Anketa pro zájemce, žadatele a příjemce grantových výzev Sociální ekonomika č. 30 OP LZZ a č. 1 IOP Prosíme zatrhávejte příslušná políčka

O výzvách OP LZZ č. 30 a IOP č. 1 zaměřených na podporu sociálního podnikání jsme se dozvěděli

• z internetu • z webových stránek Neziskovky.cz • z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí • z webových stránek Evropského sociálního fondu • z webových stránek Strukturálních fondů EU • na semináři nebo jiné podobné hromadné akci • z inzerce v tisku • od známých, partnerů nebo jiných spolupracujících osob • Ostatní:

Podstatu sociálního podnikání (označte prosím jednu odpověď, která se nejvíce blíží vašemu postoji a názoru)

• zcela chápeme a dlouho sledujeme vývoj u nás a/nebo v zahraničí • akceptujeme, protože chceme uplatnit své nápady a zkušenosti ve prospěch svého okolí a prostředí, v němž se pohybujeme • se snažíme chápat, ale není nám to moc jasné • Ostatní:

Jsme ve fázi, kdy

• nás zaujala možnost realizovat vlastní podnikatelský záměr, stát se méně závislým, zatím jsme se ale nerozhodli • rozhodli jsme se, že projekt zpracujeme a sbíráme informace a zkušenosti, abychom mohli začít připravovat žádost • zpracováváme projekt a podnikatelský záměr nebo předěláváme původní a projekt předložíme • projekt a podnikatelský záměr jsme podali k hodnocení a čekáme na výsledek • máme schválený projekt a začínáme jej realizovat

Od projektového záměru jsme ustoupili nebo jej nedokončili, protože uveďte prosím důvod Nechceme žádat, protože uveďte prosím důvod

23

Za největší úskalí považujeme – nejvíce nás trápí

• získání potřebných informací o trhu, odbytu a obchodní stránce projektu • jistota, zda zvládneme přechod do podnikatelského způsobu myšlení a chování, které se liší od dosavadního • jistota, že lidé, na kterých stavíme svůj byznys a podnik, nás nezklamou a splní naše očekávání • administrativní stránka žádosti / projektu, nemáme dost zkušeností a máme obavy z chyb, kterých bychom se mohli dopustit • udržitelnost projektu – obáváme se, že se mohou změnit podmínky, za kterých chceme rozjet svůj záměr a my přijdeme o podporu se všemi důsledky • konkurenceschopnost, tržní rizika • specifický předmět našeho podnikání • legislativní ukotvení podnikání s obecně prospěšnými cíli • Ostatní:

Vlastní projekt (žádost a podnikatelský záměr) píšeme, psali jsme nebo chceme psát

• zcela sami • sami, ale konzultujeme s ministerstvem nebo partnerskou organizací, která má zkušenosti • zadali jsme nebo chceme zadat poradenské nebo projektové organizaci, která vychází z našich informací a představ • Ostatní:

Od projektu jsme ustoupili hlavně z důvodu otázka pro ty, kteří od projektu odstoupili nebo jej nedokončili

• administrativních nároků žádosti • administrativních nároků při realizaci projektu • nutnosti spolufinancovat investiční projekt • obav z neudržitelnosti záměru po skončení finanční podpory • nesehnali jsme ty správné lidi, na kterých by se dalo stavět • měli jsme málo obchodních informací a zkušeností, případně profesionálních znalostí • spolupracovníci v naší organizaci, kterým věříme, a kteří by dokázali byznys rozjet, jsou zaneprázdněni jinými úkoly • Ostatní:

V souvislosti s výzvami (nebo jednou z nich) postrádáme

• více informací o dobrých příkladech, kde bychom se mohli inspirovat • více praktických informací ohledně zpracování žádosti, každou jednotlivou dílčí otázku nemůžeme konzultovat na ministerstvu v Praze • více informací a inspirace o způsobu, jak skloubit obecně prospěšné cíle s podnikáním

24

• pomoc se zpracováním podnikatelského plánu • podporu a pochopení našeho okolí (v obci, městě, kraji o sociálním podnikání nikdo neví) • Ostatní:

V souvislosti se sociálním podnikáním se mluví o zainteresovaných partnerech . V našem případě chceme od počátku spolupracovat (mimo společníků, členů družstva nebo správní rady) zejména s těmito partnery, kteří jsou pro úspěch našeho projektu důležití (mezi zainteresované partnery nepočítáme společníky, správní radu nebo členy družstva): Vyznačte prosím max. tři nejdůležitější.

• obec / město • obchodní partneři • zákazníci • zaměstnanci • úřad práce • nestátní neziskové organizace • místní iniciativy (dobrovolné) • Ostatní:

Pocházím/e z prostředí:

• neziskového sektoru • podnikatelského sektoru • veřejné správy • akademického sektoru • jsem fyzickou osobou, zájemcem o danou problematiku

Jaké změny byste navrhli v obsahu výzvy a v pravidlech pro její implementaci:

ZDE MŮŽETE NAPSAT PŘÍPADNÉ DALŠÍ NÁMĚTY, KOMENTÁŘE A PŘIPOMÍNKY:

25